Dobrodružství mezi dinosaury také v tištěné verzi Objednat můžete na www.fragment.cz Mary Pope Osbornová Dobrodružství mezi dinosaury e-kniha Copyright Fragment, 2015 Všechna práva vyhrazena. Žádná část této publikace nesmí být rozšiřována bez písemného souhlasu majitelů práv.
Obsah Domeček na stromě Všude knihy Cesta do neznáma Punťa Zářící medailonek Údolí dinosaurů Útěk před nebezpečím Obří stín Úžasný let Hurá domů!
Domeček na stromě Pomoc! Příšera! vykřikla Anička. Kuba jen zamumlal: To určitě, příšera u nás, v Žabí Zátoce. To tak! Vtom Anička vyjekla a rozběhla se po cestě: Utíkej, Kubo! Ach jo! To má za to, že si hraje se svou sedmiletou sestrou. Anička si s oblibou vymýšlela. Ale Kubovi už je osm a půl. Zajímají ho skutečné věci. Pozor, Kubo! Ta příšera se blíží! Honí tě! Kuba odsekl: Tak ať! Anička tedy pelášila do lesa sama. Kuba pozoroval nebe. Sluníčko se pomalu klonilo k západu. Aničko, vrať se! Už musíme domů! Ale Anička zmizela. Kuba čekal, ale Anička nikde. Zavolal hlasitěji: Á-ni-čkó! Kubo! Kubo! Honem pojď sem! Kuba si povzdechl: Co se dá dělat! Sešel z cesty a zamířil k lesu. Podvečerní slunce zlatilo stromy.
8/16 Tady jsem! Už ji viděl. Stála pod vysokým dubem a ukazovala na provazový žebřík: Podívej! Jú! Tak dlouhý provazový žebřík Kuba v životě neviděl. Žebřík byl uvázaný vysoko v koruně dubu.
9/16 A tam kde končil, bylo vidět dřevěný domeček vklíněný mezi dvě větve. Anička žasla: Tak vysoko už žádný jiný domeček na stromě nemůže být! Tenhle je určitě nejvýš na světě! Kdo ho tady postavil? divil se Kuba, vidím ho tu poprvé! To nevím. Ale lezu nahoru. Kuba chtěl Aničku trochu přibrzdit: To nemůžeš! Nevíme, komu patří. Anička se však nedala: Jenom na chvililinku... A vydala se po žebříku vzhůru. Aničko, vrať se! Lezla dál. Kuba vzdychl: Aničko, už se stmívá. Musíme jít domů. Ale Anička zmizela uvnitř domečku. Aničko!
10/16 Kuba chvilku vyčkával. Chystal se zahalekat znovu, ale vtom Anička vystrčila hlavu z okénka a zavolala: Knížky! Cože? Je tu plno knížek! No tohle! Kuba knížky miloval. Posunul si brýle, aby mu dobře držely, chytil se žebříku a šplhal vzhůru.
Všude knihy Kuba se otvorem v podlaze vsoukal do domečku. Vykulil oči. Domeček byl opravdu plný knih. Byly všude. Prastaré knihy v zaprášených deskách. Nové knížky s lesklými barevnými obaly. Podívej! Je odtud vidět daleko, předaleko, jásala Anička, která ještě pořád vyhlížela okénkem. Kuba se k ní připojil. Dole pod sebou viděli koruny stromů. V dálce zahlédli místní knihovnu. Základní školu. Park. Anička ukázala na druhou stranu: Tamhle je náš dům. A opravdu. Bylo vidět jejich bílý dům se zelenou verandou. Opodál zahlédli i sousedovic černého psa Punťu. Byl úplně mrňavý. Anička na něj zavolala: Haló! Punťo! Psst! napomenul ji Kuba. Nemáme tu co pohledávat! Znovu se rozhlédl po domečku a uvažoval: To bych rád věděl, komu všechny tyhle knížky patří. Všiml si, že z mnohých čouhají záložky. Mně se líbí tahle, prohlásila Anička. Ukázala na knihu, která měla na obálce starý hrad. Tady je knížka o našem kraji, všiml si Kuba. Nalistoval stránku, kam někdo zasunul záložku. Hele, tohle je Žabí Zátoka, zaradoval se. Vždyť je to přesně náš les! A tady je něco pro tebe! Anička držela v ruce knihu o dinosaurech, ze které visela modrá hedvábná záložka.
Kuba si sundal batoh a nedočkavě jí vzal knihu z ruky: Ukaž, podívám se. 12/16 Ty si prohlídni tuhle a já se podívám na tu o hradech, navrhla Anička. Ne, raději ne, namítl Kuba. Nevíme, komu ty knížky patří. Ale zároveň už otvíral knihu v místě založeném modrou záložkou. Nemohl odolat. Na obrázku byl prehistorický létající ještěr pteranodon.
13/16 Dotkl se prstem obrovských křídel podobných netopýřím. Páni, vydechl. Kdybych ho tak mohl vidět živého! Pozorně si prohlížel obrázek podivného tvora kroužícího po nebi. Najednou Anička zaječela: Áááá! Kuba zvedl hlavu od knihy: Co je? Obluda! křičela Anička a ukazovala k okénku. Přestaň si vymýšlet! Je tam! Opravdu! Kuba vyhlédl ven. Nad korunami stromů se vznášel nějaký obrovský tvor! Vzadu na hlavě měl podivný dlouhý chochol. Tenký špičatý zobák. A mohutná netopýří křídla! Byl to opravdový, živý pteranodon! Ještěr zakroužil a rozletěl se přímo k domečku. Vypadal jako větroň! Zvedl se vítr. Listí stromů se třepetalo. Tvor se znenadání vznesl vysoko k nebi. Kuba si div neukroutil hlavu, jak se snažil nespustit dinosaura z očí. Vítr ještě zesílil, svištěl v koruně dubu.
14/16 Domeček se začal otáčet dokola. Co se to děje? vykřikl Kuba. Schovej se! volala Anička. Vtáhla bratra dovnitř.
15/16 Domeček se točil kolem své osy. Rychleji a rychleji. Kuba pevně zavřel oči a držel se Aničky. Pak se najednou všechno zastavilo. Znehybnělo. Kuba otevřel oči. Okénkem dopadaly dovnitř šikmé paprsky slunce. Byla tam Anička, knihy, jeho batoh. Domeček zůstal pořád vysoko v koruně stromu. Ale nebyl to tentýž dub.
@Created by PDF to epub