ŽIDOVSKÉ MUZEUM V PRAZE

ŽIDOVSKÉ MUZEUM V PRAZE A K T U Á L N Í I N F O R M A C E L I S T O P A D 2 0 0 9 www.jewishmuseum.cz PŘEDMĚT MĚSÍCE Helga Hošková-Weissová (*1929) Dívčí ubikace v Terezíně před návštěvou komise mezinárodního Červeného kříže, Terezín 1944 Helga Hošková Weissová je jedním z velmi mála terezínských dětí, které přežily válku. Narodila se 10. listopadu 1929 v Praze, kde do svých dvanácti let prožívala šťastné dětství. 7. prosince 1941 však nastal krutý zvrat: Helga byla i s rodiči povolána do jednoho z prvních transportů do terezínského ghetta. V transportním zavazadle si vezla deník, který začala psát pod vlivem zhoršující se situace po Mnichovu, pastelky, vodové barvy a blok na kreslení. Po příjezdu do Terezína byla rodina rozdělena. Helga s matkou byly ubytovány s ostatními ženami v Drážďanských kasárnách, otec bydlel v Sudetských, později Hamburských kasárnách. Teprve po sedmi měsících, od července 1942, se mohla rodina opět stýkat. Helga se však tehdy přestěhovala do dívčího domova L 410 na náměstí vedle kostela, kde žila se stejně starými děvčaty na pokoji číslo 24. Ve volných chvílích pokračovala v psaní svého deníku a v kreslení. Všímala si často zdánlivě nedůležitých detailů, které oživují její kresby vlastním příběhem. Vytvořila tak unikátní a neobyčejně působivý soubor dokumentů, který se svojí sdělností a autenticitou odlišuje od výtvarných projevů ostatních dětí i starších terezínských malířů. Téměř po třech letech života v ghettu byla Helga spolu s matkou (otec byl z ghetta odeslán o něco dřívějším, údajně pracovním transportem složeným výhradně z mužů) deportována dále nejprve do Osvětimi, pak do Freibergu u Drážďan (pobočka koncentračního tábora Flossenburg, kde byly vězenkyně nasazeny na otrocké práce v letecké výrobě) a nakonec po strastiplné cestě jedním z evakuačních transportů do Mauthausenu. Tam obě ženy zastihlo 5. května 1945 osvobození americkou armádou. Po válce vystudovala Helga gymnázium a Státní grafickou školu. Po maturitě byla přijata na pražskou VŠUP, kde studovala nejprve v ateliéru monumentální malby u Emila Filly a po jeho smrti pokračovala u Aloise Fišárka. Velký vliv na její již zralou tvorbu měly především návštěvy Izraele. V roce 1965 zde pobývala díky 1

získanému stipendiu. Převážně tvořila ve známé umělecké kolonii Ein Hod, ale také hodně cestovala. Pod vlivem zážitků z Izraele se proměnila její paleta i styl malby, který se uvolnil a jakoby prolomil dosud pevně sevřenou kresebnost tvarů. V roce 1968 vystavila své práce reflektující izraelský pobyt v tehdejším Státním židovském muzeu, konkrétně ve Španělské synagoze. Její slibně se rozvíjející profesionální dráhu však nečekaně a nadlouho přerušila srpnová okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy. Svoji tvůrčí a výstavní činnost mohla ve větší míře znovu obnovit až po roce 1989. Tehdy se jí znovu otevřel svět. Od té doby vystavovala kromě Československa mnohokrát také v Rakousku, Německu, Itálii a USA. Její díla byla reprodukována v mnoha zahraničních publikacích a několika dokumentárních filmech, o jejích dětských kresbách z Terezína byla vydána monografie a o jejím životě natočen dokument České televize Maluj, dokud vidíš. V roce 1993 byla její umělecká tvorba oceněna udělením čestného doktorátu na Massachusetts College of Art v Bostonu. Přes svůj věk se Helga Hošková-Weissová podílí návštěvou škol a rozhovory s mládeží doma i v zahraničí na výchově mladé generace k demokracii a toleranci. Jako výraz úcty za její celoživotní dílo byla Helze Hoškové-Weissové v roce 2009 udělena Medaile Josefa Hlávky. V současné době probíhá v Galerii Roberta Guttmanna výstava představující průřez dosavadní autorčinou tvorbou. Tuto výstavu, jejímž kurátorem je Dr. Arno Pařík, uspořádalo Židovské muzeum v Praze u příležitosti jejího významného životního jubilea. Helga Hošková-Weissová (*1929) Dívčí ubikace v Terezíně před návštěvou komise mezinárodního Červeného kříže, Terezín 1944 kresba perem a tuší kolorovaná akvarelem, 148 x 218 mm ŽMP 173.782 2

VÝSTAVA V GALERII ROBERTA GUTTMANNA Galerie Roberta Guttmanna, Praha 1, U Staré školy 3, Praha 1, tel.: 221 711 553 Helga Hošková Weissová Obrazy a kresby Výstava k 80. narozeninám Helga Hošková Weissová je jedním z mála terezínských dětí, které přežily válku. Je autorkou unikátního souboru kreseb z terezínského ghetta, které jsou dnes známy po celém světě. Retrospektiva její dosavadní tvorby zahrnuje ukázky jejích obrazových cyklů ze šedesátých let s motivy z koncentračních táborů a Izraele. Hošková také ve své pozdější umělecké tvorbě podává svědectví o krutých zkušenostech svého dětství, které ovlivnily celý její život a uměleckou tvorbu. Její obrazy proto nejsou pouhou retrospektivou, ale poselstvím a varováním. Helga Hošková, Pogrom, 2009, kombinovaná technika, plátno, 900 600, LD: H 09 Od 15. října do 29. listopadu 2009 Otevřeno denně mimo soboty a židovské svátky 9.00 16.30 hod. 3

VÝSTAVA V CÍSAŘSKÉ KONÍRNĚ PRAŽSKÉHO HRADU Cesta života Rabi Löw (kol. 1525 1609) Výstava pořádaná Správou Pražského hradu a Židovským muzeem v Praze k 400. výročí úmrtí rabiho Jehudy Levy ben Becalela Císařská konírna Pražského hradu 5. srpna 8. listopadu 2009 denně od 10 do 18 hodin Výstava se koná pod záštitou prezidenta České republiky Václava Klause, ministra kultury České republiky Václava Riedlbaucha a primátora hl. města Prahy Pavla Béma Komisařka výstavy: PhDr. Eva Kosáková Kurátoři výstavy: PhDr. Arno Pařík a PhDr. Alexandr Putík Mýtus a skutečnost V roce 2009 si připomínáme 400 let od úmrtí věhlasného rabína Jehudy Levy (Löwa) ben Becalela. Náboženský, pedagogický a filosofický odkaz tohoto učence zůstává dodnes živý a inspirující. Jen stěží lze najít jinou osobnost, ke které by se hlásilo tak pestré společenství ctitelů, lidí s výrazně odlišnou náboženskou, filosofickou a kulturní orientací. Pojetí rabiho Löwa jako zosobnění tajuplnosti ghetta, divotvůrce, matematika a tvůrce umělé bytosti golema není sice historicky oprávněné, poskytlo však přebohatou inspiraci umělcům. S jejím odrazem se můžeme setkat jak v literatuře, tak ve výtvarném a dramatickém umění. Své právo na existenci má pravý i vysněný rabi Löw, avšak rozpor mezi historickým obrazem této osobnosti a jejím převažujícím chápáním je propastný. Tato skutečnost je natolik významná, že posloužila jako základ pojetí celé výstavy, která má dvě hlavní části. První je věnována historickému rabimu Löwovi a autentickým tradicím s ním spojeným, druhá je zasvěcena odkazu rabiho Löwa a původu legend spjatých s jeho jménem Život a dílo rabiho Löwa Kdy se přesně Jehuda Leva ben Becalel narodil, se s jistotou neví. Předpokládá se, že se tak stalo kolem roku 1525 v polské Poznani v rodině pocházející z Prahy. Jehuda působil v letech 1553 1573 jako moravský zemský rabín. Ladislav Šaloun (1870 1946), detail Modelu k plastice rabi Löwa na budově pražského magistrátu na Mariánském náměstí, 1910, ŽMP Svého postavení se však vzdal a odešel do Prahy, kde se stal rektorem Klausu soukromé rabínské akademie. V této instituci byl činný v letech 1573 1584 a 1588 1592. Funkci vrchního rabína v rodné Poznani zastával v letech 1584 1588 a znovu 1592 1595. Roku 1596 byl přijat za vrchního rabína v Praze. Zesnul 18. dne hebrejského měsíce elul roku 5369 židovského letopočtu, tedy 17. září 1609, a je pochován na Starém židovském hřbitově v Praze. 4

Jádro výstavy představují jedinečné sbírkové předměty, knihy a archiválie Židovského muzea v Praze, které obohacují vzácné artefakty zapůjčené z českých i zahraničních institucí. Mezi nejdůležitější exponáty patří spisy rabiho Löwa doplněné úředními knihami a texty souvisejícími s jeho osobností. Unikátní je dokument ze Státního archivu ve Vídni z roku 1597 s podpisem velkého židovského učence. Ten mimo jiné proslul svým setkáním s císařem Rudolfem II. na Pražském hradě. Stolní zvonek Rudolfa II. ze slitiny sedmi kovů dle kabalistického návodu, zapůjčený vídeňským Uměleckohistorickým muzeem, je další vzácností, kterou lze na výstavě zhlédnout. Výstava rovněž zahrnuje vývoj pražského ghetta a židovského hřbitova v době rabiho Löwa. Díky Muzeu hlavního města Prahy je možno zhlédnout v trojrozměrném zobrazení nejvýznačnější stavby pražského Židovského Města, jak je ve svém modelu zachytil v 18. století Antonín Langweil. Vedle domu rabiho Löwa jsou představeny nejvýznamnější veřejné stavby, náhrobky velkého učence a jeho potomků a dalších významných osobností konce 16. a počátku 17. století. Pověsti a legendy Ironií je, že širší veřejnost dnes Jehudu ben Becalela zná především díky golemovské legendě, s níž byl spojen až v 19. století a již výstava rovněž představí. V návaznosti na texty německých romantiků vyšly v Praze v roce 1847 Sippurim (hebrejsky Příběhy), které uvedly soubor pověstí o rabim Löwovi a jeho golemovi do širokého povědomí. Do souboru pověstí je zařadil Alois Jirásek, Josef Svátek či Adolf Wenig. Svého největšího rozšíření však golemovské legendy dosáhly na počátku 20. století. Tehdy vznikla na toto téma řada literárních děl od autorů jako Judl Rosenberg, Gustav Meyrink nebo Chajim Bloch. Výtvarnou podobu rabiho Löwa a golema jako první zachytil ve svých kresbách Mikoláš Aleš, později Hugo Steiner-Prag, pomník rabiho Löwa vytvořil pro průčelí pražské Nové radnice sochař Ladislav Šaloun. Hra o rabim Löwovi a jeho golemovi se hrála také v pražském Osvobozeném divadle (1930). Největší ohlas však mělo filmové zpracování golemovských pověstí ve snímcích Paula Wegenera (1914, 1917, 1920), Juliana Duviviéra (1936) nebo Martina Friče ve filmu Císařův pekař a pekařův císař (1951). Jehuda Leva ben Becalel, Deruš nae he-šabat ha-gadol, Praha 1589, ŽMP Vstupné Plné Snížené Rodinné Skupinové vstupné pro žáky ZŠ a SŠ 160 Kč 100 Kč 200 Kč 40 Kč/1 žák (Školní skupiny z důvodu omezeného prostoru Císařské konírny prosíme o předchozí rezervaci v Oddělení kultury Správy Pražského hradu na e-mailu Barbora.Krumphanzlova@hrad.cz). Otevřeno denně 10 18 20% sleva se vstupenkou na výstavu u pokladen v historických synagogách a na Starém židovském hřbitově v pražském Židovském Městě 5

Patron kulturních akcí pořádaných Správou Pražského hradu: Synottip Generální partner: Čeps, a. s. Partneři: Dynatech, Magistrát hl. m. Prahy, Ministerstvo kultury ČR, KIT digital Czech a. s., Muzeum hl. m. Prahy Hlavní mediální partner: Česká televize Mediální partneři: Český rozhlas, MF Dnes, Týden 6

PUBLIKACE A UPOMÍNKOVÉ PŘEDMĚTY VYDANÉ V SOUVISLOSTI S VÝSTAVOU CESTA ŽIVOTA k zakoupení on-line na www.jewishmuseum.cz či na e-mailu sales@jewishmuseum.cz DOPROVODNÝ KATALOG K VÝSTAVĚ Cesta života. Rabi Jehuda Leva ben Becalel (kol. 1525 1609) Na 7. září 2009 (18. elulu 5769) připadá 400 let od úmrtí Jehudy Levy ben Becalela, známého jako Maharal či rabi Löw. Reprezentativní publikace Cesta života vydaná Židovským muzeem v Praze a Nakladatelstvím Academia při příležitosti velké stejnojmenné výstavy na Pražském hradě, není pouhým katalogem k ní, byť obsahuje i podstatný výběr vystavených exponátů především z Židovského muzea v Praze, ale i četných dalších prestižních českých a zahraničních kulturních institucí. Je to dílo, umožňující objevit Maharala v jeho autentickém odkazu, který dosud zůstal převážně utajen. Česky a anglicky 520 stran, 402 barevných vyobrazení Česká mutace ISBN 978-80-200-1742-0 (Academia) ISBN 978-80-86889-87-0 (Židovské muzeum v Praze) Anglická mutace ISBN 978-80-200-1775-8 (Academia) ISBN 978-80-86889-89-4 (Jewish Museum in Prague) 7

OBSAH 1. ÚVOD Eva Kosáková (Židovské muzeum v Praze): Poděkování institucím a sponzorům Leo Pavlát (Židovské muzeum v Praze): Maharalův odkaz Alexandr Putík (Židovské muzeum v Praze): Koncepce a členění výstavy 2. SLOVO RABÍNA vrchní zemský a pražský rabín Efraim Karol Sidon: Nomen Omen neboli Vysoký rabín Lev 3. STATI PhDr. Alexandr Putík Mgr. Daniel Polakovič (Židovské muzeum v Praze): Jehuda Leva ben Becalel řečený Maharal. Studie k rodopisu a životopisu prof. Byron L. Sherwin, Ph.D. (Spertus Institute of Jewish Studies v Chicagu): Paradox a ironie: Myšlení Jehudy Löwa z Prahy Benjamin Richler, M.L.S. (Židovská národní a univerzitní knihovna v Jeruzalémě): Maharalovo dílo v rukopisech Isaac Yudlov, M.L.S. (Ústav pro hebrejskou bibliografii v Izraeli): Tištěné edice Maharalova díla PhDr. Pavel Sládek, Ph.D. (Univerzita Karlova v Praze): Pražští židovští učenci Zlatého věku Mgr. Ivo Purš (Ústav dějin umění Akademie věd České republiky): Duchovní svět Rudolfa II. a kabala prof. PhDr. Vít Vlnas, Ph.D. (Národní galerie v Praze, Univerzita Karlova v Praze): Hrad, město, ghetto. O Praze za časů Rudolfa II. a Maharala PhDr. Arno Pařík (Židovské muzeum v Praze): Pražským ghettem po stopách Maharala prof. Byron L. Sherwin, Ph.D. (Spertus Institute of Jewish Studies v Chicagu): Golem a jeho předkové prof. PhDr. Peter Demetz, (Yale University): Rabi Löw a jeho Golem v německé literatuře prof. Jindřich Toman (University of Michigan): Převyprávěnky: Rabi Löw a jeho Golem česky PhDr. Arno Pařík (Židovské muzeum v Praze): Maharal a Golem v českém umění prof. PhDr. Petr Wittlich, CSc. (Ústav dějin umění Akademie věd České republiky): Šalounův pomník Maharalovi doc. PhDr. Ivan Klimeš (Národní filmový archiv v Praze, Univerzita Karlova v Praze): Oživování homunkula. Golem ve filmu a divadle 4. KATALOG VYBRANÝCH DĚL Rukopisy a archiválie Tisky Obrazy Kresby Grafika, mapy, veduty Fotografie Plastika Textil Kovy Medaile Varia Bibiliografie: Daniel Polakovič Seznam vyobrazení: Eva Kosáková a Alexandr Putík Medailony autorů: Alexandr Putík Heslář: Olga Sixtová Jmenný rejstřík: Olga Sixtová Vlepené přílohy Mapa Aškenázu v době Maharala, Plán Starého židovského hřbitova v Praze (Daniel Polakovič) Rodokmen rodiny Becalels (Alexandr Putík) Nápis na náhrobku Maharala a jeho ženy Perl 8

Stavěno anděly: Příběh Staronové synagogy Text a ilustrace: Mark Podwal Přeložila Pavla Niklová Kniha pro děti, která představuje prostřednictvím lyrického textu a barevných ilustrací příběh nejstarší dochované synagogy v Evropě. Česky, 40 stran, celobarevné ilustrace. ISBN 978-80-86889-86-3 Maharal Rabi Löw Text: Miroslava Ludvíková, Miroslava Tesařová, Zuzana Tlášková Ilustrace: Hana Pavlátová Doprovodný pracovní sešit pro žáky a studenty základních a středních škol, který shrnuje život rabiho Löwa a nabízí křížovky či testy s židovskou tematikou. Česky, 14 stran, celobarevné ilustrace ISBN 978-80-86889-91-7 Předměty s vyobrazením dekorace z filmu Martina Friče Císařův pekař a pekařův císař z roku 1951 (Ze sbírek Židovského muzea v Praze) Tričko, barva černá Velikost: S, M, L, XL, XXL Klíčenka Velikost: 4 x 5 cm Magnet Velikost: 6 x 9 cm Pohled Velikost: 10.5 x 14.8 cm 3 pohledy náhrobku rabiho Löwa na Starém židovském hřbitově v Praze Velikost: 10.5 x 14.8 cm Pamětní mince k výročí úmrtí rabiho Löwa Stříbro, ražba, 2009, autor MgA. Josef Šafařík Průměr 31 mm, hmotnost 13 g Stříbrný medailon detailu náhrobku rabiho Löwa na perlovém náhrdelníku 100 číslovaných kusů Náprstek s vyobrazením detailu z náhrobku rabiho Löwa USB paměť (2 GB) v dřevěném obalu s informacemi o výstavě a Židovském muzeu v Praze (2GB) 9

PROGRAM VZDĚLÁVACÍHO A KULTURNÍHO CENTRA ŽMP PRAHA Vzdělávací a kulturní centrum Židovského muzea v Praze, Maiselova 15, 110 00 Praha 1, 3. patro; tel.: 222 325 172, fax: 222 318 856, e-mail: education@jewishmuseum.cz VEČERNÍ PROGRAMY pondělí 2. 11. v 18 h: Vernisáž výstavy Historie židovského sportu v Československé republice. Výstavu uvede PhDr. Arno Pařík ze Židovského muzea v Praze. Vstup volný úterý 3. 11. v 18 h: Chevra Kadiša historická a současná. Přednáška členů nově oživlé pražské Chevra Kadiši Zuzany Peterové, psychoterapeuty a spisovatelky, a Chaima Kočího, mašgiacha, se věnuje vzniku, poslání a cílům pražského pohřebního bratrstva, jeho fungování do druhé světové války, vývoji po válce a jeho činnosti v současnosti. středa 4. 11. v 18 h: Základy judaismu v pojetí pražského Maharala. Cyklus přednášek vrchního zemského a pražského rabína Karola Efraima Sidona věnovaný 400. výročí úmrtí rabiho Jehudy Levy ben Becalela. středa 11. 11. v 18 h: Blízký východ včera a dnes. Historie, současnost a souvislosti. Geografie, kultura a náboženství. Blízký východ, Izrael: Čtyři svatá města judaismu: Jeruzalém, Hebron, Safed a Tiberias. Cyklus přednášek Ing. Jana Neubauera. středa 18. 11. v 18 h: Od normalizace k normálnímu životu sametová revoluce a dvacet let demokracie z židovského pohledu. S Petrem Brodem diskutují Věra Roubalová Kostlánová, psychoterapeutka a supervizorka, působící např. v o. s. Rafael Institut a v o. s. Berkat, Marta Malá, ředitelka Nadačního fondu obětem holocaustu, Leo Pavlát, ředitel Židovského muzea v Praze, a Daniel Putík, člen reprezentace ŽOP. úterý 24. 11. v 18 h: Náboženské politické strany v Izraeli. Přednáška právníka a politologa Marka Čejky z Ústavu mezinárodních vztahů z cyklu Náboženství a politika v Izraeli. čtvrtek 26. 11. v 18 h: ESTER (Kateřina Hajdovská-Tlustá a Alexandr Hajdovský): Poklad židovských písní. Celá staletí svého vyhnanství chránili Židé svou tradici, své příběhy, své písně. A tak jejich písně žijí podnes, oslovují nás, ale hlavně se dotýkají srdcí nás všech. Koncert nabízí vzácné písně lidu Izraele, národa Bible. Program je provázen mluveným slovem seznamujícím posluchače s překladem textů. Vstupné 60 Kč pondělí 30. 11. v 18 h: Mezi postmodernismem a šílenstvím. Orly Castel-Bloom, žena, která mluví úsporným jazykem, a přece říká mnoho. Přednáška překladatelky Terezy Černé z nového cyklu Cesty izraelské literatury, věnovaného současné izraelské literární tvorbě. Ukázky z tvorby přečte Táňa Fischerová. NEDĚLNÍ DÍLNA PRO DĚTI A JEJICH RODIČE 15. 11. 2009 ve 14 h: Lvíček Arje slaví Sukot (svátek stanů) Společně s lvíčkem Arjem si budeme vyprávět o putování Židů pouští a jejich přebývání v sukách. Dozvíme se, co je to suka, a také si ji vyrobíme. Zazpíváme si a ochutnáme něco z tradičních pokrmů. Prohlídka: Staronová synagoga. Jednotné vstupné 50 Kč Více o nedělních dílnách na www.jewishmuseum.cz/vkc. Není-li uvedeno jinak, činí vstupné na jednotlivé programy 30 Kč. Sál je přístupný vždy 20 minut před zahájením programu. Po začátku koncertu nebo 15 minut po začátku jiného programu není vstup do Vzdělávacího a kulturního centra povolen. Pořadatel si vyhrazuje právo program zrušit, pokud bude počet návštěvníků nižší než pět. VÝSTAVY v prostorách VKC (Výstavy jsou otevřeny pro veřejnost po čt 10 16, pá 10 15) Historie židovského sportu v Československé republice Neztratit víru v člověka... Protektorát očima židovských dětí a Zmizelí sousedé/pocta dětským obětem holocaustu stálá expozice kopií putovních výstav VKC. 10

PROGRAM VZDĚLÁVACÍHO A KULTURNÍHO CENTRA ŽMP BRNO Vzdělávací a kulturní centrum Židovského muzea v Praze, pobočka Brno tř. Kpt. Jaroše 3, 602 00 Brno, tel.: 544 509 651, fax: 544 509 652, e-mail: brno@jewishmuseum.cz VEČERNÍ PROGRAMY úterý 3. 11. v 18 hod.: Doktor Faustík aneb Nová hra s ďáblem. V listopadovém večeru se setkáme s Aškenazyho pozdější rozhlasovou hrou Doktor Faustík aneb Nová hra s ďáblem (česky nastudováno 1999). Překvapí svěžím dialogem i filosofickými přesahy. Ve hře s podtitulem Příběh muže, který se pokouší přelstít ďábla, účinkují Aleš Procházka, Miroslava Pleštilová, Luděk Munzar a Antonín Molčík. Režisérem byl legendární Jiří Horčička. Rozhlasovou hru přiblíží a pořadem provede Mgr. Přemysl Hnilička. Vstupné 20 Kč. neděle 8. 11. v 15 hod.: Šabat. Zajímá vás jak se slaví jeden z nejdůležitějších svátků judaismu? Proč je v tento svátek zapovězena práce a co je to například havdala? Dozvíte se i mnoho dalších zajímavostí a můžete si třeba vyrobit vlastní desatero. Dílna pro rodiče s dětmi od 4 let. Vstupné 30 Kč. čtvrtek 12. 11. v 18 hod.: Příběh Hanina kufříku z pohledu PhDr. Martina Reissnera, literárního a výtvarného historika, kritika, publicisty, šéfredaktora časopisu pro teorii a kritiku dětské literatury Ladění. Knihu kanadské novinářky Karen Levinové Hanin kufřík vydalo nakladatelství Portál ve spolupráci se Židovským muzeem v Praze v roce 2003. Tato kniha líčí pátrání mladé Japonky Fumiko Išioka, ředitelky Tokijského centra pro studium holocaustu, po osudech dívky Hany Bradyové, jejíž kufřík zapůjčilo paní Išioka muzeum v Osvětimi. Byť stál na počátku pouhý kufřík se jménem, podařilo se F. Išioka vypátrat, že Hana Bradyová pocházela z Nového Města na Moravě a že její bratr Jiří přežil Osvětim a od roku 1948 žije v Kanadě. V knize se prolínají osudy kufříku s líčením osudu sourozenců Bradyových za války. Knížka se setkala s velikým ohlasem po celém světě, v Izraeli byla označena za nejlepší dětskou knihu roku 2006. Přednáška je uváděna v rámci kulturního cyklu Brno židovské. Vstupné 20 Kč. středa 18. 11. v 18 hod.: Co je to život? Je život pes, náhoda, loterie či dar? Otázky, na které člověku neodpoví žádná věda. Otázky, v nichž jde skoro o všechno a nikdo se nedopátrá přesvědčivé odpovědi. Otázky, jejichž zodpovězením vlastně člověk dává konkrétní chuť a smysl svým dnům. Otázky, které zaměstnávají myslitele i spisovatele celé věky... O hledání odpovědí se budou pokoušet ve vzájemném dialogu vrchní zemský rabín Karol Efraim Sidon společně s ThMgr. Milanem Klapetkem, absolventem evangelické bohoslovecké fakulty v Praze, bývalým duchovním Českobratrské církve evangelické nyní přednášejícím humanitní předměty na VUT Brno. Vstupné 20 Kč. čtvrtek 19. 11. v 18 hod.: Židovská architektura v Brně přednáška ing. arch. Petra Pelčáka. Během dvaceti let mezi světovými válkami židovští architekti většinou ve spolupráci s židovskými stavebníky a stavebními firmami výrazným způsobem ovlivnili tvář Brna, tehdy prosperujícího moderního mnohonárodnostního a dvojjazyčného města. Arnošt Wiesner byl pro brněnskou architekturu dokonce osobou klíčovou, protože byl jejím průkopníkem a prvním realizátorem puristických moderních staveb ve městě. Na konci 30. let, tedy v době, kdy celá řada architektů vyškolených zejména na brněnské Německé vysoké škole technické má za sebou v mladém věku řadu úspěšných realizací, přichází německá okupace. Pro některé přináší nucenou emigraci, pro jiné transport do koncentračních táborů, z nichž se vrátili jen někteří. Po nacistickém holocaustu přichází koncem 40. let antisemitismus bolševický a s ním emigrační vlna. Pro takto vyčištěné české prostředí byla židovská kultura včetně architektury cizí a nesrozumitelná a společnost budující socialismus ani neměla zájem jí porozumět. Přednáška představí dílo moderních brněnských židovských architektů jako určitý ucelený estetický i historický výraz a je uváděna v rámci kulturního cyklu Brno židovské. Vstupné 20 Kč. čtvrtek 26. 11. v 18 hod.: Židovští hudebníci v Brně přednáška prof. PhDr. Miloše Štědroně, CSc. o velkých osobnostech židovského původu, které působily v Brně a jsou spjaty s jeho vývojem zejména v 19. a 20. století. Jde o beethovenovského autora zhudebňovaných textů Aloise Jeittelese, rakouského a německého skladatele Arnolda Schoenberga a jeho brněnskou návštěvu v březnu 1925, také četné návštěvy Erwina Schulhoffa (při jedné z nich byl gestapem zatčen) a samozřejmě Pavla Haase, jednoho z největších skladatelů Brna ve 20. století, a jeho tragický osud. Přednáška je uváděna v rámci kulturního cyklu Brno Židovské. Vstupné 20 Kč. Sál je přístupný vždy 20 minut před zahájením programu. 15 minut po začátku programu není vstup do Vzdělávacího a kulturního centra povolen. VÝSTAVA V sále můžete zhlédnout výstavu Libora Teplého České dědictví první část fotografií památek UNESCO. Výstava bude od 25. listopadu v rozšíření formě pokračovat až do 18. prosince. Vstup volný. 11

KONCERTY VE ŠPANĚLSKÉ SYNAGOZE Španělská synagoga, Vězeňská 1, Praha 1 To nejlepší z Gershwina 1., 3., 8., 10., 15., 18., 22., 25. a 29. listopadu od 17.30 hod. L. Bernstein: West side story G. Gershwin: Rhapsody in blue, An American in Paris F. Loewe: My fair lady A. Rubinstein: Melody L. Anderson: Plink, Plank, Plonk J. Kern: Smoke Gets In Your Eyes; Ol Man River Czech Collegium a solisté Pořádá agentura BM ART AGENCY, bmart@bmart.cz. To nejlepší z židovských písní a světových muzikálů 5., 9., 16., 23. a 30. listopadu od 17.30 hod. 7., 14., 21. a 28. listopadu od 19.00 hod. L. Bernstein: West side story F. Loewe: My fair lady A. L. Weber: Evita, Cats, Phantom of Opera G. Gershwin: Porgy and Bess Jewish songs: Hevenu Shalom Alechem; As der rebbe Elimejlech; Lach Jerušalaim; Hava Nagila Czech Collegium a solisté Pořádá agentura BM ART AGENCY, bmart@bmart.cz. Židovské mystické melodie 11. listopadu od 17.30 hod. Shalom Aleykhem, Mamele, Joseph Achrom, Klezmerka, Rosinkes, Nigun J. Bock: Šumař na střeše Alexander Shonert housle, Natalia Shonert piano Pořádá agentura BM ART AGENCY, bmart@bmart.cz. To nejlepší z české a světové hudby 2., 17. a 24. listopadu od 17.30 hod. Bach, Dvořák, Bernstein, Vivaldi, Čajkovskij, Smetana, Verdi, Rossini, Mozart Czech Collegium a solisté Pořádá agentura BM ART AGENCY, bmart@bmart.cz. 12

Legendární židovští houslisté 20. století Fritz Kreisler a Jascha Heifetz 19. a 26. listopadu od 17.30 hod. G. Gershwin: Porgy a Bess A. Vivaldi: Adagio z cyklu Čtvero ročních období W. A. Mozart: Rondo L. van Beethoven: Rondino Boris Monoszon housle, Michal Monoszon klavír Pořádá agentura BM ART AGENCY, bmart@bmart.cz. Lubomír Brabec 12. listopadu od 19.30 hod. Pořádá agentura Koncertní agentura PISKO, info@agentura-pisko.cz. 13

PUTOVNÍ VÝSTAVY VKC ŽMP Anna Franková odkaz pro současnost 2. 30. 11. Základní škola Ořechov, Komenského 2, 664 44 Ořechov Neztratit víru v člověka... 2. 30. 11. ZŠ a MŠ Sion J. A. Komenského, Mandysova 1434/1, 500 12 Hradec Králové STÁLÉ EXPOZICE ŽIDOVSKÉHO MUZEA V PRAZE Denně kromě sobot a židovských svátků od 9.00 do 16.30. Program Židovského muzea a Židovské obce v Praze k výchově proti antisemitismu v ČR v češtině Židovské muzeum a Židovská obec v Praze umožňují v rámci speciálního programu v češtině prohlídku muzejního areálu s průvodcem za níže uvedené ceny. Tato prohlídka se koná vždy v neděli a o státních svátcích ve 14.00 hod. Školy a další organizované skupiny si mohou prohlídku zajistit v dohodnutou dobu prostřednictvím Rezervačního centra: Rezervační centrum U Starého hřbitova 3a, 110 00, Praha 1, tel.: 222 317 191, fax: 222 317 181, e-mail: rezervacni.centrum@jewishmuseum.cz. Cena prohlídky 1. Židovské muzeum v Praze dospělí 65,- Kč děti 6-15 let a studenti 35,- Kč děti do 6 let zdarma 2. Staronová synagoga Památka spravovaná Židovskou obcí v Praze. Vstupenka do Staronové synagogy umožňuje také vstup do Jeruzalémské synagogy zdarma, a to i následující den (pokud je synagoga otevřená tedy ne během soboty a dalších židovských svátků). dospělí 35,- Kč děti 6-15 let a studenti 25,- Kč děti do 6 let zdarma 3. Prohlídka všech židovských památek pražského Židovského Města dospělí 100,- Kč děti 6-15 let a studenti 60,- Kč děti do 6 let zdarma 14

Objekty a stálé expozice ve správě Židovského muzea v Praze Maiselova synagoga, Praha 1, Maiselova 10 Stálá expozice: Dějiny Židů v Čechách a na Moravě I. od počátků po emancipaci Historické údaje o vzniku židovského osídlení v Čechách a na Moravě, právním a sociálním postavení Židů ve středověkém státě, představení tradiční židovské vzdělanosti významných učenců židovských obcí a zakladatele synagogy z období renesance Mordechaje Maisela. Španělská synagoga, Praha 1, Vězeňská 1 Stálé expozice: Dějiny Židů v Čechách a na Moravě II. od emancipace do současnosti Dějiny židovské komunity v době osvícenství a emancipace, Rakousko-Uherska, první republiky, Protektorátu Čechy a Morava a v poválečných desetiletích. Zimní modlitebna 1. patro Španělské synagogy: Stříbro českých synagog Kultové předměty z Čech a Moravy ze sbírek Židovského muzea v Praze. Pinkasova synagoga, Praha 1, vchod ze Široké 3 Stálé expozice: Památník českých a moravských Židů, kteří se stali oběťmi holocaustu. Na zdech synagogy je ručně napsáno na 80 000 jmen obětí. Dětské kresby z Terezína 1942 1944 (1. patro). Výběr z kreseb, které představují působivé svědectví o krutém osudu dětí a jsou často jedinou památku na ty, které nepřežily. Klausová synagoga, Praha 1, U Starého hřbitova 3a Stálé expozice: Židovské tradice a zvyky Synagoga (hlavní loď) význam synagogy a jednotlivých židovských svátků. Židovské tradice a zvyky Běh života (galerie) každodenní život židovské rodiny a zvyklosti spojené s narozením, obřízkou, slavností bar micva, svatebním obřadem, rozvodem a židovskou domácností. Obřadní síň budova pražského Pohřebního bratrstva, Praha 1, U Starého hřbitova 3a Stálá expozice: Židovské tradice a zvyky Běh života (závěrečná část) medicína v ghettu, úmrtí, židovské hřbitovy v Čechách a na Moravě a činnost pražského Pohřebního bratrstva. Starý židovský hřbitov, Praha 1, vstup pouze ze Široké 3 Založen v první polovině 15. století. Nejstarší náhrobek, náležející Avigdoru Karovi, pochází z roku 1439. Na hřbitově se pohřbívalo do roku 1787. Dnes se na hřbitově nachází téměř 12.000 náhrobních kamenů, počet pochovaných však byl vyšší. Malebné shluky náhrobků z různých dob vznikly vyzdvižením starších náhrobních kamenů do horních vrstev. Na hřbitově je pochována řada významných osobností, z nejznámějších rabi Jehuda Liwa ben Becalel, zvaný Löw (zemřel roku 1609), primas Židovského Města Mordechaj Maisel a renesanční učenec, matematik a astronom David Gans. Židovský hřbitov na Žižkově, Fibichova, Praha 3 Otevřeno v pondělí, ve středu 11.00 15.00 a v pátek od 9.00 13.00. Předchozí rezervace na tel. 732 530 261. Knihovna a Referenční centrum Židovského muzea v Praze Praha 1, U Staré školy 1, e-mail: library@jewishmuseum.cz Studovna a badatelna: úterý 9 18 h, středa 13 17 a čtvrtek 9 17 h; tel. 221 711 545 Referenční centrum: pondělí pátek 9.30 16 h; tel. 221 711 562 Zaměření knihovny: hebraistika, judaistika, historie, dějiny umění, muzeologie, antisemitismus, holocaust. Knihovna nabízí tradiční judaistickou literaturu, odbornou literaturu a tematicky zaměřenou beletrii, bohemika a pragensia, judaistická periodika, příruční knihovnu s publikacemi encyklopedického charakteru, elektronické informační zdroje, internet. 15

Staronová synagoga, Praha 1, Červená ul. Není součástí Židovského muzea v Praze. Staronová synagoga byla postavena kolem poloviny 13. století v raně gotickém slohu. Je nejstarší památkou pražského Židovského Města a nejstarší dochovanou synagogou v Evropě. Již po více než 700 let slouží jako hlavní synagoga Židovské obce v Praze. Otevřeno denně kromě sobot a židovských svátků: neděle čtvrtek: pátek: leden březen: 9.30 17.00 leden: 9.30 14.00 duben září: 9.30 18.00 duben říjen: 9.30 18.00 únor: 9.30 16.15 říjen: 9.30 17.00 listopad prosinec: 9.30 17.00 březen: 9.30 16.30 listopad prosinec: 9.30 15.15 Jeruzalémská synagoga, Jeruzalémská 7, Praha 1 Není součástí Židovského muzea v Praze. Otevřeno v období turistické sezony (březen říjen) denně kromě sobot a židovských svátků: 11.00 17.00 16