Profil návštěvníka zámku Litomyšl

Profil návštěvníka zámku Litomyšl

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu Profil návštěvníka zámku Litomyšl Vedoucí práce: doc. RNDr. Jiří Vaníček, CSc. Autor: Švábová Zdeňka 2009

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Profil návštěvníka zámku Litomyšl vypracovala samostatně na základě vlastních poznatků a za odborného vedení vedoucího diplomové práce doc. RNDr. Jiřího Vaníčka, CSc. Veškerá použitá literatura a jiné podkladové materiály jsou uvedeny v přehledu použitých zdrojů. V Jihlavě dne 22. 5. 2009 Podpis autora

Poděkování Tímto bych chtěla poděkovat panu RNDr. Jiřímu Vaníčkovi, CSc. za odborné rady, připomínky a pomoc při zpracování bakalářské práce. Dále bych chtěla poděkovat všem, kteří mi ochotně poskytli užitečné informace a podíleli se tím na úspěšném vypracování bakalářské práce a na splnění jejího cíle.

Abstrakt Švábová, Zdeňka: Profil návštěvníka zámku Litomyšl. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická v Jihlavě. Vedoucí práce Doc. RNDr. Jiří Vaníček, CSc. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2009. 65 stran. Cílem bakalářské práce je obecná charakteristika zámku Litomyšl na základě deskripce zjištěných faktů a zaměření se na popis jeho významu jako kulturně historické památky. Na základě zjištěných statistických údajů a vlastního marketingového výzkumu bude zkoumaná využitelnost zámku pro oblast cestovního ruchu. Hlavní cíl této práce specifikuje profil návštěvníka zámku Litomyšl, který byl získán z vyhodnocených statistických údajů Klíčová slova Profil návštěvníka zámku Litomyšl, Národní památkový ústav, Zámek Litomyšl, Návštěvník, UNESCO, Historie, Expozice, Litomyšl, Zámecký areál,

Obsah 1 ÚVOD...9 2 TEORETICKÁ ČÁST... 10 2.1 Město Litomyšl... 10 2.1.1 Základní informace o Litomyšli... 10 2.1.2 Historie města... 10 2.1.3 Významné události města v datech... 12 2.1.4 Atraktivity města... 12 2.1.5 Kulturní akce ve městě... 14 2.1.6 Ubytovací zařízení... 15 2.2 Okolí města Litomyšle... 17 2.2.1 Českomoravské Pomezí... 17 2.2.2 Památky a muzea v okolí... 17 2.2.3 Přírodní atraktivity v okolí... 18 2.3 Zámek Litomyšl... 20 2.3.1 Historie zámeckého areálu... 20 2.3.2 Současnost zámeckého areálu... 21 2.3.3 Zámecký areál a UNESCO... 23 2.3.4 Prohlídkové trasy... 23 2.3.5 Otevírací doba a vstupné... 25 2.3.6 Doprovodné služby a produkty... 26 2.3.7 Propagace zámku... 27 2.3.8 Spolupráce... 28 3 EXPERIMENTÁLNÍ ČÁST... 29 3.1 Sekundární data... 29 3.1.1 Dostupné statistiky návštěvnosti... 29 3.2 Primární data... 33 3.2.1 Postup při dotazování... 33 3.2.2 Vyhodnocení marketingového výzkumu... 34 3.2.3 Profil návštěvníka zámku Litomyšl... 53 4 ATRAKTIVITA ZÁMKU... 54 5 SWOT ANALÝZA... 56 6 NÁVRHY PRO ZVÝŠENÍ NÁVŠTĚVNOSTI... 58

7 ZÁVĚR... 61 8 SUMMARY... 63 9 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY... 64 10 PŘÍLOHY... 66 Seznam obrázků Obrázek č. 1: Letecký pohled na město... 10 Obrázek č. 2: Smetanova Litomyšl... 14 Obrázek č. 3: Státní zámek Litomyšl... 22 Seznam tabulek Tabulka č. 1: Otevírací doba zámku... 25 Tabulka č. 2: Vstupné na I. a II. okruh... 25 Tabulka č. 3: Vstupné na III. okruh... 25 Tabulka č. 4: Vstupné do rodného bytu... 26 Tabulka č. 5: Vstupné do zámeckého sklepení... 26 Tabulka č. 6: Návštěvnost III. zámeckého okruhu... 32 Tabulka č. 7: Časový přehled dotazování... 34 Tabulka č. 8: Motivace k návštěvě... 41 Tabulka č. 9: Průměrné známkování kvality služeb... 48 Tabulka č. 10: Vzdálenost z místa trvalého bydliště... 50 Tabulka č. 11: Celková návštěvnost... 55 Seznam grafů Graf č. 1: Vývoj celkové návštěvnosti zámku od roku 2000 2008... 29 Graf č. 2: Vývoj celkové návštěvnosti za rok 2008... 30 Graf č. 3: Vývoj návštěvnosti za jednotlivé měsíce v roce 2008... 31 Graf č. 4: Vývoj návštěvnosti za jednotlivé měsíce v roce 2008... 31 Graf č. 5: Hlavní důvody pro návštěvu regionu... 35 Graf č. 6.1: Četnost návštěvy zámku tuzemští návštěvníci... 36 Graf č. 6.2: Četnost návštěvy zámku zahraniční návštěvníci... 37 Graf č. 7: Organizace cesty... 37

Graf č. 8: Roční období... 38 Graf č. 9: Délka pobytu v regionu... 39 Graf č. 9: Délka pobytu v České Republice (pouze pro cizince)... 39 Graf č. 10: Místo ubytování... 40 Graf č. 11: Motivace k návštěvě... 41 Graf č. 12: Rozhodnutí k návštěvě zámku... 42 Graf č. 13.1: Preference návštěvy ostatních památek ve městě... 42 Graf č. 13.2: Preference návštěvy ostatních míst v regionu... 43 Graf č. 14: Ubytovací zařízení... 44 Graf č. 15.1: Celkové priority při výběru regionu... 45 Graf č. 15.2: Jednotlivé priority při výběru regionu... 46 Graf č. 16: S kým cestujete... 46 Graf č. 17: Použitý dopravní prostředek... 47 Graf č. 18: Doporučení návštěvy zámku... 48 Graf č. 19.1: Trvalé bydliště Češi... 49 Graf č. 19.2: Trvalé bydliště cizinci... 50 Graf č. 20.1: Pohlaví... 51 Graf č. 20.2: Vzdělání... 51 Graf č. 20.3: Věk... 52 Graf č. 20.4: Vzdělání... 52 Graf č. 20.5: Zaměstnání... 52

1 ÚVOD Tématem mojí bakalářské práce je Profil návštěvníka státního zámku Litomyšl v majetku Národního památkového ústavu. Toto téma jsem si vybrala, protože ve zmíněném městě žiji a mám k němu velice kladný vztah. Dalším důvodem pro zvolení tohoto tématu bylo, že již třetím rokem pracuji v zámeckém informačním centru, kde mám možnost dostat k potřebným informacím a zároveň osobně poznat a odhadnout profil klasického návštěvníka zámku Litomyšl. Tento Zámek je národní kulturní památkou a památka UNESCO, je jednou z hlavních dominant města a jednou z nejvýznamnějších památek renesance u nás. V současné době je zámek také jedním z turistických magnetů, které do Litomyšle každoročně přitahují tisíce turistů. Cílem mojí bakalářské práce je obecná charakteristika studovaného zámku na základě deskripce zjištěných faktů. Zaměřím na popis jeho významu jako kulturně historické památky. Na základě zjištěných informací se pokusím analyzovat jeho využití pro oblast cestovního ruchu. Teoretická část se bude týkat především základních údajů o tomto městě a okolí. Ráda bych zde přiblížila přínos cestovního ruchu pro město Litomyšl, který zde má nadměrné zastoupení a zaměstnává velké množství lidí. Toto místo má vysoký potenciál pro další rozvoj turismu, ovšem otázkou je, jestli je tato možnost plně využita. V druhé části teoretické práce se zaměřím na samotný zámek jako národní kulturní památku. Pokusím se přiblížit historii a současnost tohoto objektu a díky dostupným informacím zhodnotím situaci z hlediska propagace, spolupráce a doprovodných služeb, které zámek může nabídnout. Na základě zjištěných statistických údajů a vlastního marketingového výzkumu bude zkoumaná využitelnost zámku pro oblast cestovního ruchu. Hlavní cíl, na který se zaměřím v experimentální části, by měl specifikovat klasický profil návštěvníka zámku Litomyšl, který získám z vyhodnocených statistických údajů. Ze zjištěných závěrů se budu snažit vyvodit určité návrhy a opatření pro zvýšení návštěvnosti tohoto objektu, jenž má vysoké předpoklady pro přilákání většího množství tuzemských i zahraničních turistů. 9

2 TEORETICKÁ ČÁST 2.1 Město Litomyšl 2.1.1 Základní informace o Litomyšli Město Litomyšl se nachází ve Obrázek 1: Letecký pohled na město Východních Čechách na horním toku říčky Loučné. Je to historicky a kulturně významné město, které má více jak deset tisíc obyvatel a spadá do turistického regionu Východní Čechy. Nadmořská výška města činí 330 m, ale nejnižší bod na městském katastru leží o 20 m níže a okraje města, které šplhají v pozvolné kopce, dosahují až do výše 385 m. Litomyšlská krajina, nazvaná Loučenskou tabulí připomíná široce rozevřené písmeno V a je součástí Svitavské pahorkatiny. Na severovýchodě se rozprostírá zalesněný hřbet Českotřebovské vrchoviny a směrem na jih a jihozápad se táhnou rozlehlé kopce Českomoravské vrchoviny. Město má více jak deset tisíc obyvatel. V okruhu 20 kilometrů se nachází města Svitavy, Česká Třebová, Vysoké Mýto, Ústí nad Orlicí a Polička [1, 2] 2.1.2 Historie města Litomyšl můžeme zařadit mezi nejstarší a kulturní místa v Čechách. O městě se zmiňuje poprvé Kosmova kronika česká z roku 981, která dokládá, že zde vedla důležitá obchodní stezka, nazývaná Trstenická. Ta spojovala Čechy s Moravou a byla původně ochranným hradištěm slavníkovského knížectví. Na této stezce byl ve 12. století založen premonstratský klášter, pod kterým se rozrůstala velká osada. Premonstráti s sebou z Francie přivezli také znak svého řádu - tím byla zlatá lilie na modrém poli. Časem došlo k úpravám a dnes se město pyšní emblémem ve kterém je stříbrná lilie v červeném poli. V roce 1259 Litomyšl obdržela městská práva od Krále Přemysla Otakara II. a stala se poddanským městem. Význam města zvláště vzrostl v roce 1344, kdy zde bylo založeno biskupství a slavným litomyšlským biskupem se stal od roku 1353 kancléř Karla IV. Jan II. ze Středy. Ten do Litomyšle uvedl augustiniány, kteří zde založili 10

proboštský klášter. Následovalo období husitských válek. Město bylo dobyto a to znamenalo zánik biskupství. Od roku 1432 byla Litomyšl spravovaná rodem Kostků z Postupic. Za jejich vlády město rozkvetlo a stalo se důležitým centrem jednoty bratrské. Tato rodina zde nechala založit Nové město v podhradí, které v roce 1490 obdrželo samostatná městská privilegia od jagelonského krále Vladislava. Byla zde také postavena jedna z nejstarších tiskáren, ze které pochází významná díla např. Jana Husa a Martina Luthera. V roce 1547 byli Čeští bratři vyhnáni a město bylo Kostkům z Postupic zkonfiskováno. V tomto období se Litomyšl stala obětí velkého požáru, při kterém vyhořela spousta domů, kostel, radnice, škola a špitál. V roce 1567 získal město jeden z nejmocnějších šlechticů Vratislav z Pernštejna, který zde ze chátralého hradu nechal vystavit renesanční zámek. Vratislav tvrdě bojoval proti českým bratřím a v rekatolizaci po jeho smrti pokračovala i jeho žena Marie Manrique de Lara a dcera Polyxena. Pernštejské snahy o rekatolizaci pokračovaly i za doby třicetileté války a vyrcholily v činu Vratislavovy vnučky Frebonie, která do Litomyšle povolala řád piaristů a založila zde kostel, školu a kolej. Po Pernštejnech se vlády ujal rod Trautmandsdorfů. Tato dynastie nechala vystavět monumentální piaristický klášter s barokními plastikami. Po celé 18. století město bojovalo opět s požáry a po Čechách se začalo říkat "hoří to jak Litomyšl". Od roku 1758 se dostalo panství do rukou Valdštejn-Vartenbekům, kteří provedli mnoho úprav hlavně v části zámku. Centrem duchovního života Litomyšle byly v 1. polovině 19. století piaristické školy a filosofický ústav. Působilo zde mnoho významných osobností vědeckého i kulturního života jako například vědec J. E. Purkyně, filozof F. M. Klácel a spisovatel Frankl. Do litomyšlských dějin můžeme také zařadit spisovatele A. Jiráska, B. Němcovou, M. D. Rettigovou, kteří byli podpůrci národního obrození. V roce 1849 byl filosofický ústav zrušen. Litomyšl byla vydražena rodem Thurn Taxisů roku 1855, kteří byli posledními panovníky ve městě. Za obou světových válek město nebylo zničeno. Již od poloviny 19. století panoval v Litomyšli kulturní a hudební život. K vrcholům kultury patří od roku 1949 operní festival Smetanova Litomyšl, který se koná na počest Bedřichu Smetanovi. [1, 2, 3, 4] 11

2.1.3 Významné události města v datech V roce 1994 se Litomyšl stala místem setkání 7 středoevropských prezidentů z České republiky, Německa, Polska, Rakouska, Slovinska, Slovenska a Maďarska. Tato myšlenka vznikla již v roce 1993 při soukromé návštěvě bývalého prezidenta Václava Havla v Portmoneu a na litomyšlském zámku. Město si tak vybudovalo větší prestiž. [1] Další významnou událostí byla návštěva zámku španělským králem Juanem Carlosem se svou chotí Sofií. Tato výjimečná akce proběhla v roce 1995. Jejich návštěvu připomínají dva portréty španělských panovníků z doby renesance, které byly narychlo zavěšeny do zámecké knihovny. [5] V roce 1999 byl zámecký areál v Litomyšli zapsán na Seznam světového dědictví UNESCO. Tímto zápisem byl potvrzen jeho světově výjimečný význam. Pro rok 2008 se Litomyšl stala podle čtenářů časopisu Travel in the Czech Republic nejatraktivnějším místem v České Republice. Slavnostní vyhlášení výsledků proběhlo 5. února v rámci veletrhu cestovního ruchu Holiday World 2009. Litomyšl tak poskočila o jednu příčku, v loňském roce se v této anketě umístila na stříbrném druhém místě. [6] 2.1.4 Atraktivity města Smetanovo náměstí Litomyšlské náměstí o délce 499 m má nepravidelný protáhlý tvar. Domy mají především barokní, klasicistní nebo empírové fasády a na většině náměstí se zachovalo podloubí, nazývané podsíně. Mnoho domků vzniklo za vlády Kostků z Postupic. Náměstí je dodnes centrem městského života a je zde k vidění množství zajímavých budov, které mají nejen krásné architektonické ztvárnění, ale také pamatují život slavných osobností jako například Aloise Jiráska, Boženy Němcové i proslulého hudebního skladatele Bedřicha Smetanu. Mezi významné památky zdobící centrum města patří Morový sloup neboli Mariánský z roku 1716, který znázorňuje sochy Panny Marie, sv. Václava a sv. Jana Nepomuckého, jenž byl postavený podle návrhu Giovanni Battisty Alliprandiho. Jeho výška je okolo 11 m. Dalším neodmyslitelným monumentem je Dům u Rytířů, který představuje nejstarší dochovanou budovu na náměstí ze 40. let 16. století. Byl postaven v renesančním stylu 12

před rokem 1548 kameníkem Blažkem. Poté byl v 60. a 70. letech 20. století a v roce 2000 složitě rekonstruován. Od roku 1977 je známý jako galerie Josefa Matičky, kde se pravidelně konají časově omezené výstavy výtvarných děl. Uprostřed náměstí se nám otevírá pohled na radniční věž, bývalá budova staré radnice, která byla postavena roku 1418. Budova byla mnohokrát rekonstruována a opravována kvůli velkým požárům a povodním. U této památky je náměstí nejužší a zajímavostí je, že pouze z tohoto místa můžeme vidět na oba konce. Na koncovém rohu náměstí si můžeme připomenout nejvýznamnějšího litomyšlského rodáka, hudebního skladatele Bedřicha Smetanu. Od roku 1924 tu stojí jeho bronzový pomník, poslední z dokončených monumentálních děl předního českého sochaře Jana Štursy. Klášterní zahrady Zahrady se nachází v těsném sousedství významných dominant města a ve strategicky položeném místě v centru městské památkové rezervace. Prostor dnešních Klášterních zahrad patří historicky k proboštskému chrámu Povýšení sv. Kříže, piaristickému klášteru s kostelem Nalezení sv. Kříže a k Augustově tiskárně. Zahrady jsou v dnešní době obklopeny starými i nově postavenými opukovými zdmi. Ještě ve 30. letech 20. století byly zahrady používány a udržovány. Po odchodu piaristů z Litomyšle v roce 1948 zcela zpustly. Po velké rekonstrukci byly zahrady v roce 2000 slavnostně otevřeny. Plocha má rozlohu přes jeden hektar a můžeme zde obdivovat např. altán s výhledem na město, "šachovnici" s trvalkami, květinové záhony i bazén s mlhovištěm a sousoším, které městu daroval sochař Olbram Zoubek. Portmoneum Josefa Váchala Historie tohoto muzea začala již v roce 1920, kdy milovník umění Josef Portman pozval do Litomyšle svého přítele, malíře, grafika a spisovatele Josefa Váchala a požádal ho o vyzdobení svého domu nástěnnými malbami. V roce 1991 zakoupilo Portmanův dům od Národní galerie v Praze nakladatelství Paseka a rozhodlo se zdevastované dílo zachránit. Nakladatelství Paseka v roce 1993 otevřelo jeho muzeum a nazvalo jej Portmoneum, tak jak ho pojmenoval Josef Váchal ve svém Krvavém románu. 13

Regionální muzeum V budově bývalého piaristického gymnázia se nachází výstava městské historie. Dříve tento institut připravoval studenty na vysokoškolské studium teologie, žurnalistiky a medicíny. Studovali zde významné osobnosti a vyučoval zde i Alois Jirásek, jehož pomník, který je dílem sochaře Vincenta Makovského stojí nedaleko této budovy. Smetanův dům Secesní stavba z roku 1905, jehož hlavními architekty byli J. Šula, V. Šulc a J. Velflík. Tato nádherná budova slouží k pořádání divadelních přestavení, koncertům a dalším kulturně společenským akcím. Svými rozměry se vymyká běžnému průměru podobných veřejných staveb v českých maloměstech té doby. To je dokladem, že v Litomyšli znamenalo divadlo a hudba vždy něco více Červená Věž Tato věž je pozůstatkem gotického opevnění Nového/ Horního města asi z konce 15. Století. Jedná se o dvoupatrový nečleněný hranol z lomového zdiva a na západní stěně je do pískovce vytesaný znak Kostků z Postupic. [6, 7] 2.1.5 Kulturní akce ve městě Ve městě se každoročně konají čtyři Obrázek 2: Smetanova Litomyšl známé festivaly: Mezinárodní operní festival Smetanova Litomyšl. Po Pražském jaru je druhým nejstarším hudebním festivalem v České republice a patří k největším festivalům klasické hudby u nás již od roku 1949. Každoročně se koná na přelomu června a, července a délka trvání bývá 25 dnů. Jeho hlavní programovou náplní jsou operní inscenace, koncertní provádění oper, ale také galakoncerty, oratoria, kantáty a písňové večery. Stranou však nezůstává ani hudba symfonická, instrumentální či komorní. Centrem festivalového dění je areál Státního zámku Litomyšl. Hlavní představení se odehrávají na II. zámeckém nádvoří, ve Smetanově domě a v Kostele Povýšení svatého Kříže. Součástí festivalu jsou i externí 14

koncerty pořádané ve městech Pardubického kraje. Operní festival je doprovázen i výtvarným uměním, kdy v době jeho průběhu probíhá v Litomyšli řada výstav. [8] Další významnou akcí je Mladá Smetanova Litomyšl. Festival pořádaný každoročně v druhé polovině září s délkou trvání 4 dny se snaží o prezentaci mladých interpretů vážné hudby. Dlouholetou tradici mají i Mezinárodní houslové kurzy vedené prof. Vítkem určené pro studenty konzervatoří a vysokých škol. Po celé dva letní měsíce se každý pátek koná na Toulovcově náměstí festival s názvem Toulovcovy prázdninové pátky. Na programu bývá tradičně pohádka nejen pro děti a folkový koncert pro dospělé. Z kulturních akcí nemůžeme opomenout ani starodávný Jarmark, který se v Litomyšli pořádá dvakrát do roka a to na jaře a na podzim. Tato akce se vyznačuje tím, že se na Smetanovo náměstí sjedou řemeslníci a obchodníci ze všech koutů České republiky. Mají zde možnost prodávat své výtvory, výrobky a rovněž předvést své umění. Doplňkem bývá i celodenní program, který zajišťují taneční a hudební skupiny. Litomyšl je město s mnoha středními a vyššími odbornými školami a dokonce nejmenší město s vysokou školou, proto se zde každý rok na počest studentů koná Majáles. Za zmínku stojí i letní hudební středy pořádané pod širým nebem u Smetanova domu a Kinematograf bratří Čadíků. 2.1.6 Ubytovací zařízení Litomyšl jako významné kulturní a historické město nabízí spoustu příležitostí pro ubytování. Návštěvník má možnost výběru ubytovat se v zařízeních kategorií hotel, penzion a hostel nebo může zvolit ubytování v soukromí, kempu či turistické ubytovně. Informační centrum Litomyšl ve spolupráci s Městským úřadem vydávají propagační materiál, ve kterém turista najde přehled o veškerých zařízeních, jenž slouží pro ubytování a pro lepší orientaci je zde umístěna i mapa. Tato brožura je každoročně aktualizována. Podrobné informace jsou též umístěny na webových stránkách www.litomysl.cz. Pokud si turista ani přes tyto dostupné zdroje neví rady, může požádat o pomoc informační centrum, které mimo jiných činností, zprostředkovává ubytování ve městě i jeho okolí. V současné době se v Litomyšli a jeho blízkém okolí nachází 29 ubytovacích zařízení, z čehož 4 jsou zařazeny do kategorie hotel. Do hotelů vyznačujících se třemi 15

hvězdičkami patří Dalibor, Zlatá Hvězda a Sofia. Čtyři hvězdičky může turistům nabídnout nový hotel Aplaus, jehož otevření proběhlo na konci roku 2008. Neméně podstatnou část ubytování tvoří 12 penzionů, jenž jsou umístěny jak v centru města, na jeho okraji i v blízkém okolí. Mezi atraktivní penziony patří např. Penzion Pod Klášterem, Penzion U Věže, Paseka, Kraus, Evropské školící centrum, které nabízí ubytování na úrovni penzionu i hostelu a mnohé další. Příjdou si zde na své i milovníci přírody a příznivci koní. Mohou se ubytovat v nedalekém Nedošínském Háji v agropenzionu či v okolní vesničce Suchá v penzionu Jízdárna. Neobvyklý pobyt můžou turisté strávit v Apartmánu Bedřicha Smetany, který je lokalizován v Zámeckém Pivovaru. Dalším oblíbeným ubytovacím místem je autokemping Primátor na Černé Hoře. Z jedné je strany obklopen krásnou přírodou, přičemž do města je to jen pár kroků. Lidé, kteří nechtějí utrácet příliš mnoho peněz za luxusní nocleh si mohou vybrat ze třech turistických ubytoven, jenž jsou umístěny na okraji a v okolí města. Především v období Smetanovy Litomyšle lidé využívají priváty nebo ubytování v soukromí. Nabídek tohoto typu je ve městě dostatek, avšak kapacita v době konání slavného festivalu je vždy zaplněna. [2] 16

2.2 Okolí města Litomyšle 2.2.1 Českomoravské Pomezí Tato oblast, která je vymezena památnými městy Litomyšl, Vysoké Mýto, Polička, Svitavy a Moravská Třebová je velice bohatá na historii, přírodní krásy, technické památky a nabízí spoustu kulturních zážitků. Výborná dostupnost Českomoravské vrchoviny, Orlických hor nebo Moravského krasu dělá ze Svitavska výchozí bod pro aktivní dovolenou, odpočinek a relaxaci. Každý turista si zde příjde na své. Kromě prohlídky památek a muzeí, nám tato oblast dává velký prostor pro sport, pěší turistiku, cykloturistiku, jezdectví, koupání a dokonce i lyžování. Tento mikroregion je ideální pro strávení dovolené dětmi. [9] 2.2.2 Památky a muzea v okolí Nedaleko Litomyšle mohou turisté navštívit město Vysoké Mýto, které je zajímavé především svým největším čtvercovým náměstím v České republice, Chrámem sv. Vavřince a hradebním opevněním. Pokud by měl naopak návštěvník zájem vidět město s druhým nejdelším náměstím v České republice, pak musí zavítat do Svitav. Na návštěvníky tu čeká podívaná na Ottendorfovu knihovnu, jenž byla postavená v americkém stylu v roce 1892. Pro milovníky historických a technických věcí je zde připravena stálá expozice Prací techniky. Na pomezí Čech a Moravy leží město Moravská Třebová. Pro svou krásu byla v roce 1980 vyhlášena MPR. K nejvýznamnějším renesančním památkám ve střední Evropě patří zámek, který byl komplexně zrekonstruován. Zde je možné prohlédnout si atraktivní zámecké expozice nebo tajemná zámecká sklepení. Vydáme-li se směrem na Vysočinu, neměli bychom zapomenout navštívit historické město Polička, jejíž vznik lze datovat již do roku 1265. Dnes je Polička lákavým turistickým cílem a může se pochlubit unikátně zachovalými městskými hradbami, které jsou zpevněné 19 věžemi. Dominantou města je kostel sv. Jakuba, v jehož věži se narodil a část svého dětství prožil hudební skladatel Bohuslav Martinů. V současné době je velice atraktivní a navštěvovanou expozicí. Nedaleko Poličky stojí velká pevnost aneb jeden z nejstarších českých hradů v Čechách hrad Svojanov. [9] Pro milovníky rokokového stylu se nabízí nedaleko Litomyšle zámek Nové Hrady. Pro svoji architektonickou jedinečnost a umístění v uměle vybudovaném přírodním 17

areálu býval celý zámecký komplex nazýván Malý Schönbrunn nebo České Versailles. Ucelený rokokový areál obsahoval vstupní bránu a francouzskou zahradu se správními budovami, špýchar a anglický park s pískovcovou Křížovou cestou vedoucí k pozůstatkům původního gotického hradu. [10] Pro rodiny s dětmi a milovníky techniky nabízí muzeum v Mladějově expozici železniční, silniční, zemědělské a stavební techniky s přilehlou úzkorozchodnou dráhou. Je možné si zde sjednat i výletní jízdy historickými parními či dieslovými lokomotivami. [9] 2.2.3 Přírodní atraktivity v okolí Nedaleko Litomyšle má svoje místo chráněný přírodní výtvor Toulovcovy Maštale, který leží mezi Budislaví, Prosečí a Novými Hrady. Skály jsou tvořeny pískovci mořského původu. Oblast je spojena s pověstí o loupeživém rytíři Vavřinci Toulovcovi, který se zde ukrýval ve skalních slojích se svojí družinou. Nejatraktivnějšími útvary jsou: Městské maštale, Kolumbovo vejce, Kazatelna, Dudychova jeskyně a Panský stůl. V terénu je hustá síť značených cest, která vytváří možnost pro pěší turistiku nebo cykloturistiku. Pěkný výlet nám nabízí i památné místo Růžový Palouček u obce Morašice, s porostem zvláštního druhu stepní růže Rosa gallica. K pozemku se váže řada pověstí, např. loučení pobělohorských exulantů s vlastí. Roku 1921 zde byl odhalen pomník památce českých bratří a J. A. Komenského. Pokud by turista raději zůstal poblíž města a chtěl by mít přírodu nadosah, je možné vyrazit na procházku naučnou stezkou na Černé hoře. V nedávné době byly v městském lese na Černé hoře upraveny cesty o délce 5 km a mimo jiné tu byla vyznačena i přírodovědná stezka s informačními tabulemi. Terén je vhodný pro chodce, běžce i cyklisty Pouhé 3 km od Litomyšle se rozprostírá státní přírodní rezervace Nedošínský Háj, tvořena dubohabrovým lesem. S přilehlými rybníky tvoří významnou ornitologickou lokalitu. Z historie se zde dochovala pouze kamenná kaplička sv. Antonína nad pramenem. Terénem vede naučná stezka s 9 zastávkami. [2, 9] 18

Rozhledny V okolí Litomyšle si milovníci přírody a krajiny mohou vybrat i z velkého množství turistických rozhleden. Přírodní rezervace Toulovcovy Maštale, jihozápadně od Litomyšle, nabízí hned tři rozhledny.: Toulovcova rozhledna (15 m), Terezka (25 m) a nejmladší rozhledna v okolí Borůvka (18,5 m). V okolí do 10 kilometrů od města Litomyšl můžeme navštívit také rozhlednu, jejíž výška dosahuje až 55 m. Tento vyhlídkový monument stojí na 601 metrů vysokém Kozlovském kopci u České Třebové. Dále si můžeme v blízkém okolí vychutnat pohled v celé své kráse na město Ústí nad Orlicí. Ten nabízí rozhledna Andrlův Chlum, což je projekt 50 m vysoký a slouží jako víceúčelová telekomunikační věž s vyhlídkovou plošinou 35 m nad zemí. [9, 11] 19

2.3 Zámek Litomyšl 2.3.1 Historie zámeckého areálu Podle pověsti stával na slovanském litomyšlském hradišti starší kostel, zasvěcený sv. Klimentu, jenž se spojuje s cyrilometodějskou tradicí, která značí, že kostel sv. Klimenta založil sám Metoděj na své pouti do Čech. Litomyšlský hrad přešel postupně z rukou knížecích do rukou církevních. Premonstráti noví uživatelé hradu, se osvědčili jako dobří hospodáři a stavebníci. Jejich pozornost byla centralizována nejen na vybudování kláštera a kostela, který dostavěli, ale také na zvelebení hospodářství a osídlení krajiny. Hradní návrší nazvali Horou Olivetskou. Budovy hradního návrší byly pobořeny za dob husitských válek a jejich zkázu dokončil v roce 1460 zhoubný požár, který vyšel z města a zničil také hrad. Trosky zavalily hradní plochu. Vybudování nového objektu bylo již úkolem dalšího staletého vývoje. Přední husitský diplomat Vilém Kostka z Postupic dostal celé panství do vlastnictví a vystavěl zde pozdně gotický hrad. Ve stavovském odboji proti Habsburkům Kostkové Litomyšl ztratili. Litomyšl se ocitla v rukou předních českých pánů z Pernštejna. Vratislav z Pernštejna, nejvyšší kancléř Království českého a rytíř Zlatého rouna, dal v Litomyšli pro sebe a pro svoji španělskou manželku Marii Manrique de Lara vystavět velký zámek v renesančním slohu. K vedení stavby byli přizváni císařští italští stavitelé Giovanni Battista Aostalli a Ulrico Aostalli. Základní kámen zámku položili v roce 1568. Během desetiletí vystavěli renesanční palác podle severoitalské inspirace. Stavba byla zcela ukončena roku 1581 a její ráz byl ukázkovou formou vrcholné renesance. Poslední členkou pernštějnského rodu se stala Frebonie, která do Litomyšle povolala řád piaristů. Po její smrti roku 1646 spravoval panství nějakou dobu její bratranec Václav Eusebius z Lobkovic, který ho však už roku 1649 prodal rodu Trautmansdorfů. Za vlády Trautmansdorfů byly provedeny uvnitř a vně renesančního zámku rozsáhlé barokní úpravy. Od roku 1753 1855 připadla Litomyšl dědictvím pánům z Valdštejna Vartemberka. Počátek dalšího stavebního období na zámku i ve městě byl poznamenán roku 1755 rozsáhlým požárem. Bylo také postaveno zámecké divadélko s malým hledištěm, avšak velkým jevištěm, pro něž maloval kulisy Josef Platzer. Asi polovina 20

zámecké zahrady byla přetvořena v anglický park, v němž Jiří hrabě z Valdštejna Vartemberka postavil kamenného lva. Druhou polovinu tvořil francouzský park. Rozkvět zámecké zahrady v tomto upravení trval až do roku 1856. Zadlužené litomyšlské panství koupila v dražbě rodina Thurn-Taxisů v roce 1856. Panství se po politických a správních změnách, vynucených revolučními událostmi, stalo základem a město Litomyšl správním centrem nového okresu. Po roce 1945 zámek připadl do vlastnictví československého státu. [12, 13, 14, 15, 16] Zámecký pivovar Zámecký pivovar je součástí zámeckého areálu, jenž byl postaven již za vlády Pernštejnů roku 1585, tedy 13 let po výstavbě zámku a znovu přebudován v letech 1629 1630. O velmi výnosné pivovarnické právo se vedlo v Litomyšli mnoho sporů. V roce 1629 se litomyšlští měšťané museli vzdát práva vaření piva a postoupit jej Pernštejnům. Ti nechali z výnosů prodeje piva zbořit asi deset domů a postavili zámecký pivovar. Kolem roku 1730 jej upravil František Maxmilián Kaňka, takže získal svou vnější barokní podobu. Další stavební úpravy pak byly provedeny koncem 18. a 19. století. Zámecký pivovar byl vystavěn jako věrný slohový protějšek zámku. Dostal dokonce i sgrafitové kvádrování na průčelích jako zámek. Zámecký pivovar je známý též jako rodiště významného českého hudebního skladatele Bedřicha Smetany, který se zde 2. března 1824 narodil. [17] 2.3.2 Současnost zámeckého areálu Zámek Litomyšl se stal v roce 1962 národní kulturní památkou a v roce 1999 byl zapsán na seznam světového dědictví UNESCO. Tento objekt je ve vlastnictví státu a je spravován Národním památkovým ústavem Pardubice. Největším turistickým magnetem je dlouhá historie, skvostná architektura a vazba na osobnost světového významu. Litomyšlský zámek, který bývá řazen k renesančním zámkům tzv. moravského typu, zaujme především svými sgrafity, které byly považovány za nejkrásnější na území bývalé rakouské monarchie. [18] 21

Obrázek 3:Státní zámek Litomyšl Nádvoří zámku obklopují ze tří stran arkády a čtvrtá strana je vyzdobena sgrafity s bitevními scénami. Celý obvod zámku lemují štíty, které patří k nejlepším ukázkám české renesance. Vnější zdi i komíny zámku jsou pokryty malbami, tzv. sgrafitti, jejichž motivy se neopakují. Je zde kolem 8000 psaníček, každé o ploše téměř 1 m 2. Za tvůrce sgrafit je pokládán Šimon Vlach, jehož karikatura s nápisem Šimon Vlach ztřeštěnej se dochovala na jednom psaníčku na okně kaple. Hlavní sgrafito je na čelní stěně druhého zámeckého nádvoří, o jehož tématické náplni rozhodoval Vratislav z Pernštejna. Zámecký areál doplňuje velká zahrada založená současně se zámkem. V zahradě je dochován přírodní amfiteátr, v jehož prostředí se dříve odehrávaly některá představení Operního Festivalu Smetanova Litomyšl. V litomyšlském zámku je v současnosti zpřístupněno několik interiérů. Za nejhodnotnější expozici je považováno pozdně barokní zámecké divadlo s četnými dochovanými dekoracemi, zřízené v 90. letech 18. století a též velký význam mají historické pokoje a kaple. V druhém patře zámku je umístěna městská obrazárna muzea a galerie představující malířství z 19. a 20. století. Neopomenutelnou část zámku tvoří zámecké sklepení, které bylo v 90. letech 20. století zpřístupněno návštěvníkům. Dříve sloužilo jako kryt pro civilní obyvatelstvo a v současnosti tu najdeme stálou expozici soch Olbrama Zoubka, které doplňují sezónní výstavy. Ve dvou sálech je umístěna keramika významného výtvarníka Jiřího Dudychy a mimo jiné v tomto prostředí dozrává unikátní řada vín Chateau Litomyšl. V zámeckém areálu jsou zpřístupněny i další atraktivní expozice, které lákají stovky turistů. Naproti budově historického monumentu v zámeckém pivovaru si návštěvník může připomenout narození slavného skladatele Bedřicha Smetany, kde je situována jeho rodná světnička. Hned ve vedlejším barokním domě, jenž dříve sloužil jako zámecká jízdárna, sídlí Muzeum antického sochařství a architektury. Zde mají návštěvníci možnost seznámit se s vrcholnými díly starověkých umělců. [1, 18, 19, 20] 22

2.3.3 Zámecký areál a Unesco V roce 1999 byl zámecký areál v Litomyšli zapsán na Seznam světového dědictví UNESCO. Tímto zápisem byl potvrzen jeho světově výjimečný význam. Podle Úmluvy o ochraně světového dědictví je chráněn národy světa v jejich společném zájmu. Zámek v Litomyšli je ve své výjimečně uchované celistvosti dokonalým příkladem zámku s arkádami, typu budovy, který pochází z Itálie a přizpůsobil se českým zemím tak, že vznikla velmi vyvinutá forma s vynikající architektonickou hodnotou. Je dokonalým příkladem středoevropské šlechtické residence v období renesance a jejího pozdějšího vývoje vlivem nových uměleckých proudů. [2] Zámecký areál tvoří soubor několika budov, z nichž část získalo Město Litomyšl zpět v restitucích. Jde o I. zámecké nádvoří s kašnou, stáj, konírnu, obytný dům, jízdárnu a zámecký pivovar. (obrázek viz. příloha 1) 2.3.4 Prohlídkové trasy Zámecká expozice nabízí dva okruhy s průvodcem. V I. okruhu je možné shlédnout zámecké divadélko a reprezentační sály a II. prohlídková trasa tvoří zámecké pokoje a kaple. Součástí prohlídky je i odborný výklad průvodce. V roce 2008 byla instalována nová expozice klavírů a Platzerových kulis. Tato stála výstava je přístupná individuálně. I. okruh: Zámecké divadélko a reprezentační sály Prohlídka expozice začíná v přízemí zámku, kde se turistům za mohutnými dřevěnými dveřmi otevírá pohled do krásného zámeckého divadélka. Po té následují schody do prvního patra zámku na tzv. arkády. Odtud se návštěvník může pokochat výhledem na II. zámecké nádvoří. Prohlídka pokračuje v druhé části zámecké expozice umístěné v západním křídle zámku, kterou tvoří 13. reprezentačních sálů. Tento okruh turistům nabízí k vidění audienční sál, empírové salonky, velkou barokní jídelnu a bitevní sál s rozměrnými plátny bitev slavného vojevůdce prince Evžena Savojského. Opomenuty nesmí být ani hudební salóny pro dámy, pány a rovněž proslulá jezdecká předsíň s obrazy koní v životní velikosti. Mezi pozoruhodnosti patří i klasicistní nástěnné malby valdštejnského mistra Dominika Dvořáka, olejomalby s jezdeckou a chovatelskou tematikou a kolekce skla i porcelánu. [12] II. okruh: Kaple sv. Moniky a hostinské pokoje východního a spojovacího křídla 23

Ve východním křídle zámku prohlídka začíná v Kapli svaté Moniky. Ta byla postavena na základech gotického paláce, který předcházel stavbě renesanční. V současné době slouží jako oddací místo pro mnoho svateb. Specifická je svými vysokými lomenými okny a oblouky. Následuje procházka po čtrnácti pokojích, kde se nachází sbírky bohatých grafických obrázků a exotické, orientální i empírové ložnice. Nepostradatelnou součástí je malá zámecká jídelna se souborem holíčské fajánse a uranového skla českého původu. Turisté zajímající se o výtvarné umění však ocení i sál krajinomalby a malou barokní obrazárnu, kde naleznou díla Antonína Mánesa, Augusta Pieppenhagena, Martina Diechtela, Alessandra Magnasca, Clementa Spery a mnohých dalších. [12] III. okruh: Instalace historických klavírů a zámecké divadelní scénografie Ve druhém patře západního křídla litomyšlského zámku byla dokončena v roce 2008 jedinečná instalace nové expozice, jejíž součástí je padesát historických klavírů. Milovníci hudby zde mohou vidět klávesové nástroje nejstarších typů, v různých stylech a rovněž klavíry experimentální. Na vybrané klávesy je možnost si i zahrát. Hudební nástroje doplňuje početná kolekce původních divadelních dekorací, které se v litomyšlském zámku zachovaly. Jedná se o soubor Platzerových kulis, které jsou považovány za světový unikát. [2, 12] Zámecké sklepení V pozoruhodném prostředí zámeckého sklepení spatříte zajímavé Zoubkovy plastiky i reliéfy. Výstavu doplňuje tvorba litomyšlského keramika Jiřího Dudychy. Pozorný návštěvník ve sklepení objeví části gotické stavební historie hradního paláce, jenž předcházel existenci dnešního renesančního zámku. [19] Rodný byt Bedřicha Smetany v zámeckém pivovaru Smetanův rodný byt v pivovaře je ve správě Regionálního muzea v Litomyšli a je návštěvníkům přístupný. Při návštěvě vstoupíte do přijímacího salónu, do pracovny pana Sládka, do ložnice Smetanových i do malého pamětního pokoje. Během prohlídky můžete poslouchat hudbu od samotného skladatele Bedřicha Smetany. [19] 24

2.3.5 Otevírací doba a vstupné Doba prohlídky trvá přibližně 50 minut a maximální počet skupiny je limitován na 40 návštěvníků. Prohlídky mimo návštěvní dobu jsou možné kdykoliv i v zimě po předběžném telefonickém objednání (alespoň 3 dny před požadovaným termínem prohlídky). Vstupenky na prohlídku tří okruhů je možné zakoupit v zámecké pokladně, která je umístěna na II. zámeckém nádvoří. Lístky na individuální prohlídku zámeckého sklepení a rodného bytu Bedřicha Smetany jsou prodávány v informačním centru nebo v pokladně příslušných expozic. Každoročně je v Litomyšli pořádán Den otevřených dveří památek. Při této akci je na prohlídky zámeckých expozic vstup pouze za poloviční cenu. [12] Tabulka 6: Otevírací doba zámku (zdroj: zámek Litomyšl) Duben a říjen Květen až září pondělí zavřeno pondělí zavřeno úterý zavřeno úterý 9:00-17:00 středa zavřeno středa 9:00-17:00 čtvrtek zavřeno čtvrtek 9:00-17:00 pátek zavřeno pátek 9:00-17:00 sobota 9:00-16:00 sobota 9:00-17:00 neděle 9:00-16:00 neděle 9:00-17:00 Tabulka 7: Vstupné na I. a II. okruh (zdroj: zámek Litomyšl) Dospělí, zahraniční studenti Senioři Děti do 15 let, studenti Cizinci v cizím jazyce ZTP a ZTP/P Rodinné vstupné 90,- Kč 60,- Kč 60,- Kč 180,- Kč 60,- Kč 270,- Kč Noční prohlídky Příplatek min. 100%, Tabulka 8: Vstupné na III. okruh (zdroj: zámek Litomyšl) Dospělí Studenti, ZTP, senioři Organizované skupiny dětí do 6 let 50,- Kč 30,- Kč 10,- Kč 25

Tabulka 9: Vstupné do rodného bytu (zdroj: zámek Litomyšl) Dospělí Děti, Studenti, ZTP, senioři Rodinné vstupné (2 + 2) 30,- Kč 15,- Kč 60,- Kč Tabulka 10: Vstupné do zámeckého sklepení (zdroj: zámek Litomyšl) Dospělí Děti, Studenti, ZTP, senioři Rodinné vstupné (2 + 2) 20,- Kč 10,- Kč 40,- Kč 2.3.6 Doprovodné služby a produkty Ubytování v Evropském školícím centru YMCA nebo v zámeckém apartmánu Bedřicha Smetany. Tyto objekty jsou součástí zámeckého areálu. Prostory pro ubytování jsou využívány především při Mezinárodním operním festivalu Smetanova Litomyšl. V areálu zámku je možné zakoupit suvenýry v zámecké pokladně na II. nádvoří nebo v informačním centru umístěném v zámeckém pivovaru. Turisté si mohou odvézt krásnou vzpomínku ve formě pohledů, turistických známek, odznaků, triček s motivem sgrafita, pamětních mincí, hrníčků, průvodců, knížek a mnohých dalších. Od roku 2009 vznikla v zámeckém pivovaru recepce k Evropskému školícímu centru YMCA. Turisté zde mají možnost zakoupit si kávu, horkou čokoládu a jiné nápoje a zároveň se pokochat architektonicky zajímavými prostory pivovaru, kde funguje i informační centrum. Při zakoupení některého z nápojů mohou využít zdarma WIFI síť a připojit se tak se svým notebookem k internetu. Pro uspěchané návštěvníky je možné připravit kávu i do kelímku. Podstatnou součástí doprovodných služeb jsou i svatební obřady. Půvabným oddacím místem v litomyšlském renesančním zámku je kaple svaté Moniky. V zámecké kapli je možno uzavřít sňatek občanský i církevní. V kanceláři zámku si můžete domluvit si i hudební doprovod na historické varhany, které nedávno prošly mistrným restaurováním a jejich zvuk v těchto prostorách je neopakovatelným zážitkem. Novinkou letošní sezóny v zámeckém areálu je instalace zařízení BLUE INFO. Funguje tak, že zhruba v okruhu do padesáti metrů od zámecké pokladny mohou 26

návštěvníci po spuštění služby Bluetooth na svém mobilním telefonu stahovat informace o zámku, základní historii města Litomyšle a doprovodné obrázky. Nabízena je česká i anglická verze. [20] Litomyšl můžeme nazvat jako město kongresové turistiky. Kongresové centrum v přízemí a ve druhém patře zámku je vhodné ke konání širokého spektra společenských a kulturních aktivit. V prostorách zámku je několik rozlehlých sálů, které je možno pronajmout různým subjektům ke konání přednášek, seminářů, koncertů či menších plesů. Prostory kongresového centra byly vybudovány před prvním setkáním středoevropských prezidentů, které se v Litomyšli uskutečnilo v roce 1994. Od té doby slouží pro společenské akce každoročně pořádaného Mezinárodního operního festivalu Smetanova Litomyšl. V současné době je k dispozici několik sálů: přednáškový sál, jednací sál, knihovna, rokokový salonek, zrcadlový salonek, přijímací sál, velká galerie, malá galerie, velký a malý salonek, společenský sál a přednáškový sál. [2] 2.3.7 Propagace zámku Zámek Litomyšl od dubna 2009 zveřejnil své nové webové stránky http://www.zamek-litomysl.cz/. Můžeme zde najít veškeré informace o tomto objektu ve třech jazycích (čeština, angličtina a němčina). Stránky obsahují údaje o historii zámeckého areálu, návštěvní době, vstupném, informace o prohlídkových expozicích, svatebních obřadech, kulturních akcích, doporučení pro návštěvu jiných objektů v zámeckém areálu, kontakty, fotogalerii a památky v regionu. Nyní zde probíhá i anketa s názvem Jak se vám líbí naše nové stránky. Tento portál je velice přehledný a pěkně zpracovaný. V druhém kole výzvy SROP byl podpořen projekt s celkovými náklady 13 mil. Kč a s názvem Vítejte v ČR zemi památek UNESCO. V rámci tohoto projektu byla zpracována marketingová studie Českého dědictví UNESCO, zhotovení brožur, CD, zhotovení webové prezentace, účast na veletrzích cestovního ruchu atd. V roce 2009 vznikla nová propagační tiskovina s názvem Zámecké návrší. Tento malý bezplatný průvodce vydaný ve třech jazycích v češtině, angličtině a němčině nás provede cestou kolem zámku. V letáku je řada působivých obrázků a turista zde najde veškeré informace o zámku i jeho II. zámeckém nádvoří a také něco ze zámecké expozice. 27

V letní turistické sezóně zajišťují propagaci i média. Každý den v ranních hodinách vysílá ČT2 pořad Panorama. Před vstupem do samotného zámeckého areálu je umístěn informační panel, který má podstatný vliv na propagaci. Slouží k virtuální prohlídce nejen celého města, ale i tohoto objektu. Návštěvník zde může naleznout dobrou inspiraci. 2.3.8 Spolupráce Důležitým partnerem je Národní památkový ústav Pardubice, který provádí plnění úkolů vyplývajících ze statutu Národního památkového ústavu a zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, v platném znění. Hlavní pozornost je vedle oprav, údržby areálu zámku a restaurování věnována prezentaci objektu se zaměřením na co nejširší veřejnost. Výsledkem je nejenom vysoká návštěvnost zámeckých prohlídkových tras, ale i velký zájem o doprovodné akce. [22] Zámek Litomyšl úzce spolupracuje také s odborem kultury a cestovního ruchu, který organizačně zajišťuje společenské a kulturní akce a vykonává státní správu v oblasti památkové péče. Informační centrum se podílí na propagaci zámeckého areálu vydáváním letáků, poskytováním informací o zámku a zprostředkováním prohlídek. Dalším podstatným partnerem je organizace UNESCO a Sdružení osmi historických měst Česká Inspirace. 28

3 EXPERIME TÁL Í ČÁST 3.1 Sekundární data 3.1.1 Dostupné statistiky návštěvnosti Pro svou bakalářskou práci jsem získala statistiky návštěvnosti státního zámku Litomyšl. Data zobrazují vývoj celkové návštěvnosti od roku 2000, tedy rok poté co byl zámecký areál zapsán na seznam světového dědictví UNESCO až do loňského roku 2008. V druhé části jsem podrobně popsala návštěvnost zámku za rok 2008. Tento rok je rozdělen do jednotlivých měsíců leden až prosinec. Přestože turistická sezóna začíná v dubnu a končí v říjnu, zámek je možné po předběžné domluvě navštívit i v ostatních měsících. V grafech jsem pro zajímavost uvedla zvlášť tuzemské a zahraniční návštěvníky, jenž v loňském roce, zavítali na litomyšlský státní zámek. Statistiky zahrnují pouze počty návštěvníků, kteří prošli prohlídkovými trasami I. (barokní divadélko a reprezentační sály) a II. (hostinské pokoje a kaple). Třetí okruh (historické klavíry a kulisy), otevřený v minulém roce je uveden odděleně. Graf č. 1: Vývoj celkové návštěvnosti zámku od roku 2000 2008 počet návštěvníků 50000 45000 40000 35000 30000 25000 20000 15000 10000 5000 0 46683 47364 48040 41727 37334 37137 32770 34371 34010 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Rok Zdroj: městský úřad Z grafu č. 1 je patrné, že v roce 2003 dosáhla návštěvnost zámku Litomyšl nejvyššího počtu turistů (48 040 osob). Velký příliv návštěvníků zámek zaznamenal i v roce 2000, 2001 a 2007. Turisté si mohli sjednat prohlídky mimo stanovenou otevírací 29

dobu, čehož využili především klienti cestovních kanceláří v hromadných skupinách. Vzrostl počet turistů z Francie a z Japonska. Provázelo se i častěji v nočních hodinách. Jak můžeme vyčíst z grafu za nejslabší je považován rok 2005, ve kterém na zámek přijelo o 15 270 turistů méně než v roce 2003. Tento graf zobrazuje vysokou nevyrovnanost, kde je zřejmé střídání stagnace, růstu a poklesu. Graf č. 2: Vývoj celkové návštěvnosti za rok 2008 počet návštěvníků 8000 7000 6000 5000 4000 3000 2000 1000 0 311 149 247 1770 4733 4428 6362 7626 3673 2304 463 100 měsíc Zdroj: správa zámku Graf č. 2 představuje vývoj celkové návštěvnosti v jednotlivých měsících roku 2008, který specifikuje I. a II. prohlídkový okruh. Dohromady zámeckými expozicemi prošlo 32 166 návštěvníků. Od dubna do konce srpna zde můžeme vidět stoupající trend. Výjimkou je měsíc červen, kdy došlo k poklesu o více jak 300 platících. Vrchol sezóny můžeme zaznamenat v srpnu, kdy množství návštěvníků dosáhlo počtu 7 626 osob. S koncem turistického období trend grafu rapidně klesá. Zlomovým bodem je měsíc září, kde je zřejmý velký propad a to až o 3 953 turistů. Poté následuje běžný pokles. Nejvyšší počet turistů mimo sezónu můžeme zaznamenat v měsíci listopadu. V tomto období jsou prohlídky sjednávány pouze po předběžné telefonické nebo osobní domluvě. 30

Graf č. 3: Vývoj návštěvnosti za jednotlivé měsíce v roce 2008 Tuzemští návštěvníci počet návštěvníků 5000 4000 3000 2000 1000 0 243 75 65 1133 3410 3453 4328 4516 2564 1587 392 55 měsíc Zdroj: správa zámku Graf č. 3 zobrazuje návštěvnost objektu domácími turisty. Počet tuzemských turistů za rok 2008 činí 21 821 osob. Prudký vzrůst je možné zaznamenat od začátku turistické sezóny tedy od dubna do konce srpna, kdy vrcholí návštěvnost nejvyšším dosaženým počtem 4 516 platících návštěvníků a poté následuje pozvolný pokles. Tato statistika je téměř obdobou grafu č. 2. Ovšem zajímavostí je, že v červnu navštívilo prohlídkové trasy o 43 českých turistů více než v květnu. Graf č. 4: Vývoj návštěvnosti za jednotlivé měsíce v roce 2008 Zahraniční návštěvníci počet návštěvníků 4000 3000 2000 1000 0 68 74 182 637 1323 975 2034 3110 1109 717 71 45 měsíc Zdroj: správa zámku 31

Graf č. 4 má zcela jiný vývoj než předchozí. Celkový počet zahraničních návštěvníků, kteří prošli I. a II. prohlídkovým okruhem bylo 10 345 osob. Ve srovnání s tuzemskými turisty je to o 11 476 cizinců méně než Čechů. Růst je patrný od ledna do května. V měsíci červnu následuje pokles o 348 osob, což nebývá v plném rozkvětu turistické sezóny obvyklé. Největší počet zahraničních návštěvníků přijelo na litomyšlský zámek v srpnu (3 110 osob), v červenci (2 034 osob), v květnu (1 323 osob) a na pomyslné čtvrté místo můžeme zařadit září (1 109 osob). Od tohoto měsíce následuje pokles a konec turistické sezóny je završen počtem 717 zahraničních návštěvníků. Návštěvnost III. zámeckého okruhu za rok 2008 Celkem prošlo historickou expozicí klavírů a divadelní scénografie 1 470 návštěvníků. Tento počet není ve srovnání s návštěvností I. a II. okruhu příliš vysoký. Důvodem je nejspíš, to že tato instalace byla otevřena teprve v loňském roce, tudíž se nedostala tolik do povědomí turistů. Druhou příčinou je to, že tento okruh navštěvují více milovníci hudby a umění než obvyklí turisté. Tabulka č. 6: ávštěvnost III. zámeckého okruhu vstupné počet návštěvníků celkem 50,-Kč 367 18 350,-Kč 30,-Kč 1 103 33 090,-Kč celkem 1 470 51 440,-Kč Zdroj: správa zámku Z tabulky č. 6 je zřejmé, že dohromady na tuto expozici zavítalo celkem 1 470 turistů, z čehož bylo 367 návštěvníkům účtováno plné vstupné a 1 103 osob uplatnilo studentskou, ZTP nebo seniorskou slevu. Celková tržba za prohlídky činila 51 440,- Kč. Tento okruh bývá většinou přitažlivým pro návštěvníky mezinárodního operního festivalu Smetanova Litomyšl, tedy v období na přelomu června a července. V dalších letech je možno předpokládat růst návštěvníků této zajímavé expozice, jelikož zatím nemá obdoby nikde na světě a je považována za velice významnou. 32

3.2 Primární data Součástí bakalářské práce bylo provedení marketingového výzkumu dotazníkovou formou. Všichni dotazovaní respondenti představovali návštěvníky litomyšlského zámku. Cílem tohoto výzkumu bylo zjistit preference turistů, kteří přijeli navštívit zámecký objekt a zároveň absolvovali jednu ze tří prohlídek. V těchto statistikách jsou zahrnuti i turisté, kteří expozicí neprošli, ale byli rozhodnuti prohlídku uskutečnit. Marketingový výzkum jsem prováděla osobní formou na II. zámeckém nádvoří, kde se turisté a potencionální návštěvníci zámku shromažďovali těsně před prohlídkou a po ní. Z tohoto důvodu jsem zde měla možnost navázat kontakt se spoustou lidí. Druhým způsobem byla neosobní forma, kdy návštěvníci vyplnili dotazník sami v zámecké pokladně nebo informačním centru a v případě jakýchkoli nejasností se mohli zeptat tazatele. Obě metody dotazování se výborně osvědčily a ochota účastníků prohlídky byla až překvapivě velká. 3.2.1 Postup při dotazování Předmětem marketingového výzkumu byli turisté, kteří se rozhodli nejen pro návštěvu zámeckého areálu, ale i skvostných zámeckých interiérů. Jak jsem již podotkla ve své teoretické části bakalářské práce, tyto expozice jsou zahrnuty do tří okruhů a délka prohlídky trvá zhruba 50 minut. Proto bylo nutností vychytat začátky a konce prohlídek. Respondenti byli osloveni po skončení exkurze nebo v době čekání na návštěvu zámeckých expozic. Počet dotázaných osob byl stanoven kvótním způsobem, což znamená, že největší množství návštěvníků bylo osloveno v době vrcholu hlavní sezóny. Z grafu č. 3 (Vývoj návštěvnosti za jednotlivé měsíce) můžeme vidět, že nejnavštěvovanější období představuje měsíc srpen. Marketingový výzkum byl proveden během roku 2008 od dubna do října. Dotazník vyplnilo celkem 193 osob, přičemž pouze 180 jich bylo použitelných pro mou bakalářskou práci. Některé odpovědi nebyly dostatečně vyplněné, proto nemohly být zahrnuty do mého marketingového výzkumu. Respondenti tvořili reprezentativní vzorek, který se povedl získat jak od tuzemských, tak od zahraničních návštěvníků. 150 osob představovali Češi a zbývajících 30 dotazníků připadlo na zahraniční turisty. Výsledek slouží k odhadu poměru tuzemských a zahraničních návštěvníků. Dotazník byl k dispozici v české, anglické a německé verzi. 33