ARMÁDY, KASÁRNA, LETIŠTĚ 1939-1945 V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Armáda v Českých Budějovicích sídlila od roku 1663 a od malé posádky se její počty neustále navyšovaly. V polovině 30.let dvacátého století zde bylo dislokováno několik tisíc vojáků. Pro vojsko sloužilo ve městě a okolí několik desítek budov a šest velkých kasáren. Tato kasárna se v průběhu let několikrát přejmenovávala, ale jejich umístění zůstávalo. K 15.3.1939 zde již mnoho vojáků nezůstalo, po odstoupení pohraničí v roce 1938 byla velká část armády demobilizována a ve většině útvarů zůstalo pouze nezbytné množství důstojníků a mužstva. Jaké jednotky byly v Českých Budějovicích dislokovány uvádí tabulka č. 1: Stav vojska v Českých Budějovicích k 15.3.1939. Německá armáda se po odstoupení pohraničí v roce 1938 přesunula blíže k nově vytýčeným hranicím a byla umístěna v Kaplici, Českém Krumlově, Freistadtu atd. 15.3.1939 dostala rozkaz k obsazování jižních Čech a hlavního správního centra města Českých Budějovic. Město samotné obsadil 130.pěšší pluk, 45.pěšší divize Wehrmachtu, kterému velel plukovník Claus Boie, o obsazení města referovaly tehdejší Českobudějovické listy takto: Kolem druhé hodiny odpolední vešly německé oddíly na Linecké předměstí. Příchod dvou batalionů pěchoty dál se Divadelní ulicí. Vedl je komandant plukovník Boie. Oddíly zaujaly místo před radnicí, před řečnickou tribunou shromáždili se němečtí zástupci úřadů, krajský vůdce Westen, dále vedoucí zdejšího německého Arbeitsamtu dr. Jarolím, komisař David, členové lineckého vedení NSDAP a krajského vedení NSDAP v Krumlově a jiní. Vedle tribuny stáli zástupci města Č. Budějovice. První promluvil komisař David. Uvítal oddíly německé branné moci, vedené plukovníkem Boie, jako vykonavatele vůle Führerovy, jemuž děkuje jménem německého obyvatelstva města. Pak představil komisař David starostu Neumana, který pronesl pozdrav, načež následovalo představování zástupců úřadů a městské rady. Plukovník Boie děkuje budějovickému obyvatelstvu za tak srdečné přivítání. Řekl Činíme svou povinnost, bereme-li vaše město pod svou ochranu, ale činíme tuto povinnost z celého srdce rádi. Jeho slova byla provázena trojnásobným Sieg heil a provoláváním slávy vrchnímu veliteli branné moci Adolfu Hitlerovi. (2x foto z uvítání) Všechny německé jednotky dorazily do města do večerních hodin. Okamžitě po obsazení kasáren začalo odevzdávání zbraní, které dle tisku proběhlo v úplném pořádku a shodě. Během dalších dní byly uvolněny některé převážně české školy pro říšské vojsko. 19.3.1939 přijel do města před 17.hodinou velicí generál XIII.armádního sboru Svobodný pán z Weichsu a zástupce vládního presidia Müller. Generála přivítal komisař David. Po projevech vykonal generál Weichs přehlídku shromáždění a korporací. Po přehlídce se generál ubytoval v hotelu Slunce a byl jmenován velitelem posádky (foto 2). Další sláva se konala 29.3.31939 od 13 hodin a zúčastnil se jí velitel III. armádní skupiny generál Blaskowitz, který vykonal přehlídku místní pěchoty a německých spolků na českobudějovickém náměstí.
Po všech těchto slavnostech se Němci začali zařizovat a úřadovat. Už v červnu byla kasárna opuštěna čs.armádou a vyšlo oznámení o přemístění zbylých vojenských útvarů, úřadů a ústavů v likvidaci do budovy kasáren na Mariánském náměstí. Toto velení zde bylo až do konce července, kdy byla čs.armáda rozpuštěna. S tím souvisel zákaz nošení československých vojenských uniforem k 1.8.1939. Zároveň došlo k přejmenování českobudějovických kasáren (tabulka 2). S nastávajícím podzimem se vojska ve městě začala vyměňovat s přípravou na zahájení války s Polskem. Bojové jednotky postupně odešly a nahrazovaly je jednotky záložní a výcvikové (tabulka 3). V dalším průběhu okupace se v Českých Budějovicích vystřídalo mnoho cvičných a záložních jednotek a škol. Na konci dubna a v průběhu prvních květnových dnů 1945 se do města dostalo mnoho různorodých jednotek, jejichž identifikaci zatím neznáme. Velitel posádky byl generál major Wilhelm Richard Runge (narozen 23.5.1888 a zemřel 27.8.1954 v sovětském zajetí) (tabulka 4) (foto). Ten také po podepsání kapitulace německých vojsk spolu s nimi město 8. května opustil, aby byl zajat Američan ve Vimperku 9.5.1945. Poté byl předán sovětské armádě. Zajímavostí z 8. května 1945 je příjezd několika amerických obrněných vozidel a jeppů na hlavní náměstí v Č. Budějovicích (foto). Američané se po krátkém zdržení a rekognoskaci situace opět vrátili k demarkační čáře. Nedaleko města u obce Planá byla na konci 30.let zahájena výstavba civilního letiště. Do 15.3.1939 ale nebyl dokončena, postaveny byly pouze dva hangáry a upravena vzletová a přistávací dráha. V průběhu okupace v severní části letiště tam Němci vybudovali barákový tábor, ve kterém byla od ledna 1940 umístěna letecká zpravodajská škola. Teprve s přibývající potřebou výcviku nových pilotů se započalo s novou výstavbou na letišti. Byl postaven nový hangár, rozšiřována vzletová i přistávací dráha a další. Od roku 1942 zde byla umístěna letecká škola (LKS 7), která měla základnu v rakouském Tullnu, a zde bylo pomocné a výcvikové letiště. Bojové jednotky letectva zde nebyly. První bojová jednotka (SG 10/I) se zde školila a přeškolovala na letounech Ju-87 a Fw-190 od března do listopadu 1944. Jedním z instruktorů byl i nositel Rytířského kříže a úspěšný ničitel tanků Erhard Jähnert (viz foto). Další jednotka na školení zde byla 3/JG-105, která se zde dlouho nezdržovala. V průběhu roku 1944 sem přišla i jednotka, která přebírala vyrobená letadla a dále je přelétávala k bojovým útvarům (I.Flüg- 1Gruppe-Süd-Ost) Nedaleko letiště v Č. Budějovicích se v jeho severní části od prosince 1943 vyráběl letoun Fi-156. Do června následujícího roku zde bylo vyrobeno 73 kusů verzí C-7 a D-2. Po ukončení výroby těchto letounů se ve stejných prostorách začal montovat letoun Fw-190 ve verzi A-8. Do července roku 1944 se zde smontovalo cca třicet kusů. (foto) Od prosince 1944 započala montáž letounů Me-262. Ale ne v dílnách na letišti, ale v nově dostavěných dílnách u dvora Koroseky nedaleko Homol. Prostory měly výrobní plochu cca 2000m2. Do konce dubna 1945 zde bylo smontováno nejméně 20 kusů verze A-1.
Rok 1945 přivedl na letiště jak bojové, tak dopravní jednotky německé Luftwaffe, letiště sice bylo ještě v týlu, ale fronta se rychle přibližovala. V březnu a v dubnu se českobudějovické letiště stalo jednou z důležitých základen Luftwaffe s několika desítkami letadel všech možných typů (tabulka 5 útvarů a typů letadel.) S intenzivním nasazením docházelo i k velkému množství leteckých nehod a katastrof, při kterých zahynulo několik německých pilotů. Mezi nimi byl i předávací pilot 1. Flüg- Gruppe Süd-Ost Hans Voss, který na letounu Me-262 zahynul na českobudějovickém letišti 25.3.1945 (foto). Byl pohřben na dnes již neexistujícím hřbitově v Č. Budějovicích. Na stejném pohřebišti byl pochován americký pilot W. Preddy (foto), který zemřel po sestřelení nad letištěm 17.4.1945 ve vojenské nemocnici v Č. Budějovicích. Preddy byl po válce exhumován a převezen na americký hřbitov ve Francii. V prvních květnových dnech již letecké aktivity Luftwaffe poklesly jednak vlivem nedostatku pohonných hmot, ale i pilotů. Na závěr války na letišti v Českých Budějovicích vzpomíná tehdejší německý letecký technik S. Kittelmann : Mou poslední jednotkou byla I. Flüg 1 Jih Východ v Budějovicích. Tehdy jsem u letky pracoval jako palubní radista a měli jsme za úkol starat se o převáděcí rádiový styk tam montovaných Me-262 k ostatním letkám. Stroje byly zalétávány dvěma piloty a pak našimi piloty předávány na jiná letiště. Tou dobou byl naším velitelem kpt. Brunner, jako velitel letky byl npor.lang z Vídně. Musím podotknout, že jsme byli ubytováni v barácích mimo letiště a nepodléhali jsme veliteli letiště plk. Bayerovi. 6.nebo 7.51945 přijel terénní vůz české policie na vstupné bránu. Velitel jednotky a s ním 8 10 policajtů, žádali předání naší letky, neboť za pár hodin (podle nich) se měli objevit Sověti. Vládu na nebi měli v té době Američané, kteří takřka denně kroužili nad naším územím. Náš velitel kpt. Brunner dostal rozkaz tuto policejní skupinu odzbrojit a zatknout. To se také stalo. Zavřeli jsme je do cel ve strážních barácích. Poté co jsme dostali rozkaz k přesunu, předali jsme je jiné jednotce. 8.5. ráno jsme opustili letiště německým vojenským náklaďákem. Řidičem byl Augustiniak z Magneburgu. Odjeli jsme směr Pasov poté, co jsme zničili některé naše věci, neboť jsme si mohli vzít jen jedno zavazadlo. Tak začala má cesta do zajetí. Po odchodu německé armády letiště obsadili českoslovenští dobrovolníci a vojáci, kteří zde objevili nepoškozený letoun Fi-156 (Storch) a po nezbytné údržbě s tím ještě ten den a den následující provedli F. Papáček a F. Steinbauer několik letů nad Českými Budějovicemi a okolím (foto). 10.5.1945 ve večerních hodinách na letiště a do nedalekých Korosek dorazila Rudá armáda. Na letišti zbylo několik desítek poškozených, ale i nepoškozených letadel a několik set kilogramů munice a pum. Na letišti potom společně působili českoslovenští vojáci (pod velením npor. F. Mareše) a sovětští vojáci, kteří letiště opustili v srpnu 1945. Tabulka 1. (Schématismus branné moci československé PRAHA MNO) Útvary v Českých Budějovicích Od Do Velitelství 5. Divize 1.1.1920 31.7.1939 Posádkové velitelství 1.11.1918 31.7.1939 Pěší pluk 1. Mistra Jana Husi 1.11.1918 31.7.1939
Dělostřelecký pluk 5. 15.7.1920 31.7.1939 Automobilový prapor 1. 25.2.1921 31.7.1939 Vozatajský prapor 1. 5.12.1927 31.7.1939 Sborová zbrojnice č.1 1.1.1937 31.7.1939 Stavební správa č.1 1.1.1937 31.7.1939 Divizní (sborová) nemocnice 5.2.1921 31.7.1939 Proviantní sklad 5. 1.7.1920 31.7.1939 Doplňovací okresní velitelství 1.10.1918 31.7.1939 Vojenská duchovní správa u velitelství 5. divize 1.10.1920 31.7.1939 Dělostřelecký pluk 105 1.10.1920 31.7.1939 Remontní baterie 5 1.10.1936 31.7.1939 Odbočka sborové zbrojnice č. 1 1.1.1937 31.7.1939 Tabulka 2. (Archiv autora) Název kasáren Název za 1. republiky Název za války Kasárna na Mariánském Kasárna plk. Švece Kasárna gen. Kraus náměstí Kasárna v Žižkově třídě Kasárna Jiřího z Poděbrad Ludendorfova kasárna Kasárna Žižkova Kasárna Žižkova Hindenburgova kasárna Kasárna na Pražské třídě Masarykova kasárna Kasárna Conrada von Hützendorf Čtyřdvorská kasárna Kasárna Adolfa Hitlera Zeměbranecká kasárna Masarykova kasárna Algemaine Krankenhaus Tabulka 3. (Archiv autora + www.lexikon-der-wehrmacht.de) Název Od - do Infanterie Regiment 130 15.3.1939 10.8.1939 I./ Infanterie Regiment 130 15.3.1939 10.8.1939 Division Nr. 151 14.10.1940 15.7.1941 Infanterie Ersatz- Regiment 10 Grenadier Ersatz- Regiment 10 14.9.1940 13.12.1943 Infanterie Ersatz- Regiment 11 14.9.1940 15.7.1941 Infanterie Ersatz- Regiment 35 4.11.1939 20.8.1940 Infanterie Ersatz- Batallion 23 1.10.1940 28.6.1941 Infanterie Ersatz- Batallion 109 15.10.1942 12.12.1943 Infanterie Ersatz- Batallion 119 10.11.1939 15.10.1940 Infanterie Ersatz- Batallion 130 20.8.1939 10.1.1940 Infanterie Ersatz- Batallion 302 Grenadier Ersatz- Batallion 302 1.10.1942 30.4.1945 Grenadier Ersatz bzw. Ausbildungs Battalion 302 1.10.1942 30.4.1945 Artillerie Ersatz Regiment 11 Artillerie Ersatz Abteilung 11 27.9.1940 28.4.1941 Wehrkreis ROB Lehrgang XIII 1939 1945 Wehrbezirks Kommando 1939 1945 Wehrmeldeamt Budweis 1939 1945 Auβenkommando Ghetto Litzmannstadt 1941-1944
Tabulka 4. A i B (www.lexikon-der-wehrmacht.de + HISTORIE a VOJENSTVÍ Praha) Stavy německé armády v Českých Budějovicích ke konci války Záložní Jednotky Služebny Polní vojsko Letectvo Námořní Celkem vojsko a zeměbrany včetně spojovací školy Feldherrnhalle škola 2179 815 132 963 987 65 5141 Stavy výzbroje německé armády v Českých Budějovicích ke konci války Pušky Samopaly Lehké a Minomety Děla Pancéřové Tanky těžké kulomety pěsti obrněná vozidla 4206 162 104 13 1 720 3 Tabulka 5. (Archiv autora a www.lexikon-der-wehrmacht.de) Název jednotky Od - do Typ letounu I.FLÜG 1 Gruppe Südost 6.1944 4.1945 Luftflotten Nachrichten- Schule 4 30.12.1939 7.4.1943 Arbeitsplatz LKS Tullm (LKS 7) 10.1939 4.1945 Ar-96, Fw-156, Si-204 I/SG-102 3.1944 10.1944 Ju-87, Fw-190 3/JG-105 11.6.1944 26.7.1944 Fw-190, Bf-109 G Stab/Kampfgeschwader (J)30 12.1944 18.2.1945 Bf-109 G I.(Erg.)/ Kampfgeschwader (J)30 1.1945 4.1945 Bf-109 G II./Kampfgeschwader (J)30 1.1945 4.1945 Bf-109 G N.A.G. 14 4.1945 5.1945 Bf-109 G 3./N.A.G. 14 4.1945 5.1945 Bf-109 G 2./N.A.G. 16 4.1945 5.1945 Bf-109 G S.G.10 4.1945 5.1945 Fw-190 F8 I./S.G. 10 4.1945 5.1945 Fw-190 F8 2./N.S.G. 10 4.1945 5.1945 Fw-190 F8 Sanitäsflugbereitschlaft 11.1944 4.1945 Jan Ciglbauer a
Plukovník Claus Boie později generálmajor narozen 10. ledna 1891 v Královci. Zemřel 28.8.1983 v Lüneburgu. Kapituloval ve Francii 24.8.1944, byl zajat Francouzi, propuštěn v roce 1948. (foto archiv autora a Jihočeské muzeum České Budějovice) Uprostřed Maxmilian von Weichs později polní maršál narozen 12. 11.1881 v Dessau, zemřel 27.6.1954 v Bonnu (foto SOKa Č.B.)
Wilhelm Runge pozdější generálmajor narozen 23.5.1888 v Torgau, zemřel 27.8.1954 v ruském zajetí. (9.5.1945 zajat Američany ve Vimperku, 15.5.1945 předán Rudé armádě) (Foto archiv autora) Major Erhard Jähnert, příslušník III/SG-3,narozen 17.8.1917 v městě Panitzsch, zemřel 23.7.2006 ve městě Jever. (foto archiv autora)
Hans Voss, zkušební pilot narozen 14.7.1916 v Melsdorfu, zemřel 25.3.1945 v Českých Budějovicích. (foto JaPo Hradec Králové) Poručík William Preddy narozen 20.7.1924 v Severní Carolině, zemřel 18.4.1945 ve vojenské nemocnici v Českých Budějovicích. Exhumován a převezen na francouzský hřbitov amerických vojáků. (foto autora)
Letadlo Fi-156 Storch nad českobudějovickým náměstím 9.5.1945 odpoledne. (Foto archiv autora via Ch. Koch) První američtí vojáci na českobudějovickém náměstí 8.5.1945 dopoledne. (Foto archiv autora)
.c z hs.v l w w w Neměcké hlášení o stavu leteckých jednotek z 21.4.1945. (Foto archiv autora)
.c z hs.v l w w w Americká průzkumná zpráva z českobudějovického letiště z 19.6.1944 (Foto archiv autora)
Zpráva o havárii německého letadla. (Foto SOkA Č.B.)
Foto kasáren Čtyři Dvory v roce 1941. (Foto Jihočeské muzeum ČB) Jeden z posledních vyrobených letounů (1. července 1944) FW 190 A8. Výrobní číslo 690139 (Foto JaPo Hradec Králové)