Ministerstvo životního prostředí Vršovická 65 100 10 Praha 10 11. července 2008 Výzva k nápravě vymezení navrhované evropsky významné lokality Na Plachtě My níže podepsaní přírodovědci, učitelé, neziskové organizace a obdivovatelé přírodní lokality Na Plachtě v Hradci Králové, požadujeme, aby návrh evropsky významné lokality Na Plachtě byl proveden čistě na základě odborných kritérií a pokrýval navrhovaný předmět ochrany, tj. populace modráska očkovaného (Maculinea teleius) a místa zimování čolka velkého (Triturus cristatus) viz. příloha. Na lokalitě se vyskytuje silná populace dalšího evropsky významného druhu a to modráska bahenního (Maculinea nausithous). Navrhovaný rozsah EVL Na Plachtě reflektuje ekonomické zájmy v území a územně se ve svém rozsahu pouze kryje s přírodními památkami Na Plachtě 1 a 2. Ovšem současné vymezení přírodních památek Na Plachtě 1 a 2 neodpovídá zájmu na ochranu navrhovaných předmětů ochrany pro evropsky významnou lokalitu Na Plachtě tj. především modráska očkovaného (Maculinea teleius). V území se vyskytují v současné době 4 subpopulace modráska, z čehož návrh EVL (a PP) pokrývá pouze jedinou! Navíc přesto, že v listopadu 2007 v rámci předjednávání osm neziskových organizací ve společném stanovisku k doplňování národního seznamu lokalit sítě Natura 2000 v Královéhradeckém kraji upozornilo na nedostatečné vymezení lokality Na Plachtě, byl územní rozsah návrhu ještě více zmenšen! Realizace plánované výstavby by také mohla mít negativní dopad na populace dalších zvláště chráněných druhů v PP Na Plachtě. Není vyloučeno, že změna vodního režimu v souvislosti s výstavbou by ohrozila i populaci vážky jasnoskvrnné (Leucorrhinia pectoralis). Prostor plánovaný k zástavbě je také letním stanovištěm nebo zimovištěm pro celou řadu druhů obojživelníků (čolek obecný, čolek velký, blatnice skvrnitá, ropucha obecná). Podle dosavadních znalostí zimuje velká část populace čolka velkého (Triturus crisatus) mimo PP Na Plachtě, případně na její severní hranici. Výstavba by znemožnila využívání tradičních zimovišť čolků velkých i dalších obojživelníků. Plánovaná změna by obojživelníkům také významně zredukovala prostor vhodný k lovu potravy a přezimování. Pokud nejsou pro obojživelníky přítomné vhodné letní biotopy nebo jsou dosažitelné pouze po překonání bariéry (např. silnice), dochází k velmi rychlému poklesu početnosti populace, případně i k jejímu úplnému vymizení. Z hlediska ochrany obojživelníků jsou letní stanoviště a zimoviště proto stejně důležitá jako vodní plochy využívané k rozmnožování. Ochranu obojživelníků nelze zúžit pouze na zajištění míst vhodných k rozmnožování. Možnost migrace čolka velkého (předmětu ochrany EVL) na jiné biotopy, zde prakticky neexistuje. Přírodní památka Na Plachtě a její blízké okolí je sevřeno mezi stávající zástavbu a komplex novohradeckých lesů. V lesích převažují monokultury jehličnanů, jedná se tedy o stanoviště, které čolek velký nemůže využít. Zástavba poblíž hranic přírodní památky by také způsobila ruderalizaci některých stanovišť uvnitř hranci přírodní památky. Požadujeme, aby byl respektován zcela zásadní požadavek Směrnice o stanovištích, tj. povinnost vymezit území Natura 2000 bez ohledu na jakékoliv politické a ekonomické zájmy. Ekonomické požadavky mohou být brány v potaz teprve poté, co budou oblasti Natury 2000 zřízeny. Vymezení lokality zohledňující plánovanou výstavbu je v rozporu se směrnicemi EU a takový postup je podle zákona o ochraně přírody a krajiny možné označit jako nezákonný. Domníváme se, že současný (i původní) návrh vymezení lokality byl učiněn s ohledem na
ekonomické zájmy v území, tj. zamýšlenou výstavbu v atraktivní lokalitě města Hradec Králové, která by v případě realizace znamenala hrubé poškození až likvidaci navrhovaného předmětu ochrany. Vymezení lokality odráží návrhový stav územního plánu města Hradec Králové s hranicí podél navrhované vícepodlažní výstavby a dokonce reflektuje i konkrétní investiční záměry na zastavění území (viz příloha). V případě navrhované EVL Na Plachtě se tak Česká republika vystavuje riziku podání stížnosti Evropské komisi a případných následných sankcí. V případě, že lokalita bude vyhlášena v současných navrhovaných hranicích, které podle našeho názoru jednoznačně reflektují ekonomické zájmy, využijeme naše právo na podání této stížnosti. Lokalita Na Plachtě patří k nejlépe prozkoumaným lokalitám (minimálně) Královéhradeckého kraje. Fenomén lokality Na Plachtě, která vytváří přírodní ráj v dotyku s městem a největším sídlištěm Hradce Králové je naprosto jedinečný a lokalita má vedle svých přírodovědných hodnot také nenahraditelný rekreační význam pro obyvatele nedalekých sídlišť. Díky své přístupnosti, rozmanitosti a hodnotě byly na této lokalitě vychovány generace přírodovědců a dlouhodobě slouží i k environmentální osvětě veřejnosti. Vymezení Evropsky významné lokality Na Plachtě může mj. napravit nevhodné vymezení přírodních památek Na Plachtě. Vyjadřujeme svou vážnou obavu z toho, aby se tato chyba pod ekonomickými tlaky neopakovala i v současné době při vymezování evropsky významné lokality, jelikož by toto pravděpodobně přispělo k neodčinitelné likvidaci tohoto jedinečného a velmi hodnotného místa. Nedostatečné vymezení přírodní památky (resp. navrhované EVL) a na to vázaná nedostatečná ochrana území vede mj. k tomu, že se po dvaceti letech opakuje situace, kdy je lokalita ohrožena zástavbou. Za komunismu se ochráncům přírody podařilo lokalitu ubránit před výstavbou panelákového sídliště - rádi bychom věřili, že i dnes je dostatek vůle k ochraně lokality a podaří se zastavit arogantní přístup momentálních politických představitelů Města Hradec Králové k neopakovatelným hodnotám lokality Na Plachtě. PP Na Plachtě by přitom mohla být jedním ze symbolů města, jakým je například Bílá věž. Město jistě potřebuje rozvoj, avšak rozumný hospodář a rozumné územní plánování ho usměrňuje do míst, kde nepoškozuje přírodní hodnoty - natož jedinečné i z evropského pohledu. Není možné dát přednost lokálním investičním zájmům před ochranou evropsky cenné lokality. Stojí proti sobě dva zájmy zájmy investorů a Magistrátu Města Hradce Králové na zástavbu lokality a veřejný zájem ochrany přírody a krajiny. Žádáme MŽP, aby respektovalo pravidla vyhlašování sítě Natura 2000 a zasadilo se o odborné vymezení evropsky významné lokality Na Plachtě. Náš odborný návrh konzultovaný s přírodovědci a odborníky, kteří se lokalitě věnují i desítky let, přikládáme v příloze. Doporučujeme, aby si MŽP relevantnost našeho vymezení populací modráska očkovaného prověřilo u místně příslušného pracoviště AOPK ČR. Věříme, že MŽP odolá ekonomickým tlakům, bude respektovat odborné argumenty, které mají být jediným vodítkem vyhlašování sítě Natura 2000, a patřičně je promítne do úpravy vymezení EVL Na Plachtě. v úctě a naději obdivovatelé lokality Na Plachtě /signatury viz přiložené archy/ Přílohy: 1) Odborné odůvodnění návrhu na úpravu EVL Na Plachtě 2) Mapy: požadavek signatářů Výzvy MŽP na vymezení EVL Na Plachtě návrh AOPK ČR na EVL Na Plachtě před a po předjednávání územní plán Města Hradec Králové záměr fy Kelcom na výstavbu v lokalitě Na Plachtě
Stručné odborné odůvodnění návrhu na úpravu hranic EVL Na Plachtě: V PP Na Plachtě a jejím okolí se vyskytují dva druhy zvláště chráněných modrásků: modrásek očkovaný (Maculinea teleius) a modrásek bahenní (Maculinea nausithous). V samotné PP Na Plachtě se modrásek očkovaný vyskytuje na slatinné louce severně od rybníka Jáma (výskyt je zde doložen od roku 1985 do současnosti). V blízkém okolí, ale již mimo PP se vyskytují další tři další lokální populace, které byly nalezeny po roce 2002 při průzkumech v souvislosti se stavebními aktivitami na periferii PP Na Plachtě. 1. na louce, která na severovýchodní hranici sousedí s PP Na Plachtě (jezdecký areál) 2. na louce východně od obchodního domu LIDL 3. v lučním pásu mezi výpadovkou na Brno a řadou rodinných domků severozápadně od rybníka Plachta. Na louce nad rybníkem Jáma a na lokalitách 2. a 3. byl zjištěn i modrásek bahenní. Čtyři lokální populace modráska očkovaného, tvořící metapopulaci, se nacházejí v takové vzdálenosti, že někteří jedinci mohou mezi jednotlivými lokalitami přeletovat a dochází tedy k vzájemné komunikaci a podpoře populace rozložené na těchto čtyřech místech. Vzniká tak soubor subpopulací (lokálních populací), které jsou lokálně propojené, jedinci mohou mezi sebou migrovat, společně žijí na větším území. Každá subpopulace má své lokálně omezené stanoviště, ale navzájem se ovlivňují. Nejlépe prosperuje metapopulace tvořená mnoha lokálními populacemi obývajícími velké fragmenty, jež jsou situované v nevelké vzdálenosti od sebe. Dojde-li k vymření některé z místních populací, může být území rychle rekolonizováno novými imigranty z okolních zdrojů. Pro modrásky je tato metapopulační strategie důležitá a výhodná. Jednotlivé subpopulace mají určitou autonomii, která např. může zabránit rychlému šíření nemocí a parazitů. Důležitá je však i propojenost jednotlivých lokálních populací. Při migraci mezi jednotlivými osídlenými ploškami mohou být nalezeny další plošky splňující nároky modrásků (přítomnost rostliny krvavec toten, přítomnost hostitelských druhů mravenců) a zároveň posilovány dostupné subpopulace. Pro modrásky je důležité, aby stále existovalo několik vhodných plošek v doletné vzdálenosti. Pokud se vzdálenost mezi lokálními populacemi zvýší nebo počet plošek sníží, má tato skutečnost negativní vliv na přežívání doposud existujících populací. Může dojít k jejich zániku i když objektivní podmínky na ploše zbytkové populace zůstávají stejné. Podle dosavadních znalostí není možné v krátké době (horizont několika let) vytvořit nový biotop, který by lokální populace modrásků mohla osídlit. Několik let se tohoto výsledku snažili dosáhnout pracovníci České zemědělské univerzity na Slavíkových ostrovech u Přelouče. Jejich intenzivní snažení bylo neúspěšné. Z výše uvedeného tedy vyplývá, že nestačí posuzovat různá území izolovaně a ptát se pouze na minimální velikost populace, která je může obývat. Účinnost ochranářských opatření na podporu populací volně žijících druhů se odvíjí od možnosti vzájemné komunikace mezi místními populacemi a od šancí přirozené rekolonizace těch území, v nichž populace z nějakého důvodu vyhynuly. Tak jako plynovody a elektrovody mají svoje ochranná pásma, která stavebníci respektují - tak chráněná území mají svoje ochranná pásma, ktera je třeba respektovat. Ekologie a ochrana modrásků Ohrožení a sporadický výskyt těchto motýlů v dnešní Evropě je dán jednak dnešním způsobem zemědělského hospodaření: sekání velkých ploch v krátkém termínu. Při celoplošném jednorázovém pokosení louky chybí dospělcům zdroje nektaru a larvám vhodné rostliny, na nichž první instary žijí. Dalším důvodem je složitý vývojový cyklus. Dospělce těchto motýlů je možné pozorovat po dobu několika týdnů v červenci a srpnu. V té době samičky kladou vajíčka do květenství krvavce totenu (Sanguisorba officinalis). V těchto květenstvích probíhají počáteční stadia vývoje a mladé housenky se několik týdnů živí uvnitř
nezralých semeníků. Po dosažení 4. larválního stadia se housenky prokoušou ze semeníku a spadnou pod živnou rostlinu, kde čekají na nalezení hostitelskými druhy mravenců. Larvy vylučují směs cukrů a aminokyselin, které jsou pro mravence atraktivní. Další chemické látky, které se podílejí na komunikaci s mravenci jsou uhlovodíky pokrývající tělo housenky. Jsou podobné uhlovodíkům, které hrají významnou roli v komunikaci mezi mravenci v mraveništi. Zkroucením těla také housenka napodobuje tvar mravenčí larvy. Celým tímto komplexem chování ošálí hostitelské druhy mravenců, takže housenky považují za své vlastní larvy a odnesou je do mraveniště. Jakmile se housenka dostane do mraveniště, dělnice ji uloží mezi své vlastní larvy. Zde se vyvíjí téměř 10 měsíců. Adoptované housenky jsou krmeny stejnou potravou jako mravenčí larvy, částečně se však živí i larvami a kuklami svých hostitelských mravenců. Na jaře následujícího roku se zakuklí a v červenci se líhnou motýli. Opuštění mraveniště je pro vylíhnutého motýla velmi rizikové. Motýl již není chráněn chemickými atraktanty a je napadán mravenci. Jeho ochranou jsou pouze chlupům podobné šupiny, které zůstávají v kusadlech mravenců a tak brání uchopení motýla. Výskyt těchto motýlů je limitován ekologickými nároky hostitelských druhů mravenců. Hlavním hostitelským mravencem modráska očkovaného (Maculinea teleius) je Myrmica scabrinodis, tento mravenec nemůže přežívat v trvale zamokřených místech, ale ani na strojově sečených, zcela rovných lučních stanovištích. Storojé sečení louky zničí i mraveniště. Modrásek tedy potřebuje heterogenní stanoviště, jelikož různá vývojová stádia jsou váznána na stanoviště s odlišnými vlhkostními poměry. Modrásek bahenní (Maculinea nausithous) je schopen osídlovat širší spektrum biotopů, což souvisí s ekologicky více plastickým a odolnějším druhem hostitelského mravence Myrmica rubra. Pro zachování těchto vzácných druhů a jejich společenstev je důležité zajistit odpovídající management, kterým je mozaikové nebo pásové kosení. To znamená, že na louce jsou v pravidelných pásech nebo méně pravidelně na vybraných plochách ponechána nepokosená místa. Pro motýly a další druhy hmyzu tak na místě zůstanou kvetoucí rostliny, které jsou zdrojem nektaru i živné rostliny pro larvy hmyzu.
Požadavek signatářů Výzvy MŽP na vymezení EVL Na Plachtě :
Návrh AOPK ČR před předjednáním Natury 2000: Návrh AOPK ČR po předjednání Natury 2000:
Územní plán Města Hradec Králové:
Zákres zamýšlené výstavby administrativní budovy a parkoviště v biotopu modráska tečkovaného (Maculinea teleius), který by zlikvidoval jednu ze 4 subpopulací a vážně zasáhl metapopulaci druhu v lokalitě Na Plachtě