2012-11-01 013 / 2012

ASTR PATR LA 2012 2012-11-01 013 / 2012 2012-10-20: ZÁPIS ZE SCHŮZE ASTRONOMICKÉHO KLUBU Podle zápisu MAX a MTV připravil Milan Veselý, MaV Dne 20. 10. 2012 od 15:00 hodin proběhl v prostorách hvězdárny pokus o první ustavující schůzi vedení Astronomického klubu (AKl). I když jsme se snažili schůzi hodně propagovat a šlo nám o to, aby se schůze zúčastnili nejen samotní registrovaní členové, ale třeba i jejich rodiče a přátelé, sešlo se nakonec jen šest členů a jeden host. Kromě registrovaných členů tedy nakonec nedorazil nikdo další, což nás mrzí Asi by hned v úvodu bylo dobré napsat, že musíme odlišovat od sebe dvě instituce, které jsme až doposud označovali jednou zkratkou AK. Ode dnešního dne budeme používat zkratky dvě: Zkratka AKr bude označovat Astronomický kroužek (což je součást Astronomického klubu s pravidelnými schůzkami pro mladší zájemce od 10 let a začátečníky), AKl bude označovat Astronomický klub (pro zájemce od 12 let a pokročilé s možností účasti na akcích a seminářích). Označování na webu a v přihláškách se tak stane jednoznačnějším. Jmenovitě z Astronomického klubu přišli Martina Exnerová (MAX), Martin Vítek (MTV), Veronika Vaníčková, Lukáš Herák, Alexandr Peterka, Tomáš Bazoni a jako host Andrea Stárková. Za Astronomický kroužek například nedorazil nikdo. Za vedení hvězdárny byli přítomní Miroslav Spurný (MSH) a Milan Veselý /MaV/. Přizvána byla Pavlína Johanovská, jako facilitátor schůze. Jakýsi zápis z jednání provedli MAX a MTV. Nový typ schůze ale vyžadoval, aby zápis před všemi prováděl na flipchartu přímo facilitátor schůze, aby jej přítomní měli na očích. Ale v tomto směru se budeme všichni jistě ještě chvíli učit. Program schůze zveřejněný v minulém čísle zpravodaje měl několik témat, které měly členy především obeznámit s problematikou, jak by klub měl pracovat. Z probíraných bodů jedna až tři, nevznikl žádný návrh, jak zapojit klub. Zatím stále chybí jasná definice vztahu hvězdárny a Akl. Hospodaření a informace o projektech, které hvězdárna podává, je asi lépe řešit s dospělými, než s dětmi, které do této problematiky příliš nevidí. U bodu vznik redakce zpravodaje Astropatrola nebyla stanovená žádná konkrétní jména členů, jež by se do redakce zapojili. Pouze jako návrhy na zlepšení padly následující body: 1) na konferenci pozorovatel@astropatrola.cz zřízení diskuze, 2) návrhy na články Astronomická výročí, aktuální dění na obloze. Nejvíce se diskuze rozproudila při bodu propagace. Členové klubu navrhli následující možnosti, jež by Akl i AKr mohl v této věci zrealizovat: Vlastní programy ve školách zvýšení propagace ve vlastní třídě pomocí referátů Zvýraznit černobílé plakáty Maskot, popř. do něčeho jiného převlečený člověk, který v ulicích rozdává nějaké letáčky (např.: hvězdičky s nápisem Hvězdárna Karlovy Vary) Sololitové desky na lampách s akcemi na hvězdárně Roznášení letáků členy AKl po školách do knihoven, do zájmových kroužků Sponzoring v tisku na plesech, volné vstupenky do tomboly Vizitky pro členy klubu osobní propagace hvězdárny pomocí vizitek Vyrobit banner, který se nabídne na weby dalších hvězdáren K programům na rok 2013 také nepadly žádné návrhy. Poslední bod - volby - se odložil s ohledem na malý počet přítomných. Přítomní sice napsali návrhy na členy výboru AKl, ale nedošlo již k obhajobě mandátů, a tak prozatím výbor zvolen nebyl. Provizorně ale vedení hvězdárny ustavuje Dočasný výbor, jmenovitě Martinu Exnerovou (MAX, získala tři návrhy), Martina Vítka (MTV) a Alexe Peterku (získali po dvou návrzích). Dočasný výbor AKl se začne zabývat konkrétními úkoly, kterými je pověřuje vedení hvězdárny. Vše budeme vždy společně konzultovat,

abychom společně zapracovali na systému, který se pokoušíme vybudovat. Úkoly je potřeba splnit do uvedených termínů. První dva termíny spěchají, protože je nutno všechny členy včas obeslat a zajistit publikování v dalším zpravodaji: 1) Připravit program a pozvánky na Seminář a klubové setkání v prosinci. Termín do 11.11.2012 2) Připravit prosincové volby do prvního Výboru AKl. Termín do 11.11.2012 3) Cíle a priority AKl. Definovat písemně koncepci vztahu mezi hvězdárnou a AKl. Termín do 25.11.2012 Výsledky jednání nejsou úplně uspokojivé pro slabou účast. Byli bychom rádi, kdyby se podobného jednání příště zúčastnili členové se svými rodiči či jejich přáteli Proto jsme se rozhodli realizovat náhradní schůzi, která proběhne v listopadu nebo v prosinci. V příštím čísle AP 2012 přineseme všechny podrobnosti konání dalšího klubového setkání, které chceme svolat nejlépe jako součást semináře s odbornou tematikou. Pozvánky na tuto akci pošleme tentokrát kromě zpravodaje a e-mailu i vytištěné poštou, současně s dopisy informujícími o prodloužení členství pro rok 2013. Doufejme, že budoucí schůzka proběhne již ve větším počtu členů, a že i rodiče budou mít zájem nám pomoci řešit úkoly, které nás čekají v nadcházejícím roce 2013. 2012-10-21: ZAMYŠLENÍ NAD DISKUSÍ Miroslav Spurný, MSH Bylo by asi na místě zareagovat na některé body vzešlé z debaty přítomných členů AKl. Zejména debata týkající se redakce AP 2012 je sice zajímavá, ale nic nového vlastně nepřináší, protože si nikdo realizaci těc h nápadů nevzal za svou. 1) Na konferenci pozorovatel@astropatrola.cz zřízení diskuze. Výborně - určitě je to výborná myšlenka!!! Ale teď hned dva dotazy: 1. Kdo konkrétně se tedy ujme funkce moderátora? Máme někoho, kdo je schopen řídit diskusi? Bude ten moderátor schopen vést odbornou diskusi a burcovat lidi do akce? 2. Najde se dostatečný počet diskutujících, kteří budou smysluplně diskutovat, aby to dovedlo členy AKl k nějakým cílům? Zamyslel se někdo nad těmito aspekty? Přihlásí se někdo třeba do konce listopadu, abychom to vyzkoušeli? 2) Návrhy na články a) Astronomická výročí, b) aktuální dění na obloze. a) Sice je to hezký nápad, ale zamyslel se někdo opět nad tím, kdo to bude dělat? O články o astronomických výročích se pokoušel již Jáchym Baláž, ale brzy ho to přestalo bavit. Přebírat články z Wikipedie či odjinud z internetu je jinak zbytečně strávený čas. Historická témata má asi smysl zmiňovat pouze okrajově. Jsou poměrně dobře komentována lidmi, kteří se danou problematikou zabývají od srdíčka. Navíc si myslím, že je asi zbytečné podobné články přepisovat. Autor podobných článků musí mít především zájem o historii. Musí mít v tomto směru přehled a chuť o tom opravdu členy klubu trochu zapáleně informovat a přesvědčit je, že právě toto výročí nás má čím inspirovat. b) Psát o astronomickém aktuálním dění na obloze má smysl, pokud se to týká přímo nás. Je asi zbytečné opisovat hvězdářskou ročenku, když to potom stejně zůstane jen na papíře. O publikaci úkazů, které má smysl pozorovat, se již nějakou dobu snažím, ale zatím to nemá žádnou zpětnou odezvu. Prozatím nikdo třeba nenavrhl, že bychom se mohli sejít nějaký zajímavý úkaz odpozorovat On dokonce nikdo ani o pozorování jakéhokoli úkazu nenapsal žádný článek, či svá pozorování jakkoli publikoval či zveřejnil. Šlo spíše o výjimky. Jinak je výsledek stejně nulový. Myslím si, že je vhodné publikovat tyto informace jen omezeně. Pokud budeme informace o těchto úkazech publikovat v návaznosti na běžící odborné programy a publikují-li je aktivní pozorovatelé, pak určitě nejsem proti. Jinak si ještě dovolím dodat, že astronomické úkazy lze velmi dobře hledat například na serveru www.astro.cz, který patří České astronomické společnosti. Například pro aktuální týden je přímo zde odkaz na každý týden: Aktuálně: Dění na obloze v tomto týdnu (29. 10. - 4. 11.) 2012-10-31: ASTRONOMICKÉ ÚKAZY - LISTOPAD 2012 Miroslav Spurný (MSH) MĚSÍC A SLUNCE 1. 11. 2012 16 h v odzemí (406 030 km) 7. 11. 2012 2 h v poslední čtvrti 13. 11. 2012 23 h v novu Úplné zatměni Slunce z ČR nepozorovatelné 14. 11. 2012 23 h v přízemí (357 365 km) 20. 11. 2012 16 h v první čtvrti 28. 11. 2012 16 h Měsíc v úplňku Polostínové zatmění Měsíce Výstup Měsíce z polostínu pozorovatelný od nás 28. 11. 2012 21 h Měsic v odzemi (406 361 km) Mapka listopadové noční oblohy vytvořená k 15. listopadu 2012 v 00:00 SEČ. Večerní obloze dominují stále podzimní souhvězdí, postupně se ale stále dříve dostávají na oblohu souhvězdí zimní oblohy. Dominantou oblohy je

výrazná hvězda, planeta Jupiter v souhvězdí Býka. Z ostatních planet můžeme vidět většinu noci kromě rána v souhvězdí Ryb planetu Uran, nedaleko něj je v souhvězdí Vodnáře pozorovatelná první polovinu noci planeta Neptun. Ráno nad jihovýchodním obzorem lze spatřit Merkur a Venuši, v jejich sousedství najdeme planetu Saturn. A CO ASTROLOGIE? 21. 11. 2012 ve 22:49 SEČ Slunce vstupuje do znamení Střelce. Na níže vygenerované mapce lze zjistit skutečnou polohu Slunce vzhledem k souhvězdím. V době, kdy Slunce vstupuje do znamení Střelce, nachází se na hranici souhvězdí Vah a Škorpiona, v několika dalších dnech pak vstoupí do souhvězdí Hadonoše.

OSTATNÍ LISTOPADOVÉ ÚKAZY NA OBLOZE 2. 11. 2012 03 hod. Měsíc v konjunkci s Jupiterem. Měsíc 1,3 jižně. 11. 11. 2012 16 hod. Měsic v konjunkci s Venuši. Měsic 6,0 jižně; 11. a 12. 11. seskupení Měsíce, Venuše, Spiky (α Vir) a Saturnu ráno na jihovýchodě. 12. 11. 2012 20 hod. Měsic v konjunkci se Saturnem. Měsic 4,9 jižně. 16. 11. 2012 10 hod Měsic v konjunkci s Marsem. Měsic 3,2 severně; Mars v blízkosti Měsíce pozorovatelný večer nízko nad jihozápadním obzorem. 17. 11. 2012 06 hod. Venuše v konjunkci se Spikou. α Vir; Venuše 3,9 severně. 17. 11. 2012 večer Maximum meteorického roje Leonidy. Roj je aktivní od 11. do 20. listopadu 2012. Podrobnosti v článku níže. 27. 11. 2012 02 hod. Venuše v konjunkci se Saturnem. Venuše 0,5 jižně; seskupení Venuše, Saturnu a Merkuru ráno nízko nad jihovýchodním obzorem. 29. 11. 2012 03 hod. Měsíc v konjunkci s Jupiterem. Měsíc 1,1 jižně. METEORICKÝ ROJ LEONIDY Meteorický roj Leonidy je nazván podle souhvězdí Lva, ze kterého meteory zdánlivě vyletují. Obvykle se jedná o slabý roj s frekvencí maximálně desítky meteorů za hodinu. Leonidy patří ke známým meteorickým rojům, podobně jako například Perseidy. Letos bude meteorický roj Leonidů poměrně slabší, předpokládaná frekvence je 20 meteorů za hodinu. Rok 2015 nám však přinese velmi intenzivní meteorický roj, který zesílí až do meteorického deště. Mnohem zajímavější jsou však Leonidy z historického hlediska. Mateřským tělesem Leonid je kometa 55P/Tempel-Tuttle, která obíhá kolem Slunce s periodou 33,2 roku. Poslední návrat ke Slunci nastal roku 1998. Vždy po návratu aktivita roje stoupne. V noci z 12. a 13. listopadu 1833 potkal celou Severní Ameriku velký meteorický déšť Leonid. Z toho tehdejší vědci usoudili, že se mají o meteory zajímat. Jeden z tehdejších nejvýznačnějších pozorovatelů, Olmsted, zpozoroval radiaci zdánlivé vyletování meteorů z jednoho bodu u meteorického deště. A správně usoudil, že je to perspektivní jev. Z toho vyplývalo, že meteorický déšť je to velký zhluk těles pohybujících se společně ve vesmíru. První spolehlivé určení dráhy meteorického roje na sebe nechalo čekat ještě 30 let. V listopadu 1833 bylo pozorováno 46 000 meteorů za hodinu. Úkaz byl tak nápadný, že přispěl k zájmu astronomů o meteorické roje. Matematik Denison Olmsted z University of Yale tehdy vysvětlil, že vyletování meteorů z jednoho bodu na obloze (radiantu) je důsledkem perspektivy. Na přelomu 19. a 20. století zase nastal úpadek meteorické astronomie, pravděpodobně proto, že se nedostavil očekávaný roj Leonid (i když to bylo mnohem záhadnější než předtím, protože se jev najednou přestal opakovat). Dalšími možnými důvody mohlo být zaostávání přístrojové stránky, protože se jako před sto lety pozorovalo pouhýma očima. Déšť Leonid byl pozorován také v letech 902, 934, 1037, 1202, 1366, 1533 a 1799. Zvláště velký počet meteorů byl pozorován v roce 1966. Tehdy během 20 minut byl počet meteorů odhadnut na 100 000 v hodině. Tehdy bylo též s pomocí radarových měření zjištěno, že průměr proudu Leonid činí přibližně 35 000 km. Průměrná rychlost meteoroidů je asi 71 km/s.

Lunar Transient Phenomena Velmi husté meteorické roje jsou také příležitostí k výzkumu přechodných jevů na Měsíci. Prochází-li proudem meteoroidů Země, prochází jím zpravidla i Měsíc. Ze Země je v principu možné zpozorovat dopad meteoroidu na Měsíc a vznik nového impaktního kráteru. Moderní technika je schopna zachytit sporadické události na Měsíci, jako jsou dopady meteoroidů na povrch Měsíce. Když se meteoroid střetne se Zemí, zpravidla zanikne v její atmosféře, a my, jsme-li na vhodném místě povrchu Země, vidíme úkaz, kterému říkáme meteor. Na Měsíci však není žádná atmosféra schopná dopadající tělesa zadržet, a tak meteoroid dopadne na měsíční povrch. Jednu takovou událost zaznamenal 11. února 2011 ve 20 h 36 min Stefano Sposetti na Gnosca Observatory ve Švýcarsku. Podrobnosti najdete v původním článku: A probable impact on the Moon, 11. 2. 2011. Úsměvná vzpomínka na expedici Leonidy 1999 v Karlových Varech V listopadu 1999, tedy v roce, kdy jsme uspořádali velmi úspěšný zájezd do Maďarska z úplným zatměním Slunce, se konala Expedice Leonidy 1999. Protože byla tehdy jen víkendová, nepřálo jí počasí, a tak se její účastníci zabývali jinou tvorbou. Právě tehdy vznikl i tento obrázek, který autorsky vytvořil Ladislav Podaný. Autor si tehdy představoval, jak zachytil stacionární Leonidu s meteoritem, který dopadl do areálu karlovarské hvězdárny. Všimněte si zejména zapisovatele sedícího vedle schodů, pozorovatele, kterého krásně přikryl jeden ze stacionárních meteoritů a také pozorovatele, který tento meteor nahlašuje. Krásně je také vidět pilíř s dalekohledem KV, který větší meteorit nezničil. To svědčí o skutečně kvalitních základech hvězdárny. Zároveň je úžasné, že meteorit nevyhloubil žádný kráter, ale zůstal pro návštěvníky hvězdárny v jejích původních prostorách na povrchu, aby jej mohli v plné kráse obdivovat

ÚPLNÉ ZATMĚNÍ SLUNCE 13./14. LISTOPADU 2012 V AUSTRÁLII Miroslav Spurný (MSH) Úplné zatmění je od nás zcela nepozorovatelné, pás totality přechází přes Austrálii a Tichomoří. Zatmění spatří na severních australských poloostrovech oddělených Carpentanským zálivem. Na poloostrově v Severním teritoriu bude totalita v ranních hodinách vrcholit asi 2 nad obzorem, na poloostrově v Queenslandu se totalita odehraje u východního pobřeží kolem 14 nad obzorem. Nejdéle nad pevninou potrvá 2 minuty 5 sekund (Cairns a okolí), maximální délka zatmění v Tichomoří dosáhne 4 minut 3 sekund. Kromě autralského kontinentu a přilehlých ostrovů ve Velkém bariérovém útesu nebude zatmění pozorovatelné z žádné pevniny. Zatmění se bude odehrávat v předpovězené špičce sluneční aktivity 24. slunečního cyklu. Půjde tedy o velmi zajímavé zatmění, které by mělo být svým vzhledem velmi podobné zatměním z let 1999, 2001 a 2002 (chaotická paprskovitá koróna s jasnými jety, množství protuberancí a výraznější chromosféra). Na zatmění se chystá několik českých expedic. Původně plánovaná expedice naší hvězdárny byla sice původně plánována, ale nakonec se pro vysoké náklady musela zrušit. Přesto o úplná zatmění nepřijdeme. TV Noe například chystá první komentovaný přímý přenos tohoto zatmění. Více o něm je na přímý přenos TV Noe. Další informace o průběhu tohoto zatmění: Velmi podrobné informace o zatmění, klimatologické a další grafy (EN, NASA, Fred Espenak) Informace o zatmění a animace úkazu pro některé lokality (EN, Eclipse online) Interaktivní Google mapa (EN, Xavier Jubier) Klimatologické statistiky pro místo zatmění (EN, Jay Anderson) Podrobné informace včetně dalších odkazů na zahraniční veřejné expedice a kalkulátor zatmění pro zvolenou lokalitu (EN, eclipse-chasers.com) Další úplná zatmění budou poměrně dobře dostupná. První nastane 20.března 2015, kdy jej bude možno pozorovat ze severní Evropy. Tady by se rýsovala výprava kombinovaná jako cesta po Norsku a Svalbardy, viz mapka úplného zatmění 20.března 2015. 21.srpna 2017 pak bude další viditelné z USA, kde by mohlo, kromě pozorování úkazu samotného, být zajímavé navštívit některá význačná centra amaterické astronautiky. Viz mapka úplného zatmění 21.srpna 2017. Pro obě tyto cílové destinace chystáme expedice. Protože v dalších letech očekávám poměrně značnou podporu v rámci různých projektů, budeme chtít účastníky těchto cest podpořit finančně (například úhradou letenky apod.). Podporu pro účastníky těchto expedic rádi poskytneme těm, kdož budou nadále úzce spolupracovat s naší hvězdárnou a budou aktivními spolupracovníky v odborných programech projektu Astropatrola 2011. VRCHOLÍ DALŠÍ JEDENÁCTILETÉ OBDOBÍ SLUNEČNÍ AKTIVITY Milan Veselý, MaV V duchu katastrofických scénářů si dokáži představit ty palcové titulky na nejmenovaných bulvárních serverech - Mayové to předpověděli - bude tedy tato aktivita mít nějaký katastrofický dopad na Zemi? Mám na svém telefonu nainstalovaný program SUN, který monitoruje informace z družic, které sledují dění na naší nejbližší hvězdě Slunci. A zasílá informace tomu, kdo o toto dění má zájem. Takže od soboty do pondělí mi přišly tři informace o silných erupcích na Slunci, jež vyvrhly do kosmického prostoru proudy nabitých částic a záření. Naštěstí ani jeden z výronů nesměřoval přímo na Zemi, přesto se objevily výpadky radiového signálu. Slunce vstoupilo letos do fáze maximální aktivity v rámci pozorované jedenáctileté periody a NASA počítá s množstvím podobných erupcí. Období zvýšené aktivity Slunce bude trvat až do roku 2014 a při zvýšené četnosti erupcí roste riziko, že nějaký

silnější výron zamíří i k Zemi. Ohroženi by mohli být kromě komunikačních a navigačních satelitů a kosmonautů na Mezinárodní vesmírné stanici i lidé v letadlech a možné jsou i rozsáhlé výpadky rozvodů elektřiny. Kromě silnějších polárních září mohou opravdu silné erupce vyvolat na zemi i silné geomagnetické bouře. Co je vlastně sluneční erupce? Sluneční erupce je prudký výbuch ve sluneční atmosféře s energií srovnatelné miliardě megatun TNT, běžně se pohybující okolo 1 milionu kilometrů v hodině (asi 0.1% rychlosti světla) a třeba i vyšší. Odehrává se v sluneční koroně a chromosféře zahřátím plasmy na desítky milionů kelvinů a zrychlením výsledných elektronů, protonů a těžších iontů k rychlosti světla. Vytvářejí elektromagnetické záření podél celého elektromagnetického spektra na všech vlnových délkách od nejdelších radiových vln po nejkratší vlny záření gama. Většina erupcí nastává okolo slunečních skvrn, kde se vyvine intensivní magnetické pole ze slunečního povrchu do korony. Energetický výkon asociovaný sluneční erupcí se může vytvářet několik hodin nebo dokonce několik dnů, ale většina erupcí trvá pouze minuty k uvolnění svojí energie. Sluneční erupce je známa tím, že může zasáhnout elektrické přenosy mnoha pozemských komunikačních zařízení, včetně počítačů, mobilních telefonů, pagerů a automobilů. Poprvé byla pozorována roku 1859. Byla viděna Britským astronomem Richardem Carringtonem a zanechala stopy v Grónském ledu ve formě nitrátu a berylia-10, který nyní dovolil vědcům změřit sílu erupce Ovlivňuje aktivita slunce klima na Zemi? Ze záznamů o sluneční aktivitě vyplývá, že ta se pohybuje v určitých vcelku pravidelných cyklech. Základní cyklus je jedenáctiletý; v jeho minimu se na Slunci nenacházejí prakticky žádné skvrny, zatímco v době maxima se permanentně vyskytuje několik skvrn na slunečním kotouči. Ruku v ruce s tím se malé změny v příjmu slunečního záření na Zemi projevují tak, že při větším počtu skvrn je výkon Slunce o málo vyšší. Vliv jedenáctiletého slunečného cyklu na klima na Zemi prakticky tedy nebyl pozorován. Položíme-li přes sebe křivky kolísání aktivity Slunce a naměřených pozemských teplot za posledních sto let, žádnou viditelnou souvislost zřejmě neobjevíme. Výskyt teplých a studených roků nesouvisí s maximem či minimem slunečního cyklu. Tady se zdá, že klima na aktivitu Slunce vůbec nereaguje. Graf počet slunečních skvrn zaznamenaných pozorováním ze Země do roku 2008 V grafu je zaneseno relativní číslo slunečních skvrn mezi roky 1770 a 2008 Slunce je monitorováno pomocí těchto zařízení: SDO Solar Dynamics Observatory - Observatoř sluneční dynamiky HMI Helioseismic and Magnetic Imager - kamera pro zobrazení helioseizmických jevů a magnetických polí na Slunci AIA Atmospheric Imaging Assembly - čtveřice dalekohledů pro pozorování povrchu Slunce a sluneční atmosféry SOHO Solar and Heliospheric Observatory Pokud Vás zajímá, jak vypadají aktuální snímky Slunce, nabízím pár zajímavých odkazů: http://slunce.astronomie.cz/online/aktualni-snimky http://sohowww.nascom.nasa.gov/gallery/

2012-10-06: SEMINÁŘ SEZNAMTE SE S CEMENTEM Miroslav Spurný, MSH Po letní expedici zaměřené na Perseidy jsme dne 6. 10. 2012 od 11:00 hodin zorganizovali Seminář pro zájemce o pozorování meteorů prostřednictvím televizních kamer. Druhým cílem semináře bylo také vyhodnocení napozorovaných dat z Astrogate Perseidy 2012, o které od této akce již nikdo neprojevil zájem. Jakousi základní statistiku a sumarizaci dat provedl Alex Peterka, tu prezentoval ve velice surové podobě na Evropské noci vědců 2012, ale o další skutečné zpracování dat již nikdo zájem neprojevil. Napozorovaná data ze stanic Hartenštejn a Blatenský vrch proto dál leží v šuplíku. Seminář si kladl za cíl propojení vizuálních napozorovaných dat s daty z kamer. Bohužel zřejmě zůstane jen zbožným přáním, aby sami účastníci, kteří meteory pozorovali, s těmito daty chtěli pracovat dál. Přesto věřím, že budoucí zájemci, kteří se budou na odborné činnosti podílet v budoucnu pochopí, že pozorování je teprve začátek a naučí se s napozorovanými daty pracovat. Ukázalo se, že problematika těch nejzajímavějších pozorování, které lze dělat pomocí jednoduchého a levného technického vybavení nikoho moc nezaujala. Je také možné, že na začátek školního roku byl zvolen nevhodný termín, nebo byl seminář inzerován pozdě. Jeho program a termín jsme inzerovali od 10.září. Cílem bylo vybrat dva účastníky semináře, kteří budou vážnějšími zájemci o danou problematiku, pro účast na semináři pořádaném na AGO Modra. Ale brzy se ukázalo, že nebude koho vybírat. Nakonec jsme se na semináři potkali jen dva. Jedním byl pan Martin Zima ze Stochova, který přivezl částečně zpracovaná data z našich kamer a přijel představit práci s programy UFO Capture a programy UFO Analyzer a UFO Orbit, druhým já. Provizorně se mi během semináře podařilo zprovoznit první TV kameru, kterou jsem nasměroval na sever, kam má nasměrovánu kameru i Martin Zima ve Stochově. Cílem byl pak následně meteorický roj Orionidy. Bohužel několik nocí nebylo úspěšných. Ve Stochově byla inverze a nám se sklo kamery vždy po dvou hodinách začalo nepříjemně rosit. Proto byly objednány dva nové ochranné kryty s vyhříváním. Tyto kamery bychom měli obdržet od dodavatele kolem 10.listopadu, poté spustíme obě do plného provozu, takže předpokládáme, že bychom měli zahájit provoz v době meteorického roje Leonidy na víkendové akci. Interaktivní mapa kamer sítě CEMENT (v současnosti již přejmenovaná na siť EDMONd) je na adrese: http://www.fireball.sk/edmond-vmdb.html Na závěr přikládám pro představu, jak vypadají součty společných meteorů zachycených televizními kamerami v posledních třech letech, kdy sítě aktivně fungují. Souhrn je vynesen na mapu Evropy, je zde vidět obrys České republiky a přibližně uprostřed obrázku je vyznačen Stochov. Poměrně značnou zásluhu na těchto výsledcích má právě p. Martin Zima, se kterým naše hvězdárna začíná aktivně spolupracovat jako s nejbližší protistanicí. Meteory jsou vyznačené žlutou čarou, směr letu značí červená tečka. Zelené spojnice vymezují krajní body pozorovaného meteoru z dané pozorovací stanice. Zejména nad jihovýchodem Evropy je tato síť velmi hustá, protože zde pracuje již řada stanic. V nejbližších dnech se do sítě trvale zapojí i naše hvězdárna.

CO MŮŽETE ZACHYTIT TV KAMEROU SÍTĚ CEMENT? TŘEBA: FIREBALL 2012-10-16 18:33:53 UT. Ukázka stejného bolidu zachyceného dvěma italskými televizními kamerami na stanicích F. Zanottiho dne 16. 10. 2012 v 18 hodin 33 minut a 53 sekund UT. Horní televizní kamera snímá barevně, dolní černobíle.

.A TŘEBA: RED SPRITES 2012-09-24 Horní snímek z černobílé TV kamery ukazuje detailní strukturu tzv. Red Sprites (nadoblačných blesků), které jsou druhým produktem, který dokáže zachytit také televizní kamera k zachycování meteorů z více stanovišť. Dolní mapka ukazuje lokalizaci blesků zachycených na snímku nahoře a na další straně. Bližší informace o těchto úkazech najdeme například v článku Bouřlivý počátek července 2012 na stránkách www.astro.cz, který popisuje další zajímavý úkaz, který lze na kamerách pro TV meteory detekovat.

V podstatě jde o rozsáhlý elektrický výboj, stratosferický blesk nad bouřkovými mraky velmi silných bouří. Někdy jsou tyto záblesky nesprávně nazývány bleskem horní atmosféry. Nadoblačné blesky jsou projevem chladné plazmy, která nevytváří horký kanál, takže se více podobají doutnavému výboji ionizovaného plynu tak jak ho známe třeba ze zářivky. 2012-10-28: ŘÍJNOVÝ ASTRONOMICKÝ VÍKEND Miroslav Spurný, MSH Poprvé jsme podle nových pravidel o víkendu 26. 28. 10. 2012 pořádali Astronomický víkend. Přihlásili se celkem tři účastníci, kteří v požadovaném termínu zvládli přijímací test. Program akce byl zaměřen na pozorování úplňkového Měsíce. S ohledem na zhoršující se počasí, které se mělo směrem do neděle vylepšovat, byl termín akce stanoven ve středu 24. 10. 2012 na 27. / 28. října 2012. Nakonec počasí pozorování nepřálo, vyjasnilo se až v neděli dopoledne K tomu napadlo asi 20 cm sněhu, který přinesl případným pozorováním ještě další problémy. I když jsme sice tentokrát nestihli pozorovat detaily povrchových měsíčních útvarů, jak bylo v plánu, nakonec jsme se řešili plno praktických úloh. Účastníci si zavedli Pozorovací deník, dále se měli pokusit vytvořit pozorovací program, resp. přístrojový čas. Ukázalo se, že nikdo z účastníků neumí jít do hloubky a řeší všechny problémy jen povrchně. Zároveň si nikdo neumí nadefinovat jasně formulované cíle, které by chtěl v konečném důsledku sám řešit. Vypadá to, že všechny zájemce je nutno ponejprv naučit přemýšlet a pak si zavést systém. To se zřejmě sám nikdo nedokáže naučit a potřebuje pevné vedení. Proto také chceme zájemce o astronomii učit formulování a definování přesných cílů a hlavně způsobu, jak k těmto cílům dojít. To bude zřejmě jeden z největších oříšků, který nás čeká vyřešit: naučit zájemce o astronomii přemýšlet nad tím, čeho by sami chtěli dosáhnout, aby je řešení problému bavilo a měli z jeho vyřešení skutečnou radost. Uvidíme tedy, jak dopadne první finálová část víkendovky. První pokusy sestavit na akci skutečný přístrojový čas nebo chcete-li program pozorování ukázaly, že účastníci

potřebují směrovat krok po kroku. Finálního řešení jsme se sice nedobrali, ale účastníci dostali tuto úlohu za domácí úkol připravit pozorovací program velice detailně. Spolu s ním mají sami vybrat náhradní termín pozorování, během něhož si celou akci a její cíle dokončí. Termín, do kterého mají tento úkol splnit, je 4.listopadu 2012 do 23:00 UT. Na základě dokončení celé akce pak všichni účastníci dostanou hodnotící certifikát o účasti na tomto víkendu. Postupným získáváním certifikátů pak účastníci mohou postupně splnit podmínky k získání Demonstrátorského osvědčení a spolupracovat s hvězdárnou na profesionální bázi. 2012-11-01: NEJBLIŽŠÍ AKCE, NA KTERÉ SE LZE PŘIHLÁSIT Na akci se může přihlásit zájemce od 10 let, podmínkou není členství ani v kroužku, ani v klubu. Přihláška na akci: http://astropatrola.cz/projektap2011.htm#prihlaska 11/2012 LISTOPADOVÝ ASTRONOMICKÝ VÍKEND PROCHÁZKA PO SLUNEČNÍ SOUSTAVĚ JUPITER, URAN, NEPTUN A VENUŠE Termín: podle počasí buď 16./17. nebo 17./18. 11.2012 Planety sluneční soustavy na podzimní a zimní obloze si budeme moci prohlédnout v dalekohledu naší hvězdárny. Očima se pak pokusíme o pozorování slábnoucího meteorického roje Leonidy. Pojďte je s námi pozorovat! Uzávěrka přihlášek je 8. listopadu 2012, termín odevzdání přijímacího testu 11. listopadu 2012. Potvrzení o přijetí 14. listopadu 2012, v tento den večer pevně stanovíme termín akce. Účastníkům v tu dobu rozešleme upřesňující sms s propozicemi. Účastník musí být vybaven poznámkovým blokem a Pozorovacím deníkem. Pokud bude na akci poprvé, deník mít nemusí. Kapacita akce je 6 míst, uskuteční se při minimálním počtu 2 účastníků. Členové Astronomického kroužku a klubu mají účast na akci zdarma, vybaví-li se vlastním jídlem. Možná je dohoda (ale ta jen individuelně), že se účastníci domluví předem a jídlo se nakoupí hromadně. Nečlenové při účasti hradí za program příspěvek ve výši 120,- Kč za jednu noc pobytu. Tento poplatek je stanoven dle ceníku vstupného na hvězdárnu jako příspěvek na pobyt jednotlivců v rámci hromadné skupiny. Podle aktuální předpovědi počasí bude zhruba dva dny před akcí zvolena jedna ze dvou pozorovacích nocí. Pokud minimálně dva účastníci předloží smysluplný vlastní pozorovací program, lze pro ně uskutečnit obě pozorovací noci, vše bude domlouváno individuelně formou sms komunikace. PROGRAM LISTOPADOVÉHO ASTRONOMICKÉHO VÍKENDU 16:00-16:30 Příjezd účastníků, ubytování, bližší seznámení s programem 17:00 19:30 POZOROVATELNOST PLANET NA OBLOZE, ZDÁNLIVÉ POHYBY DETAILY VIDITELNÉ NA PLANETÁCH SLUNEČNÍ SOUSTAVY SEZNÁMENÍ S RŮZNÝMI TYPY DALEKOHLEDŮ KRÁTKÁ INFORMACE K EXOPLANETÁM STANOVENÍ VLASTNÍHO POZOROVACÍHO PROGRAMU 19:00-21:30 Aklimatizace účastníků (možný spánek) 21:30 06:00 Pozorovací program zvolený účastníky dle stanovených přístrojových časů 06:00 09:30 Spánek po pozorování (celková doba spánku, včetně večerního, je 9 hodin) 10:00 11:30 ZPRACOVÁNÍ A VYHODNOCENÍ POZOROVÁNÍ TEST ZNALOSTÍ ZÍSKANÝCH NA VÍKENDOVCE, ZADÁNÍ DOMÁCÍCH ÚKOLŮ 12:00 Odjezd účastníků nebo program dle individuální dohody Domácí úkoly nejsou klasickou úlohou. Půjde převážně o dokončení toho, co se na víkendovce nestihlo. Výsledky každé akce publikuje zpravodaj Astropatrola bezprostředně po obdržení zpracovaných pozorování. Zároveň po dokončení zpracování pozorování obdrží účastník certifikát o účasti. Jeho součástí bude celkové hodnocení účastníka a třeba i doporučení, kde by měl účastník přidat nebo co může zdokonalovat, neboť právě tady byl jeho výkon jedinečný. Certifikát nevydáme v případě, že účastník dohodnuté úkoly nesplní do dohodnutého termínu. Upozorňujeme, že všechny aktivity jsou dobrovolné a cíle a termíny si budou stanovovat účastníci sami. Případné bližší info na telefonu 777 95 34 21, p. Miroslav Spurný. DALŠÍ AKCE, NA KTERÉ SE LZE PŘIHLÁSIT 12/2012 PROSINCOVÝ ASTRONOMICKÝ VÍKEND VENUŠE A MERKUR JITŘENKAMI - POJĎTE POZOROVAT OBĚ VNITŘNÍ PLANETY SLUNEČNÍ SOUSTAVY NARÁZ Termín: pravděpodobně buď 7./8. nebo 8./9. 12. 2012 Pozorovat planetu Merkur opravdu není snadné. V prosinci ale budeme mít vyjímečnou příležitost pozorovat na ranní obloze nejen Merkur, ale i Venuši a Saturn. Pojďte je s námi pozorovat a prozkoumat všechny tyto světy dalekohledem. Uzávěrka přihlášek 29.listopadu 2012. Termín odevzdání testu: 2. prosince 2012. Potvrzení o přijetí a stanovení termínu akce dle počasí proběhne ve středu 5.12. večer a účastníkům, kteří budou na akci přijati, bude rozeslána upřesňující sms.

20 12 ASTROPRAKTIKUM 12/2012 ASTRONOMICKÉ STUDIJNÍ PRAKTIKUM SEZNAMTE SE S NOČNÍ OBLOHOU JAK JI NEZNÁTE POJĎTE S NÁMI ZKOUŠET FOTOMETRII ZA ÚPLŇKU Termín akce: 27. - 30. 12. 2012 Praktika se může zúčastnit každý účastník od 12ti let.horní věková hranice není omezena. Podmínkou je vlastnit zavedený Pozorovací deník a spolu s přihláškou zaslat vlastní návrh pozorovacího programu. Pro členy AK je akce zcela zdarma, nečlenové hradí příspěvek za program dle ceníku pro pobyt skupiny. Účastníci si zajistí potraviny sami, po dohodě je možné se s účastníky dohodnout na realizaci společného stravování, což provedeme pomocí e-mailu nebo sms po termínu uzavření přihlášek na akci. Uzávěrka přihlášek 13.prosince 2012, termín odevzdání vstupního testu 17.prosince 2012. Potvrzení o přijetí 19.prosince 2012. Maximální kapacita je 7 míst. Program studijního praktika je zaměřen na tyto odborné programy: Televizní meteory - práce s televizními kamerami Watec sítě CEMENT, Slunce v kameře DMK - práce s kamerou a solárním dalekohledem Lunt, Základy astrofotografie - tvorba snímků a animací pomoci DSLR kamer, Fotometrie a proměnné hvězdy pomocí CCD kamery G2. PROGRAM STUDIJNÍHO PRAKTIKA Čtvrtek 27.12.2012 12:00-13:00 Příjezd účastníků, ubytování, bližší seznámení s programem 13:00-16:00 WORKSHOP 1 TELEVIZNÍ METEORY. Vyhodnocování a zpracování dat. 17:00-19:00 WORKSHOP 2 SLUNCE kamerou. Vyhodnocování a zpracování dat. 19:00-22:00 Aklimatizace účastníků. Příprava pozorovacích stanovišť, odpočinek před pozorováním. v průběhu večera Představení dalekohledu VL-KVT, jeho možností a také pravidel používání 22:00 07:00 Pozorovací program zvolený účastníky dle stanovených přístrojových časů Pátek 28.12.2012 07:00 10:30 Spánek po pozorování. Celková doba spánku, včetně večerního, je 9 hodin. 11:00 14:00 Zpracování a vyhodnocení získaných pozorování během dne Pozorování Slunce a planet na denní obloze 16:00-19:00 WORKSHOP 3 - ZÁKLADY ASTROFOTOGRAFIE Tvorba snímků a animací pomoci DSLR kamer, vyhodnocování a zpracování dat 19:00-22:00 Aklimatizace účastníků. Příprava pozorovacích stanovišť, odpočinek před pozorováním. 22:00 07:00 Pozorovací program zvolený účastníky dle stanovených přístrojových časů Sobota 29.12.2012 07:00 10:30 Spánek po pozorování. Celková doba spánku, včetně večerního, je 9 hodin. 11:00 14:00 Zpracování a vyhodnocení získaných pozorování během dne Pozorování Slunce a planet na denní obloze 16:00-19:00 WORKSHOP 4 - FOTOMETRIE A PROMĚNNÉ HVĚZDY pomocí DSLR a CCD kamer. Vyhodnocování a zpracování dat. Workshop naváže na předešlý, bude ale pouze úvodem k tematu. Na něj pak v průběhu ledna až dubna 2013 naváží dva další speciální semináře, popřípadě stáže pro zájemce. V noci 29./30.12.2013 pak účastníci provedou jedno ukázkové pozorování, které případní zájemci budou moci zpracovat doma. 19:00-22:00 Aklimatizace účastníků (příprava pozorovacích stanovišť, odpočinek před pozorováním) 22:00 07:00 Pozorovací program zvolený účastníky dle stanovených přístrojových časů Neděle 30.12.2012 07:00 10:30 Spánek po pozorování. Celková doba spánku, včetně večerního, je 9 hodin. 11:00 14:00 Zpracování a vyhodnocení získaných pozorování ZADÁNÍ DOMÁCÍCH ÚLOH - po jejich splnění vydáme certifikát. během dne Pozorování Slunce a planet na denní obloze 15:00-16:00 Odjezd účastníků nebo program dle individuální dohody Domácí úkoly nejsou klasickou úlohou. Všechny aktivity jsou dobrovolné a cíle a termíny si budou stanovovat účastníci sami. Půjde o dokončení toho, co se na praktiku nestihlo. Výsledky každé akce publikuje zpravodaj AP 2012 bezprostředně po obdržení zpracovaných pozorování. Po dokončení všech cílů akce obdrží účastník Certifikát. Jeho součástí bude celkové hodnocení účastníka a třeba i doporučení, kde by měl účastník přidat nebo co může zdokonalovat, neboť právě tady byl jeho výkon jedinečný. Certifikát nevydáme v případě, že účastník dohodnuté úkoly nesplní do dohodnutého termínu. V případě zatažené oblohy se drží pozorovací pohotovost. Účastníci budou mít možnost pozorování provádět v náhradních termínech, které si individuelně dohodnou na akci. Termíny se přizpůsobí jim. Časy určené pro stravování - aneb snídaně, oběd i večeře nejsou v programu uvedeny, budou s účastníky individuelně řešeny v programovém plánu na konci každého workshopu. Program dne se bude realizovat podle zájmu a možností účastníků a bude zveřejněn v tištěné podobě na dostupném místě. Od účastníků bude vyžadováno jeho striktní dodržování.

POZNÁVACÍ AUTOBUSOVÝ ZÁJEZD PRO VŠECHNY GENERACE ASTRONOMICKÁ PRAHA 2013 v sobotu 2.února 2013 Hvězdárna připravuje jednodenní poznávací astronomický zájezd pro všechny věkové kategorie v měsíci únoru. Jako ideální se prozatím jeví termín víkendu po pololetních prázdninách 2. 2. 2013. Předpokládaný odjezd ze Sokolova v 6:30, z Karl. Varů v 7:00, návrat do Karl. Varů do 24:00 hodin. Možnost nástupu a výstupu v trase Sokolov Chomutov nebo Bochov Praha. Předběžný program zájezdu: S průvodci programu členové historické sekce ČAS Prohlídka astronomických zajímavostí Prahy spojená s návštěvou Keplerova muzea návštěva pracoviště Astronomického ústavu na Spořilově večerní návštěva Hvězdárny v Ďáblicích možná prohlídka planetária Kosmorama nebo Štefánikovy hvězdárny na Petříně Program zájezdu vytvoříme podle zájmu přihlášených účastníků. Po zaslání předběžné přihlášky obdrží každý přihlášku, v níž budou všechny varianty. Zájezdu se mohou zúčastnit nejen děti, ale i jejich rodiče či prarodiče. V případě účastníků mladších 18 let, se kterými necestují dospělí, zajistíme pedagogický dozor. Doporučený minimální věk účastníků je 10 let. Pořadatel zajistí pouze program, stravování je individuální (doporučujeme se vybavit řízky ). Cena zájezdu je tvořena cenou za dopravu (hradí se zálohou spolu se závaznou přihláškou) a cenou vstupného, které si účastníci budou moci zvolit individuálně (pro účastníky, kterým nezajišťujeme pedagogický dozor návštěvy institucí nebudou povinné). Cena za dopravu: Registrovaní členové Astronomického klubu hradí za osobu 100,- Kč. Člen s sebou může vzít až dvě osoby cestující s ním cena za osobu 170,- Kč. Nečlenové Astronomického klubu a ostatní veřejnost hradí za osobu 300,- Kč. Vstupné do jednotlivých zařízení (se skupinovou slevou): řadu vstupů budeme mít pravděpodobně symbolickou nebo zdarma. Tu bude hradit každý účastník zájezdu individuelně podle individuálně zvoleného programu. Tato částka se bude vybírat zvlášť 14 dnů před odjezdem. V závazných přihláškách již budou uvedeny i ceny vstupného. PŘEDBĚŽNOU PŘIHLÁŠKU zašlete na adresu: hvezdarna@astropatrola.cz v tomto tvaru: Jméno a příjmení, datum narození, telefon, e-mail. Termín uzávěrky předběžných přihlášek: 29. 11. 2012. S potvrzením rezervace zašleme zpět závaznou přihlášku s podrobnými informacemi. Kapacita zájezdu je 45 míst. Zájezd se uskuteční při naplnění 3/4 kapacity. Termín uzávěrky Závazných přihlášek pak bude 20. 12. 2012. ASTR PATR LA 2012 013 / 2012 Číslo vyšlo 1. listopadu 2012 ve 14:00 UT šířeno v rámci konferencí demonstrator@astropatrola.cz a pozorovatel@astropatrola.cz. Vyjímečně i tištěné podobě. Uzávěrka čísla 014/2012 bude 17.11.2012 ve 22:00 LSEČ. Své příspěvky do té doby posílejte na adresu miroslav.spurny@astropatrola.cz, číslo vyjde 20. 11. 2012 Vydavatel: Hvězdárna a radioklub lázeňského města Karlovy Vary o.p.s.