Krajské kolo 2014/15, kategorie GH (6. a 7. třída ZŠ) Identifikace

Transkript

1 Žk A olympida Identifikace jméno: příjmení: identifiktor: Škola nzev: město: PSČ: Hodnocení A B C Σ (100 b.) Účast v AO se řídí organizačním řdem, č.j. MŠMT / Organizační řd a propozice aktulního ročníku naleznete na Poštovní adresa pro zaslní vypracovaných úloh: Mgr. Lenka Soumarov, Štefnikova hvězdrna, Strahovsk 205, Praha 1 Termín odeslní: nejpozději ptek (rozhoduje datum poštovního razítka) A Přehledový test řeší se elektronicky (online) (celkem max. 30 bodů) POKYNY: Úvodní test (30 otzek) se řeší online na Přihlašovací údaje přišly úspěšným řešitelům školního kola em, nebo je dostaneš od svého učitele, který je může zjistit v sekci pro učitele na Velmi doporučujeme řešení testu neodkldat na poslední dny před uzvěrkou. U problémů s řešením testu oznmených po bohužel nemůžeme zaručit jejich včasné vyřízení. B Sonda New Horizons (celkem max. 46 bodů) V současné době se k Plutu blíží sonda New Horizons. Tato sonda startovala rychlostí přibližně 40 km s vůči Slunci. Vypočítej, za jak dlouho by tato sonda postupně doshla oběžných trajektorií všech vnějších planet a také jejího cílového tělesa. Unik tato sonda ze sluneční soustavy? a) Najdi přesné datum, kdy tato sonda startovala. 1 / 6

2 olympida b) Předpokldej, že všechny planety i Pluto obíhají kolem Slunce po kružnicích. Poloměry oběžných trajektorií Marsu, Jupiteru, Saturnu, Uranu, Neptunu a Pluta jsou po řadě 1,5 au, 5,2 au, 9,6 au, 19,2 au, 30,1 au, 39,3 au. Jakou jednotku značí zkratka au? c) Napiš, kolik km měří 1 au. Výsledek uved zaokrouhlený na miliony. d) Všechny vzdlenosti z čsti b) převed na km. 2 / 6

3 olympida e) Vypočítej dobu letu sondy New Horizons od Země k oběžným trajektoriím vnějších planet a Pluta. Při výpočtu předpokldej, že sonda celou dobu letí stlou rychlostí, jakou měla při startu, že planety obíhají kolem Slunce ve stejné oběžné rovině jako Země a že sonda letí nejkratší možnou dobu. Výsledky převed na dny a zaokrouhli na jednotky. f) Pomocí výsledku z předešlé čsti urči datum průletu sondy kolem Pluta. g) Vyhledej datum plnovaného průletu kolem Pluta. h) Vysvětli rozdíl v datech v čstech f) a g). 3 / 6

4 olympida i) Pomocí dat v čstech a) a g) a vzdlenosti Pluta od Slunce v čsti d) vypočítej průměrnou rychlost sondy New Horizons. Opět předpokldej, že sonda letí po nejkratší možné spojnici ze Země k trajektorii Pluta, že Pluto obíh kolem Slunce po kružnici ve stejné rovině jako Země. Výsledek uved v km zaokrouhlený na jednotky. s j) Aby nějak sonda unikla ze sluneční soustavy, musí překonat hodnotu tzv. únikové rychlosti, jejíž hodnota zvisí na vzdlenosti sondy od Slunce. Tuto zvislost vyjadřuje níže uvedený graf. Do grafu zakresli hodnoty oběžných rychlostí vnějších planet a Pluta a zkontroluj, že jsou pod hodnotou únikové rychlosti v dané vzdlenosti od Slunce. Hodnoty nejprve vyhledej na internetu a zapiš do připravené tabulky (využij hodnoty z čsti b)). Na strnce vyhledej aktulní vzdlenost sondy New Horizons od Slunce a její aktulní rychlost vůči Slunci a tyto hodnoty rovněž zapiš do tabulky a nakresli do grafu. Unik sonda New Horizons ze sluneční soustavy? Odpověd pomocí grafu zdůvodni. 4 / 6

5 olympida těleso vzdlenost au Mars 1,5 Jupiter 5,2 Saturn 9,6 Uran 19,2 Neptun 30,1 Pluto 39,3 New Horizons rychlost km s 40 v km s r au / 6

6 olympida C Pozorovní na přelomu dne a noci (celkem max. 24 bodů) POKYNY: Pozorovací úloha se řeší online na Přihlašovací údaje přišly úspěšným řešitelům školního kola em, nebo je dostaneš od svého učitele, který je může zjistit v sekci pro učitele na Velmi doporučujeme pozorovní neodkldat na poslední dny před uzvěrkou (hlavně kvůli počasí). U problémů s řešením testu oznmených po bohužel nemůžeme zaručit jejich včasné vyřízení. Ač se astronomie zaměřuje hlavně na pozorovní noční oblohy, ani denní pozorovní není tabu. Pozorovní Slunce bez patřičného vybavení není bezpečné, nebot může dojít k nevratnému poškození zraku. Proto se v této úloze zaměříme na situaci, kdy lze Slunce pozorovat i bez ochranných filtrů a dalších pomůcek. Pouze očima, případně se slunečními brýlemi, když Slunce vychzí, nebo když zapad. To, že Slunce nevychzí vždy na východě a nezapad vždy na zpadě, ví snad každý. Změna polohy východu Slunce se však nemění každý den o stejný díl. Tvým úkolem je najít si vhodné pozorovací místo, které m otevřený výhled na východ (od JV přes V na SV), nebo na zpad (od JZ přes Z na SZ). Z tohoto místa pozoruj východ (anebo zpad) Slunce ve tři dny v dostatečném časovém odstupu (alespoň 10 dní). Při pozorovní urči časy východu Slunce (vždy 2 časy T 1 a T 2 čas prvního paprsku a čas vystoupní celého kotouče). V případě pozorovní zpadu taktéž, jen úkazy budou nsledovat v opačném pořadí. Dle urči azimut východu (či zpadu) Slunce. To se provede nejsnze tak, že si zapamatuješ (zakreslíš, zapíšeš, případně vyfotíš na to však pozor, ne každým fotoapartem je bezpečné fotografovní Slunce) místo na obzoru, nebo ve směru k danému bodu obzoru, kde Slunce vychzelo (zapadalo). Poté stačí na mapě spojit pozorovací stanoviště s tímto zjištěným místem čarou a určit její azimut. Pokud nechceš kreslit do papírové mapy, můžeš totéž provést v počítačové mapě. Většina z nich umožňuje měření dvojice bodů a kromě určení vzdlenosti lze zjistit i azimut. Namtkou lze zmínit například volně šiřitelný program Google Earth, nebo mapový portl Mapy.cz. Obdobné informace však poskytuje většina elektronických map. Kdy pozorovat: Přibližný čas, kdy úkaz nastv, můžeš zjistit z astronomické ročenky, nebo na internetu, například na webu České astronomické společnosti ( v sekci obloha/výpočty/ Slunce. Na pozorovní si vyčleň dostatek času, protože mezi jednotlivými pozorovními musí být alespoň 10 dní, aby se dostatečně projevily všechny změny. Navíc je pro pozorovní nutné dobré počasí, kdy je nad daným obzorem jasn obloha. Tím pdem bude výsledný interval zřejmě ještě větší. S pozorovním proto neotlej a první měření proved hned na počtku roku. Azimut určuj v astronomickém formtu, tedy J = 0, Z = 90, S = 180, V = 270. Časy uvděj ve středoevropském čase (SEČ). Používej stle stejné pozorovací stanoviště (do řešení uved adresu, popis a geografické souřadnice). Časy T 1 a T 2 z každého pozorovní zprůměruj tím ti vyjde pro každé pozorovní průměrný čas T (T A, T B, T C ). Tyto časy porovnej vůči sobě T B T A počet dní mezi A a B. Tím získš údaj o průměrné změně časového okamžiku za jeden den. Vychzí tato průměrn změna mezi měřením A a B stejn, jako průměrn změna mezi B a C? Podobný výpočet lze provést i pro hodnoty azimutu. 6 / 6