Pátek Fotky z rodinného archivu 18. 5. 2012 / č. 20 / samostatně neprodejné Miloš Kopecký Z deníků a soukromé korespondence
OBSAH rozhovor Jazzman Emil Viklický téma Co je vrozená srdeční vada? osud Miloš Kopecký: Literát a sedlák reportáž Radek Jaroš z vrcholu Annapurny na cestě Život na letišti událost Prague Food Festival gurmán Bylinky nad zlato AUTO Mercedes-Benz B hity Petr Novák: Já budu chodit po špičkách + Program TV na celý týden se sloupky osobností: Kačer Franz Bednářová Bosák Rynda Štindl Špátová
editorial Horolezec Radek Jaroš zdolal Annapurnu, svoji třináctou osmitisícovku. Utrpěl však těžké omrzliny, takže ho vrtulník musel transportovat do nemocnice v Káthmándú. Teď vypravuje o dramatických okolnostech výstupu. Více na str. 28. O něco chytřejší Jedním z největších výdobytků moderní civilizace je vedle světla, tepla, tekoucí vody, lékařské péče a přebytku kalorií i hojnost zbytečných zpráv. Vůbec si myslím, že doba moderního blahobytu začala teprve ve chvíli, kdy se člověk připojil k internetu a poprvé byl během pár okamžiků zasypán informacemi z rodu těch, co se na mě vyvalily jednoho odpoledne minulý týden. Dozvěděl jsem se, že erotické pomůcky v prodejnosti začínají vytlačovat i chytré telefony, že po Slovensku běhal medvěd s vědrem na hlavě, v Desné prý někdo ukradl celý lyžařský vlek a v Británii se narodil jakýsi chlapeček mrtvý a bez krve, a přesto přežil. K tomu ještě ve čtvrtek odpoledne obtěžoval u Brněnské přehrady neznámou nudistku neznámý senior, přičemž ženu urazila zejména odměna, kterou jí nabízel za milostné sblížení. Minulý týden mě tahle denní průtrž informačních mračen poprvé vyděsila. Přišlo mi, že tím oblakem zbytečných zpráv proplouvám s blaženě tupým odevzdáním jako kytovec planktonem. Nakonec mě zachránila zpráva, že severokorejská propaganda označila koncem dubna jihokorejského prezidenta za prosťáčka s 2MB vědomostí. Ta mě totiž přivedla k jinému článku v jednom populárně-naučném internetovém magazínu, kde tuhle severokorejskou propagandistickou urážku vědecky vyvrátili. Psalo se tam, že lidská mysl má podle většiny neurovědců kapacitu až sto terabytů informací, protože mozek obsahuje přibližně sto miliard neuronů a každý z těchto neuronů dokáže uskutečnit přibližně tisíc informačních spojů. No a když si těch sto miliard vynásobíme tisícem, dostaneme sto bilionů datových bodů, tedy asi sto terabytů informací. Hned jsem byl o něco chytřejší. To vědomí, že já i jihokorejský prezident nosíme v hlavě něco, co se dá popsat tak velkými čísly, bylo povznášející. A zároveň konejšivé. V klidu si mohu zanášet hlavu pakárnami, mám na to přes sto terabytů. A tak jsem si bystře vyhledal ve známém vyhledávači něco, co má kapacitu paměti 2MB jako jihokorejský prezident v očích severokorejské propagandy. Vyskočil mi inzerát nabízející Přívěsek s digitálním fotorámečkem. Z rámečku na mě tázavě hleděl jakýsi psík. Hned jsem byl znovu o něco chytřejší. Ondřej Formánek redaktor Pátku 6 rozhovor Jazzman Emil Viklický 12 téma Co je vrozená srdeční vada? 18 osud Miloš Kopecký: Literát a sedlák 28 reportáž Radek Jaroš z vrcholu Annapurny 34 na cestě Život na letišti 36 událost Prague Food Festival 38 gurmán Bylinky nad zlato 40 AUTO Mercedes-Benz B 42 hity Petr Novák: Já budu chodit po špičkách Foto na titulu: archiv Jany Kopecké Pátek, týdenní příloha LN. Výkonný ředitel: Dalibor Balšínek. Vedoucí magazínu a zástupce šéfredaktora: Dan Hrubý. Art director: Vladimír Dundr. Redaktoři: Veronika Bednářová, Honza Dědek, Ondřej Formánek, Alena Plavcová. Kontakt na redaktory: jméno.příjmení@lidovky.cz. Jazyková redakce: Iva Pospíšilová. Adresa: AMC, Karla Engliše 519/11, 150 00, Praha 5. Tel.: 225 067 111. www.lidovky.cz. Předplatné: 225 555 533. Tiskne: Severotisk, spol. s. r. o. Magazín je prodejný jen s deníkem Lidové noviny. PÁTEK LIDOVÝCH NOVIN 3
reportáž Tak přece! Radek Jaroš se po strastiplné cestě prokousal až na vrchol obávané Annapurny, své předposlední osmitisícovky. Drama na čísle 13 Český horolezec Radek Jaroš vylezl na Annapurnu. Zdolal tak třináctou ze čtrnácti osmitisícovek. Zároveň však utrpěl těžké omrzliny. Lékaři se v tuto chvíli pokoušejí zachránit jeho prsty. Václav Cibula, foto Radek Jaroš 28 PÁTEK LIDOVÝCH NOVIN PÁTEK LIDOVÝCH NOVIN 29
Obávaná Annapurna (8091 metrů) pustila před dvanácti dny Radka Jaroše na svůj nejvyšší bod. Osmačtyřicetiletému horolezci z Vysočiny tak po dramatickém výstupu na desátou nejvyšší horu planety chybí do sbírky všech osmitisícovek už jen ta poslední, čtrnáctá. Nejtěžší z nejtěžších, druhá nejvyšší hora světa K2. Avšak splní se osmačtyřicetiletému Radku Jarošovi jeho sen, že zdolá všechny osmitisícovky světa? Kdo ví Nejlepší český lezec ve vysokých horách se totiž z vrcholu vrátil s těžkými omrzlinami na nohách. Proto ze základního tábora odletěl helikoptérou rovnou do nemocnice v Káthmándú a teprve odtud cestoval do vlasti. Vrcholový hřeben desáté nejvyšší hory světa je natolik úzký, že si na něj Jaroš sedl obkročmo. Tahle fotografie se mi dost líbí, přiznal nejlepší český horolezec. K vrcholu Annapurny, které místní říkají Bohyně sklizně, se Jaroš se svým parťákem Janem Trávníčkem zvaným Tráva vydali tři hodiny před půlnocí z malého stanu ve výšce 7100 metrů. Po krátkém spánku, který trval pouze 90 minut. Jarošovi trvala cesta na vrchol nebezpečným terénem v třeskutém nočním mrazu 12 hodin, Trávníčkovi o čtyři déle. Rozdělili jsme se, protože Tráva je zvyklej na volnější tempo, vysvětloval Jaroš. Dohodli jsme se, že se v prošlapávání cesty budu střídat s Íráncem Azimem Gheichisazem, kterého doprovázel jeho šerpa. Se sněhem to ale celkem šlo, bořili jsme se,jen po kolena Cestou na kopec, jak horolezci s oblibou říkají, prožil Jaroš dvě kritické chvíle. Ve tři hodiny ráno se mráz stal tak nesnesitelným, že se rozhodl vyměnit palcové rukavice, v nichž mu už nepomáhaly ani hřejivé pytlíky. Sáhl proto po teplejších péřových, přichystaných pro závěrečnou vrcholovou partii. Moc nechybělo a tuhle zdánlivě jednoduchou výměnu jsem nedokončil. Tak moc jsem byl zmrzlej a zkřehlej Ještě krušnější chvíle se ale přihlásily asi 200 výškových metrů pod vrcholem: Prošlapával jsem zrovna cestu, jenže pod navátým sněhem byl led tak tvrdej, že se do něj nedal zaseknout ani cepín. Najednou jsem začal klouzat a trochu mě sevřela panika. Pode mnou totiž zívala tříkilometrová propast. Tak jsem z toho místa vycouval Jaroš se proto zoufale snažil objevit jinou cestu. Hledal ji pár stovek metrů vlevo i vpravo. Leč marně. Jinudy se k vrcholu zkrátka nedalo. Tak se nakonec musel vrátit k ošidnému místu. Zapeklitou situaci zvládl a dveře k vytouženému cíli se víceméně otevřely. Na vrcholu jsem strávil asi hodinu. Modré nebe, téměř žádný vítr, nádhera. Jediný den, kdy se dalo jít nahoru Pak hora na dlouho zase zavřela brány. Cítil jsem ohromnou úlevu a hodně jsem fotil; třeba jak sedím obkročmo na vrcholu s českou vlajkou. Po deseti minutách sestupu se potkal s Trávníčkem, jenž mířil zvolna nahoru. Objali se, jenže Trávníček, doprovázený několika dalšími horolezci, ze sebe vysoukal, že už dál nejde, protože je v bídném stavu. Tak jsem ho překecal, ať ten výstup dokončí, usmívá se Jaroš. Jenže těch mých deset minut sestupu mu nahoru trvalo skoro tři hodiny Když se vyčerpaný Jaroš vrátil zpátky do pátého výškového tábora a sundal si boty, zjistil, že prsty u nohou jsou v děsivém stavu. Byly to nejhorší omrzliny, které jsem kdy na vlastní oči viděl, vybavuje si nepříjemné chvíle kdesi v nebesích. Po Everestu mi slezly na nohách všechny nehty, jednou jsem si je po expedici i sám strhával, protože byly zahnisaný. Ale tohle byl a je zatím jasně největší průšvih. V ešusu si proto po konzultaci se svojí přítelkyní Kristínou, lékařkou se specializací na vysokohorskou medicínu, uvařil vodu a nohy si v ní chvíli snažil prohřát. Na noc pak prsty namazal speciálními léčivými a dezinfekčními mastmi. Pár hodin spal alespoň relativně v klidu, protože Trávníček po mnoha hodinách z vrcholu dorazil. Byl sice úplně na sračky, ale hlavně že se vrátil, ulevil si Jaroš. Ráno situace s omrzlými prsty vypadala ještě hůř. Udělaly se mi tam puchejře, takže bylo jasný, že je zle. Docela to vypadalo hnusně. V podobných okamžicích může člověka ochromit panika. Dostanu se odtud v pořádku dolů? Vejdu se vůbec do zmrzlých bot? Paniku člověk musí ve svém nitru potlačit, každopádně jsem ale věděl, že se potřebuju co nejrychleji dostat pokud možno až do základního tábora. Tedy o více než tři tisíce výškových metrů níž. Docela mě štvalo, že jsem s sebou neměl Trental, což je lék na rozšiřování cév, který bych nutně potřeboval. Jaroš si ale stejně musel počkat, až se ráno vyklubalo slunce a pomohlo alespoň trochu rozehřát tvrdé boty. Byly tak strašně zmrzlý, že bych se do nich brzo ráno vůbec nedostal. Hlavně jsem ale musel zachovat klid. A co možná nejvíc pít, aby se zahuštěná krev naředila. Proč ale k téhle nepříjemné záležitosti vůbec došlo? Náhoda? Osud? Nebo snad horolezcova chyba? Už před cestou na vrchol jsem měl nohy trochu nateklý a do bot se mi nevešly tak, jak by bylo žádoucí, věděl Jaroš. V těchhle výškách nohy natékají, to je docela normální. S Trávou jsme se šplhali nahoru do pětky ze základního tábora čtyři dny. Navíc jsem na něj pokaždé dost hodin čekal, takže místo toho, abych si co nejdřív sundal boty, jsem stavěl stan, vařil a připravoval prostě věci. Možná jsem měl v botách i trochu vlhko Pak ten šílenej mráz v noci cestou na vrchol. Prostě se to všechno tak nějak nepříjemně poskládalo. Trávníčkovi ale jeho poněkud volnější pohyb v terénu příliš nevyčítal. No, nevyčítal 30 PÁTEK LIDOVÝCH NOVIN PÁTEK LIDOVÝCH NOVIN 31
Chcete si to dočíst? Magazín pátek ln dostanete i tento pátek společně s lidovými novinami ve své trafice PLNÁ VERZE V TRAFICE Chcete si přečíst víc? PŘEDPLAŤTE SI PÁTEČNÍ LN S MAGAZÍNEM JEN ZA 60 KČ MĚSÍČNĚ Předplaťte si Lidové noviny na epaper.lidovky.cz nebo na lince 225 555 577. Nebo stačí poslat SMS na číslo 902 11 ve tvaru PRE PAT JMENO a ADRESA. A od příštího pátku máte své Lidové noviny s magazínem po čtyři týdny do 7.30 ve schránce. A levněji než na stánku. Technicky zajištuje ATS. Cena služby je 60 Kč včetně DPH. Lidové noviny si můžete TAKÉ přečíst v: LIDOVÉ NOVINY - NOVINY OSOBNOSTÍ