STRATEGICKÝ ROZVOJOVÝ PLÁN a Rohatce 1/28
OBSAH: 1. ÚVOD... 4 2. SITUAČNÍ ANALÝZA... 5 2.1. Region... 5 2.2. Obec... 7 2.3. Historie obce... 8 3. ANALÝZA... 10 3.1.1. Obyvatelstvo... 10 3.1.2. Vybavenost obce... 10 3.1.3. Hospodářství... 10 3.1.4. Doprava... 11 3.1.5. Byty a bytová výstavba... 11 3.1.6. Ekonomický potenciál... 12 3.1.7. Průmysl a výroba... 12 3.1.8. Zemědělství... 12 3.1.9. Trh práce... 12 3.1.10. Lidský potenciál... 13 3.1.11. Školství... 14 3.1.12. Zdravotní a sociální péče... 16 3.1.13. Kultura a sport... 16 3.2. INFRASTRUKTURA... 16 3.2.1. Pitná voda... 16 3.2.2. Kanalizace... 16 3.2.3. Elektrická energie... 17 3.2.4. Plyn... 17 3.2.5. Nakládání s odpady... 17 2/28
3.2.6. Telekomunikační síť... 17 3.3. DOPRAVNÍ DOSTUPNOST... 17 3.3.1. Silniční doprava... 17 3.3.2. Železniční doprava... 18 3.3.3. Vodní doprava řeka Labe... 19 3.3.4. Letecká doprava... 19 3.3.5. Autobusové spojení... 19 3.4. ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ... 19 3.4.1. Charakteristika... 19 3.4.2. Přírodní parky, památky a rezervace... 20 3.4.3. Ochrana ovzduší... 20 3.4.4. Fauna... 20 3.5. CESTOVNÍ RUCH... 21 3.5.1. Charakteristika... 21 3.5.2. Přírodní a kulturněhistorické zajímavosti... 21 3.5.3. Turistický a rekreační potenciál... 21 3.5.4. Cyklostezky... 21 4. STRATEGIE ROZVOJE... 22 4.1. Infrastruktura/rozvoj území... 22 4.2. Životní prostředí... 24 4.3. Podnikání a cestovní ruch... 25 5. MOŽNÉ ZDROJE FINANCOVÁNÍ... 26 6. ZÁVĚR... 27 7. ZDROJE, POUŽITÉ MATERIÁLY... 28 8. ZPRACOVATEL STRATEGICKÉHO PLÁNU ROZVOJE... 28 3/28
1. ÚVOD Základní podmínkou pro získání finančních prostředků nejen z Evropské Unie ale i ze státního rozpočtu je plánovitý přístup a existence programových dokumentů rozvoje v podobě strategie konkretizované v programových záměrech. V těchto souvislostech jsou vypracovávány strategické plány rozvoje daného území, jejichž cílem je všeobecná prosperita území a jeho obyvatel. Strategický plán rozvoje obce je přehledem všech aktivit obce a obec by se jím měla v dalších letech řídit. V obci nebyl proveden žádný průzkum, ze kterého by byla vytvořena SWOT analýza, která by charakterizovala silné a slabé stránky a příležitosti a ohrožení. Přesto jsou ve strategickém plánu rozvoje území uvedeny klíčové rozvojové oblasti, které by měly slabé stránky co nejvíce potlačit a silné stránky upevnit. Jedná se o ucelený dokument, který zahrnuje informace o ekonomickém potenciálu území, o sociální a zdravotní oblasti, infrastruktuře a ze kterého vycházejí priority rozvoje obce v dalším období. Mezi hlavní cíle patří obnovení občanské vybavenosti a technické infrastruktury a péče o krajinu a celkové zlepšení vzhledu obce a okolí s důrazem na prosperitu obce a obyvatel. Podkladem pro zpracování strategického plánu rozvoje byl zejména územní plán obce a zásobník projektů obce pro mikroregion Podřipsko. Vedení obce se rozhodlo zpracovat strategický rozvojový plán, který bude analyzovat současný stav obce a její možný rozvoj a zároveň stanoví priority rozvoje obce. Díky strategickému rozvojovému plánu se vedení obce může soustředit na řešení klíčových problémů obce a strategický rozvojový plán se stane účinným nástrojem pro řízení rozvoje obce. Strategický rozvojový plán bude tedy podkladem pro čerpání dotačních finančních prostředků a to jak z fondu Evropské unie, tak ze státního rozpočtu, rozpočtu Ústeckého kraje popřípadě jiných zdrojů. 4/28
2. SITUAČNÍ ANALÝZA 2.1. Region Obec se nachází v Ústeckém kraji, spadá pod okres Litoměřice a do správního obvodu obce s rozšířenou působností a pověřeným obecním úřadem v Roudnici nad Labem. Obec spadá do mikroregionu Podřipsko, který se nachází na území Ústeckého kraje. je členem svazku obcí Podřipsko, Euroregionu Labe a SONO (Sdružení obcí nakládajících s odpady). leží 152 m.n.m. a rozloha katastru je 149 ha, obec Rohatce leží 186 m.n.m. a rozloha katastru je 591 ha. Dlouhá historie osídlení je patrná i z okrouhlého tvaru návsi v Rohatcích. Na návsi je barokní kaple z roku 1744 a selský dvůr č.p. 8. Obě stavby jsou památky chráněné státem. Obrázek - Letecký snímek části obce Rohatce 5/28
Obrázek - Letecký snímek části obce Ústecký kraj Ústecký kraj leží na severozápadě Čech. Na východě sousedí s Libereckým krajem, na jihovýchodě se Středočeským krajem, na jihu má kratičký úsek společné hranice s Plzeňským krajem, na jihozápadě hraničí s Karlovarským krajem. Nejdelší úsek společné hranice má s německou spolkovou zemí Sasko (Sachsen) na severozápadě. Hranici s Německem tvoří z větší části hřeben Krušných hor, které pokračují do Karlovarského kraje. Nejvyšší hora pohoří, 1 244 m vysoký Klínovec, leží na hranici obou krajů. Na severní hranici přechází pásmo hor v Labské pískovce s unikátními skalními městy, soutěskami a věžemi až 400 m n. m. Ve vnitrozemí vyniká sopečné České středohoří s nejvyšším vrcholem Milešovkou. Místo, kde Labe u Hřenska opouští české území, je naopak nejnižším bodem republiky (115 m). Většinu území kraje odvodňuje Labe, jehož nejvýznamnějšími přítoky v kraji jsou Ohře a Ploučnice. Nejdůležitějším chráněným územím je Národní park České Švýcarsko, zahrnující část Labských pískovců. V kraji jsou i další chráněné krajinné oblasti, přírodní parky a maloplošná chráněná území. 6/28
Administrativní členění Území kraje je vymezeno územími okresů Děčín, Ústí nad Labem, Litoměřice, Teplice, Louny, Most a Chomutov. Celé toto území je součástí Ústeckého kraje. Začátkem roku 2003 zanikly okresní úřady a území krajů se od té doby pro účely státní správy dělí na správní obvody obcí s rozšířenou působností, ty pak na správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem. Kromě okresních měst vykonávají rozšířenou působnost státní správy na území kraje ještě tyto obce: Rumburk, Varnsdorf, Kadaň, Lovosice, Roudnice nad Labem, Bílina, Litvínov, Žatec, Podbořany. Obrázek Správní mapa 2.2. Obec leží 40 km severozápadně od Prahy směrem na Ústí nad Labem. Klidné prostředí obce ležící v blízkosti historického města Roudnice nad Labem je doplňováno blízkostí řeky Labe a výhledem na panorama Českého středohoří. Obec má dvě části a to část a Rohatce, které se rozprostírají na ploše 740 hektarů. 7/28
Stručný přehled charakteristiky obce Kraj Okres Ve správním obvodu obce s rozšířenou působností Ve správním obvodu obce s pověřeným obecním úřadem Statut Ústecký Litoměřice Roudnice nad Labem Roudnice nad Labem Obec Počet částí 2 Katastrální výměra 740 ha Počet obyvatel 534 Z toho v produktivním věku 258 Průměrný věk 38.6 Pošta Škola Zdravotnické zařízení Policie Kanalizace Vodovod Plynofikace Ano Ano Ne Ne Ano (), Ne (Rohatce) Ano Ano 2.3. Historie obce První zmínka o Hrobcích je činěna v tak zvané zakládací listině benediktinského kláštera v Kladrubech. Klášter založil v roce 1115 kníže Vladislav I. společně se svou manželkou Richenzou z Bergu. Zmíněná "zakládací listina" se hlásí do uvedeného roku 1115, ale je falsem z konce 12. století. Po sto letech se však jako držitel vsi připomíná okolo roku 1238 Zbraslav z Miletína, významný šlechtic na dvoře krále Václava I., kde zastával úřad číšníka. Později se staly majetkem pražského arcibiskupa a v roce 1390 jsou připomínány jako součást arcibiskupského panství Roudnice nad Labem. S tímto panstvím sdílely další osudy až do konce patrimoniální správy v roce 1850. Držitelé vsi se shodují s držiteli Roudnice nad Labem. Po husitských válkách se bývalé církevní panství dostalo natrvalo do rukou světských. 8/28
Po několika držitelích z řad české šlechty (Jan Smiřický, Zdeněk ze Šternberka, král Jiří z Poděbrad, Svojanovští z Boskovic, Švihovští z Rýzmberka, král Ferdinand I., obec města Roudnice n. L., Karel Dubanský z Duban) se zde vystřídali i šlechtici polští (hrabě z Tarnowa, kníže Ostrorog). V roce 1575 byla Roudnice postoupena císařem Maxmiliánem II. Vilémovi z Rožmberka (+ 1592). Vdova Polyxena z Pernštejna se jako držitelka Roudnice vdala v roce 1602 za Zdeňka Vojtěcha Popela z Lobkowicz, pána na Vysokém Chlumci, později povýšeného do knížecího stavu. Jeho potomci drželi zámek v Roudnici nad Labem jako středisko rozsáhlého panství a hlavní rodové sídlo až do doby krátce po roce 1948, kdy byl Maxmiliánovi z Lobkowicz státem vyvlastněn. Obce Rohatce Rohatce mají své počátky odlišné od Hrobců. První zmínka o nich je v písemných pramenech činěna v roce 1226, kdy král Přemysl Otakar I. potvrzoval klášteru v Doksanech držení statků darovaných jeho otcem králem Vladislavem II. Text listiny týkající se Rohatců v překladu zní: A tak, ačkoliv byl pilný při službě bohu, ovšem nejvíce, pokud živ byl, miloval Strahov a Doksany. Z toho daroval doksanskému klášteru tyto vsi: Doksany, Mury, Rohatce, Chvalín, Libotenice s přívozem. Z uvedeného vyplývá, že Rohatce byly majetkem kláštera v Doksanech již od dob vlády krále Vladislava II. (* okolo 1110, + 18. 1. 1174; českým knížetem od roku 1140, králem od roku 1158). Doksanské opatství premonstrátek u kostela Narození P. Marie bylo založeno v roce 1 144 zmíněným Vladislavem (II.) a jeho první manželkou Gertrudou z Babenbergu, která byla v chóru klášterního kostela po své smrti v roce 1186 pohřbena. Podruhé jsou Rohatce zmíněny v listině papeže Řehoře X., který v roce 1273 konfirmuje doksanskému klášteru držené statky. Při doksanském klášteře zůstaly Rohatce až do roku 1436, kdy byly císařem Zikmundem zapsány obci města Litoměřice. Asi od roku 1460 patřila polovina vsi k panství Mšené. Později zase patřily k doksanskému klášteru. Od něj byla ves a dvůr Rohatce přikoupeny v roce 1575 Vilémem z Rožmberka k Roudnici. I tato ves pak měla stejné osudy jako. Okolo roku 1744 byl v Rohatcích postaven kostel Všech svatých, který nahradil dřívější původem středověkou stavbu. Stavitelem byl významný barokní architekt, projektant a stavitel Oktavián Broggio z Litoměřic autor mnoha staveb nejen v severních Čechách, ale i v Praze. 9/28
3. ANALÝZA 3.1. STRUKTURA 3.1.1. Obyvatelstvo K 1. lednu 2007 bylo v obci evidováno 534 obyvatel. 3.1.2. Vybavenost obce Obec má zpracovaný územní plán Územní plán obce ze dne 23.06.2005, který byl schválen usnesením zastupitelstva č. 06/2005. Úroveň občanské vybavenosti v Hrobcích v podstatě odpovídá velikosti obce. V souvislosti s rozvojovými záměry obce navrhuje územní plán rozšíření počtu zařízení občanské vybavenosti prostřednictvím realizace kulturního domu ve východní části Hrobců. V části je dnes v provozu obchod se smíšeným zbožím a hostinec. V obci funguje poštovní úřad a vlakové nádraží. Z dalších služeb jsou v obci autoopravny, autodopravy, zemědělci, zámečnictví, stavební firmy, velkosklad strojů a nářadí, prodej pohonných hmot a maziv. Pro kulturní využití je otevřena knihovna s veřejným internetem, sportovní areál, dětské hřiště a hasičská zbrojnice. V části Rohatce je mateřská školka a veřejná knihovna s internetem. Dále v obci působí soukromí zemědělci, malíři a dopravce. Vyšší občanskou vybavenost pro občany nabízí zejména Roudnice nad Labem. 3.1.3. Hospodářství Podle převažující činnosti počet Zemědělství 18 Průmysl 18 Stavebnictví 31 Hospodářská činnost Doprava a spoje 6 Obchod, prodej a opravy motor.vozidel, spotřebního zboží a pohostinství 47 Ostatní obchodní služby 9 Veřejná správa 2 Školství a zdravotnictví 1 Ostatní veřejné, sociální a osobní služby 8 Počet podnikatelských subjektů celkem 140 10/28
Podle právní formy počet Státní organizace 1 Akciové společnosti - Obchodní společnosti 10 Hospodářská činnost Družstevní organizace - Podnikatelé - fyzické osoby 93 Samostatně hospodařící rolníci 13 Svobodná povolání 2 Ostatní právní formy 21 Počet podnikatelských subjektů celkem 140 3.1.4. Doprava Spojení s okolními městy Roudnice nad Labem, Lovosice, Litoměřice a Štětí je zajištěno vlakovým i autobusovým spojením. Za prací do okolních obcí vyjíždí více než 70 % ekonomicky aktivních obyvatel. díky své poloze jsou dostupné ze všech okolních velkých měst - Praha, Ústí nad Labem, Litoměřice, Česká Lípa do 60 minut jízdy osobním automobilem. Vhodná poloha obce cca 5 km od přivaděče k dálnici D8 Praha Lovosice. Obec leží na hlavním spoji mezi Roudnicí nad Labem a Terezínem (směr Litoměřice, Lovosice). Obec leží na 4. dopravním koridoru Německo Ústí nad Labem Praha České Budějovice Rakousko. Více viz sekce infrastruktura 3.1.5. Byty a bytová výstavba Obec chce do roku 2020 realizovat bytovou výstavbu v rozsahu cca 80 rodinných domů a obecních bytů. V místní části vznikla nová lokalita (v rámci I. etapy), která zahrnuje 37 parcel a na kterou obec zajistila veškeré inženýrské sítě. 15 staveb je již ve fázi před kolaudací. V roce 2008 se předpokládá, že bude vystaveno celkem 20 25 rodinných domů. Obec předpokládá vytvořit stejný počet parcel v místní části Rohatce. V současné době je zpracována architektonická studie, je předpoklad vydání stavebního povolení v roce 2008 s realizací v roce 2009. Předpokladem pro realizaci bytové výstavby v této části je zajištění finančních prostředků a především realizace splaškové kanalizace. 11/28
3.1.6. Ekonomický potenciál Mikroregion Podřipsko je součástí okresu Litoměřice. Litoměřický okres je průmyslově zemědělskou oblastí ovšem s výraznou převahou průmyslu. Průmyslová výroba je koncentrována především ve větších městských aglomeracích. Pro mikroregion mají průmyslové podniky význam především jako zdroj pracovních míst. 0% až 2,49% 2,5% až 4,99% 5% až 7,49% 7,5% až 9,99% 10% až 12,49% Obrázek Nezaměstnanost v Ústeckém kraji k 01.10.2007 (se zvýrazněním okresu Litoměřice) 3.1.7. Průmysl a výroba V obci samotné průmysl výrazně zastoupen není. Struktura drobných podnikatelů je málo rozvinutá a její výše je ovlivňována nedostatečnou informovaností a obtížným přístupem k finančním zdrojům a malou měrou inovačního potenciálu. 3.1.8. Zemědělství Cca dvě pětiny ekonomicky aktivního obyvatelstva bylo zaměstnáno v zemědělství. I přes množství soukromě hospodařících zemědělců hrají podstatnou roli větší zemědělské farmy jako WF AGRAR s. r. o. (se sídlem ve Chvalíně), Ing. Král (se sídlem v Doksanech) a Jan Zajíček (se sídlem v Hrobcích). 3.1.9. Trh práce V důsledku politických a hospodářských změn po roce 1989 se podstatně změnily i podmínky pro pracovní realizaci obyvatelstva. Zejména ekonomická recese, zachvacující především velké podniky zaměstnávající větší počty ekonomicky aktivních obyvatel, se negativně podepsala na celkové situaci v zaměstnanosti. 12/28
Zatímco se počet nezaměstnaných v rámci regionu pohyboval k 31.10.2000 kolem 7566 lidí (nezaměstnanost dosáhla 12,7 %) k 31.10.2007 byla dle podkladů Úřadu práce v regionu nezaměstnanost 7,8 % což představuje 5060 uchazečů o zaměstnaní. Trh práce je výrazně determinován strukturou hospodářství, sídelní strukturou, mobilitou pracovních sil a kvalitativní úrovní lidských zdrojů. Míra nezaměstnanosti v České republice k 31. říjnu 2007 CH DC LB TP UL CL JN MO SM TU CV LT MB LN ME JC NA SO KV KL NB HK RK RA AB KO PU PS BE PY UO PZ TC RO KH CR PM PB BN SY HB PJ DO PE ZR PI BK TA KT JI ST TR BM JH BO PT CB CK ZN BV SU PV VY JE OL HO BR KM PR UH OP ZL NJ VS OT KA FM Míra nezaměstnanosti (v %) 0-5 5-10 10-15 15-20 >20 3.1.10. Lidský potenciál Popis obyvatelstva. K 31.12.2006 bylo evidováno 535 obyvatel místní části a Rohatce. Živě narození 4 Muži 2 Ženy 2 Obyvatelstvo Zemřelí celkem 6 Muži 6 Ženy - Přistěhovalí celkem 17 13/28
Muži 9 Ženy 8 Vystěhovalí celkem 18 Muži 10 Ženy 8 Počet bydlících obyvatel 535 Muži 271 Ženy 264 Počet obyvatel ve věku 0-14 let celkem Počet obyvatel ve věku 15-59 let celkem 80 364 3.1.11. Školství má svoji mateřskou školku v Rohatcích. Do školy jezdí místní děti do Libotenic, Roudnice nad Labem a Terezína. Mateřské školy Název a adresa školy kontakt telefon MŠ Sluníčko Roudnice n.l. Školní 1805, 413 01 ms.skolniroudnice@tiscali.cz 416 831 259 MŠ Písnička-U Mevy Roudnice n.l. Řipská 1389, 413 01 mspisnicka@quick.cz 416 837 442 MŠ Pohádka, Josefa Hory 967, Roudnice nad Labem ms.pohadka@tiscali.cz 416 837 360 Masarykova mateřská škola Roudnice n.l. Dobrovského 1217, 413 01 skolka.dobrovskeho@tiscali.cz 416 841 111 MŠ Pastelka Roudnice nad Labem Libušina 1067 mspastelka@tiscali.cz 416 831 153 MŠ Budyně nad Ohří okres Litoměřice Ladova čp.339, 411 18 strossova@budyne.cz 416 863 003 MŠ, Horní Beřkovice U Školky 306, 411 85 skolkahb@seznam.cz 416 873 514 MŠ Martiněves, okres Litoměřice čp. 45, 411 19 ms.martineves@tiscali.cz 416 866 071 MŠ se školní jídelnou Dušníky 65 okres Litoměřice, 413 01 msdusniky@seznam.cz 416 847 009 MŠ Rohatce čp.72, 412 01 ou.hrobce@cbox.cz 416 848 129 MŠ se školní jídelnou Libkovice pod Řípem čp.48,413 01 obec.libkovice@tiscali.cz 416 874 116 MŠ Vražkov 110 Roudnice nad Labem 413 01 ouvrazkov@cmail.cz 416 871 610 MŠ Straškov-Vodochody, okres Litoměřice čp. 168, 411 84 oustraskov@cmail.cz 416 871 278 MŠ Račiněves, okres Litoměřice 413 01 Roudnice n/l, čp.49 vera.ndvory@seznam.cz 416 871 205 14/28
MŠ Vědomice, Lesní 244 Roudnice nad Labem 413 01 ms.vedomice@seznam.cz 416 837 842 MŠ Vrbice u Roudnice n.l. Hlavní 105, 411 64 ms.vrbice@seznam.cz 416 878 154 MŠ, Kostomlaty pod Řípem, okres Litoměřice čp.3, 413 01 Základní školy Název a adresa školy kontakt telefon ZŠ Roudnice nad Labem, K.Jeřábka 941, okres Litoměřice ludmila.betkova@zskjerabka-rce.cz 416 837 087 ZŠ Roudnice nad Labem, Jungmannova 660, okres Litoměřice skola@2zsroudnice.cz 416 837 317 ZŠ Roudnice nad Labem, Školní 1803, okres Litoměřice vedeni@zsskolni-rce.cz 416 831 569 ZŠ Bechlín, čp. 46, 411 86 ilona.rejhova00@zs.bechlin.indos.cz 416 844 023 ZŠ Budyně nad Ohří, okres Litoměřice, Školská 196, 411 18 zsbudyne@seznam.cz 416 863 036 ZŠ Horní Beřkovice, kraj Ústecký, Podřipská 15, 411 85 ZŠ T.G.Masaryka Krabčice, okres Litoměřice, čp.86, 411 87 marcela.sekerova@zs.hberkovice.indo s.cz 416 873 512 libuse.fialova@zstgm.krabcice.idnos.c z 416 845 018 ZŠ Libotenice, okres Litoměřice, čp. 58, 412 01 jiri.panschab@zs.libotenice.indos.cz 416 848 060 ZŠ Chodouny, okres Litoměřice (dříve Lounky), čp.119, 411 71 ZŠ Mnetěš, okres Litoměřice, čp.135, 413 01 miloslava.kysilkova@zs.lounky.indos.c z 416 849 125 marcela.sekerova@zsms.mnetes.indo s.cz 416 871 252 ZŠ Mšené-Lázně, okres Litoměřice,Školní 121, 411 19 skola@mlazne.cz 416 866 128 ZŠ Straškov-Vodochody, okres Litoměřice, čp. 167, 411 84 brozova@zs.straskov.cz 416 871 287 ZŠ Doksany, okres Litoměřice, čp. 75, 411 82 ivana.ostatenkova@seznam.cz 416 861 275 Základní umělecká škola Roudnice n.l., Rvačov 112 zusrce@proactive.cz 416 838 409 Školní jídelna Budyně nad Ohří okres Litoměřice, Školská čp.322, 411 18 strossova@budyne.cz 416 863 186 Dům dětí a mládeže TREND Roudnice n.l., Školní 1804, 413 01 ddm.trend@mybox.cz 416 830 361 Odborná učiliště, střední školy a vyšší odborné školy nacházející se v okolních městech nabízejí celé spektrum běžně frekventovaných oborů vzdělání. Pro mikroregion bylo velice významným krokem otevření spojené soukromé školy PENSO Roudnice nad Labem s Vyšší odbornou školou, Obchodní akademií a Střední odbornou školou Ekonom o. p. s. 15/28
3.1.12. Zdravotní a sociální péče Základní lékařské vyšetření nacházejí občané na poliklinice v Roudnici nad Labem. Odbornou zdravotnickou péči poskytuje i nemocnice v Litoměřicích nebo v Ústí nad Labem. Speciální zdravotní péče je dostupná v rámci okresu. V obci není žádné zařízení typu ústavu sociální péče pro dospělé, ústavu sociální péče pro mládež, domu s pečovatelskou službou, domu důchodců, penzionu pro důchodce apod. Tato zařízení jsou dostupná v rámci okresu. 3.1.13. Kultura a sport Ze společenských akcí se v obci a Rohatce koná dětský den, dětské maškarní veselice, vítání občánků, mikulášské nadílky, rozsvícení vánočního stromu, plesy, zábavy a diskotéky, pouťové oslavy, posezení se seniory, hasičské závody, rozloučení s prázdninami. Byla dokončena rekonstrukce kulturního domu, který je v pronájmu a kde se konají zejména kulturní akce. Je zde však nově možnost hry stolního tenisu a cvičení pro ženy. Aktivní společenskou organizací je sbor dobrovolných hasičů, Sportovní klub a Klub Rohateckých baráčníků. V obci funguje i cyklistický oddíl a v Rohatcích je k dispozici posilovna. V obci je fotbalové hřiště a tréninková plocha pro sbor dobrovolných hasičů. Významné by bylo větší zapojení obyvatelstva v oblasti aktivního využití volného času. 3.2. INFRASTRUKTURA 3.2.1. Pitná voda Obec má v současné době vyřešeno zásobování pitnou vodou prostřednictvím veřejného vodovodu. Voda je do obce přiváděna z Malešovské vodárny přes Vrutici, Roudnici nad Labem a Židovice. Vodovodní síť v Hrobcích je vybudována pro celou zástavbu, s napojením 89% obyvatel. Vodovodní síť v Rohatcích zásobuje 81 % obyvatel. Vodovod je v majetku SVS a.s. a provozovatelem jsou Severočeské vodovody a kanalizace, a.s. 3.2.2. Kanalizace V obci byla v lednu 2000 uvedena do provozu splašková kanalizace včetně čerpací stanice a výtlačného řadu na ČOV firmy AROMA a.s. Židovice, která je také vlastníkem a provozovatelem ČOV. Na tuto kanalizaci jsou napojeny všechny objekty v obci - 99% obyvatel. Od 1% obyvatel jsou odpadní vody zachycovány v septicích s přepady do kanalizace. Vlastníkem a provozovatelem kanalizace je obec. Dešťové vody jsou odváděny hlavně pomocí příkopů, struh a propustků do recipientu anebo jsou vsakovány do terénu. Ze 3 lokalit v obci je dešťová voda svedena podzemním potrubím do řeky Labe. 16/28
V místní části obce - Rohatce není v současnosti vybudovaný systém veřejné kanalizace. Splaškové vody jsou zachycovány v bezodtokových jímkách, odkud se vyvážejí na ČOV firmy AROMA Židovice do vzdálenosti cca 3,5 km (60%) a na zemědělsky využívané pozemky (10%). Od zbývající části obyvatel jsou odpadní vody zachycovány v septicích (30%) s přepady vsakujícími do terénu. Dešťové vody jsou odváděny pomocí příkopů, struh a propustků do místní vodoteče a nebo jsou vsakovány do terénu. 3.2.3. Elektrická energie Posílené rozvody elektrické energie jsou připraveny k případnému vytápění bytů či domů elektřinou. V současné době je elektrická energie přiváděna do obce z rozvodny Kleneč prostřednictvím venkovního vedení 22kV, které rozvádí elektrickou energii do 6-ti trafostanic umístěných na okrajích obcí. 3.2.4. Plyn Plyn je v současné době zaveden do obou částí obce z redukční stanice v Židovicích, která je napojena na vysokotlaké potrubní vedení. 3.2.5. Nakládání s odpady Likvidace tuhých komunálních odpadů je vyřešena prostřednictvím sdružení obcí nakládajících s odpadem v okrese Litoměřice (SONO), které jej odváží na skládku do Úpohlav. Odvoz separovaného odpadu zajišťují České sběrné suroviny, a.s. Nebezpečný odpad vyváží dvakrát ročně firma BEC Lovosice. Velkoobjemový odpad zajišťuje obec prostřednictvím kontejnerů SONO. 3.2.6. Telekomunikační síť V obci jsou nové telekomunikační rozvody. V části je telefonní ústředna na odbočce z dálkového kabelu a telefonní přípojku má většina domácností. Rozvod telekomunikačních kabelů (stejně jako el. energie) je proveden v části podzemním vedením. 3.3. DOPRAVNÍ DOSTUPNOST 3.3.1. Silniční doprava Ze směru Praha - Roudnice nad Labem se dostaneme po dálnici D8 a dále silnicí 240, poté směr Litoměřice, Ústí n.l. (silnice II. třídy). Cesta trvá přibližně 40 minut, v opačném směru od Ústí n.l. téměř 50 minut. V obou směrech je viditelné značení vedené ke středu samotné obce. 17/28
Obrázek - Mapa české sítě dálnic a rychlostních silnic 3.3.2. Železniční doprava V obci je zastávka ČD na hlavním spoji Ústí nad Labem - Praha s bezbariérovým přístupem. Obec leží na 4. dopravním koridoru Německo Ústí nad Labem Praha České Budějovice - Rakousko. Obrázek - Mapa 4. Dopravního koridoru 18/28
3.3.3. Vodní doprava řeka Labe Na Labi je v obci počítáno s parkovištěm lodí (turistických, nákladních i malých pro přepravu na ostrov - Skautský tábor). Více v sekci strategie rozvoje. 3.3.4. Letecká doprava Po dálnici D8 z Roudnice nad Labem je do 40 minut dostupné mezinárodní letiště Praha Ruzyně. V Roudnici nad Labem je veřejné vnitrostátní letiště. 3.3.5. Autobusové spojení Pravidelné autobusové spojení je zajištěno dopravou, kterou smluvně zajišťuje Ústecký kraj. 3.4. ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 3.4.1. Charakteristika Příroda Litoměřicka má své rarity a zajímavosti. Labskou soutěskou zvanou "Porta Bohemica", vstoupíte do malebného zákoutí regionu. Řeka Labe je zde lemována vinohrady od Velkých Žernosek až do Litoměřic, které pokračují v tradici pěstování vína založené již císařem římským a králem českým Karlem IV.. České středohoří při pohledu od vnitrozemí láká svým panoramatem. Mnohé by mohli vyprávět četní fotografové a malíři, kteří zde v průběhu staletí našli vděčné náměty. Obrázek Vyznačení CHKO České středohoří 19/28
Území okresu Litoměřice má pestrý krajinný ráz. Na jihu se rozprostírá rovina České tabule, ze které jen zřídka vystupují jednotlivé kopce sopečného původu (Říp, Hazmburk), kdežto na severu a severozápadě se tyčí vrcholky Českého středohoří z čedičové a znělcové horniny a na severovýchodě najdeme pískovcové útvary Kokořínska. včetně části Rohatce svým územím plně zasahuje do chráněné oblasti přirozené akumulace vod CHOPAV Severočeská křída. CHOPAV Severočeská křída zasahuje celé území okresu Česká Lípa a jihozápadní části okresů Liberec a Semily. Rozlohou se jedná o největší chráněnou oblast v České republice (celkem 1 585 km 2 rozlohy kraje, tj. 50,1 %), územně zahrnuje centrální oblasti České křídy, území Děčínského Sněžníku, povodí Kamenice, Ploučnice, Pojizeří a labských přítoků od Mělníka po ústí Ohře. Vzhledem k vesnickému charakteru mikroregionu není území zatíženo velkým průmyslem. Podstatný vliv na ráz krajiny a její strukturu má zemědělství. Nejzávažnějším zdrojem ohrožujícím čistotu ovzduší jsou zplodiny a prach z automobilového provozu na silnicích 3. třídy a místních komunikacích. Provoz těžké techniky výrazně snižuje obytnou hodnotu obou sídel. Obyvatelé Hrobců jsou rovněž obtěžováni hlukem ze silniční a zejména železniční dopravy. Za účelem snížení negativních účinků železniční dopravy navrhuje územní plán výstavbu 374 m dlouhé protihlukové stěny, která by měla probíhat podél železniční tratě v severní části sídla obce.jižní třetina trasy (120 m) by měla být oboustranná, ve zbývajícím úseku je navržena pouze jednostranná stěna. Jako ochrana před průlomovou vlnou rozvodněné řeky Labe je v jižní části obce navržen protipovodňový zemní val. 3.4.2. Přírodní parky, památky a rezervace Katastrální území Rohatce a nejsou součástí území Chráněné krajinné oblasti České středohoří. V katastrálním území Rohatce je chráněná lokalita jedovaté léčivé rostliny z čeledi pryskyřníkovitých - Hlaváčku jarního. 3.4.3. Ochrana ovzduší Ovzduší v mikroregionu je poměrně čisté. Kvalita ovzduší je negativně ovlivňována především vytápěním lokálními topeništi. Tento problém byl částečně vyřešen zesílením kapacity trafostanic a plynofikací. 3.4.4. Fauna Díky výraznému zlepšení čistoty vody po roce 1990 se do Labe po dlouhé době vrátila dříve vzácná fauna, zejména losos, vydra říční a bobr evropský. Mezi ptáky obývající údolí Labe patří např. potápka malá, volavka popelavá, volavka bílá, kormorán velký, ledňáček říční, břehule říční, kulík říční a morčák velký. 20/28
3.5. CESTOVNÍ RUCH 3.5.1. Charakteristika Z hlediska cestovního ruchu má obec velké rezervy. Výjimkou je řeka a její nejbližší okolí, které by se mělo v budoucnu změnit díky plánované výstavbě rybářské bašty a cyklostezky. Více informaci v kapitole strategie rozvoje. Mikroregion má značný přírodní i kulturní potenciál, který ovšem není dostatečně využíván. Příčinou je zejména nevyrovnaná kvalita služeb a malá propagace území. 3.5.2. Přírodní a kulturněhistorické zajímavosti Mezi dochovalé sakrální památky patří kostel Všech svatých na návsi v Rohatcích, který byl postaven okolo roku 1744 významným barokním architektem a stavitelem Oktaviánem Broggiem. Kostel nahradil dřívější původem středověkou stavbu. Jedná se o kulturní památku chráněnou státem. Barokní kaplička se zvoničkou z roku 1744, která je v obci prošla v roce 2004 rekonstrukcí (po povodni 2002). V obci a okolí se nachází rovněž několik křížků a božích muk. Z lidové architektury byl zachován Selský dvůr čp. 8 z roku 1777. Jedná se o zděný statek postavený na trojúhelníkové dispozici s branou sklenutou segmentem s koulemi po stranách v průčelí. Majitelem tohoto objektu je soukromá osoba. 3.5.3. Turistický a rekreační potenciál Služby cestovního ruchu v oblasti ubytovací a stravovací nejsou v obci rozvinuty. Ubytovací kapacity by mohly být řešeny úpravou prostor objektu Kulturního domu, kde by mohlo být vytvořeno na 20 lůžek. Více viz kapitola strategie rozvoje. V oblasti převažuje návštěvnost krátkodobá a sezónní. V návrhu pro územní plán se počítá s rekreační a oddychovou zónou u řeky Labe v sousedství budoucí cyklostezky - Labská vinařská cyklostezka. Počítáno je i s parkovištěm lodí (turistických, nákladních i malých pro přepravu na ostrov - Skautský tábor) a parkem. Po těchto úpravách bude lokalita ideálním zázemím pro rozvoj turistického ruchu i pro rekreační využití Labe. 3.5.4. Cyklostezky V současnosti je budovaná Labská vinařská cyklostezka cyklistická magistrála. Pro sportovně laděné je z Roudnice do Mělníka či Litoměřic a okolí také příjemná projížďka na kolech po cyklistické magistrále, kterou lze doporučit i pro rodiny s dětmi. Více v sekci strategie rozvoje. 21/28
"Labská" magistrála Podél řeky Labe spojující Drážďany s Prahou je páteří okresu, na kterou se napojují nebo protínají další stezky. Navazuje na okres Ústí v Libochovanech a pokračuje přes Velké Žernoseky a Žalhostice do Litoměřic. Úsek do Roudnice nad Labem pokračuje po pravém břehu Labe a je zatím nutné jej projet po silnici. V průběhu let 2001-2002 se bude provádět úprava povrchu a značení. Labský kaňon je poutavý již od hranic České republiky. Okres Litoměřice přivítá návštěvníky Bránou Čech (Porta bohemica) a nabídne mu podél trasy nejen krásnou přírodu, ale i nespočetné památky, víno i odpočinek. Labská vinařská cyklostezka Je totožná s Labskou magistrálou v úseku od Velkých Žernosek, přes Litoměřice, Roudnici nad Labem až do Mělníka. Lemuje tok řeky Labe od "Brány Čech" (Porta bohemica) po soutok řeky Vltavy s Labem. Uvidíte malebné labské údolí, ale i úrodnou rovinu Podřipska. Budete projíždět nejen krásnou, tichou a svěží krajinou lužních lesů ale budete též míjet nesčetné vinohrady, hrdě se tyčící na pravém břehu, tak typické pro tento úsek regionů Severních a Středních Čech. Jak název napovídá nabízí se ochutnávka vín z několika oblastí, od vyhlášeného žernoseckého, přes litoměřické a roudnické až po mělnické. Pro rozvoj turistiky v lokalitě je počítáno i s využitím nově budovaného sportovního centra umístěného pod budovou železniční stanice. V mikroregionu existuje několik značených turistických tras. Důležitým prvkem cestovního ruchu v mikroregionu jsou chataři a chalupáři. Podle údajů bylo k 1.1.2007 evidováno v obci 17 chalupářů. 4. STRATEGIE ROZVOJE patří v rámci Euroregionu Labe do mikroegionu Podřipsko. V rámci členství vytvořila obec zásobník projektů, který definuje strategii rozvoje obce na období do roku 2015. Pro období 2008 2013 byly definovány projekty, které spadají zejména pod oblasti rozvoje území, zvyšování kvality životního prostředí, zlepšení životních podmínek v obci, zlepšení image území, které přispěje k rozvoji cestovního ruchu. Jednotlivé projekty rozdělené dle opatření: 4.1. Infrastruktura/rozvoj území Sportoviště 2 Termín realizace: 2008-2013 jedná se o rozšíření stávajícího sportoviště popř. Vybudování nového víceúčelového hřiště (basketbal, volejbal, tenisové kurty, dětské hřiště) Předpokládané náklady: cca 3 mil. Kč 22/28