Masarykova univerzita Právnická fakulta Studijní obor: Právo Katedra práva životního prostředí a pozemkového práva OCHRANA ZVÍŘAT V ZOOLOGICKÝCH ZAHRADÁCH Diplomová práce Akademický rok 2008/2009 Vedoucí diplomové práce: JUDr. Jana Dudová, Ph.D. Autor: Monika Hrušková "Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma: Ochrana zvířat v zoologických zahradách zpracovala sama a uvedla jsem všechny použité prameny."
Jméno a příjmení autora: Monika HRUŠKOVÁ Název diplomové práce: Ochrana zvířat v zoologických zahradách Název v angličtině: Animal protection in zoological gardens Katedra: Právo životního prostředí a pozemkové právo Vedoucí diplomové práce: JUDr. Jana Dudová, Ph.D., Rok obhajoby: 2009 Anotace v češtině: Obsahem diplomové práce Ochrana zvířat v zoologických zahradách je rozbor problematiky zoologických zahrad u nás z pohledu laika i legislativy. První část práce se zaměřuje na historický exkurz v rámci dané problematiky a samotnou existenci zoologických zahrad. Druhá část je zaměřena na právní rozbor ochrany zvířat v zoologických zahradách. V závěru práce jsou shrnuty poznatky. Anotace v angličtině: Diploma work "Animal protection in zoological gardens" content analyse of problems of zoological gardens in Czech Republic from view of laymans and of the law. First part of work is focused on historical excursus in framework of given problems and alone existence of zoological gardens. The second part is focused on legal analyse of animal protection in zoological gardens. The end of work summarizes findings. Klíčová slova v češtině: zoo, chráněný druh, biodiverzita, ochrana in site, ochrana ex site, reintrodukce Klíčová slova v angličtině: zoo, protected species, biodiversity, protection in site, protection ex site, reintroduction 2
Poděkování: Na tomto místě chci poděkovat vedoucí mé diplomové práce JUDr. Janě Dudové, Ph.D. za konzultace, užitečné rady a podnětné návrhy, obětavost a ochotu, čímž výrazně přispěla ke zpracování této práce. 3
OBSAH Seznam použitých zkratek......... 6 ÚVOD...... 7 1. Historický exkurz........ 8 1.1 Společenské důvody vzniku ZOO.. 8 1.2 Stručná historie zoologických zahrad na území České republiky 9 1.2.1 Rozvoj českých zoologických zahrad po roce 1989. 10 2. Přehled platných právních předpisů týkajících se chovu živočichů v zoologických zahradách.. 13 2.1 Mezinárodní prameny.. 13 2.2 Vnitrostátní prameny 13 3. Strategie ochrany a mezinárodní organizace... 15 3.1 Strategie....15 3.2 Mezinárodní organizace 17 3.2.1 EARAZA 17 3.2.2 EAZA.17 3.2.3 WAZA 19 3.2.4 IZE 20 3.2.5 IUCN... 20 4. Terminologické pojmy....... 24 5. Založení a vlastní provoz ZOO. 26 6. Dovoz a přeprava zvířete... 27 7. Podmínky pro chov zvířat v ZOO.... 29 8. Reintrodukce zvířat... 31 8.1 Definice 31 8.2 Cesta k úspěšné reintrodukci....32 9. Vědecká a publikační činnost v souvislosti s pracovníky ZOO. 36 9.1 Veterinární vědy 36 9.2 Biologické vědy..36 10. ZOO a české odborné instituce..38 11. Činnost MŽP jako ústředního správního orgánu pro oblast provozování zoologických zahrad podle zákona o zoologických zahradách. 39 4
12. Význam ZOO a ochrany zvířat a ekologická výchova návštěvníků.. 41 ZÁVĚR.... 44 SEZNAM TABULEK.... 45 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY.. 45 SEZNAM PŘÍLOH... 56 PŘÍLOHY... 47 5
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK CBD CBSG CITES ČIŽP EARAZA EAZA EEP GEF IUCN IUDZG IZE EU SVS UCSZ WAZA WZO ZOO Convention of Biological Diversity (Úmluva o biologické rozmanitosti) Conservation Breeding Specialist Group (Skupina Specialistů pro Záchranné Chovy) Convention on International Trade in Endangered Species of Wild Fauna and Flora (Úmluva o mezinárodním obchodě ohroženými druhy volně žijících druhů živočichů a planě rostoucích rostlin) Česká inspekce životního prostředí Euro-asian Regional Association of Zoos and Aquariums (Euroasijské regionální asociace zoologických zahrad a akvárií) European association of Zoos and Aquaria (Evropská asociace zoologických zahrad a akvárií) Europäisches Erhaltungs Program (anglicky European Endangered Species Programme) (Evropský program ohrožených druhů / Evropský záchovný program) Global Environment Facility (Globální fond životního prostředí) International Union for Conservation of Nature (Mezinárodní svaz pro ochranu přírody a přírodních zdrojů) International Union of Directors of Zoological Gardens (Mezinárodní unie ředitelů zoologických zahrad) International Association of Zoo Educators (Mezinárodní asociace vzdělávacích pracovníků zoologických zahrad) Evropská unie Státní veterinární správa Unie českých a slovenských zoologických zahrad World Association of Zoos and Aquariums (Světová asociace zoologických zahrad a akvárií) World Zoo Organization (Světová organizace zoologických zahrad) Zoologická zahrada 6
ÚVOD Každý den zmizí z planety Země jeden živočišný či rostlinný druh. Věta, která mě vedla k zamyšlení a zpracování tématu diplomové práce Ochrana zvířat v zoologických zahradách s cílem zjistit, zda tento kontroverzní obor přispívá k ochraně zvířat a jak. Je třeba podat přehled o existující situaci a představit platnou právní úpravu ochrany zvířat a nakládání s nimi v rámci zoologických zahrad i v procesu návratu do přírody z pohledu komunitárního práva a práva České republiky. Tato práce si nestanovila za cíl komparaci se situací ve světě, ale v jednotlivých bodech dát obraz o stavu v České republice. V oblasti právní úpravy ochrany zvířat si diplomová práce klade za cíl podat úplný výčet právních předpisů, které se dané problematiky týkají a popis požadavků, které z těchto předpisů vyplývají. První část diplomové práce vychází takřka výhradně z historických dat ohledně vzniku zoologických zahrad u nás i ve světě. Tato část je rozdělena do dvou kapitol. V první z nich jsou podány společenské důvody vzniku ZOO vůbec. Druhá část se ve stručnosti zabývá historii ZOO v České republice. V samostatné podkapitole je zdůrazněn rozvoj českých a moravských ZOO po roce 1989. Druhá část diplomové práce se zabývá aktuálně platnou legislativou. Třetí část a části následující se zabývají samotným provozem ZOO a činnostmi, které se s tímto provozem běžně spojují. Návrat živočichů do přírody je dle mého názoru jedním ze styčných prvků ochrany přírody a ZOO touto činností k ochraně výrazně přispívá, proto se tomuto tématu věnuji v části osmé. Další části se věnují součinnosti s Ministerstvem životního prostředí a významem ZOO pro společnost. V samotném závěru práce jsou shrnuty poznatky. 7
zvířat. 1 České ZOO jsou již dnes zapojeny nebo se i nadále zapojují do mnoha regionálních a 1. Historický exkurz 1.1 Společenské důvody vzniku ZOO Rozvoj lidské společnosti v posledním období je spojen s nepříznivými jevy, jako je nadměrné využívání přírodních zdrojů, odlesňování, degradace přírodních stanovišť a snižování jejich přirozené stability, jež má za následek zvýšené nebezpečí eroze, vzniku záplav, požárů, a další události i katastrofálního charakteru, které jsou často dávány do souvislosti se změnou klimatu. Dochází k nadměrnému šíření invazních nepůvodních druhů, jejichž zvýšená konkurenční schopnost vede často k potlačení druhů původních, biologická bezpečnost je snížena a k tomu přispívá i šíření nebezpečných chorob a oslabení imunitního systému. Soustřeďování stále většího počtu obyvatel naší planety ve městech vede k větším koncentracím znečištění, ale též ke ztrátě přímého spojení s přírodou, s živými zvířaty a rostlinami. Za dané situace vzrůstá význam zařízení, která přispívají k ochraně či přímo záchraně živých organismů a která i pocitově navozují atmosféru přímého sepětí s živou přírodou. Mezi ně patří na předním místě zoologické zahrady, které se z výše uvedených důvodů stávají atraktivní především pro dětské návštěvníky, k čemuž přispívá i moderní pojetí jejich uspořádání, imitující v maximálně možné míře přírodní podmínky života chovaných mezinárodních organizací, které organizují a zaštiťují různé záchranné a záchovné programy a přispívají k vytváření kladného vztahu k přírodě a její ochraně. Ministerstvo životního prostředí bude i nadále podporovat ochranu biologické rozmanitosti jak ex situ (v zajetí), zejména v prostředí zoologických zahrad, tak in situ (v přirozeném biotopu) a přispívat tak i k rozšiřování biologické vzdělanosti nejen mladých návštěvníků, ale celé návštěvnické veřejnosti vůbec. 2 Chov divokých zvířat je historicky doložen již z období starověku. Zvířecích parků byly v Evropě 18. století desítky, ale za první skutečnou zoologickou zahradu dnešního typu je považována odborníky nejčastěji ZOO ve vídeňském Schönbrunnu otevřená v roce 1752, kterou založil František I. se svou manželkou Marií Terezií.. Ta funguje dodnes. V té době se 1 citace RNDr. Libor Ambrozek, ministr životního prostředí (2002-2006) 2 Jiroušek V.T. et al.: Zoologické zahrady České republiky a jejich přínos k ochraně biologické rozmanitosti (Zoological Gardens of the Czech Republic and their Contribution to Biodiversity Conservation), publikace Ministerstva životního prostředí, 2005, ISBN 80-7212-362-9, str. 4 8
tato zařízení nazývala různě aklimatizační zahrady, deer park (Anglie), menagerie Až se založením zahrady v Dublinu v roce 1830 bylo užito poprvé zkratky ZOO. Roku 1793 vzniká ZOO v Paříži, 1827 v Londýně, 1843 v Antverpách, 1844 v Berlíně, 1857 v Melbourne, 1863 v Bombaji, 1863 v New Yorku, 1882 v Tokiu 3 1.2 Stručná historie zoologických zahrad na území České republiky Úplné počátky chovu zvířat u nás se datují na přelom devatenáctého a dvacátého století, kdy byla chována zvěř v oborách. Následoval vznik ZOO, z toho většina až po druhé světové válce, kdy byly všechny řízeny státem, konkrétně resortem Ministerstva kultury, které vydávalo statut zoologické zahrady podle v té době platného zákona č. 52/1959. V první etapě schvalování jej získalo deset ZOO: Brno, Děčín, Dvůr Králové nad Labem, Lešná, Liberec, Olomouc, Ostrava, Praha, Plzeň a Ústí nad Labem, přičemž samotné založení před 2. světovou válkou již absolvovaly ZOO: Liberec (1919), Plzeň (1926), Praha (1931) a Ohrada (Hluboká nad Vltavou, 1939). Aktuální seznam českých ZOO viz Příloha 1. Malé ZOO byly často evidovány jako zookoutky a statut ZOO podle zákona získaly až později. Tyto zoologické zahrady měly různou úroveň, která byla odvislá době svého vzniku a izolaci od okolního světa díky tehdejším politickým poměrům. Chyběla možnost cestovat, vyměňovat si teoretické i praktické zkušenosti (s chovem, rozmnožováním, vytvářením expozic apod.) a nevznikala odborná literatura, chyběly prostory i potřebné materiály pro výstavbu. ZOO byly projektovány architekty, kteří často nerespektovali specifické požadavky chovaných zvířat. Tato doba přinesla i nedostatek v dovozu léčiv, narkotizačních zbraní, krmiv apod. I přes problémy své doby byla chovná zařízení rekonstruována a ZOO brzy dosahovaly kvalitních chovatelských výsledků. Vznikl i ve světě málo vídaný učební obor - čtyřletý studijní obor s maturitou chovatel cizokrajných zvířat, který se v pozměněné podobě vyučuje na středních odborných učelištích dodnes. 4 Válečné roky 1939 1945 výrazně omezily rozvoj českých zoologických zahrad. Pražská ZOO provozovala cirkusová představení, ve kterých vystupovali sami zaměstnanci ZOO s cvičenými zvířaty nebo i jako artisté, aby získali finanční prostředky a krmivo. Z 3 Viz. http://www.ochranazvirat.cz/275/107/cz/file/ 4 Jiroušek V.T. et al.: Zoologické zahrady České republiky a jejich přínos k ochraně biologické rozmanitosti (Zoological Gardens of the Czech Republic and their Contribution to Biodiversity Conservation), publikace Ministerstva životního prostředí, 2005, ISBN 80-7212-362-9, str. 7-10 9
německých zoologických zahrad byla v té době evakuována zvířata, nejčastěji do pražské ZOO, která pocházela především ze ZOO v Berlíně a v Drážďanech, postižených silným bombardováním v únoru 1944. 5 Většina ZOO nebyla založena jako prvek ochrany přírody, ale jako vzdělávací instituty pro zvýšení biologické gramotnosti místních obyvatel. Předmětem chovu byla dostupná cizokrajná zvířata a euroasijská fauna. Získání nových zvířat v období po válce nebylo snadné a díky nedostatku devizových prostředků byla jednou z mála možných forem získání nových druhů výměna, především se západními obchodníky, kteří museli mít zájem o naše odchovy a zároveň možnost získat zvířata, která naše zoologické zahrady potřebovaly. Nad operacemi dovozu i vývozu bděly dohledem dva orgány, bez nichž by se výměnný obchod neuskutečnil - Koospol (akciová společnost pro zahraniční obchod, dnes již zaniklá konkursem a vymazána z rejstříku) a obchodní oddělení Zoo Praha. 6 1.2.1 Rozvoj českých zoologických zahrad po roce 1989 Rok 1989 a následující s sebou přinesly finanční krizi pro některé ZOO, které zčásti vyřešilo Ministerstvo životního prostředí přidělením dotací. V roce 1990 byla v Bratislavě založena Unie českých a slovenských zoologických zahrad UCSZ. Zakládajícími členy se stalo 13 českých a 2 slovenské zoo. Prvním prezidentem byl zvolen ředitel Zoo Praha RNDr. Bohumil Král, CSc. Později získaly členství další dvě české a jedna slovenská zoo. V současné době má UCSZ 19 členů. 7 Členové musí dodržovat Etický kodex člena Unie a Stanovy, navzájem spolupracovat a poskytovat údaje do Výroční zprávy a Ročenky UCSZ se soupisem všech chovaných zvířat. Dále v rámci Unie pracují odborné komise složené ze specialistů na chov určité skupiny živočichů nebo na určitou oblast činnosti zoologických zahrad. Unie získávala stále větší prestiž i na mezinárodním poli a od roku 2004 je členem Světového svazu ochrany přírody - IUCN. 8 Protože chovy českých ZOO byly na poměrně vysoké úrovni, projevila zájem o spolupráci Evropská asociace zoologických zahrad a akvárií EAZA. V první vlně se staly členy ZOO Brno, Praha, Liberec, Olomouc, Dvůr Králové nad Labem, Jihlava a Ústí nad 5 Viz. http://www.zoopraha.cz/cs/o-zoo/historie/valecna-leta-v-zoo 6 Jiroušek V.T. et al.: Zoologické zahrady České republiky a jejich přínos k ochraně biologické rozmanitosti (Zoological Gardens of the Czech Republic and their Contribution to Biodiversity Conservation), publikace Ministerstva životního prostředí, 2005, ISBN 80-7212-362-9, str. 7 7 tamtéž, str. 11 8 Viz. http://www.zoobojnice.sk/profesional/ucast_eep.htm 10
Labem. V následujících dvou vlnách byly přijaty další ZOO, členem se také stala UCSZ. V současné době je členem EAZA 13 českých ZOO a dvě slovenské. V posledních zhruba deseti letech jsou zaznamenány výrazné změny, které prodělaly České zoologické zahrady. Zásadní jsou změny v podmínkách, kapacitách stavebních firem, které původně nabízely jen opravy a přestavby, kdežto v devadesátých letech 20. století, tzv. etapy modernizace, nabízejí již stavby nových moderních pavilonů, které odpovídají vysokým standardům chovu i prezentace živočichů. Nové technologie umožnily přetvářet expozice v místa podobná přirozeným lokalitám. Díky tomu se stalo reálným pozorovat i cizokrajná a běžnému návštěvníkovi třeba i nedostupná zvířata, moci vidět jejich krásu a život v libovolném měřítku. Kvalita a zpracování se však stále odvíjí od objemu finančních prostředků. Nejpopulárnější ZOO v Čechách - ZOO Praha - prošla asi největšími změnami, jak rozsahem, tak zásadní přestavbou, kterou podmínilo i několik ničivých povodní, poslední v roce 2002. Pražská ZOO se dnes díky neštěstí i vynikajícímu vedení Petra Fejka a celého kolektivu zařadila mezi špičku světových ZOO i po stránce expoziční. Kromě mnoha dalších staveb zde například vyrostla nejnáročnější stavba v historii našich ZOO tropický pavilon Indonéská džungle (cílem pavilonu je vytvořit dokonalou iluzi tropického prostředí deštného lesa v jihovýchodní Asii). Ale ani ostatní ZOO nezůstaly pozadu, v královédvorské, zlínské, ústecké a ostravské ZOO vyrostly moderní, dobře vybavené slonince. Velký rozvoj zaznamenala také plzeňská ZOO, kde staré pavilony a výběhy prošly poměrně důkladnou rekonstrukcí. Děčínská ZOO jako první využila prostředky z evropských fondů a vybudovala naučnou stezku, kde představuje faunu regionu. Liberecká zoo díky vysokým investicím prodělala v posledním období velké přestavby a modernizaci. V posledních letech bylo v českých zoologických zahradách otevřeno několik nových expozic a byly postaveny desítky nových pavilonů, které snesou i ta nejpřísnější mezinárodní hodnocení, která jsou na ně kladena. U nových expozic je zvýšen důraz na zvýšení pohody zvířat. Ústřední komise pro ochranu zvířat pod vedením RNDr. Holečkové vypracovala ve spolupráci se zoologickými zahradami normy, které doporučují minimální rozměry expozic. Vstupem do Evropských struktur došlo rychle k převratným změnám i ve skladbě chovaných druhů zvířat. Evropské zoologické zahrady k nám postupně uložily řadu vzácných druhů, které u nás nebyly dosud chovány. Získání nových druhů přestalo být vzácností. Důležité bylo prokázání schopnosti zoo o zvíře kvalitně pečovat a postavit odpovídající chovné zařízení. Změnila se strategie, prioritu zaujal chov ohrožených druhů. Bylo zastaveno 11
rozmnožování zvířat s nejasným původem a jejich místo zaujala zvířata zapsaná v mezinárodních plemenných knihách. České zoo se postupně zapojily do chovných programů ohrožených druhů EEP. Čeští odborní pracovníci se také zapojili do práce v komisích EEP a někteří dokonce zaujali významné funkce v nich. 9 V závěru dvacátého století došlo k výraznému posunu v prezentaci zvířat. Odborní pracovníci zoologických zahrad získali na zahraničních pracovních cestách mnoho zkušeností, které postupně úročili. Před vstupem do Evropské unie bylo třeba vyřešit podmínky provozování zoo. Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s UCSZ vypracovalo velmi významný dokument návrh zákona o provozování zoologických zahrad, který byl později přijat jako zákon č. 162/2003 Sb. Dne 20. října 2003 byla příkazem ministra životního prostředí č.j. M/200297/03 podle tohoto zákona jmenována Komise pro zoologické zahrady. Počty návštěvníků českých ZOO nadále stoupají a dosahují téměř čtyř milionů (pro srovnání: je to více než dvojnásobek počtu diváků české hokejové a fotbalové ligy, přičemž rozpočet některých fotbalových klubů je několikanásobně větší než rozpočet všech našich zoo). Jen v ZOO Praha se v posledních letech návštěvnost pohybuje stabilně nad 1 milionem návštěvníků ročně. Více než 125 milionů lidí navštíví každoročně zoologické zahrady a akvária v Evropě a celosvětově navštíví 857 uznávaných zoologických zahrad ročně 600 milionů návštěvníků, což je desetina světové populace. 10 9 Jiroušek V.T. et al.: Zoologické zahrady České republiky a jejich přínos k ochraně biologické rozmanitosti (Zoological Gardens of the Czech Republic and their Contribution to Biodiversity Conservation), publikace Ministerstva životního prostředí, 2005, ISBN 80-7212-362-9, str. 12 10 tamtéž, str. 13 12
2. Přehled platných právních předpisů týkajících se chovu živočichů v zoologických zahradách 2.1 Mezinárodní prameny CITES - Úmluva o mezinárodním obchodě ohroženými druhy volně žijících druhů živočichů a planě rostoucích rostlin CBD - Úmluva o biologické rozmanitosti 2.2 Vnitrostátní prameny z.č. 162/2003 Sb., o provozování zoologických zahrad a o změně některých zákonů (zákon o zoologických zahradách) z.č. 141/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 162/2003 Sb., o podmínkách provozování zoologických zahrad a o změně někt. zákonů (z. o zoologických zahradách) Nař. vlády č. 17/2004 Sb., o pravidlech pro poskytování dotací provozovatelům zoologických zahrad z.č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění (novela z.č. 218/2004 Sb.) Vyhl. č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny z.č. 100/2004 Sb., o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi a dalších opatřeních k ochraně těchto druhů a o změně některých zákonů (zákon o obchodování s ohroženými druhy) Vyhl. č. 227/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 100/2004 Sb., o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi a dalších opatřeních k ochraně těchto druhů a o změně některých zákonů (zákon o obchodování s ohroženými druhy) Nař. Rady (ES) č. 338/97, ze dne 9. prosince 1996, o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi Nař. Komise (ES) č. 1332/2005, ze dne 9. srpna 2005, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 338/97 o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s 13
nimi (kompletní změna příloh A, B, C, D) Nař. Komise (ES) č. 1808/2001, ze dne 30. srpna 2001, o prováděcích pravidlech k nařízení Rady (ES) č. 338/97 o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi Nař. Komise (ES) č. 252/2005, ze dne 14. února 2005, kterým se mění nařízení (ES) č. 349/2003 o pozastavení dovozu exemplářů určitých druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin do Společenství z.č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), v platném znění Vyhl. č. 372/2003 Sb., o veterinárních kontrolách při obchodování se zvířaty, ve znění vyhl. č. 164/2005 Sb. z.č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání z.č. 312/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů z.č. 296/2003 Sb., o zdraví zvířat, jejich ochraně a přemísťování, v platném znění Vyhl. č. 286/1999 Sb., kterou se provádějí ustanovení veterinárního zákona, v platném znění Vyhl. č. 75/1996 Sb., kterou se stanoví nebezpečné druhy zvířat z.č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), v platném znění z.č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), v platném znění z.č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), v platném znění z.č. 500/2004 Sb., správní řád (účinný od 1. 1. 2006) Nař. Rady ES č. 1/2005, o ochraně zvířat během přepravy a souvisejících činností a o změně směrnic 64/432/EHS a 93/119/ES a nařízení (ES) č. 1255/97 14
ad.). 11 Přestože pro zachování biologické rozmanitosti je nejvýznamnější ochrana přírodního 3. Strategie ochrany a mezinárodní organizace 3.1 Strategie Diverzita byla častým tématem vědeckých prací publikovaných zejména během sedmdesátých a osmdesátých let. Představovala jedno z centrálních témat ekologie (a dosud představuje, byť se pozornost ekologů dnes už soustředí jinam a otázky biologické diverzity jsou vztahovány k novým teoriím a oborům). Jako jedno z mála ekologických paradigmat vstoupila biologická diverzita i do vrcholné politiky a pojem biodiverzita se stal oblíbenou frází zejména ve slovních spojení s globální, zachování, ochrana apod. (Groombridge 1992), tedy v oblasti tvorby zelené politiky. Právě v oblasti ochrany přírody je diverzita nesmírně populární pro názornost, se kterou vypovídá o kvalitě a stavu prostředí. Zjednodušení náplně diverzity pouze na počet druhů způsobilo inflaci tohoto pojmu mimo rámec ekologie. Nekritické zdůrazňování požadavku na maximální druhovou diverzitu vedlo ke zřejmému paradoxu přeceňování jejího významu (např. Odum 1977) a bylo vysvětleno až s rozvojem konzervační biologie (např. Usher 1986), ekologie invazí (např. Duffey et Usher 1988, Drake 1989), studiem degradace a změn prostředí (přehled prací viz Bazzaz 1996), mezidruhových interakcí (viz Grace et Tilman 1990), ekofyziologických adaptací (Larcher 1988, Crawford 1989) a širším evolučněgeografickým přístupem (přehled viz Hawksworth 1995, Rosenzweig 1995, Gaston 1996 prostředí a jeho složek v místě původního výskytu (ochrana in situ), narůstá neustále význam ochrany mimo tato přirozená místa výskytu ex situ, a to vzhledem k měnícím se podmínkám, ztrátě přírodních stanovišť a následnému ohrožení druhů na původních stanovištích. Tato ochrana je zakotvena i v jednom z nejvýznamnějších mezinárodních dokumentů Úmluvě o biologické rozmanitosti, přijaté na první Konferenci OSN o životním prostředí a rozvoji v r. 1992 v Rio de Janeiru. V jejím článku 9 jsou smluvní strany vyzývány, aby přijaly opatření k ochraně ex situ a zřídily zařízení tohoto typu, umožňující ochranu a výzkum rostlin, zvířat i mikroorganismů, jakož i záchranu a rehabilitaci ohrožených druhů a 11 Kučera T.: Vliv reliéfu na diversitu vegetace. 128 p., ms. [Disert. pr., depon. in knih. katedry botaniky Přírod. fak. Univ.Karlovy v Praze.], 1997 15
jejich následnou reintrodukci na jejich přirozená stanoviště. Zároveň jsou smluvní strany vyzývány k šetrnému postupu neohrožujícímu přirozené ekosystémy a k mezinárodní spolupráci v daném směru. V tomto duchu byla koncipována i první celosvětová strategie Světového svazu ochrany přírody (IUCN World Conservation Strategy Caring for the Earth ) a z ní vycházela první celosvětová ochranářská strategie zoologických zahrad (World ZOO Conservation Strategy). V r. 2005 pak Světová asociace zoologických zahrad a akvárií (WAZA) vydala druhou, aktualizovanou strategii pod názvem Building a Future for Wildlife The World Zoo and Aquarium Conservation Strategy. Tato Strategie vyzývá k integrované ochraně, pojednává o ochraně populací ve volné přírodě a úloze zoologických zahrad, především ve spojení s terénním výzkumem, přesunem zvířat, reintrodukcí a šlechtěním. Zvláštní kapitoly pak jsou věnovány vědě a výzkumu a možnostem zapojení zoologických zahrad, managementu menších populací zvířat a otázkám šlechtění, výchově a vzdělávání, vzájemné komunikaci zahrad a styku s veřejností, vzájemné spolupráci zahrad, vytváření strategií a příslušné legislativy, šetrnému hospodaření zahrad ve vztahu k životnímu prostředí a spotřebě, etice a vytváření příznivého prostředí pro chovaná zvířata. V závěru každé kapitoly jsou shrnuty principy a doporučení pro každodenní praxi zoologických zahrad. Zoologické zahrady mohou spolu s botanickými zahradami hrát důležitou úlohu při ochraně ex situ, a díky své popularitě a vysoké návštěvnosti i při ekologické výchově. Jejich úloha v ochraně druhů je umocněna navíc tím, že jsou většinou zapojeny do celosvětové sítě obdobných zařízení a mohou se tak podílet na specializaci a spolupracovat na záchraně druhů z různých míst zeměkoule. Tato spolupráce rovněž umožňuje racionálnější využití omezených finančních prostředků i nových technologií pro výzkum, výchovu i vzájemnou komunikaci. Na druhé straně vyžaduje stále se zlepšující organizační strukturu, vzdělávání a školení personálu. Jeden z významných celosvětových fondů, jehož hlavním cílem je ochrana životního prostředí a jeho složek, představuje Globální fond životního prostředí (GEF). Podporuje i řadu projektů zaměřených na ochranu biologické rozmanitosti. Česká republika získala na počátku devadesátých let jeden z těchto větších grantů na rozvoj projektu zaměřeného na ochranu vybraných ekosystémů a obnovu přírodní rozmanitosti v příhraničních chráněných územích (Krkonoše, Šumava, Pálava). Projekt byl realizován ve spolupráci se Světovou bankou v období 1994 1998. Program OSN pro životní prostředí (UNEP) inicioval využití zbylých finančních prostředků a ČR se zapojila v r. 2004 do menšího projektu (UNEP/GEF) v délce 18 měsíců, zaměřeného na přístup ke genetickým zdrojům a rozdělování přínosů z nich a udržitelné využívání biodiversity, významné pro zemědělství, lesnictví a výzkum. 16
Do projektu bylo zahrnuto i hodnocení sbírek uchovávaných v botanických a zoologických zahradách. 12 3.2 Mezinárodní organizace Dále uvádím nejvýznamnější mezinárodní organizace, které se zabývají činností zoologických zahrad a jejich pracovníků. 3.2.1 Euroasijská regionální asociace zoologických zahrad a akvárií Eurasian Regional Association of Zoos and Aquaria (EARAZA) Organizace, která byla založena po rozpadu Sovětského svazu. Původně měla sloužit k zachování spolupráce zoologických zahrad bývalých svazových republik. Moskevská ZOO je v roli primární autority a organizaci poskytla sídlo. V současnosti má EARAZA 41 členských ZOO, ale ne všechny zahrady bývalého Svazu jsou členy (např. z pobaltských republik je členem pouze estonský Tallin). V posledních letech byly do této organizace přijaty i některé české zahrady. Organizace má vlastní odborné programy. Někteří členové se podílí na reintrodukčním programu sibiřských jeřábů, tetřevů a podobně. Za významný je možno považovat chovný program orlů východních, do něhož se zapojilo také několik českých zoo. 13 3.2.2 Evropská asociace zoologických zahrad a akvárií European Association of Zoos and Aquaria (EAZA) EAZA je největší regionální asociací zoologických zahrad na světě. Evropské zoologické zahrady spolupracovaly při výměnách zvířat a zkušeností déle než sto let. E(C)AZA byla založena 18 institucemi z 8 zemí v roce 1988, nyní má 289 institucionálních členů v 34 zemích, z toho 248 řádných, 10 dočasných členů, 28 národních asociací, 3 dočasné členy národních asociací a dva čestné členy. Pro záchovné programy byl v roce 1991 vyvinut počítačový program. K přelomu došlo po pádu železné opony, první konference EEP ve východní evropské zemi se konala 12 Jiroušek V.T. et al.: Zoologické zahrady České republiky a jejich přínos k ochraně biologické rozmanitosti (Zoological Gardens of the Czech Republic and their Contribution to Biodiverzity Conservation), str. 5-6 13 tamtéž, str. 24 17
v roce 1991 v Zoo Budapešť. EAZA se otevřela pro všechny evropské zoologické zahrady, cílem bylo pomoci dosáhnout nejvyššího možného profesionálního standardu. K poslání EAZA patří: podporovat spolupráci při dalším plánování expozic a souboru chovaných živočichů a při činnostech souvisejících s ochranou přírody, a to zvláště prostřednictvím chovných programů EEP, podporovat vzdělávání, zvláště výchovu k pochopení a ochraně životního prostředí, umožňovat diskuse a setkávání za účasti mezinárodních organizací (například IUCN) a organizovat kampaně na podporu kriticky ohrožených biotopů a druhů živočichů. EAZA je poradním orgánem Evropské unie, Evropského parlamentu a Rady Evropy. V roce 1993 byla ustavena komise pro technickou pomoc pro východo- a středoevropské zoologické zahrady. V roce 1989 vydala EAZA první informační bulletin. Dnes je EAZA NEWS vysoce profesionální časopis, poskytující důležité informace členům. První EEP Yearbook výroční zpráva byla vydána po EEP konferenci v Budapešti v roce 1991. Výhody plynoucí z členství EAZA jsou zřejmé a téměř každá zoologická zahrada v Evropě usiluje o členství. Členy se mohou stát jen instituce, které splňují všechny podmínky. V důsledku stanovení nových přísnějších pravidel pro přijetí se v posledních letech příliv nových členů zpomalil. Členové EAZA hrají významnou roli v ochraně ohrožených druhů a zachovaní genetické rozmanitosti. Vědecké orgány EAZA: Skupiny poradců Taxon Advisory Groups (TAGs) Každá TAG má zpravidla jednoho předsedu a několik místopředsedů. Členy jsou jmenováni přední odborníci na danou skupinu zvířat. TAG určuje směr chovu dané skupiny. Zpracovává genetické a demografické rozbory příslušného taxonu na základě odborných studií populační dynamiky a stavu populace v in situ a ex situ a navrhuje ustavení nového EEP. Obvykle jednou ročně svolává jednání komise. Zpráva je publikována v ročence EAZA. Do těchto skupin jsou také zapojeni odborníci z českých zoo. Evropské záchovné programy European Endangered Species Programmes (EEPs) Komise EEP jsou základním pilířem chovatelské činnosti Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií. Koordinátorem komise je jmenován odborník s největšími zkušenostmi chovu daného taxonu. Řídí chov daného taxonu v Evropě a spolupracuje s obdobnými komisemi ostatních regionů. Shromažďuje nejnovější poznatky o daném taxonu, sleduje jeho populaci v in situ i ex situ podmínkách. Koordinuje činnost v daném oboru v členských zoo. Vypracovává metodiku chovu, doporučuje sestavení optimálních chovných skupin. 18
Kontroluje podmínky chovu a schvaluje nové zájemce o chov daného taxonu. Doporučuje a schvaluje přesuny zvířat mezi jednotlivými chovateli. Zpracovává genetické a demografické rozbory příslušného taxonu. Automaticky je členem příslušného TAGu EAZA. Zpravidla také vede Evropskou plemennou knihu příslušného druhu. Obvykle dvakrát ročně svolává jednání komise. Zpráva každé komise EEP je publikovaná v ročence EAZA. V komisích EEP pracuje mnoho odborníků z českých zoo. Evropské plemenné knihy European StudBooks (ESBs) Vedoucí příslušné plemenné knihy zpracovává údaje o stavech daného druhu, o úbytcích a přírůstcích, vypracovává genetické a demografické rozbory příslušného taxonu. Obvykle jednou za rok vydává plemennou knihu daného druhu, nebo ji alespoň aktualizuje. Sleduje genetickou diverzitu celé populace. Automaticky je členem příslušného TAGu EAZA. V současné době vedou naše zoo pět evropských plemenných knih, například: ZOO Ostrava vede ESB hrocha obojživelného, ZOO Praha vede ESB krysy obláčkové, ZOO Dvůr Králové vede ESB pro velké kudu 14 3.2.3 Světová asociace zoologických zahrad a akvárií World Association of Zoos and Aquariums (WAZA) V roce 1935 byla v Basileji založena Mezinárodní unie ředitelů zoologických zahrad (IUDZG), během druhé světové války však zanikla. Obnovena byla v Rotterdamu v roce 1946. V roce 2000 byla IUDZG přejmenována na WAZA, měla se stát modernější institucí a pracovat společně na globální úrovni, budovat kooperativní přístupy k běžným potřebám, sdílet informace a znalosti a reprezentovat toto společenství v dalších mezinárodních orgánech, jako je Světový svaz ochrany přírody (IUCN), jehož členem se IUDZG stala již v roce 1950. Významnou aktivitou je vydávání mezinárodních plemenných knih pro vzácné a ohrožené druhy, jejichž počet dnes dosáhl 182. V letech 1990 bylo zřejmé, že je nutné zapojení regionálních a národních asociací, které vznikaly v různých částech světa. Bylo nutné promyslet novou strukturu a funkce. V roce 1991 - WZO Světová organizace zoo změna názvu. O rok později byla implementována nová členská pravidla nahrazující individuální členství institucionálním. Členy se staly první čtyři asociace zoologických zahrad (CAZA, EAZA, SEAZA a VDZ). V roce 1993 byl vydán významný dokument The World Zoo Conservation Strategy The 14 tamtéž, str. 24-25 19
Role of the Zoos and Aquaria of the World in Global Conservation. V roce 2000 došlo opět ke změně názvu na nový název WAZA a vzniklo nové logo. Cílem této mezinárodní Unie je prosazovat a koordinovat spolupráci mezi zoologickými zahradami a akvárii v ochraně životního prostředí a v chovu zvířat a péči o ně, prosazovat a koordinovat spolupráci mezi národními a oblastními asociacemi, podporovat výchovu k péči o životní prostředí, ochranu zvěře žijící ve volné přírodě a environmentální výzkum, zastupovat zoologické zahrady a akvária v mezinárodních organizacích a shromážděních, podporovat spolupráci s ostatními ochranářskými organizacemi, podporovat užíván nejvyšších standardů pohody zvířat. Světová asociace zoologických zahrad a akvárií je zastřešující organizací pro světové zoologické zahrady a akvária. Jednotlivé členy reprezentují ředitelé zoologických zahrad a akvárií a představitelé oblastních a státních asociací. 15 3.2.4 Mezinárodní asociace vzdělávacích pracovníků zoologických zahrad International Association of Zoo Educators (IZE) Asociace byla založena v roce 1972 skupinou evropských pedagogů zoologických zahrad. Cílem bylo vytvořit fórum, na kterém by se mohli setkávat profesionální vzdělávací pracovníci zoo, předávat si zkušenosti a diskutovat o aktuálních tématech. Asociace je nevýdělečná. Usiluje o větší využití zoologických zahrad a akvárií pro vzdělávací účely. Podporuje a usnadňuje kontakty a spolupráci mezi členy. Iniciuje vzdělávací programy v zoologických zahradách. Organizuje vzdělávací konference a vydává odborné publikace. Zastupuje zájmy členů. Od roku 1996 došlo k užší spolupráci se Světovou asociací zoologických zahrad a akvárií, což posílilo spolupráci mezi pedagogy a řediteli. 16 3.2.5 Světový svaz ochrany přírody World Conservation Union IUCN Organizace byla založena v říjnu 1948 pod názvem Mezinárodní unie pro ochranu přírody (IUPN) po jednání mezinárodní konference ve Fontainebleu ve Francii. V r. 1956 byl název změněn na Mezinárodní unii pro ochranu přírody a přírodních zdrojů (IUCN) a v r. 15 tamtéž, str. 27-28 16 tamtéž, str. 28 20
1990 na Světový svaz ochrany přírody, při zachování zkratky předchozího názvu IUCN. Světový svaz ochrany přírody představuje největší a nejdůležitější světovou síť ochranářských organizací. Sdružuje 82 států, 111 vládních agentur, víc než 800 nevládních organizací (NGOs) a desítky tisíc vědců a expertů ze 181 zemí. IUCN je multikulturní, mnohojazyčná organizace s 1000 pracovníky v 62 státech a s ústředím ve švýcarském Glandu. Cílem IUCN je ovlivňovat, podporovat a napomáhat společnostem po celém světě, uchovat integritu a rozmanitost přírody a zajistit udržitelný rozvoj přírodních zdrojů. Organizace usiluje o zlepšení vědeckého pochopení přirozených ekosystémů a jejich přínosu pro snižování chudoby. Podporuje zlepšení vědeckého chápání přírodních zdrojů, realizuje terénní výzkumy a projekty. Snaží se využít těchto znalostí v praxi, promítnout je do rozhodování na lokální, státní i mezinárodní úrovni v dialogu mezi vládami, občanskou společností a soukromým sektorem. IUCN rovněž monitoruje stav světové flóry a fauny a vydává červenou knihu ohrožených druhů IUCN Red Data Book. Pracovní skupiny a komise IUCN Skupina specialistů pro záchranné chovy - Conservation Breeding Specialists Group (CBSG) IUCN má více než 110 skupin specialistů. Jednou z nich je CBSG, financovaná z dobrovolných darů od více než 150 institucí a jedinců. Má více než 10leté zkušenosti s rozvíjením, testováním a využitím vědeckých nástrojů pro odhad rizika a rozhodování ohledně dopadu na in situ i ex situ ochranu. Metody a nástroje založené na malých populacích, konzervační biologii, lidské demografii a sociálním učení jsou použitelné pro hospodářská doporučení. CBSG poskytuje objektivní prostředí, odborné znalosti a usnadňuje výměnu informací pro různorodé investorské skupiny s cílem dosáhnout dohody při řešení důležitých problémů. Interaktivně se účastní všech procesů, které pozitivně ovlivňují hospodářská i politická rozhodování a sociální podporu pro ochranářské akce i místního charakteru. Poskytuje nástroje k plánování hospodářských rozhodnutí a programů na základě vědeckých poznatků. Komise pro přežití druhů - Species Survival Commission Komise je jednou ze 6 komisí IUCN. Tisíce zvířat a rostlin jsou dnes ohrožena vyhubením. Např. Červená kniha eviduje 15.589 druhů, které je nutné chránit, jinak dojde ve volné přírodě k jejich vyhynutí. Ekosystémy jako pralesy nebo mokřady jsou degradovány a ničeny i přesto, že mají pro lidstvo nesmírný 21
význam. IUCN se zabývá vědeckou činností, která spojuje vědce, politiky, společnosti i nevládní organizace za účelem lepšího porozumění přírody a využívání přírodních zdrojů. 17 Červená kniha ohrožených druhů přináší seznamy ohrožených druhů zvířat a rostlin. Již po čtyři desetiletí mapuje stav ochrany (conservation status) jednotlivých druhů a poddruhů v celosvětovém měřítku za účelem zdůraznění těch skupin druhů, jež jsou ohroženy vyhubením. Červená kniha také přináší bližší informace a známé skutečnosti o příslušných taxonech (skupinách druhů). 18 Tabulka 1: Stupně ohrožení, které stanovuje Červená kniha EW extinct in the wild vyhubený v přírodě CR criticaly endangered kriticky ohrožený EN endangered ohrožený VU vulnerable zranitelný LR/cd lower risk/ conservation dependent LR/nt lower risk/near threatened blízko ohr./sledovaný ochr. organizacemi blízko ohrožení DD data deficient druh, o kterém je málo informací Pramen: http://www.zoo-ostrava.cz/_beta/index.php?akce=ochrana&ochrana_id=11 CRITICALLY ENDANGERED (CR) Pokles velikosti populace 1. o 90% za 10 let / 3 generace, příčiny poklesu jsou známy a zastavily se 2. o 80%, příčiny jsou neznámé nebo se nezastavily Velikost areálu, na základě pokles rozsahu výskytu (extend of occurrence) nebo obsazené plochy (area of occupancy): 1. Rozsah výskytu (extent of occurrence) < 100 km² a je fragmentován nebo omezen na jednu lokalitu nadále se zmenšuje, nebo se zmenšuje počet jedinců plocha nebo počet jedinců extrémně fluktuuje 2. Obsazená plocha < 10 km² Celková populace < 250 dospělých jedinců a nadále se zmenšuje nebo fluktuuje Celá populace < 50 dospělých jedinců Kvantitativní analýza ukazuje na 50%-ní pravděpodobnost vymření ve volné přírodě do 10 let / tří generací 17 tamtéž, str. 28-29 18 Viz. http://www.zoo-ostrava.cz/_beta/index.php?akce=ochrana&ochrana_id=11 22
ENDANGERED (EN) Pokles velikosti populace - 70% / 50% Rozsah výskytu - 5000 km 2 Obsazená plocha - 500 km 2 Celková populace < 2500 zmenšuje / fluktuuje / neexistují silné populace Celá populace < 250 dospělých jedinců Kvantitativní analýza ukazuje na 20%-ní pravděpodobnost vymření do 20 let / pěti generací VULNERABLE (VU) Pokles velikosti populace - 50% / 30% Rozsah výskytu - 20 000 km 2 Obsazená plocha - 2000 km 2 Celková populace < 10 000 a zmenšuje / fluktuuje / neexistují velké či bezpečné subpopulace Celá populace < 1000 dospělých jedinců, nebo má malou area of occupancy (20 km 2 ), nebo je zranitelná katastrofami či lidskou činností Kvantitativní analýza ukazuje 10%-ní pravděpodobnost vymření do 100 let / 10 generací NEAR THREATENED (NT) (LOWER RISK (LR)) taxon se blíží jedné z ohrožených kategorií DATA DEFFICIENT (DD) taxon by mohl být ohrožen, ale chybějí data k rozhodnutí (není možný ani expertní odhad), druh, o kterém je málo informací LEAST CONCERN taxon byl hodnocen a není ani NT (= hojné druhy, které někdo nějakého důvodu hodnotil) 23
4. Terminologické pojmy ZOO (Zoologická zahrada) - výraz pochází z řečtiny: ζῷον, zoon, "zvíře"; a λόγος, logos, "znalosti, vědomosti" - vědecké a osvětové zařízení určené k chovu ohrožených druhů zvířat v zajetí, pokud možno v podmínkách co nejbližších přirozenému životu druhu v přírodě 19 chráněný (ohrožený) druh - systematický druh a poddruh nebo geograficky oddělená populace rostlin nebo živočichů, vzácně se vyskytujících nebo ohrožených vyhubením, jimž je poskytována ochrana právními předpisy 20 biodiverzita (biologická diverzita) - biologická druhová rozmanitost v ekosystémech, jež vytvářejí životní prostředí ochrana in site - ochrana druhů v jejich přirozeném prostředí 21 ochrana ex site - ochrana druhů za využití uměle vytvořeného prostředí 22 Česká inspekce životního prostředí - odborný orgán státní správy, který je pověřen dozorem nad respektováním zákonných norem v oblasti životního prostředí a na dodržování závazných rozhodnutí správních orgánů v oblasti životního prostředí, zřízen podle zákona ČNR č.282/1991 Sb. 23 Státní veterinární správa ČR - orgán státní správy v rezortu zemědělství, zřízen podle zákona č.166/1999 Sb. 24 19 Viz. http://encyklopedie.seznam.cz/heslo/464699-zoo 20 Viz. http://encyklopedie.seznam.cz/heslo/51322-chraneny-druh 21 Viz. http://www.priroda.cz/slovnik.php?detail=750 22 Viz. http://www.priroda.cz/slovnik.php?detail=751 23 Viz. http://www.cizp.cz 24 Viz. http://www.svscr.cz 24
exploatační konkurence - stav, při kterém příčinou všech nepříznivých vlivů na organismus je snížení úrovně zdrojů jiným, konkurenčním organismem 25 reintrodukce - znovuvysazení druhu na místo, kde se vyskytoval a již se tam nevyskytuje 26 taxon - obecné označení systematických skupin rostlin a živočichů (třída, čeleď, rod, druh) 27 25 http://www.priroda.cz/slovnik.php?detail=357 26 http://www.priroda.cz/slovnik.php?detail=170 27 http://www.priroda.cz/slovnik.php?detail=88 25
5. Založení a vlastní provoz ZOO Vstupem do Evropské unie dne 1. 5. 2004 se pro Českou republiku staly závazné také směrnice Rady ES, například směrnice Rady č. 99/22/ES ze dne 29. března 1999 o chovu volně žijících živočichů v zoologických zahradách, (angl. Council Directive 1999/22/EC relating to the keeping of wild animals in zoos), která byla do české legislativy transponována zákonem č. 163/2003 Sb., o podmínkách provozování zoologických zahrad a o změně některých zákonů (zákon o zoologických zahradách), angl. 162 Act of April 18, 2003, on Conditions for the Operation of Zoological Gardens and Amending Some Acts (Act on Zoological Gardens). Zákon o zoologických zahradách rozumí zoologickou zahradou, trvalé zařízení, které zajišťuje chov volně žijících zvířat, popř. i zvířat domácích, a nejméně 7 dnů v kalendářním roce umožňuje i jejich vystavování návštěvníkům. Zákon dále uvádí i negativní výčet zařízení, která se za zoologickou zahradu nepovažují, například cirkusy, záchranná centra apod. Existence ZOO je založena na základě licence k provozování zoologických zahrad vydávané Ministerstvem životního prostředí jako ústředním správním úřadem pro oblast provozování zoologických zahrad. Název zoologická zahrada nebo zoo může používat pouze provozovatel zoologické zahrady, který je držitelem platné licence. Provozovatel ZOO je fyzickou nebo právnickou osobou, která v průběhu licenčního řízení prokáže, že plní a je do budoucna schopna plnit všechny podmínky podle tohoto zákona, i dalších právních předpisů. 28 Podle zákona o zoologických zahradách je hlavním posláním zoologických zahrad přispět k zachování biologické rozmanitosti volně žijících živočichů jejich chovem v lidské péči, se zvláštním zřetelem na záchranu ohrožených druhů, jakož i výchova veřejnosti k ochraně přírody. Proto se zoologické zahrady aktivně podílejí na chovu zvláště chráněných druhů živočichů ČR podle 48 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, na chovu ohrožených druhů světové fauny, chráněných podle Úmluvy o mezinárodním obchodu ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (CITES), a současně jsou zapojeny do řady národních a mezinárodních záchranných programů. které mají přispět k zachování biodiverzity jak ex-situ (v lidské péči), tak in-situ (na přirozených stanovištích). 28 dle z.č. 163/2003 Sb. 26
6. Dovoz a přeprava zvířete Dne 5.1.2007 vstoupilo v plnou platnost nové NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 1/2005 ze dne 22. prosince 2004 o ochraně zvířat během přepravy a souvisejících činností a o změně směrnic 64/432/EHS a 93/119/ES a nařízení (ES) č. 1255/97 (dále jen nařízení ). Vztahuje se na přepravu živých obratlovců, mimo člověka, prováděnou v rámci Společenství, včetně zvláštních kontrol, které provádějí úředníci u zásilek, které vstupují na celní území Společenství nebo je opouštějí. Účelem tohoto nařízení je v souladu s národními předpisy zejména zákonem č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání v platném znění a veterinárními předpisy Společenství zpřísnit podmínky ochrany zvířat při přepravě a omezit tak utrpení zvířat. Nikdo proto nesmí provádět ani nařídit přepravu zvířat způsobem, který jim může přivodit zranění nebo zbytečné utrpení. Předem musí být učiněna všechna nezbytná opatření, aby se minimalizovala délka trvání cesty a uspokojily potřeby zvířat během cesty. Zvířata mohou být přepravována pouze tehdy, jsou-li pro plánovanou cestu způsobilá, a všechna zvířata musí být přepravována za podmínek, které zaručují, že nedojde k jejich zranění nebo zbytečnému utrpení. Řízení jakéhokoliv vozidla je spojeno s velkou odpovědností, a zvláště řidiči přepravující zvířata, nebo osoby průvodci, které takové zásilky doprovázejí, musí mít speciální znalosti a schopnosti, které musí prokázat v rámci školení, při jehož úspěšném zakončení obdrží Osvědčení o způsobilosti pro řidiče a průvodce podle čl. 17 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1/2005. Musí být seznámeni nejen se svým vozidlem a s předpisy silničního provozu, ale musí také vědět, jak chránit zvířat, která mají na starost. Každé vozidlo musí splňovat stanovené konstrukční požadavky, požadavky na vybavení a prostředky pro péči o zvířata. Vozidla pro dlouhotrvající cesty, které přesahují dobou trvání 8 hodin, musí mít speciální vybavení při jízdě s nimi a musí být dodrženy termíny přestávek. Tyto požadavky jsou uvedeny v nařízení. K stresu u zvířat dochází, jakmile zvířata musí extrémně a/nebo dlouhodobě přizpůsobovat svou fyziologii a chování, aby se vyrovnala se svým prostředím. Zvířata mohou prožívat tři typy stresu: fyzický (při únavě nebo zranění), fyziologický (při hladu, žízni nebo udržování tělesné teploty) a psychický (při reakci na okolí, neznámé osoby nebo prostředí). Faktory, které mohou stres vyvolat, se nazývají stresory, jako např. hluk, cizí 27
zvířata v ohradě nebo psi. I když mnohá zvířata jsou po krátkou dobu schopna tolerovat jediný stresor, vyšší počet stresorů po dlouhou dobu může vést k potížím a utrpení. Schopnost zvířat vyrovnat se se stresem rovněž závisí na: genetickém pozadí živočišného druhu, zkušenostech zvířat v minulosti. Určitý stupeň stresu je při přepravě nevyhnutný, ale musíme se snažit omezit ho na minimum. Voda, krmení a odpočinek jsou nezbytné pro všechna živá zvířata, ale tyto potřeby se značně liší. Řidiči přepravující živá zvířata musí využívat základní znalosti, aby zajistili, že zvířata jsou správně krmena a napájena a že mají potřebný odpočinek. Všechna zvířata musí mít až do samotného nakládání přístup k čerstvé čisté vodě. Maximální povolená doba jízdy je stanovena zákonem a je závislá na druhu přepravovaného zvířete a na způsobu přepravy. Požadavky na velikost prostoru pro přepravu zvířat jsou přesně specifikovány v příloze č.3 k vyhlášce č. 47/2009 Sb. 28
7. Podmínky pro chov zvířat v ZOO Hodnotit životní podmínky zvířat chovaných v ZOO je velice obtížné, protože jsou mezi nimi značné rozdíly. S jistotou lze aplikovat pět svobod (od hladu a žízně, od strachu a utrpení, projevit své přirozené chování, od bolesti a nemoci a od nepohodlí). Je třeba aplikovat i šestou svobodu - být svobodný (podle prof. Webstera). Pochopitelně je z nich nejhůře měřitelná, ale měli bychom ji mít na paměti, než se rozhodneme nějaké zvíře chovat v zajetí. Je nutné si uvědomit, že adaptace zvířat na podmínky v zajetí se velmi liší i uvnitř druhu mezi jednotlivými zvířaty. Na druhou stranu jsou druhy zvířat, které se adaptují lépe (hmyz, plazi, ryby) než jiné (šelmy, primáti, velcí savci). Neměli bychom také zapomínat na skutečnost, že konkrétnímu zvířeti je zda jeho druh vyhyne, pro něj jsou podstatné jeho životní podmínky, a ty by se měly jeho potřebám přizpůsobit. Obecně lze říci, že by měly chovné prostory a výběhy co nejvíce připomínat život ve volné přírodě. Toto prostředí by mělo co nejvíce stimulovat jejich přirozené chování, ať už jde o uspořádání vnitřních a vnějších prostor, složení skupin, stravy nebo mikroklimatu. V každém ustájení musí mít zvíře možnost skrýt se před návštěvníky či jinými nepříznivými vnějšími vlivy. Krmení by mělo být řešeno nápaditým způsobem a v ideálním případě by mělo zvíře vynaložit námahu, aby jej získalo. To vede k předcházení nudě a z ní plynoucí stereotypie (takřka neměnný sled pohybů, které nemají žádný zřejmý důvod Broom). Bohužel v řadě českých ZOO lze u zvířat pozorovat stereotypní chování. Velmi názorným příkladem může být kývavý pohyb hlavou u slonů, přecházení z jedné strany klece ke druhé u šelem, apod. Toto chování je výsledkem nevhodných chovných podmínek a pravděpodobně naznačuje, že zvíře nemůže projevit své přirozené schopnosti. Je však potřeba ocenit snahu vybraných českých zahrad zlepšovat životní podmínky pro zvířata. Přesto jsou stále v některých českých ZOO ubikace i výběhy pro zvířata nevhodně zařízeny (Hodonín, Ostrava ). Je nutné, aby ZOO investovaly do stávajících nevyhovujících výběhů a nepořizovaly si další druhy zvířat, pro které musí stavět nákladné stavby. Redukce počtu zahrad by mohla přispět k uvolnění potřebných finančních prostředků. Navíc by vedení zoologických zahrad měla přemýšlet o podpoře záchranných programů přímo v jednotlivých oblastech, kde zvířata ještě žijí ve volné přírodě a kde by mohly pomoci finančními prostředky i odbornými znalostmi. Import ohrožených druhů zvířat z přírody do umělého prostředí ZOO je jen jednou z variant jak přispět k jejich záchraně. 29