Hospodářská komora České republiky Odbor Informačních míst pro podnikatele AKTUALIZACE OBOROVÝCH PŘÍRUČEK pro PROVOZOVÁNÍ CESTOVNÍ KANCELÁŘE Pro Hospodářskou komoru ČR, odbor InMP připravilo OKM Obchod a cestovní ruch. Autorsky zpracoval: MAG Consulting s.r.o. Poslední aktualizace: září 2009 Aktualizaci zpracoval: DRING Consulting s.r.o.
OBSAH 1. Vymezení ţivnosti 2 2. Základní rozdíly mezi cestovní kanceláří a cestovní agenturou 4 2.1 Přerušení ţivnosti 6 2.2 Zrušení a zánik ţivnosti 6 2.3 Provozování ţivnosti prostřednictvím odpovědného zástupce 7 2.4 Funkce CRM 9 3. Vymezení pojmu zájezd 10 4. Základní povinnosti cestovních kanceláří 11 5. Cestovní smlouva 13 6. Povinné pojištění záruky pro případ úpadku cestovní kanceláře 16 7. Postup při prvotním stanovování ceny produktů cestovní kanceláře 18 8. Prezentace formou katalogu 20 9. Podnikatelský záměr 21 10. Zabezpečení fungujícího systému provizí s majiteli ubytovacích kapacit či cestovních kanceláří v případě provizního prodeje 23 11. Význam cestovního pojištění v cestovním ruchu 24 12. Cestovní připojištění jako součást základního balíčku sluţeb 25 13. Výhody zavedení systému managementu jakosti do cestovní kanceláře a kroky k jeho realizaci 27 14. Vyuţití poradenské organizace při zavádění systému managementu jakosti do cestovní kanceláře 29 15. Asociace a sdruţení 32 1
1. VYMEZENÍ ŢIVNOSTI Provozování cestovní kanceláře patří podle zákona č. 455/1991 Sb., v platném znění (ţivnostenský zákon) mezi ţivnosti koncesované. Obsahem ţivnosti je: Organizování, nabízení a prodej zájezdů. Dále lze rovněţ nabízet, prodávat a zprostředkovávat prodej jednotlivých sluţeb cestovního ruchu a organizovat, nabízet, prodávat a zprostředkovávat prodej kombinací jednotlivých sluţeb cestovního ruchu. Jednotlivými sluţbami cestovního ruchu se rozumí zejména zabezpečení dopravy, ubytování, stravování, průvodcovských sluţeb, prodeje a rezervace letenek, prodeje a rezervace ţelezničních a autobusových jízdenek včetně místenek, prodej a rezervace lodních lístků včetně kajut, zprostředkování víz, nabídky a prodeje balneologických sluţeb za účelem relaxace a rekondice, nabídky a prodeje sportovních aktivit za účelem relaxace a rekondice (například jízda na koni, půjčování kol a dalších sportovních potřeb, pobyt ve fit-centrech), zprostředkování a zajištění účasti na sportovních a společenských akcích a zprostředkování prodeje dalších sluţeb spojených s rekreací, odpočinkem a sluţebním, obchodním jednáním. V rámci ţivnosti lze dále prodávat věci související s cestovním ruchem, zejména vstupenky, mapy, plány, jízdní řády, tištěné průvodce a upomínkové předměty. Zvláštní podmínky provozování ţivnosti Odborná způsobilost pro koncesované ţivnosti je upravena zvláštními předpisy uvedenými v příloze č. 3 k zákonu č. 455/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nebo stanovena touto přílohou. Podmínky odborné způsobilosti: a) vysokoškolské vzdělání ve studijním programu a studijním oboru zaměřeném na cestovní ruch, nebo b) vyšší odborné vzdělání v oboru vzdělání zaměřeném na cestovní ruch, nebo c) střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru vzdělání zaměřeném na cestovní ruch, nebo d) vysokoškolské vzdělání a 1 rok praxe v oboru, nebo 2
e) vyšší odborné vzdělání a 3 roky praxe v oboru, nebo f) střední vzdělání s maturitní zkouškou a 6 let praxe v oboru, nebo g) osvědčení o rekvalifikaci nebo jiný doklad o odborné kvalifikaci pro příslušnou pracovní činnost vydaný zařízením akreditovaným podle zvláštních právních předpisů, zařízením akreditovaným Ministerstvem školství, mládeţe a tělovýchovy, nebo ministerstvem, do jehoţ působnosti patří odvětví, v němţ je ţivnost provozována, a 6 let praxe v oboru, nebo h) doklad o dílčí kvalifikaci pro provozování cestovní kanceláře podle zákona č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání a o změně některých zákonů (zákon o uznávání výsledků dalšího vzdělávání) a 2 roky praxe v oboru, i) doklady podle 7 odst. 5 písm. b),c), f), g), h) nebo i) ţivnostenského zákona. K ţádosti o koncesi je nutno přiloţit: smlouvu s pojišťovnou o povinném pojištění záruky pro případ úpadku cestovní kanceláře, podnikatelský záměr, prohlášení, zda ţadateli v posledních 5 letech nebylo zrušeno ţivnostenské oprávnění k provozování cestovní kanceláře nebo cestovní agentury z důvodu porušení povinností uloţených zákonem nebo z důvodu jejího úpadku, prohlášení o předpokládaném datu zahájení činnosti. Orgán státní správy, který se vyjadřuje k ţádosti o koncesi je Ministerstvo pro místní rozvoj (dle zákona č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu a o změně zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání (ţivnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů). 3
2. ZÁKLADNÍ ROZDÍLY MEZI CESTOVNÍ KANCELÁŘÍ A CESTOVNÍ AGENTUROU Zákon č. 159/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů přesně vymezuje podmínky podnikání v cestovním ruchu. V tomto zákonu také nalezneme vymezení pojmů cestovní kancelář a cestovní agentura. V obecných rysech někdy cestovní kancelář nazýváme touroperátorem nebo organizátorem a cestovní agenturu dealerem nebo smluvním provizním prodejcem. Jiţ toto názvosloví samo o sobě vypovídá o základním rozdílu. Cestovní kancelář je oprávněna organizovat, nabízet a prodávat zájezdy a uzavírat cestovní smlouvu vlastním jménem. Proto se také pouze na cestovní kancelář vztahují všechny povinnosti a omezení spojené s organizací, nabídkou a prodejem zájezdu (zejména povinné pojištění záruky pro případ úpadku cestovní kanceláře) a cestovní smlouvou. Zájezd je vţdy tvořen kombinací dvou a více sluţeb cestovního ruchu (ubytování, doprava atd.). Tento zájezd vţdy sestaví a organizuje cestovní kancelář, která má řádné pojištění proti úpadku. Zakoupit jej však můţete i prostřednictvím cestovní agentury, která má uzavřenu smlouvu o provizním prodeji se zmíněnou cestovní kanceláří. V případě, kdy cestovní agentura prodá vlastním jménem jednu sluţbu cestovního ruchu a zároveň zprostředkuje prodej jiné sluţby cestovního ruchu, se nejedná o zájezd ve smyslu zákona č. 159/1999 Sb. Obě sluţby však nesmějí být nabízeny jako balíček a prodávány za souhrnnou cenu. Pro vymezení pojmu zájezd je také důleţité, zda délka jeho trvání překročí 24 hodin či alespoň obsahuje ubytování přes noc. Pokud ne, nejedná se o zájezd ve smyslu zákona č. 159/1999 Sb. V takovém případě lze prodávat libovolnou kombinaci sluţeb cestovního ruchu, aniţ by se jednalo o zájezd. Fyzická osoba, která chce začít provozovat ţivnost koncesovanou, podá ţádost o udělení koncese ţivnostenskému úřadu na území České republiky nebo na kontaktním místě CZECH POINT. Kontaktními místy jsou: notáři, krajské úřady, matriční úřady, obecní úřady, zastupitelské úřady, Hospodářská komora ČR, drţitel 4
poštovní licence Česká pošta. Ţádost o udělení koncese se podává v písemné formě. Podání lze učinit osobně nebo v zastoupení. Dnem podání ţádosti je zahájeno řízení o koncesi. Fyzická osoba připojí k ohlášení, nestanoví-li zákon jinak: 1. doklad o bezúhonnosti: a) je-li občanem jiného členského státu Evropské unie: výpis z evidence trestů (není zapotřebí, je-li členským státem posledního pobytu Česká republika), b) je-li občanem jiného státu neţ členského státu EU: výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad vydaný státem, jehoţ je fyzická osoba občanem. Uvedený doklad nesmí být starší 3 měsíců; 2. doklady prokazující odbornou způsobilost, je-li zákonem vyţadována; 3. doklad prokazující právní důvod pro uţívání prostor, kde má podnikatel umístěno své místo podnikání, liší-li se od bydliště (postačí i písemný souhlas formou prohlášení vlastníka nemovitosti s umístěním); 4. doklad prokazující udělení víza k pobytu nad 90 dnů nebo povolení k dlouhodobému pobytu (zahraniční osoba, která nezřizuje na území ČR organizační sloţku, není-li občanem EU nebo Švýcarska); 5. doklady prokazující existenci podniku mimo ČR (zahraniční osoba, která zřizuje na území ČR organizační sloţku); 6. doklady o provozování podniku mimo ČR (zahraniční osoba, která zřizuje na území ČR organizační sloţku, není-li občanem EU, EHP nebo Švýcarska); 7. ţadatel je povinen v ţádosti o koncesi uvést téţ údaje podle zvláštních předpisů a doloţit je doklady, které jsou nezbytné k zaujetí stanoviska příslušného orgánu státní správy, který se k ţádosti o koncesi vyjadřuje; 8. doklad o zaplacení správního poplatku. Protoţe je k provozování ţivnosti podle zvláštních předpisů nebo přílohy č. 3 ţivnostenského zákona nutné oprávnění, souhlas, povolení nebo vyjádření orgánu státní správy, ţivnostenský úřad předloţí ţádost o koncesi, spolu se všemi doklady předloţenými ţadatelem o koncesi, které jsou nezbytné k zaujetí stanoviska. Tento 5
orgán je povinen zaujmout stanovisko do 30 dnů od doručení ţádosti, pokud v příloze č. 3 není stanoveno jinak. Jeho stanoviskem je ţivnostenský úřad vázán. Ţivnostenský úřad do 5 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení koncese provede zápis do ţivnostenského rejstříku a podnikateli vydá výpis. Správní poplatky jsou pro české i zahraniční fyzické a právnické osoby stejné. Poplatek za vydání výpisu o udělení koncese při vstupu do ţivnostenského podnikání činí 1000,- Kč. 2.1 PŘERUŠENÍ ŢIVNOSTI Provozovanou ţivnost můţe podnikatel přerušit na libovolně dlouhou dobu. Pokud hodlá podnikatel přerušit podnikání na dobu delší jak 6 měsíců, je povinen předem tuto skutečnost písemně oznámit ţivnostenskému úřadu nebo na kontaktním místě veřejné správy. Provozovaná ţivnost je přerušena dnem doručení oznámení o přerušení provozování ţivnosti ţivnostenskému úřadu nebo pozdějším datem uvedeným v oznámení. V případě, ţe je podnikání přerušeno na dobu kratší neţ 6 měsíců a podnikatel toto přerušení oznámí přesto, ţe to není jeho povinností, ţivnostenský úřad, kterému bylo oznámení doručeno, toto zaznamená do ţivnostenského rejstříku a o provedeném zápisu podnikatele informuje. Pokračovat v provozování ţivnosti před uplynutím doby, na kterou byla ţivnost přerušena, je podnikatel povinen předem písemně oznámení ţivnostenskému úřadu nebo kontaktnímu místu veřejné správy (CZECH POINT). V provozování ţivnosti je moţno pokračovat nejdříve dnem doručení oznámení o pokračování v provozování ţivnosti ţivnostenskému úřadu nebo pozdějším datem uvedeným v oznámení. Po dobu přerušení provozování ţivnosti nemusí být ustanoven odpovědný zástupce. Ţádost se podává na tzv. změnovém listu. 2.2 ZRUŠENÍ A ZÁNIK ŢIVNOSTI Kaţdá fyzická nebo právnická osoba, která jiţ dále nehodlá provozovat ţivnost, můţe poţádat o zrušení ţivnostenského oprávnění, na kterémkoli ţivnostenském úřadu v celé ČR a na kontaktním místě CZECH POINT. Kontaktními místy jsou: notáři, 6
krajské úřady, matriční úřady, obecní úřady, zastupitelské úřady, Hospodářská komora ČR, drţitel poštovní licence Česká pošta. Ţádost o zrušení ţivnostenského oprávnění se podává v písemné formě. Ţivnostenské oprávnění zaniká také: a) smrtí podnikatele, nepokračují-li v ţivnosti dědicové, správce dědictví nebo insolvenční správce (oprávnění však zanikne nejpozději uplynutím lhůty uvedené v 13 odst. 4); b) zánikem právnické osoby, nejde-li o případy podle 14; c) uplynutím doby, pokud bylo ţivnostenské oprávnění omezeno na dobu určitou; d) výmazem zahraniční osoby nebo jejího předmětu podnikání z obchodního rejstříku; e) stanoví-li tak zvláštní právní předpis; f) rozhodnutím ţivnostenského úřadu o zrušení ţivnostenského oprávnění. Ţivnostenský úřad můţe ţivnostenské oprávnění zrušit, pokud podnikatel např.: přestal splňovat podmínku bezúhonnosti, nastaly překáţky v provozování ţivnosti nebo v dalších případech podle 58. Ţivnost nemůţe provozovat podnikatel, kterému bylo zrušeno ţivnostenské oprávnění podle 58 odst. 2 aţ 4. Podnikatel můţe ohlásit ohlašovací ţivnost nebo poţádat o udělení koncese v oboru nebo příbuzném oboru nejdříve po uplynutí 3 let od právní moci rozhodnutí o zrušení ţivnostenského oprávnění. To neplatí, jedná-li se o zrušení ţivnostenského oprávnění podle 58 odst. 3 věty poslední. Ţádost o udělení koncese v jiném oboru můţe podnikatel podat nejdříve po uplynutí 1 roku od právní moci rozhodnutí o zrušení ţivnostenského oprávnění. 2.3 PROVOZOVÁNÍ ŢIVNOSTI PROSTŘEDNICTVÍM ODPOVĚDNÉHO ZÁSTUPCE Podnikatel můţe provozovat ţivnost prostřednictvím odpovědného zástupce. Odpovědný zástupce je fyzická osoba ustanovená podnikatelem, která odpovídá za řádný provoz ţivnosti a za dodrţování ţivnostenskoprávních předpisů a je k podnikateli ve smluvním vztahu. Nikdo nemůţe být ustanoven do funkce 7
odpovědného zástupce pro více neţ čtyři podnikatele. Odpovědný zástupce musí splňovat všeobecné i zvláštní podmínky provozování ţivnosti podle 6 a 7. Odpovědným zástupcem právnické osoby nemůţe být člen dozorčí rady či jiného kontrolního orgánu této právnické osoby nebo fyzická osoba, u níţ trvá překáţka provozování ţivnosti podle 8. Odpovědným zástupcem v oboru nebo příbuzném oboru ţivnosti nemůţe být ani osoba, které bylo zrušeno ţivnostenské oprávnění podle 58 odst. 2 aţ 4, a to po dobu jednoho roku od právní moci rozhodnutí o zrušení ţivnostenského oprávnění. Toto neplatí v případě, kdy bylo ţivnostenské oprávnění zrušeno z důvodu neprovozování ţivnosti déle neţ 4 roky. Ustanovení odpovědného zástupce pro ţivnost koncesovanou předloţí podnikatel ke schválení ţivnostenskému úřadu. Ustanovení nabývá účinnosti dnem, kdy rozhodnutí o schválení nabylo právní moci. Ukončení výkonu funkce odpovědného zástupce podnikatel oznámí ţivnostenskému úřadu do 15 dnů od ukončení výkonu funkce. Oznámí-li ukončení výkonu funkce sám odpovědný zástupce, musí současně prokázat, ţe o ukončení výkonu své funkce informoval předem písemně podnikatele. Nelze-li určit den ukončení výkonu funkce odpovědného zástupce podle oznámení podnikatele, končí výkon funkce odpovědného zástupce dnem doručení oznámení odpovědného zástupce ţivnostenskému úřadu. Uvedl-li odpovědný zástupce ve svém oznámení jako den ukončení výkonu své funkce den pozdější, končí výkon jeho funkce tímto dnem. Přestane-li odpovědný zástupce vykonávat funkci nebo nesplňuje-li podmínky, musí podnikatel nejpozději do 15 dnů ustanovit nového odpovědného zástupce. To neplatí, je-li provozování ţivnosti pozastaveno nebo oznámí-li podnikatel ţivnostenskému úřadu, ţe provozování ţivnosti je dočasně přerušeno ( 31odst. 11). Ustanovuje-li podnikatel odpovědného zástupce, téţ předkládá navíc následující doklady týkající se jeho osoby: 1. doklad o bezúhonnosti: a) je-li občanem jiného členského státu Evropské unie: výpis z evidence trestů (není zapotřebí, je-li členským státem posledního pobytu Česká republika), b) je-li občanem jiného státu neţ členského státu EU: výpis z evidence trestů nebo 8
rovnocenný doklad vydaný státem, jehoţ je fyzická osoba občanem. Uvedený doklad nesmí být starší 3 měsíců; 2. doklady prokazující odbornou způsobilost, je-li zákonem vyţadována; 3. prohlášení odpovědného zástupce, ţe souhlasí s ustanovením do funkce. Podpis na prohlášení musí být úředně ověřen, neučiní-li odpovědný zástupce prohlášení osobně před ţivnostenským úřadem. 2.4 FUNKCE CRM Registrační povinnosti fyzické osoby, která zahajuje podnikatelskou činnost v reţimu ţivnostenského zákona, je moţno splnit na kterémkoliv obecním ţivnostenském úřadě, (centrálním registračním místě CRM), jimiţ jsou určené odbory v 227 obcích na území ČR. Na CRM je moţné prostřednictvím Jednotného registračního formuláře (JRF) učinit tyto registrace, resp. přihlášky do následujících evidencí: Ve vztahu k ţivnostenskému úřadu: ohlášení ţivnosti, ţádost o koncesi. Ve vztahu k finančnímu úřadu: přihláška k registraci k dani z příjmů fyzických osob, přihláška k registraci k dani z přidané hodnoty, přihláška k dani z nemovitosti, přihláška k dani silniční, přihláška k registraci pokladny, přihláška k registraci stálá provozovna, přihláška k dani z příjmů jako plátci - daně z příjmů ze závislé činnosti a funkčních poţitků; daně z příjmů vybírané sráţkou podle zvláštní sazby daně; zajišťující daň z příjmů. Ve vztahu k České správě sociálního zabezpečení: oznámení o zahájení samostatné výdělečné činnosti OSVČ, přihláška k důchodovému a nemocenskému pojištění OSVČ. 9
Ve vztahu k Úřadu práce: hlášení volného pracovního místa. Ve vztahu ke zdravotní pojišťovně: oznámení pojištěnce o zahájení samostatné výdělečné činnosti. 3. VYMEZENÍ POJMU ZÁJEZD Podle zákona č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu a o změně zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání (ţivnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, v platném znění, se zájezdem rozumí předem sestavená kombinace alespoň dvou z následujících sluţeb, je-li prodávána nebo nabízena k prodeji za souhrnnou cenu a je-li sluţba poskytována po dobu přesahující 24 hodin nebo kdyţ zahrnuje ubytování přes noc: dopravu, ubytování, jiné sluţby cestovního ruchu, jeţ nejsou doplňkem dopravy nebo ubytování a tvoří významnou součást zájezdu nebo jejichţ cena tvoří alespoň 20 % souhrnné ceny. Oddělené účtování za jednotlivé poloţky téhoţ zájezdu však nezprošťuje subjekt, který je oprávněn nabízet a prodávat zájezdy, závazků podle výše zmíněného zákona. Zákon č. 159/1999 Sb. vymezuje zájezd také negativně. Zájezdem podle tohoto zákona není taková kombinace sluţeb cestovního ruchu, sestavená aţ na základě individuálního poţadavku resp., která je prodávána jinému podnikateli za účelem jeho dalšího podnikání, nebo jejíţ nabídka a prodej nesplňuje znaky ţivnostenského podnikání. 10
Pro vymezení pojmu zájezd není podstatný účel cesty ale to, zda splňuje výše uvedené podmínky. Nezáleţí tedy na tom, zda se jedná o rekreaci, incentivní, lázeňskou, kongresovou turistiku či o sluţební cesty. 4. ZÁKLADNÍ POVINNOSTI CESTOVNÍCH KANCELÁŘÍ Základní povinností, vyplývající ze sluţeb cestovní kanceláře, je poskytovat klientům vţdy pravdivé, srozumitelné a aktuální informace o nabízených produktech a případně poskytovat potřebné rady v případě, ţe je patrná nedostatečná informovanost klienta v dané problematice. Klient, který uzavře v dané provozovně platnou cestovní smlouvu a zaváţe se tímto k určitým právům i povinnostem, musí při odchodu bezpodmínečně obdrţet: kopii cestovní smlouvy, kterou uzavře klient s danou cestovní agenturou, doklad o zaplacení sluţeb, se stručným obsahem placených sluţeb, doklad o pojištění záruky proti případnému úpadku organizátora zájezdu (cestovní kanceláře), jedná-li se o zájezd, doklad o cestovním připojištění, pokud je obsaţeno v poskytovaných sluţbách, cestovní pokyny. Podle 10 zákona č. 159/1999 je cestovní kancelář povinna před uzavřením cestovní smlouvy v katalogu, případně jinou prokazatelnou formou (dále jen katalog) pravdivě, srozumitelně, úplně a řádně informovat o všech skutečnostech, které jsou jí známy a které mohou mít vliv na rozhodnutí zájemce o koupi zájezdu, zejména o: a) termínu zahájení a ukončení zájezdu, b) ceně zájezdu, včetně časového rozvrhu plateb a výši zálohy, c) případech, kdy je zákazník povinen zaplatit cestovní kanceláři odstupné při odstoupení od cestovní smlouvy, a o výši tohoto odstupného, d) místě určení cesty nebo pobytu, e) druhu dopravního prostředku (hlavní charakteristické znaky nebo třídy), 11
f) ubytování (poloha, kategorie, stupeň vybavenosti a hlavní charakteristické znaky), g) stravování, h) předpokládané trase cesty, včetně časů a míst zastávek, i) pasových a vízových poţadavcích pro občany České republiky a zdravotních formalitách, které jsou nutné pro cestu a pobyt, a o obvyklých cenách a lhůtách pro jejich vyřízení, j) tom, zda je pro zájezd poţadován minimální počet zákazníků včetně termínu, kdy nejpozději před odjezdem musí být zákazníku oznámeno, ţe nebylo tohoto minimálního počtu dosaţeno a cestovní kancelář zájezd ruší, k) rozsahu a podmínkách pojištění zákazníka podle 6 aţ 8 (rozsah pojistného plnění, podmínky pro uplatnění nároku zákazníka, pojišťovna, s níţ má uzavřeno pojištění), l) programu v místě pobytu, m) lhůtě, ve které můţe zákazník oznámit, ţe se zájezdu místo něho zúčastní jiná osoba, pokud jsou důvody pro její stanovení, a o podmínkách, které musí účastník zájezdu splňovat, pokud jsou důvody pro jejich stanovení, n) moţnosti uzavřít individuální pojištění zákazníka pro cesty a pobyt včetně pojištění pro případ, ţe zákazníkovi vzniknou náklady v souvislosti s jeho odstoupením od cestovní smlouvy, pokud toto pojištění není zahrnuto v ceně zájezdu. Před uzavřením cestovní smlouvy mohou být údaje uvedené v odstavci 1 změněny jen v případě, ţe si cestovní kancelář v katalogu toto právo vyhradila nebo pokud se na nich dohodla se zájemcem o koupi zájezdu. V ostatních případech jsou pro cestovní kancelář závazné. Cestovní pokyny jsou podrobné informace o všech skutečnostech, které jsou pro zákazníka důleţité a které jsou cestovní kanceláři známy a nejsou na druhé straně obsaţeny v cestovní smlouvě nebo katalogu. Měly by mj. obsahovat podrobnosti o kontaktu se zástupcem cestovní kanceláře v místě pobytu, tedy jméno, adresu a 12
telefonní číslo, a dále spojení se zastupitelským úřadem v zemi, kam se klient chystá vycestovat. Kaţdá cestovní kancelář má povinnost poskytnout je klientovi nejpozději 7 dní před zahájením zájezdu. Stane-li se, ţe cestovní smlouva je uzavřena v době kratší neţ 7 dnů před zahájením zájezdu, musí cestovní kancelář tuto svoji povinnost splnit jiţ při uzavření smlouvy. Daná cestovní kancelář od momentu podepsání cestovní smlouvy odpovídá za zákazníka, a to zejména za případné porušení závazků, plynoucích z cestovní smlouvy bez ohledu na to, zda tyto závazky mají být splněny konkrétně cestovní kanceláří či jiným dodavatelem sluţeb nebo případně v zastoupení cestovní agenturou. Pokud by se stalo, ţe cestovní kancelář neplní své povinnosti vyplývající z řádně uzavřené cestovní smlouvy, předepsaných Všeobecných podmínek či ze zákona, má zákazník právo uplatnit svou stíţnost u dané cestovní kanceláře bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 3 měsíců od skončení zájezdu nebo v případě, ţe se zájezd neuskutečnil, ode dne, kdy měl být zájezd ukončen podle cestovní smlouvy, jinak mu dané právo zaniká. 5. CESTOVNÍ SMLOUVA Cestovní kancelář můţe prodávat zájezd pouze uzavřením cestovní smlouvy, kterou se cestovní kancelář zavazuje poskytnout zákazníkovi zájezd a zákazník se zavazuje zaplatit smluvenou cenu. Obsah cestovní smlouvy vymezuje zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, v 852a 852k. Podstatnými náleţitostmi, bez nichţ by smlouva byla absolutně neplatná (tzn. ţádné straně by z ní nevyplývala práva ani povinnosti), jsou: označení smluvních stran, vymezení zájezdu, zejména termín jeho zahájení a ukončení, uvedení všech poskytovaných sluţeb cestovního ruchu, které jsou zahrnuty do ceny zájezdu, 13
místo a doba jejich trvání; vymezení zájezdu můţe být nahrazeno odkazem na číslo zájezdu nebo jiné označení v katalogu, ovšem za předpokladu, ţe katalog všechny tyto informace obsahuje a byl zákazníkovi předán, cenu zájezdu, včetně časového rozvrhu plateb a výše zálohy. Dalšími náleţitostmi smlouvy, bez nichţ by smlouva byla neplatná relativně (tzn. neplatnosti se můţe domáhat pouze zákazník), jsou: způsob, jakým má zákazník uplatnit své nároky plynoucí z porušení právní povinnosti cestovní kanceláře, výše odstupného, které je povinen zákazník cestovní kanceláři uhradit při odstoupení od smlouvy, konkrétní informace o dalších sluţbách, ubytování, dopravě či stravování, jsou-li tyto informace součástí zájezdu, informace o minimálním počtu účastníků, je-li tento počet stanoven, a o lhůtě, do níţ musí cestovní kancelář informovat zákazníka o zrušení zájezdu, nebyl-li minimální počet účastníků dosaţen, pokud jsou důvody pro stanovení podmínek pro účastníky zájezdu, uvedení těchto podmínek a lhůta, v níţ můţe zákazník oznámit, ţe se místo něj zájezdu zúčastní jiná osoba. V cestovní smlouvě lze dohodnout, ţe cestovní kancelář je oprávněna zvýšit cenu zájezdu. Smí tak však učinit nejpozději 21 dní před zahájením zájezdu a pouze z důvodu zvýšení ceny za dopravu včetně cen pohonných hmot, plateb spojených s dopravou (např. letištních a přístavních poplatků) nebo pokud dojde k devalvaci české koruny o více neţ 10 %. Nejpozději 7 dní před zahájením zájezdu je cestovní kancelář povinna poskytnout zákazníkovi písemně další podrobné informace, které nejsou obsaţeny v cestovní smlouvě a které jsou pro zákazníka důleţité. Pokud je cestovní kancelář z objektivních důvodů nucena před zahájením zájezdu změnit podmínky smlouvy, můţe zákazníkovi navrhnout změnu cestovní smlouvy. Zákazník má právo rozhodnout, zda bude se změnou cestovní smlouvy souhlasit, 14
nebo zda od ní odstoupí. Pokud zákazník v tomto případě od cestovní smlouvy odstoupí, neplatí odstupné. Má také právo poţadovat, aby mu cestovní kancelář na základě nové cestovní smlouvy poskytla zájezd v kvalitě odpovídající původní cestovní smlouvě, můţe-li cestovní kancelář takový zájezd nabídnout. Totéţ můţe zákazník poţadovat v případě, ţe cestovní kancelář odstoupila od cestovní smlouvy z důvodu zrušení zájezdu před jeho zahájením. Pokud cestovní kancelář zruší zájezd ve lhůtě kratší neţ 20 dnů před jeho zahájením, je povinna uhradit zákazníkovi pokutu ve výši 10 % z ceny zájezdu. Právo zákazníka na náhradu škody tím není dotčeno. Odpovědnosti za škodu se cestovní kancelář můţe zprostit jen tehdy, kdyţ prokáţe, ţe ke zrušení zájezdu došlo z důvodu nedosaţení minimálního počtu zákazníků, byl-li tento počet uveden v cestovní smlouvě, nebo v důsledku neodvratitelné události, které cestovní kancelář nemohla zabránit ani při vynaloţení veškerého úsilí, které lze na ni rozumně poţadovat. Pokud zákazník odstoupí od smlouvy z jiného důvodu neţ je porušení povinnosti cestovní kanceláře nebo pokud odstoupí cestovní kancelář od cestovní smlouvy před zahájením zájezdu z důvodu porušení povinnosti zákazníkem, je zákazník povinen zaplatit cestovní kanceláři odstupné a cestovní kancelář je povinna vrátit zákazníkovi vše, co od něj obdrţela na úhradu ceny zájezdu podle zrušené cestovní smlouvy. Cestovní kancelář odpovídá zákazníkovi za porušení závazků vyplývajících z cestovní smlouvy bez ohledu na to, zda mají být tyto závazky splněny cestovní kanceláří nebo jinými dodavateli sluţeb cestovního ruchu poskytovaných v rámci zájezdu. Pokud cestovní kancelář nesplní své povinnosti řádně a včas, musí zákazník uplatnit své právo u cestovní kanceláře bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 3 měsíců od skončení zájezdu, nebo v případě, ţe se zájezd neuskutečnil, ode dne, kdy měl být podle cestovní smlouvy ukončen. 15
Jestliţe po zahájení zájezdu cestovní kancelář neposkytne zákazníkovi sluţby cestovního ruchu nebo jejich podstatnou část řádně a včas nebo zjistí, ţe mu všechny sluţby cestovního ruchu nebo jejich podstatnou část nebude moci řádně a včas poskytnout, třebaţe se k tomu cestovní smlouvou zavázala, je povinna bez zbytečného odkladu a bezplatně provést taková opatření, aby zájezd mohl pokračovat. Pokud je pokračování zájezdu zajištěno sluţbami niţší kvality, neţ je uvedeno v cestovní smlouvě, je cestovní kancelář povinna vrátit zákazníkovi rozdíl v ceně. Cestovní kancelář se můţe odpovědnosti za škodu způsobenou porušením právní povinnosti zprostit jen tehdy, prokáţe-li, ţe tuto škodu nezavinila ona ani jiní dodavatelé sluţeb cestovního ruchu poskytovaných v rámci zájezdu a škoda byla způsobena: zákazníkem, třetí osobou, která není spojena s poskytováním zájezdu, pokud tuto skutečnost nebylo moţné předpokládat nebo byla nevyhnutelná, nebo neodvratitelnou událostí, které nemohlo být zabráněno ani při vynaloţení veškerého úsilí, které lze poţadovat. V případech, kdy vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, umoţňuje omezení výše náhrady škody vzniklé z porušení závazku z cestovní smlouvy a toto omezení je uvedeno v cestovní smlouvě v souladu s touto mezinárodní smlouvou, není cestovní kancelář povinna nahradit škodu, za kterou odpovídá, ve výši přesahující omezení uvedené v cestovní smlouvě. 6. POVINNÉ POJIŠTĚNÍ ZÁRUKY PRO PŘÍPAD ÚPADKU CESTOVNÍ KANCELÁŘE Kaţdá cestovní kancelář je povinna po celou dobu své podnikatelské činnosti mít uzavřenu pojistnou smlouvu, která zaručí zákazníkům právo na plnění v případech, kdy cestovní kancelář není z důvodu svého úpadku schopna splnit své závazky. 16
Uzavření pojistné smlouvy je jedním z předpokladů pro vydání kladného stanoviska Ministerstva pro místní rozvoj pro udělení koncese k provozování cestovní kanceláře. Cestovní kancelář je povinna sjednat pojištění, na základě něhoţ vzniká zákazníkovi pojištěnému cestovní kanceláří právo na plnění v případech, kdy cestovní kancelář z důvodu svého úpadku: neposkytne zákazníkovi dopravu z místa pobytu v zahraničí do České republiky, pokud je tato doprava součástí zájezdu, nebo nevrátí zákazníkovi zaplacenou zálohu nebo cenu zájezdu v případě, ţe se zájezd neuskutečnil, nebo nevrátí zákazníkovi rozdíl mezi zaplacenou cenou zájezdu a cenou částečně poskytnutého zájezdu v případě, ţe se zájezd uskutečnil pouze zčásti. Pojistná smlouva musí být sjednána tak, aby se pojištění vztahovalo na veškeré zájezdy prodané v době platnosti pojistné smlouvy, ledaţe cestovní kancelář uzavře smlouvu novou. Okamţikem prodeje zájezdu se rozumí okamţik uzavření cestovní smlouvy. Ujednání pojistné smlouvy, která jsou v rozporu s touto podmínkou, jsou neplatná. To znamená, ţe pojištění se musí vztahovat i na zájezdy, které budou realizovány aţ po zániku pojistné smlouvy. Pojištění lze sjednat pouze s pojišťovnou, která je oprávněna k této činnosti. Tyto pojišťovny podléhají přísnému dozoru Ministerstva pro místní rozvoj. Všechny pojištěné cestovní kanceláře jsou evidovány a jejich seznamy jsou veřejně přístupné všem potenciálním klientům v různých podobách, zejména na stránkách příslušných pojišťoven. Pojištění musí být sjednáno minimálně na 30 % ročních plánovaných trţeb z prodeje zájezdů. Velmi důleţitou sekcí jsou všeobecné pojistné podmínky, které stanovují, jakou částkou se bude cestovní kancelář podílet na pojistných událostech, a garantují způsob její případné úhrady pojišťovně. Výše částky, kterou se cestovní kancelář podílí na plnění z pojistné události, nesmí být niţší neţ 2 % ročních plánovaných trţeb z prodeje zájezdu. 17
V případě zániku pojištění jsou cestovní kancelář i pojišťovna povinny o této skutečnosti neprodleně informovat Ministerstvo pro místní rozvoj. Rovněţ tak jsou povinny bez odkladu informovat Ministerstvo pro místní rozvoj o všech skutečnostech, zejména o závaţných nedostatcích ve finančním hospodaření cestovní kanceláře, pokud mohou vést k zániku pojištění. Pojišťovna je dále povinna informovat Ministerstvo pro místní rozvoj o vzniku pojistné události a o poskytnutém pojistném plnění. 7. POSTUP PŘI PRVOTNÍM STANOVOVÁNÍ CENY PRODUKTŮ CESTOVNÍ KANCELÁŘE Proces prvotního stanovení ceny na samotném začátku podnikatelských aktivit je velmi individuální a poměrně sloţitou záleţitostí. Kaţdý podnikatel musí zváţit svou finanční a majetkovou situaci, jejich počáteční rozloţení a ujasnit si, jaké všechny aktivity by se měly stát předmětem jejich rozloţení a v jakém poměru. Jistě bychom měli téţ zváţit všechna případná rizika, která vyplývají z našich plánovaných aktivit, a výsledky tohoto šetření zahrnout do rozhodování o konečné kalkulaci našich poskytovaných sluţeb. Cenu můţeme označit za jeden z hlavních faktorů úspěšnosti produktu na trhu. Je třeba připomenout základní východisko, a sice to, ţe ceny tvoří organizátoři zájezdů - touroperátoři - a dále subjekty působící ve výjezdovém cestovním ruchu. Cestovní agentury, které zprostředkovávají prodej sluţeb cestovního ruchu, pracují za provizi a s finální kalkulací tudíţ takovéto problémy nemají. Technicky jsou ceny tvořené kalkulacemi. Cenové kalkulace typického výjezdového cestovního ruchu vycházejí ze dvou typů zájezdu a dále specifických akcí. Jedná se o typ: standardní pro předem neznámý počet klientů, na objednávku pro objednaný počet klientů. Tvorba ceny vychází z nákupních cen jednotlivých komponentů produktu cestovní kanceláře - organizátora, tj. cen: 18
dopravy, ubytování a stravování, místních sluţeb, delegáta nebo průvodce. U standardního typu hraje z uvedených komponentů ceny významnou roli doprava. Zahrnut je zpravidla celý dopravní prostředek (letadlo, autobus) nebo alokace míst v dopravním prostředku, aniţ je předem znám počet klientů. V kalkulaci hraje zásadní roli tzv. load factor - faktor nákladu (procento vytíţení). Ten je základním prvkem podnikatelské úvahy a rozhoduje o ekonomickém úspěchu akce. Technicky znamená počet míst z celkové kapacity, které budou s vysokou pravděpodobností prodáné a na něţ jsou rozpočítávány celkové náklady na dopravní prostředek. Můţe být vyjadřován relativními údaji procenty vytíţenosti, nebo údaji absolutními, tj. počtem konkrétních míst v konkrétním dopravním prostředku, na něţ jsou celkové náklady rozpočítávány. Aplikací prvku load factor se dostaneme k ceně na jedno místo, s níţ potom dále pracujeme jako s nákupní cenou pro jednu osobu. K nákladům stanoveným kalkulacemi ceny dopravy, ubytování, místních sluţeb a delegáta na osobu je připočítávána obchodní přiráţka jako zdroj výnosů organizátora a dále provize prodejce (ve výši obvyklé na trhu). Takto upravená cena je povaţována za kalkulovanou prodejní cenu. Konečná prodejní cena presentovaná na trhu však vychází z marketingové a cenové strategie a je ovlivňována řadou dalších okolností. U druhého zmiňovaného typu na objednávku jsou cenové kalkulace zpracovávané pro akce na objednávku jednodušší neboť tyto akce nemají v sobě zahrnuty prvky rizik neobsazenosti a vycházejí jiţ z konkrétních počtů osob, které se akce zúčastní, respektive budou zaplaceny. Kalkulace vychází ze součtu nákupních cen a je zvyšována o obchodní přiráţku organizátora. 19