SKUTKY A LISTY APOŠTOLSKÉ

C t ě n í z p í s m a s v á t é h o n o v é h o z á k o n a SKUTKY A LISTY APOŠTOLSKÉ

Ct ě n í z p ís m a s v á t é h o n o v é h o z á k o n a : SKUTKY A LISTY APOŠTOLSKÉ III. DÍL TEXTY SKUTKŮ A LISTŮ APOŠTOLSKÝCH S ÚVAHAMI A VÝKLADEM. TEXTY PODLE PŘEKLADU DR. L. SÝKORY A DR. J. HEJČLA 1947 VŠE PRO KATOLICKOU AKCI"

NIHIL OBSTAT Censor ex officio: Dr. Rudolf Col. Nr. 16.158. IMPRIMATUR Olomucii, die 27. Novembris 1943. Dr. Udalricus Karlík, Vicarius generalis.

P R I Č E T B Ě T Ř E T ÍH O D ÍL U....»S k u tk y A poštolské«u k áží n ám svět ja k o veliké bojiště, n a n ěm ž se p o N an ebev sto u p ení Páně sešikovala dvě v o j ska: jedno, s p o č á tk u n ep atrn é, p o d k o ro u h v í K říže, druhé, o h ro m n é, ze všech n áro d ů, p o d znakem p o h an stv í a b ezb o ž nosti, za vedení satanova. N a posledních strán k ách Evangelia jsm e četli, jak se Ježíš K ristus p ři svém N an eb ev sto u p ení prohlašuje za K rále nebe i zem ě:»d ána jest m i všecka m o c n a n ebi i n a zem i,«a ja k u d ě luje apoštolům ro zk az k d o b y tí světa:»jd ěte do veškerého světa...«, M ar. 16, 15., k p o d m aněn í všech n á ro d ů P ravdě Evangelia:»... u čte všecky n á r o d y...«m at. 28, 19., k p ře vedení všech n á ro d ů do Jeh o tá b o ra zn am ením k ř tu svátého:» K řtěte je ve jm én u O tce i Syna i D u ch a svatého«, a k p o d ro b ení všech lidí Jeho královské V ůli:»u čte je zachováv ati všecko, co jsem V ám p řik ázal.«m at. 28, 19. M aličké vojsko K rista K rále p o N an eb ev sto u p en í čítá 120 učedníků. Jediná říše řím ská čítá p ráv ě to lik m ilio n ů p o h an ů. Sto dvacet m ilio n ů p o h an ů, tv rd ý c h a p ři to m zapadlých až na d no všech neřestí, jenom v jedné říši! A k p o h a n ů m se p řidává ve své většině n á ro d židovský. Pohané i židé, k d y ž v n i čem jiném, b u d o u svorni alespoň v nenávisti k Ježíši K ristu a k Jeho C írkvi. Jedni b u d o u b o jo v n ík y K risto v y k am en o v at, d ru zí je b u d o u k řiž o v a t a stínat. V álečný plam en ro z h o ří se n a světě. N a jedné stran ě p lam en pekelné nenávisti, na d ru h é straně O h eň a Plam en D u ch a svátého. A nnáši, Kaifáši, H erodesové s N e ro n y, D om iciány, D iokleciány a Juliány O dpad lík y na jedné straně, b u d o u p o d - palo v at plam en y šílené zloby a u k ru tn o sti, na d ru h é stran ě b u d o u Štěpánové, P etrové, Pavlové, A nežky, B arbory, K ateřin y zaněcovat o h eň bezm ezné lásky k Ježíši K ristu. G enerálním štábem vojska K ristova jsou apoštolé. P e tr je generalissim em. A čkoliv apoštolé nem ěli v sobě veliké stateč- 5

nosti, jak vím e z Evangelia, přece m ají vésti nejm enší vojsko, jaké k d y bylo, p ro ti největším u a nem ocnějším u n epříteli v p o době světového p o h an stv a a židovstva, m ají jiti beze zbraně p ro ti všem zbraním, a m ají u č in it v ítězn ý p rů lo m do říše sata n o v y v době nejkratší. G eneralissim us P e tr nem ěl za sebou žádná vítězství. N a opak! M ěl za sebou p o rá ž k u na dvoře K aifášově, kde couvl p ře d služebníky a děvečkam i, k d y ž m ěl v y zn at svého M istra a Pána. A poštolé nem ěli za sebou žád n ý ch d o b y tý c h p rap o rů. O p u stili neslavně bojiště v G etsem anské zahradě a n a K alvarii. A p ráv ě tito byli p o staveni v čelo C írkve, aby b y lo zřejm o, že oni jsou jenom v iditelným i zástupci Ježíše K rista, k te rý n e viditelně, ale účinně vede boje a dává slabým a b ezb raným v í tězství. B udem e p o z o ro v a t s úžasem p rv n í výboj apoštolů p ři Seslání D u ch a svátého. P e tr zajím á n aráz 3.000 n ep řátel říše Boží, o d zb ro ju je je slovem D u ch a svátého, ale ještě m n o h e m více, o zbrojuje je znam ením k ř tu svátého p ro Ježíše K rista a činí z n ich Jeh o b o jo v n ík y a posílá je jako p rv n í h líd k y do P arth y e, M edie, Elam ska, M esopotam ie, Judska, K apadocie, P o n tu, do Frygie, Pam fylie, E gypta, do k o n čin Libye, ležící p ři C yreně, posílá je do Ř ím a, na K ré tu i d o A rabie. T o jsou p rv n í avan tg ard y s poselstvím o velikých sk u tcích B ožích. A za n im i p řijd o u b rz y další bojovníci s n o v ý m i výboji. S p o č á tk u je o p ěrn ý m bodem p rv n íc h b o jo v n ík ů Jerusalem, k te rý je záro v eň m o cným střediskem židovských nepřátel. Ale boj se rozv íjí na větší a širší p ro sto r. Ž idovský n ep řítel m á ta k é svého generalissim a, k te rý soptí nenávistí v ůči učed n ík ů m K ristovým. Je to Šavel. Ú častní se k am en o v án í Š těpánova s ta k o v o u vášnivostí, že židovská velerada nem á n ik o h o schopnějšího, n ik o h o slídivějšího, n ik o h o v y trvalejšího do boje p ro ti C írk v i než ho. A Šavel dělá divy. R ad y křesťanů sténají v žaláři, Jerusalem se o d křesťanů p rázd n í, ale žaláře se plní. A nestačí m u Judsko. Půjde za křesťany všude, k am p ů jd o u oni, a bude je p o u ta t, v ězn it a k am en o v at ta k dlouho, až je v y h u b í a v y hladí jm éno Ježíš ze srdcí lidských. A o p ět s úžasem uvidím e na strán k ách Skutk ů apoštolských, jak te n to náčelník židovstva je o d zb ro jen p ře d b ran am i D a m ašku. Ježíš K ristus staví se m u do cesty, sráží h o s koně bleskem, a slovem m ilosti jím á d rav éh o vlka, p ro m ěň u je duši Šavlovu, k te rá se neznala nenávistí k Jm én u Ježíš, v duši, k te rá se 6

nebude z n á t láskou k tém u ž Ježíši, p ro m ěň u je biřice, k te rý n e znal únavy, k d y ž pronásledoval křesťany v zem i židovské od jih u až k severu, od v ý chodu až n a západ, v apoštola, k te rý n ebude z n á t oddechu, k d y ž bude zvěstovat E vangelium celém u tehdejším u světu, o d jih u k severu, od v ý ch o d u až n a nejzazší západ. M ilost K ristova p ro m ěň u je věznitele a m učitele m n o h ý c h v m n o h o n áso b n éh o vězně a m učedníka p ro K rista. N evýslovná láska k pronásledovaném u Ježíši zapaluje srdce P avlovo a skrze něho zapálí se nesčíslné duše v Asii i v E v ro p ě, a to, co m ělo b ý t skrze Šavla výbojem satanovým, stalo se skrze Pavla v ýbojem K ristovým. P ří další četbě S k u tk ů apoštolských nebudem e u ž m ocí p o č íta t ro sto u cí arm ádu K ristovu, ja k to m u bylo p ří Seslání D u cha svátého. B udem e jenom tu šit, že tisíce jd o u do desetitisíců, d esetitisíce d o statisíců. Svatý L ukáš velice m álo píše o ostatn ích apoštolech. S trán k y S k u tk ů apoštolských v y p lň u jí hlavně P e tr a Pavel. V p a t n ácté hlavě m izí n ám s očí i svatý P e tr a zůstává jen třin á c tý apoštol svatý Pavel. Z výkladu se dovídám e, že apoštol P e tr z Jerusalem a odešel d o R im a. V Ř ím ě b u duje p ak hlavní stan a sídlo své a svých n ástu p ců v m ěstě, k te ré se u k ázalo jako n eju rp u tn ější n e p říte l C írkve. A do Ř ím a p řich ází i Pavel. K dyž n a tře c h m i sijních cestách v M alé Asii, v M acedonií a v Ř eck u získal K ristu nespočetné duše, k d y ž si v ychoval v ěrn é a oddané spolup raco v n ík y T im o th e a a T ita, k d y ž m ěsta i vesnice, vzdělané i zapadlé k raje naplnil ohlasem Evangelia, zato u žil Pavel do Ř ím a. Ježíš K ristus plní P avlovo p řán í. Sam a velm oc řím ská o d váží apoštola do Ř ím a. V ojáci řím ští p řiv ád í Pavla do Ř ím a jako vězně. A le i jako vězeň je Pavel víc než byl nejslavnejší císař R im a A ugustus. Sláva A ugustova skončila jeho sm rtí. R ím pohanský, k te rý A ugustus budoval, leží dávno v tro s k ách, paláce a ch rám y, k te ré o n stavěl, dáv n o zm izely. Ale vězeň Pavel s ry b ářem P etrem dobyli Ř ím a. N a d jejich h ro b y v Ř ím ě sto jí n ejv ětší a nejslavnější c h rá m y světa. Sláva apošto lů roste den ode dne. N ástu p ci P etro v i říd í od h ro b u svátého P etra nezadržitelně nové a nové v ý boje C írk v e a Evangelia k e všem náro d ů m. 7

Sbírka apoštolských listů. K ro m ě S k u tk ů apoštolských, sepsaných o d svátého L u k á še, obsahuje ta to k n ih a ještě listy apoštolů: č trn á c t listů sváté h o Pavla; list Ř ím an ů m, dva listy K o rin tsk ý m, G alatů m, E feským, Filipským, K olosským, dva listy T hesalonickým, dva T im o th eovi, list T ito v i, Filem onovi, 2 idům. T y to listy sváté h o Pavla jsou p lné ohně lásky k Ježíši K ristu a dávají n ám m o žnost v n ik n o u t do všech záh y b ů p o k o rn é a přece ta k statečné duše apoštolovy. L isty svátého Pavla m o ž n o n azv ati p á tý m Evangeliem, neboť, co je v n ic h obsaženo z v ěro u k y a z m rav o u k y, pochází z p řím éh o Z jevení B ožského Spasitele apoštolovi za jeho tříletéh o p o b y tu v A rabii. L isty o statn ích apoštolů: jeden list o d Jakuba ML, z listy svátého P etra, 3 svátého Jana, 1 svátého Ju d y jsou p ro tějšk em k listům svátého Pavla a jsou důkazem, že všichni apoštolé jsou vedeni D u ch em svatým a učí to též, co K ristus P án učí v E v an geliu. A b y se čten ář listů svátého Pavla a p rů v o d ce p o jeho apoštolsk ý ch cestách co nejdůkladněji seznám il s křesťanským i obcem i, k te ré svatý apoštol založil a jim ž později napsal jeden nebo dva listy, jsou v té to knize zařazeny listy P av lo v y do v y p rav o v án í S k u tk ů apoštolských. K dyž n a p řík lad si čten ář p ře čte ve Skutcích apoštolských k ap ito lu o p o b y tu a působení svátého Pavla v Efesu, m ůže si h n ed d o p ln it p řed stav u o Efeských a seznám it se s n im i blíže z listu, k te rý apoštol později E feským psal a z něh o ž vysvítá povaha, p o m ě ry i v ěrn o st efeských křesťanů. Listy, k te ré nebylo m o žno ta k o v ý m způsobem u m ístit, zůstávají až na konec. Jediná p ro ro c k á k n ih a N o v éh o Z ákona. Sbírka k n ih N o v é h o Z ákona n ek o n čí S k u tk y a L isty apošto lů, neu zavírá se v y p rav o v án ím o začátk u dějin C írk v e K risto v y. D u c h svatý ú sty a perem svátého Jana, apoštola a E v an gelisty, podává v poslední knize n o v o zák o n n í sbírky, nadepsané»zjevení svátého Jana«, řeck ý»a pokalypse«, b u d o u cí nejdůležitější události dějin círk evních až do konce světa. V sedm i skupinách sym bolických (náznačných) o b razů představuje svatý Jan v h lavních rysech v n itřn í i zevnější p o

m ěry a osudy C írk v e tak, aby b y lo zřejm o, že vševědoucí B ů h je p ů v o d cem jak C írkve, ta k i Písm a svátého. D u c h sv atý ustanovil p ro ty to n o v o zák o n n í p ředpověd i fo r m u náznaků-sym bolů. Sym bol je o b raz v zatý z ch rám u, z p říro d y, z čísel a p o dobně. Sym bolické rčení naznačuje p říro d n ím n eb o číselným o brazem skutečnost n e p řím o, ale ja k o v tajence. V šecko, co svatý Jan vidí a co líčí, n ení skutečnost, n ý b rž jen sym boly (náznačné obrazy) a p o d sym boly se sk rý vá dějinná skutečnost. Sym bol je D u ch em svatým ta k volen, že vystihuje skutečnost velice p říp ad n ě a osvětluje i v n itřn í p o d sta tu a obsah věcí, osob a událostí p řed p o v íd aných, je-li správně vyložen. N en í-li správně vyložen, zatem ň u je se, nedá s o statn ím i sym boly souvislý a jasný celkový obraz. S p om ocí Boží vysto u p ím e p ři čtení A pokalypsy ja k o na ro zh lednu, s níž bude naše slabé o k o m oci zalé tn o u t k e h ra n icím času a věčnosti. A o p ět budem e v id ět svět jako veliké bojiště a n a n ěm dvě vojska a dva tá b o ry : C írk e v K risto v u a p ro ti n í b rá n y pekelné. O čim a svátého Jana budem e v id ě t nad bojujícím i n ebe o tevřené a v nebi Ježíše K rista, jak ani o k am žik nep o u ští z ru k o u vládu n ad světem a jak ani o k a m žik nepřestává p ln it svůj slib:»a ejhle, já jsem s vám i p o všecky dni až do konce světa.«v šichni archandělé a všichni andělé jsou Jem u k službám. Boj je nesm írný. Ježíš K ristus co dopouští, d o p o u ští p ro to, aby Jeho N ev ěsta-c írk ev získala si v to m to boji co nejvíce zásluh, aby si zjednala co největší krásu, aby byla h o d n a svého nebeského Ž enicha a C hotě. K n ih o u Z jevení svátého Jana se u k o n ču je psané Z jevení Boží, započaté p rv n í k n ih o u M ojžíšovou z p ráv o u o stv o řen í světa a zakončené výhledem do živ o ta C írk v e bojující n a zem i a do živ o ta C írk v e oslavené ve spojení s B ohem O tcem, B ohem Synem a D u ch em svatým. P o d o ch ran o u M atk y a V elitelky. V p rv n í k apitole S k u tk ů apoštolských svatý L ukáš m ezi apoštoly očekávajícím i D u ch a svátého jm enuje P an n u M arii. N azý v á Ji M atk o u Ježíšovou. M atk a Ježíše K rista, B ožského Zakladatele C írkve, jest u p ro stře d C írk v e te h d y ještě n ep a trn é, shrom ážděné ve V ečeřadle, u p ro stře d apoštolů, generál 9

n íh o štábu b o jo v n ík ů K ristových, o b k lo p ených p rv n ím i učedn ík y a ženam i. K e všem d ů stojnostem M atk y Boží p řistu p u jí n y n í důsto jn o sti nové. Jest P ro střed n icí všech M ilostí D uch a svátého p ro C írkev a jest nejvyšší V elitelkou C írk v e bojující, k te ro u povede M ocí D u ch a svátého k slavném u vítězstv í n ad b ran am i pekelným i. P o d ro b n ý obraz Slávy a M oci M atk y skutečného i m ystického T ěla K ristova je vložen do 12. hlavy Z jevení sv. Jana:»1 ukázalo se veliké znam ení v nebi: Zena oděná sluncem a měsíc p o d noham a jejím a, a na hlavě její k o ru n a z d v anácti hvězd... I p o ro d ila Syna, jenž m ěl spravovati všec k y n áro d y berlo u železnou, a to d ítk o její bylo v zato k B ohu a k trů n u jeho.«p ro ti to m u to velikém u znam ení Z eny-p ann y M arie u k ázalo se svatém u Jan o v i znam ení draka-satana, o p a tře n é h o m ocí a leskem :»A na hlavách jeho sedm k o ru n.«z nam ení»ž eny«-p anny M arie je p ro celý svět,»znam ením v elik ý m,«p ro to ž e je znam ením spásy. K aždé duši, k te rá se u tík á k P anně M arii, D u c h sv atý dává p o d íl n a Jejím V ítězstv í n ad h řích em a nad peklem. Z to h o to Z nam ení vyobrazeného sv atý m Janem poznávám e, že jenom skrze P an n u M arii stávám e se b ra třím i Ježíše K rista, ta k jako O n skrze N i se stal b ra tre m naším :»A jsouc tě h o tn á křičela v bolestech a m u k ách poro d n ích.«t ěm ito slovy je sym bolicky naznačeno d u ch o v n í bolestné M ateřstv í P an n y M arie, k te ré Jí bylo uděleno p o d K řížem. M atk a B olestná ze svých Bolestí dává v O b ěto v án í Syna věčný živ o t d ítk ám B ožím -všem vyvoleným. P anna M aria p o celý svůj živ o t obětovala Syna svého za nás. O d o k am žik u O b ěto v án í ve chrám ě jerusalem ském, k d y Jí Sim eon oznám il:»d uši tv o ji p ro n ik n e m eč,«stála duší svojí p o d o b ětn ím K řížem S ynovým p o celých třia třic e t let Jeho Ž iv o ta na zem i. I v radostech Jeho D ětstv í, i v blaženosti Jeho sk ry téh o živ o ta v dom ečku nazaretském, i později p o dobu Jeho veřejn éh o živ o ta stála M atk a Boží p o d b u d o u cím K řížem svého Syna a našeho Spasitele. A le i tehdy, k d y ž Syn Její p ro m ěn il své P onížení ve Slávu V zkříšení a N enebevstoupení, stávala duch o v n ě p o d K řížem a zn o v a a zn o v a obětovala zásluhy Syna svého za nás, abych o m se stali d ítk am i B ožím i a Jejím i. M atk a Boží žádá, abychom spolupracovali s N í. T o znam e ná: V nejužším spojení s Jejím N ejčistším Srdcem (Zasvěcení) m á m e o b ěto v at B ohu O tci všecky zásluhy Ž ivota, U m u čen í a S m rti Jejího Syna a našeho Spasitele Ježíše K rista. N ejd o 10

konaleji to činím e účastí p ři M ši svaté. P ři M ši svaté obětuje Spasitel sám všecky své zásluhy za nás. N em ůžem e, p ři Mši svaté nic lepšího učinit, než že p oprosím e R o d ič k u Boží, abych o m m o h li pokaždé p o d áv at B ohu O tci O b ě t M še svaté na Jejím Srdci jako na oltáři. T ím Jí p ro k ážem e největší čest a způsobím e největší radost. Z ařadí nás m ezi své nejm ilejší d ítk y a zah rn e nás svojí Láskou. K rom ě Mše svaté je ještě jeden způsob jak p o k ra č o v a t na světě v oběto v án í zásluh Ježíše K rista n a o ltáři Srdce P an n y M a rie. A to je: ro zjím at svatý R ůženec. P rv n ím h o rliv ý m šiřitelem m o d litb y svátého R ůžence byl svatý D o m in ik, p říte l a současník svátého F rantiška z Asisi. V dějinách řá d u svátého D o m in ik a se vypravuje:»svatý D o m in ik d louho kázal p ro ti blu d u fran co u zsk ý ch A lbigenců. Ale zdálo se, že všechny snahy, všechna kázání, p o sty, kajícnosti, zázrak y m álo pom áhají. S největší d ů v ěro u se o b rátil konečně k Panně M arii s úm yslem, že neustane d řív e p ro sit, až h o vyslyší. O dešel do hlu b o k ého lesa u m ěsta T u lu z ve Francii. P o tři d n y se v ro u cn ě m odlil. P anna M aria n ezklam ala d ů v ěru svátého D om inika. Zjevila se m u s m ilý m úsm ě v em a řekla:»n eztrácej m ysli, D om iniku! Víš dobře, za jakou cen u v y k o u p il m ůj Syn lidstvo. N ed o p u stí, aby dílo v y k o u p e n í zahynulo. N eztrácej m ysli a doufej! U žitek tv é n ám ah y b u de veliký. P ro střed ek p ro ti ta k velikém u zlu jest rozjím án í o tajem stvích života, u trp en í, sm rti a oslavy m ého Syna ve spojení s andělským p o zdravem, jím ž b y lo veliké dílo v y k o u p ení zv ěsto v áno.«p o to m naučila R odička Boží svátého D o m i n ika p o b o žn o sti svátého růžence a pokračovala:» T o to jest p o b o žn o st, o k te ré budeš k ázat n áro d ů m, p o b o žn o st, k te rá jest m ém u Synu nejm ilejší a k te rá jest také nejm ocnějším p ro stře d k em k p o tře n í bludů, k v y h u b en í neřestí, k rozšíření ctn o stí, k vyprošení B ožího m ilosrdenství a m é zvláštní och ran y. C hci, abys p o b o žn o st tu to n eto lik o ty, n ý b rž všichni, k te ří do tv é h o řá d u v stoupí, ustavičně rozšiřovali. V ěřící dosáhnou skrze ni m n o h o m ilostí a m ne m o d litb o u to u nakloní, b y ch jim ve všech p o tře b á c h pom áhala. T en to ť jest d rah o cenný dar, jejž dávám to b ě a tv ý m sy n ů m.«s vatý růženec m á p ro to ta k velikou cenu, že p ři ro zjím án í T ajem stv í Ž ivota, U m u čen í a Slávy Ježíše K rista podávám e B ohu O tc i p o k lad nevýslovných Z ásluh S ynových na O ltá ři N ejčistšího Srdce P an n y M arie. N aším sp o luobětováním v 11

m odlitbě svátého růžence ničí R odička Boží dílo satanovo na. zem i, sm ěřující k záh u b ě duší. P ro to i svatý růženec je velik ý m znam ením. Je znam ením d ítek M ariiných, je zn am ením v y volených b o jo v n ík ů Božích. V ro u cí m o d litb a svátého růžence pom áhá uspíšit a u ry c h lit v ítězstv í K rálovství B ožího n ad říší' satanovou. 12

SKUTKY A LISTY APOŠTOLSKÉ

ŠÍŘENÍ CÍRKVE JEŽÍŠE KRISTA V NÁRODĚ ŽIDOVSKÉM

S V A T Ý LU K Á Š V Y P R A V U JE O N A N E B E V S T O U P E N Í P Á N Ě A O V O L B É A P O Š T O L A M A T Ě JE. Svatý Lukáš věnuje svůj spis křesťanu Theofilovi v Římě»Skutky apoštolské» jsou pokračováním knihy Evangelia Poslední slova Pána Ježíše před Nanebevstoupením Po Nanebevstoupení Páně andělé vybízejí k návratu do Jerusalema Apoštolé trvají na modlitbách ve večeřadle Petr žádá, aby byl doplněn počet apoštolů na dvanáct Modlitba apoštolů za šťastnou volbu Losem zvolen Matěj. SK. 1, 1 26. 1,1. P rv n í k n ih u složil jsem, T heofile, o všech věcech, k te ré Ježíš činil a (k terý m ) učil od p o č á tk u 2. až do dne, ve k te rém byl v z a t do nebe, dav p řík azy skrze D u ch a svátého ap o štolům, jež vyvolil. 3. Jim se také živ ý m ukázal p o svém u - trp e n í m n o h a d ů k azy ; zjevuje se jim p o čty řicet dní m luvil o k rálo v stv í Božím. 4. A k d y ž s n im i jedl, p o ru čil jim, aby neodcházeli z Je ru salem a, n ý b rž aby očekávali zaslíbení O tco v o, k te ré (pravil)»slyšeli jste z úst m ý ch; 5. neboť Jan k řtil v o d o u, v y však b u dete p o k řtě n i D u ch em svatým p o n em n o h ý ch d n ech.«6. I tázali se h o ti, k te ří se shrom áždili:»pane, v to m to -li čase obnovíš k rálo v stv í p ro Israelity?«7. A le ion řek l jim :»N epřísluší vám znáti časy n eb chvíle, k te ré O tec ustanovil m ocí sobě vlastní, 8. avšak o b d ržíte sílu, k d y ž na vás sestoupí D u ch svatý, a b u dete m i svědky v Je ru salem ě a p o všem Ju d sk u i Sam ařsku, ano až do k o n čin zem ě.«9. A to pověděv, byl vyzdvižen p řed jejich zrak y, a oblak vzal jej s ocí jejich. 10. A jak hleděli u p řen ě d o nebe, k d y ž se ta m ubíral, hle, dva m u ži stáli u nich v rouše bílém 11. a řekli:»m uži galilejští, p ro č stojíte a hledíte do nebe? T e n Ježíš, k te rý v z a t jest o d vás do nebe, přijde tak, jak jste h o viděli d o nebe jiti.«12. T u se v rátili do Jerusalem a s h o ry, zvané»o livová«, k te rá jest blízko Jerusalem a vzdáli cestu sobotní.*) 13. K dyž (tam ) vešli, vystoupili do síně hořejší, kde se zdržovali: P e tr 17

a Jan, Jakub a Ondřej, Filip a Tom áš, Bartoloměj a M atouš, Jakub (syn) A lfeův a Simon H orlivec a Juda (bratr) Jakubův. 14. T i všichni trvali jednom yslně na m odlitbě se ženam i a s Marií m atkou Ježíšovou, i s bratry jeho. 15. V těch dnech Petr povstal m ezi bratry bylo pak p o hrom adě počtem as stodvacet osob a řekl: 16.»M uži bratří, m usilo se naplniti Písm o, které D uch svatý předpověděl ústy D avidovým i o Jidášovi, jenž se stal vůdcem těch, kteří jali Ježíše, 17. neboť byl přičten k nám a obdržel účast v tom to úřadě (našem). 18. O n vyzískal pole ze m zdy nepravosti, avšak spadl střem hlav, rozpukl se v půli a vykydly se všecky vnitřnosti jeho. 19. A vešlo to ve znám ost všem obyvatelům jerusalem ským takže pole ono bylo nazváno v řeči jejich H a- keldama, to jest, pole krve. 20. Je totiž psáno v knize žalmů»ať zpustne příbytek jeho a nebudiž nikoho, jenž by v něm bydlil,«a:»úřad jeho_ať dostane jiný.«21. Musí tedy z těch m užů, kteří byli s nám i po všechen čas, ve kterém Pán Ježíš obcoval m ezi námi, 22. p o čav od křtu Janova až do dne, ve kterém byl vzat od nás, z těch jeden (musí) býti s nám i svědkem vzkříšení jeho.«23. I představili dva, Josefa zvaného»barsabáš,«jenž m ěl příjm í Justus, a Matěje, 24. a m odlíce se pravili:»t y, Pane, jenž znáš srdce všech, ukaž, kterého z těchto dvou jsi vyvolil, 25. aby dostal m ísto v této službě, totiž v úřadě apoštolském, z něhož Jidáš vystoupil, aby odešel na m ísto svoje.«26. 1 odevzdali pro ně losy; los padl na M atěje, a b y l p řičten k jedenácti apoštolům. ) Cestu sobotní, t. j. cestu, kterou bylo dovoleno konati v sobotu, totiž 2.000 loket, čili as 1 kilometr. P átá k n ih a N o v éh o Z ákona: S k u tk y apoštolské. Svatý L ukáš byl D u ch em svatým vyvolen, aby napsal p o k račo v ání k Evangeliu. V e čty ře ch k n ih ách Evangelia pérem svatého M atouše, svátého M arka, sv átého Lukáše a svátého Jana a za zvláštní p om oci D u ch a svatého je zachycen z části život, slova a sk u tk y Pána a Spasitele našeho Ježíše K rista. Po N aneb ev sto u p ení Páně a seslání D u ch a svatého započíná svoji 18

čin n o st ve svete m ezi židy i p o h a n y C írk ev na apoštolech K ristem P ánem založená. S k u tk y m ladičké C írk v e K risto v y v y p i suje p ro stý m, ale živým způsobem svatý Lukáš v k n ize n adepsané:»s kutky apoštolské.«r ám ec světských dějin. V té to k n ize d o tý k á se svatý L ukáš dějin tehdejšího světa, především dějin říše řím ské. Z vylíčených událostí je zřejm o, že k n ih u dokončil v roce 63. p o naro zení K rista Pána. U d á losti v y p rav o v an é ve S kutcích apoštolských staly se za p an o v ání řím sk ý ch císařů T ib eria (zem řel r. 37. p o K r.), císaře Kaliguly (r. 41.), K laudia (r. 54.), N e ro n a (r. 68.). V roce 67. byli um učeni svatý P e tr a svatý Pavel. O jejich sm rti svatý L ukáš se nezm iňuje. D opsal k n ih u, k d y ž ještě byli oba n a živu. Poslední v y p rav o v án í tý k á se dvouletéh o p o b y tu svátého Pavla ve vězení v Ř ím ě. T o byl ro k 63. p o n aro zení K rista Pána. H la v n í osoby. Svatý L ukáš nev y p rav u je o všech apoštolech. H la v n í osoby v jeho v y p rav o v án í jsou svatý P etr, svatý Štěpán, svatý Filip; jáhen, svatý Pavel. V p rv n íc h d v anácti k ap ito lách soustřeď uje se na svátého P etra, v o statn ích šestnácti na svátého Pavla. P o V y k o u p en í B ohem Synem Posvěcení D u ch em svatým. O b ětí Ježíše K rista na k říži bylo lidstvo v y k o u p en o. D o dneška se nalézají staré dlužní úpisy. Jsou-li p ře trž e n y svislou a p říčn o u čarou, znam ená to, že b yly vyplaceny a že d lu h je sm azán. I k říž byl znam ením n a d lužním úpisu celého lidstva, zatíženého dědičným hříchem. V íce než dostatečná h o d n o ta v ý k u p n á byla složena. C írk ev na apoštolech Spasitelem zb u d o vaná stala se strážk y n í to h o to nesm írn éh o p o kladu. A k d o bude rozdavačem? N ik d o jin ý než tře tí Božská O soba, D u c h svatý.»v y však b u dete p o k řtě n i D u ch em svatým p o n em n o h ý c h d n ech,«slibuje P án Ježíš, odcházející o d apoštolů k O tci. A poštolé byli u ž dříve p o k řtěn i. T a to slova B ožského Spasitele se v zta h u jí na seslání D u ch a svátého. D u c h svatý je nap ln í a bude skrze apoštoly ro zd áv at své d ary a svoje m ilosti. 19

N aposled se táží p o světské m oci. N á ro d židovský očekával o d V ykupitele světovládnou m oc a b o h atstv í a poklady celého světa. A poštolé také:»pane, v to m to -li čase obnovíš k rálo v stv í p ro Israelity?«N ech áp o u ještě, že všecka m oc a všecky p o k lady světa nejsou ničím. P řed B ohem nem ají ceny a duše nem á z n ich u žitk u. D u c h svatý přinese sílu a m oc n e k d o b y tí zem í, ale k d o b y tí nebe. D árce s nebe přinese poklady, z nichž nejm enší převáží cenou všecky p o k lady to h o to světa.»a však o b d ržíte sílu, k d y ž n a vás sestoupí D u c h svatý, a b u d ete m i svědky v Jerusalem ě, a po všem Ju d sk u i Sam ařsku, ano až do k o n čin zem ě.«a ž...! V d u ch u vidím e apoštoly, k d y ž B ožský Spasitel o d strk u je stran o u jejich sny o zlatém a stříb rem zdoben ý ch m in isterských u n ifo rm ách v pozem ském království. A p o što lů m v tu to chvíli n ebylo dobře. Scházelo jim světlo D u ch a svátého, aby si uvědom ili, jaké tre tk y a klam né h ra č k y jsou královské diadém y a k o ru n y. T y naše děti! Byli ja k o děti, k te ré se p řip ra v u jí k svatém u b iřm ování, v něm ž m ají p řija t D árce nejvzácnějších d arů s nebe - D u cha svátého. A zatím ubohé děti. Těší se na stříb rn é h o d in k y, na zlaté náušnice, na nové šaty. A n ed ovedou ocenit, co je D u ch svatý, a co jsou Jeh o dary. N ed o v ed o u si jasně uvěd o m it, že nejm enší m ilost D u cha svátého a nejm enší Jeho d ar m á větší cenu než všecky zlaté a stříb rn é náušnice, větší cenu než nejkrásnější šaty. T o všecko pom ine, ale D u c h svatý zůstává na věky. D u ch u svatý, to u ž ím p o T obě! A le přece apoštolové m ěli nejlepší úm ysl dobře se p řip ra v it na p řích o d D u cha svátého. P o odch o d u K rista P ána pociťovali p o tře b u U těšitele. V ěděli, že D u c h svatý m á jim b ý t U těšitelem v jejich apoštolském působení. P robudila se v n ich to u h a p o D u ch u svatém. P lni té to v ro u cí to u h y shrom áždili se s R o d ičkou Boží a učedníky ve večeřadle na Sionu. 20

V ečeřadlo jerusalem ské - k o lébkou C írkve. M odlili se a prosili za b rz k ý p řích o d D u ch a svátého. S h ro m áždění ve večeřadle účastnilo se na 120 osob. T ak é zbožné žen y b y ly p říto m n y. M aria, M atka Ježíšova, byla n ejen o m účastnicí to h o to shrom áždění m aličké C írkve, ale byla d u chovní M atk o u všech. V šichni tv o řili jedinou ro d in u, spojenou láskou k Ježíši K ristu. V šichni stejně věřili a doufali. V šichni se navzájem m ilovali. Byli tu ap o štolé-c írkev učící. Byli zde i učedníci-c írkev věřící. T o to shrom áždění b y lo d o k o n alý m o brazem C írk v e K risto v y n a zem i. N escházelo ničeho, než aby D u c h svatý sestoupil a ujal se v ů d covstv í C írkve, aby Jí dal svoji svatost, svoji neom y ln o st a svoji n ep řem o žiteln o u sílu. D uše všech p říto m n ý c h ve večeřadle p o třeb o v aly o h n ě D u ch a svátého, aby v n ich strávil n ed o konalost staro zákonní, aby apoštolé i věřící byli n aplněni dokonalostí K ristovou. N y n í i vždycky! N a to m to m ístě v y p rav o v án í svátého L ukáše se děje n a posledy zm ínka o R odičce Boží. V nesm írné své p o k o ře zjevuje se p řed očim a C írkve naposled u p ro stře d apoštolů. P ak u sto u p í d o zátiší. A le zjevuje se p ráv ě n y n í v úloze, k te ro u n e přestane zastávat v C írk v i až do konce světa: jako nejm ocnější P řím lu v k y n ě a P rostřed n ice všech, k te ří se k N í b u d o u o b ra cet s apoštolskou d ů věrou. V e večeřadle vyprošuje apoštolům a u čedník ů m nejvzácnější m ilosti a d ary D u ch a svátého. O d největšího d aru D u ch a svátého až p o nejm enší v b u d o u cích staletích až do konce světa, všecko bude C írk ev a k ažd ý jednotlivec v ní, d o stáv at n a p řím lu v u P an n y M arie a z Jejích ru k o u. Bez N í a bez Jejího p ro střed n ic tv í nebude dána žádná m ilost a žád n ý dar. V šecky hlasy vyznívají stejně. T o h o to p řím lu v n éh o ú k o lu R o d ičky Boží je si C írk ev svátá od p o čátk u dobře vědom a. N ěk o lik hlasů slavných u čitelů církevních z rů z n ý c h dob církevních dějin: Svatý Jan D am ascenský:»ó, svátá M atk o Boží! Pevně doufám, že b u d u spasen, p ro to že n ezv ra tn á důvěra v T ebe je m o u zbraní. A no, b u d u m oci p ronásledovati nepřátele své spásy, k d y ž b u d u m ít štít 21

T v éh o přispění a T v é všem ohoucí p o m o c i!«----- S vatý A ugustin :»B ratři! S veškerou d ů v ěro u a oddaností odevzdávejm e se p řím lu v ám nejblahoslavenější P aňny M arie. V šichni co n ejsnažněji prosm e o Její p ro střed n ic tv í, aby nás ráčila o d p o ru - čiti v nebi. N eboť n ení p o ch y b y, ta, k te rá stala se h o d n o u zrod iti cenu našeho vykoupen í, Ježíše, tím spíše n ám m ůže věnov ati svoji o c h ra n u.«svatý B ernard:» K rálovská Matko...! Skrze T ebe nechť m ám e p řístu p k Synovi! Ó, blahoslavená H ledatelk o a P rositelko m ilosti, M atk o Ž ivota, M atk o Spásy, vypros, aby nás p řijal skrze T ebe, jenž n ám byl skrze T ebe d a ro v á n.... P aní naše, P rostřed n ice naše, P řím lu v k y n ě naše, se Synem svým rač nás sm ířiti, Synu svém u nás p oroučej, Synu svém u nás p ře d sta v!«c o zdědila C írk ev p o apoštolech. Podle ustanovení B ožského Spasitele b u d o v a ch rám u C írkve m ěla stát n a d v anácti apoštolech ja k o na dvan ácti pilířích. P o Jidášovi b y lo dvanácté m ísto uprázd n ěno. Svatý Lukáš v y p o čítává věrné apoštoly. P e tr jako v žd y ck y je jm en o v án na p rv n ím m ístě. Z n ám k a p o v ah y a ducha apoštola P etra je: n ap rav ená a p ro to u ž nezlom ná p ev n o st a stálost ve víře. I C írk ev bude m ít jako dědictví p o P etro v i tu to zn ám k u jeho ducha. P o to m svatý Jan. M á zase svoji zvláštní znám ku. I z jeho ducha vezm e C írk ev: ú c tu k panické čistotě ve službách nejdokonalejší lásk y k B ohu a bližním u. Svatý Jak u b Starší, b ra tr svatého Jana, d y ch til p o sm rti m učednické, jak byl slíbil K ristu P án u na Jeho o tá zk u :»M ůžete-li p iti kalich, k te rý já m ám píti?«m at. 20, 22. Svatý Jak u b i s b ra tre m p ln h o rliv o sti zvolal:»m ůžem e.«p rv n í z apoštolů u m řel sm rtí m učednickou. C írk v i odkázal svoji to u h u p o m učednictví. Svatý O n d řej p ro n ik l na svých apoštolských cestách až do n eznám ý ch k ra jů severně o d Č erného m oře. Svatý O n d řej odkázal C írk v i m isionářskou statečnost. S vatý Filip rad o stn o u o c h o tu ke každé apoštolské práci, svatý T om áš svoji d ů k ladnou zkoum av o st, svatý B arto lo m ěj ry zí u p řím n o st a bezelstnost, svatý M atouš obětavost a nezištnost, svatý Jak u b M ladší p řísn o u spravedlnost v plnění B ožího zákona, svatý Šim on H o rliv ec o b ezřetn o st ve všech věcech, aby jich bylo dobře p o u ž ito ke cti a slávě Boží a svatý Ju d a T adeáš nesm louvavou nesnášenlivost vůči jak ý m k o liv 22