U kvartérních útvarů a útvaru 1410 se předpokládají významné změny ve vymezení, proto bude muset proběhnout další charakterizace po roce

U kvartérních útvarů 1110 1170 a útvaru 1410 se předpokládají významné změny ve vymezení, proto bude muset proběhnout další charakterizace po roce 2004 znovu. Pro útvary 1110, 1120, 1140 1170 se však dá předpokládat, že zůstanou jako rizikové kvůli vlivu těžby. Současné hodnocení rizikovosti u ostatních kvartérních útvarů má tedy v tuto chvíli pouze informativní charakter. Útvar 1420 Kvartér Žitavské pánve bude buď již v roce 2004 nebo ihned poté vyhlášen přeshraničním útvarem, který bude vyžadovat další práce jak vzhledem k tomuto faktu, tak pro rizikovost (negativní vliv dolu Turow). Útvar 4222 Podorlická křída na Orlici byl zařazen do rizikových útvarů jednak na základě nepříznivého poměru mezi odběry a přírodními zdroji a vzhledem k vysokému stupni využití ve zdrojové oblasti Litá Mokré a vztahu k terestrickému systému (přírodní rezervace Zbytka). Po roce 2004 bude nutné ověření současných opatření (minimální přípustná hladina, monitoring). Útvar 4231 Ústecká synklinála na Orlici je nutno hodnotit dohromady s útvarem 4232, navíc je zde významný vliv Hřebečského důlního pole, proto je útvar označen jako rizikový. Útvar 4310 Chrudimská křída bude nutné znovu prověřit z hlediska vlivu na dobrý stav povrchových vod. Útvary 4320 a 4330 Dlouhá mez jižní a severní část vyšly jako rizikové s vysokým stupněm spolehlivosti, přesto by bylo vhodné prověřit znovu data o základním odtoku a realizované odběry. Posledním rizikovým útvarem, kde budou v budoucnu nutné další práce je útvar 4420 Jizerský coniak. Po roce 2004 bude nutná další charakterizace s vyhodnocením účinků čerpání pro hydrotechnickou těžbu Sklopísek Střeleč a stanovení podmínek pro vodoprávní povolení (míra přípustného ovlivnění, monitoring) dosavadní povolení platí do konce 2005. 201

Tabulka A25-1: Hodnocení rizikovosti útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního stavu v oblasti povodí Horního a středního Labe další charakterizace ID útvaru Název útvaru Rizikovost kvantitativní stav - vých. char. Rizikovost kvantitativní stav - další char. Důvod rizikovosti Spolehlivost Poznámka 1110 Kvartérní sedimenty Orlice nerizikový rizikový J 2 vliv těžby štěrkopísku 1120 Kvartérní sedimenty Labe po Pardubice rizikový rizikový P, J 2 vliv těžby štěrkopísku 1130 Kvartérní sedimenty Loučné a Chrudimky rizikový rizikový P 2 1140 Kvartérní sedimenty Labe po Týnec nerizikový rizikový J 2 vliv těžby štěrkopísku 1150 Kvartérní sedimenty Labe po Poděbrady rizikový rizikový P, J 2 vliv těžby štěrkopísku 1160 Kvartérní sedimenty Urbanické brány nerizikový rizikový J 2 vliv těžby štěrkopísku 1170 Kvartérní sedimenty Labe po Jizeru rizikový rizikový P, J 2 vliv těžby štěrkopísku 1410 Glacifluviální sedimenty v záp.části 2 Liberecké kotliny - jižní část rizikový rizikový P,J vliv těžby štěrkopísku 1420 Sedimenty Žitavské pánve rizikový rizikový J 3 negativní vliv dolu Turow 1430 Glacifluviální sedimenty ve Frýdlantském výběžku nerizikový nerizikový 2 4110 Polická pánev nerizikový nerizikový 1 4210 Hronovsko-poříčská křída nerizikový nerizikový 2 4221 Podorlická křída na Úpě a Metuji nerizikový nerizikový 2 4222 Podorlická křída na Orlici rizikový rizikový P,J 4231 Ústecká synklinála na Orlici rizikový rizikový J 2 4240 Královédvorská synklinála nerizikový nerizikový 2 4250 Hořicko - miletínská křída nerizikový nerizikový 2 4261 Kyšperská synklinála na Orlici nerizikový nerizikový 2 4270 Vysokomýtská synklinála nerizikový nerizikový 2 4291 Králický prolom na Orlici nerizikový nerizikový 2 2 vysoké využití v oblasti Litá-Mokré, ovlivnění chráněného území Zbytka hydraulická spojitost s útvarem 4232, Hřebečské důlní pole 4310 Chrudimská křída nerizikový rizikový J 2 ovlivnění povrchových vod (Žejbro) 4320 Dlouhá mez - jižní část rizikový rizikový P 1 4330 Dlouhá mez - severní část rizikový rizikový P 1 4340 Čáslavská křída nerizikový nerizikový 2 4350 Velimská křída nerizikový nerizikový 2 202

ID útvaru Název útvaru Rizikovost kvantitativní stav - vých. char. Rizikovost kvantitativní stav - další char. Důvod rizikovosti Spolehlivost 4360 Labská křída nerizikový nerizikový 2 4410 Jizerská křída pravobřežní nerizikový nerizikový 2 4420 Jizerský coniak rizikový rizikový J 2 4430 Křída Jizery - levý břeh rizikový rizikový P 1 4510 Křída severně od Prahy nerizikový nerizikový 2 4521 Křída Košáteckého potoka nerizikový nerizikový 2 4710 Bazální křídový kolektor na Jizeře nerizikový nerizikový 2 5151 Podkrkonošská pánev nerizikový nerizikový 2 5152 Podkrkonošská pánev - Metuji nerizikový nerizikový 2 5161 Dolnoslezská pánev v povodí Jívky nerizikový nerizikový 2 5162 Dolnoslezská pánev v povodí Stěnavy nerizikový nerizikový 1 5211 Poorlická brázda -severozápadní část nerizikový nerizikový 2 6413 6414 Krystalinikum Krkonoš a Jizerských hor - Jizerské hory nerizikový nerizikový Krystalinikum Krkonoš a Jizerských hor - Krkonoše nerizikový nerizikový 6420 Krystalinikum Orlických hor nerizikový nerizikový 6531 Kutnohorské krystalinikum a Železné hory - část kutnohorská nerizikový nerizikový Kutnohorské krystalinikum a Železné hory - 6532 část Železné hory nerizikový nerizikový vysvětlivky: P - nepříznivý poměr odběru a základního odtoku Z - chybějící data o základním odtoku J - jiný důvod 1 vysoká spolehlivost 2 střední spolehlivost 3 nízká spolehlivost 2 2 2 2 2 Poznámka Těžba písku Střeleč, narušení základního odtoku v útvaru 203

3.2.3.2. Další charakterizace z hlediska chemického stavu Soupis ekologických zátěží Podle evidence ČIŽP a webových stránek MŽP je v současné době většina známých kontaminací vod a horninového prostředí sanována. Sanace nejčastěji stále ještě probíhají, na mnoha místech byly ukončeny. Z tohoto pohledu se výrazně snížilo riziko útvarů podzemních vod Jako velmi rizikové lokality do v současnosti zůstávají ALIACHEM v Pardubicích, Spolana Neratovice a Carborundum Electrite a.s. Benátky. Síť sledování jakosti podzemních vod ČHMÚ Mělké vrty do kvartérních sedimentů a přípovrchové zóny často jeví nálezy polutantů, neboť tyto kolektory jsou velmi náchylné ke znečištění. Znečištění hlubokých křídových kolektorů se nepotvrdilo v takovém rozsahu, jak bylo zjištěno v úvodní charakterizaci. Po analýze časových řad a grafů obsahu polutantu na informačním portálu ČHMÚ bylo potvrzeno znečištění pouze čtyř vrtů. V útvaru 4110 vrt VP7008 Machov, v útvaru 4222 VP7223 Kvasiny, v útvaru 4430 vrt VP7518 Židněves a v útvaru 4521 vrt VP7525 Stránka. Znečištění je překvapivé a je třeba ho dále sledovat a pokusit se najít zdroj kontaminace. Znečištění vrtu v drenážní bázi polické pánve v Machově je těžko vysvětlitelné, pánev je tradičně pokládána za jednu z nejčistších částí Čech. Shrnutí Útvary ID 1xxx Útvary podzemních vod v kvartérních sedimentech jsou velmi cenné díky snadné dostupnosti mělko uložené podzemní vody dovolující velké soustředěné odběry. Vyskytují se podél řek, tedy v území velmi intenzivně osídleném, s intenzivním zemědělstvím i průmyslem často chemickým. Díky tomu jsou velmi zranitelné a často též znečištěné a podle chemického stavu rizikové (kromě glacifluviálních sedimentů v útvarech 1410 a 1430). Útvary ID 4xxx V sedimentech české křídové pánve jsou nejvydatnější útvary podzemních vod, realizuje se z nich 70 % odběrů v oblasti povodí Labe. Výjimkou je centrální blok labské křídy s útvarem 4360, který je vodárensky pasivní. Ostatní útvary jsou obvykle vícekolektorové, pánevního typu, často s artéským zvodněním. Tyto útvary jsou méně náchylné k průniku kontaminantu. Proto je překvapivé, že při úvodní charakterizaci bylo z 22 útvarů zařazeno 16 mezi rizikové podle chemického stavu. Tři útvary 4310, 4360 a 4430 byly hodnoceny jen jako lokálně nesouvisle zvodněné a tedy i jejich rizikový stav byl jen částečný. Toto hodnocení je vhodné pro útvar 4360, ale v chrudimské křídě 4310 i v jizerské levobřežní křídě 4430 jsou vydatné křídové kolektory se spojitým souvislým zvodněním vodárensky využívané, bylo by vhodnější je hodnotit podle těchto vrstevních kolektorů a ne podle přípovrchové zóny.v dalším hodnocení chemického stavu útvarů byly přeřazeny útvary 4221 a 4270 mezi nerizikové. U útvaru 4221 se nepotvrdilo riziko plynoucí z bodových zdrojů kontaminace, útvar 4270 byl zařazen do rizikových podle výsledků z monitoringu, který však bude příslušet v etapě 2005 kvartérnímu útvaru 1130 (změna hranic). Útvary ID 5xxx Oběh podzemní vody v horninách permokarbonských pánví, není zdaleka tak intenzivní jako v křídových kolektorech, poskytuje pouze 5% objemu odběrů v oblasti povodí Labe. Je diskutabilní jejich posuzování v kategorii souvislého zvodnění, které má většinou charakter lokálních tektonických zón a mělkého přípovrchového kolektoru. Podle chemického stavu byly v úvodní charakterizaci zařazeny 4 útvary mezi rizikové: 5151, 5152, 5162 a 5211 díky bodovým zdrojům znečistění. Sanací těchto zdrojů lze přeřadit útvary 5151, 5152 a 5211 mezi nerizikové. Bodové zdroje znečistění v údolí Úpy budou sledovány při monitoringu povrchových vod. 204

Útvary ID 6xxx Krystalické útvary 6413, 6414, 6420 a 6531 tvoří hory na hranicích oblasti povodí Labe. Krystalické horniny nejsou dobře propustné, ale díky vyšším srážkám je i ve zdejším krystaliniku intenzivní oběh podzemních vod. Zvodnění není souvislé. Ochranou před znečištěním je velké zalesnění a řídké osídlení. Navíc jsou součástí chráněných krajinných oblastí Železné hory, Orlické hory a Národní park Krkonoše. Části útvarů 6413, 6414 a 6420 byly identifikovány jako rizikové kvůli bodovým zdrojům znečištění. Protože však riziko nebylo potvrzeno monitoringem, byly tyto útvary zařazeny do nerizikových. Části s bodovými zdroji znečištění však musí být sledovány při monitoringu povrchových vod. Více náchylné k hodnocení za rizikové jsou útvary 6531 a 6532 kutnohorské krystalinikum, který tvoří jen mírně zvlněná pahorkatina zemědělsky využívaná s výrazným dopadem těžby nerostů. Celý útvar 6531 byl označen jako rizikový. Z útvaru 6532 byla hodnocena jako riziková dílčí povodí na základě nepřímého hodnocení atrazinu a bodových zdrojů znečištění. Výsledná spolehlivost hodnocení byla u útvarů, kde byly výsledky rizikovosti shodné ve výchozí a další charakterizaci označena podle toho, jestli byl útvar zařazen na základě přímého hodnocení (vysoká spolehlivost) a nebo jestli údaje z monitoringu chyběly (nízká spolehlivost). Všechny útvary, které přešly z kategorie rizikových do nerizikových, byly označeny nižším stupněm spolehlivosti. Nižším stupněm spolehlivosti byly označeny také útvary 1110 1170 a 1410, neboť v roce 2005 dojde ke změně vymezení. Po roce 2004 by měla být věnována zvýšená pozornost jednak všem útvarům, ve kterých byl indikován významný vliv a není u nich adekvátní monitoring, dále rizikovým útvarům a všem útvarům s nižší mírou spolehlivosti. U kvartérních útvarů, kde dojde k významné změně hranic, bude nutné provést celou charakterizaci znovu, u ostatních útvarů bude nutné doplnit hlavně údaje z monitoringu jakosti a to jak povrchových, tak podzemních vod. 205

Tabulka A25-2: Hodnocení rizikovosti útvarů podzemních vod z hlediska kvantitativního stavu v oblasti povodí Horního a středního Labe další charakterizace ID útvaru Název útvaru rizikovost chem. Stav vých. Char důvod rizikovosti rizikovost chem. Stav další char. Důvod rizikovosti spolehlivost Poznámka 1110 Kvartérní sedimenty Orlice rizikový At, N (přímé) rizikový At, N (přímé) 2 1120 Kvartérní sedimenty Labe po Pardubice rizikový Bz (přímé) rizikový Bz (přímé) 2 1130 Kvartérní sedimenty Loučné a Chrudimky rizikový Bz, N (přímé) rizikový Bz, N (přímé) 2 1140 Kvartérní sedimenty Labe po Týnec rizikový Bz, N (přímé) rizikový Bz, N (přímé) 2 1150 Kvartérní sedimenty Labe po Poděbrady rizikový Bz, N (přímé) rizikový Bz, N (přímé) 2 1160 Kvartérní sedimenty Urbanické brány rizikový At (nepřímé) rizikový At (nepřímé) 2 1170 Kvartérní sedimenty Labe po Jizeru rizikový kombinace rizikový kombinace 2 Glacifluviální sedimenty v záp.části Liberecké 1410 kotliny nerizikový nerizikový 2 1420 Kvartér Žitavské pánve rizikový Bz (nepřímé) rizikový Bz (nepřímé) 2 Glacifluviální sedimenty ve Frýdlantském 1430 výběžku nerizikový nerizikový 1 4110 Polická pánev rizikový Bz (přímé) rizikový Bz (přímé) 1 4210 Hronovsko-poříčská křída nerizikový nerizikový 1 4221 Podorlická křída na Úpě a Metuji rizikový Bz (přímé) nerizikový 3monitoring podz. Vod 4222 Podorlická křída na Orlici rizikový Bz (přímé) rizikový Bz (přímé) 1 4231 Ústecká synklinála na Orlici nerizikový nerizikový 1 4240 Královédvorská synklinála rizikový Bz (přímé) rizikový Bz (přímé) 2 4250 Hořicko miletínská křída nerizikový nerizikový 1 4261 Kyšperská synklinála na Orlici nerizikový nerizikový 1 4270 Vysokomýtská synklinála rizikový Bz (přímé) nerizikový 3monitoring podz. Vod 4291 Králický prolom sever nerizikový nerizikový 1 4310 Chrudimská křída rizikový (část) At, N, Bz (nepřímé) rizikový At (nepřímé) 2monitoring povrch. Vod 4320 Dlouhá mez jižní část rizikový N (přímé) rizikový N (přímé) 1 4330 Dlouhá mez severní část rizikový N (přímé) rizikový N (přímé) 1 4340 Čáslavská křída rizikový Bz, At (nepřímé) rizikový Bz, At (nepřímé) 2 4350 Velimská křída rizikový At (nepřímé) rizikový At (nepřímé) 2 206

ID útvaru Název útvaru rizikovost chem. Stav vých. Char 4360 Labská křída rizikový (část) 4410 Jizerská křída pravobřežní rizikový důvod rizikovosti rizikovost chem. Stav další char. Důvod rizikovosti spolehlivost Poznámka At (přímé), Bz (nepřímé) rizikový At (přímé) 1 Bz (nepřímé), At (přímé) rizikový Bz (nepřímé), At (přímé) 1 4420 Jizerská křída coniak nerizikový nerizikový 1 4430 Jizerská křída levobřežní rizikový (část) At (nepřímé), N (přímé) rizikový At (nepřímé), N (přímé) 1 4510 Pražská křída rizikový (část) Bz (nepřímé) rizikový Bz (nepřímé) 3 4521 Křída Košáteckého potoka rizikový Bz (přímé) rizikový Bz (přímé) 1 4710 Bazální křídový kolektor na Jizeře nerizikový nerizikový 1 5151 Podkrkonošská pánev sever rizikový Bz (přímé) nerizikový 3monitoring podz. Vod 5152 Podkrkonošská pánev na Metuji rizikový kombinace nerizikový 2monitoring podz. Vod 5161 Dolnoslezská pánev západ nerizikový nerizikový 1 5162 Dolnoslezská pánev východ rizikový Bz (nepřímé) nerizikový 3monitoring povrch. Vod 5211 Poorlická brázda severozápadní část rizikový (část) Bz (nepřímé) nerizikový 2monitoring povrch. Vod Krystalinikum Krkonoš a Jizerských hor 6413 Jizerské hory rizikový (část) Bz (nepřímé) nerizikový 3monitoring povrch. Vod Krystalinikum Krkonoš a Jizerských hor 6414 Krkonoše rizikový (část) Bz (nepřímé) nerizikový 3monitoring povrch. Vod 6420 Krystalinikum Orlických hor rizikový (část) Bz (nepřímé) nerizikový 3monitoring povrch. Vod Kutnohorské krystalinikum a Železné hory část 6531 kutnohorská rizikový (část) At (nepřímé), N (přímé) rizikový At (nepřímé), N (přímé) 1 Kutnohorské krystalinikum a Železné hory část rizikový 6532 Železné hory rizikový (část) At, Bz (nepřímé) (část) At, Bz, J (nepřímé) 2 207

3.2.4.Určení rizikových útvarů podzemních vod V následující tabulce je zpracován přehled výsledného hodnocení rizikovosti z hlediska kvantitativního i chemického stavu. Celková rizikovost je vždy dána méně příznivým výsledkem. Prakticky všechny útvary podzemních vod byly ve výsledku hodnoceny jako celek s výjimkou útvaru 6532 Kutnohorské krystalinikum a Železné hory část Železné hory. Tento útvar byl rozdělen na dvě části jihozápadní část je označena jako neriziková a severovýchodní jako riziková z hlediska chemického stavu. Tabulka A25: Rizikové útvary podzemních vod ID útvaru Plocha [km2] Název útvaru rizikovost kvantitativní stav rizikovost chemický stav celková rizikovost 1110 114,7Kvartérní sedimenty Orlice rizikový rizikový rizikový 1120 83,6Kvartérní sedimenty Labe po Pardubice rizikový rizikový rizikový 1130 63,9Kvartérní sedimenty Loučné a Chrudimky rizikový rizikový rizikový 1140 133,9Kvartérní sedimenty Labe po Týnec rizikový rizikový rizikový 1150 85,1Kvartérní sedimenty Labe po Poděbrady rizikový rizikový rizikový 1160 40,2Kvartérní sedimenty Urbanické brány rizikový rizikový rizikový 1170 137,9Kvartérní sedimenty Labe po Jizeru rizikový rizikový rizikový Glacifluviální sedimenty v záp.části Liberecké 1410 110,9kotliny rizikový nerizikový rizikový 1420 18,6 Kvartér Žitavské pánve rizikový rizikový rizikový 1430 125,6Glacifluviální sedimenty ve Frýdlantském výběžku nerizikový nerizikový nerizikový 4110 227,6Polická pánev nerizikový rizikový rizikový 4210 39,0Hronovsko-poříčská křída nerizikový nerizikový nerizikový 4221 252,8Podorlická křída na Úpě a Metuji nerizikový nerizikový rizikový 4222 424,2Podorlická křída na Orlici rizikový rizikový rizikový 4231 175,5Ústecká synklinála na Orlici rizikový nerizikový rizikový 4240 131,4Královédvorská synklinála nerizikový rizikový rizikový 4250 421,3Hořicko miletínská křída nerizikový nerizikový nerizikový 4261 179,5Kyšperská synklinála na Orlici nerizikový nerizikový nerizikový 4270 871,8Vysokomýtská synklinála nerizikový nerizikový nerizikový 4291 61,3Králický prolom sever nerizikový nerizikový nerizikový 4310 530,7Chrudimská křída rizikový rizikový rizikový 4320 44,0Dlouhá mez jižní část rizikový rizikový rizikový 4330 28,7Dlouhá mez severní část rizikový rizikový rizikový 4340 261,6Čáslavská křída nerizikový rizikový rizikový 4350 285,7Velimská křída nerizikový rizikový rizikový 4360 2812,1Labská křída nerizikový rizikový rizikový 4410 686,5Jizerská křída pravobřežní nerizikový rizikový rizikový 4420 151,8Jizerská křída coniak rizikový nerizikový rizikový 4430 905,6Jizerská křída levobřežní rizikový rizikový rizikový 4510 612,2Pražská křída nerizikový rizikový rizikový 4521 338,1Křída Košáteckého potoka nerizikový rizikový rizikový 4710 1884,0Bazální křídový kolektor na Jizeře nerizikový nerizikový nerizikový 5151 879,6Podkrkonošská pánev sever nerizikový nerizikový nerizikový 5152 58,0Podkrkonošská pánev na Metuji nerizikový nerizikový nerizikový 5161 139,7Dolnoslezská pánev západ nerizikový nerizikový nerizikový 5162 165,3Dolnoslezská pánev východ nerizikový nerizikový nerizikový 5211 73,8Poorlická brázda severozápadní část nerizikový nerizikový nerizikový 208

ID útvaru Plocha [km2] Název útvaru rizikovost kvantitativní stav rizikovost chemický stav celková rizikovost Krystalinikum Krkonoš a Jizerských hor Jizerské 6413 701,4hory nerizikový nerizikový nerizikový Krystalinikum Krkonoš a Jizerských hor 6414 891,3Krkonoše nerizikový nerizikový nerizikový 6420 575,7Krystalinikum Orlických hor nerizikový nerizikový nerizikový Kutnohorské krystalinikum a Železné hory část 6531 826,2kutnohorská nerizikový rizikový rizikový Kutnohorské krystalinikum a Železné hory část 653201 259,7Železné hory JV část nerizikový nerizikový nerizikový Kutnohorské krystalinikum a Železné hory část 653202 519,5Železné hory SZ část nerizikový rizikový rizikový 3.2.5.Posouzení dopadů změn úrovně hladin podzemních vod Jako cíl vodohospodářských snah je deklarován trvale udržitelný stav. Pokud však je trvale likvidován kolektor podzemních vod těžbou, potom nelze v žádném případě mluvit o trvale udržitelném stavu, ale o postupné degradaci útvaru podzemní vody. Těženým kolektorem jsou pískovce, opuky a hlavně štěrkopísky. Pouze těžba štěrkopísku je v oblasti povodí Labe tak intenzivní, že dochází k významným trvalým změnám v proudění podzemních vod. Útvary podzemních vod ve štěrkopísku tak mohou splňovat pouze postupně se snižující kvantitativní cíle. Přestat těžit štěrkopísek ovšem nelze bez negativního dopadu na rozvoj společnosti. Zasaženými útvary jsou útvary 1110, 1120, 1140 až 1170 v kvartérních fluviálních sedimentech podél toku Labe a jeho přítoků a také útvar 1420 v glaciofluviálních sedimentech povodí Nisy. Uvedené útvary jsou vodohospodářsky významné, realizuje se z nich 20% stávajících vodárenských odběrů v oblasti povodí. Navíc jsou vhodné pro umělou infiltraci, jako se příkladně provádí v útvaru 1170 ve vodárně Káranný. Hydraulická interakce mezi útvary podzemní vody ve štěrkopískových terasách a útvary povrchové vody v toku významně vyrovnává výkyvy průtoku, včetně transformace povodňové vlny. Hlavní riziko pro útvar podzemní vody je otevření těžebního pole protáhlého ve směru proudění vody. Jáma štěrkoviště pak funguje jako drén zcela bez proudových odporů, který snižuje hladinu podzemní vody v horní části proudového pole a naopak ji zvyšuje na dolním konci. Výsledným efektem je vysušení jedné části a zamokření druhé. Přesto může existovat oboustranně prospěšná koexistence těžby a vodárenského odběru, kdy se realizuje odběr z vytěženého písníku (odběr Oplatil). Okysličením vody v písníku a biologickou aktivitou dochází ke zlepšení chemického složení vody (snížení obsahu Fe, Mn, NO 3 i těkavých polutantů). Zhoršením je obtížnější mikrobiologické zabezpečení a teplotní charakter odebírané vody. Ve vodohospodářském plánu musí být stanoveny priority využití území buď pro těžbu, nebo pro vodohospodářské cíle a tyto plochy by měly být optimalizovány s ohledem na co nejmenší narušení proudových systémů podzemní vody a zachování co nejlepšího kvantitativního stavu útvaru podzemní vody. 209

Tabulka A26: Útvary podzemních vod s nižšími cíli pro kvantitativní stav ID útvaru Název útvaru Důvod stanovení nižších cílů 1110 Kvartérní sedimenty Orlice Likvidace kolektoru podzemních vod těžbou 1120 Kvartérní sedimenty Labe po Likvidace kolektoru podzemních vod těžbou Pardubice 1140 Kvartérní sedimenty Labe po Likvidace kolektoru podzemních vod těžbou Týnec 1150 Kvartérní sedimenty Labe po Likvidace kolektoru podzemních vod těžbou Poděbrady 1160 Kvartérní sedimenty Urbanické Likvidace kolektoru podzemních vod těžbou brány 1170 Kvartérní sedimenty Labe po Likvidace kolektoru podzemních vod těžbou Jizeru 1410 Glacifluviální sedimenty Likvidace kolektoru podzemních vod těžbou v záp.části Liberecké kotliny 1420 Kvartér Žitavské pánve Likvidace kolektoru podzemních vod těžbou 3.2.6. Posouzení vlivu znečištění na jakost podzemních vod V oblasti povodí Labe nebyl identifikován žádný útvar podzemní vody s tak masivním poškozením chemického stavu, který by vyžadoval zařazení mezi útvary s nižšími cíly pro chemický stav. Nejhorší jakost podzemní vody jeví mělké přípovrchové kolektory, ve kterých se bezprostředně obráží intenzita zemědělského využití krajiny. Typickým útvarem toho typu je labská křída 4360. Oběh podzemní vody je malý, území je vodohospodářsky deficitní, vnesené znečištění je málo ředěné a je pomalu vymýváno. Podle dosavadních odhadů nejeví významně vzestupný, či sestupný trend v chemickém stavu, znečištění zůstává na stejné úrovni. Je možné, že tento útvar bude v další charakterizaci mezi útvary s nižšími cíly zařazen. Z bodových zdrojů znečištění je nevýznamnější ALIACHEM OZ Syntezia (ID-11765005) v Semtíně u Pardubic. V prioritách odstraňování zátěží má jednu z nejvyšších priorit 9,75 bodů z desetibodové škály. Chemická továrna způsobila kontaminaci horninového prostředí i podzemní vody širokým spektrem chemických látek anorganického i organického původu. Sanace již byla zahájena, nelze však vyloučit, že nebude úspěšně ukončena do roku 2015, a tím nebude útvar podzemních vod 1140 splňovat podmínky dobrého stavu. Tabulka A27: Útvary podzemních vod s nižšími cíli pro chemický stav ID útvaru Název útvaru Důvod stanovení nižších cílů 1140 Kvartérní sedimenty Labe po Týnec Prozatím jen pravděpodobný odhad nižších cílů vzhledem k rozsáhlé kontaminaci vody a horninového prostředí v chemické továrně ALIACHEM 210

3.2.7. Nejistoty a chybějící data Kvantitativní vlivy a dopady Určité nejistoty se týkají prakticky všech použitých dat. Z tohoto hlediska jsou asi na nejvyšší úrovni data o odběrech podzemních vod. Hlavně v případě více útvarů podzemních vod nad sebou však bude nutné znát i údaj, z kterého kolektoru je odběr uskutečňován, aby mohl být zařazen do správného útvaru. Další nejistoty jsou více méně metodického charakteru: podíl indukované a povrchové vody v odběrech z kvartérních útvarů, nejasné zařazení odběrů ze štěrkovišť v některých případech jako povrchový, jindy jako podzemní odběr. Relativně nízkou věrohodnost mají údaje o hodnotách přírodních zdrojů podzemních vod. Zde bude nutný jak další metodický vývoj (hlavně opět u kvartérních útvarů), tak pravidelné hodnocení v rámci hydrologické bilance. Oceňování množství podzemní vody bylo v České republice zaběhnutou praxí regionálního hydrogeologického průzkumu, včetně oponentních projednání i státní evidence tzv. klasifikovaných zásob. Současná hodnocení zdrojů podzemních vod jak ve VÚV, tak i v ČHMÚ často vycházejí z výsledků těchto průzkumů. Tento systém oceňování zdrojů podzemních vod na základě terénního průzkumu byl při transformaci společnosti v letech 1989-90 zcela přerušen. Metodika výpočtu zdrojů podzemních vod se dále vyvíjela a vyvíjí, a je nepochybné, že by se měla velká řada výpočtů aktualizovat terénním průzkumem, dnes navíc již interpretovaným za pomoci digitálních modelů. V USA jsou výpočty zdrojů podzemních vod takto aktualizovány každých 6 let. Prakticky úplně chybí údaje o umělé infiltraci, což většinou nevadí pokud by však byla lokálně významná, bylo by nutné data doplnit. Do budoucna bude také nutné doplnit shromažďovaná data o údaje kolísání hladin podzemních vod v blízkosti velkých odběrů podzemních vod. Vlivy a dopady na chemický stav podzemních vod Údaje o bodových zdrojích byly převzaty ze Systému evidence zátěží (databáze SEZ) jako nejúplnější informace na úrovni ČR. Přes vysokou úroveň systému patří mezi významnější problémy pro implementaci Rámcové směrnice neúplnost shromážděných dat, občas problematický způsob aktualizace a neúplný rozsah sledovaných látek. Data o plošném znečištění nepatří do kategorie primárních dat je nutné je zpracovat a interpretovat. Jejich věrohodnost je tedy ovlivněna jak úrovní a dostupností primárních dat, tak metodickými postupy a možnostmi vyhodnocení a interpretace. Data o vstupech dusíku ze zemědělství byla na úrovni okresů naposledy zpracovávána ČSÚ za rok 1999. Od té doby jsou vydávána pouze na úrovni krajů, což je již naprosto nepřijatelná úroveň generalizace. Pro potřeby Nitrátové směrnice se v současné době připravuje zpracování na menší jednotky, tato data však budou k dispozici až v příštím roce. Data o vstupech síry a dusíku z atmosférické depozice jsou zpracovávány v ČHMÚ. Problémem je jednak velmi nízký počet stanic, na kterých se provádí měření (cca 20 na celou republiku) a také fakt, že tímto způsobem se hodnotí pouze tzv. mokrá depozice, což výrazně zkresluje vstupy dusíku a síry na půdu z atmosférické depozice. Vstupy prostředků pro ochranu rostlin (pesticidů) do půdy jsou vedeny na velmi dobré úrovni, problémy jsou zde spíše v metodické rovině (výběr problematických pesticidů, chování pesticidů v půdě a ve vodě atd.). Dalšími základními údaji pro plošné vlivy je užívání půdy, tedy CORINE. Pro hodnocení byla použita data z poloviny 90. let, ve kterých zatím stále přetrvávají různé chyby. V současné době se dokončuje CORINE z let 2000 2002 snad alespoň část problémů zde bude odstraněna. Data z monitoringu jakosti podzemních vod jsou k dispozici jednak ze státní sítě ČHMÚ, jednak ze sledování surové vody pro pitné účely. U dat ze sledování surové vody je 211

problémem jednak jejich dostupnost a hlavně formáty předávaných dat, které téměř znemožňují hodnocení dat. Státní síť sledování podzemních vod bude v nejbližším období procházet rekonstrukcí (vybudování nových objektů). Největším problémem pro hodnocení rizikovosti z hlediska chemického stavu je u některých ukazatelů nízký počet sledování (1x ročně, poslední 2 3 roky) viz tabulka přehledu monitoringu v kapitole 2.2.2. Z hlediska pesticidů se jeví jako problematické vykazování hodnot celkových pesticidů u odběrů podzemních vod pro pitné účely. Sumární hodnota je naprosto nevypovídající. Zcela chybí věrohodná data z monitoringu poblíž významných zdrojů znečištění jak státní síť, tak odběry podzemních vod pro pitné účely se bodovým zdrojům znečištění pochopitelně vyhýbají. Data z databáze SEZ nemohou tento deficit ve stávající podobě nahradit. 3.2.8. Doporučení pro monitoring Z hlediska kvantitativního stavu pozemních vod bude do budoucna také nutné doplnit shromažďovaná data o údaje kolísání hladin podzemních vod v blízkosti velkých odběrů podzemních vod. V současné době je státní monitorovací síť podzemních vod spravovaná ČHMÚ v rekonstrukci a není možné ji hodnotit. Tato síť vznikala postupně od 60-tých let minulého století, kdy byla vyhloubena většina vrtů k monitorování hladin podzemních vod v kvartérních fluviálních sedimentech podél říčních toků a teprve později byly do sítě přidávány hluboké vrty do pánevních struktur. V oblasti povodí Labe je hustota sítě cca 1 objekt na 30 km2. Ovšem většina vrtů je mělkých a tak pozorování útvarů podzemní vody v křídě má nízkou nedostatečnou hustotu. Monitorovací vrty v permokarbonských pánvích a krystaliniku zcela chybí. Tento stav je nevyhovující a aktivitou ČHMÚ dochází k zásadní rekonstrukci státní monitorovací sítě. Zhruba lze konstatovat, že dojde k redukci mělkých vrtů v kvartérních fluviálních sedimentech a naopak k rozšíření počtu vrtů v křídových a permokarbonských pánvích. Rekonstrukce je nyní ve stadiu projektů a pokud se je podaří zrealizovat bude plošná hustota dat o kvalitě podzemních vod v budoucnu podstatně vyšší než dnes. Další údaje o kvalitě jímané podzemní vody jsou získávány od vodáren a shromažďovány jednak v podniku Povodí Labe a využity při roční bilanci množství a jakosti vod, jednak na Krajských úřadech a MZe (data podle zákona o vodovodech a kanalizacích). Útvary podzemních vod v krystalických (ID 6xxx) a permokarbonských útvarech (ID 5xxx) s rychlým přípovrchovým oběhem podzemních vod lze monitorovat společně s povrchovými vodami. Speciální monitoring jakosti podzemních vod těchto útvarů většinou není nutný. Zásadním problémem monitoringu jakosti podzemních vod však je to, že se systematicky vyhýbá bodovým zdrojům znečištění. Z hlediska směřování státní sítě pozorování je to v pořádku a samozřejmost pro odběry vody pro pitné účely, pro hodnocení rizikovosti je to však závažný nedostatek. Jak již bylo konstatováno v kapitole 3.2.7, data ze Systému evidence zátěží nemohou tento deficit ve stávající podobě nahradit. Na základě výsledků charakterizace by měla být pravidelně shromažďována alespoň data poblíž problematických bodových zdrojů znečištění (zde je možno kombinovat monitoring povrchových a podzemních vod podle typu struktury), které byly vyhodnoceny jako rizikové (nepřímé hodnocení). Vhodnější by samozřejmě byl systematický přístup a pravidelné hodnocení rizikovosti všech bodových zdrojů znečištění podle kritérií Rámcové směrnice. Obecně nejvíce doporučení by mělo směřovat do oblasti monitoringu nebezpečných látek v podzemních vodách. Podle požadavků Rámcové směrnice bude nutné hlavně 212

přizpůsobit monitorovací programy výsledkům charakterizace. V útvarech, kde se nachází buď významný zdroj znečištění, vyhodnocený jako rizikový (problematická stará zátěž, vysoké vstupy plošného znečištění apod.) nebo byl útvar označen jako rizikový na základě přímého hodnocení by měl být monitoring podrobněji zaměřen na problematické látky a to jak pro provozní, tak situační monitoring. Konkrétní doporučení vyplývají z výsledků hodnocení rizikovosti útvarů podzemních vod. Útvary nebo části útvarů, které byly přeřazeny ze skupiny rizikových do nerizikových je třeba z tohoto hlediska sledovat přednostně. 4. Ekonomická analýza užívání vody Role ekonomické analýzy užívání vody Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2000/60/ES ustavující rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (dále Rámcová směrnice), která byla transponována do relevantních českých právních předpisů, ukládá v článku 5 pro každou oblast povodí zpracovat mimo analýzy jejích charakteristik a zhodnocení dopadů lidské činnosti na stav povrchových a podzemních vod také ekonomickou analýzu užívání vody. Cílem ekonomické analýzy je zejména ověřit současný stav (počátek roku 2003) a zajistit podklady a podmínky k uplatnění principu návratnosti nákladů za vodohospodářské služby s ohledem na dlouhodobou prognózu nabídky a poptávky v užívání vody v dané oblasti povodí. Dále je jejím cílem i posouzení a porovnání možných variant jednotlivých opatření zahrnovaných do programů opatření tak, aby tyto programy byly nákladově optimalizovány. Protože má být ekonomická analýza zpracována do čtyř let po nabytí účinnosti Rámcové směrnice, jsou práce zahájeny již v rámci přípravných prací a budou pokračovat v další etapě plánování v oblasti vod. Ekonomická analýza užívání vody je v této fázi prací přehledně zpracována do tabulek, ke kterým jsou připojeny příslušné komentáře i schémata a je členěna na tyto hlavní části: 1. Hospodářský význam užívání vody v oblasti povodí, kde jsou uvedeny obecné socioekonomické ukazatele a provedeno zhodnocení hlavních druhů užívání vody v oblasti povodí. 2. Prognóza trendů do roku 2015, základní scénář, kde je provedena prognóza trendů vývoje klíčových hnacích sil na národní úrovni, průmět trendů do změn významných užívání vody a vodohospodářských služeb na národní úrovni i na úrovni oblasti povodí a uvedena prognóza změn významných vlivů k roku 2015 na úrovni oblasti povodí. 3. Analýza míry návratnosti nákladů, kde jsou charakterizovány finanční toky mezi poskytovateli a příjemci vodohospodářských služeb na národní úrovni a je provedena analýzy nákladů na vodohospodářské služby a příjmů za ně v úrovni oblasti povodí a je posouzena návratnost nákladů v úrovni oblasti povodí. 4. Příprava na analýzu efektivnosti nákladů. Hospodářský význam užívání vody v oblasti povodí 213

4.1.1. Přehled ukazatelů Tabulka E1: Obecné socioekonomické ukazatele ukazatel Populace celkový počet obyvatel počet obyvatel v městské a venkovské oblasti počet obyvatel v produktivním věku (15-64 let) počet domácností hustota obyvatelstva hustota obyvatelstva ve venkovských a městských oblastech Hrubý domácí produkt (ČR) celkový HDP (běžné ceny) HDP na obyvatele Míra ekonomického růstu (ČR) celková podle hlavních sektorů NH: zemědělství průmysl služby a ostatní sektory NH Měsíční čistý průměrný příjem na obyvatele na domácnost Zaměstnanost a nezaměstnanost celková zaměstnanost zaměstnanost v hlavních ekonomických sektorech: zemědělství průmysl služby a ostatní sektory NH míra nezaměstnanosti hodnota 1 497 tis. 952/545 tis. 1 041 tis. 613 tis. 111 obyvatel/km 2 52/332 obyvatel/km 2 265 936 mil.kč/rok 178 607 Kč/obyv. 107,6 % 106,5 % 107,6 % 107,7 % 7 568 Kč 19 959 Kč 709,4 tis. obyvatel 39,5 tis.obyvatel 228,4 tis.obyvatel 441,5 tis.obyvatel 7,77 % Tabulka E2: Charakteristiky vodohospodářských služeb charakteristika Zásobení vodou Celkové odběry vody (množství/počet uživatelů) z povrchových zdrojů z toho: energetika průmysl vodovody zemědělství ostatní z podzemních zdrojů z toho: energetika průmysl vodovody zemědělství Hodnota mil. m 3 /rok, počet 541,798/232 395,632/ 12 97,182/129 42,827/ 32 6,034/ 42 0,306/ 17 129,913/ 937 0,849/ 6 10,440/ 147 115,233/ 644 1,412/ 94 214

ostatní Zásobení z vodovodů pro veřejnou potřebu obyvatelstvo připojené na vodovody celkové zásobení z vodovodů (voda fakturovaná) z povrchových zdrojů z podzemních zdrojů sektor domácností (voda fakturovaná) sektor průmyslu (voda fakturovaná) sektor zemědělství (voda fakturovaná) ztráty vody (poměr mezi vodou vyrobenou a fakturovanou) počet subjektů vlastnících infrastrukturu hrubá produkce (OKEČ 41) 1,978/ 46 85,2 % 69,69 mil. m 3 /rok 18,88 mil. m 3 /rok 50,81 mil. m 3 /rok 43,64 mil. m 3 /rok 19,46 mil. m 3 /rok 0,37 mil. m 3 /rok 32,88 % X XX mil.kč/rok Zásobení z vlastních zdrojů obyvatelstvo průmysl zemědělství celkem z povrchových zdrojů z podzemních zdrojů (nad 500 m 3 /měsíc, 6000 m 3 /rok) 0 % 76,1 % 96,96 % 489,530 mil. m 3 /rok 478,206 mil. m 3 /rok 11,324 mil. m 3 /rok Požadavky na veřejné zásobení počet osob počet domácností podíl zásobení v městské a venkovské oblasti 60 tis. 25 tis. 40/60 % Vypouštění a čištění odpadních vod, kanalizace pro veřejnou potřebu Vypouštění odpadních a důlních vod do povrchových vod (množství/počet uživatelů) celkem z toho: energetika průmysl kanalizace zemědělství ostatní Kanalizace pro veřejnou potřebu obyvatelstvo připojené na veřejnou kanalizaci množství odváděných odpadních vod celkem z toho: domácnosti celkem na osobu na domácnost průmysl zemědělství počet subjektů vlastnících infrastrukturu mil. m 3 /rok, počet 221,181/558 1,612/ 5 60,904/139 157,347/369 0,03/ 3 1,288/ 42 66,7 % 76,36 mil. m 3 /rok 47,7 mil. m 3 /rok 48 m 3 /rok 143 m 3 /rok 21,4 mil. m 3 /rok 0,4 mil. m 3 /rok X 215

hrubá produkce (OKEČ 90) Čistírny odpadních vod (ČOV) celkový počet a kapacita počet a kapacita mechanických ČOV počet a kapacita biologických ČOV přírůstek kapacity intenzifikovaných ČOV obyvatelstvo připojené na ČOV Závlahy počet vlastníků infrastruktury celková plocha závlah hrubá produkce (OKEČ 01.41) farmy/zemědělci připojení na veřejné zásobování celkové množství vody z povrchových zdrojů z podzemních zdrojů farmy/zemědělci zásobovaní z vlastních zdrojů celkové množství vody z povrchových zdrojů z podzemních zdrojů hlavní plodiny na zavlažovaném území XX mil.kč/rok počet, tis. EO 334/1891,6 16/ 90,6 318/ 1801 X tis. EO 59 % XX XX tis. ha XX mil.kč/rok X mil. m 3 /rok X X X mil. m 3 /rok 6,297 6,037 0,026 zelenina Služby správců povodí, správců vodních toků a jiných subjektů Vodní toky (délka) celkem z toho ve správě: Povodí, s.p. Lesů ČR ZVHS jiných subjektů - odhad upravené vodní toky celkem Plavební kanály (délka celkem) Plavební komory (počet) Zásobní kapacity počet vodních nádrží (VN) celkový prostor VN celkový zásobní prostor VN převládající účely zásobení Ochranné kapacity počet VN celkový ovladatelný ochranný prostor VN počet polderů celkový ochranný prostor polderů 14 344 km 3 741 km 3 060 km 6 550 km 993 km 5 062 km 7,7 km 18 112 178,907 mil. m 3 111,475 mil. m 3 nadlepšení průtoku, částečná ochrana před povodněmi, energetika, odběr vody pro pitné účely, retence, závlahy 14 34,817 mil. m 3 5 216

Kapacity pro vytvoření spádu počet přehrad počet jezů hydroenergetický potenciál teoretický hydroenergetický potenciál využitelný Tabulka E3: Charakteristiky vlastního užívání vody charakteristika Zemědělství orná půda celkem hospodářská zvířata (počty dle hlavních druhů) koně skot prasata ovce a berani drůbež hektarové výnosy v členění dle hlavních skupin zemědělských plodin obiloviny brambory cukrovka techn. krmná řepa řepka pícniny na orné půdě hrubá zemědělská produkce celková průměrná na hektar zemědělské půdy počet zaměstnanců Celkové užití hlavních vstupů (prům. hnojiv a látek na ochranu rostlin) nitráty fosfor pesticidy Průmysl celkem hrubá produkce počet zaměstnanců Služby a ostatní sektory NH hrubá produkce Využití vodní energie instalovaný výkon VE výroba elektřiny celkem % z celkové státní výroby počet zaměstnanců Tepelná a jaderná energetika instalovaný výkon tepelné elektrárny jaderné elektrárny 2,26 mil. m 3 21 754 60 GWh/rok 10 GWh/rok hodnota 580 tis. ha 5 tis. 262 tis. 549 tis. 15 tis. 4 696 tis. 4,36 t/ha/rok 22,71 t/ha/rok 49,12 t/ha/rok 39,48 t/ha/rok 2,29 t/ha/rok 6,16 t/ha/rok 19 825 tis. Kč/rok 25,02 tis.kč/ha/rok 39,5 tis. 0,071 t/ha č. živin 0,015 t/ha č. živin 1,21 kg/ha 361 555 mil. Kč/rok 228,4 tis. 296 757 mil.kč/rok 50 MW 139 GWh/rok 0,18 50 1 382 MW 0 MW 217

výroba elektřiny tepelné elektrárny jaderné elektrárny celkem % z celkové státní výroby počet zaměstnanců Plavba a vodní doprava přeprava zboží množství hodnota přístavy počet přístavů množství přepraveného zboží hodnota přepraveného zboží počet zaměstnanců počet proplavených lodí ujetá vzdálenost lodí celkem Těžba štěrku (z tekoucích a stojatých vod) počet těžebních společností počet těžebních míst hrubá produkce počet zaměstnanců celkový objem těžby štěrku Rybí hospodářství počet rybích farem hrubá produkce počet zaměstnanců množství prodaných ryb za rok Rekreační rybolov počet revírů počet vydaných povolení 5 464 GWh/rok 0 GWh/rok 5 464 GWh/rok 7,16 % 1 100 tis. 0,494 mil. t/rok XX mil. Kč/rok 5 279 tis. t/rok mil. Kč/rok 0,490 tis. 8 533 počet/rok XX km/rok 0 0 0 mil. Kč/rok 0 tis. 0 tis.t/rok XX XX mil. Kč/rok 5,6 tis. 3,25 tis.t/rok 170 XX Jízda na člunech a windsurfing počet osob na den 22 Cestovní ruch počet turistů na den průměrné výdaje na turistu a den celková hrubá produkce počet zaměstnanců Ochrana před povodněmi chráněné obyvatelstvo hrubá produkce chráněných ekonomických aktivit potenciální ztráty na majetku, ekonomických aktivitách Odvodnění délka městského a zemědělského odvodnění Plošné znečištění dusík fosfor pesticidy síra ztráta půdy erozí 6850 1 530 Kč XX mil. Kč/rok 28 tis. 121 tis. XX mil. Kč/rok XX mil. Kč XX km 49,42 kg/ha/rok 0,682 kg/ha/rok 0,686 kg/ha/rok 15,174 kg/ha/rok 0,357 t/ha/rok 218

Stručný komentář k obsahu tabulek E.1 až E.3 K tabulce E 1: Tabulka E1 obecné socioekonomické ukazatele uvádí základní dostupné pro danou oblast povodí. Obsahuje důležité informace o obyvatelích v oblasti povodí, uvádí celkový počet obyvatel i rozdělení do městských a venkovských oblastí a dále související informace jako je například hustota obyvatel. Je zde uveden také hrubý domácí produkt a míra ekonomického růstu, čistý měsíční příjem a údaje týkající se zaměstnanosti a nezaměstnanosti v oblasti povodí. Základním zdrojem informací pro stanovení socioekonomických ukazatelů byly údaje Českého statistického úřadu, které jsou k dispozici pro národní úroveň a jejich další klíčení je omezené většinou pouze pro jednotlivé kraje (některé údaje pro okresy). Podrobnou analýzou a s přispěním informací z Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního byla provedena distribuce hodnot z jednotlivých krajů na části odpovídající jednotlivým oblastem povodí. Pro účely přípravných prací byla tato distribuce provedena v závislosti na ploše oblasti povodí náležející do území daného kraje. Veškeré zjišťované údaje byly dostupné za rok 2002, za rok 2003 byl k dispozici pouze omezený počet ukazatelů. Z důvodu srovnatelnosti byly proto použity pro všechny ukazatele údaje za rok 2002. I do budoucna se jeví jako vyhovující způsob zjišťování údajů přepočet socioekonomických ukazatelů z jednotlivých krajů. S ohledem na to, že neexistují všechny požadované údaje pro oblast povodí, byla použita pro jejich získání výše použitá metoda. Pro udržení vzájemných vazeb mezi jednotlivými ukazateli je potřebné, aby byl použit stejný postup tedy např. i pro počet obyvatel v oblasti povodí. Z toho důvodu je hodnota tohoto ukazatele odlišná od údaje uvedeného v kapitole 1, kde byla použita jiná metoda, která však nešla použít na jiné ukazatele v kapitole 4. Při zpracování této kapitoly se vycházelo z toho, že prioritou je vzájemná srovnatelnost hodnot použitých ukazatelů. Odlišnost výsledku podle použité metody lze dokumentovat i na tom, že např. v podkladu pracovní skupiny Ekonomická analýza MKOL je za českou stranu pro celkový počet obyvatel v oblasti povodí Horního a středního Labe uvedena hodnota 1,594 mil. K tabulce E 2: V tabulce E2 jsou uvedeny charakteristiky vodohospodářských služeb, zejména údaje týkající se odběrů vody, zásobování vodou, vypouštění odpadních vod i informace o jejich odvádění a čištění. Dále jsou zde uvedeny základní údaje o službách správců vodních toků. Základními podklady pro zpracování části Charakteristiky vodohospodářských služeb byly údaje poskytnuté Povodím Labe, státní podnik, Lesy ČR státní podnik a ZVHS. Tyto podklady byly poskytnuty v rámcovém členění dle Makety. Některé údaje o zásobení vodou a vypouštění a čištění odpadních vod byly zjišťovány z Ročenky VaK přepočtem krajských údajů. K tabulce E 3: Tabulka E3 se zaměřuje na údaje o charakteristikách vlastního užívání vody v jednotlivých oblastech zemědělství, průmysl, využití vodní energie a energetika, plavba, těžba štěrku z vod, rybí hospodářství a rybolov, cestovní ruch, ochrana před povodněmi a plošné znečištění. Informace byly získány z výročních zpráv a podobných dokumentů. V neposlední řadě šlo o zjišťování informací z internetových stránek úřadů, institucí a podniků. Kvalita jednotlivých odkazů je však velice rozdílná. Největším problémem byla distribuce národních, dále nijak nečleněných údajů do jednotlivých oblastí povodí. Další získávání relevantních informací bylo prováděno metodou dotazů. Tato metoda se uplatňovala nejvíce u částí, které buď nejsou souhrnně evidovány nebo jsou považovány za důvěrné. Jedná se především o počty zaměstnanců. Tento průzkum mnohdy narážel na 219

odmítnutí předání informací s odvoláním na důvěrné informace soukromých i státních společností. Chybějící informace týkající se ochrany před povodněmi budou zjištěny v průběhu dalších prací na plánování. Některé informace budou však i do budoucna obtížně zjistitelné (ujetá vzdálenost lodí celkem nebo délka městského a zemědělského odvodnění) a doporučuje se v dalších pracích je nevyužívat, též z důvodu jejich nízké významnosti. Z hlediska upřesnění údajů pro další etapy plánování v oblasti vod bude nezbytné zajistit vyhodnocování důležitých statistických údajů pro oblast povodí, protože údaje transformované z území jednotlivých krajů mohou vést ke zkreslení situace v oblasti povodí. Výběru ukazatelů, které budou vyhodnocovány pro oblast povodí je potřeba věnovat pozornost a na základě odborných metod určit, jaké ukazatele je účelné takto vyhodnocovat a jaké je možno odvodit z krajských údajů. V etapě přípravných prací bylo ověřeno, že pro zajištění hodnověrných výsledků analýzy není vhodné kombinovat různé postupy řešení různých skupin ukazatelů. V současné době je problematické zajistit údaje týkající se závlah (bude nutné překonat současný stav nedostatku informací vzniklý po privatizaci hlavních závlahových zařízení), stejně jako údaje týkající se povodňové ochrany (bude nutné zajistit specializované studie v průběhu dalších prací na plánován). Je zřejmé, že některé požadované ukazatele jsou důležité pro podmínky odlišné od ČR a bude účelné pro další práce kriticky vyhodnotit jejich účelnost. Některé informace budou však i do budoucna obtížně zjistitelné (ujetá vzdálenost lodí celkem nebo délka městského a zemědělského odvodnění) a doporučuje se v dalších pracích je nevyužívat, též z důvodu jejich nízké významnosti. Pokud ukazatele typu délka městského a zemědělského odvodnění zůstanou zachovány, pak je nutné náležitě specifikovat jejich obsah. Poznámky: U nezjištěných údajů, které budou dostupné až po schválení Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací kraje je uveden symbol X, u ostatních nezjištěných údajů je uveden symbol XX. Schéma výpočtu a popis zdrojů dat v tabulce E2 je uveden v příloze 4. Výpočet dat tabulky E2 je uveden v příloze 5. Popis zdrojových dat je obsažen v příloze 6. 4.1.2. Zhodnocení významu hlavních druhů užívání vody v oblasti povodí Horního a Středního Labe Tabulka E4: Souhrnné údaje o užívání vody v oblasti povodí OBLAST UŽÍVÁNÍ VODY TECHNICKÁ DATA Odběry vody (mil. m 3 /rok) Vypouštění vody (mil. m 3 /rok) Délka /počet užívání (km / tis.) Hrubá produkce (mil. Kč/rok) SOCIO-EKONOMICKÁ DATA Podíl na tvorbě HDP (%) Počet zaměstnanců (tis.) Podíl na zaměstnanosti v oblasti povodí (%) Počet příjemců produktu Domácnosti 19,82 47,70 522 / 409 - - - - - Zemědělství 36,1 0,43 136/ 3 19 825 3,83 39,5 6 XX Průmysl 171,8 82,31 276/ 139 30,22 228,4 32 XX 361 555 Energetika 396,48 1,61 15/ 5 XX 1,1 0,2 XX Plavba - - 151,8 km 490 0,09 0,4 0,1 XX Ostatní 47,51 89,13 63/ 42 296 757 57,33 441,5 62 XX 220

Pozn.: V řádku Průmysl obsahuje údaj o hrubé produkci též sektor energetiky. V řádku Plavba je údaj Hrubá produkce nahrazen údajem celkové tržby. Popis sociálně ekonomického významu užívání vody pro rozvoj oblasti povodí; vyjádření/zhodnocení hospodářských a sociálních preferencí jednotlivých druhů užívání vod. Zdůraznění specifik oblasti povodí. Hodnocení významu užívání vody se zaměřuje na: - socioekonomický význam sektorů, které svojí činností vyvolávají významné vlivy na vody a tím negativně ovlivňují jejich stav, - socioekonomický význam sektorů těžících z dobrého stavu vod. Toto hodnocení společně s údaji o vlivech umožní nalézt kompromisy mezi ekonomikou a životním prostředím, resp. nalézt cestu k hodnocení významných vodohospodářských problémů v oblasti povodí. Za tím účelem jsou vyjádřeny souvislosti technických dat a socioekonomických dat ve vztahu k různým oblastem užívání vody. Rozvoj oblasti povodí Horního a Středního Labe je úzce svázán s užíváním vody. Vybudovaná vodohospodářská infrastruktura umožňuje užívání vody obyvatelstvem, sektory energetiky, průmyslu, zemědělstvím a službami. Voda je pro zásobování odebírána převážně z vod povrchových cca 80 %, méně z vod podzemních - cca 20 %. V oblasti povodí žije asi 1,5 milionu obyvatel, z toho cca 2/3 v městských a 1/3 ve venkovských oblastech. Největší podíl odběrů vody je v oblasti povodí realizován v sektoru energetika (cca 59%) a vodovodů a kanalizací (cca 23,5%), průmysl se podílí cca 19%. Ve srovnání s ostatními oblastmi povodí jsou zde nadprůměrné odběry (včetně závlah) pro sektor zemědělství. Z hlediska vypouštění je nejvýznamnější sektor kanalizací (cca 71%) a sektor průmyslu (cca 27%). V oblasti povodí je 14 344 km vodních toků, z toho upravených 5 062 km. Oblastí povodí prochází významná vodní cesta vodní tok Labe. Vodní nádrže v oblasti povodí mají celkový objem 178,9 mil. m 3, z toho ovladatelný celkový ochranný prostor 35 mil. m 3. V oblasti povodí je z hlediska hrubé produkce nejvýznamnější průmysl, zejména zpracovatelský, velmi významná je energetika, která spolu s průmyslem vytváří rozhodující část hrubé produkce oblasti. Přitom průmysl zajišťuje třetinový podíl na zaměstnanosti v oblasti povodí, naproti tomu energetika je v tomto směru nevýznamná. Oproti jiným oblastem povodí v hlavním povodí Labe je zde vyšší význam zemědělství, v Polabí se intenzivně hospodaří a je zde významné pěstování zeleniny s vazbou na potenciální potřebu závlahové vody, které je přes pokles odběrů pro závlahy v minulých letech i v současnosti oproti jiným oblastem významně vyšší. Vyššímu významu zemědělství v oblasti povodí odpovídá i jeho podíl na zaměstnanosti, který představuje cca 6%. Z hlediska hrubé produkce jsou v oblasti povodí významné i služby a ostatní sektory hospodářství, ty jsou však bez výrazného vlivu na stav vod. Cestovní ruch a související rekreační aktivity jsou v oblasti povodí soustředěny spíše do podhorských a horských oblastí Krkonoš, Jizerských a Orlických hor a Českého ráje, na vodní prostředí je vázána jen jeho menší část (např. Rozkoš apod.). V oblastí povodí probíhá nejvýznamnější část vodní cesty v ČR, intenzita vnitrozemské vodní dopravy v posledních letech také poklesla. Změna tohoto trendu se očekává v souvislosti se zlepšením plavebních podmínek na Dolním Labi a s výstavbou přístavu Pardubice. 221