A. Návrh doplnění, úpravy Vyhlášky ČBÚ č. 22/1989 Sb., v platném znění.

Příloha č. 1 Návrh doplnění Vyhlášky ČBÚ č. 22/1989 Sb., v platném znění a Vyhlášky ČBÚ č.104/1988 Sb., v platném znění, k prevenci a likvidaci endogenních požárů Obsah: A. Návrh doplnění, úpravy Vyhlášky ČBÚ č. 22/1989 Sb., v platném znění....1 109a...1 Kontinuální analyzátory metanu a kysličníku uhelnatého...1 110...2 Měření a odběry vzorků důlního ovzduší...2 187...3 Samovznícení...3 188...4 Záznamní knihy...4 191...5 Kontrola hrází...5 B. Návrh doplnění, úpravy Vyhlášky ČBÚ č. 104/1988 Sb., v platném znění...5 Příloha 3 (Vyhlášky ČBÚ č. 104/1988 Sb.)...5 Plán otvírky, přípravy a dobývání výhradního ložiska hlubinným a povrchovým způsobem...5 1.Textová část...5 A. Návrh doplnění, úpravy Vyhlášky ČBÚ č. 22/1989 Sb., v platném znění. Předložený návrh úpravy vyhlášky ČBÚ č. 22/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při dobývání nevyhrazených nerostů v podzemí, ve znění Vyhlášek č. 477/1991 Sb., 340/1992 Sb., 3/1994 Sb., 54/1996 Sb., 109/1998 Sb., 434/2000 Sb., 330/2002 Sb., 141/2004 Sb., a 298/2005 Sb., vychází z poznatků získaných při řešení projektu VaV ČBÚ č. 33/2003 a respektuje i návrh legislativní úpravy vyhlášky ČBÚ č. 22/1989 Sb., v platném znění, uvedený v Závěrečné zprávě projektu VaV ČBÚ č. 29/2003. Úpravy se týkají 109a Kontinuální analyzátory metanu a kysličníku uhelnatého, 110 Měření a odběry vzorků důlního ovzduší, 187 Samovznícení, 188 Záznamní knihy a 191 Kontrola hrází. Navržené změny jsou vyznačeny tučně, odůvodnění je vyznačeno kurzívou. 109a Kontinuální analyzátory metanu a kysličníku uhelnatého Původní znění: (6) Hodnoty koncentrací metanu a kysličníku uhelnatého zjišťované kontinuálními analyzátory musí být vyvedeny na jedno, místo a záznamy o koncentracích musí být uchovávány nejméně po dobu 30 dnů. 1. V odst. (6) se text ruší a nahrazuje textem (6) Hodnoty koncentrací metanu a oxidu uhelnatého zjišťované kontinuálními analyzátory musí být vyvedeny na jedno místo s možností zobrazení měřených hodnot na centrálním řídícím stanovišti. Záznamy o měřených koncentracích a provozní dokumentace obsahující rozmístění jednotlivých čidel kontinuálních analyzátorů se musí archivovat. 2. 109a se rozšiřuje o odst. (7) a (8) s následujícím textem: 1

(7) Pro vyhodnocení a archivaci koncentrací metanu a oxidu uhelnatého zjišťované kontinuálními analyzátory musí být používáno výpočetního programu. Výpočetní program musí umožňovat hodnotové a grafické zobrazení vývoje koncentrace oxidu uhelnatého jednotlivých čidel za posledních 24 hodin, za poslední týden a měsíc s vymezením nastavených mezí. Výpočetní program nesmí umožňovat zpětnou editaci dat. Archivovaná data musí být zálohována. (8) Kontrola měřených hodnot všech analyzátorů oxidu uhelnatého musí být provedena nejméně 2x za směnu nejpozději do 2 hodin od začátku směny inspekční službou. Provedení kontroly musí být zaznamenáno. Odůvodnění: č. 29/2003. Úpravy jsou provedeny s přihlédnutím k Závěrečné zprávě projektu VaV ČBÚ 110 Měření a odběry vzorků důlního ovzduší Původní znění: (8) Výsledky měření a rozborů důlního ovzduší dolů II. třídy nebezpečí musí být předkládány obvodnímu báňskému úřadu do konce měsíce následujícího po provedení měření a rozborů. 1. V odst. (8) se text ruší a nahrazuje se textem (8) O výsledcích měření a rozborů důlního ovzduší dolů II. třídy nebezpečí musí být vedeny písemné nebo elektronické záznamy a musí být předkládány obvodnímu báňskému úřadu do konce měsíce následujícího po provedení měření a rozborů. Pro elektronické záznamy musí být používán výpočetní program schválený státní báňskou správou. Výpočetní program nesmí umožňovat zpětnou editaci uložených dat. Písemné evidenční záznamy vzorků důlního ovzduší nemusí být vedeny, pokud elektronická evidence zabezpečuje dvojí nezávislou archivaci dat a umožní tisk evidenčních záznamů. Písemné a elektronické evidenční záznamy vzorků důlního ovzduší se musí archivovat. 2. V odst. (9) se upravuje text v druhé větě: (9) Odběr vzorků důlního ovzduší se provádí podle příslušné české technické normy. (ČSN 83 0050 Odběr vzorků důlního ovzduší). K překonání podtlaku u větrních uzávěr a uzavíracích hrází a při dálkovém odběru vzorků důlního ovzduší lze použít jen ejektor, sací čerpadlo nebo sací balónek; před vlastním odběrem je však nutno provést odsátí vzduchu z odběrové hadičky a vzorkovnice, a to nejméně ve dvojnásobné hodnotě vnitřního objemu hadičky a vzorkovnice. K překonávání podtlaku u větrních uzávěr a uzavíracích hrází a při dálkovém odběru vzorků důlního ovzduší lze použít jen ejektor nebo sací čerpadlo; před vlastním odběrem je však nutno provést odsátí vzduchu z odběrové hadičky a vzorkovnice. 3. 110 se rozšiřuje o odst. (11) s následujícím textem: (11) Jednou týdně se musí odebírat vzorky důlního ovzduší mimo účinný dosah průchodního větrního proudu za zálomovou hranou výdušné strany porubů vedených ve slojích náchylných k samovznícení. Pokud je zával těsněn větrní přepážkou, izopěnovou hrází nebo jiným objektem, odebírají se vzorky ovzduší za těmito objekty. U odebraných vzorků vzdušin musí být provedeny technické rozbory na kyslík, metan, oxid uhelnatý a oxid uhličitý. V případě výskytu koncentrace oxidu uhelnatého 0,001 % a více, též na vodík a vyšší uhlovodíky. Odůvodnění: úpravy jsou provedeny s přihlédnutím k Závěrečné zprávě projektu VaV ČBÚ č. 29/2003. 2

187 Samovznícení 1. V odst. (1) se v druhé větě vypouští slovo jejich (1) Uhelné sloje se dělí na sloje náchylné k samovznícení a sloje bez náchylnosti k samovznícení. Před zahájením dobývání slojí musí být ověřena jejich náchylnost k samovznícení. Podle výsledku ověření zařadí obvodní báňský úřad sloj do příslušné kategorie. tečka na konci se ruší a doplňuje se dané sloje. 2. V odst. (2) se na konci věty doplňuje (2) Ve sloji náchylné k samovznícení musí být před zahájením dobývání 3. V odst. (2) písm. a) se text ruší a nahrazuje se textem a) zabraňováno průtahům důlních větrů přes vyrubané prostory, stařiny a pilíře mezi důlními díly utěsňováním závalu, zejména v místě výchozí prorážky při dobývání stěnováním, v porubních chodbách v návaznosti na postup porubu, v místě ukončení porubu, a to i s ohledem na časové a prostorové vedení důlních děl, a) uzavřeny vydobyté prostory a důlní díla do nich ústící v nadložní, podložní a dobývané sloji. 4. V odst. (2) písm. b) se text ruší a nahrazuje se textem b) neprodleně uzavírány vydobyté prostory a důlní díla do nich ústící, b) stanovena míra nebezpečí vzniku samovznícení uhlí. 5. V odst. (2) písm. c) se text c) stanovena a realizována opatření k rozdělení větrních spádů, na základě analýzy tlakového snímku ve větrní rozvaze, ruší a nahrazuje se textem c) zpracován projekt prevence vzniku samovznícení uhlí, jeho závěry musí být zapracovány do technologického postupu. 6. V odst. (2) písm. d) se text d) určen minimální postup porubu s ohledem na předpokládanou inkubační dobu a stanovena opatření pro případ zastavení nebo zpomalení postupu porubu, ruší a nahrazuje se textem d) pro zabránění průtahů závalem porubu v případě rozvinutého samovznícení stavěny na úvodní a výdušné třídě přehrady z izolačního materiálu; v místě stavby přehrad z izolačního materiálu dle Metodiky pro projektování a realizaci prognózy, prevence a zdolávání endogenních požárů nebude výztuž pleněna, prostory mezi přehradami z izolačního materiálu a výztuží budou vyplněny dusíkovou pěnou a tato opatření budou zapracována do technologického postupu a protizáparových opatření závodního dolu. 7. V odst. (2) písm. e) se text ruší e) vytvářeny podmínky pro omezení akumulace tepla, a nahrazuje se textem e) projektování a realizace opatření pro prognózu, prevenci a zdolávání endogenních požárů prováděna dle Metodiky pro projektování a realizaci prognózy, prevence a zdolávání endogenních požárů. 3

8. V odst. (2) písm. f) se ruší. f) neprodleně vyplňovány volné prostory za výztuží v důlních dílech ( 44 odst.2) 9. Odst. (3) se ruší. (3) Při dobývání sloje náchylné k samovznícení je organizace povinna vhodnými technickými prostředky, zejména injektáží, oplavováním stařin, budováním záplavových manžet nebo inertizací, předcházet vzniku endogenních požárů 10. V odst. (4) se text ruší (4) V technologickém postupu musí být určena hranice vývinu kysličníku uhličitého v l/min, pod kterou lze porub provozovat v běžném režimu. a nahrazuje se textem (4) Hranice vývinu oxidu uhelnatého, pod kterou lze porub provozovat v běžném režimu, činí 20 l.min -1. V případě překročení této hranice musí být opatření závodního dolu, platná pro překročení 10 l. min 1, zpřísněna a porub musí být veden v havarijním režimu dle hodnocení požárního ohrožení a opatření doporučených havarijní komisí. 11. V odst. (5) se doplňuje věta (5) Pro dobývání sloje náchylné k samovznícení musí být volena taková dobývací metoda a při stěnování i taková výztuž, aby ztráty uhelné hmoty v závalu byly co nejmenší. V mapové dokumentaci musí být uváděny místa provedených protizáparových opatření, jejich rozsah a objem uhelné hmoty ponechané v závalu. 12. V odst. (9) se text ruší (9) Pro včasné zjištění procesu samovznícení musí organizace vyhodnocovat vývin kysličníku uhelnatého. a nahrazuje se textem (9) Pro včasné zjištění procesu samovznícení musí organizace vyhodnocovat vývin oxidu uhelnatého, zvláště koncentrace měřené kontinuálními analyzátory a výsledky rozborů plynů důlního ovzduší odebíraných podle 110, odst. (1) této vyhlášky. Organizace musí vytvářet podmínky pro vyhodnocování teploty ohniska samovznícení dostupnými metodami. 13. Odst. (10) se ruší (10) V důlním díle vedeném ve sloji náchylné k samovznícení určí opatření k předcházení samovznícení závodní dolu v technologickém postupu. Odůvodnění: úpravy vycházejí ze získaných poznatků při řešení jednotlivých kapitol tohoto projektu, z návrhu metodiky pro projektování a realizaci prognózy, prevence a zdolávání endogenních požárů. Úprava odst. (4) vychází ze skutečnosti, že čl. 05 Rozhodnutí č.j. 10/1990 OBÚ v Ostravě ukládá povinnost hlásit OBÚ objemový vývin oxidu uhelnatého 10 l.min -1 a více. Již při této situaci jsou realizována opatření k zabránění nežádoucího vývoje. Při překročení objemového vývinu oxidu uhelnatého nad 20 l.min -1 proto navrhujeme dále postupovat již v havarijním režimu. Úprava odst. (9) je provedena s přihlédnutím k úpravám legislativy v Závěrečné zprávě projektu VaV ČBÚ č. 29/2003. 188 Záznamní knihy 4

188 se rozšiřuje o odst. (3) s textem O každém případu samovznícení při vývinu CO vyšším než 10 l.min -1 musí být vedena dokumentace. Záznamy musí být archivovány. Odůvodnění: úpravy vycházejí ze získaných poznatků při řešení jednotlivých kapitol tohoto projektu. 191 Kontrola hrází (2) Vedoucí likvidace havárie je také povinen určit místa, lhůty a způsob odebírání vzorků vzdušin z uzavřeného požářiště a požadavky na technický rozbor vzorků vzdušin. V odst. (2) se doplňuje text V případě zdolávání endogenního požáru prostorovým uzavřením se odebírají vzorky důlního ovzduší suchou cestou za hrázemi. Odběry se provádějí z bezpečných míst pomoci vybavení pro napojení odběrových míst, a to v den uzavření a nejméně jednou denně po dobu sedmi dnů. Vedoucí likvidace havárie určí místa odběru vzorku vzdušin. V případě plánovaného zpřístupnění uzavřeného požářiště endogenního požáru se suché vzorky z uzavřeného požářiště odebírají nejméně jednou za měsíc od doby uzavření až do zpřístupnění. Vzorky odebrané z uzavřeného požářiště endogenního požáru se analyzují na kyslík, oxid uhličitý, oxid uhelnatý, metan, vodík a plynné uhlovodíky. Odůvodnění: úpravy jsou provedeny s přihlédnutím k úpravám legislativy v Závěrečné zprávě projektu VaV ČBÚ č. 29/2003. B. Návrh doplnění, úpravy Vyhlášky ČBÚ č. 104/1988 Sb., v platném znění. Předložený návrh doplnění, úpravy Vyhlášky ČBÚ č. 104/1988 Sb., o hospodárném využívání výhradních ložisek, o povolování a ohlašování hornické činnosti a ohlašování činnosti prováděné hornickým způsobem, ve znění Vyhlášek č. 242/1993 Sb., 434/2000 Sb. a 299/2005 Sb., vychází z poznatků získaných při řešení projektu VaV ČBÚ č. 33/2003 a týká se přílohy č. 3 6 Žádost o povolení hornické činnosti. Navržené změny jsou vyznačeny tučně, odůvodnění je vyznačeno kurzívou. Příloha 3 (Vyhlášky ČBÚ č. 104/1988 Sb.) Plán otvírky, přípravy a dobývání výhradního ložiska hlubinným a povrchovým způsobem 1. Textová část 1.3 Bezpečnost a ochrana zdraví při práci a bezpečnost provozu a ochrana objektů a zájmů chráněných podle zvláštních předpisů - Písm. b) bodu 1.3.1-Základní opatření proti nebezpečí samovznícení požárů v podzemí - se za čárkou rozšiřuje o text v souladu s Metodikou pro projektování a realizaci prognózy, prevence a zdolávání endogenních požárů. Odůvodnění: uplatnění požadavku na jednotný a komplexní návrh opatření, který je řešen v Návrhu metodiky pro projektování a realizaci prognózy, prevence a zdolávání endogenních požárů. 5

Příloha č. 2 Návrh legislativní úpravy předpisu ke stanovení podmínek použití odsávacího lutnového tahu pro ředění obsahu CO na výdušné třídě jak v případě samostatného použití tohoto tahu, tak i v kombinaci s foukacím lutnovým tahem pro snižování depresního namáhání závalových prostorů Vyhláška Českého báňského úřadu ze dne......1 o podmínkách použití odsávacího lutnového tahu, i v kombinaci s foukacím lutnovým tahem, pro ředění obsahu CO na výdušné třídě stěnového porubu při hornické činnosti v plynujících dolech...1 1...1 Rozsah platnosti...1 2...1 Základní pojmy...1 3...3 Obecné požadavky na použití odsávacího lutnového tahu (OLT)...3 4...4 Projekt OLT a FLT...4 5...4 Technické provedení OLT a FLT...4 6...5 Kontrola provozu OLT...5 7...5 Kontrola větrání v porubech s provozovaným OLT...5 Příloha č. 1 Osnova projektu nasazení OLT a FLT...6 1. Vstupní parametry ( před instalací OLT a FLT )...6 2. Vypočtené parametry...6 3. Další náležitosti projektu OLT...7 Návrh Vyhláška Českého báňského úřadu ze dne.... o podmínkách použití odsávacího lutnového tahu, i v kombinaci s foukacím lutnovým tahem, pro ředění obsahu CO na výdušné třídě stěnového porubu při hornické činnosti v plynujících dolech 1 Rozsah platnosti Vyhláška stanoví podmínky použití odsávacího a foukacího lutnového tahu, projektování, provoz a jeho kontrolu v plynujících dolech. 2 Základní pojmy Pro účely této vyhlášky se používají následující pojmy: a) Odsávací lutnový tah v oblasti porubu (OLT) lutnový tah instalovaný na výdušné chodbě porubu pro samostatné odvádění vzdušin vystupujících ze závalu nebo jejich části tak, že nedochází k jejich smíšení s důlními větry vystupujícími z porubu a proudícími výdušnou chodbou. Může být uspořádán s těsnící přepážkou nebo bez ní. 1

b) Foukací lutnový tah v oblasti porubu (FLT) lutnový tah instalovaný na výdušné chodbě porubu pro přivádění čerstvých větrů do prostoru porubu, horní úvrati porubu nebo výdušné chodby. c) Objemový průtok CO objem CO procházející místem měření za jednotku času, obvykle se používá jednotka [l.min. -1 ]. Je možné jej stanovit pomocí objemového průtoku důlních větrů a koncentrace CO v místě měření podle vzorce: q = 0,001* Q v * c CO kde: q objemový průtok CO [l.min. -1 ], Q v objemový průtok důlních větrů v místě měření [m 3.min. -1 ], c CO koncentrace CO v důlních větrech v místě měření [ppm]. d) Objemový průtok CO přiváděný do oblasti porubu objem CO přiváděný do oblasti porubu ve vtažných větrech. Stanovení v měřících stanovištích Q v1 a c CO1 na vtažné chodbě za jednotku času. Obvykle se uvádí v jednotkách [l.min. -1 ]. e) Objemový průtok CO odváděný z oblasti porubu objem CO odváděný z oblasti porubu stanovený v měřícím stanovišti Q v2 a c CO2 na výdušné chodbě za jednotku času. Obvykle se uvádí v jednotkách [l.min. -1 ]. Stanoví se z objemového průtoku důlních větrů a koncentrace CO na výdušné chodbě porubu pomocí vzorce: q =.001* ( Q * c + Q * c ) [l.min. -1 ] odv 0 v2 CO 2 volt COOLT Pozn: Z hlediska stanovení koncentrací CO na výdušné chodbě a jejich ovlivnění funkcí OLT a FLT se jeví jako nutné definovat samostatně tři veličiny, a to: objemový vývin CO v oblasti porubu objemový průtok CO odváděný z oblasti porubu, objemový průtok CO přiváděný do oblasti porubu, kde platí, že vývin CO=průtok CO odváděný z porubu průtok CO přivedený do porubu (ve vtažných větrech). V případě, že koncentrace CO ve vtažném větrním proudu se bude rovnat 0, bude objemový vývin CO v oblasti porubu roven objemovému průtoku CO odvedenému z oblasti porubu. Z hlediska koncentrací CO na výdušné chodbě je nutno sledovat průtok CO, z hlediska hodnocení stadia samovznícení uhlí v závalu je podstatný vývin CO. f) Objemový vývin CO v oblasti porubu objem CO produkovaný v oblasti porubu (vymezené měřícími stanovišti Q v1, c 1 a Q v2, c 2 na úvodní a výdušné chodbě), tj. včetně závalu za jednotku času. Obvykle se uvádí v jednotkách [l.min. -1 ]. Stanoví se jako rozdíl objemového průtoku CO vystupujícího a vstupujícího do oblasti porubu pomocí vzorce: q v =.001* ( Q * c + Q * c Q * c ) [l.min. -1 ] 0 v2 CO2 volt CO OLT v1 CO1 kde: Q v1 objemový průtok důlních větrů přiváděný do porubu úvodní chodbou [m 3.min. -1 ], Q v2 objemový průtok důlních větrů odváděný z porubu výdušnou chodbou (vč. FLT) [m 3.min. -1 ], Q volt objemový průtok důlních větrů odváděný OLT [m 3.min. -1 ], c CO1, c CO 2, c CO OLT koncentrace CO v důlních větrech, v příslušných místech měření objemového průtoku [ppm]. g) Objemový vývin CO v závalu objem CO produkovaný v závalu oxidačními procesy za jednotku času, obvykle se uvádí v jednotkách [l.min. -1 ], používá se pro hodnocení rozsahu a stádia samovznícení uhlí. Představuje rozdíl objemového vývinu CO v oblasti porubu a objemového vývinu CO v důsledku rozpojování uhlí dobývacím strojem. V praxi se stanoví změřením objemového vývin CO v oblasti porubu v nepracovní směnu (kdy nedochází k rozpojování uhlí) při ustálených a obdobných podmínkách větrání a barometrického tlaku. Objemový vývin CO v důsledku rozpojování uhlí se může dále stanovit sledováním vývinu CO v oblasti porubu při rozvíjení porubu od výchozí prorážky (kdy není vyvinut zával a nedochází tedy k vývinu CO v závalu) v závislosti na velikosti těžby. 2

h) Účinnost OLT vzhledem k průtoku CO - poměr objemového průtoku CO odvedeného OLT a celkového objemového průtoku CO odvedeného z oblasti porubu vyjádřený v procentech. Stanoví se podle vzorce: qolt η CO OLT = q kde: OLT + q PVP *100 [%] q OLT objemový průtok CO odvedený OLT [l.min. -1 ], q PVP objemový průtok CO odvedený PVP [l.min. -1 ]. 3 Obecné požadavky na použití odsávacího lutnového tahu (OLT) (1) Není-li možno dostupnými technickými opatřeními utlumit samovznícení uhlí probíhající v závalu tak, aby koncentrace CO na výdušné třídě dosahovala předepsaných hodnot ( 83 odst. 1, vyhl. ČBÚ č.22/1989 Sb., v platném znění) smí v odůvodněných případech závodní dolu povolit na nezbytně nutnou dobu používání OLT za současného stanovení potřebných opatření. (2) Použití OLT pro snížení koncentrace CO na výdušné chodbě je opatření mimořádné a před jeho instalací i v průběhu jeho provozování musí být využita všechna dostupná technická opatření pro tlumení samovznícení uhlí. (3) Písemné povolení závodního dolu může být vydáno jen na základě projektu OLT zpracovaného podle Přílohy č. 1. (4) OLT je vhodné provozovat v kombinaci s FLT. O nasazení FLT rozhodne závodní dolu s přihlédnutím k místním podmínkám. (5) OLT je instalován při rozvinutém samovznícení jako opatření pro zlepšení pracovních podmínek, tj. snížení koncentrace CO na výdušné chodbě. (6) Složení ovzduší na výdušné chodbě za vyústěním odsávacího lutnového tahu musí odpovídat 83 vyhl. ČBÚ č.22/1989 Sb., v platném znění. Sledování a kontrola koncentrace CO a CH 4 musí být prováděna kontinuálně čidly s vyvedením údajů na CŘS. (7) V samostatném větrním oddělení, kde je provozován porub s instalovaným lutnovým tahem pro odsávání CO z výdušné chodby za porubem nesmí být výdušný větrní proud vyveden do větrního proudu pro ovětrávání dalších pracovišť, kde se razí nebo dobývá. (8) Provoz OLT musí být zajištěn jako nepřetržitý. Přerušení provozu může povolit závodní dolu na dobu nezbytně nutnou pro údržbu ventilátoru a lutnového tahu. Součástí povolení přerušení provozu OLT musí být propočet koncentrací CO v průchodním větrním proudu po přerušení provozu OLT. (9) Koncentrace CH 4 v OLT za přisávací lutnou nesmí překročit 3%, jinak je nutno přikročit k regulaci množství nasávané směsi za těsnící přepážkou snížením výkonu ventilátoru či zvýšením přisávání na přisávací lutně. (10) Úsek třídy za těsnící přepážkou smí být likvidován a OLT přemísťován jen v netěžební době, přívod elektrické energie do ohrožené oblasti musí být před překládáním přepážky, zastavením OLT a po celou dobu likvidace důlního díla až do doby zřízení nové přepážky a zprovoznění OLT spolehlivě vypnut. (11) Úsek výdušné chodby za těsnící přepážkou musí být pravidelně pleněn, nevypleněný prostor za 3

přepážkou nesmí být delší než 4 metry a považuje se za součást závalového prostoru. (12) Práce na překládání těsnící přepážky, při vypnutí či přesouvání OLT a plenění TH výztuže v úseku třídy za porubem, musí být konány za stálého technického dozoru. (13) Průtok větrů v OLTu se volí tak, aby představoval max. 15 25% objemového průtoku větrů přiváděných do porubu a odpovídal objemovému průtoku ztrátových větrů unikajících do závalu. (14) V případě potřeby, pro doplnění sníženého objemového průtoku větrů vlivem OLT, instalovat na výdušné chodbě porubu FLT. Objemové množství větrů přiváděné FLT musí být minimálně o 10 % vyšší než objemové množství větrů odváděné OLT. (15) Pro případ překročení koncentrace CO ve výdušném proudu musí být stanoven postup provedení regulace pomocí přisávací lutny. 4 Projekt OLT a FLT Před nasazením OLT a FLT musí být vypracován projekt podle osnovy uvedené v Příloze č. 1, včetně jeho technického provedení. 5 Technické provedení OLT a FLT (1) Způsob technického provedení OLT a FLT musí být určen technologickým postupem pro vedení porubu. (2) Zařízení OLT může být jen z materiálů, které nepodporují šíření požáru a splňují požadavky ochrany před účinky statické elektřiny. (3) Technické provedení FLT se řídí příslušnými předpisy (Vyhl. ČBÚ č. 165/2002 Sb., o separátním větrání při hornické činnosti v plynujících dolech) (4) Provedení OLT může být buď s těsnícími přepážkami (izohrázkami) nebo bez nich. Těsnící přepážky vymezují prostor tzv. odsávací komory, ve které je umístěn sací konec lutnového tahu. V provedení bez těsnících přepážek je sací konec luten umístěn co nejblíže před větrní přepážkou umístěnou za porubem. (5) Lutnový tah od místa nasávání do vzdálenosti minimálně 20 m před linii porubní fronty musí být v podtlakovém provedení. V úseku tohoto tahu mezi místem nasávání a linií porubní fronty musí být zajištěna možnost přisávání a jeho regulace (přisávací lutna), lutnový tah musí být uzemněn. (6) Ventilátor OLT umístěný za podtlakovým úsekem smí být výhradně vzduchový se samostatným ovládacím ventilem a musí být umístěn minimálně 20 m před porubní frontou. (7) Vyústění odsávacího lutnového tahu do průchodního větrního proudu musí být do vzdálenosti minimálně 1 m zabezpečeno proti přiblížení osob. V tomto místě musí být umístěna výstražná tabulka s upozorněním na nebezpečí vyplývající z vysoké koncentrace CO vystupující z OLT. Rozřeďování směsi je prováděno přímo průchodním větrním proudem, v případě potřeby musí být rozřeďování prováděno pomocí přídatných větrních zařízení (duvky). 4

(8) Pobyt pracovníků ve výdušných větrech s instalovaným OLT musí být kontrolován ve smyslu 83 odst. (2) Vyhl. ČBÚ č.22/1989 Sb., v platném znění. (9) Objemový průtok větrů v průchodním větrním proudu musí být dostatečný pro zajištění ředění CO a CH 4 vystupujícího z OLTu na přípustnou mez (výpočet viz Příloha č. 1 h, i). (10)Nejmenší vzdálenost místa instalace těsnící přepážky od elektrického zařízení na horní úvrati porubu je 3 metry. Nejmenší vzdálenost OLT od elektrického zařízení, kabelů a sdělovacích zařízení je 1 metr, která může být v opodstatněných důvodech snížena za současného stanovení náhradních bezpečnostních opatření. 6 Kontrola provozu OLT (1) OLT včetně ventilátoru musí být prohlédnut směnovým technikem 1 x v každé polovině směny se zápisem do pochůzkové knihy. Současně musí být provedena kontrola těsnící přepážky na výdušné třídě za porubem. Mechanik úseku provede prohlídku OLT minimálně 2 x týdně se zápisem do pochůzkové knihy úseku. Nejméně jednou v každém pracovním dni musí být provedena pověřeným technikem kontrola dodržování stanovených opatření, spojená s kontrolou koncentrace CH 4, CO a správnosti údajů instalovaných čidel. Zápis o výsledku kontroly bude uložen na CŘS. Touto kontrolou nesmí být pověřováni směnoví technici. (2) Kontrola koncentrace CH 4 a CO za přisávací lutnou, která je umístěna v úseku OLT mezi místem nasávání a porubní frontou musí být prováděna čidlem CH 4 a čidlem CO s vyvedením údajů na CŘS. Kontrola chodu ventilátorů OLT je prováděna součtově depresním čidlem ústředny s vyvedením na CŘS. (3) Opis povolení závodního dolu, podle 3 odst. 1 této vyhlášky, bude zaslán pověřenému odbornému útvaru, který bude provádět evidenci, kontrolu a vyhodnocení provozu odsávacích lutnových tahů. 7 Kontrola větrání v porubech s provozovaným OLT (1) V porubech s provozovaným OLT musí být na výdušné chodbě porubu kontinuálně sledovány a vyhodnocovány na CŘS následující parametry: koncentrace CO, koncentrace CH 4, rychlost větrů (objemový průtok), objemový vývin CO odvedený výdušnými větry. (2) V porubech s provozovaným OLT musí být průběžně hodnocen stav samovznícení v závalu na základě: hodnot a trendů koncentrací CO kontinuálně vyhodnocovaných v PVP a OLT, hodnot a trendů vývinu CO kontinuálně vyhodnocovaných samostatně v PVP a v OLT a součtově v obou těchto místech, hodnot a trendů koncentrací a vývinu uhlovodíků v PVP a v OLT (odběr suchých vzorků) odebíraných min. každý druhý den. (3) V případě stoupajícího trendu vývoje sledovaných parametrů musí být zkoumána příčina a přijata potřebná opatření pro zvýšení účinnosti tlumení probíhajícího samovznícení. 5

Příloha č. 1 Osnova projektu nasazení OLT a FLT 1. Vstupní parametry ( před instalací OLT a FLT ) a) Objemový průtok větrů na vtažné chodbě Q v1 [m 3.min. -1 ] b) Objemový průtok větrů na výdušné chodbě Q v2 [m 3.min. -1 ] c) Objemový průtok větrů v průchodním větrním proudu v místě vyústění OLT Q v0 [m 3.min. -1 ] d) Koncentrace CO na vtažné chodbě c CO1 [%] e) Koncentrace CO na výdušné chodbě c CO2 [%] f) Koncentrace CO v průchodním větrním proudu v místě vyústění OLT před smísením vzdušin c CO0 [%] g) Koncentrace metanu na úvodní chodbě c CH41 [%] h) Koncentrace metanu na výdušné chodbě c CH42 [%] (za provozu porubu) i) Projektovaný objemový průtok větrů odváděný OLT ( cca 15-20% přiváděných větrů do porubu, cca 150-200 m 3.min. -1 ) Q volt [m 3.min. -1 ] j) Projektovaný objemový průtok větrů přiváděný FLT (cca 200-250 m 3.min. -1 ) Q vflt [m 3.min. -1 ] k) Projektovaná účinnost OLT vzhledem k CO (doporučená hodnota 50%) η CO [%] l) Projektovaná účinnost OLT vzhledem k CH 4 (doporučená hodnota 25 %) η CH4 [%] 2. Vypočtené parametry a) objemový průtok CO odváděný z oblasti porubu (před instalací OLT) q v =,001* ( Q * c Q * c ) [l.min. -1 ] 0 v2 CO 2 v1 CO1 b) koncentrace CO na výdušné chodbě s použitím OLT a FLT qv * (100 η COOLT ) cco2 = *10 Q Q + Q v volt vflt [ppm] c) koncentrace CO v OLT se vypočte podle vzorce: c COOLT qv * ηcoolt = *10 [ppm] Q volt d) exhalace CH 4 v oblasti porubu Ex =,01* ( Q * c Q * c ) [m 3.min. -1 ] 0 v2 CH 42 v1 CH 41 e) koncentrace CH 4 na výdušné chodbě s použitím OLT a FLT 6

c CH 42 Ex = Q v * (100 ηch 4OLT Q volt + Q vflt ) projektovaná koncentrace CH4 na výdušné chodbě max. 0,8 % [%] f) koncentrace CH 4 v OLT c CH 4OLT Ex *ηch 4OLT = [%] Q volt projektovaná koncentrace CH 4 v OLT může dosáhnout hodnot max. 2% g) rychlost větrů na výdušné chodbě Qv QOLT + QFLT 1 v = * [m.s -1 ] 60 S max. (rychlost větrů na výdušné chodbě musí být vyšší než povolena minimální rychlost větrů, tj. 0,3 m.s -1 ) kde: S max. maximální průřez na výdušné chodbě [m 2 ] h) koncentrace CO v průchodním větrním proudu v místě vyústění OLT (po smísení vzdušin)musí odpovídat požadavkům 83 odst. 1 Vyhl. ČBÚ č.22/1989 Sb., v platném znění c COPVP Q = V 0 * cco 0 Q VO + Q + Q VOLT volt * c COOLT i) koncentrace CH 4 v průchodním větrním proudu v místě vyústění OLT musí odpovídat požadavkům 83 odst. 4, resp. 5 Vyhlášky ČBÚ č. 22/1989 Sb., v platném znění [%] c CH 4. PVP Q = V. O * c CH 4. O Q VO + Q + Q V. OLT V. OLT * c CH 4. OLT [%] 3. Další náležitosti projektu OLT Součástí projektu nasazení OLT a FLT musí být tyto další náležitosti: a) Typ a umístění ventilátoru, délka, průměr luten, způsob těsnění, uzemnění, umístění přisávací lutny, zavěšení, umístění lutnového tahu v profilu i s ohledem na případné vedení a umístění kabelů a umístění sdělovacích zařízení. b) Vyústění lutnového tahu a způsob rozřeďování směsi proudící z luten do průchodního větrního proudu na přípustnou mez dle 83 Vyhl. ČBÚ č. 22/89 Sb. c) Způsob zamezení přístupu neoprávněných pracovníků k vyústění lutnového tahu d) Postup při zkracování a prodlužování, popř. přesouvání lutnového tahu. e) Nejmenší dovolená vzdálenost elektrického zařízení od místa nasávání směsi, od lutnového tahu a vyústění lutnového tahu. f) Lhůty prohlídek lutnového tahu včetně ventilátorů. g) Způsoby kontroly koncentrace metanu v lutnách a postup při překročení koncentrace metanu. h) Použití, provedení a umístění těsnící přepážky na výdušné chodbě za porubem. i) Způsob a postup při likvidaci úseku výdušné chodby za porubem. 7

Příloha č. 3 Návrh metodiky pro projektování a realizaci prognózy, prevence a zdolávání endogenních požárů. Návrh metodiky pro projektování a realizaci prognózy, prevence a zdolávání endogenních požárů zahrnuje: metodiku prognózy nebezpečí vzniku samovznícení uhlí v porubech, metodiku prevence vzniku samovznícení uhlí požárů v porubech, metodiku represe samovznícení uhlí v porubech. A. Obecné zásady projektování dobývání porubů ve slojích nebezpečných samovznícením. 1. Všechny uhelné sloje OKD, a.s., jsou náchylné k samovznícení, pokud Obvodní báňský úřad v Ostravě nestanoví jinak na základě ověření náchylnosti uhelné hmoty k samovznícení. 2. Při projektování vycházet z výsledků geologického průzkumu a z hodnocení sloje z hlediska náchylnosti k samovznícení s přihlédnutím k již známým úsekům této sloje a zkušenostem s dobýváním porubů v téže sloji. 3. Ve slojích náchylných k samovznícení projektovat a razit co nejmenší počet důlních děl. 4. Projektovat odpovídající technologii z hlediska celkové mocnosti sloje a rychlosti postupu porubu. 5. Nevytvářet slabé pilíře mezi důlními díly. Slabý pilíř je takový uhelný celek, jehož celistvost může být narušena vlivem horského tlaku do té míry, že je umožněn průtah větrů přes něj. Šířku pilíře je nutno stanovit dle místních podmínek. 6. Minimalizovat nebezpečné průtahy důlních větrů přes vyrubané prostory, stařiny a pilíře (včetně vrtů, které mohou průtahy větrů umožnit) a věnovat zvláštní pozornost rozdělení tlakových spádů ve větrní síti dolu s ohledem na: geologickou a geomechanickou stavbu nadloží i podloží sloje v projektovaném poli, bloku, kře, mocnost dobývané sloje, tektonické narušení sloje a zejména možné obnažení kontaktu sloje s pestrými vrstvami, vztahy projektovaného bloku k okolním porubním plochám a systém větrání dolového pole, a to jak ve vlastním dolovém poli (pro nebezpečí průtahů větrů mezi větrními oblastmi), tak i obdobně vzájemné vztahy na demarkaci se sousedním dolem, vazbu projektovaného bloku na uzavřené vyrubané prostory i dočasně neobsazená či opuštěná důlní díla, zejména zhodnocením možného nebezpečí narušení těsného uzavření apod. 7. Neprojektovat ražbu důlních děl způsobujících podrubání či ovlivnění důlních děl, které by mohlo vést k nekontrolovatelným diagonálním průtahům stařinami, příp. celíky, a to i vůči sousední větrní oblasti či sousednímu dolu. 8. Pokud z důvodů zvýšení bezpečnosti důlního provozu (důlní otřesy, průtrže uhlí a plynů, odplynění pohoří, odvodnění apod.) je nevyhnutelné podrubání či ovlivnění důlních děl, je nutno stanovit v projektu zvláštní opatření k zamezení vzniku samovznícení. 9. Koncepci dobývání projektovat tak, aby bylo prováděno plošné vydobytí sloje, resp. lávky, a to v celé kře (poli). Důlní díla ve spodních lávkách nebo blízkých slojích pod výrubem vrchní lávky či blízké sloje projektovat a realizovat s dostatečným odstupem tak, aby příprava a dobývání se dělo v době, kdy již byla vrchní lávka či blízká sloj v nadloží uzavřena. 10. Blízké sloje jsou takové sloje, jejichž meziloží má menší výšku nežli 5násobek mocnosti podložní sloje (měřeno kolmo na vrstvy). 11. Stanovit při projektování protiotřesové prevence, spočívající v rozrušení uhelného pilíře, již ve fázi projektování soubor opatření k eliminaci nebezpečí vzniku samovznícení (zhotovení těsnící manžety po celém obvodu dlouhého důlního díla, aplikace nástřikových hmot pro zamezení přístupu kyslíku k uhelnému pilíři, injektáž pilíře inhibitorem nebo zaplnění vývrtů inertní hmotou). Opatření realizovat souběžně s protiotřesovou prevencí. 1

12. V případě vzniku otřesového jevu, s následným porušením uhelného pilíře v důlních dílech, je nutno tento ošetřit vhodným způsobem proti vzniku samovznícení včetně ověření těsnosti uzavíracích hrází v dotčené oblasti. 13. V případě, že uhlí ponechané v závalu vytváří vrstvu o nadkritické mocnosti (cca 0,3 m), je nutno jej ošetřit proti samovznícení vhodným způsobem (inhibitor, dusíková pěna). 14. V dobývacích plochách (krách, polích) projektovat dobývání tak, aby nedocházelo k propojování větrních oblastí přes stařiny provozované nebo blízké sloje. 15. Porubní frontu odrubávat přímočaře s vedením větrů podél pilíře. 16. Dle možnosti projektovat pravidelný tvar porubního bloku (bez nutnosti prodlužování nebo zkracování porubní fronty). 17. Projektovat poruby vybavené mechanizovanou výztuží tak, aby umístění sekcí na obou chodbách minimalizovalo vzniklý prostor mezi bokem sekce a bokem chodby. 18. Neprojektovat současný provoz porubů větrně zapojených do série, pokud nelze porub výbuchuvzdorně uzavřít samostatně. 19. Projektovat sdružené dobývání lávek či blízkých slojí jen výjimečně tam, kde se jedná o osamělý blok jednoho porubu omezeného tektonikou a nenavazující na další k dobývání připadající plochy, nebo při dobývání obou porubů na plnou základku. Porub ve spodní lávce vést pod výrubem vrchní lávky. Za sdružené dobývání se považuje též dobývání slojí, pokud mají alespoň jednu společnou chodbu nebo jsou ve stejném půdorysném průmětu v blízkých slojích nebo lávkách. 20. Při bezcelíkovém dobývání v bloku (kře) projektovat u chodby, která bude provozována při dobývání dalšího porubu, těsnící pásy podél stařin. 21. Těsnící pás realizovat za postupujícím porubem v takové vzdálenosti, aby bylo zabráněno průtahům větrů. 22. Dobývání dvou porubů s alespoň jednou společnou chodbou projektovat jen výjimečně a v odůvodněných případech. V těchto případech vést dobývání na zával dvojicí porubů v ploše tak, aby rozestup plynule postupujících porubů byl co nejmenší. 23. Zhodnotit již při projektování dobývání geologické profily a zajistit, aby pro spodní lávku nebo blízkou sloj v podloží byla vždy vrchní lávka, resp. blízká sloj v nadloží dobývána metodou zohledňující následné dobývání spodní lávky nebo blízké sloje. 24. Podmínky pro uplatnění zásad bezpečné přípravy a dobývání ve spodní lávce musí být respektovány již ve fázi zpracování projektu a při vedení přípravy a dobývání ve vrchní lávce, kde se musí zejména dbát na níže uvedené zásady: organizovat výkliz výztuže, strojů, zařízení a ostatního materiálu z ukončeného porubu a přilehlých chodeb, jakož i plenění chodeb a stavbu těsných a výbuchuvzdorných uzavíracích hrází tak, aby tyto práce navazovaly bezprostředně na ukončení provozu v porubu, z ukončených porubů zabezpečit výkliz technologie po úvodní třídě. Po dobu likvidace porubu nesmí být demontovány instalované protivýbuchové uzávěry, po výklizu technologie z ukončených porubů tyto uzavírat neprodleně výbuchuvzdorně, porub uzavřít do pěti týdnů po ukončení dobývání mimo chodbu, která bude ihned použita pro vedlejší porub, součástí projektu musí být návrh rozmístění analyzátorů CO, způsob vyhodnocování a archivace jejich záznamů a způsob včasného zjišťování samovznícení uhlí. B. Seznam vstupních podkladů pro projektování a realizaci prognózy a prevence samovznícení uhlí: 1. Mapa oblasti porubu (ražby) v měřítku 1:2000 s vyznačením linií tektonických poruch, demarkací, sousedních důlních děl, vydobytých porubů, uzavíracích hrází, linií hran výrubů nadložních slojí do mezislojové vzdálenosti předpokládané komunikace stařinné atmosféry. 2. Charakteristika sloje (popis, hloubka uložení, úklon sloje, mocnost sloje celková a dobývaná, plánované ponechávání uhlí ve stropu nebo počvě, proplástky a proslojky v nadloží aj.). 2

3. Geologický profil nadloží do vzdálenosti 5násobku mocnosti sloje (geologický profil vrtu) v oblasti porubního bloku (ražby). 4. Anomálie uložení uhelné sloje (tektonické poruchy, erozivní výmoly) včetně jejich předpokládaného průběhu. 5. Mapa předpokládaného ponechání uhlí v závalu. 6. Plynonosnost sloje původní a skutečná, na základě stupně ovlivnění. 7. Prognóza plynodajnosti porubu. 8. Jakost uhlí (výsledky chemické analýzy a mechanické zkoušky): Obsah vody (analytický), Wa [%], Popel (bez obsahu vody), Ad [%], Prchavá hořlavina (bez vody a popela), Vdaf [%], Pevnost v prostém tlaku, p [MPa], Výskyt kyzů a pyritu. 9. Systém větrání, rozložení tlakových spádu v předmětné oblasti, mapa větrání se zakreslením větrních objektů. 10. Analýza možnosti komunikace větrů v horizontálním i vertikálním směru se stařinami i s jinými pracovišti). C. Návrh metodiky projektování a realizace prognózy endogenních požárů Návrh metodiky vychází ze stanovení kritérií požárního ohrožení, která byla zpracována v rámci řešení kapitoly č. 7 a zde je kompletně převzat jako: KRITERIUM M F Základní principy hodnocení požárního ohrožení porubu ve fázi jeho projektování - kritérium M -F - vycházejí z těchto bodů: Samostatně jsou hodnoceny tři (základní) fáze existence porubního pracoviště: 1. V. Vybavování a příprava porubu. Tato fáze začíná probitím prorážky daného porubu a končí rozjezdem těžební činnosti porubu. T. Těžební činnost porubu. Tato fáze je časově vymezena od rozjezdu těžební činnosti porubu do ukončení těžby porubu (na linii dorubu). L. Likvidace a výkliz porubu. Do této fáze spadá časově období od ukončení těžby porubu (na linii dorubu) do výbuchovzdorného uzavření vytěženého porubního bloku. Škála bodového hodnocení každé fáze je nastavena tak, aby kritickou hranicí pro každou fázi byl počet 35 bodů. Pro fázi T. těžební provozování porubu, je respektováno odlišení bodové stupnice: I. = porub bez uhlí do pětinásobku dobývané mocnosti sloje v nadloží a II. = porub s uhlím do pětinásobku dobývané mocnosti sloje v nadloží nebo porub s ponecháním technologické lávky uhlí ve stropě (včetně porubů, kdy je ve stropu ponechána lávka uhlí až v průběhu dobývání při vyřizování tektonické poruchy. Bodové hodnocení fáze L. likvidace porubu bude pro předmětné pracoviště upřesňováno na základě konkrétních údajů a zkušeností z dobývací fáze daného porubu. Bodové hodnocení se provede vždy pro danou fázi jedním ohodnocením a míra nebezpečí vzniku samovznícení M-F je pak jejich součtem: Pro fázi V: M-F = V1 + V2 + V3 + V4 + V5 + V6 + V7 Pro fázi T: M-F = T1 + T2 + T3 + T4 + T5 + T6 + T7 + T8 + T9 + T10 Pro fázi L: M-F = L1 + L2 + L3 + L4 + L5 + L6 3

Přesáhne-li míra nebezpečí vzniku samovznícení M-F po součtu všech bodových hodnocení pro danou fázi hodnotu 35, je nezbytné provést technické opatření ke snížení nebezpečí vzniku samovznícení. (Viz Příloha č. 4) D. Návrh metodiky pro realizaci prevence endogenních požárů Návrh metodiky vychází z řešení kapitoly č.11. Východiskem pro zpracování návrhu posloupnosti protizáparových opatření ve stádiu projektování, je vypracování prognózy nebezpečí vzniku samovznícení uhlí ve stádiu projektování porubu podle Algoritmu prognózy nebezpečí vzniku samovznícení uhlí M-F. Pokud hodnota kriteria M-F nedosáhne mezní hodnoty 35, je postup v prevenci samovznícení plně v kompetenci závodního dolu. V případě, že hodnota kritéria M-F dosahuje hodnot 35 a vyšších zpracuje se projekt preventivních protizáparových opatření následujícím způsobem: 1. Stanovení opatření pro minimalizaci průtahů větrů 1.1 kontrola a úprava tlakových spádů: a) mezi plánovaným porubem a provozovanými důlními díly, b) mezi plánovaným porubem a uzavřenými důlními díly, resp. oblastmi dolu, c) na hranici dobývacích prostorů (mezi sousedními doly), d) v rámci téhož dolu mezi sousedními slojemi, e) v rámci téhož dolu v téže sloji. 1.2 kontrola tlaku na uzavíracích hrází při různých hodnotách barometrického tlaku a dotěsnění uzavíracích hrází v předmětné oblasti. 2. Stanovení inkubační doby, kritické zóny a minimálního postupu porubu pro zamezení vzniku samovznícení Minimální měsíční postup porubu pro zamezení vzniku samovznícení uhlí se stanoví ze vzorce: H v = [m.měs.-1] t kde: H šířka kritické zóny [m], (stanoví se matematickým modelováním nebo pro orientační výpočty se použije hodnota H=2/3 L, kde L je délka porubu), t inkubační doba samovznícení uhlí [měs.], (stanoví se buď laboratorně, nebo pro orientační výpočty se použije hodnota 1 měs.). 2.1 Je technicky možné zajistit dosažení minimálního postupu porubu pro zamezení vzniku samovznícení uhlí: ANO: dosavadní opatření jsou dostatečná NE: pokračovat v návrhu preventivních opatření (tato možnost zahrnuje i projektování protizáparových opatření pro přerušení provozu porubu a při dokopávání porubu tj. od vzdálenosti cca 2/3 délky porubu před linií přerušení provozu porubu) 4

3. Specifikace cílené prevence samovznícení dle míst předpokládaného ponechávání uhlí v závalu: 3.1 je ponechávána uhelná lávka nebo nebilanční sloj ve stropu o mocnosti vyšší než kritická mocnost sloje (cca 0,3 m), nacházejí se v porubu místa, kde do vzdálenosti 5-ti násobku mocnosti sloje leží v nadloží uhelná sloj či proslojek o mocnosti větší než kritická mocnost (0,3 m). ANO: o vypracovat projekt snižování tlakového spádu v porubu (použití ejektorů, resp. volných ventilátorů v porubu), o upřesnit a průběžně aktualizovat propočet objemového průtoku větrů přiváděných do porubu (minimalizace objemového průtoku větrů), o vypracovat projekt inertizace závalu dusíkem, o vypracovat projekt injektáže dusíkové pěny do závalu, o vypracovat projekt instalace těsnících hrázek, o vypracovat projekt plavení popílku do závalu. NE: pokračovat v analýze, přechod k dalšímu bodu 3.2 nacházejí se v ploše porubu ponechané uhelné pilíře zejména v oblasti přídatných napětí (zkrácení, prodloužení porubu, zejména narušení v rámci protiotřesové prevence). ANO: navíc vzhledem k 3.1 zpracovat projekt injektáže ponechaných pilířů inhibitorem (před provedením protiotřesové prevence). NE: pokračovat v analýze, přechod k dalšímu bodu 3.3 nacházejí se tektonické poruchy v porubním bloku (mající za následek ponechávání uhlí v závalu), nacházejí se v ploše porubu místa s proměnlivou mocností sloje, při jejichž přechodu se předpokládá ponechávání uhlí v závalů. ANO: zpracovat projekt inertizace dusíkem, zpracovat projekt injektáže dusíkové pěny do míst ponechaného uhlí. NE: ukončit analýzu Metodiky zpracování příslušných projektů použití jednotlivých opatření jsou uvedeny v přílohách G. 1 až G. 6. 5

E. Návrh metodiky zdolávání endogenních požárů Pro včasné zjišťování samovznícení a pro kontrolu jeho průběhu se využívá čtyřfázového modelu: I. Inkubační fáze - 1. stupeň požárního ohrožení II. Předkritická fáze - 2. stupeň požárního ohrožení III. Kritická fáze - 3. stupeň požárního ohrožení IV. Fáze hoření - 4. stupeň požárního ohrožení Praktické využívání a stanovení opatření v jednotlivých stupních rozvoje endogenního požáru je podrobně uvedeno v Příloze č. 4, str. 80 F. Osnova zprávy o mimořádné události zvýšený výskyt CO 1. Identifikační údaje: 1.1 Důlní podnik, důl 1.2 Sloj, kra, č. porubu 1.3 Datum a čas dosažení mezních hodnot koncentrace a vývinu CO 2. Geologická situace: 2.1 Mapa oblasti porubu v měřítku 1:2000 zahrnující směrné měsíční postupy, sousední vydobyté poruby, poruby na demarkaci, uzavíracích hráze, tektonické poruchy) 2.2 Charakteristika dobývané sloje (popis, hloubka uložení, mocnost sloje celková, dobývaná, mapa ponechávání uhlí strop, počva, proplástky, proslojky v nadloží apod.) 2.3 Geologický profil nadloží do vzdálenosti 5násobku mocnosti sloje, (geologický profil vrtu) v oblasti porubního bloku Zejména uhelné sloje ve vzdálenosti do 5násobku mocnosti sloje a jejich plošnému vývinu. 2.4 Plynonosnost sloje, plynodajnost porubu, provádění degazace 2.4.1. Plynonosnost uhelné sloje Stanovena jedním ze dvou následujících způsobů: a) z podkladů důlního podniku na základě vyhodnocení plynodajnosti porubu zpětným výpočtem např. podle metodiky uvedené ve Směrnici č. 29/1998 nebo VVUÚ, b) orientačním výpočtem z jakostních parametrů uhlí podle vzorce: (teoretické zdůvodnění je uvedeno ve výzkumné zprávě Hedbávný, B., 1985, Výzkum degazace vysokokapacitních porubů, VVUÚ Ostrava-Radvanice) PN = tl a 0,961681* W 3,106520 ln σ + 16,9554 [m 3.t -1 ] (1) kde: PN plynonosnost uhelné sloje [m 3.t -1 ], W a obsah vody [%], σ tl pevnost uhlí v tlaku [MPa]. 6

2.4.2 Plynodajnost porubu Skládá se z exhalace plynu do porubu a degazovaného množství plynu ze sloje. Relativní plynodajnost porubu je vztažena na 1 tunu těžby v porubu. Vypočte se ze vzorce: PD = Ex + Dg = PD * T [m 3 CH 4.d -1 ] (2) r kde: Ex exhalace porubu (výstup plynů prostoru odvedený větráním) [m 3 CH 4.d -1 ], Dg degazované množství plynu ze sloje [m 3 CH 4.d -1 ], PD r relativní plynodajnost porubu [m 3 CH 4.t -1 ], T denní těžba v porubu [t.d -1 ]. Exhalace metanu se vypočte z rozdílu měřených koncentrací metanu na úvodní a výdušné chodbě a objemového průtoku větrů podle vzorce: Ex = 1440 * Qv * ( c 2 c1) [m 3 CH 4.d -1 ] (3) kde: Q v objemový průtok větrů měřený na výdušné chodbě [m 3.min. -1 ], c 1 koncentrace metanu ve větrním proudu na úvodní chodbě [%], c 2 koncentrace metanu ve větrním proudu na výdušné chodbě [%]. V případě, že není degazace zavedena, platí, že PD=Ex Relativní plynodajnost porubu se stanoví z upraveného vzorce (2): PD PD r = T [m 3 CH 4.d -1 ] (4) V případě, že nejsou údaje o denní těžbě k dispozici, stanoví se průměrná denní těžba ze vzorce: m * L * p * ρ [t.d -1 ] (5) T = n kde: m průměrná mocnost sloje [m], L délka porubu [m], p měsíční postup porubu [m.měs. -1 ], ρ měrná hmotnost uhlí (obvykle ρ =1,3) [t.m -3 ], n počet pracovních dnů v měsíci (obvykle n = 23) [-]. Zařazení porubu se provádí podle výše relativní plynodajnosti do kategorie: (podle Větrání dolů OKD, Typizační směrnice, OKR-Rozvoj a projektování, k.p. Ostrava,1986) 7

I. kategorie nízká plynodajnost PD r 5 m 3 CH 4.t -1 II. kategorie zvýšená plynodajnost 5<PD r 10 m 3 CH 4.t -1 III. kategorie vysoká plynodajnost PD r >10 m 3 CH 4.t -1 2.4.3 Provádění degazace Místa, způsob, objemy degazovaného plynu. 2.5 Jakost uhlí (výsledky chemické analýzy a mechanické zkoušky) Uvede se průměrná hodnota sledování v průběhu dobývání porubu. Extrémní hodnoty budou zaznamenány k další analýze. Jedná se o následující parametry: o W a obsah vody [%], o A d popel [%], o V daf prchavé látky [%], o σ tl pevnost uhlí v tlaku [MPa], o kyzy, pyrity. 2.6 Anomálie uložení uhelné sloje tektonické poruchy, erozivní výmoly Popsat z geologických a měřičských podkladů a poznatků z ražby chodeb a provozování porubu. 3. Dobývací technologie: 3.1 Typ výztuže, kombajnu Udat výrobce, typ, minimální a maximální výsuvná výška ve vztahu k mocnosti dobývané sloje. 3.2 Výchozí porážka Popis profilu, zda vyražena na demarkaci, podél celíku (narušeného, nenarušeného), ošetření uhelného pilíře na závalové straně, výztuž (profil, pleněno, nepleněno). 3.3 Úvodní chodba Popsat ji způsobem shodným jako při stanovení míry nebezpečí vzniku samovznícení tj.: profil, ražba podél celíku (jeho šířka), tektonické poruchy, případné využití z předchozího porubu, opatření proti samovznícení, způsob likvidace za porubem, plenění výztuže atd. 3.4 Výdušná chodba Popis stejným způsobem jako v případě úvodní chodby. 3.5 Porub Popis způsobu dobývání (dovrchní, úpadní, směrné, úklon), ponechávání technologické lávky při dobývání (strop, počva, její mocnost), způsob ošetření této lávky inhibitorem nebo dusíkovou pěnou v případě, že její mocnost je větší než kritická (cca 0,3 m), délka porubní stěny, prodloužení nebo zkrácení v průběhu směrného postupu, kategorie nadloží a charakter závalu, datum zahájení těžby, projektovaný a skutečný měsíční postup, plánované a skutečné prostoje, relativní exhalace CH 4, úklon porubu (směrný, na pilíř, na zával). 4. Systém větrání a protiotřesová prevence: Popsat uplatněné prostředky a metody a dát do časového a místního kontextu se vzniklým samovznícením uhlí. 4.1 Systém větrání s vyznačením v mapě se zakreslením větrních objekt Zaměřit se zejména na možné tlakové namáhání závalu porubu. 4.2 Výsledky měsíčních měření průtoků větrů a výsledky rozborů vzorků větrů od zahájení dobývání Objemový vývin CO se vypočte ze vzorce: q = 10 3 * Q * v c [l.min. -1 ] (6) 8

Q v objemový průtok větrů v místě odběru vzorku (obvykle na výdušné chodbě) [m 3.min. -1 ] c koncentrace CO v odebraném vzorku [ppm] 4.3 Hodnocení ukazatelů větrání a plynodajnosti porubu porovnávací tabulka OPD a skutečné hodnoty 4.4 Provádění protiotřesové prevence, metody, termíny, lokalizace Popsat a vyznačit do mapy. 5. Prognóza a prevence vzniku samovznícení uhlí: 5.1 Výpočet kritéria M-F, jak byl zpracován v rámci OPD a rozepsání jeho výpočtu podle jednotlivých hodnotících ukazatelů 5.2 Projekt preventivních protizáparových opatření zpracovaný dle bodu D a jeho porovnání se skutečností 5.3 Výsledek stanovení náchylnosti uhlí k samovznícení (včetně místa a data odběru vzorku uhlí a laboratoře kde bylo stanovení provedeno) 6. Hodnocení vlastního záparového procesu: 6.1 Zhodnocení prvních příznaků záparu (datum, způsob zjištění) a pravděpodobná příčina Provést přehlednou formou, např.: a) datum prvních příznaků, b) způsob zjištění, c) vzdálenost porubu od výchozí prorážky v době vzniku samovznícení, d) měsíční postup porubu v posledních dvou měsících, e) ponechávání uhlí ve stropu v posledních dvou měsících, f) přechod tektonik. 6.2 Vývoj případu posloupnost analýz vzdušin (i graficky) a zakreslení odběrových míst do mapy Popis odběrových míst vzorků vzdušin a jejich zanesení do mapy. Vytvoření grafických časových řad koncentrací a vývinu jednotlivých analyzovaných plynů. 6.3 Zhodnocení stádia rozvoje samovznícení, teploty v ohnisku podle metodiky HBZS, Grahamova čísla, poměry plynů 6.4 Dokumentace průběhu likvidace samovznícení 6.4.1 Popis situace-nárůst CO a zahájení odběru suchých vzorků Graficky zpracovat záznam kontinuálního analyzátoru CO v předmětné oblasti zahrnující dobu, kdy byl překročen mezní vývin CO (10 l.min. -1 ). 6.4.2 Vyznačení místa odběrů suchých vzorků na mapě, vyznačení izolačních hrázek, vyústění inertizačního potrubí a potrubí pro N2 pěnu). 6.4.3 Výpis výsledků analýz suchých vzorků z oficiální dokumentace podle odběrových míst od počátku jejich odebírání, včetně objemového průtoku (pokud se odebírá v PVP) Vytvoření grafických závislostí časového vývoje koncentrace a vývinu CO a uhlovodíků. 6.4.4 Dokumentace (včetně harmonogramu a množství) opatření prováděných za účelem tlumení samovznícení Sestavení chronologické tabulky použití jednotlivých opatření za účelem tlumení samovznícení, včetně kvantitativních údajů (množství), a porovnání s projektovanými hodnotami, zejména: nepřetržitý provoz, inertizace dusíkem (místo vypouštění, průtok), zaplavování závalu popílkem, vodou (časový údaj, objemy), napouštění dusíkové pěny (místa a čas vypouštění, objemy), 9