Shrnutí dosažených výsledků řešení P. č

Transkript

1 Shrnutí dosažených výsledků řešení P. č Zpracování návrhu na legislativní úpravy a doplnění báňských předpisů včetně, na základě zvážení, převodu problematiky mikroklimatických podmínek do rozhodovací pravomoci SBS. Součástí programu výzkumu a vývoje ČBÚ v Praze Bezpečnost práce a provozu při hornické činnosti a vybraných činnostech prováděných hornickým způsobem je i projekt č Řešení klimatických podmínek ve větších hloubkách návrhem nového účinnějšího chladicího systému, který byl řešen na základě smlouvy na provedení veřejné zakázky vedené pod č.j. 0025/07 ze dne Projekt č byl řešen v sedmi etapách, které byly dále rozděleny do několika podetap s tím, že poslední podetapou každé etapy byla závěrečná zpráva, která shrnula poznatky a výsledky získané v dané etapě. Návrh legislativních úprav a doplnění báňských předpisů. Pro provedení legislativních úprav a doplnění báňských předpisů navrhujeme následující postup: 1. Návrh novely zákona č. 61/1988 Sb. a) Do 8, zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, vložit odstavec (5) Důlní mikroklima. b) Do 8, zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, se vloží odstavec 5a, tohoto znění: (5a) Český báňský úřad obecně závazným právním předpisem stanoví způsoby chlazení důlních větrů, podmínky používání (nasazování) zařízení, strojů a pomůcek k používaných k tomu, jakož i podmínek jejich přezkušování, postup při povolování jejích typů a znalce, kteří jsou oprávnění zpracovávat jejich odborné posouzení. 2. Návrh novely vyhlášky č.22/1989 Sb. Pro provedení legislativních úprav a doplnění báňských předpisů navrhujeme dále doplnit: 287 vyhlášky č.22/1989 Sb., ve znění pozdějších předpisů, níže uvedeným způsobem: 287 Chladicí zařízení důlních větrů (1) Organizace je povinna určit technika odpovědného za stav a řízení provozu chladícího zařízení důlních větrů. (2) Dokumentace chladicího zařízení vypracovaná podle 217 určí také umístění chladicího zařízení s ohledem na vedení důlních děl, větrání dolu a napojení na energetické a vodní zdroje. (3) V chladícím zařízení v podzemí může být použito pouze nejedovaté, nehořlavé a nevýbušné chladivo. (4) Výfukové potrubí pojistného ventilu musí být těsné, chráněné proti zamrznutí a vyvedeno do prostoru tak, aby pracovníci nebyli vyfukovaným chladivem ohroženi. (5) Chladicí zařízení důlních větrů musí být provedeno a udržováno tak, aby nedocházelo k úniku chladiva. V provozním řádu chladicího zařízení musí být určeny lhůty a způsob kontrol pojistného ventilu a chladícího zařízení na případný únik chladiva.

2 (6) Skladovat chladivo v podzemí je zakázáno. (7) U chladicího zařízení musí být lékárnička, dvoje pryžové rukavice a dvoje přiléhavé brýle. Provozní řád určí jejich použití. (8) Chladicí zařízení je povinen prohlédnout určený pracovník nejméně jednou za den a zkontrolovat určený technik nejméně jednou za týden. (9) Strojní chlazení větrů v dolech je organizace povinna realizovat pro pracoviště, na kterých i po vyčerpání dostupných technických opatření nelze dosáhnout vyhovujících mikroklimatických podmínek. (10) Chladící zařízení musí být provozována nepřetržitě po celou dobu obložení pracoviště. V případě odstavení chladícího zařízení v nepracovních dnech musí být provoz obnoven minimálně dvě hodiny před obložením pracoviště. (11) V případě, že je užito stacionárního povrchového systému chlazení (chladící zařízení na povrchu a chladiče větrů v dole) na bázi media voda-ledová tříšť, má být rozvod chladiva k chladičům větrů proveden potrubím opatřeným termoizolací. Technické provedení a třídu izolace určí projekt. (12) V případě, že je užito stacionárního povrchového systému chlazení (chladící zařízení na povrchu a chladiče větrů v dole) na bázi media voda-ledová tříšť, má být rozvod chladiva od chladičů větrů k chladícímu zařízení proveden potrubím bez termoizolace. (13) V případě, že je užito stacionárního povrchového systému chlazení (chladící zařízení na povrchu a chladiče větrů v dole), musí být u svislých tahů řešena postupná redukce tlakového spádu v závislosti na nejvyšší povolené provozní hodnotě tlaku užitého potrubí. Provedení určí projekt. (14) Obsluhou chladícího zařízení smí být pověřen pracovník, který absolvoval zácvik alespoň v délce 14 dnů na chladícím zařízení příslušného typu. (15) Údržbou chladícího zařízení smí být pověřen pracovník, který je vyučen v oboru strojním nebo elektrotechnickém a byl zaškolen na příslušný typ. Návrh převodu problematiky mikroklimatických podmínek do rozhodovací pravomoci SBS. Pro převod problematiky mikroklimatických podmínek do rozhodovací pravomoci SBS navrhujeme následující postup. Do 8, zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě vložit odstavec 5b, tohoto znění: (5b) Český báňský úřad samostatným obecně závazným právním předpisem stanoví způsoby hodnocení mikroklimatických podmínek a stanovení přípustné doby práce v dolech včetně Metodického pokynu pro stanovení přípustné doby práce na důlních pracovištích. Shrnutí výsledků projektu V rámci řešení projektu byl: - navržen nový účinnější chladicí systém pro řešení klimatických podmínek ve větších hloubkách pomocí ledové tříště, - vypracován návrh znění obecně závazného předpisu, který stanoví způsoby hodnocení mikroklimatických podmínek a přípustné doby práce v dolech, 2

3 - vypracován metodický pokyn pro stanovení přípustné doby práce na důlních pracovištích, - vypracován Návrh novely zákona č. 61/1988 Sb. o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, - vypracován Návrh novely vyhlášky č.22/1989 Sb. Návrh obecně závazného předpisu (vyhlášky) uvedeného v příloze 21 byl zpracován při využití Vnitřního předpisu pro hodnocení mikroklimatických podmínek a stanovení přípustné doby práce v dolech OKR., který byl vydán OKD, a.s. v roce Tento vnitřní předpis byl řešiteli aktualizován (doplněny aktuální odkazy, aktuální NV č.361/2006 Sb.) a dále byl upraven v oblasti energetických výdejů. Současně byl v její příloze č. 1 uveden návrh metodiky měření mikroklimatických podmínek v dolech, zpracovaný na základě současně užívaných postupů v dolech OKR. Návrh vyhlášky pro stanovení způsobu hodnocení mikroklimatických podmínek a přípustné doby práce na důlních pracovištích 1 Použité symboly EV - energetický výdej (brutto) dle pracovních činností a pracovních profesí určený podle přílohy č. 1 metodických pokynů (Wm -2 ) t a nebo T s - suchá teplota vzduchu změřená na pracovišti ( C) v - rychlost proudění vzduchu změřená na pracovišti (m.s -1 ) rh - relativní vlhkost vzduchu změřená na pracovišti (%) t sm - dlouhodobě únosná doba práce dle tabulek č. 1 až 45 uvedených v příloze č. 2 (min), viz příloha č.3 přílohové části t max - krátkodobě únosná doba práce dle tabulek č. 1 až 45 uvedených v příloze č. 2 (min) t p - doba přestávky (30 minut) c p - počet cyklů přestávek během směny (počet cyklů) t p - celková doba přestávek (min) t pr c - doba jednoho pracovního cyklu (min) c - počet pracovních cyklů během směny (počet cyklů) t pr c - celková doba pracovních cyklů (min) t sm ef - celková efektivní pracovní doba za směnu vypočtená dle metodického pokynu (min) - směnová efektivní pracovní doba stanovená výpočtem důlním podnikem (min) PD ef 2 Směnová efektivní pracovní doba (PD ef ) PD ef je stanovena vztahem: PD ef = 480 t D - t PNP - t SM (min) t D t PNP t SM - je doba sjezdu a výjezdu, dopravy na pracoviště k tomu určenými pracovními prostředky a doby chůze na pracoviště v úklonu do 3 a t a 26 C (min), - podmínečně nutné přestávky v práci (např. čekací doba po trhací práci stanovená v technologickém postupu) (min), - normativ směnových časů, který je určen pro jednotlivé důlní činnosti v minutách za směnu takto: 3

4 rubání ražení ostatní a) pracovní porada b) osobní potřeba c) odstrojení a ustrojení d) služební rozhovor e) osobní očista celkem V případě, že pracovní podmínky na posuzovaném důlním pracovišti nevyžadují stanovení režimu práce a odpočinku ( 5, bodu 1.1.) délka zákonem stanovené přestávky na jídlo a odpočinek ve výši 30 minut a případná čekací doba po trhací práci se připočítává k výše uvedenému normativu směnových časů ( t SM ) a přestávek v práci (t PNP ). 3 Energetický výdej, tepelně vlhkostní podmínky na pracovišti, tepelně izolační vlastnosti oděvu Pro stanovení dlouhodobě a krátkodobě přípustné doby práce na důlních pracovištích se vychází z těchto ukazatelů : 1. Tepelné produkce organismu 1.1. Pro účely tohoto předpisu se pokládá metabolická produkce organismu za rovnou energetickému výdeji. Energetický výdej (EV) se vyjadřuje v brutto hodnotách, tj. v hodnotách zahrnujících i bazální metabolismus v přepočtu na 1 m 2 (W.m -2 ). Jednotlivé důlní činnosti a profese se z hlediska energetického výdeje zařazují do osmi tříd (třídy EV I. až VIII.). Zařazení důlních činností a profesí do jednotlivých tříd je uvedeno v příloze č V případech, kdy posuzovaná důlní činnost nebo profese není uvedena v příloze č.1, zařadí se do třídy, která svou energetickou náročností nejvíce odpovídá některé z činností uvedených v příloze č.1. V případě nejasnosti musí být provedeno posouzení energetické náročnosti kvalifikovaným pracovištěm. 2. Tepelně vlhkostních podmínek na důlním pracovišti, které jsou charakterizovány: 2.1 Suchou teplotou vzduchu (t a ) v C. Na pracovištích v podzemí, kde rozdíl mezi výslednou teplotou kulového teploměru (t g ) a suchou teplotou vzduchu (t a ) je menší než 1 C, lze použít pro stanovení únosné doby práce hodnoty naměřené suchým teploměrem. 2.2 Rychlostí proudění vzduch (v) v m.s Relativní vlhkostí vzduchu (rh) v %. 3. Tepelně izolačních vlastností oděvu (clo) Pro účely tohoto předpisu byl stanoven tepelný odpor oděvu jednotně na 0,7 clo, čemuž odpovídá následující oblečení: kalhoty dlouhé, košile, onuce nebo ponožky, boty nebo gumáky, helma. 4 Dlouhodobě (t sm ) a krátkodobě (t max ) únosná doba práce 1.1 Dlouhodobě únosná doba práce (t sm ) se stanoví odečtením z příslušné tabulky 1 až 45 přílohy č. 2 pro odpovídající změřené hodnoty ukazatelů uvedených v 3, bod 1 až 3. 4

5 1.2 Krátkodobě únosná doba práce (t max ) se stanoví odečtením z příslušné tabulky 1 až 45 přílohy č. 2 pro odpovídající změřené hodnoty ukazatelů uvedených v 3, bod 1 až 3. 5 Režim práce a odpočinku 1.1. Na pracovištích, kde krátkodobě únosná doba práce (t max ) a dlouhodobě únosná doba práce (t sm ), dle tabulek č.1 až 45, je shodná, tj. t max = t sm nemusí být stanoven režim práce a odpočinku. Pro tento případ je práce přípustná po celou směnu, jejíž délka je určena menší hodnotou z tabulkově zjištěné dlouhodobě únosné doby práce (t sm ) a dolem vypočtené směnové efektivní pracovní doby (PD ef ). V tabulkách 1 až 45 přílohy č. 2 jsou tyto hodnoty vyznačeny bílou barvou Na pracovištích, kde krátkodobě únosná doba práce (t max ) je kratší než dlouhodobě únosná doba práce (t sm ), tj. t max < t sm. musí být stanoven režim práce a odpočinku. V tabulkách 1 až 45 přílohy č. 2 jsou tyto hodnoty znázorněny světle šedou barvou. Režim práce a odpočinku se vypočítá podle následujících variant: Krátkodobě únosná doba práce (t max ), je stejná, nebo delší, nebo jen mírně kratší než dolem vypočtená směnová efektivní pracovní doba (PD ef ) t max PD ef Práce je přípustná po celou směnu, jejíž délka je určena menší hodnotou z tabulkově zjištěné krátkodobě únosné doby práce (t max ) a dolem vypočtené směnové efektivní pracovní doby (PD ef ). Není třeba zařazovat zvláštní přestávky na oddech s výjimkou zákonem stanovené přestávky na jídlo a odpočinek Krátkodobě přípustná doba práce (t max ), je kratší než dlouhodobě únosná doba práce (t sm ) a dolem vypočtená směnová efektivní pracovní doba (PD ef ). PD ef > t max < t sm Režim práce a odpočinku musí být stanoven. Režim práce a odpočinku se stanoví tak, aby celková efektivní pracovní doba za směnu (t sm ef ) nepřekročila dlouhodobě únosnou dobu práce (t sm ) a aby mezi jednotlivými pracovními intervaly byla dodržena minimální doba odpočinku (t p ) dle 6, odst

6 - Počet pracovních cyklů (c) je dán podílem dlouhodobě únosné doby práce a krátkodobě únosné práce, přičemž počet cyklů se zaokrouhluje na nejbližší celé číslo. Počet pracovních cyklů se vypočte ze vztahu: c = t sm / t max (zaokrouhlit nahoru na celé číslo) - Délka jednoho pracovního cyklu se vypočte ze vztahu: t pr c = t sm / c (min) - Celková doba pracovních cyklů se vypočte ze vztahu: t pr c = t pr c. c (min) (rovná se přibližně t sm ) 6 Režim odpočinku - přestávky 1.1. Minimální doba trvání jedné přestávky (t p ) je stanovena na 30 minut Počet cyklů přestávek (c p ) se vypočítává ze vztahu : c p = c Celková doba přestávek za směnu ( t p ) se vypočte ze vztahu: t p = t p. (c 1) (min) 1.4. V době přestávek musí mít důlní pracovníci možnost odpočinku v prostředí, kde teplota vzduchu nepřekročí v závislosti na relativní vlhkosti níže uvedené hodnoty: rh (%) t a ( C) do Do doby přestávek se může započítávat doba čekání v souvislosti s trhací prací a doba přestávky na jídlo a oddech. 7 Celková efektivní pracovní doba za směnu (t sm ef ) stanovená podle tohoto předpisu ve srovnání se stanovenou směnovou efektivní pracovní dobou (PD ef ) stanovenou důlním podnikem 1.1 Celková efektivní pracovní doba za směnu (t sm ef ) se vypočte jako součet dlouhodobě únosné doby práce (t sm ) a celkové doby přestávek t p : t sm ef = t sm + t p t pr c + t p (min) 6

7 1.2 Srovnáním vypočtené celkové efektivní pracovní doby (t sm ef ) a důlním podnikem stanovené směnové efektivní pracovní doby (PD ef ) mohou nastat dvě varianty A a B. 1.3 Varianta A : t sm ef PD ef Je-li splněna podmínka pro variantu A, vypočítá se počet pracovních cyklů (c pr c ), celková doba pracovních cyklů ( t pr c ), počet cyklů přestávek (c p ), celková doba přestávek ( t p ) a celková efektivní pracovní doba za směnu (t sm ef ) dle 5 a 6. Varianta B : t sm ef > PD ef Je-li splněna podmínka pro variantu B vypočítá se počet pracovních cyklů (c pr c ), celková doba pracovních cyklů ( t pr c ), počet cyklů přestávek (c p ), celková doba přestávek ( t p ) a celková efektivní pracovní doba za směn (t sm ef ) u varianty A. Následovně se vypočte: a) rozdíl časů (x) v minutách mezi celkovou efektivní pracovní dobou za směnu (t sm ef ), vypočtenou dle A, a dolem stanovenou efektivní pracovní dobou (PD ef ) : x = t sm ef - PD ef (min) b) provede se odpočet hodnoty x od hodnoty posledního pracovního cyklu t pr c vypočteného dle A. V případě, že takto redukovaná hodnota t sm ef bude i nadále větší než PD ef, odečte se doba poslední přestávky. Pokud bude výsledná hodnota t sm ef i nadále vyšší než PD ef, odečte se zbývající hodnota x od předposledního pracovního cyklu tak, aby se redukovaná celková efektivní pracovní doba za směnu (t sm ef ) rovnala směnové efektivní pracovní době (PD ef ). V případě potřeby se provádí další odpočet, až je dosaženo, že: redukovaná t sm ef = PD ef, c) redukovaná celková efektivní pracovní doba za směnu (t sm ef red ) v minutách se vypočte jako součet skutečné doby pracovních cyklů (i zkrácených) a celkové doby přestávek : t sm ef red = [Σt pr c + t p ] - x PD ef (min) Z výše uvedeného vyplývá, že: 1. Nejdříve je nutno vypočíst dobu práce a přestávek a následně celkovou efektivní pracovní dobu za směny (t sm ef ) a až potom provést porovnání této hodnoty se stanovenou směnovou efektivní pracovní dobou (PD ef ), stanovenou důlním podnikem.pro případ, kdy bude směnová efektivní pracovní doba (PD ef ) menší než celková efektivní pracovní doba (t sm ef ), je nutno tuto novou (redukovanou) efektivní pracovní dobu (t sm ef red ) vypočítat dle 7, bodu 1.2. Varianta B. 2. Na závěr výpočtu se zkontroluje zda platí vztah: pro případ A t sm ef PD ef pro případ B t sm ef red = [Σt pr c + t p ] - x PD ef (min) 7

8 8 Zákaz práce a havarijní situace 1.1. Na pracovištích, kde musí být stanoven režim práce a odpočinku a nejsou zajištěny podmínky dle 6, odst je práce zakázána. Práce je zakázána i na pracovištích, kde t max je kratší než 30 minut. V tabulkách 1 až 45 je tato oblast vybarvená tmavě šedě Ustanovení dle 8, odst se nevztahuje na havarijní situace, kdy je třeba vykonat práce nezbytné pro ochranu života zaměstnanců a tyto práce vykonávají pouze členové báňského záchranného sboru. 9 Zaokrouhlování 1.1. Změřené hodnoty dle 3, odstavce 2 se pro účely tohoto předpisu zaokrouhlují od 0,01 do 0,49 směrem dolů a od 0,50 do 0,99 směrem nahoru Jestliže některá z hodnot tepelně vlhkostních ukazatelů ( 3, odstavce 2) naměřených na pracovišti, se nachází mimo rozsah hodnot uváděných v tabulkách 1 až 45 v příloze č.2, použije se pro výpočet dlouhodobě a krátkodobě únosné doby práce nejblíže vyšší nebo nižší hodnota. Toto pravidlo neplatí pro teplotu vzduchu nad 40 a pod 10 C. Příloha návrhu vyhlášky Metodika měření mikroklimatických podmínek v dole Obsah přílohy: 1. Všeobecná část 2. Praktická část 3. Stanovení měřících míst na čelbách a v porubech obr. 1 až 7 Mikroklimatické podmínky na pracovištích v dolech jsou charakterizovány suchou a mokrou teplotou větrů (t a, t m ) relativní vlhkostí větrů (rh nebo φ) a rychlostí proudění větrů (v). Měření mikroklimatických podmínek se provádí jak na pracovištích větraných průchodním větrním proudem, tak na pracovištích větraných separátním větráním. Stanovení měřících míst pro měření mikroklimatických podmínek na pracovištích v dolech je zpracováno v souladu s příslušnými hygienickými předpisy a v souladu s vyhláškou ČBÚ č. 165/2002 Sb., o separátním větrání při hornické činnosti v plynujících dolech. 1. Všeobecná část 1.1 Názvosloví: t a nebo T s suchá teplota větrů měřená aspiračním psychrometrem ( C) t m nebo T m mokrá teplota větrů měřená aspiračním psychrometrem ( C) rh nebo φ relativní vlhkost vzduchu (%) v rychlost proudění větrů měřená anemometrem (m.s -1 ) T doba expozice měřená stopkami (min) 8

9 1.2 Místo měření je úsek důlního díla, ve kterém se provádí měření. Je závislé na místech pobytu, na kterých se musí pracovník zdržovat a na době, kterou na těchto místech stráví. 1.3 Měření se provádí na takových místech měření, kde pracovní doba činí alespoň 10% trvání směny. 1.4 Měření se provádí ve výšce 165 cm nad počvou (podlahou), u sedícího člověka ve výšce 105 cm nad počvou (podlahou), v případě důlního díla nižšího než 2 m ve dvou třetinách výšky profilu. 1.5 Pro hodnocení mikroklimatických podmínek důlních pracovišť se používají průměrné hodnoty naměřených veličin. Průměrnými hodnotami se rozumí časově vážené průměry měřených veličin, které se stanoví podle vztahu: x i. T x = T i kde: x x i T i je časově vážená hodnota sledovaného parametru je hodnota sledovaného parametru na měřeném místě i je doba pobytu sledovaného prac. na měřeném místě i 2. Praktická část 2.1. Měření V určených místech měření u všech dále uvedených typů důlních děl se musí měřit rychlost větrů v, suchá teplota - t a, a mokrá teplota - t m. Z naměřených hodnot suché a mokré teploty se stanoví relativní vlhkost rh (φ). Tuto veličinu lze měřit i přímo. Při přímém měření relativní vlhkosti je však nutné též stanovit buď teplotu mokrou nebo teplotu suchou. Na základě jednotlivých měření uvedených veličin na určených místech měření se stanoví časově vážená průměrná hodnota x pro dané pracoviště Stanovení měřících míst Separátně větraná dlouhá díla Foukací větrání Bod č. 1 je určen v jedné polovině vzdálenosti čelby od ústí luten ve směru proudění vzdušin foukacím lutnovým tahem a v jedné třetině vzdálenosti od boku chodby. Tomuto bodu je přiřazena časová váha 75%. Bod č. 2 je určen ve vzdálenosti 20 m od ústí luten proti směru proudění vzdušin foukacím lutnovým tahem a v jedné polovině vzdálenosti od boku chodby. Tomuto bodu je přiřazena časová váha 25%. Sací větrání Bod č.1 je určen v jedné polovině vzdálenosti čelby od ústí luten proti směru proudění vzdušin sacím lutnovým tahem a v jedné polovině vzdálenosti od boku chodby. Tomuto bodu je přiřazena časová váha 75%. Bod č. 2 je určen ve vzdálenosti 20 m od ústí luten proti směru proudění vzdušin sacím lutnovým tahem a v jedné polovině vzdálenosti od boku chodby. Tomuto bodu je přiřazena časová váha 25%. 9

10 Kombinované sací větrání s hlavním sacím lutnovým tahem Bod č. 1 je určen v jedné polovině vzdálenosti čelby od ústí luten vedlejšího foukacího lutnového tahu ve směru proudění vzdušin foukacím lutnovým tahem a v jedné třetině vzdálenosti od boku chodby. Tomuto bodu je přiřazena časová váha 75%. Bod č. 2 je určen ve vzdálenosti 20 m od ústí luten hlavního sacího lutnového tahu ve směru proudění vzdušin sacím lutnovým tahem a v jedné polovině vzdálenosti od boku chodby. Tomuto bodu je přiřazena časová váha 25%. Kombinované foukací větrání s hlavním foukacím lutnovým tahem Bod č. 1 je určen v jedné polovině vzdálenosti čelby od ústí luten hlavního foukacího lutnového tahu ve směru proudění vzdušin foukacím lutnovým tahem a v jedné třetině vzdálenosti od boku chodby. Bod č. 2 je určen ve vzdálenosti 20 m od ústí luten hlavního foukacího lutnového tahu proti směru proudění vzdušin foukacím lutnovým tahem a v jedné polovině vzdálenosti od boku chodby. Tomuto bodu je přiřazena časová váha 25%. Kombinované foukací větrání s hlavním foukacím lutnovým tahem při změně směru ražby Bod č. 1 je určen v jedné polovině vzdálenosti čelby od ústí luten vedlejšího sacího lutnového tahu proti směru proudění vzdušin sacím lutnovým tahem a v jedné polovině vzdálenosti od boku chodby. Tomuto bodu je přiřazena časová váha 75%. Bod č. 2 je určen ve vzdálenosti 20 m od ústí luten vedlejšího sacího lutnového tahu ve směru proudění sacím lutnovým tahem a v jedné polovině vzdálenosti od boku chodby. Tomuto bodu je přiřazena časová váha 25% Stěnové poruby (větrání Y a U ) Bod č. 1 je určen ve vzdálenosti 10 m od zaústění porubu do vtažné chodby na vtažné třídě. Tomuto bodu je přiřazena časová váha 10%. Bod č. 2 je určen v jedné polovině šířky otevřeného prostoru mezi pilířem a zálomovou hranou nebo základkou v porubu ve vzdálenosti 10 m od ústí vtažné chodby porubu. Tomuto bodu je přiřazena časová váha 40%. Bod č. 3 je určen v jedné polovině šířky otevřeného prostoru mezi pilířem a zálomovou hranou nebo základkou v porubu ve vzdálenosti 10 m před vyústěním porubu do výdušné chodby. Tomuto bodu je přiřazena časová váha 40%. Bod č. 4 je určen ve vzdálenosti 10 m od zaústění porubu do výdušné chodby na výdušné třídě. Tomuto bodu je přiřazena časová váha 10% Hloubení Bod č. 1 je určen ve středu čelby hloubení. Tomuto bodu je přiřazena časová váha 70%. Bod č. 2 je určen na pracovním povalu. Tomuto bodu se přiřazuje časová váha 30%. 10

11 2.2.4 Důlní provozovny Měření mikroklimatických parametrů v důlních provozovnách se provádí podle jejich půdorysné velikosti buď na jednom místě (do 10 m 2 ), nebo na několika místech (více než 10 m 2 ) nejčastějšího pobytu pracovníků. Počet měřících míst musí být stanoven po dohodě s hygienickou službou. V případě, že část pracovní doby pracovníci sedí, musí být měření prováděno také ve výši hlavy sedícího člověka. V případě vícebodového měření se z naměřených hodnot vypočítává aritmetický průměr 11