Moravské zemské muzeum Železné meteority Věstonická venuše Hlava keltského héroa 7.třída 1
NÁVŠTĚVA MORAVSKÉHO ZEMSKÉHO MUZEA V BRNĚ Dne 24. 9. 2014 jsme se s celou sedmou třídou vydali na exkurzi do muzea v Brně. Jeli jsme z Boskovic vlakem do Skalice nad Svitavou a ze Skalice naše cesta pokračovala do Brna. Po příjezdu do Brna jsme šli do muzea, kde jsme měli k vidění výstavu s názvem Boskovický poklad, sošku Věstonické venuše, hlavu keltského héroa a další zajímavé exponáty. Výstava se nám velice líbila, dozvěděli jsme se hromadu zajímavých informací, třeba to, že Věstonická venuše bude na pár desítek let zavřená v trezoru. Po výstavě v muzeu jsme potkali bývalou paní učitelku Věrku Waloszkovou a ve 12 hodin jsme se odebrali na vlakové nádraží a odjeli jsme domů. Vypracovaly: Dana Pupíková, Nikola Ondroušková 2
Boskovický poklad p Boskovický poklad byl ukryt na kopci Zlatník v 40. letech 17. století kvůli 30--ti leté válce. Poklad byl nalezen mezi Boskovicemi a Újezdem v roce 2010 pod kořeny stromu ve džbánu. Čtyřicetiletý muž, který mince našel, chtěl část pokladu rozprodat. Z částí se mu to podařilo, ale anonym vše nahlásil na policii a díky tomuto se zachránilo téměř 2 267 stříbrných mincí. Některé mince byly z dob vlády Karla IV a další z mnoha Evropských zemí. Hodnocení: ýstava byla poučná a velmi zajímavá. zajímavá Výstava Zdroje: Moravské zemské muzeum, letáček z muzea. Vypracoval: Petr Špidlík 3
Jak se meteority našli: Železné meteority Z Opavy-Kylešovic Světově unikátní je nález několika kusů železných meteoritů v bývalé Lundwallově cihelně v Opavě-Kylešovicích. Meteority objevili dělníci, kteří v červenci 1925 pracovali na odkopávce materiálu pro cihelnu. První kusy rezavých a nápadně těžkých kamenů našli zhruba pod metrovou vrstvou sprašové hlíny. O svém nálezu informovali Ing. G. Stumpfa, který usoudil, že by snad mohlo jít o železné meteority. Od dělníků se také dozvěděl, že podobných kamenů bylo vykopáno více, ale ty už byly buď zasypány nebo rozebrány. K prvním čtyřem železným meteoritům o celkové hmotnosti 14 kg přibyly později další tři exempláře, takže celková hmotnost nálezu přesáhla 21 kg. Shrnutí: Meteority byly prozkoumány a byly odevzdány Slezskému zemskému muzeu v Opavě. Všechna železa měla rezavou povrchovou kůru, která se od nich odlupovala. Po nějaké době se barva změnila na stříbrnou. Sám jsem ty meteority viděl a opravdu vypadaly jako stříbro. Těchto sedm meteoritů bylo vystaveno vedle Věstonické venuše a hlavy keltského bojovníka. Složení: Naprosto převažuje železo (94,00 %), následuje nikl (5,5 %) a dále pak malé množství kobaltu, fosforu a síry. Zabezpečení: Meteority byly zabezpečeny speciálními policisty a byly tam také senzory, kdyby se třeba někdo pokoušel ukrást exponát. V muzeu bylo také spousta kamer. Výstavu meteoritů jsme měli komentovanou. Hodnocení: Výstava se mi velice líbila a určitě bych se na ni chtěl zase někdy podívat. Zdroje: Wikipedie, internet, vlastní zkušenost,přednáška. Vypracoval: Michal Sedlák 4
Věstonická venuše (30 tisíc let př. n. l.) Co to je: Věstonická Venuše je keramická soška nahé ženy vyrobená z pálené hlíny. Je považována za nejstarší dochovanou keramickou sošku na světě. Nález: Soška byla nalezena 13. července 1925 v popelišti v pravěkém nalezišti mezi Dolními Věstonicemi a Pavlovem na jižní Moravě. Za jejího objevitele je považován Karel Absolon se svým týmem spolupracovníků. Soška byla rozlomena na dva kusy ležící asi 10 cm od sebe. Původně se nepředpokládalo, že patří k sobě. Po očištění se ukázalo, že se celek podobá ženské postavě. Zajímavost: Věstonická Venuše byla převezena do mikulovského zámku, ale kvůli bombardování zámku, byla Venuše převezena zpátky do Brna a tím byla zachráněna, protože 22. dubna 1945 zámek v Mikulově vyhořel. Na hýždích sošky byl nalezen otisk prstu asi desetiletého dítěte. Dále si můžeme všimnout, že levé ňadro je větší než to pravé. Hodnocení výstavy: Výstava se nám líbila, byla moc zajímavá. Zdroj: Vlastní zkušenost, letáček z muzea, Google obrázky Vypracovaly: Barbora Sedláková, Barbora Blahová 5
Karel Absolon narození- 16. června 1877 Úmrtí- 6. října 1960 Povolání: antropolog, paleontolog, archeolog a prehistorik Kariéra Po krušném absolutoriu klasického gymnázia v Brně vystudoval v Praze zoologii a roku 1907 se habilitoval na soukromého docenta fyzického zeměpisu. Již od konce 19.století se věnoval výzkumu Sloupských jeskyní a sběru jeskynního hmyzu. Roku 1908 nastoupil jako kustod zoologických sbírek do Moravského zemského musea v Brně. O nálezu Věstonické Venuši Soška byla nalezena 13. července 1925 v popelišti v horní části pravěkého naleziště mezi Dolními Věstonicemi a Pavlovem. Paleolitický nález uskutečnil tým archeologa Karla Absolona, který zde prováděl výzkum v letech 1924 1938. Absolon u samotného nálezu nebyl přítomen, ačkoliv je většinou za objevitele označován. Ten byl v okamžiku nálezu ve Francii. Sošku nalezli dělník Josef Seidl a technický vedoucí výzkumů Emanuel Dania. Ve zbytcích pravěkého ohniště o průměru asi 10 m ležela soška společně s kamennými nástroji a zvířecími kostmi. Byla rozlomena na dva kusy ležící asi 10 cm od sebe. Hrobka K. Absolona Vypracoval: Pavel Šindelka 6
Kamenná hlava keltského héroa Nález: Tento středověký unikát byl nalezen v Mšeckých Žehrovicích roku 1943 v pískovně. Našli ji rozpadenou na pět kusů. Chybí pravá část hlavy (dodnes se nenašla). Byla vytvořena cca 2-3 roky před Kristem. Má nevyčíslitelnou hodnotu. Význam: S ohledem na své atributy je považována za zobrazení osobnosti mimořádného významu. Stylizovaný účes v podobě mnišské tonzury, ale směřující odlišným směrem než její středověká podoba, navazuje na tradice kněžského stavu keltských druidů předkřesťanského období. Se statusem těchto vedoucích osobností duchovního světa keltské společnosti souvisí i zobrazený nákrčník, tzv. torques. Hodnocení výstavy: Podle mého názoru byla výstava velice zajímavá. Viděl jsem tam krásné historické památky. Pro mě to byl zážitek na celý život. Zdroje: Výklad v muzeu, mzm.cz/dietrichsteinsky-palac-vystavy/hlava-kelta/ Vypracoval: Miroslav Urban 7
Fotoreportáž 8