Název památky: Kostel Nanebevzetí Panny Marie a Kalvárie, Moravská T#ebová Známé též jako: Mährisch-Trübau Lokace: Moravská T#ebová, Kostelní nám. 24/3, 55 km severozápadn# od Olomouce, sm#r Svitavy, Moravská T#ebová, Morava, Czech Republic Datace: po 1726, 1730 1738, 1767 1768 Photograph: Auto#i: Antonio Maria Nicolao Beduzzi (1675 Bologna 1735 Víde#), Josef Tadeáš Supper (1712 Mohelnice 1772 Moravská T#ebová), Ji#í František Pacák (kolem 1670 Starý Rokytník u Trutnova 1756 Litomyšl), Josef Ignác Sadler (1725 Olomouc 1767 Olomouc), Jan Kammereit (1715? 1769 Olomouc) Typ: Církevní stavba Donáto#i: Josef Jan Adam z Liechtenštejna D#jiny: Po#átky m#sta spadají do poloviny 13. století. Za vlády pán# z Boskovic a ze Žerotína (1486 1622) bylo m#sto centrem humanistické vzd#lanosti a dostalo p#ízvisko Moravské Athény. Gotický kostel vyho#el r. 1726. Projekt novostavby vytvo#il víde#ský divadelní inženýr A. Beduzzi. Kostel je vybaven pozoruhodnými expresivními #ezbami J. Pacáka. Popis: Konkávn# #len#ná fasáda s výraznými volutovými konzolami uvádí jednolodní prostor s bo#ními kaplemi malým nám#stím uzav#eného kostela. View Short Description Stavba a za#ízení kostela s k#ížovou cestou a Kalvárií p#edstavuje tvorbu v jednom z vedlejších kulturních center na Morav#. Stylem vybavení, mezi než pat#í pozoruhodné expresivní #ezby, se orientuje spíše na #eské prost#edí. Projekt novostavby vytvo#il víde#ský divadelní inženýr A. Beduzzi. P#vod datace: Freska kostela je signována a datována. K socha#ským pracím se dochovaly záznamy ve farní kronice. Skica k obrazu Oslava sv. Aloise se nachází ve sbírce Moravské galerie v Brn#. Vybraná literatura: Emanule Poche (ed.), Um#lecké památky #ech, 2, K-O, Praha 1978. Helmuth Lorenz, Domenico Martinelli und die österreichische Barockarchitektur, Wien 1991, s. 280. Vlasta Kratinová, Baroko, Brno 1992, #. 47, 48. Ivo Krsek Zden#k Kud#lka Miloš Stehlík Josef Válka, Um#ní baroka na Morav# a ve Slezsku, ed. Zden#k Kud#lka, Praha 1996, s. 107,
145, 238, 397, 435 436. Miloš Stehlík, Barok v soše, Brno 2006, s. 71 79. Citace: Zora WörgötterKostel Nanebevzetí Panny Marie a Kalvárie, Moravská T#ebová in Discover Islamic Art, Museum With No Frontiers,2017 http://www.discoverbaroqueart.org/ database_item.php?id=monument;bar;cz;mon11_f;24;cs P#ipravil:,Editoval: Zora Wörgötter,Ji#í Kroupa MWNF pracovní #íslo: CZ 24
Starozákonní scény P#edobrazy P. Marie (Král Šalamoun s matkou, Korunovace Ester) 1767 1768 Josef Tadeáš Supper (1712 Mohelnice 1772 Moravská T#ebová) Vedle nástropní malby vytvo#il místní malí# i oltá#ní obrazy. Tyto malby, nedotknuté expresivním stylem víde#ské akademie, navazují spíše na #eskou malí#skou školu. Supper je hlavním p#edstavitelem lokálního um#leckého centra. Mariánský cyklus v lodi dokon#il jeho syn.
Sv. Jan Evangelista 1762 Jan Kammereit (1715? 1769 Olomouc) Rozevlátím šatu vytvá#í socha# esovitý pohyb figury a zd#raz#uje její objem. Atributy jako kniha, orel (pravd#podobn# chybí brk v pravé ruce) rozvádí její hmotu do prostoru. P#ímé tvary a hranaté záhyby šatu sv#d#í o vlivu O. Zahnera, se kterým Kammereit, ze# malí#e J. K. Handkeho, n#kolikráte spolupracoval. Oslava sv. Aloise p#ed 1763 Josef Ignác Sadler (1725 Olomouc 1767 Olomouc) P#íslušník italského rodu Gonzag# se z#ekl svého stavu (na n#jž poukazuje #apka a zbroj u jeho nohou) a vstoupil do jezuitského #ádu. P#i ošet#ování nemocných za morové epidemie se nakazil a zem#el (1591). Lilie, kterou na obraze drží and#l, symbolizuje jeho mravní #istotu. Pyramidální temnosvitnou kompozici uvádí repusoárová figura and#la, vtahující diváka do d#je a zvyšující psychologický ú#inek obrazu. Sv#tec figuruje jako zprost#edkovatel proseb a p#íklad motlitby ke Kristu a P. Marii. Skica k obrazu se nachází ve sbírce Moravské galerie v Brn#. Alegorie Nad#je 1738 Ji#í František Pacák (kolem 1670 Starý Rokytník u Trutnova 1756 Litomyšl) Dynamicky pojednaná, dle farní kroniky figura provedená v #ist# barokním stylu tvo#í prot#jšek Alegorie Víry bo#ního oltá#e sv. K#íže. Každá #ást plastiky je s výraznou nadsázkou uvedena do pohybu. #len#ní draperie sice respektuje esovitý tvar figury, mnohem více je však spolu s výrazem tvá#e prost#edkem k vyjád#ení extatického duchovního prožitku. Plastiky navazují na expresivní styl M. B. Brauna, pod jehož vedením Pacák pracoval.
K#ížový vrch 1730 Ji#í František Pacák a dílna (Severin Tischler?) Pavel #ech P#i cest# ke kulisovit# pojednané Kalvárii jsou zachovány #ty#i kapli#ky k#ížové cesty vedoucí od farního kostela. Dramatický výjev Uk#ižování uvádí smute#ní and#lé. St#ední, konkávn# akcentovanou, #ást tvo#í Nejsv. Trojice s Bohem Otcem ve vrcholu. P#sobivost scény spo#ívá v samotném umíst#ní skupiny, kontrastu použitých materiál#, dynamických pózách i dekorativních prvcích, jako jsou kameny dole a oblá#ky naho#e, nebo vysunutí figur P. Marie a sv. Jana pod k#ížem na konzolách.