Analýza předpokladů cestovního ruchu v mikroregionu Osoblažsko

Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 20. 11. 2015... Podpis

Poděkování Na tomto místě bych chtěla poděkovat RNDr. Evě Janouškové, Ph.D. za cenné rady a za odborné vedení při vytváření mé bakalářské práce. Mé poděkování také patří předsednictvu a pracovníkům mikroregionu Osoblažsko, starostům členských obcí mikroregionu Osoblažsko a v neposlední řadě podnikatelům a pracovníkům v cestovním ruchu v mikroregionu Osoblažsko za jejich ochotu a vstřícnost při poskytování cenných informací. Na závěr bych ráda poděkovala své rodině a blízkým, kteří mě po celou dobu mého studia i zpracovávání bakalářské práce podporovali.

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu Analýza předpokladů cestovního ruchu v mikroregionu Osoblažsko Bakalářská práce Autor: Dominika Rousová Vedoucí práce: RNDr. Eva Janoušková, Ph.D. Jihlava, 2016

Abstrakt ROUSOVÁ, Dominika: Analýza předpokladů cestovního ruchu v mikroregionu Osoblažsko. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce: RNDr. Eva Janouškové, Ph.D. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2015. 96 stran. Bakalářská práce Analýza předpokladů cestovního ruchu v mikroregionu Osoblažsko se zaměřuje na analýzu současné primární a sekundární nabídky mikroregionu Osoblažsko. Její využití je přínosem pro rozvoj cestovního ruchu v oblasti mikroregionu Osoblažsko. První část práce se zabývá popisem mikroregionu Osoblažsko a jeho současné primární a sekundární nabídky v oblasti cestovního ruchu. Druhá část bakalářské práce obsahuje marketingový výzkum složený z řízených rozhovorů a vypracování SWOT analýzy. Ve třetí části jsou opatření, která by mohla vést ke zvýšení návštěvnosti mikroregionu Osoblažsko. Klíčová slova Mikroregion Osoblažsko. Primární a sekundární nabídka. Řízené strukturované rozhovory. SWOT analýza. Návrhy změn. 7

Abstract ROUSOVÁ, Dominika: Analysis of the assumption of tourism in the microregion Osoblažsko. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of Tourism. Leader of the work: RNDr. Eva Janouškové, Ph.D. Degree of qualification: Bachelor. Jihlava 2015. 96 pages. This Bachelor thesis titled Analysis of Preconditions for Tourism in Osoblažsko microregion is focused on analysis of both, primary and secondary offers of Osoblažsko microregion. Its use can be beneficial for the development of tourism in Osoblažsko microregion area. The first part of the thesis is concerned with the description of Osoblažsko microregion and its current primary and secondary tourism-related offers. The second part of the thesis contains marketing research based on pen and paper interviews and a SWOT analysis. The third part comprises of possible solutions that might lead to an increase of visitors in Osoblažsko microregion. Key words Microregion Osoblažsko. Primary and secundary offers. Pen and paper interview. SWOT analysis. Proposals. 8

Obsah Úvod... 13 1 Mikroregion Osoblažsko... 14 1.1 Charakteristika Mikroregionu Osoblažsko... 14 1.2 Historie oblasti mikroregionu Osoblažsko... 15 1.3 Současnost mikroregionu Osoblažsko... 16 1.4 Obecné informace o členských obcích mikroregionu... 16 2 Způsob a strategie řízení cestovního ruchu mikroregionu Osoblažsko... 20 2.1 Vize mikroregionu Osoblažsko... 20 2.2 Strategická témata... 20 3 Ekonomické aktivity správy mikroregionu Osoblažsko... 23 3.1 Podpora agroturistiky v rámci podpory oblastí Moravskoslezského kraje... 23 3.2 Nadace Občanského fóra- vyhlásila výzvu pro OPOMÍJENÉ PAMÁTKY 2015... 23 3.3 Další ekonomické aktivity... 23 4 Primární nabídka cestovního ruchu mikroregionu Osoblažsko... 25 4.1 Přírodní podmínky... 25 4.1.1 Reliéf... 25 4.1.2 Klimatické podmínky... 25 4.1.3 Hydrologické podmínky... 25 4.1.4 Přírodní památky a zajímavosti Mikroregionu Osoblažsko... 26 4.2 Kulturně-historické podmínky... 27 4.2.1 Kulturní památky a zajímavosti... 27 4.3 Hlavní památky v obcích mikroregionu... 28 4.4.1 Gastrofestival Ochutnej Osoblažsko... 31 4.4.2 Osoblažské hudební léto... 32 4.4.3 Mezinárodní festival dětí sjednocené Evropy Osoblažsko... 32 5 Sekundární nabídka cestovního ruchu mikroregionu Osoblažsko... 33 9

5.1 Informační zařízení... 33 5.2 Ubytovací a pohostinská zařízení... 33 5.3 Sportovní zařízení... 37 5.4 Místní infrastruktura... 38 5.5 Dopravní infrastruktura... 38 5.5.1 Silniční doprava... 38 5.5.2 Železniční doprava... 38 5.5.3 Veřejná doprava... 39 5.5.4 Cykloturistika... 39 5.5.5 Pěší turistické stezky mikroregionu Osoblažsko... 40 6 Společné projekty cestovního ruchu v mikroregionu... 43 6.1 Odpočívadla pro návštěvníky... 43 6.2 Pěšky, kolem za svým stromem... 43 6.3 S loupežníkem Hotzenplotzem krajem Osoblažska... 43 6.4 Ochutnej Osoblažsko... 44 6.5 Naučná stezka Kostely Osoblažska... 44 6.6 Každoroční projekty mikroregionu... 44 7 Metodika výzkumu... 45 7.1 Řízený strukturovaný rozhovor... 45 7.2 Využití řízeného rozhovoru... 45 7.3 Řízený rozhovor s pracovníky správy mikroregionu Osoblažsko... 46 7.3.1 Předseda mikroregionu Osoblažsko... 46 7.3.2 Místopředseda mikroregionu Osoblažsko... 47 7.3.3 Druhý místopředseda mikroregionu Osoblažsko... 48 7.3.4 Manažerka mikroregionu Osoblažsko... 49 7.4 Řízený rozhovor se zástupci sdružených obcí... 50 7.4.1 Starosta obce Bohušov... 50 10

7.4.2 Starosta obce Dívčí Hrad... 51 7.4.3 Starosta obce Hlinka... 52 7.4.4 Město Janov... 52 7.4.5 Starostka obce Liptaň... 53 7.4.6 Starosta Město Albrechtice... 53 7.4.7 Starosta obce Osoblaha... 54 7.4.8 Starosta obce Petrovice... 55 7.4.9 Starosta obce Rusín... 56 7.4.10 Starostka obce Slezské Pavlovice... 56 7.4.11 Starosta obce Slezské Rudoltice... 57 7.4.12 Starosta obce Třemešná... 58 7.4.13 Starostka obce Vysoká... 58 7.5 Řízené rozhovory s osobami pracujícími v cestovním ruchu... 59 7.5.1 Turistické informační centrum Osoblaha... 59 7.5.2 Turistické informační centrum Dívčí Hrad... 60 7.5.3 Informační centrum Město Albrechtice... 61 7.5.4 Hotel Město Albrechtice... 61 7.5.5 Penzion Edelštejn... 62 7.5.6 Restaurace u Adama... 62 7.5.7 Jindřichovský dvůr... 62 7.6 Řízený rozhovor s lidmi angažujícími se v dobrovolných spolcích mikroregionu... 63 7.6.1 Místní akční skupina... 63 7.6.2 Osoblažský cech... 64 7.7 Shrnutí řízených rozhovorů... 64 8 SWOT analýza mikroregionu Osoblažsko... 66 8.1 Silné vnitřní stránky... 66 8.2 Slabé vnitřní stránky... 66 11

8.3 Vnější příležitosti... 67 8.4 Vnější hrozby... 67 9 Návrhy změn vedoucích ke zvýšení návštěvnosti Osoblažska... 68 9.1 Vybudování multifunkčního centra... 68 9.2 Úprava venkovních koupališť... 68 9.3 Rozšíření informačních služeb cestovního ruchu... 68 9.4 Ubytovací a stravovací služby cestovního ruchu... 69 9.5 Rozvoj agroturistiky... 69 9.6 Větší množství kulturních a společenských akcí... 69 9.7 Propagace mikroregionu Osoblažsko... 70 9.8 Poznávací balíčky a programy... 70 9.8.1 Po dráze Osoblažky... 70 9.9.2 S kolem do přírody... 71 9.9.3 Folklórní Osoblažsko... 72 9.9.4 Válečné Osoblažsko... 72 10 Závěr... 74 11 Seznam tabulek a obrázků... 77 Seznam použitých zdrojů... 78 12 Seznam příloh... 83 12

Úvod Tématem mé bakalářské práce je Analýza předpokladů cestovního ruchu v mikroregionu Osoblažsko. Toto téma jsem si vybrala hlavně proto, že z této oblasti pocházím. Osoblažsko je oblast zcela zapomenutá a neprávem opomíjená, i když má velký a nevyužitý potenciál pro rozvoj cestovního ruchu. Cílem práce je zmapování současné primární a sekundární nabídky cestovního ruchu prostřednictvím řízených strukturovaných rozhovorů s příslušníky správy mikroregionu a správy obcí jako vedoucích orgánů v oblasti Osoblažska. Jako protipól k těmto rozhovorům jsem zvolila rozhovory s místními podnikateli, pracovníky v cestovním ruchu a osobami angažujícími se v dobrovolných spolcích a organizacích zaměřených na rozvoj cestovního ruchu. Na základě zjištěných poznatků vypracuji SWOT analýzu, a poté navrhnu opatření pro další rozvoj cestovního ruchu mikroregionu Osoblažsko. V první části bakalářské práce popíši mikroregion Osoblažsko. Práci zahájím obecným seznámením se samotným mikroregionem, historií oblasti Osoblažska a obecnou charakteristikou členských obcí. Podrobně se budu věnovat i způsobu řízení cestovního ruchu mikroregionu, realizovanými projekty a způsobem financování těchto projektů. V další části mojí práce se budu zabývat analýzou primární a sekundární nabídky oblasti mikroregionu. Budu charakterizovat přírodní a kulturně-historické podmínky v primární nabídce, vybavenost území službami a zázemím pro turisty v sekundární nabídce. Třetí část tvoří jednotlivé řízené rozhovory s pracovníky a vedením mikroregionu a se starosty členských obcí. Jako protipól těchto odpovědí zvolím rozhovory s osobami pracujícími v cestovním ruchu v mikroregionu, s podnikateli v cestovním ruchu v mikroregionu a s osobami aktivně se zapojujícími do rozvoje cestovního ruchu prostřednictvím dobrovolných organizací a spolků. Posléze se pokusím vytvořit opatření ve formě návrhů na zlepšení, balíčků služeb a programů výletů pro návštěvníky s využitím potenciálu cestovního ruchu. Tato opatření by měla do budoucna přispět k rozvoji cestovního ruchu v mikroregionu Osoblažsko a zvýšit atraktivitu a návštěvnost oblasti. 13

1 Mikroregion Osoblažsko 1.1 Charakteristika Mikroregionu Osoblažsko Dobrovolný spolek Mikroregion Osoblažsko Sdružení obcí Osoblažska byl založen v roce 1992 za účelem vyřešení zásobování oblasti pitnou vodou. Na čas jeho činnost ustala a poté byla znovu obnovena v roce 2002. Od té doby je jeho činnost orientována hlavně na řešení společných problémů, neboli problémů přesahujících rámec jednotlivých obcí s cílem společného rozvoje území v oblastech jako jsou hospodářství, kultura, sport, cestovní ruch a přeshraniční spolupráce. V současnosti má mikroregion Osoblažsko 14 členských obcí Bohušov, Dívčí Hrad, Hlinka, Janov, Jindřichov, Liptaň, Město Albrechtice, Osoblaha, Petrovice, Rusín, Slezské Pavlovice, Slezské Rudoltice, Třemešná a Vysoká. (Hruška, Jalamasová, 2007, str. 1) Osoblažsko neboli Osoblažský výběžek se nachází v severozápadní části Moravskoslezského kraje, v okrese Bruntál a tvoří výběžek českého území do území Polska v severovýchodním konci okresu. Z východní části pak sousedí s okresem Jeseník. Mikroregion se rozkládá na ploště 206,3 km 2 a k 1. 1. 2010 zde žilo 9 905, přičemž hustota zalidnění je pouze 36 obyv./km 2. V čele mikroregionu Osoblažsko stojí předseda a dva místopředsedové, všichni tři jsou zároveň starosty členských obcí. Dalšími zaměstnanci jsou koordinátor mezi obecní spolupráce, projektová manažerka a pracovník pro analýzy a strategie. Motto mikroregionu: Osoblažsko region neobjevených možností Maskotem mikroregionu Osoblažsko se stal loupežník Hotzenplotz (německy Osoblaha). Jedná se o pohádkovou knížku Otfrieda Preusslera jehož český překlad vznikl teprve v roce 2014. [1] 14

Obrázek 1 - Znak mikroregionu (Zdroj:www.mikroregion-osoblazsko.cz) (Zdroj:www.mikroregion-osoblazsko.cz/) Obrázek 2 Mapa mikroregionu Osoblažsko (Zdroj: http://mapy.idnes.cz/) (Zdroj:mapy.idnes.cz) 1.2 Historie oblasti mikroregionu Osoblažsko Prvotně náležela oblast Osoblažska pod tzv. moravskou enklávu ve Slezsku, a tudíž oblast patřila olomouckým biskupům. Původní obyvatele tvořili Slované, ti však častými vpády Tatarů a následně rusko-polských vojsk byli natolik zdecimováni, až se olomoucký biskup Bruno ze Schaumburgu v pol. 13. století rozhodl pozvat německé kolonisty ze 15

Saska a Braniborska, za účelem znovuobnovení či založení nových osad a vesnic na území. Po třicetileté válce byla oblast zcela osídlena německým obyvatelstvem a v roce 1742, po rakousko-pruských válkách, se oblast Osoblažska zcela ohraničila a stala se ekonomicky periferní oblastí. Za hranicemi oblasti bujela průmyslová revoluce, avšak na území stále dominovalo zemědělství. Vznikem Československa v roce 1918 došlo k navrácení Čechů do oblasti. Vzájemné vztahy mezi Čechy a Němci byly bezproblémové až do nástupu Adolfa Hitlera k moci, kdy se názory mnohých Němců začali radikalizovat. Po druhé světové válce, byla německá část obyvatelstva zcela odsunuta, a na Osoblažsko se začali stěhovat volyňští Češi (z dnešní Ukrajiny), Slováci a Řeci, avšak vraceli se do válkou zcela zdemolované krajiny.(hruška, 2012, str. 1) 1.3 Současnost mikroregionu Osoblažsko Mikroregion se řadí mezi nejvíce zaostalé regiony v České republice, a to po všech stránkách ať po stránce ekonomické, tak i po stránce sociální. Sama oblast má však silný potenciál pro rozvoj cestovního ruchu. Hlavními ekonomickými aktivitami mikroregionu jsou v současnosti zemědělství, strojírenství a drobné podnikání v místní infrastruktuře. Velká část příjmů nově v posledních letech plyne také z oblasti cestovního ruchu. ( SHOCART, 2008) [1] 1.4 Obecné informace o členských obcích mikroregionu Bohušov Obec Bohušov leží v západní části Osoblažského výběžku v údolí řeky Osoblahy. Na rozloze 2 073 ha žije 466 obyvatel (2010). Obec je tvořena čtyřmi místními částmi Dolní Povelice, Karlov, Ostrá Hora a Kašnice. Nejvyšším bodem obce Bohušov je kopec V pekle s 318 m. n. m. Založení Bohušova se datuje do 13. století a je spojeno se jménem biskupa Bruna ze Schaumburgu. Obcí Bohušov prochází úzkorozchodná dráha. [2] Dívčí Hrad Obec Dívčí Hrad se nachází severně od města Krnov v Osoblažském výběžku, umístěna mezi dvěma kopci. Rozkládá se na ploše 1 202 ha s 280 obyvateli (k 1. 1. 2014). Nejvyšší bod obce je Hraniční kopec (352 m. n. m.) na severní hranici Dívčího Hradu. První písemná zmínka o Dívčím Hradu pochází z roku 1267, kde je v závěti biskupa Bruna ze 16

Schaumburku uváděn hrad Děvice, později přejmenovaný na Dívčí Hrad. Obec Dívčí Hrad je jednou ze zastávek úzkorozchodné dráhy. (Hruška, 2012, str. 2) Hlinka Obec Hlinka leží v severní části Osoblažského výběžku, stranou od hlavních komunikací. S rozlohou 878 ha a se 191 obyvateli se řadí mezi nejmenší obce mikroregionu Osoblažsko. Nejvyšším bodem Hlinky je Hraniční kopec (352 m. n. m), jehož vrchol se nachází na území Dívčího Hradu. Hlinka byla založena v roce 1267 v souvislosti s německou kolonizací Osoblažska. Její název je odvozen od hlíny, která zde byla těžena za slovanského osídlení oblasti. (Hruška, 2012, str. 4) Janov Toto nejmenší městečko v České republice se rozkládá v západní části mikroregionu Osoblažsko v údolí Petrovického potoka. Rozloha městečka je 1 102 ha a je domovem 303 lidí (k 1. 1.2015). Nejvyšším místem města je Solná hora s 867 m. n. m. Janov byl založen roku 1251 biskupem Brunem ze Schaumburgu. Roku 1535 získalo město hornická práva, protože se předpokládalo, že v jeho okolí se nachází ložiska vzácných kovů. Tyto předpoklady se však nenaplnily, avšak ve znaku obce stále zůstávají zkřížená hornická kladívka. (Hruška, 2012, str. 5) Jindřichov Obec Jindřichov se rozkládá v západní části mikroregionu Osoblažsko v údolí Petrovického potoka. Tento potok protéká obcí a tvoří podélnou osu obce. Celková rozloha Jindřichova činí 3 471 ha a je domovem pro 1 382 osob (k 1. 1. 2014). Nejvyšším místem je vrch Pěnkavčí hora na východě se 704 m. n. m. Jindřichov. Stejně jako mnohé obce mikroregionu, byl založen olomouckým biskupem Brunem ze Schaumburgu roku 1256. Roku 1960 byla k Jindřichovu přičleněna obec Arnultovice. [4] Liptaň Obec Liptaň se nachází v samotném středu Osoblažského výběžku. Rozloha Liptaně činí 2 024 ha a obec je domovem 483 obyvatel (k 1. 1. 2010). Nejvyšším bodem je vrch Kobyla s 574 m. n. m. Místními částmi obce jsou mimo Liptaně také Bučávka a Horní Povelice. První zmínka o Liptani jako o vesnici Liebenthal pochází z roku 1256. Liptaň je jednou z obcí, která se nachází na trase úzkokolejné dráhy. (Hruška, 2012, str. 7) 17

Město Albrechtice Město Albrechtice je branou do mikroregionu Osoblažsko a nachází se severozápadním směrem od města Krnov. S rozlohou 6 527 ha a s 3 596 obyvateli je největší obcí mikroregionu Osoblažsko. Má deset místních částí Burkvíz, Česká Ves, Dlouhá Voda, Hynčice, Linhartovy, Opavice, Piskořov, Valštejn a Žáry. Nejvyšších poloh dosahuje území v severozápadní části a to na Kutném vrchu a Solné hoře (869 a 868 m. n. m). První písemná zmínka o Albrechticích pochází z roku 1377 z listiny o rozdělení opavského knížectví po smrti knížete Mikuláše II. (Hruška, 2012, str. 8) Osoblaha Obec Osoblaha leží v severní čísti mikroregionu a je konečnou stanicí úzkokolejné dráhy. Na rozloze 1 816 ha žije 1 106 obyvatel (k 1. 1. 2014). Nejvyšším vrcholem na území Osoblahy je kopec Červenice s 285 m. n. m. Osoblahou protéká stejnojmenná řeka z jihu na sever. Obec byla založena roku 1233 a již v roce 1255 získala městská práva, která jí vydržela až do roku 1960. Osoblaha byla také prvním osvobozeným městem na území České republiky, stalo se tak 22. 3. 1945, při bojích však bylo zničeno 90 % budov. (Hruška, 2012, str. 9) Petrovice Obec Petrovice se nachází v nejzápadnější a nejhornatější části mikroregionu Osoblažsko ve Zlatohorské vrchovině, která je předhůřím Hrubého Jeseníku. Rozloha obce je 1 105 ha a žije zde 131 obyvatel a to zejména senioři, starší lidé a chalupáři. Nejvyšší vrch je Biskupská kupa, která je se svými 888 m. n. m. zároveň nejvyšším bodem mikroregionu. Na vrcholu byla vybudována rozhledna, která pochází z roku 1898 a je nejstarší zděnou rozhlednou v Jeseníkách. Založení obce se datuje k 1. 8. 1251. [5] Rusín Obec Rusín se nalézá v nejvýchodnější části Osoblažského výběžku. Rozlohou 1427 ha a se 145 obyvateli se řadí mezi nejmenší obce mikroregionu. Má tři místní části a to Rusín, Hrozovou a Matějovice. Nejvyšší vrchol tvoří Rusínský kopec s nadmořskou výškou 314 m a Rusínem protéká potok Hrozová, který ústí do řeky Osoblahy. První písemná zmínka pochází z roku 1262, kdy byla obec založena při kolonizaci německým obyvatelstvem. (Hruška, 2012, str. 11) 18

Slezské Pavlovice Obec Slezské Pavlovice se nachází v nejsevernější části nejen mikroregionu Osoblažsko ale také Moravskoslezského kraje. Rozloha obce 663 ha a počet obyvatel k 1. 1. 2014 je 224. Nejvyšší bod je u Švédského sloupu na severní hranici (257 m. n. m). Původní osídlení území obce sahá až do starší doby bronzové avšak nejstarší dochovaná písemná zmínka pochází z roku 1267. (Hruška, 2012, str. 12) Slezské Rudoltice Obec Slezské Rudoltice leží v osoblažském výběžku na kraji krajinného celku Zlatohorská vrchovina. Slezské Rudoltice včetně místních částí Amalín, Koberno, Víno, Nový Les a Pelhřimovy má k 1. 1. 2014, 553 obyvatel žijících na území 2 318 ha. Obcí prochází úzkorozchodná trať a díky krásnému zámku se stává zastávkou mnoha turistů oblasti mikroregionu. Založení obce se datuje do roku 1255 a v roce 1676 byly Slezské Rudoltice povýšeny na městečko. Nejvyšším vrcholem obce je Obecní Vrch, jehož nadmořská výška je 564 metrů. (Hruška, 2012, str. 13) [6] Třemešná Obec Třemešná se nachází v jižní části mikroregionu Osoblažsko a je počáteční zastávkou úzkorozchodné tratě. Třemešná je situovaná do hlubokého údolí potoku Mušlov. V tomto údolí žije 916 obyvatel a celková katastrální výměra je 2094 ha. Obec má dvě další místní části Rudíkovy a Damašek. Nejvýše položeným místem je Obecní vrch měřící 568 m. n. m. Obec byla založena roku 1245 při německé kolonizaci Osoblažska. (Hruška, 2012, str. 14) Vysoká Obec Vysoká se nachází na hlavním dopravním tahu do Polska na Polské hranici. Vysoká má další dvě místní části a to Bartultovice a Pitárne. V Pitárne se slévá Petrovický potok s potokem Mušlov a vzniká zde řeka Osoblaha. Rozloha všech tří katastrů je 1 712 ha a celkový počet obyvatel je 351 (k 25. 3. 2010). Nejvyšším vrchem je kopec Stráž a měří 494 m. n. m. První písemná zmínka se datuje do roku 1267. (Hruška, 2012, str. 15) 19

2 Způsob a strategie řízení cestovního ruchu mikroregionu Osoblažsko O společných krocích v rozvoji cestovního ruchu mikroregionu Osoblažsko rozhodují obce společně na zasedáních členských obcí mikroregionu, a to pravidelně dvakrát do roka. Tato zasedání a celkově vztahy a spolupráci mezi obcemi řídí koordinátor mezi obecní spolupráce. Společné projekty pro rozvoj cestovního ruchu zpracovává manažerka mikroregionu. Ta dohlíží i na jejich plnění a administrativní záležitosti. Projektová manažerka mikroregionu zpracovává také dotace pro podporu těchto projektů a navrhuje další kroky. Plány činnosti do dalších let se sestavují vždy v prosinci předchozího roku. Strategie a strategické vize mikroregionu Osoblažsko vznikly v červnu roku 2010 a vychází z dlouhodobých podmínek, stavu a potřeb území mikroregionu. [7] 2.1 Vize mikroregionu Osoblažsko Účelem vize je deklarovat, jak chce mikroregion v průběhu desíti let vypadat. Vize mikroregionu, podle strategického dokumentu mikroregionu Osoblažsko z roku 2010 jsou: Postupnou realizací a aktualizací Strategického plánu bude mikroregion odbourávat negativní dopady své tragické historie od roku 1938 do dnešních dnů. Vhodné pobídkové mechanismy usnadní start malých a středních podnikatelů a zjednoduší příliv investic zaměřených na progresivní technologie a rozvoj cestovního ruchu. Celková atraktivita a prestiž mikroregionu bude posílena zvýšením úrovně služeb a vhodným rozvojem turistiky. Celkové zvyšování kvality občanské vybavenosti, zdravotnických, sociálních a kulturních služeb povede ke zvýšení spokojenosti občanů a návštěvníků mikroregionu. [7] 2.2 Strategická témata V roce 2010 v rámci těchto vizí vytvořila řídící komise mikroregionu tři společná strategická témata a to: Podnikání, Lidé, Území. V rámci těchto strategických témat 20

navrhli devatenáct strategických projektů, z nichž se sedm týká cestovního ruchu. Tyto projekty by měly být realizovány v letech 2010 2020. [7] Strategické téma Podnikání Využití nádražních budov pro účely podnikání v cestovním ruchu. Do projektu mají být zapojeny členské obce mikroregionu, Slezské zemské dráhy o.p.s. a privátní sektor. Jedná se o využití devíti nádražních budov podél úzkokolejné dráhy, aby mohly sloužit rozvoji cestovního ruchu, a současně se staly objekty pro místní podnikatelské činnosti. Pro realizaci je nutno převést objekty do vlastnictví obcí, popřípadě kraje. Finanční zdroje by měly být čerpány z rozpočtů kraje, obcí, od soukromých investorů a z EU. Golfpark Osoblaha. Nositelem projektu má být obec Osoblaha. V Osoblaze jsou vytipovány vhodné pozemky, po jejichž úpravě má být vybudován golfový park s 18 jamkami a zázemím jako je ubytování, stravování, jezdectví a agroturistika. Předpokládané náklady projektu jsou 300 800 mil. Kč a finanční zdroje budou čerpány ze soukromého sektoru, obecního rozpočtu a EU. Sportovně relaxační centrum. Záměrem projektu je vystavět sportovně relaxační penzion s celoroční nabídkou sportovního vyžití a relaxace. Toto se bude prolínat s projektem budování golfového hřiště. Plánovaný počet lůžek je 46 50 s příslušnou nabídkou služeb. Náklady projektů jsou odhadovány na 40 až 60 mil. Kč. Finančně se na tomto projektu bude podílet soukromý sektor, mikroregion a strukturální fondy. Využití zámku v Dívčím Hradu. Účelem projektu je přebudování zámku pro podnikatelské účely a jeho celkový rekonstrukce. Odhadované náklady jsou 50 100 mil. Kč a finanční zdroje by se měli čerpat ze soukromého sektoru a obce Dívčí Hrad. Podobný projekt byl již v minulých letech realizován v případě využití zámku ve Slezských Rudolticích. Strategické téma Lidé Obnova kulturních památek. Cílem projektu je obnova vybraných historických a církevních památek včetně jejich zpřístupnění veřejnosti. Podíl na tomto projektu budou mít členské obce, mikroregion, MAS rozvoj Krnovska, Ministerstvo kultury a Ministerstvo pro místní rozvoj. 21

Strategické téma Území Rozvoj cyklostezek a hippostezek. Účelem projektu je výstavba nových, a od motorové dopravy oddělených cyklostezek s rozsahem až na polské území. Realizací těchto stezek dojde ke zprůjezdnění dosud vyznačených tras a vytvoření nových tras. Např. vybudování trasy podél hranice spojující Město Albrechtice s obcemi Pelhřimovy a Slezské Rudoltice. Na tomto projektu se finančně podílí členské obce mikroregionu, mikroregion, ROP NUTS II Moravskoslezsko a soukromý sektor. Součástí je také budování hippostezek v realizaci. [7] a hippostanic. Tento projekt je současně 22

3 Ekonomické aktivity správy mikroregionu Osoblažsko Mezi hlavní ekonomické aktivity kanceláře mikroregionu Osoblažsko patří vypisování a podílení se na výzvách pro získání dotací, ke kterým se mohou přihlásit fyzické a právnické osoby. Tyto výzvy jsou zaměřeny na různé oblasti rozvoje činností a pomáhají těmto osobám lépe dosáhnout na dotace pro podporu jejich činnosti. [8] V cestovním ruchu se nedávné výzvy týkaly: 3.1 Podpora agroturistiky v rámci podpory oblastí Moravskoslezského kraje Cílem výzvy bylo podpořit projekty zaměřené na rozvoj infrastruktury v oblasti agroturistiky v kraji tak, aby vznikla síť agroturistických služeb. Týkalo se to mimo jiné dotací na rekonstrukci zařízení cestovního ruchu jako naučných stezek, úvazišť pro koně, zhotovení propagačních materiálu, rekonstrukci či vybavení farem, jízdáren, stájí apod. Žádost měla platnost od 25. 5. 21. 6. 2015 a výše dotací se pohybovala od 50 do 500 tis. Kč. [8] 3.2 Nadace Občanského fóra- vyhlásila výzvu pro OPOMÍJENÉ PAMÁTKY 2015 Termín podání žádostí byl do 30. 6. 2015 a výše grantu byla maximálně 60 tis. Kč. Žadateli mohli být právnické osoby, zřízené za účelem jiným než je komerční podnikání, kteří prokázali iniciativu při péči o památku. Granty se vztahovaly pouze na malé objekty, jako jsou boží muka, smírčí kříže, samostatně stojící sochy, morové sloupy apod. [8] 3.3 Další ekonomické aktivity Další hlavní ekonomickou aktivitou je poradenství a konzultace pro žadatele o dotace z různých dotačních zdrojů a organizování veřejných zakázek dotovaných projektů. Kancelář mikroregionu shromažďuje projektové záměry obcí, neziskového odvětví a podnikatelů. V případě, že se naskytne vhodný dotační titul, kancelář vypracuje dotační žádost i administraci přidělené dotace. V roce 2014 získal mikroregion přes 3 mil. Kč pro své žadatele, samotný mikroregion získal z Moravskoslezského kraje pro podporu rozvoje mikroregionu 148 tis. Kč. 23

V roce 2014 nadace organizovala několik veřejných zakázek v rámci společných projektů. Týkaly se koncových etap budování naučné stezky Kostely Osoblažska jako značení, mobiliář, propagační materiály a předměty. Dále veřejného osvětlení v obcích, nakládání s brownfieldy, neboli nevyužívanými územími. [8] 24

4 Primární nabídka cestovního ruchu mikroregionu Osoblažsko 4.1 Přírodní podmínky 4.1.1 Reliéf Oblast Osoblažska je velmi různorodá, západní část tvoří součást celku Zlatohorské vrchoviny, tudíž je převážně hornatá s velkým podílem lesů a naopak východní část, nazývající se Osoblažská nížina, je převážně rovinatá až mírně zvlněná. Mírné zvlnění této nížiny vzniklo působením kontinentálního ledovce, proto se také nachází na území mikroregionu větší množství bludných balvanů a oblíků. Průměrná nadmořská výška v obcích v Osoblažské nížině je 420 480 m. n. m. Těmito obcemi jsou Osoblaha, Bohušov, Dívčí Hrad, Slezské Pavlovice, Slezské Rudoltice, Hlinka, Město Albrechtice, Liptaň a Třemešná ve Slezsku. V obcích ve Zlatohorské vrchovině, kterými jsou Jindřichov ve Slezsku, Janov a Petrovice, dosahuje nadmořská výška okolo 600 800 m. n. m. Na hranici obce Petrovic se nachází nejvyšší vrch mikroregionu Osoblažsko, a to Biskupské kupy s 891 m. n. m. [1] 4.1.2 Klimatické podmínky Celkově se jedná o mírně teplou oblast s průměrnými ročními teplotami přesahujícími 8 C a průměrnými ročními srážkami okolo 700 mm. [1] 4.1.3 Hydrologické podmínky Vodstvo na Osoblažsku náleží do povodí řeky Odry. Mezi větší toky v mikroregionu Osoblažsko patří řeky Osoblaha, Prudnik a Opavice, k menším tokům se řadí potoky Hraniční, Hrozová, Karlovarský, Liptaňský, Mušlov, Petrovický, Povelický, Pavlovický, Lužný, Svinný, Láč. Lesný, Sádecký a Valštejnský. Největší vodní plochou v mikroregionu je Velkopavlovický rybník u obce Slezské Pavlovice, mezi další vodní plochy se řadí rybníky Arnultovický, Bohušovský, Dívčíhradské, Jindřichovský, Povelický, Rudoltický a Třemešná. [1] 25

4.1.4 Přírodní památky a zajímavosti Mikroregionu Osoblažsko Matějovická jeskyně Jeskyně se nachází u obce Matějovice v mikroregionu Osoblažsko. Jedná se o pseudokrasovou jeskyni s chodbami dlouhými 11 a 23 m a vysokými 4 m, jejíž hloubka je až 20 m. Vznikla posunem bloků pískovce při střídání ledových a meziledových období. V současnosti je vchod do jeskyně uměle proražený, jelikož původní vchod je zavalený. Přírodní rezervace Velký pavlovický rybník Lokalita o rozloze 30,76 ha se nachází u obce Slezské Pavlovice a byla ustanovena přírodní rezervací v roce 1999. Významná je zejména pro ornitology, stává se totiž zastávkou pro tažné ptáky a hnízdištěm vodních ptáků, a to cca až 150 druhů, z toho třetina jsou chráněné druhy. Patří mezi ně čírka modrá, bukáček malý, rákosník velký apod. Kromě ptáků vodní plochu obývá také mnoho vodních a mokřadních živočichů, jako rosnička zelená nebo skokan skřehotavý. Největší oblast rezervace pokrývají rákosiny a orobince. Přírodní rezervace Džungle Přírodní rezervace se nachází v mikroregionu Osoblažsko východně od obce Slezské Pavlovice. Vyhlášena jako rezervace byla v roce 2002 a rozkládá se na území 9, 95 ha. Rezervace je zbytkem luhu s velkými starými duby, vrbami a olšemi. Domov zde našlo několik vzácných druhů ptactva a obojživelníků. Na území rezervace je nivní půda kvůli nedalekým řekám Osoblaze a Prudniku, je zde také vyšší hladina spodních vod. Přírodní památka Oblík u Dívčího Hradu Přírodní výtvor nacházející se severozápadně od zámku v Dívčím hradě na rozloze 0,6 ha je přírodní památkou od roku 1966. Oblík je jedinečný v tom, že zde byly nalezeny zkameněliny hlavonožců, korálů, lilijic a ramenonožců z doby křídového moře. Obecně se jedná o obnažený výchoz, který je tvořen uhelným vápencem a nachází se v místě modelovaném kontinentálním ledovcem. Přírodní památka Liptaňský bludný balvan Tato přírodní památka leží jižním směrem od obce Liptaň. Balvan tvoří hornina, která byla do těchto míst dotažena ledovcem před 250 až 800 tisíci lety. Přírodní památkou 26

byla vyhlášena v roce 1966 a rozkládá se na ploše 25 m 2. Jižním směrem vede k bludnému balvanu modrá turistická značka. Obora Víno ve Slezských Rudolticích Obora je určena pro chov černé a dančí zvěře a zajímavostí je, že se v ní nachází původní slovanské hradisko. Pro veřejnost je však nepřístupná. Zámecký park v Linhartovech (arboretum) Tato zahrada se nachází na necelých 7 ha a v roce 1997 získala statut arboreta. Vychází z původního zámeckého parku, který byl založen ve francouzském duchu již v 17. století. Zámek se zahradou leží na pravém břehu řeky Opavice. Za největší skvost zahrady je považován dub letní, vysoký 26 metrů, s historií sahající až do roku 1140. Dalšími vzácnými dřevinami nacházejícími se v arboretu jsou jinan dvouločný, jedlovec kanadský, cypřišek nutkajský apod. [1] 4.2 Kulturně-historické podmínky 4.2.1 Kulturní památky a zajímavosti Úzkokolejná dráha Osoblažka Nejvýznamnějším lákadlem celého Osoblažska je bezpochyby úzkokolejná dráha. Tato technická památka pochází z doby Rakouska-Uherska a v provozu je již od 14. 12. 1898. Spojuje Třemešnou ve Slezsku s Osoblahou. Délka trati úzkokolejky je 20 km, rozchod kolejí má 760 mm a nejvíce může Osoblažka jet 40 km/h. Na dráze se nalézá 8 mostů a 102 oblouků. Dráha je v majetku Českých drah, ale od roku 2004 zde opět jezdí historický parní vlak, který provozují Slezské zemské dráhy. Jejími stanicemi jsou Třemešná ve Slezsku-Liptaň-Dívčí Hrad-Horní Povelice-Amalín-Slezské Rudoltice- Koberno-Bohušov-Osoblaha. Jízdní řád parního vláčku je k nalezení také na stránkách Českých drah. [1] 27

Obrázek 3: Úzkokolejná dráha Osoblaha (Zdroj: www.osoblazsko.com) Paličkovaná krajka Tradice paličkování patřila k regionu odpradávna až do konce druhé světové války, kdy bylo z Osoblažska přesunuto německé obyvatelstvo. Němci si sebou odnesli i tradiční paličkované vzory. V současnosti se tato tradice pomalu obnovuje, organizují se kurzy paličkování a tvorba místních je vystavena např. na zámku ve Slezských Rudolticích. [1] 4.3 Hlavní památky v obcích mikroregionu Bohušov Největším lákadlem obce Bohušov je bezpochyby zřícenina hradu Fulštejn. Ten byl založen v polovině 13. století Herbortem z Fulme. Za období třicetileté války sloužil hrad jako základna Švédskému vojsku, ti však už zdevastovaný hrad při svém odchodu vyhodili do povětří a hrad již nikdy nebyl obnoven. V minulých stoletích sloužil Fulštejn jako romantické výletiště, dnes je v soukromém vlastnictví, ale veřejnosti volně přístupný. V okolí hradu je budován lesopark. V samém centru obce se nachází nově zrekonstruovaný kostel sv. Martina s farou, v jehož kryptě je pohřben sám zakladatel hradu Fulštejna Herbort z Fulme i jeho potomci další páni z Fulštejna. Kostel byl založen v roce 1255 a ve svých rozměrech základů se dochoval dodnes. [9] Dívčí Hrad Obci vévodí již z dálky viditelný zámek Dívčí Hrad. Zámek byl postaven nad řekou Osoblahou ve 13. století, avšak největší rozvoj zaznamenal až v 16. 17. století, kdy na něm sídlil rod Sedlnických z Choltic. Na konci druhé světové války byl objekt 28

značně poničen. K rekonstrukci došlo v 60. letech. Až do 90. let sloužila budova hradu jako skladiště zdravotnického materiálu, nyní je nevyužíván ve vlastnictví státu. Dochovala se budova hradu se čtyřmi válcovitými věžemi, zbytky valů, brána, barokní sýpka a kamenný most. Obce Dívčí Hrad se intenzivně snaží dostat objekt do vlastnictví a zpřístupnit jej veřejnosti. Další zajímavost se nachází v kaštanové aleji, která vede směrem k zámku, je to socha sv. Jana Nepomuckého. Tato barokní dílo pochází z 2. poloviny 18. století. [10] Hlinka Atraktivitou obce Hlinka je kostel sv. Valentýna vybudovaný v roce 1813. Nachází se na návsi a nejzajímavější na něm je zvon, který přestál obě světové války. Protože je malý a jediný tak nebyl za válek zkonfiskován. Druhou pozoruhodností obce je socha bezhlavého rytíře, pravděpodobně Rolanda. Socha symbolizuje německý pomník padlým a nachází se za obcí u silnice do Dívčího Hradu. Na soše jsou stále patrné zásahy střel při bojích na Osoblažsku v roce 1945. Před několika lety jej neznámý vandal připravil o hlavu. [11] Janov Malé městečko má své největší zajímavosti situované zejména v centru a v okolí kostela. Tam se nachází hornický pomník postavený k 650. výročí obce, barokní socha Panny Marie z roku 1739, dvě kaple v pseudorenesančním a pseudogotickém stylu a v západním koutu náměstí zejména kostel Nejsvětější Trojice z let 1780 1783. Kouzelnou atmosféru jednoho z nejmenších městeček v České republice doplňují také dva zachovalé doklady lidové architektury domy č. p. 21 a 49. [12] Jindřichov Dominantou a nejzajímavějším místem obce je barokní zámek s rozlehlým parkem. Jako jednopatrovou budovu čtvercového půdorysu ho nechali vystavět hrabata z Hodic na konci 17. století. Zámek obklopuje pětihektarový park ve francouzském stylu, založený rovněž Hodickými hrabaty. Kromě celé řady vzácných dřevin je v parku k vidění několik vzácných soch jako např. dva kamenní lvi z mramoru před vchodem do zámku, kašna sv. Huberta či Kryštofa, ale hlavně dílo vídeňského sochaře Josefa Rahlicha z roku 1872 znázorňující Fridricha Schillera apod. Samotné prostory zámku jsou veřejnosti nepřístupné, zámecký park je však přístupný volně. Poblíž vstupu do zámku se nachází 29

deseti metrové sousoší Panny Marie z roku 1757. Zajímavý je také kostel sv. Mikuláše z let 1671 1673. [13] Liptaň Bezpochyby největší atraktivitou obce je kostel Nanebevzetí Panny Marie vybudovaný v letech 1866 až 1870. Výjimečný je hned na první pohled, vystavěný je totiž z červených pálených cihel připomínající slezskou cihlovou gotiku. Cenným je i jeho interiér, který se dochoval v jednotném původním stylu. Za návštěvu také stojí dům č. p. 261. Jedná se o bývalou četnickou stanici Stráže obrany státu, ve které bylo v roce 1938 zastřeleno šest příslušníku této stráže zfanatizovanými Němci. Připomínkou této události je pamětní deska na domě a pomník obětem tohoto incidentu. Dále pak dům č. p. 240, který je cennou ukázkou původní lidové architektury Osoblažska. Kousek stranou od obce se nachází rozhledna Strážiště, která je vysoká 9 m a má 37 schodů. Nabízí výhled na Opolskou nížinu v Polsku, pohled na osoblažskou rovinu a při dobré viditelnost je výhled až na Praděd, nejvyšší vrchol Moravy. [14] Město Albrechtice Nejvýznamnější památka Města Albrechtice se nachází v místní části Linhartovy, jedná se o barokní zámek, který byl vystavěn v 16. století přestavbou původní tvrze na renesanční sídlo. V 19. století byl přetvořen zámecký park z francouzského na přírodně krajinářský - ten se dochoval v původní podobě dodnes. Dnes je zámek v majetku obce a je veřejnosti přístupný. Uvnitř se nachází expozice krása mramoru, kapesní kalendáře, loutky a marionety, známková tvorba, staré fotoaparáty a kouzlo vánočního času. Tyto expozice jsou součástí prohlídkové trasy s průvodcem. Nejvíce pyšní jsou obyvatelé obce na rozhlednu Hraniční vrch, nacházející se na stejnojmenném kopci. Rozhledna vysoká 25 metrů se skládá ze dvou již nepoužívaných ocelových příhradových věží spojených lávkou na jejich vrcholu. Často neoprávněně opomíjená je také vesnická památková zóna obce Piskořov, která je místní částí Města Albrechtic. Dochovaly se zde památky lidové architektury tzv. osoblažského typu. Výjimečným se stalo Eldorádo v nedalekých Hynčicích. Od 50. let 20. století je zde k vidění neustále se rozšiřující zahradní galerie pohádkových postaviček, pravěkých ještěrů, zvířat i lidí. Toto vše je zasazeno do prostředí zahrady s květinami a jezírky. [15] 30

Osoblaha U náměstí obce se nachází židovský hřbitov, který je jednou z nejnavštěvovanějších památek mikroregionu Osoblažsko. Jedná se o unikátní památku hlavně kvůli charakteru náhrobků (macev) vyznačující se tzv. slezským typem. Typické pro tento druh náhrobků je množství a velikost ornamentů. Nejstarší náhrobek pravděpodobně pochází z roku 1694. Na konci obce se nachází barokní kostel sv. Mikuláše, který spolu s empírovou kašnou na náměstí z konce 19. století a zbytky hradeb z 16. století vytváří obraz bývalého architektonicky významného města Osoblaha. Další zajímavostí je památník padlým v 1. světové válce. Tento žulový památník zdobený reliéfy a plastikami pochází z roku 1919 a je umístěn v parku Osvobození v Osoblaze. [16] Petrovice Obec Petrovice je vesnickou památkovou zónou hlavně kvůli domům č. p. 39, 115, 130 a 137, které jsou vzácnou památkou lidové architektury. U obce Petrovice se nachází Biskupský vrch, který se svými 900 metry je nejvýše položeným místem mikroregionu Osoblažsko. Na tomto vrchu se nachází rozhledna, postavena z kamene roku 1898. Je tak nejstarší zděnou rozhlednou v Jeseníkách. [17] Rusín Nejvýznamnější památkou obce je kaple navštívení Panny Marie, a to nejen proto, že je již z dálky viditelná. Nachází se na Rusínském kopci ve výšce 314 m. n. m. Ta byla vystavěna v roce 1814, nicméně jako mnoho významných památek a budov na Osoblažsku, byla i rusínská kaple ostřelováním zcela zničena. Až roku 1992 na popud rusínského rodáka profesora teologické fakulty v Mnichově byla postavena přesná replika kaple. V současnosti jsou ke kapli organizovány poutní cesty a to každoročně na konci srpna. [18] Slezské Pavlovice Na návsi obce zaujímá dominantní postavení pozdně barokní zámek. Jeho vznik se datuje 4.4.1 Gastrofestival Ochutnej Osoblažsko Poprvé byl tento festival zaměřený na gastronomii zorganizován roku 2012 v Osoblaze, za účasti 14 soutěžních stánků. Návštěvníci gastrofestivalu mají možnost ochutnat místní speciality, které jim vaří reprezentanti každé ze členských obcí mikroregionu. Nejlepší 31

jídlo bývá odměněno putovním pohárem. V roce 2015 se událost konala 5. 9. 2015 a pro návštěvníky byl při té příležitosti vypraven z Třemešné již druhý speciální Gastrovlak. [23] 4.4.2 Osoblažské hudební léto Hudební festival konaný v Osoblažském parku má tradici od roku 2008. Každoročně hudební festival navštíví několik známých českých osobností a hudebních kapel. [24] 4.4.3 Mezinárodní festival dětí sjednocené Evropy Osoblažsko Hudební festival s dlouhou historii se koná vždy jednou za dva roky na Dívčím Hradě. Jedná se o přehlídku tance, zpěvu a divadla dětí základních, mateřských a uměleckých škol nejen z Osoblažska, ale také Krnovska, Polska a Slovenska. Dětem jsou k dispozici kolotoče, projížďky na koních i další zábava. [25] 32

5 Sekundární nabídka cestovního ruchu mikroregionu Osoblažsko 5.1 Informační zařízení Oficiální turistická informační centra se v Mikroregionu Osoblažsko nacházejí pouze v obcích Dívčí Hrad, Město Albrechtice a Osoblaha. V těchto turistických informačních centrech je k dispozici veškerý sortiment, ať již mapy a letáky zdarma, tak i suvenýry k zakoupení. Jejich otevírací doba je mimo letní sezónu po telefonické domluvě a v letní sezóně s víkendovým provozem. V ostatních členských obcích jsou poskytovány informace, propagační materiály jako mapy, letáky a upomínkové předměty na obecních úřadech dle úředních hodin. 5.2 Ubytovací a pohostinská zařízení Mikroregion Osoblažsko nemělo, co se týká ubytovacích a stravovacích služeb, dlouhou dobu dostatečné zázemí pro turisty. V posledních letech se tato situace začíná rapidně zlepšovat, v obcích podnikatelé začínají vyvíjet aktivitu a otevírají nové ubytovací a stravovací zařízení. Avšak v některých menších obcích stále panuje názor, že služby pro turisty vzhledem k nízké poptávce není potřeba rozšiřovat nebo vůbec zakládat. Majitelé ubytovacích a stravovacích zařízení nevedou statistické záznamy o návštěvnosti jejich zařízení, proto uvádím pouze výčet těchto zařízení s jejich stručným popisem. Bohušov Penzion pod Duby k dispozici návštěvníkům jsou čtyři čtyřlůžkové pokoje a jeden šestilůžkový pokoj. Penzion disponuje vlastní kuchyní s jídelnou. Jídelnu lze využít jako prezentační místnost pro školení, součástí vybavení je projektor s plátnem. V penzionu je relaxační místnost s masážní sprchou, saunou a dvěma vířivkami. Rekreační areál ubytování ve dvaceti třílůžkových chatkách s možností přistýlky. V každé z chatek je sociální zařízení, dřez a klimatizace. V prostranství rekreačního areálu je možnost pronajmutí místa pro stan či karavan. 33

ATACO Rekreační chalupa nabízí pronájem od června do září na minimálně dvě noci. V chalupě jsou čtyři ložnice a celkově 17 lůžek. Samozřejmostí je sociální zařízení, kuchyně a společenská místnost s krbem Zájezdní hostinec U Gerina pokoje mají společné sociální zařízení a plně vybavenou kuchyňku. V rámci ubytování je možnost celodenního stravování v restauraci v budově hostince.[26] Jindřichov Penzion Eden penzion s možností ubytování v pěti dvoulůžkových pokojích s možností přistýlky s vlastním sociálním zařízením. V areálu penzionu se nachází taneční sál s kapacitou 250 osob. Rekreační chata REVYNA nabízí čtyři dvoulůžkové a jeden jednolůžkový pokoj + dvě rozkládací sedačky pro dvě osoby. V chatě je kuchyně, sociální zařízení, společenská místnost s kulečníkem a krbem. Na zahradě chaty je venkovní posezení s grilem a venkovní bazén. Vilka Anna možnost ubytování v jednom třílůžkovém a jednom čtyřlůžkovém pokoji. K vybavení patří kuchyně, společenská místnost, bazén a kryté venkovní posezení. Jindřichovský dvůr nabízí ubytování v apartmánech se samostatným vchodem. Možností je také nabídka celodenního stravování. Jindřichovský dvůr nabízí víkendové pobyty milovníkům koní i tábory s koňmi pro děti i dospělé. Chata Jindřichov možnost ubytování pro deset osob ve dvou ložnicích. Součástí je dětské hřiště, vybavení pro děti a pergola s krbem. [27] Liptaň Restaurace u Adama prostory restaurace pro cca 50 hostů. Možností je posezení na venkovní terase. Restaurace nabízí také ubytování v podkrovních pokojích pro celkově šest osob v jednom dvoulůžkovém a jednom čtyřlůžkovém pokoji se společným sociálním zařízením. [28] Město Albrechtice Penzion Marie ubytování ve čtyřech dvoulůžkových pokojích s možností přistýlky a v dvoupokojovém rodinném apartmánu pro čtyři osoby. V případě 34

zájmu hosta může penzion zajistit celodenní stravování. V přízemí penzionu je kuchyňský kout s barem a společenská místnost. Apartmány Relax ubytování ve čtyřech apartmánech s kapacitou šestnácti lůžek. Ubytovaní mají možnost využít saunu, bazén s vířivkou a tenisových kurtů. Další možností je dokoupení snídaní. [29] Hotel Město Albrechtice celková kapacita je 40 lůžek v 16 dvou až třílůžkových pokojích. [30] Ranč Solný potok možnost ubytování i stravování v zařízených pokojích spolu s rodinou majitele pro pět osob. Dále je zde možnost ubytování ve stodole, pod stanem nebo zapůjčení tepee pro sedm osob. Nabízí možnost aktivního se zapojení do života na ranči v podobě starání se o chovaná zvířata na ranči jako jsou koně, drůbež apod. zapojení se do výroby mléčných domácích produktů, pečení chleba a dalších aktivit. [31] Osoblaha Kemp u Koupaliště ubytování v chatkách, která má kapacitu 20 lůžek. V areálu je možnost pronajmutí místa pro 50 stanů a obytných přívěsů. Sociální zařízení je v areálu kempu. Turistická ubytovna školní ubytovna s kapacitou 30 lůžek a společným sociálním zařízením. Ubytovna se nachází v budově školní družiny. Minilázně u Kaldů ubytování v plně vybaveném apartmánu s možností úschovy kol. V nabídce minilázní jsou masáže, fyzioterapie, infrasauna, vířivka, aromaterapie a prodej produktů pro relaxaci. Turistická ubytovna CELNICE ubytování v prostorách bývalé celnice. K dispozici jsou 4 čtyřlůžkové pokoje se společnými prostory. Apartmán Pálenice Osoblaha Apartmán pro čtyři osoby v sezoně od června do září. [32] Petrovice Penzion Edelštejn ubytování s celkovou kapacitou 13 lůžek ve třech pokojích. Každý pokoj má vlastní sociální zařízení. Možnost pořádání oslav, firemních akcí a možnost sjednání jízd na koni. Penzion je držitelem značky JESENÍKY originální produkt. 35

Penzion Karlův Dvůr celková kapacita penzionu je 34 lůžek. V penzionu se nachází restaurace se salonkem a stálým výběrem jídel. Penzion Hájenka možnost ubytování ve dvoulůžkových, třílůžkových, čtyřlůžkových a pětilůžkových pokojích s celkovou kapacitou dvaceti lůžek. V ceně ubytování zahrnuto stravování formou snídaně, polopenze nebo plné penze. [33] Slezské Pavlovice Přemyslovský dvůr nabízí ubytování v hostinském pokoji pro 2 až 5 osob. V koňské ohradě je vymezen prostor pro stan či karavan. V ceně ubytování je snídaně nebo plná penze dle přání návštěvníka. Přemyslovský dvůr nabízí celou škálu služeb pro návštěvníky od různých sportovních aktivit, jako jsou jízdy na koních či in-line bruslení, přes workshopy pro děti či dospělé týkající se středověkých technik boje, ukázek starých řemesel až po relativně klidné pletení košíků a výtvarné aktivity. [34] Slezské Rudoltice Apartmány U loupežníka Hotzenplotze ubytování ve dvou nových apartmánech s celkovou kapacitou 8 lůžek. Každý apartmán má sociální zařízení a kuchyni. Zámecký apartmán na zámku Slezské Rudoltice apartmán tvoří dva vzájemně propojené čtyřlůžkové pokoje pro 8 osob. Restaurace a penzion U Kořínků pokoje s přímým výhledem na zámek. V budově penzionu se nachází prodejna potravin a restaurace. Po domluvě je možnost zajištění plné penze nebo polopenze. Ubytovaným je k dispozici dílna s vybavením pro údržbu kol, zahradní posezení s grilem a dětským bazénem. Penzion a restaurace Dobré Bidlo ubytování ve dvou třílůžkových pokojích a jednom čtyřlůžkovém apartmánu s vlastním sociálním zařízením. Penzion disponuje vlastní restaurací, fitness a finskou saunou. [35] Třemešná Penzion Psí pohoda ubytování ve 2 samostatných ložnicích se třemi lůžky v každé z těchto ložnic. Penzion se zaměřuje na pobyty návštěvníků i s větším počtem psů s možností veterinární servisu. K budově náleží velká oplocená zahrada. [36] 36

Ubytování na Faře možnost ubytování na faře místního kostela ale pouze po dohodě a pro omezený počet osob. Chata Libuš v místní části Damašek je k dispozici ubytování v plně vybavené chatě s maximální kapacitou čtyř lůžek. Chalupa Rudíkovy ubytování ve starší selské usedlosti pro 2 až 10 osob ve třech ložnicích. Chata je vybavena dětským hřištěm, venkovním bazénem, pergolou s krbem a možností úschovy kol. [37] Vysoká Restaurace Western restaurace nacházející se v místní části Bartultovice má kapacitu až 40 osob se salonkem a venkovním posezením. V zahradě restaurace je několik ohrad s domácími zvířaty, jako jsou ovce, kozy, poník, králíci apod. Ve stodole je volně přístupné muzeum zemědělských strojů a nástrojů. [38] 5.3 Sportovní zařízení V každé ze členských obcí se nachází alespoň malé fotbalové hřiště. Park Osvobození v Osoblaze V osoblažském parku se nachází letní koupaliště, tenisové kurty, fotbalové hřiště, volejbalové hřiště a otevřená prostranství na pořádání různých kulturních akcí. Kousek od parku se na pozemku místní základní školy nachází od roku 2009 víceúčelové sportovní hřiště. Město Albrechtice Ve Městě Albrechticích je mnoho příležitostí pro sportovní vyžití. Jsou zde dva antukové tenisové kurty, sportovní hala místní základní školy, fotbalové hřiště a venkovní městské koupaliště. Novinkou je také šesti jamkové golfové hřiště v Zámecké ulici. Pořádají se zde golfové turnaje, tréninky a golfová akademie pro začátečníky. Celoročně jsou otevřeny tréninkové vnitřní plochy. Lyžařský vlek Liptaň Vlek dlouhý 250 m se nachází na severovýchodním svahu vrchu Strážnice 37