jednou vesnicí a nechá dětem dostatečný čas, aby si text v tichosti přečetly. Poté následuje řízená diskuze: Co vás nejvíce překvapilo? Co vám připadá samozřejmé, a přece to tolik lidí nemá? Podívejte se znovu na svůj pracovní list z úvodu hodiny. Upravili byste teď něco? Proč ano? Proč ne? (10 minut) Vyučující děti pozve k přípravě na závěrečnou modlitbu. Každé dítě si má za úkol připravit a napsat na papírek jednu prosbu nebo děkování, jak se rozhodne. Děti se mohou nechat inspirovat tím, co se dnes dozvěděly nebo si připomněly a také tím, co si přečetly v pracovním listě Kdyby se svět stal jednou vesnicí. Vyučující dětem vysvětlí, jak bude probíhat závěrečná modlitba. Zapálí svíci. Vyučující začne modlitbu např. takto: Pane Ježíši, ty jsi nám dal všechno, ty jsi nám dal sám sebe, když jsi za nás zemřel na kříži. My tě přijímáme v eucharistii. Chceme se nechat vést tvým příkladem, nemyslet jen na sebe, ale umět se s druhými dělit. V dnešní modlitbě ti chceme děkovat za to, co máme, a také tě prosit za všechny potřebné. Děti po jednom vysloví to, co napsaly, ostatní odpovídají buď Díky tobě, Pane nebo Prosíme tě, Pane podle toho, zda se jedná o prosbu nebo díky. Vyučující modlitbu zakončí. (8 minut) Další náměty k tématu solidarita pro děti 2. stupně ZŠ najdete: MUROŇOVÁ, E. Rosteme ve víře Metodika a pracovní listy náboženské výchovy pro 7. třídu ZŠ. Katechetické a pedagogické centrum Biskupství ostravsko-opavského, 2010, kap. 11 16. 3. 4. Katecheze pro mládež Církev, která se angažuje 3.4.1. Metodické poznámky Setkání má tři základní části: A. Život kolem nás pozorování různých druhů sociální činnosti. B. Setkání s Ježíšem Kristem, Božím slovem a Kristovým Duchem. C. Život, jaký chceme spoluvytvářet návrh pro konkrétní činnost mladých ve farnosti. 3.4.1.1. Cílová skupina Mládež od 14 do 20 let, počet účastníků minimálně 6 pro plnou realizaci, v menší skupině je třeba adaptovat průběh setkání. 3.4.1.2. Cíle katecheze - Učit se všímavosti vůči potřebným. - Porozumět, k čemu nás vede Eucharistie i v sociální oblasti. - V síle Eucharistie se rozhodnout ke konkrétní činnosti, která je projevem života církve a spoluprací na růstu Božího království. 10
3.4.1.3. Časový rozsah a čas na přípravu Příprava 90 minut, realizace minimálně 90 min., lépe 2 x 90 min. 3.4.1.4. Pomůcky Plakáty Prezentace Dataprojektor + ozvučení Videoprezentace, powerpointová prezentace Papíry Psací potřeby Tabule nebo flipchart Svíčka 2 7 animátorů (podle velikosti skupiny) 3.4.1.5. Finanční náročnost Do 100 Kč (podle dostupnosti techniky a pomůcek), ale následně při realizaci posledního bodu může jít o projekt s vyšší finanční náročností, podle typu rozhodnutí. 3.4.2. Metodický postup 3.4.2.1. Úvodní část ŽIVOT KOLEM NÁS Pomůcky: Plakáty, letáky, kasička na veřejnou sbírku, prezentace, videoprezentace, animátoři, PR předměty. Sociální aktivity kolem nás (všichni společně) Mladým lidem již při příchodu na místo setkání jsou představeny různé formy sociální angažovanosti, ať už formou plakátů, prezentace, videoprezentace nebo animátory, kteří něco hrají. Představené aktivity jsou např.: Petice Akce Greenpeace Stávky, blokády (podle aktuální situace maturanti, benzín, zemědělci Veřejné sbírky (pampeliška, paraplíčko, kuřátko...) Ochotnická divadla Hudební festivaly pochod gay pride aj. Tyto aktivity vybízejí k různým druhům zapojení od peněžních darů až ke konkrétnímu volontariátu. Některé sociální aktivity jsou animátory představovány vtíravě nebo okázale, jiné nenápadně. Každý účastník je konfrontován s nějakou sociální aktivitou. Mladí lidé se nejen seznámí s aktivitami, které se dějí ve světě kolem nich, ale sami také prožijí, jak na světské sociální aktivity reagují: zájmem nezájmem, vstřícností podrážděností, štědrostí lakotou... V malé skupině si projdou alespoň pasivní nabídku (letáky, skládačky, inzeráty, pozorují videospoty (10 15 minut, podle velikosti skupiny a pestrosti nabízených aktivit) Otázky (práce ve skupinách) 11
Účastníci se rozdělí do skupin (minimálně do dvojic, nejlépe skupiny po čtyřech účastnících), které moderuje připravený animátor. Každá skupina pomocí moderátora nebo papírového dotazníku nejprve vybere, která akce/program/nabídka z úvodní aktivity je oslovila nejvíce a nejméně. Pak vzhledem k těmto dvěma nabídkám skupina odpovídá na následující otázky: Proč zrovna tyto dvě nabídky nás oslovily nejvíce a nejméně? Co je podle tebe cílem každé z těchto akce? Co podle tebe vede pořadatele k jejímu konání? Koho podle tebe pořadatelé chtějí oslovit? Zapojil ses někdy do této akce? Proč ano? Proč ne? Na závěr každá skupina představí výsledky své práce třeba podle následujícího vodítka: Naši skupinu nejvíce oslovují tyto nabídky... a naopak nejméně tyto... Společně jsme se bavili o těchto dvou akcích... Cílem této akce podle nás je Pořadatele k jejímu konání vede... Pořadatelé chtějí oslovit... Do této akce jsme se zapojili/nezapojili protože... (15 20 minut, podle velikosti skupiny a pestrosti nabízených aktivit) Sociální aktivity církve (všichni společně) Vedoucí společenství naváže na práci ve skupinách: Doposud jsme se bavili o různých programech, akcích, nabídkách, které jsou přítomné uprostřed naší české společnosti. Znáte nějakou podobnou akci, kterou vytvářejí křesťané, církev? Vedoucí nechá mladé volně odpovídat. Jde o to, aby účastníci nahazovali názvy jednotlivých akcí a aby tyto názvy moderátor jakýmkoli způsobem (tabule, projekce) zaznamenal tak, aby je měli účastníci na očích. Ve chvíli, kdy se aktivity vyčerpají, moderátor může doplnit: Hnutí pro život, Cesta 121, Dobrovolnictví, Charita, Křesťanská akademie, Wessani, křesťanský skauting, Společenství čistých srdcí, Noc kostelů aj. Poté vedoucí položí klíčovou otázku: Jsou tyto aktivity podstatnou součástí křesťanského života víry, podstatnou součástí života církve, nebo jsou jakýmsi volitelným, nepodstatným přílepkem? (5 minut) Otázky (práce ve skupinách) Účastníci se opět rozdělí do původních skupin a uvažují nad následujícími otázkami. V této chvíli nejde o to, aby probírali jednu křesťanskou aktivitu za druhou, ale aby uvažovali obecně. Otázky jsou: Proč křesťané tyto akce dělají? V čem jsou tyto aktivity křesťanů stejné a v čem jiné od ostatních aktivit? Jaký je cíl akcí, které křesťané dělají? Co podobného dělají křesťané ve vašem okolí, ve vaší farnosti? Zapojili jste se do něčeho podobného? Proč? Chtěli byste se do něčeho podobného zapojit? Proč? (10 15 minut) 3.4.2.2. Vlastní téma LÁSKA KRISTOVA NÁS NUTÍ (Láska Kristova nás spojuje, Caritas Christi urget nos) Pomůcky: Bible, obrazy světců, životopisy (připojení k internetu) Vedoucí setkání (přednášející, kněz) nechá zástupce skupin představit odpovědi na otázku V čem jsou tyto aktivity křesťanů stejné a v čem jiné od ostatních aktivit? (10 minut) Následně všem dohromady přednese katechezi, ve které zdůrazní jednak prvky, 12
které skupiny samy našly, jednak prvky, které jsou typicky křesťanské, protože vycházejí z Kristova života. Katecheze Ježíšův příklad Veškerá činnost církve vychází z života Ježíše Krista a z jeho příkladu. I v sociální angažovanosti následujeme Krista, který nepřišel, aby si dal sloužit, ale aby sloužil a dal svůj život jako výkupné za mnohé (Mk 10,45). Ježíš hlásá radostnou zvěst, vyzývá k pokání, uzdravuje nemocné, léčí chromé, sytí hladové. On také vštěpuje apoštolům do srdce starost o druhé (srov. Lk 9,13). Před svým nanebevstoupením Ježíš Kristus dává svým učedníkům příkaz: Je mi dána veškerá moc na nebi i na zemi. Jděte ke všem národům a získávejte mi učedníky, křtěte je ve jméno Otce i Syna i Ducha svatého a učte je, aby zachovávali všecko, co jsem vám přikázal. A hle, já jsem s vámi po všecky dny až do skonání tohoto věku. (Mt 28,18b-20). Svědectví prvotní církve Když sledujeme Skutky apoštolů, jak prvotní církev uváděla v život tento Kristův příkaz, nemůžeme přehlédnout, že tím prvním a zásadním rozměrem je vedení Duchem, Duchem Kristovým. Duchem lásky. O Letnicích přijmou Kristovy učedníci dar Ducha svatého, přestanou být uzavřeným a bojácným společenstvím a je z nich vytvořeno dynamické společenství, které hlásá Ježíše Krista ukřižovaného a zmrtvýchvstalého s neohrožeností a velkou působivostí všem lidem. Nejranější popisy života začínající církve ve Skutcích (2,42-47; 4,32-35) si všímají několika znaků, které jsou dnes nejčastěji popisovány ve čtveřici: koinonia (společenství) martyria (hlásání a svědectví) diakonia (služba) leiturgia (bohoslužba). Církev je společenství mužů a žen, kteří uvěřili v Ježíše Krista ukřižovaného a zmrtvýchvstalého, kteří se scházejí k bohoslužbě, neohroženě hlásají evangelium a starají se o chudé. Vedeni Kristovým Duchem si jsou vědomi, že jsou rozdílná obdarování, ale tentýž Duch; (...) Každému je dán zvláštní projev Ducha ke společnému prospěchu (1 Kor 12,4 nn). Církev zvěstuje Boží spásu. Spásu celého člověka, nejen jeho duše. Proto slovo o Kristu je vždy doprovázeno starostí o celého člověka, zvláště tehdy, kdy je v situaci hladu a bídy (srov. Jak 2,14-18). Církev následuje Krista, který se stal chudým, abychom my zbohatli z jeho chudoby (srov. 2 Kor 8,9). Příchod Božího království v Ježíši Kristu znamená nejen osvobození od nadvlády hříchu, ale také od ostatních forem útlaku. Znaky angažovanosti církve Pozornost vůči potřebným a ochota pomáhat, dělit se a nasazovat své síly pro ně, je podstatným rysem života křesťana. Lidé jsou vždy v pokušení pomáhat jen těm, kdo jsou jim nějak příbuzní, sympatičtí, kdo jim mohou pomoc oplatit. Křesťané motivováni silou Kristovy lásky a posílení Eucharistií vycházejí vstříc všem lidem. Církev má ve své sociální činnosti dvoutisíciletou tradici. Vychází z osobního a svobodného rozhodnutí každého křesťana sloužit a pomáhat. Zároveň je však také společným úsilím, protože součinnost více lidí umožňuje pomáhat účinněji. Velké množství charitativních církevních organizací, škol a sociálních děl je toho svědectvím. Láska a jednota mezi křesťany je znakem pravdivosti Kristova evangelia. Proto i sociální činnost, která je výrazem lásky k člověku, směřuje vždy ke křesťanům. Křesťané si mají navzájem pomáhat. Skutky apoštolů mluví o sbírce mezi křesťanskými obcemi na církev v Jeruzalémě (srov. Sk 11,27-30). Už Tertulián v 3. st. zaznamenává, že pohané, když viděli, jak křesťané odcházejí ze svých shromáždění, o nich říkali: Pohleďte, jak se milují! Sv. Pavel, apoštol pohanů, si je dobře vědom, že dobro je třeba prokazovat všem, přesto povzbuzuje křesťany, aby si pomáhali navzájem: A tak dokud je čas, čiňme dobře všem, nejvíce však těm, kteří patří do rodiny víry (Gal 6,10). 13
Tradice církevní sociální činnosti ukazuje, že jednotlivá období mají své formy chudoby a bídy. Právě proto některá sociální díla církve zanikají, jiná vznikají. Hodnotou sociální činnosti církve je její schopnost odpovídat na aktuální potřeby. Jinou, neméně důležitou, je vědomí, že v sociální činnosti dobrá vůle nestačí. Je třeba být pro službu připraven. Sociální angažovanost církve má ještě dva rysy, na které je dobré na závěr upozornit. Angažovanost křesťanů se neuskutečňuje pouze v přirozené rovině toho, co umíme a neumíme, co se nám líbí a nelíbí, co je a není výnosné, ale především v duchovním naslouchání. V naslouchání vanutí Duchu, který nás volá, abychom milovali a sloužili. Je pak možné, že nás Duch vede k věcem, které jsou nad naše síly, pro které, jak se nám zdá, nemáme potřebné vlohy a dary. (20 minut) Příklady svatých (společně nebo ve skupinách) Na katechezi je možné navázat připomenutím životopisů světců, kteří se výrazně angažovali v sociální oblasti: sv. Matka Tereza, sv. Damián de Veuster, bl. Adolph Kolping, sv. Jan Bosco, sv. Filip Neri, sv. Zdislava, sv. Anežka Česká, sv. Zita aj Je možné, aby si skupiny samy vyhledaly světce a rozhodly se ho angažovat jako přímluvce patrona pro konkrétní činnost. Jméno světce se může stát jménem skupiny. V případě práce ve skupinách je třeba společný závěr představení svého světce. (10 20 minut.) 3.4.2.3. Shrnutí a závěr ŽIVOT JAKÝ CHCEME SPOLUVYTVÁŘET (Tento bod je možné realizovat jako samostatné setkání) Pomůcky: Papíry, kalendáře, psací potřeby, kytara, zpěvníky, Tato část setkání je důležitá, aby se mladí lidé učili od pozorování a teologických znalostí přejít ke konkrétní činnosti, která není jen pouhým lidským aktivismem, ale ovocem modlitby a naslouchání. Modlitba za moudrost a odvahu. (společně) Modlitba je vhodná před oltářem v kostele (při eucharistické adoraci), doporučená je forma spontánní modlitby se zpěvem. (5-10 minut, ale také až 60 minut.) Plánování (ve skupinách) V časovém limitu podle okolností a možností mladých je vhodné dát prostor k nápadům, analýze potřeb okolí a návrhu konkrétní akce. Může jít o vytvoření něčeho nového nebo o zapojení se do již probíhajících aktivit ve farnosti, obci nebo angažování pro jinou farnost / obec / oblast Časový limit musí být dostatečně široký, aby bylo možné prvotní návrhy skutečně domyslet, dopracovat a připravit. Proto doporučujeme věnovat plánování konkrétní akce třeba celé následné setkání společenství. (30 60 minut.) Závěr (společně) Vedoucí shrne průběh celého setkání nad tématem, podstatné věci, které zazněly, konkrétní nápady, které vyšly z poslední části. Nezáleží na tom, jestli plánování skončí úspěchem (účastníci zapáleně objeví, co by mohli uskutečnit, a následně to zrealizují), nebo neúspěchem (nikoho nic nenapadne, účastníci nebudou ochotní zapojit se), vedoucí společenství přesto může vyzdvihnout přednosti nebo naopak překážky, které nám brání v naplňování Kristova příkazu: Jděte... Závěrečná modlitba může mít formu vyslání ke službě nebo má vedoucí společenství připraveny potřeby lidí (duchovní i fyzické, konkrétní i všeobecné), za které se bude 14
společenství modlit. (10 minut.) Realizace a ohlédnutí (společně) Pokud se naplánovala nějaká činnost, je třeba ji uskutečnit. A po té vyhodnotit nejen její úspěšnost, ale také její dopad pro mladé lidi ze společenství. Pozornost je třeba věnovat otázkám: - Co mi daná činnost řekla více o Bohu? - Jak mě/nás k němu přiblížila? - Co mi řekla o mně samotném/é? - Jaké Boží působení jsme uprostřed této činnosti společně zakusili? (10 minut.) CÍRKEV, KTERÁ SE ANGAŽUJE, návrh pro setkání biřmovanců, vytvořil P. ThLic. Petr Smolek., upravil P. Vít Zatloukal. 3. 5. Katecheze pro dospělé Eucharistie a solidarita 3.5.1. Metodické poznámky 3.5.1.1. Cílová skupina Katecheze je určena pro společenství rodin, může být využita i v jiných společenstvích dospělých lidí, počítá však s přesahem do rodinného života. Předpokládá se, že účastníci společenství se znají a mají vůči sobě důvěru. 3.5.1.2. Cíl katecheze Uvědomění si, že pravdivé slavení Eucharistie a přijímání má mít konkrétní dopad do každodenního života je naší posilou a vede nás k zodpovědnosti za druhé. Dát prostor diskusi nad potřebami (rodin) a možnost hledání konkrétních forem (vzájemné) pomoci. 3.5.1.3. Časový rozsah a čas na přípravu Přípravě věnujeme dostatek času s ohledem na to, jak známe členy společenství a jak jsou otevření pro diskusi. Délka setkání je 90 (2x45) minut. 3.5.1.4. Pomůcky (Bible), nakopírované texty, psací potřeby. 3.5.1.5. Finanční náročnost Vlastní katecheze do 50 Kč. Pokud společenství zvolí nějakou konkrétní formu solidární pomoci, pak následné aktivity budou jistě finančně náročnější. 3.5.2. Metodický postup V úvodu setkání se účastníci společně modlí. Moderátor společenství rozdá nakopírované téma a pozve účastníky, aby si v tichu přečetli první ze dvou částí, a to včetně textu Písma. Vybídne, aby si podtrhli myšlenky, které je zaujaly, nebo si poznačili vlastní myšlenky, které je k tématu napadnou. (10 minut) Pomocí otázek vede diskusi na dané téma. (30 minut) Diskusi shrneme a můžeme uzavřít duchovním povzbuzením. (5 minut) Ve druhé části postupuje obdobným způsobem. Setkání uzavřeme společnou modlitbou, 15