JOSEF STRAKA (1904-1976)
JOSEF STRAKA (1904-1976) K slavnosti pojmenování mostu v Mělníku 3.11. 2012 S podporou města Mělníka a klubu mělnických veslařů KVM 1881
V dobách, kdy chytal Plánička a sportovci byli ještě ryzími amatéry, bylo u nás veslování velice populárním sportem. Souboje nejlepších veslařů sledovaly podél řek tisíce a desetitisíce diváků a reportáže z veslařských závodů stávaly v čele sportovních rubrik všech významných novin a časopisů. Jména tehdejších borců už dnešním sportovním fanouškům mnoho neříkají. Příliš známé není ani jméno mělnického rodáka Josefa Straky (nar. 1904), největší hvězdy našeho veslování v období mezi světovými válkami. Amatérský sportovec tehdy musel, jak známo, pracovat. Josef Straka po absolvování obchodní školy pracoval jako mydlář: společně se svým otcem, bratrem a třemi zaměstnanci vyráběli v historickém domě u mělnické věže tehdy známé Strakovo mýdlo. Naštěstí pro český sport se po vzoru svého otce a staršího bratra Bohumila brzy začal věnovat také veslování. Zanedlouho se stal jedním z nejlepších českých veslařů a mezi sportovní veřejností mimořádně populárním veslařským šampionem. Téměř třicet let byl duší KVM - Klubu veslařů Mělnických. Svými úspěchy klub ve dvacátých letech dovedl až na špičku českého veslování a udržel jej tam až do r. 1946, kdy (ve 42 letech) získal poslední titul mistra ČSR. Ještě o dva roky později strokoval vítěznou osmiveslici na pražských Primátorkách. Významně se podílel na všech činnostech klubu, od obstarávání lodí až po stavbu nové loděnice. Významným mecenášem mělnických veslařů byl tehdy až do své tragické smrti v automobilovém závodě další člen KVM, kníže Jiří Kristián Lobkowicz. J. Straka současně vychovával desítky mladých veslařů, kteří pak na jeho výsledky navazovali. Už tehdy myslel na zimní přípravu a v historickém sklepě svého domu vybudoval s pomocí mělnických veslařů bazén s trenažerem, kde mohly mělnické posádky v teple trénovat. Mnozí z nich o něm dalších čtyřicet let raději nemluvili a jméno Josef Straka mělo z historie českého veslování zmizet. Účastník dvou Olympijských her, devíti mistrovství Evropy, vítěz řady nejvýznamnějších evropských závodů a sedmnáctinásobný mistr republiky na všech typech lodí od skifu po osmiveslici totiž skončil svou dlouhou sportovní a zejména životní kariéru ne právě šťastně: Působení Josefa Straky na Mělníce končí dne 5.1.1949, kdy byl spolu se svým bratrem ing. Bohumilem Strakou zatčen a uvězněn. Současně jim bylo sděleno, že jsou zbaveni veškerého majetku a jejich rodinám pak nařízeno ve lhůtě jednoho týdne své domy vyklidit a opustit bez nároku na náhradní ubytování. Útočištěm se pochopitelně stali rodiče v druhém případě příbuzní. Po odpykání trestu 1,5 r. v kladenských dolech a Jáchymově, odjel za svou rodinou do Litoměřic s tím, že jeho další pracovní činnost se vymezuje pouze na manuální práci v zemědělství nebo stavebnictví. Po krátkém působení na statku v Srní n/ohří u Pernštejna se vrátil zpět do Litoměřic odkud pak dojížděl na stavbu chemičky v Lovosicích. Postupem doby, na základě zdravotních potíží mu byla povolena řidičská činnost. Pracoval ještě v 72 letech. Normálního důchodu se nedožil. Živnostenská léta prožitá za kapitalismu, včetně doby výkonu trestu byť pracovní, se do odpracovaných let nezapočítávaly. (Vypočtená výše jeho důchodu 871,-Kč byla polovina důchodu nejnižšího.) Přes veškerou snahu komunistického režimu nezmizel Josef Straka z paměti českých veslařů úplně; znovu o něm psát se ale smělo až po jeho smrti v r. 1976. V pozdějších výročních sbornících KVM a Českého svazu veslování jsou zmínky o jeho úspěších obsaženy. Zpravidla ovšem končí málo říkající větou, že v r. 1950 se i se svou rodinou odstěhoval do Litoměřic, kde dále předával své zkušenosti litoměřickým veslařům..
Posledních dvacet pět let svého života strávil Josef Straka v ústraní v Litoměřicích. Láska k veslování ho neopustila ani zde a dále pokračoval v práci s mladými veslaři, z nichž se později nejvýrazněji prosadili Zdeněk Pecka a (syn) Josef Straka. Jediné zaměstnání, které směl vykonávat, byla práce v dolech nebo v uhelných skladech. Ještě v 72 letech rozvážel po kraji kolem Litoměřic uhlí rozhrkaným náklaďákem, na lepší auta měli tehdy nárok jen spolehlivější soudruzi. Normálního důchodu se nedožil; léta kapitalismu a lágru se do odpracovaných let nezapočítávaly. Podobně jako o dvě generace mladší mimořádně úspěšný skifař Václav Chalupa, Josef Straka nedosáhl na úplný mezinárodní vrchol. Na Olympijských hrách v Amsterodamu byl pátý (když nevyhrál pouze jedinou rozjížďku, čtvrtfinále, tehdy se totiž závodilo vyřazovacím KO systémem), na mistrovstvích Evropy byl nejlépe druhý. Přesto byl jednou z našich nejvýraznějších sportovních osobností meziválečného období; o jeho popularitě svědčí i to, že ještě v roce 1946 ve svých 42 letech byl jedním z kandidátů na titul nejlepší sportovec ČSR. Výstava pořádaná v Regionálním muzeu Mělník v r. 2004 ke 100. výročí narození Josefa Straky snad alespoň částečně smazala dluh, který vůči tomuto čestnému a vynikajícímu sportovci a svému občanovi má město Mělník, stejně jako česká sportovní historie.
Olympijské hry v Amsterodamu r. 1928. Nahoře Josef Straka se svým soupeřem a přítelem Kinichirem Ishii z Tokia.
Josef Straka v tisku: Teprve po přečtení výstřižků s historickými novinovými články z 20.-40. let minulého století si můžeme představit, jak populárním sportovcem ve své době Josef Straka byl. Na několika ukázkách (mnoho dalších bude na výstavě) si povšimněte také jazyka a způsobu novinové reportáže z dob, kdy ještě nebyla televize: 1924, Jarní skulerský závod (první velké vítezství ve skifu):..mělník bude zastupovat J. Straka, ve skiffu nováček. Je velmi mladý a velmi houževnatý, jezdí pilně a jeho styl je slibný.. Druhý den:..tradicionelní jarní skullerský závod přinesl svým výsledkem překvapení: vítězem jeho byl mělnický veslař Straka, který ujav se hned od startu vedení, nepustil ho až do cíle, jímž vítězně projel o tři lodi před favorizovaným Gerhardtem, jenž všeobecně tipován byl vítězem. Mělničan si své vítězství plně zasloužil, neboť vesloval v krásném stylu a projel cílem ve výborné kondici. Start konal se v 10.50 hod. dop., za jižního větru, stav vody 50 cm nad normálem. Při startu závodníci dosti sraženi, pak ale vyráží Straka sledován Boďou, v jedné linii veslují Gerhardt, Štika a Nepomucký. Do 500 m obraz změněn jen potud, že za vedoucím Strakou a sledujícím ho Boďou následuje pořadí Gerhardt, Štika a Nepomucký. Tak to jde do 1000 m, kdy Gerhardt dotahuje na Štiku a předjíždí ho. Zatím Straka neohrožován zvyšuje svůj náskok as na 5 lodí. As 150 m před cílem Gerhardt nasazuje ostrý spurt a předjíždí Boďu, ale Straku dostihnouti již nemůže.. 1925, Veslařské mistrovství republiky (první mistrovský titul ve skifu): Před neočekávaně velkou návštěvou konány včera na rozvodněné Vltavě mistrovské závody...od startu, který pro vysoký stav vody 174 cm nad normál nebyl zdařilý, vede mělnický Straka, který dostane se brzy do nejsilnějšího proudu a zvětšuje svůj náskok, sledován Zinkem a Černým, Kosík se u startu nejvíce zdržel. Všichni veslaři kromě Straky drží se u břehu tak nešťastně, že musejí se vyhýbati bagru. Straka má již v polovině trati vyhraný závod a hladce vítězí s velikou převahou nad Zinkem.. 1925, Veslařské mistrovství Evropy (první úspěch v zahraničí, na dvojskifu s J. Gerhardtem): Závod, k němuž se upínaly všechny naděje, přinesl nám třetí místo: Teprve druhý start se zdaři. Brzy po něm rozhodčí upozorňuje Belgii, aby se držela ve své vodě. Francie a Belgie společně vedou, v 400 m Francie setřásla Belgii, za níž jest Švýcarsko a Československo. Do 1000 m, jež míjí loďstvo pod francouzským vedením, se Švýcaři probili na druhé, Češi pak na třetí místo. Tento stav zůstává až do cíle.. 1927, Bydhošť (jeden z mnoha úspěchů na mezinárodních regatách): Opět velké vítězství našich bujarých veslařů! Chudí, ale bohatí nadšením. Skvělá propaganda čsl. Republiky Mělnickými. President polské republiky osobně vyznamenává Mělnické hochy. Na mezinárodních veslařských závodech v Bydhošti v Polsku zvítězil Jos. Straka z K.V. Mělnických po tuhém boji ve skvělém čase: 6 min 26.2 vt., překonav čas polského mistra skiffaře Dlugoszewského o 2.4 vt.. Sláva vám, stateční vítězové! Ahoj! 1928, Olympijské hry v Amsterodamu (poprvé na olympiádě): V prvé své rozjíždce porazil dobrého Japonce Ishii v čase 8:05 min., ve druhém způsobem přímo sensačním zvítězil nad jedním z favoritů olympijské soutěže, Kanaďanem Wrightem, v čase 8:36 min. Toto vítězství vyneslo mu v očích obdiv, protože Kanaďan Wright těsně před Olympiadou vyhrál jeden z nejslavnějších skullerských závodů světa, Diamond skull na závodní dráze v Henley v Anglii a byl považován za největšího favorita olympijské soutěže.
O tomto závodě přinesly všechny zahraniční listy světové podrobné referáty: Straka, který měl to štěstí že dostal dobrou vodu vedl hned od počátku. Avšak asi v prvé třetině zajel do rákosí a ztratil tím dobrou získanou délku. Ale právě v tomto okamžiku ukázal se jeho závodní duch v nejlepším světle. Straka neklesl nijak na mysli, jal se znovu pronásledovati Kanaďana, dobyl opětně vedení a do cíle vytáhl na něm ještě bezpečné tři délky Na slovo vzatý anglický odborník Bersford starší, bývalý mistr Anglie ve skiffu, pravil, když Straka tak jedinečným způsobem překonal nejkritičtější okamžik svého závodu: Good skuller...v příští rozjížďce opustilo Straku junácké štěstí a prohrál s domácím skullerem Guntherem.. Tím zůstal Straka sice až na pátém místě, ale jeho umístění jest opravdu skvělé, protože za ním zůstali skifaři velmi zvučných jmen: Flintsch (Německo), Szendey (Maďarsko), loňský mistr Evropy Bernarcsoni (Itálie), Candeveau (Švýcary) a další. Před ním jsou opravdoví fenomeni skifu Australan Pierce, Meyers (Amerika), Collet (Anglie) kromě Gunthera. Pierce, Wright a Gunther jsou pravými obry, Meyers jest o něco menší, ale neobyčejně silný. O více než 10 kg lehčí Straka proti nim vyhlíží opravdu dětsky a proto také každý se jeho úspěchům divil 1931 ČSR-Francie ve veslování: Československo poráží Francii 2:1 Československo vítězí ve skiffu a v osmách, Francie ve čtyřkách. Tisíce diváků po celé trati.. ve skiffu vítězí hladce mistr Josef Straka (KVM).. Po matchi..hosté byli pohoštěni českou uzeninou a plzeňským pivem. K výletu bylo použito voru, na kterém byli při mezistátním utkání dekorováni vítězové. Během plavby po Vltavě uspořádalo obecenstvo na Schwarzenbergském ostrově a obou plovárnách Francouzům frenetické ovace.. 1943, 39. narozeniny Klobouk dolů! Před dvacítkou J. Straky. Letošním vítězným závodem mistrovských osmiveslic dokončil mistr J. Straka z K.V. Mělnických dvacet let své jedinečné sportovní kariéry. Dobyl celkem 14 mistrovských titulů a tří mistrovství Čech. Startoval dvacetkráte v cizině, z toho desetkrát na mistr. Evropy a dvakrát na olympijských hrách. Celkem ve 140 závodech dobyl 98 vítězství. Velikou zásluhu na této jedinečné sportovní kariéře má jeho dlouholetý učitel prof. dr. John, který Pepíka Straku dovedl k nejvyšším poctám veslařského závodníka.. 1946, Soutěž o nejlepšího sportovce ČR, deník Práce, (Bal) Po našich předních sportovcích z různých oborů v r. 1946 přinášíme dnes obrázek populárního mistra veslaře Josefa Straky z KV Mělnických. Josef Straka dnes již 42 roků stár dovedl ještě letošního roku dobýti mistrovského titulu v osmiveslicích při mistrovství republiky na Mělníce. Pepík, jak mu všichni na Mělníce říkají, jest duší mělnického klubu. I letos věnoval se výcviku nováčků, zaplatil opravu lodí, dovezl mužstvo i lodě na závody, pořídil ve svém závodě bazén pro zimní cvičení, je prostě osobou, kolem které se točí celý klubový život v KVM. Straka dovršil letošního roku dvacetčtyři závodních sezón. Za tuto dobu získal přes 100 prvních cen, z toho devatenáct mistrovských plaket. Jako jediný náš veslař vyhrál mistrovství ve všech druzích závodních lodí. Pro rok 1946 zařazujeme Pepíka Straku jako veslaře č. 1. V primátorkách byl těsně druhý (kolise), Štefánikovy osmy již vyhrál, rovněž i mistrovské osmiveslice a v mistr. čtyřkách byl druhý. Právě letošního roku ležela celá tíha klubového života na jeho bedrech, neboť nebylo loděnice ani lodí, které byly rozbity loňským náletem na Mělník a tak musel vše zařizovati sám a ještě k tomu závodit, neboť klub měl právě jen osm závodníků na osmu. Pro tyto velké přednosti amatérského závodníka zařazujeme mistra Straku jako předního sportovce roku 1946. Dalších čtyřicet let po roce 1948 se v tisku o Josefu Strakovi už prakticky nic nenapsalo.
Budapešť 1928 Bydhošť 1927
Veslaři KVM ve dvacátých letech. Josef Straka a Julius Gerhard, bronzoví ve dvojskifu na ME 1925 v Praze. Vpravo ing. Bohumil Straka
J. Straka se svými svěřenci v Litoměřicích r. 1953
Josef Straka u svého náklaďáku s uhlím.. a při sledování regaty v Litoměřicích r. 1967 Deska na mostě J. Straky, pojmenovaném 3.11.2012.
Na závěr zajímavý zápis z rodinné kroniky: Ústním podáním se zachovala v rodě Straků pověst o příchodu předků do vsi Stará, která uvádí rok 1469. S tímto letopočtem je pozoruhodná souvislost s osudem Straků z Nedabylic, vylíčeným v VI. díle publikace Dr. Tomáše Šimka Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezku. Nedabylice tvrz 7.5 km východně od Chlumce nad Cidlinou. Zaniklá ves Nedabylice se poprvé připomíná r. 1377, kdy se podle ní píše Bransud z Nedabylic. Na přelomu 14.a 15. století pak následovala řada majitelů z tohoto vladyckého rodu, z nichž lze vzpomenout na Diviše z Nedabylic, který se v r. 1440 zúčastnil Čáslavského sněmu spolu s Janem Koldou ze Žampachu, u obou stojících na straně husitské. Ve svém znaku měli nedabyličtí straku a podle ní se později nazývali Strakové z Nedabylic. První z nich byl Jan Straka z Nedabylic (1447-69), který v době svého působení na Náchodsku (kolem r. 1450) ve službách Koldy ze Žampachu zde získal řadu vesnic. Patrně z tohoto důvodu opustili Strakové z Nedabylic své původní sídlo, které v 15. století zcela zaniklo. Zaniklá ves Nedabylice stála jižně od Chudeřic, kde je dodnes místní označení V Nedabylicích. O tvrzi není písemná zpráva, pouze terénní vlna u rybníka Kocouřík naznačuje, že zde stávala tvrz. Strakové z Nedabylic původně vladycký rod Straků z Nedabylic nosily v modrém štítu stříbrného kohouta s černým ocasem, klenotem byl rovněž kohout jako ve štítu. Takový erb nosila linie, která r. 1680 získala český stav panský a r. 1692 hraběcí. Strakova akademie -.. po více jak 100 letech došlo k naplnění poslední vůle hraběte Jana Petra Straky, pána z Nedabylic a Libčan, jenž svou závětí ustanovil založení akademie pro nadané mladé muže z řad zchudlé šlechty. 21.března 1897 proběhlo slavnostní otevření Strakovi akademie za účasti pražského biskupa Františka Schónborna, ministra kultu a vyučování barona Gautsche, maršálka Jiřího knížete Lobkowicze, starosty města pražského dr. Jana Podlipného, prof. Alberta Pražáka, rektora české univerzity prof. Jaromíra Hanela, knížete Karla Schwarzenrberga, hraběte Zdeňka Thuna a dalších
Poděkování Poděkování panu Zdeňku Krejzovi (vpravo) za výrobu nového veslařského trenažeru ve strakovském sklepě za vydatné pomoci pana ing. Vondrouše. Zvláštní poděkování patří paní ing. Aleně Herinkové. Deska byla zhotovena v atelieru MgA.T. Hejtmánka v Praze, kterou za přispění města Mělníka zajistil ing. Jiří Navrátil.