Budování a obnova drobných vodních ploch (tůní)

Budování a obnova drobných vodních ploch (tůní) Jan Dvořák Jaromír Maštera Mokřady ochrana a management květen 2015

Definice drobné vodní plochy = tůně - velikost dm 2 stovky m 2 - účel podpora biodiverzity a zadržení vody v krajině - bez technických prvků - přirozený vzhled - přirozené zadržování vody alespoň 4 měsíce v roce

Typy tůní přirozený vznik vyleženina od divokých prasat odstavená ramena toků Přirozené terénní prohlubně s nepropustným podložím

Proč budovat tůně? - omezení přirozených procesů vedoucích ke vzniku tůní

Proč budovat tůně? - likvidace míst vhodných pro vznik tůní (mokřady) odvodňování pozemků

Proč budovat tůně? - zánik nebo degradace drobných vodních ploch, vzniklých přirozeně nebo uměle

Proč budovat tůně? - nestabilní biotopy zanikající přirozenými procesy

Proč budovat tůně? - vynikající poměr výše nákladů a výsledného efektu podpory biodiverzity

Výběr vhodného místa - nutnost biologických průzkumů - tůně budujeme primárně na degradovaných plochách - dostatečná vydatnost spodní nebo podpovrchové vody pro dotování tůní kvalitní vodou

Výběr vhodného místa

Výběr vhodného místa Větší pravděpodobnost správného fungování

Výběr vhodného místa - nepropustné podloží = dobré plnění srážkovou vodou

Základ dobré tůně? Mělčiny! - mělčiny jsou podstatně důležitější než hluboké zóny - hloubka do 30 50 cm = žádoucí rozvoj litorální vegetace a likvidace nežádoucích organismů vyschnutím - maximální hloubka do 1 (1,5) m hlubší zóny nezvyšují biologickou diverzitu! - vysychání a zamrzání nemá vliv na diverzitu - u hlubších tůní riziko porušení nepropustné vrstvy

Základ dobré tůně? Mělčiny!

Tůně budujeme mělké

Pozvolné břehy Ani toto není úplně ideální lépe více mělčin! - podpora mělčin - u větších tůní průměrný sklon 1 : 10 až 1 : 20 - nerovné dno bez pravidelného vyspádování

Přirozený nepravidelný tvar - vyvarujeme se monotónních technických tvarů typu kruh, vana nebo lichoběžník se strmými břehy

Přirozený nepravidelný tvar

Členité nevyhlazené dno - bohatý mikroreliéf dna s nerovnostmi a zvlněním zajistí bohatou nabídkou různých existenčních podmínek pro širokou škálu organismů

Členité nevyhlazené dno

Tůně spíše nenapojujeme na vodní toky - riziko rychlého zanášení materiálem - riziko kontaminace splachy - riziko rychlé a opakované kolonizace vrcholovými predátory (ryby) - omezení žádoucího kolísání vodní hladiny - teplotní homogenizace - nízká míra protipovodňové ochrany - podléhá vodoprávnímu úřadu

Tůně spíše nenapojujeme na vodní toky

Podporujeme kolísání vodní hladiny - zóna pravidelného zaplavování - biologicky nejcennější zóna - existenční závislost na vysychání - výskyt druhů obnaženého dna - zóna náchylná na opravné zásahy typu prohloubení nebo ukládání vytěžené zeminy

Podporujeme kolísání vodní hladiny

Občasné úplné vyschnutí je žádoucí - přirozený proces - narušení sukcese - prokysličení dna = zpomalení zazemňování - nevede k poklesu biodiverzity! - nesmí vést k prohloubení nádrže! - nesmí být vnímáno jako nepovedená tůň!

Občasné úplné vyschnutí je žádoucí

Plný sluneční osvit je důležitý, není ale zásadní

Vytěženou zeminu většinou můžeme uložit do blízkosti nádrží Klady uložení: - využití zeminy pro zvýšení retence vody nebo odklon splachů - využití semenné banky vytěžené zeminy - technicky nenáročně = ekonomicky přijatelné - omezení šíření invazních druhů na nové lokality Argumenty pro odvoz zeminy: - biologicky cenné plochy v okolí tůní - přítomnost toxických látek - vysoký obsah živin = riziko eutrofizace - změna hydrologických poměrů - zakázáno úředním nařízením - nedostatek místa

Vytěženou zeminu většinou můžeme uložit do blízkosti nádrží stav po 10 měsících: čerstvě uložená zemina - rozhrnutí zeminy do plochy bez vzniku nepřirozených valů - budování mělkých tůní snižuje objem vytěžené zeminy!

Vytěženou zeminu většinou můžeme uložit do blízkosti nádrží

Spíše se vyhýbáme tůním s nepropustnou fólií - fungují jinak než tůně s nepropustným podložím - chybí kontakt s okolní půdou - více se v létě prohřívají (vysychají) a v zimě více promrzají = používat jen výjimečně, kde není možnost klasické tůně

Nové tůně ponecháváme přirozenému vývoji - až na výjimky neprovádíme jakékoli vysazování rostlin a introdukce živočichů

Budování komplexu tůní

Spíše budujeme než obnovujeme - i zazemněná a stará tůň je významná pro některé organismy! - když obnovovat, pak jen částečně (ne celé tůně)

Existuje ideální tůň? Neexistuje! - každý organismus má jiné nároky na prostředí - existují jen obecná pravidla, která neplatí absolutně Řešením je široká nabídka tůní různých charakteristik Respektování tůní jako specifického biotopu stejně jako uznáváme řeky, rybníky a jezera

Způsoby budovaní tůní - strojně

Způsoby budovaní tůní - ručně

Způsoby budovaní tůní terénní technikou - řízenými pojezdy offroadové nebo vojenské techniky - účelný prostředek, ale je nutné dodržovat pravidla

Ukázky budovaných tůní po dvou letech od vyhloubení:

Kdy budovat a obnovovat? Budování tůní: - ideálně na podzim = většinou lepší podmínky (sucho, málo zvířat v mokřadu atd.) + tůně pak příští jaro již mohou fungovat - lze asi i celoročně, záleží na rozsahu (velké zásahy radši na jaře a v létě nedělat!) Obnova tůní: - radši jen od 15.8. do 15.10. - v tomto období nejmenší riziko likvidace zimujících nebo rozmnožujících se organismů

Ukázky budovaných tůní Přirozené kolísání hladiny

Ukázky budovaných tůní po třech letech od vyhloubení:

Ukázky budovaných tůní Podzim 2008 Jaro 2009 Jaro 2010 Podzim 2011

Souhrn základní požadavky na tůně - dostatek mělčin do 40 cm hloubky - rozmanitost velikostí a tvarů + různá stádia vývoje - velká členitost dna a břehů (ne svahová lžíce) - spíše neprůtočnost, tj. sycení srážkami apod. - vysychání není na závadu - i drobné tůně (do 10 m 2 ) patří na každou lokalitu - zanikající a zaniklé tůně patří na každou lokalitu - radši budovat nové tůně než obnovovat - obnova vždy jen částečná (min. 1/4 nechat bez zásahu)

Tůní není nikdy dost více na www.mokrady.wbs.cz Děkuji za pozornost