Průvodce prioritní osou 4

Transkript

1 Průvodce prioritní osou 4 V Praze dne /51

2 Obsah 1. Vyplnění žádosti v IS KP14+ a nejčastější dotazy Povinné přílohy a nejčastější chyby Přijatelnost projektu Způsobilost výdajů Investiční záměr dvoukolová 13. výzva Příloha č. 1 - Indikátory /51

3 1. Vyplnění žádosti v IS KP14+ a nejčastější dotazy Jak mám vyplnit Popis projektu? Na záložce Popis projektu žadatel vyplňuje povinná (žlutě podbarvená pole) v rozsahu od 0 do 2000 znaků. Cílem je v rámci těchto polí výstižně shrnout základní charakteristiky projektu. Popis projektu by měl být v souladu s obsahem projektové dokumentace, která je povinnou součástí příloh žádosti. Do pole Jaké aktivity v projektu budou realizovány žadatel vepíše aktivity/ typy opatření/ činnosti, které jsou/ budou součástí projektu. Do pole Popis realizačního týmu projektu lze uvézt, zda projekt či jeho části budou realizovány svépomocí a/nebo dodavatelsky (např. veřejnou zakázkou). V tomto poli lze také jmenovat jednotlivé subjekty, které se na projektu podílejí/ budou podílet (pokud jsou tyto v době podání žádosti známé). Šedě podbarvená pole jsou nepovinná, žadatel tyto vyplňovat nemusí. Jak mám vyplnit Specifické cíle? Na záložce Specifické cíle vybere žadatel v poli Název z menu nabízený specifický cíl (na výzvách PO 4 je vždy nastaven pouze jeden specifický cíl, který je ovšem nutné v poli Název manuálně vybrat). Do pole Procentní podíl žadatel vždy zadá hodnotu 100 (podíl daného specifického cíle na projektu je vždy 100 %). 3/51

4 Jak mám vyplnit Indikátory? Povinné indikátory Indikátory jsou zpřístupněny k vyplnění teprve poté, co byla vyplněna a uložena část Specifické cíle. V části Indikátory žadatel na hlavní stránce vidí indikátory nastavené jako povinné. Z této skupiny vybere indikátory relevantní pro daný typ opatření a doplní pro ně nenulovou cílovou hodnotu a všechna ostatní povinná pole (výchozí hodnota, datum výchozí hodnoty, datum cílové hodnoty). U indikátorů, kde je výchozí hodnota povinným polem, zadá žadatel jako výchozí hodnotu hodnotu nula. U povinných indikátorů, které pro daný projekt relevantní nejsou, žadatel za cílovou hodnotu zadá hodnotu nula. Povinně volitelné indikátory Skrze tlačítko Nový záznam, v poli Kód indikátoru se žadateli zobrazí menu obsahující indikátory z kategorie povinně volitelných. 4/51

5 Žadatel v nabídce povinně volitelných indikátorů postupně označí ty, které jsou relevantní pro realizovaný typ opatření. Žadatel k indikátorům doplní požadované povinné hodnoty (výchozí hodnota, datum výchozí hodnoty, cílová hodnota, datum cílové hodnoty) a záznam uloží. Seznam typů opatření a k nim relevantních povinně volitelných indikátorů je uveden v přílože č. 1. Jak mám vyplnit Horizontální principy? Na výzvách PO 4 jsou, v souladu s Programovým dokumentem OPŽP , nastaveny tři horizontální principy: Udržitelný rozvoj (environmentální indikátory), Rovné příležitosti mužů a žen a Rovné příležitosti a nediskriminace. Pro projekty financované z OPŽP je klíčovým principem udržitelný rozvoj, přičemž sekundárně může mít některý z projektů pozitivní vliv alespoň na jeden ze zbylých dvou principů. Proto má žadatel pro vyplnění na žádosti uvedeny všechny tři horizontální principy. Pro každý z uvedených principů žadatel zadá Vliv projektu na horizontální princip, přičemž má na výběr z těchto možností: cílené zaměření na horizontální princip, pozitivní vliv na horizontální princip nebo neutrální k horizontálnímu principu. U principu Udržitelný rozvoj může žadatel vybrat Cílené zaměření nebo Pozitivní vliv na horizontální princip pouze tehdy, je-li na projektu indikátor typu ENVI. V současné době je indikátor typu ENVI nastaven pouze v rámci SC 4.3 a SC 4.4 (indikátor Plocha stanovišť, která jsou podporovány 5/51

6 s cílem zlepšit jejich stav zachování). Pro SC 4.1 a SC 4.2, kde se ENVI indikátor nyní nevyskytuje, je nezbytné zvolit variantu neutrální k horizontálnímu principu. V případě volby Cílené zaměření nebo Pozitivní vliv na horizontální princip vyžaduje IS KP14+ zdůvodnění vlivu projektu na horizontální princip. Jak mám vyplnit záložku Umístění? Žadatel vybere pro Místo realizace nejnižší úroveň a to úroveň Obce. V případě, že se akce realizuje na hranici dvou obcí, vyplní žadatel obě obce. V případě opatření realizovaných na rozsáhlém území (například likvidace invazních druhů) vyplní žadatel umístění projektu do úrovně obce s rozšířenou působností (ORP). Výběr Místa realizace se provádí označením příslušné obce/ ORP a jejím přesunem do pravé části obrazovky pomocí šedé šipky. Stejným způsobem bude na žádosti zadáno také Místo dopadu projektu. 6/51

7 Jak mám vyplnit Harmonogram? Žadatel na záložce Harmonogram vybere položku/y Harmonogramu relevantní pro daný projekt. K položce Harmonogramu uživatel vždy doplní předpokládané datum a záznam potvrdí pomocí tlačítka Uložit. Záložka Harmonogram je nastavena jako nepovinná. Pokud žadatel v harmonogramu nenalezne položku odpovídající činnostem daného projektu, ponechá harmonogram prázdný. Jak mám vyplnit záložku Cílová skupina? Na každé výzvě je přednastavena cílová skupina (např. orgány ochrany přírody pro chráněná území národního významu a území soustavy NATURA 2000, vlastníci a nájemci pozemků). Do pole Popis cílové skupina žadatel vysvětlí, zda naplňuje charakteristiku cílové skupiny, případně jak jsou v rámci projektu ošetřeny vlastnické vztahy (např. vlastník pozemku, kde bude projekt realizován). Posléze je nutné záznam potvrdit pomocí tlačítka Uložit. 7/51

8 Jak mám vyplnit, zda zahrnout subjekt do definice jednoho podniku? Na záložce Subjekty je nutné zaškrtnout křížkem povinné pole: Zahrnout subjekt do definice jednoho podniku (definice jednoho podniku se na projekty z PO 4 nevztahuje, veškeré projekty v PO 4 jsou mimo režim veřejné podpory). Jak mám vyplnit Kategorie intervencí? V Kategoriích intervencí vybere žadatel pro každou dílčí část odpovídající hodnotu z nabízeného menu (často je na výzvě předdefinována k výběru pouze jedna hodnota). Pokud byla pro danou část vybrána pouze jedna hodnota, bude procentní podíl dílčí kategorie intervencí 100 %. Pokud bylo žadatelem či systémem vybráno více hodnot, rozdělí žadatel procentní podíl mezi tyto hodnoty způsobem, který odpovídá realizaci projektu (např. 100 % a 0 % nebo 50 % a 50 % apod.). Žadatel vyplňuje tyto kategorie intervencí: Oblast intervence V poli Název specifického cíle, žadatel vybere nadefinovaný specifický cíl (vždy pouze jeden na výzvě). V poli Název označí žadatel jednu oblast intervence, která odpovídá zaměření projektu a posléze zadá její Procentní podíl. Procentní podíl dané položky bude 100 %. Poté žadatel záznam uloží. 8/51

9 Forma financování V poli Název žadatel vybere nadefinovanou formu financování: Nevratný grant. Procentní podíl má vždy hodnotu 100. Poté žadatel záznam uloží. 9/51

10 Ekonomická aktivita V poli Název žadatel vybere ekonomickou aktivitu: Činnosti týkající se životního prostředí a změny klimatu (nabízí se k výběru pouze tato položka). Procentní podíl má vždy hodnotu 100. Poté žadatel záznam uloží. Mechanismus územního plnění V poli Název žadatel vybere jeden nadefinovaný mechanismus: 06 - Iniciativy pro místní rozvoj se zapojením místních komunit (platí např. pro žadatele typu Místní akční skupina) nebo 07 - Nepoužije se (platí pro ostatní žadatele). Procentní podíl má vždy hodnotu 100. Poté žadatel záznam uloží. 10/51

11 Typ území Na základě Místa realizace, které žadatel zadal na záložce Umístění, se do Typu území načtou údaje odpovídající zvolenému místu realizace. Pro každý uvedený Typ území (01 - Velké městské oblasti, 02 - Malé městské oblasti a/nebo 03 - Venkovské oblasti) je nutné zadat Procentní podíl. Podle toho, v jakých typech území se bude projekt realizovat, rozdělí uživatel procentní podíl mezi jednotlivé typy území tak, aby jejich celkový součet byl roven 100 %. Lokalizace Na základě Místa realizace, které žadatel zadal na záložce Umístění, se do Lokalizace načte jeden či více Krajů, odpovídajících zvolenému místu realizace. Pro každý uvedený Kraj je nutné zadat Procentní podíl. Podle toho, kde se bude projekt realizovat, rozdělí uživatel procentní podíl mezi jednotlivé typy území tak, aby jejich celkový součet byl roven 100 %. 11/51

12 Jak mám vyplnit CBA? U projektů nad 5 milionů Kč celkových výdajů s 50 (a více) % investičních nákladů musí žadatel vyplnit CBA analýzu v Modulu CBA. Pokud projekt nevytváří příjmy dle čl. 61 obecného nařízení ani jiné peněžní příjmy (dále jen JPP ), vyplní žadatel pouze záložky Základní informace a Investice a zdroje. U projektů nad 5 milionů Kč celkových výdajů s více než 50 % investičních nákladů, které generují příjmy dle č. 61 obecného nařízení nebo JPP, vyplní žadatel v modulu CBA všechny příslušné záložky v levé části menu. U projektů nad 100 mil. Kč je navíc žadatel povinnen zaškrtnout a vyplnit ekonomickou analýzu. Pokud žadatel s projektem generujícím příjmy vyplní finanční analýzu v modulu CBA, přenesou se po stisknutí tlačítka Rozpad financí (na záložce Rozpad zdrojů financování) data z CBA do žádosti. CBA se vyplňuje v samostatném Modulu CBA, odděleně od konkrétního projektu. V tomto modulu dojde k navázání CBA k vybranému projektu. Více informací naleznete v příručce k modulu CBA. V případě dotazů je možné se obrátit na ovou schránku: dotazy.cba@sfzp.cz. Jak mám vyplnit Rozpočet? Část Financování se žadateli zpřístupní teprve poté, co jsou vyplněny záložky Specifické cíle a Subjekty projektu. Na záložce Rozpočet se po kliknutí na tlačítko Editovat vše zpřístupní pole, do nichž lze k rozpočtovým položkám vpisovat částky pro jednotlivé roky projektu. Částky lze vpisovat pouze do šedě podbarvených polí. Rozpočet může být rozvržen až na období 10 let. Po stisknutí tlačítka Uložit systém automaticky sečte celkové částky pro jednotlivé roky a pro všechny roky (sloupec Částka celkem). Pro navigaci napříč jednotlivými roky/ sloupci je nutné použít šipku vpravo/ vlevo (na dolní liště obrazovky rozpočtu). 12/51

13 Jak mám vyplnit Přehled zdrojů financování? Na výzvách je nastavena výše % podílu vlastního financování. Jedná se o minimální podíl vlastního financování žadatele. Na výzvách pod specifickým cílem 4.3 se procento vlastního financování odvíjí od realizovaného opatření (např. realizace vodních nádrží rybníků 50 %, realizace tůní či výsadeb 80 %, zprůchodnění migračních bariér 75 %, dle Pravidel pro žadatele a příjemce). U SC 4.3 proto žadatel upraví % vlastního financování v závislosti na plánovaném opatření. 13/51

14 Žadatel v části Přehled zdrojů financování vybere odpovídající Zdroj financování vlastního podílu a provede Rozpad financí (skrze tlačítko Rozpad financí). Jedná-li se o vlastní soukromé prostředky žadatele, potom vybere položku Národní soukromé zdroje. Jedná-li se například o prostředky z rozpočtu obcí, bude zvolena položka Finanční prostředky z rozpočtu obce/ obcí. Aby mohl žadatel provézt rozpad financí, musí mít již vyplněný Rozpočet. Částka Celkových způsobilých výdajů (CZV), uvedených v Rozpočtu, bude rozdělena příslušným % poměrem mezi Vlastní zdroj financování a Příspěvek Unie. Poté, co žadatel vybral Zdroj financování vlastního podílu a provedl Rozpad financí, obrazovku Uloží. Pokud si žadatel není jistý budoucí výší čistých peněžních příjmů projektu, vyplní do pole Jiné peněžní příjmy (JPP) a JPP nezpůsobilé nulovou hodnotu. Pokud by se v průběhu realizace čisté peněžní příjmy na projektu vyskytly (například prodejem vykáceného dřeva), dojde k úpravě dotace prostřednictvím žádostí o platbu. 14/51

15 Jak mám vyplnit Finanční plán? Finanční plán představuje plán budoucích žádostí o platby. Jednotlivé položky finančního plánu je nutné přidat skrze tlačítko Nový záznam. Součet částek uvedených v polích Vyúčtování investice a Vyúčtování neinvestice za všechny žádosti o platby se musí rovnat částce Celkových způsobilých výdajů v Rozpočtu projektu. Žadatel ověří soulad mezi Rozpočtem a Finančním plánem skrze pole Kontrola shody částek finančního plánu a rozpočtu. Pokud suma částkek finančního plánu neodpovídá částce Celkových způsobilých výdajů, systém žadateli neumožní žádost finalizovat. Finanční plán je možné během realizace projektu pozměnit, a to pomocí tzv. změnového řízení. Změnu schvaluje finanční manažer projektu. 15/51

16 Jak mám vyplnit záložku Dokumenty? Doložení všech příloh žádosti o podporu dle Pravidel pro žadatele a příjemce je hlavním předpokladem pro splnění kontroly formálních náležitostí. V části Dokumenty jsou přílohy rozděleny na povinné a povinně volitelné. Povinné přílohy musí doložit všichni žadatelé na podané žádosti o podporu. Povinné přílohy se zobrazují v horní části po kliknutí na záložku Dokumenty. 16/51

17 Žadatel vždy levým tlačítkem myši označí příslušnou přílohu, posléze v dolní části obrazovky skrze tlačítko Připojit přílohu nahraje a pomocí ikonky pečeti (vlevo) přílohu elektornicky podepíše. Žadatel dále zašktne fajfkou pole Doložený soubor ANO a záznam uloží pomocí tlačítka Uložit. 17/51

18 Tímto způsobem žadatel nahraje všechny předdefinované povinné přílohy. Povinně volitelné přílohy jsou dále přikládány v závislosti na zaměření konkrétního projektu. Žadatel je povinnen doložit všechny relevantní povinně volitelné přílohy v souladu s Pravidly pro žadatele a příjemce. V IS KP14+, v části dokumenty, žadatel přidá novou přílohu pomocí tlačítka Nový záznam. Žadatel vyplní Název přílohy a v řádku Název předdefinovaného dokumentu vybere název konkrétní přílohy. Dále uživatel postupuje zcela stejně jako při nahrávání povinné přílohy (připojí soubor a elektronický podpis, zaškrtne doložený soubor ANO a stiskne tlačítko Uložit). 18/51

19 Doklady (rozhodnutí, závazná stanoviska či vyjádření orgánů státní správy) lze vložit buď naskenované s ručním podpisem a razítkem (žadatel vloží scan dokumentu a elektronickým podpisem potvrdí jeho pravost) nebo podepsané v elektronické formě. Stanoviska či vyjádření s elektronickým podpisem již některé úřady běžně využívají a vydávají. Pokud úřad zašle (datovou schránkou, případně em) stanovisko s elektronickým podpisem, je nutné si jej nejprve uložit v počítači a následně nahrát do IS KP14+, není možné jej vytisknout a oskenovat! Pokud např. projektant dodá projektovou dokumentaci nebo jiný dokument v elektronické formě se svým elektronickým podpisem, opět je potřeba tento dokument stáhnout (uložit do počítače) a nahrát do IS KP14+. Pokud žadatel obdrží od úřadu, zhotovitele nebo projektanta dokumenty v písemné podobě s podpisem a razítkem, naskenuje je a vloží do IS KP14+, viz výše. Originál těchto dokumentů je však potřeba si ponechat pro případnou veřejnosprávní kontrolu, která může být na projektech provedena. Scan projektové dokumentace nedoporučujeme, jelikož hrozí výrazné snížení kvality a tím pádem i nemožnost projektovou dokumentaci náležitě posoudit. Je tedy třeba ji dodat v originálním elektronickém formátu nebo písemně doručit na místně příslušné regionální pracoviště. 19/51

20 2. Povinné přílohy a nejčastější chyby Formální náležitosti žádosti a nejčastější chyby Žadatel je povinen doložit všechny povinné přílohy dle Pravidel pro žadatele a příjemce (dále jen PrŽaP ), přílohy 1.4 (specifické přílohy pro PO 4) a 1.6 (ekonomické přílohy). Všechny přílohy musí splňovat podmínky dané kapitolou C.1.3 PrŽaP. Nejčastější chyby žadatelů o podporu v prioritní ose 4 jsou: 1. Nedoložení rozhodnutí o povolení kácení dřevin. - Povolení ke kácení musí být předloženo ve všech případech, kdy je v rámci projektu (projektové dokumentace) kácení realizováno, nehledě na to, zda si žadatel nárokuje částku na kácení jako způsobilý výdaj. 2. Přílohy vydané ve správním řízení nemají doložku nabytí právní moci. - Veškeré dokumenty, které byly vydané ve správním řízení, musí být k žádosti přiloženy již s doložkou nabytí právní moci. 3. Doplňované přílohy jsou pozdějšího data, než je datum ukončení příjmu žádostí. - V rámci Operační programu Životní prostředí platí podmínka, že veškeré předložené přílohy musí mít datum vydání/podpisu nejpozději v den ukončení příjmu žádostí o podporu. 4. Chybí rozhodnutí či závazná stanoviska orgánu státní správy požadovaná pro daný druh opatření příslušnými obecně závaznými předpisy. - Doporučujeme všem žadatelům, aby si vyžádali koordinované závazné stanovisko nebo souhrnné vyjádření odboru životního prostředí. V rámci tohoto stanoviska získá žadatel v jediném písemném dokumentu informaci o možných kolizích jeho záměru s právními předpisy na jednotlivých úsecích ochrany životního prostředí (např. ochrana zemědělského půdního fondu, ochrana přírody a krajiny, lesního hospodářství a myslivosti, vodního hospodářství). 5. Příloha nemá jednoznačně danou platnost a je starší dvou let. - Pro OPŽP platí podmínka daná kapitolou C.1.3: pokud nemají dokumenty předkládané v rámci žádosti stanovenou platnost, nesmí být ke dni podání žádosti starší než 2 roky. 20/51

21 Tato podmínka je závazná pro všechny předkládané dokumenty/přílohy, s výjimkou podkladů (např. projektové dokumentace, povolení, výjimky a podobně), které mohou být i starší než 2 roky v případě, je-li na ně vydáno platné stavební povolení. 6. Nedoložena příloha vzdání se práva na náhradu škody - Viz níže. Náhrada škody V případě opatření, jejichž cílem je obnova a tvorba biotopů zvláště chráněných druhů živočichů (viz příklady opatření níže), musí žadatel o podporu z OPŽP jako povinnou součást žádosti doložit prohlášení o vzdání se práva na náhradu škody. Tímto prohlášením se vlastník zatíženého pozemku na neomezenou dobu vzdává práva na náhradu újmy na zatíženém pozemku podle 58 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, a 11 odst. 3 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích, v platném znění. Žadatel předkládá prohlášení pouze s jeho podpisem (bez úředního ověření). V případě, že je žádost o podporu úspěšná a opatření je podpořeno, bude prohlášení podepsáno ze strany AOPK ČR po řádném ukončení projektu v rámci závěrečného vyhodnocení akce. AOPK ČR následně nechá vzdání se práva na náhradu škody (újmy) zapsat vkladem do katastru nemovistostí a uhradí správní poplatek za zápis. Příklady opatření, u nichž je nezbytné v rámci žádosti o podporu z OPŽP předložit prohlášení o vzdání se práva na náhradu škody: Asanace dřevní hmoty a ponechání dřevní hmoty k zetlení Vytvoření a výsev regionálních směsí Založení nebo obnova sadu Ostatní specifická opatření směřující ke zlepšení stavu populací jednotlivých druhů např. podpora hnízdních možností, rozrušování drnu apod. Založení/obnova tůně, mokřadních biotopů či malé vodní nádrže Revitalizace - slepá říční ramena Povinnost doložit k žádosti o poskytnutí podpory prohlášení o vzdání se práva na náhradu škody se netýká projektů realizovaných ve zvláště chráněných území (ZCHÚ). Standardy AOPK ČR 1. Podmínkou pro návrh opatření je, že pokud existuje pro danou oblast zpracovaný standard AOPK ČR ( je třeba, aby bylo opatření navrženo v souladu s tímto standardem. V případě použití odlišného řešení je nutno toto zdůvodnit. 21/51

22 Rozpočet Žadatel je povinen prostudovat si obecné způsobilé výdaje a specifické způsobilé výdaje pro realizovaný typ opatření a na základě toho vymezit nezpůsobilé výdaje v rozpočtu. Bližší rozbor způsobilých výdajů je uveden v kap. 4 tohoto průvodce. Žadatel v rámci žádosti o podporu předkládá: 1. Oceněný položkový výkaz výměr - Je součástí projektové dokumentace, předkládá se ve formátu xls a je podepsán zpracovatelem. 2. Kumulativní rozpočet - Vypracován v xls (vzor na je možné předložit i scan, podepsán zpracovatelem. 3. Rozpočet v IS KP Vytváří se na žádosti v IS KP14+. Všechny předkládané rozpočty musí být v souladu. Oceněný položkový výkaz výměr je podrobný a jeho účelem je hodnocení nákladovosti projektu. Kumulativní rozpočet shrnuje způsobilé a nezpůsobilé výdaje a položky, pro jejichž způsobilost je určen limit (procentuální omezení projektové přípravy či vedlejších rozpočtových nákladů, finanční limit pro zpracování žádosti v IS KP14+ apod.), a uvádí výši DPH. Rozpočet na žádosti v IS KP 14+ je souhrnným rozpočtem žadatel jej vyplňuje v závislosti na tom, zda je plátce DPH a nemá nárok na odpočet (pak vyplňuje včetně DPH) či zda je neplátce (pak vyplňuje bez DPH). V rámci kontroly formálních náležitostí a kontroly přijatelnosti může hodnotitel žadatele vyzvat, aby přesunul část výdajů, které jsou z pohledu OPŽP nezpůsobilé, do příslušné kolonky celkové nezpůsobilé výdaje. Žadatel musí tyto náklady přesunout, nikoliv zcela odstranit z projektu celková cena projektu tak zůstává stejná, pouze je navýšena položka celkové nezpůsobilé výdaje a ponížena položka způsobilých nákladů. Současně žadatel není v rámci výzvy na vymezení nezpůsobilých výdajů oprávněn měnit výši jednotlivých položek v oceněném položkovém výkazu výměr. To je považováno za zásadní věcnou změnu projektu, která není přípustná. 22/51

23 3. Přijatelnost projektu Biologické posouzení Účelem biologického posouzení je zhodnocení stávajícího stavu území včetně širších územních souvislostí. Biologické posouzení nemusí být v rozsahu biologického hodnocení zpracovaného autorizovanou osobou, musí však v každém případě obsahovat kromě popisu lokality i zhodnocení stávajících biologických a ekologických hodnot lokality, zejména popis druhů, které byly v lokalitě zaznamenány v minulosti a při terénním šetření. V případě projektu rybího přechodu je relevantním podkladem pro hodnocení popis druhové skladby společenstva ryb řešené lokality, nebo při ošetření staré aleje je žádoucí popis hmyzích druhů, hnízdících ptáků, netopýrů a celkový vliv aleje na krajinný ráz. V případě nedostatečného posouzení je projekt vyloučen. Dále musí být zhodnocen potenciál lokality a posouzení či doporučení ve vztahu k navrženým opatřením v projektu. Soulad s plánem péče nebo souhrnem doporučených opatření Realizaci opatření na území zvláště chráněných území a lokalit soustavy Natura 2000 je možné podpořit pouze, pokud je pro dané zvláště chráněné území zpracován plán péče, resp. pro území soustavy Natura 2000 je zpracován souhrn doporučených opatření. Bez platného plánu péče nebo souhrnu doporučených opatření nelze opatření podpořit, jelikož nelze doložit, že opatření není v rozporu s těmito dokumenty. Udržovací a obnovní management Předmětem opatření má být obnova, nikoliv udržování stavu, přičemž základním znakem obnovního managementu je definování cílového stavu. Opatření, kterými má být cílového stavu dosaženo, musí být dostatečně popsána. Opatření jednoznačně směřují k pozitivní změně (zlepšení) stavu lokality (ve prospěch konkrétního biotopu, zvýšení početnosti konkrétních druhů vázaných na lokalitu, stabilizace populace apod.), a to bez ohledu na počet let, po který jednotlivé zásahy v rámci opatření jako celku probíhají. Opatření může být rozloženo do více let, může obsahovat dílčí po sobě jdoucí operace (i operace opakující se, pokud to stav či povaha lokality vyžaduje). Typickým příkladem jsou opatření realizovaná zcela nově na dosud neudržovaných lokalitách či na lokalitách udržovaných nevhodným nebo nedostatečným způsobem (např. úbytek druhů, snížení biodiverzity). Mohou to být i opatření realizovaná na lokalitách, kde již některá opatření probíhají, tedy i opatření navazující na předchozí zásahy, avšak pouze v případě, že na těchto lokalitách ještě nebylo dosaženo cílového stavu. Cílem těchto navazujících opatření na již prováděná opatření je dosažení jednoznačné změny - tedy zlepšení stavu lokality, biotopu (zvýšení početnosti druhů apod.). 23/51

24 Kácení dřevin - pro každé kácení musí být vyhotoven inventarizační a dendrologický průzkum - kácení musí být vždy odůvodněné, kdy by případné ošetření stromu významně neprodloužilo jeho existenci a nesmí se jednat o habitatový strom osídlený vzácnými druhy Inventarizace dřevin a dendrologický průzkum U jednotlivých stromů zahrnuje inventarizace (soupis stromů) lokalizaci stromů a určení základních taxonomických a dendrometrických údajů. Dendrologický průzkum zahrnuje kromě inventarizace ještě fyziologické stáří, vitalitu, zdravotní stav, stabilitu, perspektivu a datum hodnocení. U porostů dřevin zahrnuje inventarizace (soupis) lokalizaci, rozdělení do porostních skupin a stanovení rozlohy a dendrologický průzkum zahrnuje kromě inventarizace stanovení taxonomické struktury s početním či procentuálním zastoupením, rozdělení do velikostních kategorií, slovní popis stavu a návrh technologie pěstebního zásahu pro jednotlivé velikostní kategorie. Návrh pěstebního opatření v obou případech zahrnuje technologii a naléhavost zásahu, případně návrh opakování zásahu. Plochy, na kterých budou plošně odstraňovány nálety, musí být jednoznačně vymezené v projektové dokumentaci. U projektů, součástí kterých nejsou opatření zaměřena na zeleň (např. vytváření a obnovy vodních prvků v krajině), není inventarizace dřevin požadována. Zpracovatel dendrologického průzkumu musí být odborně způsobilá osoba, autorizace není vyžadována. Opatření v rámci SC 4.1 Činnosti, podporované v rámci tohoto specifického cíle, jsou VŽDY realizovány v národně významných územích: NP, CHKO, NPR, NPP, Natura 2000 (EVL a PO), včetně ochranných pásem. Podmínkou přijatelnosti je, že navržená opatření nejsou v rozporu se schválenými plánovacími dokumenty (plány péče o ZCHÚ a souhrny doporučených opatření pro lokality soustavy Natura 2000), které obsahují zásady péče o tato území. Pokud v daném území není tento dokument zpracován nebo není schválený dokument s odpovídající dobou platnosti, nelze případný podaný projekt přijmout. Opatření musí zajišťovat či zlepšovat stav předmětu ochrany. 24/51

25 Návštěvnická infrastruktura Podpora z OPŽP je zaměřena na opatření k usměrňování návštěvníků z důvodu eliminace negativního dopadu na předmět ochrany způsobovaného návštěvníky, nikoliv na zvýšení návštěvnosti. Jiné prvky jako jsou lavičky, koše, WC, mobiliáře apod. neřeší biodiverzitu, jenom přispívají k využívání rekreační funkce, která není cílem podpory z OPŽP. Projekty musí vyplývat z plánu/zásad péče o ZCHÚ, ze smluvní ochrany nebo ze souhrnu doporučených opatření pro lokalitu soustavy území Natura Naučná stezka musí být v plánu péče nebo souhrnu doporučených opatření popsána. Projekt vybudování návštěvnického střediska (dále jen NS) lze realizovat jen za předpokladu, že je uveden v plánu péče či souhrnu doporučených opatření. NS je v něm přesně popsáno/identifikováno, přičemž pro dané chráněné území není zbudováno jiné NS. Projekt NS vychází z interpretačního plánu, který je zpracován dle Metodiky postupu pro tvorbu interpretačního plánu, zpracované MŽP. NI v jeskyních oprava, údržba i budování nových prvků musí vyplývat z plánu péče či souhrnu doporučených opatření a musí být zaměřena na předměty ochrany (nikoliv na kulturní dědictví). Vstupní budovy, pokladny a sociální zařízení nelze brát jako aktivity k usměrňování návštěvníků, řeší pouze sociální a technické zázemí pro návštěvníky. Opatření v rámci SC 4.2 Speciální management Jedná se o specifická opatření zaměřená na zlepšení stavu přírodního biotopu či posílení populace vzácných druhů. Vliv opatření a dosažení stanoveného cíle musí být posouzeno v rámci biologického posouzení. Druh se nemusí na lokalitě přímo vyskytovat, lokalita může být v migrační dostupnosti jedince/populace. Opatření může být rozloženo do několika let, přičemž ve výsledku musí jednoznačně přispět k posílení populace. Malé vodní nádrže Výstavbu malých vodních nádrží nelze považovat za speciální opatření a není možné je podpořit ze specifického cíle 4.2. Obnovu malých vodních nádrží (odbahnění, opravu hráze) lze podpořit pouze v případě zajištění či zlepšení stavu předmětu ochrany přírodní rezervace (PR) nebo přírodní památky (PP), například kdy stav vodní nádrže ohrožuje existenci populace předmětu ochrany, nebo neexistuje v migrační dostupnosti chráněného druhu jiný vhodný biotop, nebo je ohrožen výskyt chráněných rostlin, které jsou v daném území předmětem ochrany. 25/51

26 Opatření v rámci SC 4.3 Použití původních autochtonních druhů dřevin V rámci realizace lze podpořit jenom výsadbu geograficky původních a stanovištně vhodných druhů dřeviny a ovocných dřevin (staré či krajové druhy a odrůdy ovocných dřevin pěstované v podmínkách ČR minimálně stovky let, seznam je uveden ve standardu SPPK C Funkční výsadby ovocných dřevin zemědělské krajině (příloha č. 4 Záchranné sortimenty ovocných dřevin). Výsadby geograficky nepůvodních druhů dřevin nelze podpořit. Výše podpory na prvky ÚSES V případě založení nového biocentra nebo biokoridoru, nebo jeho části, je výše podpory 100 %. Interakční prvky, zlepšování či úprava stanovištních podmínek biocenter a biokoridorů je s výší podpory 80 %. Realizace či obnova malých vodních nádrží (rybníků) je vždy s výší podpory 50 %. Realizace cest (obnova historických cest) Obnova historické cestní sítě pro pěší je možná pouze v souvislosti s realizací doprovodné vegetace, tedy výsadbou stromořadí, nebo jako obnova cest, které jsou zarostlé nálety (bez stavebních úprav, s provedením nejnutnějších zemních prací). Obnova neudržovaných cest (tzn. louky a pole atd., kde historicky cesty byly, ale scelováním pozemků zanikly), obnova cest v dosud nepojížděném terénu, přičemž optimální šíře cest by měla být cca 2,5m. Obnova nebo výstavba malých vodních nádrží Opatření obnovy nebo výstavby MVN musí naplňovat ekologicko-stabilizační funkce vodního ekosystému. Důvodem realizace nesmí být pouze zajištění retenční funkce MVN. S ohledem na možné negativní vlivy na druhy či přírodní stanoviště nelze podpořit vytváření ani obnovu malých vodních nádrží za účelem zavlažování, zasněžování nebo vytváření herních prvků, např. v prostoru golfových hřišť. Dále nelze podpořit vytváření koupacích biotopů. V rámci podpořených malých vodních nádrží lze akceptovat pouze extenzivní neorganizovanou rekreaci (např. příležitostné koupání). Opatření musí významně posilovat ekologicko-stabilizační funkce a nesmí být v rozporu s níže popsanými funkcemi: Výklad ekologicko-stabilizačních funkcí vodních ekosystémů Pojem ekologicko-stabilizační funkce se vztahuje především k významným krajinným prvkům, které jsou definovány ze zákona o ochraně přírody a krajiny (mj. rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy) anebo k těm prvkům v krajině, které jsou jako VKP registrovány (např. mokřady). 26/51

27 Významné krajinné prvky jsou podle 3 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny, která utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability. Ekologická stabilita je schopnost ekosystému vyrovnávat změny způsobené vnějšími činiteli a zachovávat své přirozené vlastnosti a funkce. Významné krajinné prvky jsou chráněny před poškozováním a ničením a využívají se pouze tak, aby nebyla narušena jejich obnova a nedošlo k ohrožení nebo oslabení jejich ekologicko-stabilizační funkce. Obecně se tedy dá říci, že pod ekologicko-stabilizačními funkcemi si lze představit soubor projevů přírodní lokality (stanoviště, biotopu apod.), díky nimž je zachováváno typické prostředí a jeho ekologická hodnota. Ekologicko-stabilizační funkce jsou pro jednotlivé typy prostředí odlišné, obecně by se však daly uspořádat do následujících kategorií: - biologické funkce, - krajinotvorné funkce, - půdoochranné funkce, - hydrologické funkce, - samočistící funkce, - apod. Příklady ekologicko-stabilizačních funkcí VKP: VKP rybník Přestože je VKP rybník umělý biotop, v případě, že není využíván k intenzivnímu chovu ryb nebo vodní drůbeže nebo výrazně zanášen sedimentem a živinami v důsledku nevhodného hospodaření v povodí, vykazuje zpravidla níže uvedené ekologicko-stabilizační funkce: - vytváří ustálené hydrologické prostředí v průběhu roku, - vytváří vhodné prostředí pro výskyt vzácných a ohrožených druhů rostlin a živočichů vázaných na vodní prostředí, - vykazuje dostatečně vyvinuté litorální pásmo, - vykazuje přírodě blízké tvary břehů a břehové porosty, - podporuje volný pohyb organismů v krajině a vytváří prvek ekologické stability, - schopnost samočistící funkce vody a - další druhotné funkce (rekreace, akumulace vody apod.) Rybníky jsou určeny pro naplnění cílů podpory ochrany přírody, především podpory a zvyšování biodiverzity. Přípustné jsou takové rybí obsádky, které nejsou v rozporu s udržením příznivých ekologických poměrů nebo které přispívají k potlačování invazních druhů. 27/51

28 VKP vodní tok Mezi VKP vodní tok se řadí vodní toky přirozené, revitalizované, degradované (napřímené, zahloubené, opevněné, přehrazené apod.) i umělé (náhony, průplavy apod.), a to včetně koryta vodního toku, břehových a doprovodných porostů, případných ostrůvků a slepých ramen. Při minimalizaci činností poškozujících ekologický stav vodních toků a maximálním využití schopnosti samovolné renaturace, vykazují vodní toky zpravidla níže uvedené ekologicko-stabilizační funkce: - tvoří přirozený migrační koridor pro organismy, pro transport sedimentů i živin, - neustálým přizpůsobováním se podmínkám proudění a režimu sedimentů utváří typický morfologický systém (s odpovídajícím prostorovým rozsahem a tvarovou členitostí včetně přirozeného tvaru příčného profilu), který vytváří podmínky pro členitost hydraulickou, - přirozená tvarová členitost koryta vytváří povrchy, stanoviště a úkryty (biotopy) pro vodní a na vodu vázané organismy (oživení vodního toku), velmi často je biotopem s výskytem mnoha vzácných a zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů, - samovolně poskytuje prostor pro akumulaci a retenci vody v korytě vodního toku a jeho nivě, čímž za větších průtoků tlumí rychlosti nástupu a velikost kulminace povodňových vln, - ve volné krajině pravidelnými záplavami nivy podporuje její biologickou a geologickou diverzitu a tím i ekologickou stabilitu, - vytváří podmínky pro samočistící procesy (čím prostorově rozsáhlejší a členitější je koryto vodního toku, tím je tato schopnost účinnější) a - další druhotné funkce. VKP údolní niva Údolní niva představuje krajinný útvar, v rámci kterého se mohou vyskytovat všechny ostatní významné krajinné prvky anebo jejich mozaikovitá kombinace. Speciálně lze v případě údolní nivy zdůraznit tyto ekologicko-stabilizační funkce: - poskytuje vhodné podmínky pro migraci rostlin a živočichů, - poskytuje prostor pro akumulaci a retenci vody a tlumí rychlosti nástupu a velikost kulminace povodňových vln za větších průtoků a - podporuje tvorbu doprovodných vodních ploch (např. slepá ramena, mokřady, tůně, apod.), které jsou cennými biotopy velkého množství rostlin a živočichů. VKP rašeliniště VKP rašeliniště je část krajiny s přirozeným výskytem rašeliny o hloubce vyšší než 0,3 m a ploše větší než 0,25 ha, který je existenčně závislý na životním prostředí organismů, které jej tvoří a kvalitě (chemismu) vody. Rašeliniště vykazuje zpravidla níže uvedené ekologicko-stabilizační funkce: - podporuje hromadění odumřelé organické hmoty (převážně rašeliníků), která se za omezeného přístupu vzduchu mění v humolit rašelinu, - schopnost zadržovat vodu a vytvářet specifický vodní režim, 28/51

29 - vytváří specifické mikroklimatické podmínky, - vykazuje vysokou biodiverzitu, častý výskyt vzácných a ohrožených druhů rostlin, - další druhotné funkce. Mokřady a tůně Jako mokřad se označuje území, v němž hladina vody vystupuje k terénu a nad terén, aniž by vytvářela větší volnou vodní plochu. Jedná se především o rašeliniště, prameniště, rákosiny, podmáčené louky a lesy, okraje vodních ploch a nivy vodních toků. Jako VKP mokřad lze zaregistrovat rašeliniště s hloubkou nižší než 0,3 m a plochou menší než 0,25 ha. A dále např. zamokřené plochy bez výskytu rašeliníku. Může se jednat např. o bývalé rybníky, které jsou již z větší části zazemněné a neplní již svou funkci rybníku, a zároveň představují biotop na vodu vázaných organismů. Tůň je terénní deprese nebo prohlubeň v terénu, trvale nebo periodicky naplněná vodou. Tůň vzniká přirozeně (např. stará ramena v říčním aluviu) nebo uměle (antropogenním zásahem). Zdrojem vody pro tůně jsou převážně atmosférické srážky, povrchový a podpovrchový odtok vody (plošný nebo soustředěný), podzemní voda, povrchové vodní toky nebo odtok vody z drenážních systémů. Tůně jsou zpravidla zcela zahloubené pod úroveň terénu, nemají hráz ani jiná technická zařízení (výpust, bezpečnostní přeliv), maximální hladina vody v tůni může být dána úrovní okolního terénu. Odtok vody z tůně je řešen přírodě blízkým způsobem. Objekty tůň (mokřad) jsou určeny pro naplnění cílů podpory ochrany přírody, především podpory a zvyšování biodiverzity. Nejsou určeny k chovu ryb ani vodní drůbeže. Přípustné jsou výhradně specifické rybí obsádky určené k udržení příznivých ekologických poměrů, zejména k potlačování invazních druhů. Mokřady a tůně zpravidla vykazují níže uvedené ekologicko-stabilizační funkce: - vykazují přirozenou tvarovou členitost břehů i dna (variabilita hloubek, kombinace zatopených a nezatopených povrchů, pozvolný sklon břehů a dna) a vytváří stanoviště a úkryty pro živočichy, - vykazují vysokou biodiverzitu, častý výskyt vzácných a ohrožených druhů rostlin a živočichů vázaných na vodní prostředí, - podstatná část rozlohy je tvořena mělčinami s vyvinutým litorálním pásmem, - vytváří ustálené hydrologické prostředí, případně periodické kolísání hladiny vody v průběhu roku, - samovolně poskytuje prostor pro akumulaci a retenci vody v krajině, - podporují volný pohyb organismů v krajině. Retenční funkcí se rozumí přirozené nebo umělé dočasné zadržení vody v krajině v přirozených terénních depresích, v půdním profilu, v korytě toku, vodní nádrži - rybníku apod. Retence vody je důležitým faktorem pro zachycení srážek a transformaci průtoků. Retenční funkce jsou pak jasně vázány na potřebu 29/51

30 zpomalení povrchového odtoku vody na většině území ČR - mimo významné sídelní útvary a na potřebu vyrovnané vodní bilance v krajině. V naší krajině není dostatek vodních ploch definovaných jako jezero eventuálně mokřad (nikoliv rybník a přehrada), které omezují dopady dlouhodobého sucha. Ke zvýšení retenční funkce krajiny přispívají mj. dostatečně zapojené břehové porosty, výskyt tůní, slepých ramen, mokřadů, přirozeně členitá koryta vodních toků s dostatečně dlouhou trasou - meandry, plochy pro přirozený rozliv (např. říční nivy, lužní lesy), vodní nádrže - rybníky, aj. Do kategorie obnovy retenční funkce lze tedy řadit veškerá opatření, která povedou k akumulaci vody (včetně tvorby nových akumulačních prostor) a k její infiltraci. Ovšem pouze za podmínek, kdy nedojde k negativním zásahům do ekologicko-stabilizačních funkcí stávajících lokalit; tedy například nebude na přírodním vodním toku s aktivní údolní nivou navržen rybník nebo částečně zamokřený poldr s cílem projektu posílit retenční funkci krajiny. V souladu se specifickými kritérii přijatelnosti pro aktivitu nebudou podporovány projekty výstavby nebo obnovy rybníků, mokřadů či tůní, jejichž cílem je pouze retence vody. Komplexní studie k protierozním opatřením Realizace přírodě blízkých protierozních opatření vyplývajících z komplexních studií cílených na zpomalení povrchového odtoku vody, protierozní ochranu a adaptaci na změnu klimatu. Komplexní studie v tomto případě neznamená územní, tj. že studie musí být zpracována pro rozsáhlé území (např. pro celé katastrální území nebo pro kraj). Studie musí být komplexní ve smyslu zohlednění všech relevantních hledisek a faktorů (např. krajinný pokryv, délka a sklon svahu, způsob hospodaření, ekologická stabilita území - krajinné prvky, geologické podloží, půdní typy a popis vlastností, výpočet průměrné dlouhodobé ztráty půdy erozí pomocí univerzální rovnice ztráty půdy - USLE). Povinné náležitosti studie nejsou předepsány, studie má být zpracována minimálně v rozsahu, který je v dané lokalitě z hlediska morfologie terénu nezbytný. Výsledkem studie je odhalení příčin problémů, určení možností eliminace těchto příčin a návrh nejefektivnějších opatření, včetně posouzení jejich efektu. Zároveň je nezbytné, aby realizací záměru vyplývajícího ze studie došlo k naplnění cíle podpory, tzn. posílení přirozených funkcí krajiny. Podporována jsou přírodě blízká protierozní opatření, která neeliminují důsledky eroze (příkop pro odvedení přebytečné vody), ale řeší příčinu vzniku eroze prostřednictvím krajinných prvků (zasakovací průlehy, meze atp.) - snižují erozní ohroženost půd. Projekt musí ve výsledku přispívat ke zvýšení biodiverzity a ekologické stability v území a zároveň nezrychlovat povrchový odtok vody z území. 30/51

31 3.5 Opatření v rámci SC 4.4 Vymezení lokalit v územním plánu Prioritou revitalizovaných ploch zeleně je zajištění jejich ekosystémové funkce v návaznosti na další plochy zeleně v sídle (parky, zahrady a ostatní veřejná zeleň) a zajištění jejich udržitelnosti. Ta je dána charakterem ploch (variabilitou biotopů, druhovou skladbou, odolnosti druhů apod.), jejich velikosti a spojitosti jak v rámci sídla, tak ve vazbě na okolní krajinu. Musí spolu s již existujícímí prvky vytvořit funkční systém sídelní zeleně s možností jejího využívání a propojení s okolními plochami veřejné zeleně. A) lokalita musí být v zastavěném území sídla, nelze realizovat opatření na zastavitelných plochách mimo zastavěné území B) lokality se musí nacházet na plochách, které jsou v územním plánu vymezeny jako (jedna z možností): 1. zeleň ve veřejném prostranství; 2. plochy zeleně samostatně vymezené; 3. plochy vymezené v rámci systému sídelní zeleně; 4 plochy, jejichž podmínky využití zajišťují ochranu před zastavěním (např. plochy občanské vybavenosti s omezenou možnosti zastavění, primárně určené k využití jako zeleň ). Žadatel tuto skutečnost může doložit mapovým výsekem a textovou částí územního plánu. Většina územních plánů je zveřejněna na webových stránkách obcí, nebo obcí s rozšířenou působností (odbory územního plánování - plány všech obcí, které spadají pod dané OPR). Všechny odbory územního plánování ORP jsou na stránkách Oplocené areály Podpora revitalizací v areálech ohraničených plotem je možná pouze za předpokladu že projekt splňuje cíle a kritéria přijatelnosti. - musí prokázat efekt opatření na posílení biodiverzity a ekosystémových funkcí - musí prokázat efekt na funkčnost a udržitelnost zeleně - musí zajišťovat propojení s okolní krajinou - bude dostatečně zhodnocen stávající stav včetně zhodnocení biodiverzity Plochy musí být veřejně přístupné pro širokou veřejnost (veřejná prostranství, plochy zeleně, sídelní zeleň). Přítomností oplocení nebo dokonce zdí (jako např. u hřbitovů) je tato návaznost výrazně omezena. Ploty výrazně omezují možnost migrace živočichů, zdi ji ve většině případů znemožňují docela. Návaznost je zachována pouze částečně pro ptáky přes koruny stromů. Takový projekt je hodnocen nižším počtem bodů za zlepšení podmínek pouze na dotčené lokalitě. 31/51

32 Plošná výměna zeminy (substrátů) Kompletní výměna u výsadeb dřevin se běžně nedoporučuje z důvodu ztížené adaptace kořenového systému na místní podmínky. Případná nutnost kompletně vyměnit substrát (100% výměna) musí být zdůvodněna v projektové dokumentaci (např. pedologickým rozborem, ze kterého bude jasně patrné, že stávající zemina není vhodná pro výsadby dřevin). Prostá výměna zeminy, na které se pak bude zakládat trávník, není přijatelná. Takové opatření není efektivní vzhledem k dosaženým cílům. Výsadba původních (autochtonních) druhů stromů V rámci revitalizovaných ploch zeleně bude prioritně podporována výsadba autochtonních druhů dřevin (stromů), což je zohledněno ve věcném hodnocení projektu. Běžně používané a školkařsky dostupné druhy autochtonních dřevin (červeně označené druhy jsou zvláště chráněnými druhy dle zákona č. 114/1992, Sb.) listnaté stromy český název latinský název kultivary** bříza bělokorá Betula pendula Fastigiata, Laciniata, Purpurea, Youngii bříza pýřitá Betula pubescens buk lesní Fagus sylvatica Asplenifolia, Black Swan, Dawyk, Dawyck Gold, Dawyck Purple, Pendula, Purple Fountain, f. purpurea, Purpurea Pendula, Riversii, Rohanii *, Tricolor, Zlatia, dub cer Quercus cerris "domácí pouze na Moravě!" dub letní Quercus robur Concordia, Fastigiata, Fastigiata Koster, dub pýřitý dub zimní habr obecný Quercus pubescens Quercus petraea Carpinus betulus Columnaris, Fastigiata, Frans Fontaine, Pendula, Quercifolia hrušeň planá Pyrus pyraster hloh obecný Crataegus laevigata Alboplena, Paul s Scarlet hloh jednosemenný Crataegus monogyna Stricta jabloň lesní Malus sylvestris jasan úzkolistý Fraxinus angustifolia Raywood jasan ztepilý Fraxinus excelsior Altena, Atlas, Diversifolia, Globosum, Jaspidea, Pendula, Westhof s Glorie javor babyka Acer campestre Elegant, Elsrijk, Nanum, Red Shine javor horský (klen) Acer pseudoplatanus Atropurpureum, Brilliantissimum, Erectum, Leopoldii, Negenia, Worley 32/51

33 javor mléč Acer platanoides Cleveland, Columnare, Crimson King, Olmsted, Deborah, Drummondii, Emerald Queen, Globosum, Olmsted, Royal Red, Schwedleri jeřáb břek Sorbus torminalis jeřáb muk Sorbus aria Magnifica jeřáb ptačí Sorbus aucuparia Edulis *, Fastigiata, Pendula jilm habrolistý Ulmus minor (U. carpinifolia) Wredei jilm horský Ulmus glabra Camperdownii, ( 'Fastigiata', Pendula ) jilm vaz Ulmus laevis lípa srdčitá Tilia cordata Greenspire, Rancho, Roelvo, lípa obecná Tilia x europaea (T. x vulgaris) Pallida ("přirozeně vzniklý kříženec") lípa velkolistá Tilia platyphyllos Fastigiata, Rubra mahalebka obecná Prunus mahaleb olše lepkavá Alnus glutinosa Laciniata, 'Imperialis' olše šedá Alnus incana Aurea, 'Pendula' střemcha obecná Prunus padus Colorata, Nana, Watereri topol bílý Populus alba topol černý Populus nigra Italica topol osika Populus tremula třešeň ptačí Prunus avium Plena vrba bílá Salix alba Tristis, Belders, Liempde vrba jíva Salix caprea vrba křehká Salix fragilis *Kultivar vyšlechtěný v ČR **Nejedná o doporučené kultivary, ale pouze o nejběžněji používané a dostupné kultivary (výčet není úplný), s ohledem na konkrétní podmínky/situaci je nutné použit pouze stanovištně vhodný kultivar jehličnaté dřeviny český název borovice blatka borovice kleč borovice lesní jalovec obecný jedle bělokorá modřín opadavý smrk ztepilý tis červený latinský název Pinus uncinata subsp. Uliginosa Pinus mugo Pinus sylvestris Juniperus communis Abies alba larix decidua Picea abies Taxus baccata 33/51

34 listnaté keře český název barvínek menší bez černý bez červený brslen bradavičnatý brslen evropský brusnice borůvka brusnice brusinka břečťan popínavý bříza trpasličí čilimník černající dřín jarní dřišťál obecný hloh obecný hloh jednosemenný janovec metlatý kalina obecná kalina tušalaj klokoč zpeřený kručinka barvířská krušina olšová kyhanka sivolistá líska obecná lýkovec jedovatý lýkovec vonný mandloň nízká ostružiník maliník plamének plotní ptačí zob obecný rojovník bahenní růže bedrníkolistá růže galská růže šípková růže vinná rybíz alpínský řešetlák počistivý skalník celokrajný srstka angrešt svida krvavá latinský název Vinca minor Sambucus nigra Sambucus racemosa Euonymous verrucosa Eunymous europaea Vaccinium myrtillus Vaccinium vitis-idaea Hedera helix Betula nana Cytisus nigricans Cornus mas Berberis vulgaris Crataegus laevigata Crataegus monogyna Cytisus scoparius Viburnum opulus Viburnum lantana Staphylea pinnata Genista tinctoria Frangula alnus Andromeda polifolia Corylus avellana Daphne mezereum Daphne cneorum Prunus tenella Rubus idaeus Clematis vitalba Ligustrum vulgare Ledum palustre Rosa spinosissima (pimpinelifolia) Rosa gallica Rosa canina Rosa rubiginosa Ribes alpinum Rhamnus cathartica Cotoneaster integerrimus Ribes uva-crispa Cornus sanquinea 34/51

35 tavolník vrbolistý trnka obecná třešeň křovitá vrba hrotolistá vrba košíkářská vrba nachová vrba pětimužná vrba plazivá vrba popelavá vrba rozmarýnolistá vrba šedá vrba ušatá vřes obecný vřesovec pleťový zimolez černý zimolez obecný Spiraea salicifolia Prunus spinosa Prunus fruticoa Pallas Salix hastata Salix viminalis Salix purpurea Salix pentandra Salix repens Salix cinerea Salix rosmafinifolia Salix elaeagnos Salix aurita Calluna vulgaris Erica carnea Lonicera nigra Lonicera xylosteum 35/51

36 4. Způsobilost výdajů Projektová příprava Lze zahrnout zpracování projektové dokumentace, podkladových studií, biologického posouzení vyžadovaného pro projekty v PO4, zadávací dokumentace pro veřejné zakázky, vyplnění žádosti v IS KP14+ (max ,-Kč), manažerské řízení, autorský a technický dozor. Maximální výše dle celkových přímých způsobilých realizačních nákladů bez DPH (DPH se vyčísluje samostatně, způsobilým výdajem je jenom pro příjemce, kteří si neuplatňují odpočet daně na vstupu). 10 % u projektů, jejichž celkové způsobilé přímé realizační výdaje nepřesahují 1 mil. Kč, 8 % u projektů, jejichž celkové způsobilé přímé realizační výdaje nepřesahují 3 mil. Kč, 7 % u projektů, jejichž celkové způsobilé přímé realizační výdaje nepřesahují 10 mil. Kč, 6 % u projektů, jejichž celkové způsobilé přímé realizační výdaje jsou vyšší než 10 mil. Kč. Studie systémů sídelní zeleně pro projekty v SC 4.4 Pokud jsou součástí žádosti opatření vyplývající ze studie, lze vynaložené náklady uplatnit jako projektovou přípravu, samostatně studii nelze uhradit. Metodický materiál pro přípravu studie je zpracován Ministerstvem životního prostředí. Pro předložení projektu není studie nutná, pokud žádost ze studie vyplývá, je bodově zvýhodněna v rámci věcného hodnocení. Geodetické zaměření/vytýčení Způsobilost a zařazení se posuzuje dle účelu pořízení. Pokud se jedná o součást zpracování projektové dokumentace, tak se řadí mezi náklady projektové přípravy. Pokud se jedná o vytýčení v souvislosti s přímou realizací či o zpracování dokumentace skutečného provedení stavby po realizaci, tak se řadí do vedlejších rozpočtových nákladů, které jsou součástí přímých realizačních výdajů. Nákup nemovitostí (pozemků a staveb) Vyšší procentuální sazbu povoluje pouze MŽP (řídící orgán programu) a to na základě odůvodněné žádosti žadatele. Přímé realizační výdaje jsou výdaje související s dosažením parametrů daného specifického cíle, tedy základní rozpočtové náklady, mimo to lze do nich zahrnout i vedlejší rozpočtové náklady a vyvolané investice. Přiměřeností se rozumí dosažení optimálního vztahu mezi její hospodárností, účelností a efektivností. Lze zahrnout výdaje, které vznikly od do , na území celé ČR, mimo hlavní město Praha. 36/51