ÚRS PRAHA, a.s., inženýrská a poradenská organizace Pražská 18, 102 00 Praha 10 REGIONÁLNÍ STRUKTURA STAVEBNÍCH PRACÍ PODLE MÍSTA STAVBY ZA ROK 2009 (stavební podniky s 20 a více zaměstnanci) Výsledky resortního statistického zjišťování MPO Roční výkaz o regionální struktuře stavebních prací Stav (MPO) 1-01 za rok 2009 Úsek 3 Červen 2010
OBSAH ÚVODNÍ POZNÁMKY K VÝSLEDKŮM STATISTICKÉHO ZJIŠŤOVÁNÍ I. ROZSAH SOUBORU II. STRUČNÉ METODICKÉ VYSVĚTLIVKY STRUČNÝ KOMENTÁŘ K JEDNOTLIVÝM TABULKÁM TABULKA Č. 1/1 S V TUZEMSKU V ROCE 2009 PODLE MÍSTA STAVBY A SÍDLA PODNIKU V MIL. KČ, BĚŽNÉ CENY TABULKA Č. 1/2 S V TUZEMSKU PODLE MÍSTA STAVBY V MIL. KČ STÁLÝCH CEN ZA ROK 2009 A 2008 TABULKA Č. 1/3 S V TUZEMSKU PODLE MÍSTA STAVBY V MIL. KČ BĚŽNÝCH CEN ZA ROK 2009 A 2008 TABULKA Č.2 PŘEHLED S CELKEM V MIL. KČ A POČTU PODNIKŮ V JEDNOTLIVÝCH KRAJÍCH (KRAJSKÁ METODA) TABULKA Č. 3 - PŘEHLED POČTU PODNIKŮ A S CELKEM PODLE MÍSTA STAVBY A SÍDLA PODNIKU TABULKA Č. 4 - S V TUZEMSKU PODLE VELIKOSTNÍCH KATEGORIÍ V MIL. KČ BĚŽNÝCH CEN V LETECH 2009 A 2008 TABULKA Č. 5 PODÍL S V TUZEMSKU REALIZOVANÉ V MÍSTĚ SÍDLA PODNIKŮ NA CELKOVÉ HODNOTĚ S PODLE VELIKOSTNÍCH KATEGORIÍ V ROCE 2009 TABULKY Č. 6 S V TUZEMSKU PODLE MÍSTA STAVBY V ČLENĚNÍ PODLE KRAJŮ A OBLASTÍ ZA ROK 2009 A 2008 TABULKA Č. 7 PŘEHLED PODNIKŮ PODLE POČTU OKRESŮ, VE KTERÝCH STAVÍ A PODLE VELIKOSTNÍCH KATEGORIÍ ZA ROK 2009 SHRNUTÍ PŘÍLOHOVÉ TABULKY Č. 1/1 AŽ 7 PŘÍLOHA FORMULÁŘ VÝKAZU STAV (MPO) 1-01
Úvodní poznámky k výsledkům statistického zjišťování I. ROZSAH SOUBORU Statistická informace je sestavena na základě výsledků zpracování resortního výkazu Stav (MPO) 1-01 Roční výkaz o regionální struktuře stavebních prací za rok 2009. Okruh zpravodajských jednotek tvoří ekonomické subjekty s převažující činností stavební (CZ-NACE 41 až 43) s počtem 20 a více zaměstnanců. Použitá metoda zjišťování vyčerpávající zjišťování; v únoru 2009 byly rozeslány výkazy Stav (MPO) 1-01 na 2387 stavebních podniků, které byly vedeny v registru ekonomických subjektů jako aktivní s počtem 20 a více zaměstnanců. Urgence (dopisy, faxy, telefonické urgence, elektronická pošta) podniků, které nedodaly výkaz v řádném termínu, provádělo oddělení resortní statistiky Ministerstva průmyslu a obchodu. Sebrané výkazy byly předávány zpracovateli postupně, sběr výkazů byl ukončen dne 31. 5. 2010. Sebraná data Počet podniků S v tuzemsku v tis. Kč Došlé výkazy nenulové 1792 307 018 829 Došlé výkazy nulové (pouze poddodávky) 37 0 Podniky zrušené, v likvidaci, v konkurzu 23 0 Podniky s počtem zaměstnanců < 20 39 0 Podniky, které odmítly výkaz vyplnit 12 0 Vráceno poštou jako nedoručitelné 8 Celkem 1911 307 018 829 Podniky, které nereagovaly 476 0 Hodnota stavebních prací podle dodavatelských smluv realizovaných stavebními podniky se vykazuje v měsíčních výkazech Stav 1-12 bez omezení počtu zaměstnanců, v ročních výkazech Stav 1-05 bez omezení počtu zaměstnanců a v regionálních výkazech Stav (MPO) 1-01 stavební podniky s 20 a více zaměstnanci. Následující tabulka srovnává hodnoty vykázané za rok 2009: Stav 1-12 Stav 1-05 Stav (MPO) 1-01 Počet respondentů 6 041 2 823 1 911 z toho S v tuzemsku nenulové 5 191 2 030 1 792 S v tuzemsku v mil. Kč 378 468 305 388 307 019 2
Přehled počtu podniků a "S" celkem v mil. Kč b.c. podle sídla podniků z výkazu Stav (MPO) 1-01 za rok 2009 Okres Počet podniků "S" celkem Okres Počet podniků "S" celkem Hl.m. Praha 242 111 410 Hradec Králové 40 3 650 Benešov 16 1 107 Jičín 8 467 Beroun 9 1 038 Náchod 13 682 Kladno 22 2 188 Rychnov nad Kněžnou 4 223 Kolín 18 1 176 Trutnov 21 3 538 Kutná Hora 9 540 Královéhradecký kraj 86 8 559 Mělník 9 702 Chrudim 21 947 Mladá Boleslav 13 758 Pardubice 35 4 554 Nymburk 8 1 011 Svitavy 19 1 306 Praha - východ 9 1 126 Ústí nad Orlicí 28 2 038 Praha - západ 21 2 897 Pardubický kraj 103 8 846 Příbram 17 821 Havlíčkův Brod 14 1 257 Rakovník 7 414 Jihlava 31 4 704 Středočeský kraj 158 13 779 Pelhřimov 7 1 121 České Budějovice 48 8 659 Třebíč 21 2 729 Český Krumlov 15 657 Žďár nad Sázavou 16 1 714 Jindřichův Hradec 16 1 509 Vysočina 89 11 524 Písek 8 811 Blansko 14 663 Prachatice 9 419 Brno - město 107 47 451 Strakonice 10 1 001 Brno - venkov 24 1 653 Tábor 20 1 540 Břeclav 17 1 804 Jihočeský kraj 126 14 595 Hodonín 34 3 189 Domažlice 13 546 Vyškov 11 917 Klatovy 8 681 Znojmo 13 948 Plzeň - město 51 5 418 Jihomoravský kraj 220 56 624 Plzeň - jih 6 334 Jeseník 6 204 Plzeň - sever 6 426 Olomouc 48 7 731 Rokycany 4 239 Prostějov 17 1 919 Tachov 6 217 Přerov 18 1 104 Plzeňský kraj 94 7 860 Šumperk 17 950 Cheb 9 450 Olomoucký kraj 106 11 908 Karlovy Vary 17 2 790 Kroměříž 17 2 291 Sokolov 14 937 Uherské Hradiště 23 1 423 Karlovarský kraj 40 4 177 Vsetín 30 4 698 Děčín 19 874 Zlín 41 4 509 Chomutov 23 2 373 Zlínský kraj 111 12 921 Litoměřice 18 1 919 Bruntál 15 2 346 Louny 14 800 Frýdek - Místek 36 2 193 Most 27 2 451 Karviná 30 2 397 Teplice 22 3 134 Nový Jičín 19 827 Ústí nad Labem 31 7 190 Opava 38 1 471 3
Okres Počet podniků "S" celkem Okres Počet podniků "S" celkem Ústecký kraj 154 18 741 Ostrava - město 76 10 850 Česká Lípa 12 1 472 Moravskoslezský kraj 214 20 085 Jablonec nad Nisou 12 392 C e l k e m 1 792 307 019 Liberec 18 3 932 Semily 7 192 Liberecký kraj 49 5 988 II. STRUČNÉ METODICKÉ VYSVĚTLIVKY Stavební práce S v tuzemsku (na základě smlouvy o dodávce pro investora, developera či konečného uživatele) celkem: Je to celková hodnota výkonů ze stavební činnosti zpravodajské jednotky (včetně zabudovaných materiálů) a přijatých poddodávek stavebních prací od jiných stavebních podniků. Nepatří sem poddodávky pro jiné stavební dodavatele (právní subjekty) stavebních prací ani dodávky stavebních prací realizované mezi závodovými jednotkami vlastního podniku. Hodnota stavebních prací S je sledována v tis.kč. Vykazuje se bez daně z přidané hodnoty. Objem skutečně provedených prací se uvádí ve fakturovatelných hodnotách (tj. bez ohledu na realizaci finanční úhrady), přičemž ty stavební výkony, které ještě nebyly zúčtovány, je nutno ohodnotit pomocí věrohodných odhadů. Znamená to, že se vykazují provedené stavební práce, nikoli až práce vyfakturované; odhad objemu provedených, ale dosud nezúčtovaných prací lze provést např. podle počtu odpracovaných hodin nebo podle spotřeby materiálu. S v tuzemsku podle místa stavby: Představuje hodnotu S, kterou zpravodajská jednotka realizovala v obci místa stavby. Hodnota S v tuzemsku, kterou zpravodajská jednotka realizovala v dané obci, je rozdělena na: a) Stavební práce na nové výstavbě a na rekonstrukcích a modernizacích. - stavební práce na nové výstavbě, na rekonstrukcích a modernizacích se člení do těchto směrů: bytové budovy patří sem bytové domy (domy převážně určené k bydlení); odpovídá klasifikaci CZ-CC 1110, 1121, 1122 a 1130, nebytové budovy nevýrobní patří sem všechny nebytové nevýrobní budovy, tj. budovy léčebné, školské, administrativní (vč. administrativních budov pro 4
výrobní, zemědělské, obchodní a jiné podniky) aj.; odpovídá klasifikaci CZ-CC 1211, 1212, 1220, 1261, 1262, 1263, 1264, 1265, 1272, 1273, 1274, nebytové budovy výrobní patří sem všechny nebytové výrobní budovy (pro průmysl, zemědělství, obchod, dopravu a spoje apod.); odpovídá klasifikaci CZ- CC 1230, 1241, 1242, 1251, 1252, 1271, inženýrské stavby odpovídá klasifikaci CZ-CC sekci 2 kromě 2151, 2152, 2153, vodohospodářské stavby klasifikaci CZ-CC 2151, 2152, 2153. Nelze-li zařazení do směrů provést jednoznačně, provede se podle převažujícího účelu. b) Stavební práce na opravách a údržbě patří sem stavební práce na stavebních dílech, které odstraňují jejich běžné opotřebení a dílčí závady, obnovují původní užitné vlastnosti a zpravidla neprodlužují jejich životnost; nepatří sem práce na vlastním dlouhodobém hmotném majetku zpravodajské jednotky. c) Ostatní stavební práce zahrnují veškeré stavební práce, které nelze zahrnout do prací na nové výstavbě, na rekonstrukcích a modernizacích a na opravách a údržbě; jsou to např. stavební práce pro geologický průzkum, skrývkové práce prováděné dodavatelsky a financované z provozních prostředků, demolice (na místě, kde se návazně nebude stavět jiná stavba), přirážka za inženýrskou činnost (pokud je součástí smlouvy o dodávce) aj. d) Stavební práce pro veřejné zadavatele zadavatel veřejné zakázky je právnická osoba, která v souladu s platnými předpisy o finančním hospodaření používá veřejných prostředků k financování veřejných zakázek. Veřejnou zakázkou se rozumějí práce, výkony, služby a výrobky sloužící k uspokojování veřejných potřeb, financované plně nebo zčásti ze státního rozpočtu, z rozpočtů měst a obcí nebo ze státních fondů. Obchodní společnosti, příp. i organizace ve státním vlastnictví sem nepatří, pokud nesplňují podmínky uvedené v předchozí větě. Soukromými (ostatními) zadavateli se rozumějí všichni ostatní zákazníci (zejména organizace, jejichž činnost se řídí obchodním zákoníkem). Pozn.: Formulář výkazu Stav (MPO) 1-01 je uveden v příloze. 5
Stručný komentář k jednotlivým tabulkám Hodnoty uvedené v jednotlivých tabulkách jsou zpracovány za celkem 1 792 podniků za rok 2009 a 2 034 podniků za rok 2008. Tabulkové přehledy, které jsou uvedeny v příloze poskytují základní informace o teritoriálním rozložení stavebních prací. Jedná se o následující informační okruhy: Stavební práce podle místa stavby a sídla podniků v členění do směrů výstavby Tabulky č. 1/1, 1/2, 1/3 Regionální rozsah působnosti stavebních firem podle krajů a okresů Tabulky č. 2/1, 2/2, 3 Regionální charakteristiky stavebních podniků podle jejich velikosti (počtu zaměstnanců) Tabulky č. 4, 5, 7 Struktura stavebních prací (v členění do směrů výstavby) podle krajů a oblastí Tabulky č. 6/1, 6/2 6
TABULKA Č. 1/1 S V TUZEMSKU V ROCE 2009 PODLE MÍSTA STAVBY A SÍDLA PODNIKU V MIL. KČ, BĚŽNÉ CENY Tabulky 1/1 obsahují základní informaci o objemech S v tuzemsku v členění do směrů výstavby v jednotlivých krajích, okresech a oblastech. Ukazatel S informuje o reálném objemu, struktuře stavebních prací realizovaných v roce 2009. Rozdíly mezi hodnotami S podle místa stavby a hodnotami S podle sídla podniku signalizují rozdíl mezi objemem stavebních prací firem se sídlem v příslušném regionu a uskutečněným objemem stavebních prací v příslušném regionu. Z tohoto pohledu jsou zřejmé výrazné odchylky obou hodnot nejen v úrovni okresů, ale i u vyšších celků (kraje, oblasti). Vzhledem ke značné koncentraci sídel velkých firem na území Prahy byl nejvyšší rozdíl zaznamenán právě na území hlavního města (přebytek kapacit 44,9 mld. Kč). Kromě hl. m. Prahy je kapacitně přebytkový i kraj Jihomoravský (23,5 mld. Kč, přebytek kapacit v Brně město činí 29,9 mld. Kč), mírně přebytkový je kraj Zlínský (0,6 mld. Kč, v rámci kraje okres Vsetín 2,3 mld. Kč). Z pohledu okresů jsou významnější přebytky kapacit v okrese Ústí nad Labem (Ústecký kraj), Trutnov (Královéhradecký kraj), Jihlava (Vysočina), Olomouc (Olomoucký kraj), Ostrava-město a Bruntál (Moravskoslezský kraj), ale v rámci krajů se tento přebytek neprojevuje. V ostatních krajích bylo realizováno podstatně více stavebních prací, než je kapacita podniků sídlících v těchto krajích. Z pohledu směrové struktury stavebních prací jsou nejvýraznější rozdíly u nebytových budov výrobních a u inženýrských staveb, což vyplývá z nadregionálního významu velkých inženýrských a průmyslových staveb. Z následující tabulky vyplývá poměr stavebních kapacit podle sídla podniku a realizovaných stavebních prací v krajích a směrech výstavby. Hodnoty nižší než 100% ukazují na přebytek kapacit, hodnoty vyšší něž 100 % vypovídají o výši realizovaných stavebních prací nad kapacity kraje. Kraj "S" v tom tuzemsku nová výstavba, rekonstrukce a modernizace opravy ostatní celkem bytové nebytové budovy inženýrské vodohospo- a práce budovy nevýrobní výrobní stavby dářské stavby údržba Hl.m. Praha 60% 124% 83% 60% 40% 37% 55% 94% Středočeský 243% 145% 161% 297% 366% 409% 166% 155% Jihočeský 135% 79% 110% 147% 168% 177% 114% 129% Plzeňský 183% 124% 211% 228% 199% 162% 158% 52% 7
Kraj "S" v tom tuzemsku nová výstavba, rekonstrukce a modernizace opravy ostatní celkem bytové nebytové budovy inženýrské vodohospo- a práce budovy nevýrobní výrobní stavby dářské stavby údržba Karlovarský 278% 109% 118% 199% 827% 888% 227% 636% Ústecký 139% 93% 162% 363% 153% 113% 95% 82% Liberecký 150% 69% 101% 177% 271% 243% 182% 635% Královéhradecký 148% 80% 117% 51% 407% 373% 162% 106% Pardubický 126% 109% 100% 159% 145% 65% 152% 82% Vysočina 98% 89% 60% 43% 221% 120% 178% 1030% Jihomoravský 59% 73% 82% 46% 48% 44% 80% 84% Olomoucký 114% 66% 88% 112% 259% 245% 122% 55% Zlínský 95% 78% 74% 94% 117% 75% 101% 621% Moravskoslezský 160% 98% 136% 159% 243% 186% 109% 112% 8
9
"S" v tuzemsku podle místa stavby a sídla podniku v mld. Kč b.c. v roce 2009 120,0 100,0 mld. Kč b.c. 80,0 60,0 40,0 20,0 0,0 Praha Stč JČ PL KV UL LB Kraj místo stavby HK PU sídlo podniku VY JM OC ZL MS "S" v tuzemsku podle místa stavby v mld. Kč s.c. v roce 2009 a 2008 80,0 70,0 60,0 mld. Kč s.c. 50,0 40,0 30,0 20,0 10,0 0,0 Praha Stč JČ Kraj PL KV UL LB HK r. 2009 r. 2008 PU VY JM OC ZL MS
Struktura směrů výstavby (nová výstavba, rekonstrukce a modernizace) v krajích podle místa stavby v roce 2009 25,0 20,0 mld. Kč b.c. 15,0 10,0 5,0 0,0 Praha Stč JČ PL KV UL LB HK PU Byt.b. Nebyt.výr. Inž.stavby Kraj VY JM Nebyt.nevýr. OC ZL Vodohosp.st. MS
TABULKA Č. 1/2 S V TUZEMSKU PODLE MÍSTA STAVBY V MIL. KČ STÁLÝCH CEN ZA ROK 2009 A 2008 Hodnoty v tabulce č. 1/2 poskytují přehled o dynamice stavebních prací v krajích, okresech a oblastech v roce 2009 v porovnání s rokem 2008. Údaje jsou přepočteny na stálé ceny (průměr roku 2005 =100). Ve srovnání s předchozím rokem je objem S v tuzemsku vykázaný sledovanými podniky v roce 2009 a přepočtený na stálé ceny o 9 % nižší. Největší objem stavebních prací byl realizován v hl. m. Praze (58,7 mld. Kč v roce 2009 a 70,6 mld. Kč v roce 2008). Největší podíl na stavebních pracích v Praze v roce 2009 mají inženýrské stavby 21,2 mld.kč, bytové budovy 13,8 mld. Kč a nebytové nevýrobní budovy 13,7 mld. Kč ve stálých cenách. K nárůstu stavebních prací v roce 2009 ve srovnání s rokem 2008 došlo u 4 ze 14 krajů. Největší nárůst byl v Karlovarském kraji o 18,4 %, dále pak v kraji Ústeckém o 11,2 %, v Královéhradeckém o 6,5 a v kraji Středočeském o 2,1 %. K největšímu poklesu ve srovnání s minulým rokem došlo v kraji Pardubickém (o 17,0 %), v hl.m. Praze (o 16,8 %) a v kraji Plzeňském (o 16,7 %). Z pohledu směrů výstavby k nejvýraznějšímu nárůstu stavebních prací v tuzemsku celkem došlo u vodohospodářských staveb o 67,5 % a u inženýrských staveb o 9,9 %. U ostatních směrů výstavby došlo k poklesu, nejvíce u nebytových nevýrobních budov o 47,7 % a u bytových budov o 24,4 %. Práce pro veřejné zadavatele vzrostly o 14,9 %. Z krajského pohledu došlo k poklesu bytové výstavby ve všech krajích, nejnižší pokles byl v Karlovarském kraji (91,9 %), nejvyšší pokles byl v Libereckém kraji (33,1 %). K výraznému nárůstu nebytových budov nevýrobních došlo v Královéhradeckém kraji (169,8 %), v Karlovarském kraji (151,7 %), v Ústeckém kraji (138,7 %) a v Olomouckém kraji (137 %). Výstavba nebytových výrobních vzrostla pouze v Ústeckém kraji (112,4 %), v ostatních krajích došlo k poklesu, nejvýrazněji ve Středočeském kraji (37,6 %). Inženýrské stavby vzrostly nejvíce ve Středočeském kraji (150,4 %), v Pardubickém kraji (130,9 %), v Libereckém kraji (126,8 %) a na Vysočině (126,3 %), k výraznému poklesu došlo v Olomouckém kraji (70,6 %). Nárůst oprav a údržby byl zaznamenán u tří krajů, nejvyšší byl ve Zlínském kraji (141,9 a v Libereckém kraji (112,1 %). Vývoj objemu S celkem v jednotlivých okresech charakterizují následující tabulky: Okresy s nárůstem stavební produkce v roce 2009 oproti 2008 (mil. Kč, stálé ceny) Okres S rok 2009 S rok 2008 Index 09/08 Nymburk 2102,3 1240,3 169,50 Teplice 5362,4 3441,6 155,81 12
Okres S rok 2009 S rok 2008 Index 09/08 Beroun 3046,9 1965,5 155,02 Tachov 1808,9 1198,6 150,91 Kladno 5621,4 3805,4 147,72 Plzeň - sever 1039,3 720,5 144,24 České Budějovice 7776,2 5918,6 131,39 Rokycany 774,3 614,3 126,04 Náchod 1385,1 1100,8 125,83 Cheb 1555,3 1251,0 124,33 Benešov 2561,4 2070,1 123,73 Opava 3300,8 2670,2 123,62 Chrudim 1516,8 1234,0 122,92 Rychnov nad Kněžnou 812,4 669,3 121,38 Semily 811,7 669,5 121,24 Louny 2003,6 1673,0 119,76 Sokolov 2045,3 1741,4 117,46 Karlovy Vary 6615,7 5639,5 117,31 Jeseník 719,1 618,0 116,35 Praha - západ 4480,1 3904,9 114,73 Hradec Králové 5707,1 4997,1 114,21 Česká Lípa 1974,8 1737,9 113,63 Uherské Hradiště 1971,0 1758,3 112,10 Jindřichův Hradec 1807,2 1614,2 111,96 Litoměřice 2918,5 2640,5 110,53 Nový Jičín 3663,3 3471,6 105,52 Prostějov 1625,8 1544,6 105,26 Ústí nad Labem 4925,0 4735,6 104,00 Kolín 2246,7 2167,0 103,68 Chomutov 3485,1 3467,4 100,51 Trutnov 2091,6 2082,4 100,44 Pelhřimov 1635,3 1628,4 100,42 Hodonín 2250,3 2243,3 100,31 13
Okresy s poklesem stavební produkce (v mil. Kč stálých cen) Okres S rok 2009 S rok 2008 Index 09/08 Svitavy 1614,5 1614,8 99,98 Děčín 1799,7 1801,3 99,91 Třebíč 2072,8 2083,9 99,47 Šumperk 1818,4 1860,9 97,72 Kroměříž 2789,5 2880,5 96,84 Brno - venkov 3059,3 3179,4 96,22 Žďár nad Sázavou 2204,2 2334,4 94,42 Plzeň jih 592,2 648,4 91,34 Klatovy 1640,7 1804,3 90,93 Břeclav 3822,1 4208,5 90,82 Frýdek - Místek 6171,0 6826,9 90,39 Havlíčkův Brod 1414,7 1587,3 89,13 Olomouc 5756,7 6496,6 88,61 Blansko 1148,4 1298,1 88,47 Zlín 3957,2 4513,2 87,68 Brno - město 15510,0 17743,6 87,41 Most 2538,4 2946,3 86,16 Vsetín 2151,3 2499,2 86,08 Karviná 5207,4 6145,6 84,73 Mělník 1479,4 1757,6 84,17 Praha 58705,8 70596,4 83,16 Písek 1481,3 1781,9 83,13 Tábor 3099,8 3774,4 82,12 Bruntál 1010,4 1231,6 82,04 Liberec 4456,4 5465,1 81,54 Vyškov 1245,6 1564,8 79,60 Pardubice 4549,5 5762,5 78,95 Praha - východ 3242,7 4132,2 78,47 Prachatice 734,9 944,6 77,81 Příbram 1258,7 1636,7 76,91 Český Krumlov 1444,2 1912,6 75,51 Domažlice 778,9 1036,1 75,17 14
Okres S rok 2009 S rok 2008 Index 09/08 Znojmo 2223,7 2975,8 74,73 Jihlava 2666,7 3672,3 72,62 Jičín 1187,3 1654,0 71,78 Rakovník 445,9 624,6 71,40 Jablonec nad Nisou 668,8 938,5 71,27 Ostrava - město 8890,2 12541,5 70,89 Ústí nad Orlicí 2121,6 3194,0 66,43 Plzeň - město 6020,6 9160,8 65,72 Přerov 2037,7 3376,5 60,35 Kutná Hora 1248,2 2224,1 56,12 Mladá Boleslav 1709,8 3319,5 51,51 Strakonice 1054,5 3543,7 29,76 15
16
TABULKA Č. 1/3 S V TUZEMSKU PODLE MÍSTA STAVBY V MIL. KČ BĚŽNÝCH CEN ZA ROK 2009 A 2008 Z přehledu stavebních prací podle dodavatelských smluv v tuzemsku v běžných cenách v členění do okresů a krajů a podle směrů výstavby v letech 2009 a 2008 vyplývá, že obdobně jako u stálých cen byl největší objem stavebních prací realizován v hl. m. Praze (66,5 mld. Kč v roce 2009 a 79,1 mld. Kč v roce 2008), největší nárůst oproti roku 2008 byl zaznamenán v Karlovarském kraji (120,0 %), k nárůstu došlo ještě v Ústeckém kraji (112,6 %), v Královéhradeckém kraji (107,8 %) a v kraji Středočeském (103,4 %). Okresy s největším nárůstem stavební produkce (mil. Kč b.c.) Okres S rok 2009 S rok 2008 Index 09/08 Rokycany 2 385,4 1 389,5 171,67 Šumperk 6 074,4 3 854,4 157,60 Tachov 3 457,9 2 201,0 157,11 Kolín 2 057,1 1 341,1 153,39 Kladno 6 386,3 4 261,3 149,87 Litoměřice 1 180,1 807,1 146,21 Semily 8 825,0 6 632,0 133,07 Nový Jičín 877,7 688,9 127,40 Břeclav 1 571,2 1 234,8 127,24 Okresy s největším poklesem stavební produkce (v mil. Kč b.c.) Okres S rok 2009 S rok 2008 Index 09/08 Žďár nad Sázavou 759,1 1 050,2 72,28 Rychnov nad Kněžnou 505,3 700,6 72,13 Strakonice 10 080,2 14 058,6 71,70 Karviná 2 406,6 3 578,1 67,26 Jindřichův Hradec 6 828,9 10 267,1 66,51 Jihlava 2 313,1 3 779,9 61,20 Teplice 1 414,1 2 494,9 56,68 Náchod 1 939,5 3 719,5 52,15 Jeseník 1 196,5 3 963,0 30,19 17
18
TABULKA Č.2 PŘEHLED S CELKEM V MIL. KČ A POČTU PODNIKŮ V JEDNOTLIVÝCH KRAJÍCH (KRAJSKÁ METODA) Tabulky č. 2/1 a 2/2 dávají základní informace o objemech S a počtu podniků, které realizovaly stavební činnost v příslušném kraji (realizováno v kraji celkem). Poskytuje též porovnání mezi těmito ukazateli s přihlédnutím k sídlu podniku (se sídlem v kraji), tzn. uvádí, jakým podílem a kolik podniků z určitého kraje se podílelo na dané celkové hodnotě. V tabulce č. 2/1 jsou všechny podniky, podílející se na realizaci stavební činnosti. Tabulka č.2/2 zahrnuje pouze podniky s 1000 a více zaměstnanci. Z uvedených hodnot je patrné, že podíl stavebních prací, které realizovaly podniky mimo kraj svého sídla je v jednotlivých regionech (krajích) odlišný. Relativně nejvíce uzavřeným krajem je kraj Jihomoravský, jehož domácí podniky pokryly 78,6 % objemu S. Podniky z jiných krajů zde provedly stavební práce S v hodnotě 7,1 mld.kč z celkového objemu 33,2 mld. Kč realizovaného v kraji. Druhým nejvíce uzavřeným krajem je hl. m. Praha, kde místní podniky realizovaly 69,5 % objemu S (46,2 mld.kč ze 66,5 mld.kč). Přesto ale tento kraj poskytuje dost prostoru pro podniky z ostatních regionů, v Praze staví podniky ze všech krajů ČR. Dalším velmi uzavřeným krajem je Ústecký a Olomoucký kraj, kde 55,4 %, resp. 52,8 % stavebního trhu zajišťují domácí firmy. Krajem nejvíce otevřeným pro podniky se sídlem v jiných krajích je Středočeský kraj. Zde domácí podniky realizují pouze 24,1 % z objemu S, tj. 8,1 mld. Kč z 33,4 mld.kč. Na stavebních pracích realizovaných ve Středočeském kraji se výrazně podílejí podniky se sídlem v Praze (45,4%). Dalším velmi otevřeným krajem je Karlovarský (domácí podniky realizují 29,0 % objemu stavebních prací) - i zde většinu přespolních tvoří podniky se sídlem v Praze (43,6 %). V Libereckém kraji se na stavebních pracích podílely domácí podniky 34,1 % a podniky se sídlem v Praze 33,6 %. Velké stavební podniky s více než 1000 zaměstnanci sídlí v Praze (7 podniků), v Jihomoravském kraji (2 podniky) a Jihočeském kraji (1 podnik). Tyto podniky mají největší podíl na výstavbě na území hl. m. Prahy - celkem 26,9 mld.kč, z toho 23,2 mld. Kč podniky se sídlem v Praze. V Moravskoslezském kraji v roce 2009 stavělo 9 velkých podniků s 1000 a více zaměstnanci, z toho 6 podniků se sídlem v Praze, dva podniky se sídlem v Jihomoravském kraji a jeden podnik se sídlem v Jihočeském kraji. 19
TABULKA Č. 3 - PŘEHLED POČTU PODNIKŮ A S CELKEM PODLE MÍSTA STAVBY A SÍDLA PODNIKU Hodnoty uvedené v tabulce č.3 poskytují údaje o stavební produkci S realizované v okrese místa stavby a dále o počtu podniků v členění: podniky, které staví v okrese celkem, podniky se sídlem v okrese místa stavby, podniky se sídlem v jiných okresech. Z uvedených hodnot vyplývá, že na stavebních pracích realizovaných v jednotlivých okresech, se stavební podniky se sídlem v jiných okresech podílejí diferencovaně a to od 22,44 % (Brno - město) až po 95,65 % (Praha - západ). Rozmezí, ve kterém se hodnoty pohybují činí více než 73 %. Prvních deset okresů s nejnižším a nejvyšším podílem kapacit na výstavbě v daném okrese uvádějí následující dvě tabulky. Okresy s nejnižšími podíly S celkem realizovaných podniky se sídlem mimo okres OKRES PODÍLY V % Brno - město 22,44 Praha 30,55 Rakovník 36,61 Vsetín 40,93 Hodonín 42,51 Bruntál 44,32 Olomouc 45,83 Most 49,85 Trutnov 51,75 Ostrava - město 51,78 Okresy s nejvyššími podíly S celkem realizovaných podniky se sídlem mimo okres OKRES PODÍLY V % Praha - západ 95,65 Praha - východ 95,61 Rychnov nad Kněžnou 95,16 Plzeň - sever 93,88 Tachov 93,14 Plzeň - jih 91,68 Nymburk 89,13 Kolín 88,34 Rokycany 87,21 Semily 87,10 20
V roce 2009 realizovaly stavební podniky mimo okres svého sídla 59,36 % své produkce, v roce 2008 to bylo 56,55 %. Dochází tedy k nárůstu migrace stavebních kapacit do ostatních regionů (tzn. mimo okres sídla firmy) o 2,81 %. Tabulka č. 4 - S v tuzemsku podle velikostních kategorií v mil. kč běžných cen v letech 2009 a 2008 Tabulky dávají přehled o struktuře stavebních prací S v tuzemsku v členění podle směrů výstavby a podle velikostních kategorií podniků s uvedením počtu podniků a objemu stavebních prací S pro veřejné zadavatele v absolutních hodnotách včetně indexu růstu hodnoty S v tuzemsku celkem v roce 2009 oproti roku 2008, v procentní struktuře, kde S v tuzemsku celkem v jednotlivých velikostních kategoriích = 100 %, v procentní struktuře, kde S v tuzemsku v jednotlivých směrech výstavby = 100 %. Zpracovávaný statistický výkaz Stav (MPO) 1-01 je určen pro podniky, které měly na začátku roku 2009 20 a více zaměstnanců, a pouze takovým podnikům byl výkaz zaslán. V průběhu roku však u některých podniků došlo k poklesu počtu zaměstnanců, takže mezi respondenty je 133 firem u kterých průměrný počet zaměstnanců za rok 2009 poklesl pod 20 osob, v roce 2008 to bylo 25 firem. Z porovnání počtu podniků s 20 a více zaměstnanci, které odevzdaly výkaz o regionální struktuře stavebních prací, vyplývá pokles počtu podniků s 20 až 24 zaměstnanci o 135 podniků 26,6 %, v kategorii 25 až 49 zaměstnanců pokles o 160 podniků 18,8 %, v kategorii 50 až 99 zaměstnanců pokles o 40 podniků 10,1 %, v kategorii 100 až 199 zaměstnanců snížení o 11 podniků 7,0 %, v kategorii 200 až 245 zaměstnanců pokles o 3 podniky 9,7 %, počet podniků v kategorii 250 až 499 zaměstnanců zůstává ve srovnání s minulým rokem na stejné úrovni. Počet podniků s 500 až 999 zaměstnanci se snížil o 2 podniky, počet respondentů v kategorii 1000 a více zaměstnanců vzrostl o 1 podnik. Počet podniků a S v tuzemsku celkem v roce 2009 a 2008 (v %) VEKOSTNÍ KATEGORIE % POČTU PODNIKŮ 2009 % POČTU PODNIKŮ 2008 % S 2009 % S 2008 méně než 20 zaměstnanců 7,42 1,23 1,19 0,31 20 až 24 zaměstnanců 20,81 24,98 4,00 5,28 25 až 49 zaměstnanců 38,50 41,79 12,63 14,97 50 až 99 zaměstnanců 19,87 19,47 14,03 14,08 100 až 199 zaměstnanců 8,15 7,72 12,27 13,25 200 až 249 zaměstnanců 1,56 1,52 3,82 3,15 250 až 499 zaměstnanců 2,18 1,92 14,47 12,30 500 až 999 zaměstnanců 0,95 0,93 7,75 9,90 21
VEKOSTNÍ KATEGORIE % POČTU PODNIKŮ 2009 % POČTU PODNIKŮ 2008 % S 2009 % S 2008 1000 a více zaměstnanců 0,56 0,44 29,84 26,76 CELKEM 100,00 100,00 100,00 100,00 Pokud jde o objemy stavebních prací realizovaných podniky s 20 a více zaměstnanci, v roce 2009 ve srovnání s rokem 2008 nejvíce vzrostl objem realizovaný firmami s 1000 a více zaměstnanci (o 3,1 %), dále firmami se 250 až 499 více zaměstnanci (o 2,2 %) a v kategorii s méně než 20 zaměstnanci (o 0,9 %). U ostatních kategorií se hodnota stavebních prací snížila. Počet firem s 20 až 24 zaměstnanci se oproti roku 2008 snížil o 135 firem (z 508 na 373), jejich objem stavebních prací v roce 2009 v absolutní hodnotě poklesl na 69,8 % hodnoty roku 2008. Porovnání podílu prací S pro veřejné zadavatele za roky 2009 a 2008 VEKOSTNÍ KATEGORIE % V ROCE 2009 % V ROCE 2008 méně než 20 zaměstnanců 0,54 0,11 20 až 24 zaměstnanců 1,86 1,99 25 až 49 zaměstnanců 6,86 7,47 50 až 99 zaměstnanců 9,47 9,98 100 až 199 zaměstnanců 10,03 10,74 200 až 249 zaměstnanců 3,15 2,30 250 až 499 zaměstnanců 14,42 7,51 500 až 999 zaměstnanců 8,59 13,70 1000 a více zaměstnanců 45,08 46,20 CELKEM 100,00 100,00 Z uvedené tabulky vyplývá výrazný podíl velkých stavebních podniků (1000 a více zaměstnanců) na pracích pro veřejné zadavatele. Firmy s 1000 a více zaměstnanci realizovaly v roce 2009 71,8 % stavebních prací na inženýrské výstavbě, 11,0 % na občanské výstavbě a 6,2 % na průmyslové výstavbě. 22
Struktura směrů výstavby (nová výstavba, rekonstrukce a modernizace) podle velikostních kategorií v roce 2009 mld. Kč b.c. 100,0 80,0 60,0 40,0 20,0 0,0 Nebyt.výr. Nebyt.nevýr. Byt.b. <1000 500 až 999 250 až 499 200 až 249 100 až 199 50 až 99 25 až 49 Vodohosp.st. Inž.stavby Velikostní kategorie (počet zaměstnanců) 20 až 24 > 20
TABULKA Č. 5 PODÍL S V TUZEMSKU REALIZOVANÉ V MÍSTĚ SÍDLA PODNIKŮ NA CELKOVÉ HODNOTĚ S PODLE VELIKOSTNÍCH KATEGORIÍ V ROCE 2009 Tato tabulka dává přehled o podílu prací realizovaných v místě sídla firmy z celkového objemu stavebních prací daných podniků podle velikostních kategorií. Percentuální hodnoty v následující přehledné tabulce ukazují, že malé firmy do 99 zaměstnanců realizují stavební práce převážně v kraji svého sídla. S rostoucí velikostí firmy se zvyšuje také rozsah nadregionální působnosti. V průměru za ČR celkem se podíl "S" v tuzemsku realizovaný v kraji sídla firem v roce 2009 ve srovnání s rokem 2009 snížil z 56,0 % v roce 2008 na 53,1 % v roce 2009 (- 2,9 %), u firem s 500 až 999 zaměstnanci se podíl snížil o 4,5 %, u firem s 1000 a více zaměstnanci došlo k poklesu o 7,0 %. Pokud jde o realizaci staveních prací v okresu sídla, došlo u sledovaných podniků celkem ve srovnání s rokem 2008 k poklesu o 2,9 procentních bodů. U jednotlivých velikostních kategorií je vývoj diferencovaný - velikostní kategorie s méně než 20 zaměstnanci pokles o 5,5 %, u velikostní kategorie 20-24 zaměstnanců se podíl realizace v okrese sídla zvýšil o 5,7 %, %, u velikostní kategorie 25-49 zaměstnanců pokles o 3 %, u velikostní kategorie 50-99 zaměstnanců snížení o 1,8 %. U velikostní kategorie 100-199 zaměstnanců došlo k poklesu o 2,9 %, u velikostní kategorie 250-499 zaměstnanců nárůst o 4,4 %, k největší změně došlo u podniků s 1000 a více zaměstnanci - pokles o 6,3 %. Podíly S v tuzemsku celkem realizované v kraji sídla firmy VEKOSTNÍ KATEGORIE % V ROCE 2009 % V ROCE 2008 méně než 20 zaměstnanců 67,0% 69,8% 20 až 24 zaměstnanců 80,8% 71,9% 25 až 49 zaměstnanců 71,9% 73,1% 50 až 99 zaměstnanců 70,7% 70,1% 100 až 199 zaměstnanců 60,1% 64,4% 200 až 249 zaměstnanců 67,8% 68,1% 250 až 499 zaměstnanců 46,4% 40,3% 500 až 999 zaměstnanců 41,9% 46,4% 1000 a více zaměstnanců 33,9% 40,9% CELKEM 53,1% 56,0% 24
Podíly S v tuzemsku celkem realizované v okrese sídla firmy VEKOSTNÍ KATEGORIE % V ROCE 2009 % V ROCE 2008 méně než 20 zaměstnanců 55,72% 61,2% 20 až 24 zaměstnanců 62,2% 56,5% 25 až 49 zaměstnanců 55,2% 58,2% 50 až 99 zaměstnanců 50,9% 52,8% 100 až 199 zaměstnanců 45,9% 48,8% 200 až 249 zaměstnanců 49,5% 46,8% 250 až 499 zaměstnanců 33,6% 29,2% 500 až 999 zaměstnanců 24,0% 27,7% 1000 a více zaměstnanců 30,5% 36,8% CELKEM 40,6% 43,5% Souhrnně za ČR celkem lze konstatovat, že přesun kapacit mimo místo svého sídla, a to jak na úrovni okresů tak krajů, od roku 1998, ve kterém se začalo se sledováním regionální struktury stavebních prací, do roku 2002 rostl, od roku 2003 do roku 2006 klesal, v roce 2007 zůstal na úrovni roku 2006, v roce 2008 se příliš nezměnil. V roce 2009 se snížil o 2,9 % v úrovni krajů i okresů. 25
Podíl "S" v tuzemsku realizované v kraji sídla a v ostatních krajích v roce 2009 100% 80% 60% 40% 20% 0% > 20 20 až 24 25 až 49 50 až 99 100 až 199 200 až 249 250 až 499 500 až 999 <1000 Velikostní kategorie (počet zaměstnanců) v kraji sídla v ost. krajích Podíl "S" v tuzemsku realizované v okrese sídla a v ostatních okresech v roce 2009 100% 80% 60% 40% 20% 0% > 20 20 až 24 25 až 49 50 až 99 100 až 199 200 až 249 250 až 499 500 až 999 <1000 Velikostní kategorie (počet zaměstnanců) v okrese sídla v ost. okresech
TABULKY Č. 6 S V TUZEMSKU PODLE MÍSTA STAVBY V ČLENĚNÍ PODLE KRAJŮ A OBLASTÍ ZA ROK 2009 A 2008 Tabulky dávají přehled o struktuře stavebních prací S v tuzemsku v mil. Kč běžných cen v členění podle směrů výstavby a podle krajů s uvedením objemu stavebních prací S pro veřejné zadavatele (tabulka 6/1) a v členění podle směrů výstavby a podle oblastí - NUTS2 (tabulka 6/2) v absolutních hodnotách včetně indexu růstu hodnoty S v tuzemsku celkem v roce 2009 oproti roku 2008, v procentní struktuře, kde S v tuzemsku celkem v jednotlivých krajích, resp. oblastech = 100 %, v procentní struktuře, kde S v tuzemsku v jednotlivých směrech výstavby = 100 %. Největší objem stavebních prací byl v roce 2009, obdobně jako v roce 2008, realizován na území hlavního města Prahy 21,7 % celkového objemu stavebních prací v ČR. Nejvyšší zastoupení v Praze v roce 2009 mají inženýrské stavby s 36,3 %, bytová výstavba s 23,4 % a občanská výstavba (nebytové nevýrobní budovy) s 23,2 %. Praha má jeden z nejnižších podílů prací na opravách a údržbě v ČR opravy a údržba představují v Praze 8,2 % stavebních prací realizovaných v kraji, celostátní průměr je 10,2 %. Podíl prací pro veřejné zadavatele činil v roce 2009 45,2 %. Na druhém a třetím místě je Středočeský a Jihomoravský kraj, kde bylo realizováno 10,9 %, resp. 10,8 % z celkového objemu stavebních prací v tuzemsku. Inženýrské stavby jsou ve Středočeském kraji zastoupeny 53,2 %, v Jihomoravském kraji 44,3 %. Ve Středočeském kraji byl druhý nejvyšší objem prací realizován na výstavbě nebytových nevýrobních budov (15,4 %), podíl prací pro veřejné zadavatele činil 49,5 % stavebních prací v kraji. Moravskoslezský kraj je s 10,4 % celkového objemu stavebních prací v tuzemsku na čtvrtém místě. Nejvyšší podíl v kraji představují inženýrské stavby (45,6 % stavebních prací v kraji) a nebytové nevýrobní budovy (16,5 % stavebních prací v kraji). Podíl prací pro veřejné zadavatele dosáhl 54,0 %. Nejmenší objem stavebních prací byl realizován v Libereckém kraji 2,9 %, v Pardubickém kraji 3,6 % a na Vysočině 3,7 %. Největší podíl prací pro veřejné zadavatele v roce 2009 byl realizován v Karlovarském kraji 67,0 %, v Jihomoravském kraji 54,5 % a v Královéhradeckém kraji 52,9 %. Oblast Jihozápad zahrnuje Jihočeský a Plzeňský kraj, oblast Severozápad sdružuje Karlovarský a Ústecký kraj, Severovýchod tvoří Liberecký, Královéhradecký a Pardubický kraj, Jihovýchod tvoří kraj Vysočina a Jihomoravský kraj, Střední Morava je tvořena Olomouckým a Zlínským krajem. Ostatní oblasti jsou totožné s kraji (hl. m. Praha, Střední Čechy a Moravskoslezsko). 27
Struktura směrů výstavby (nová výstavba, rekonstrukce a modernizace) v krajích podle sídla podniku v roce 2009 mld. Kč b.c. 70,0 60,0 50,0 40,0 30,0 20,0 10,0 0,0 Byt.b. Nebyt.výr. Praha Kraj Stč JČ PL KV UL LB HK PU VY JM OC ZL MS Inž.stavby Vodohosp.st. Nebyt.nevýr.
100% Struktura prací pro veřejné a ostatní zadavatele podle místa stavby v roce 2009 (z běžných cen) 80% 60% 40% 20% 0% Praha Stč JČ PL KV UL LB HK PU VY JM OC ZL MS veřejní zadavatelé ostatní zadavatelé 100% Struktura prací pro veřejné a ostatní zadavatele podle místa stavby v roce 2009 (ze stálých cen) 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Praha Stč JČ PL KV UL LB HK PU VY JM OC ZL MS veřejní zadavatelé ostatní zadavatelé
TABULKA Č. 7 PŘEHLED PODNIKŮ PODLE POČTU OKRESŮ, VE KTERÝCH STAVÍ A PODLE VELIKOSTNÍCH KATEGORIÍ ZA ROK 2009 V přehledu jsou uvedeny počty firem a objem S v tuzemsku v členění podle velikostních kategorií a podle počtu okresů, ve kterých byly stavební práce realizovány. Z celkového počtu 1 792 firem v roce 2009 realizovalo 311 firem (17,4 %) stavební činnost pouze v jednom okrese. Jedná se většinou o podniky do 100 zaměstnanců 300 firem, z toho 34 firem s méně než 20 zaměstnanci, 91 firem s 20 24 zaměstnanci, 137 firem s 25 49 zaměstnanci a 38 firem s 50 99 zaměstnanci. Z 90 firem realizujících stavební práce pouze ve dvou okresech je 71,0 % (64 firem) do 49 zaměstnanců. Ve třech až deseti okresech staví celkem 645 firem, z toho je 259 firem velikostní kategorie 25 49 zaměstnanců (tato kategorie je z českých stavebních firem nejpočetnější), 140 firem velikostní kategorie 20 24 zaměstnanců a 144 firem velikostní kategorie 50 99 zaměstnanců. V jedenácti až dvaceti okresech staví celkem 498 firem, z toho je 199 firem velikostní kategorie 25 49 zaměstnanců, 104 firem velikostní kategorie 50 99 zaměstnanců a 84 firem s 20 24 zaměstnanci. Počet firem, které realizují stavební práce ve větším počtu okresů (21 a více okresů) závisí spíše na jejich specializaci než na velikosti. Z celkového počtu 244 firem stavějících ve velkém počtu okresů je 41 firem o velikosti do 24 zaměstnanců, 69 firem s 25 49 zaměstnanci, 50 firem s 50 99 zaměstnanci a 41 firem se 100 až 199 zaměstnanci. Ve více než 51 okresech působilo v roce 2009 51 firem ze všech sledovaných velikostních kategorií s 20 a více zaměstnanci, největší zastoupení mají firmy s 25 49 zaměstnanci 12 podniků a firmy s 50 99 zaměstnanci 11 podniků. Pokud jde o počet obcí, ve kterých podniky v roce 2009 stavěly, nejvyšší počet vykázaných obcí jednoho podniku byl 2321 obcí (podnik montující plastová okna v 37 % všech obcí v ČR), 760 obcí (jeden podnik) a 369 obcí (rovněž jeden podnik). Celkový počet obcí v ČR 6 249 Počet podniků s nenulovou hodnotou S v tuzemsku 1 792 Celkový počet vykázaných obcí 25 369 Průměrný počet obcí na jeden podnik 14,2 30
"S" v tuzemsku podle počtu okresů, ve kterých podniky staví a podle velikostních kategorií v roce 2009 70000 60000 50000 <1000 500 až 999 mil. Kč 40000 30000 20000 10000 250 až 499 200 až 249 100 až 199 0 50 až 99 1-5 25 až 49 6-10 11-15 16-20 20 až 24 Velikostní kategorie Počet okresů 21-25 26-30 > 20 31 a více
Shrnutí Nejdůležitější informace z výsledku zpracování Ročního výkazu o regionální struktuře stavebních prací za rok 2009 : údaje o regionální struktuře stavebních prací byly získány od 1 792 firem, které odevzdaly výkaz Stav(MPO) 1-01, celkový počet respondentů se v roce 2009 oproti roku 2008 snížil o 242 podniků, tj. o 13,5 %, k poklesu počtu podniků došlo zejména ve velikostní kategorii 25 až 49 zaměstnanců (-160 podniků), v kategorii 20 až 24 zaměstnanců (-135 podniků), v kategorii 50 až 99 zaměstnanců (-40 podniků), v kategorii 100 až 199 zaměstnanců (-11 podniků). V kategoriích do 20 zaměstnanců došlo k nárůstu počtu respondentů (+108 podniků) a ve velikostní kategorii 1000 a více zaměstnanců o 1 podnik. největší objem stavebních prací v tuzemsku byl realizován na inženýrských stavbách (131,7 mld. Kč v běžných cenách, tj. 42,9 % celkového objemu), největší nárůst oproti roku 2008 ve stálých cenách byl zaznamenán v Karlovarském kraji (118,4 %), Ústeckém (111,2 %) a Královéhradeckém kraji (106,5 %), největší přebytek stavebních kapacit v absolutní hodnotě je v hl. m. Praze, v kraji sídla je realizováno 66,5 mld. Kč hodnoty S v běžných cenách, 44,9 mld. Kč se vyváží do jiných krajů, na druhém místě je kraj Jihomoravský - v relativních hodnotách je v kraji sídla realizováno jen 59 % objemu S, nejvyšší dovoz kapacit je do Karlovarského kraje, 64 % z objemu S realizují firmy sídlící v jiných krajích, z okresu Brno-město se vyváží 63,0 % kapacit, v okrese Tachov pokryjí domácí firmy pouze 10,6 % objemu stavebních prací, téměř 53,7 % prací pro veřejné zadavatele vykonávají velké podniky (500 a více zaměstnanců), velké stavební firmy (500 a více zaměstnanců) jsou zaměřeny zejména na inženýrskou výstavbu, 27 těchto firem realizuje 59,7 % inženýrské výstavby v ČR, územní působnost firem (počet okresů, ve kterých realizují stavební práce) závisí více na jejich specializaci než na jejich velikosti, nejvyšší počet vykázaných obcí u jednoho podniků byl 2327 obcí, tj. 37 % všech obcí v ČR asi 41 % objemu stavebních prací v ČR realizují firmy v okrese svého sídla a 53 % v kraji svého sídla. 32
Přílohové tabulky č. 1/1 až 7 - Tabulka č. 1/1 S v tuzemsku v roce 2009 podle místa stavby a sídla podniků v mil. Kč běžných cen v územním členění a v členění do směrů výstavby, - Tabulka č. 1/2 S v tuzemsku v letech 2009 a 2008 podle místa stavby v mil. Kč stálých cen v územním členění a v členění do směrů výstavby, - Tabulka č. 1/3 S v tuzemsku v letech 2009 a 2008 podle místa stavby v mil. Kč běžných cen v územním členění a v členění do směrů výstavby, - Tabulka č. 2/1 Přehled S v tuzemsku celkem v roce 2009 v mil. Kč běžných cen a počtu všech podniků realizujících stavební práce v jednotlivých krajích (krajská metoda), - Tabulka č. 2/2 Přehled S v tuzemsku celkem v roce 2009 v mil. Kč běžných cen a počtu podniků s 1000 a více zaměstnanci realizujících stavební práce v jednotlivých krajích (krajská metoda), - Tabulka č. 3 Přehled počtu podniků a S celkem v roce 2009 v mil. Kč běžných cen v členění do okresů ( S realizováno v okrese celkem, z toho realizováno podniky se sídlem v okrese a podniky se sídlem v jiných okresech, - Tabulka č. 4 S v tuzemsku v letech 2009 a 2008 v mil. Kč běžných cen a v %, v členění podle velikostních kategorií podniků a v členění do směrů výstavby, - Tabulka č. 5 Podíly S v tuzemsku realizované v místě sídla podniků (kraje, okresy) v roce 2009 v členění podle velikostních kategorií, - Tabulka č. 6/1 S v tuzemsku v letech 2009 a 2008 v mil. Kč běžných cen a v %, v členění podle krajů a v členění do směrů výstavby, - Tabulka č. 6/2 S v tuzemsku v letech 2009 a 2008 v mil. Kč běžných cen a v %, v členění podle oblastí a v členění do směrů výstavby, - Tabulka č. 7 Přehled počtu podniků podle počtu okresů, ve kterých byly realizovány stavební práce a podle velikostních kategorií podniků. 33
"S" v tuzemsku podle místa stavby a sídla podniků v mil. Kč b.c. z výkazu Stav (MPO) 1-01 za rok 2009 Tabulka č. 1/1 tuzemsku nová výstavba, rekonstrukce a modernizace opravy ostatní pro Kraj celkem bytové nebytové inženýrské vodohosp. a práce veřejné zadavatele 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 Hl.m. Praha místo stavby 66 540,4 15 560,8 15 401,0 4 578,9 24 134,2 735,4 5 451,8 678,3 30 049,4 45,16 sídlo podniku 111 410,2 12 507,6 18 493,3 7 601,0 60 203,0 1 991,5 9 896,0 717,7 64 388,4 57,79 rozdíl -44 869,8 3 053,2-3 092,3-3 022,1-36 068,8-1 256,1-4 444,2-39,5-34 339,0 Středočeský místo stavby 33 416,2 4 198,2 5 158,9 2 282,8 17 816,0 987,1 2 613,3 359,9 16 552,7 49,54 sídlo podniku 13 779,1 2 893,0 3 197,7 768,5 4 870,8 241,2 1 575,2 232,7 5 107,2 37,06 rozdíl 19 637,1 1 305,2 1 961,2 1 514,3 12 945,2 745,8 1 038,1 127,2 11 445,5 Jihočeský místo stavby 19 744,6 1 752,1 3 386,0 1 732,9 10 310,2 756,6 1 732,4 74,4 9 927,2 50,28 sídlo podniku 14 595,4 2 206,2 3 074,8 1 175,1 6 141,8 426,8 1 513,2 57,5 5 841,6 40,02 rozdíl 5 149,3-454,1 311,2 557,9 4 168,4 329,8 219,2 16,8 4 085,6 Plzeňský místo stavby 14 357,6 1 651,7 2 546,0 1 885,4 6 200,9 253,6 1 774,9 45,1 7 368,7 51,32 sídlo podniku 7 860,5 1 332,7 1 209,2 826,5 3 122,1 156,2 1 126,4 87,3 3 146,7 40,03 rozdíl 6 497,1 319,0 1 336,8 1 058,8 3 078,8 97,4 648,5-42,2 4 222,0 Karlovarský místo stavby 11 596,3 941,0 2 154,8 709,0 7 049,3 69,0 582,0 91,3 7 767,5 66,98 sídlo podniku 4 177,4 860,1 1 830,1 355,9 852,2 7,8 256,9 14,3 1 337,9 32,03 rozdíl 7 418,9 80,8 324,7 353,0 6 197,1 61,2 325,0 76,9 6 429,6 Ústecký místo stavby 26 129,2 1 580,3 4 797,5 3 776,3 9 252,1 1 533,2 4 016,8 1 173,0 12 376,9 47,37 sídlo podniku 18 741,3 1 705,7 2 968,8 1 039,8 6 027,9 1 358,6 4 208,4 1 432,0 10 152,9 54,17 rozdíl 7 387,9-125,4 1 828,7 2 736,4 3 224,2 174,7-191,7-259,0 2 223,9 Liberecký místo stavby 8 972,9 549,5 2 750,7 821,7 3 520,1 149,2 1 163,7 17,9 4 604,0 51,31 sídlo podniku 5 987,5 795,3 2 722,8 464,9 1 300,5 61,4 639,9 2,8 2 458,1 41,05 rozdíl 2 985,3-245,8 27,9 356,9 2 219,7 87,8 523,8 15,1 2 145,9 Královéhradecký místo stavby 12 684,9 1 319,9 3 169,2 910,0 5 223,4 501,8 1 467,1 93,6 6 700,6 52,82 sídlo podniku 8 559,3 1 658,5 2 714,5 1 771,0 1 284,2 134,4 908,4 88,2 2 734,6 31,95 rozdíl 4 125,6-338,7 454,7-861,0 3 939,2 367,4 558,7 5,3 3 966,1 Pardubický místo stavby 11 120,5 1 287,8 2 013,1 1 168,9 5 114,7 343,4 1 072,1 120,5 5 729,4 51,52 sídlo podniku 8 845,6 1 178,0 2 019,2 733,4 3 531,7 531,1 704,9 147,4 3 485,1 39,40 rozdíl 2 274,9 109,8-6,1 435,5 1 583,0-187,6 367,2-26,9 2 244,2 1
"S" v tuzemsku podle místa stavby a sídla podniků v mil. Kč b.c. z výkazu Stav (MPO) 1-01 za rok 2009 Tabulka č. 1/1 tuzemsku nová výstavba, rekonstrukce a modernizace opravy ostatní pro Kraj celkem bytové nebytové inženýrské vodohosp. a práce veřejné zadavatele 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 Vysočina místo stavby 11 337,8 1 279,9 2 191,1 1 409,1 4 115,0 394,0 1 792,1 156,6 5 907,3 52,10 sídlo podniku 11 524,4 1 440,2 3 626,1 3 244,2 1 862,8 329,1 1 006,7 15,2 3 384,1 29,36 rozdíl -186,6-160,3-1 435,0-1 835,1 2 252,2 64,9 785,4 141,4 2 523,3 Jihomoravský místo stavby 33 173,4 4 945,4 8 265,4 2 018,8 14 692,6 941,7 1 993,3 316,1 18 080,7 54,50 sídlo podniku 56 624,2 6 747,0 10 133,5 4 370,8 30 360,8 2 140,3 2 496,7 375,1 37 265,1 65,81 rozdíl -23 450,8-1 801,6-1 868,1-2 352,0-15 668,2-1 198,6-503,4-58,9-19 184,4 Olomoucký místo stavby 13 556,9 2 274,7 3 344,5 1 263,9 4 551,8 300,4 1 683,7 138,0 6 661,3 49,14 sídlo podniku 11 908,4 3 466,8 3 811,7 1 124,9 1 754,2 122,6 1 375,9 252,3 4 174,1 35,05 rozdíl 1 648,5-1 192,1-467,2 139,0 2 797,5 177,8 307,8-114,3 2 487,2 Zlínský místo stavby 12 333,4 1 688,0 2 138,6 1 234,3 5 123,8 317,9 1 720,5 110,3 6 372,4 51,67 sídlo podniku 12 921,1 2 177,2 2 899,7 1 318,1 4 377,1 426,4 1 704,9 17,8 4 164,6 32,23 rozdíl -587,7-489,2-761,2-83,8 746,7-108,4 15,6 92,5 2 207,8 Moravskoslezský místo stavby 32 054,9 3 368,7 5 274,3 2 709,8 14 603,4 1 394,3 4 111,9 592,4 17 307,8 53,99 sídlo podniku 20 084,6 3 429,6 3 889,8 1 707,5 6 018,6 750,3 3 762,0 526,9 7 765,7 38,66 rozdíl 11 970,4-60,9 1 384,6 1 002,3 8 584,9 644,0 350,0 65,6 9 542,2 místo stavby 307 018,8 42 398,0 62 591,1 26 501,7 131 707,5 8 677,8 31 175,5 3 967,2 155 406,0 50,62 Celkem sídlo podniku 307 018,8 42 398,0 62 591,1 26 501,7 131 707,5 8 677,8 31 175,5 3 967,2 155 406,0 50,62 rozdíl 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 2
"S" v tuzemsku podle místa stavby a sídla podniků v mil. Kč b.c. z výkazu Stav (MPO) 1-01 za rok 2009 Tabulka č. 1/1 Středočeského kraje celkem bytové nebytové inženýrské vodohosp. a práce veřejné zadavatele 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 Benešov místo stavby 2 906,9 269,6 678,4 73,1 1 529,6 48,5 238,4 69,4 1 899,8 65,35 sídlo podniku 1 107,1 450,8 209,8 78,5 100,3 22,7 186,8 58,3 244,6 22,10 rozdíl 1 799,8-181,2 468,6-5,3 1 429,3 25,8 51,6 11,0 1 655,2 Beroun místo stavby 3 457,9 374,0 747,9 38,1 1 770,8 132,3 292,8 102,0 2 052,8 59,37 sídlo podniku 1 038,1 196,3 567,9 70,7 1,0 11,0 92,4 98,7 589,6 56,79 rozdíl 2 419,7 177,6 180,0-32,6 1 769,7 121,3 200,4 3,3 1 463,2 Kladno místo stavby 6 386,3 302,9 511,7 478,4 4 911,0 58,5 108,5 15,4 4 094,2 64,11 sídlo podniku 2 187,9 293,5 428,2 100,3 1 228,5 11,8 119,6 6,0 1 287,4 58,84 rozdíl 4 198,4 9,4 83,5 378,1 3 682,5 46,7-11,1 9,3 2 806,8 Kolín místo stavby 2 554,1 179,4 198,3 81,9 1 759,1 27,4 279,2 28,7 1 763,6 69,05 sídlo podniku 1 176,1 245,9 163,6 45,8 550,4 40,2 130,1 0,0 307,2 26,12 rozdíl 1 378,1-66,4 34,7 36,1 1 208,7-12,9 149,1 28,7 1 456,4 Kutná Hora místo stavby 1 414,1 167,3 229,8 395,1 418,7 45,6 144,8 12,8 676,0 47,80 sídlo podniku 540,4 101,7 13,7 10,5 269,8 45,2 92,6 6,8 324,7 60,09 rozdíl 873,8 65,6 216,2 384,6 148,9 0,3 52,2 6,0 351,3 Mělník místo stavby 1 678,5 138,5 167,8 189,9 544,3 320,5 286,6 30,8 658,7 39,24 sídlo podniku 701,7 261,8 87,3 15,0 82,7 14,2 240,7 0,0 61,5 8,76 rozdíl 976,8-123,3 80,6 175,0 461,5 306,3 45,9 30,8 597,2 Mladá Boleslav místo stavby 1 939,5 243,6 294,5 335,7 784,8 17,1 248,7 15,1 709,5 36,58 sídlo podniku 758,3 94,0 52,3 226,7 228,8 11,9 134,7 10,0 260,1 34,29 rozdíl 1 181,2 149,6 242,2 109,1 556,0 5,2 114,0 5,1 449,4 Nymburk místo stavby 2 385,4 182,4 607,9 97,7 1 276,0 46,3 167,1 8,1 1 229,0 51,52 sídlo podniku 1 010,9 161,7 314,1 98,7 390,3 2,0 44,1 0,1 170,8 16,89 rozdíl 1 374,4 20,7 293,8-0,9 885,7 44,3 123,0 7,9 1 058,2 Praha - východ místo stavby 3 674,5 1 221,0 624,7 211,7 1 398,8 63,7 152,1 2,5 1 235,3 33,62 sídlo podniku 1 126,4 149,0 371,2 0,0 331,2 37,3 218,4 19,4 332,4 29,51 rozdíl 2 548,0 1 072,0 253,5 211,7 1 067,6 26,4-66,3-16,9 902,9 3
"S" v tuzemsku podle místa stavby a sídla podniků v mil. Kč b.c. z výkazu Stav (MPO) 1-01 za rok 2009 Tabulka č. 1/1 Středočeského kraje celkem bytové nebytové inženýrské vodohosp. a práce veřejné zadavatele Praha - západ místo stavby 5 086,1 741,2 630,8 265,6 2 856,5 130,3 399,0 62,7 1 549,8 30,47 sídlo podniku 2 896,7 374,0 766,7 59,8 1 552,2 19,6 96,7 27,8 1 190,5 41,10 rozdíl 2 189,4 367,2-135,9 205,8 1 304,3 110,7 302,2 34,9 359,4 Příbram místo stavby 1 427,5 236,3 347,9 59,9 496,0 80,3 194,8 12,4 524,4 36,74 sídlo podniku 821,4 419,8 157,0 29,8 89,7 25,3 94,4 5,5 210,4 25,62 rozdíl 606,1-183,5 190,9 30,1 406,3 55,0 100,4 6,9 314,0 Rakovník místo stavby 505,3 142,1 119,2 55,6 70,4 16,7 101,3 0,0 159,6 31,59 sídlo podniku 413,9 144,6 66,0 32,7 45,9 0,0 124,7 0,0 128,1 30,95 rozdíl 91,4-2,5 53,2 22,8 24,5 16,7-23,4 0,0 31,5 místo stavby 33 416,2 4 198,2 5 158,9 2 282,8 17 816,0 987,1 2 613,3 359,9 16 552,7 49,54 Celkem sídlo podniku 13 779,1 2 893,0 3 197,7 768,5 4 870,8 241,2 1 575,2 232,7 5 107,2 37,06 rozdíl 19 637,1 1 305,2 1 961,2 1 514,3 12 945,2 745,8 1 038,1 127,2 11 445,5 "S" v tuzemsku podle místa stavby a sídla podniků v mil. Kč b.c. z výkazu Stav (MPO) 1-01 za rok 2009 Jihočeského kraje celkem bytové nebytové inženýrské vodohosp. a práce veřejné zadavatele 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 České Budějovice místo stavby 8 825,0 818,8 1 225,4 937,4 4 651,0 447,1 728,4 16,8 4 320,1 48,95 sídlo podniku 8 659,1 833,3 876,7 791,3 5 253,5 304,1 591,6 8,5 3 526,9 40,73 rozdíl 165,9-14,4 348,7 146,1-602,5 143,0 136,7 8,2 793,2 Český Krumlov místo stavby 1 640,2 159,5 179,0 98,3 1 060,1 38,3 101,7 3,3 293,0 17,87 sídlo podniku 657,3 193,3 234,6 47,1 76,6 1,4 101,9 2,3 100,3 15,26 rozdíl 982,9-33,7-55,6 51,2 983,4 36,8-0,2 1,0 192,7 Jindřichův Hradec místo stavby 2 047,8 164,0 668,7 211,0 806,1 57,5 131,2 9,3 1 168,4 57,06 sídlo podniku 1 508,6 194,6 791,5 73,2 306,4 34,5 96,1 12,3 753,8 49,97 rozdíl 539,2-30,5-122,8 137,8 499,7 23,0 35,1-3,0 414,6 Písek místo stavby 1 680,2 218,9 404,5 79,2 871,8 13,5 90,7 1,7 501,0 29,82 sídlo podniku 810,7 169,0 364,4 63,7 90,3 3,0 119,8 0,4 254,8 31,43 rozdíl 869,5 49,8 40,1 15,5 781,4 10,4-29,1 1,3 246,2 4
"S" v tuzemsku podle místa stavby a sídla podniků v mil. Kč b.c. z výkazu Stav (MPO) 1-01 za rok 2009 Tabulka č. 1/1 Jihočeského kraje celkem bytové nebytové inženýrské vodohosp. a práce veřejné zadavatele Prachatice místo stavby 835,4 63,5 117,1 39,3 400,0 16,1 189,7 9,7 565,8 67,73 sídlo podniku 418,9 169,5 72,8 43,2 79,7 18,8 30,2 4,6 72,6 17,32 rozdíl 416,5-106,0 44,2-3,9 320,3-2,8 159,5 5,1 493,2 Strakonice místo stavby 1 196,5 122,6 299,4 90,9 432,7 40,0 209,8 1,0 595,9 49,81 sídlo podniku 1 000,6 328,0 201,6 34,9 106,0 19,7 309,3 1,2 409,0 40,88 rozdíl 195,9-205,4 97,8 56,0 326,7 20,4-99,5-0,2 186,9 Tábor místo stavby 3 519,6 204,8 492,0 276,8 2 088,5 144,1 280,9 32,5 2 483,0 70,55 sídlo podniku 1 540,3 318,6 533,1 121,6 229,2 45,2 264,3 28,2 724,1 47,01 rozdíl 1 979,3-113,8-41,2 155,2 1 859,3 98,9 16,6 4,4 1 758,9 místo stavby 19 744,6 1 752,1 3 386,0 1 732,9 10 310,2 756,6 1 732,4 74,4 9 927,2 50,28 Celkem sídlo podniku 14 595,4 2 206,2 3 074,8 1 175,1 6 141,8 426,8 1 513,2 57,5 5 841,6 40,02 rozdíl 5 149,3-454,1 311,2 557,9 4 168,4 329,8 219,2 16,8 4 085,6 "S" v tuzemsku podle místa stavby a sídla podniků v mil. Kč b.c. z výkazu Stav (MPO) 1-01 za rok 2009 Plzeňského kraje celkem bytové nebytové inženýrské vodohosp. a práce veřejné zadavatele 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 Domažlice místo stavby 882,9 108,3 186,5 156,1 338,5 15,9 77,6 0,0 398,6 45,15 sídlo podniku 546,2 124,3 103,3 37,6 213,1 9,8 58,0 0,1 241,2 44,16 rozdíl 336,6-16,0 83,3 118,4 125,3 6,1 19,6-0,1 157,4 Klatovy místo stavby 1 858,9 174,6 425,0 429,2 647,3 20,5 155,4 6,9 708,2 38,10 sídlo podniku 680,5 135,0 165,9 67,3 210,4 17,9 83,0 1,0 283,1 41,60 rozdíl 1 178,4 39,5 259,0 361,9 436,9 2,6 72,4 6,0 425,1 Plzeň - město místo stavby 6 828,9 1 021,4 1 282,4 1 055,9 2 137,3 108,5 1 205,4 17,9 2 828,3 41,42 sídlo podniku 5 417,9 803,7 672,1 618,5 2 429,1 96,5 719,2 78,8 2 199,6 40,60 rozdíl 1 411,1 217,8 610,3 437,4-291,8 12,0 486,2-60,9 628,8 Plzeň - jih místo stavby 672,0 38,5 125,9 100,5 334,8 4,5 67,7 0,0 366,8 54,59 sídlo podniku 334,3 26,0 70,1 72,6 142,4 0,0 23,2 0,0 230,4 68,93 rozdíl 337,7 12,6 55,8 28,0 192,4 4,5 44,5 0,0 136,4 5