Názory veřejnosti na usazování cizinců v ČR - březen 2016

Podobné dokumenty
Názory veřejnosti na usazování cizinců v ČR - únor 2015

Názory veřejnosti na usazování cizinců v ČR březen 2017

Názory veřejnosti na usazování cizinců v ČR březen 2018

Názory veřejnosti na usazování cizinců v ČR březen 2019

V/2003 II/2005 III/2008 III/2009 III/2010 III/2011 III/2012 III/2013 III/2014 X/2015

Fungování demokracie a lidská práva v ČR únor 2015

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. III/2010. příliš mnoho, b) přiměřeně, c) příliš málo.

Postoje občanů k fungování demokracie v ČR únor 2014

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. 5% 2% 25% 10% 58%

Graf 1. Důvěra v budoucnost evropského projektu rozhodně má spíše má spíše nemá rozhodně nemá neví Zdroj: CVVM SOÚ AV ČR, v

Veřejné mínění o interrupci, eutanazii a trestu smrti červen 2016

Postoje české veřejnosti k cizincům březen 2014

Daně z pohledu veřejného mínění listopad 2014

Postoje českých občanů k NATO a obraně ČR - leden 2015

Morálka politiků očima veřejnosti - březen 2015

Daně z pohledu veřejného mínění listopad 2015

Postoje českých občanů k manželství a rodině únor 2016

Tisková zpráva. Názory české veřejnosti na úroveň demokracie a respektování lidských práv v ČR únor /6

Tisková zpráva. Názory české veřejnosti na úroveň demokracie a respektování lidských práv v ČR únor /6

Občané o přijetí eura a dopadech vstupu ČR do EU duben 2014

Názory veřejnosti na členství České republiky v Evropské unii duben 2016

Postoje české veřejnosti k cizincům

Zpracovala: Naděžda Čadová Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.: ;

Sympatie české veřejnosti k některým zemím prosinec 2015

er Jilská 1, Praha 1 Tel.: milan.tucek@soc.cas.cz

er Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: milan.tucek@soc.cas.cz

Tisková zpráva. Názory české veřejnosti na úroveň demokracie a respektování lidských práv v ČR únor /7

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. OV.14, OV.15, OV.16, OV.17, OV.18, OV.179, OV.

0% III/2002 IX/2005 II/2007 II/2008 II/2009 II/2010 II/2011 XI/2012 XI/2013

Občané o americké radarové základně v ČR

Občané o hospodářské situaci ČR a o životní úrovni svých domácností listopad 2015

0% 20% 40% 60% 80% 100% Rozhodně příznivý Spíše příznivý Tak napůl Spíše nepříznivý Rozhodně nepříznivý Žádný Neví

Názory občanů na sociální zabezpečení v ČR listopad 2013

Zpracovala: Naděžda Čadová Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.:

Česká veřejnost o nezaměstnanosti červen 2015

rozhodně souhlasí spíše souhlasí spíše nesouhlasí rozhodně nesouhlasí neví

Vztah k životnímu prostředí a chování domácností květen 2014

or11013 První otázka z tematického bloku věnovaného vysokoškolskému vzdělávání se zaměřila na mínění českých občanů o tom, zda je v České republice ka

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu únor 2015

Tisková zpráva. Názory veřejnosti na členství České republiky v Evropské unii duben /6

Romové a soužití s nimi očima české veřejnosti duben 2014

Bezpečnostní rizika pro Českou republiku podle veřejnosti listopad 2013

Postoje české veřejnosti k cizincům březen 2017

er Jilská 1, Praha 1 Tel.:

Politická kultura veřejně činných lidí duben 2018

Spokojenost s životem červen 2015

Zpracovala: Naděžda Čadová Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.:

Občané o vztazích ČR s některými zeměmi prosinec 2018

Tisková zpráva. Veřejné mínění o interrupci, eutanazii a trestu smrti květen /6

Názory lidí na opatření v rodinné politice

Postoje veřejnosti k právům homosexuálů květen 2019

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu březen 2015

Zpracovala: Naděžda Čadová Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.:

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.

Postoje české veřejnosti k cizincům březen 2018

Daně z pohledu veřejného mínění listopad 2018

0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% rozhodně má spíše má spíše nemá rozhodně nemá neví

Důvěra některým institucím veřejného života v březnu 2015

Názor na rozšířenost a míru korupce u veřejných činitelů a institucí březen 2016

Hodnocení kvality vzdělávání září 2018

Postoje veřejnosti k právům homosexuálů květen 2017

Tisková zpráva. Občané o hospodářské situaci ČR a o životní úrovni svých domácností květen /6

Hodnocení vlády Bohuslava Sobotky únor 2016

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové.

Občané o ekonomické situaci svých domácností duben 2009

Názory občanů na přínos cizinců pro ČR březen 2013

Hodnocení výdajů státu ve vybraných oblastech sociální politiky

Zpracoval: Jan Červenka Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.: ;

ps Kvóty: 1/[14] Jilská 1, Praha 1 Tel.:


Názory občanů na úroveň české vědy a podmínky jejího financování leden 2016

Názor občanů na drogy květen 2019

Česká veřejnost o nezaměstnanosti červen 2014

Spokojenost se životem červen 2019

Angažovanost občanů a zájem o politiku - únor 2016

Česká veřejnost o dění na Ukrajině červen 2016

Občané o daních červen 2011

Občané o ekonomické situaci svých domácností

Názory na důvody vstupu do politických stran

Spokojenost se životem březen 2019

Tisková zpráva. Postoje veřejnosti k právům homosexuálů květen /5

Tisková zpráva. Veřejné mínění o interrupci, eutanazii a prostituci květen /6

po /[5] Jilská 1, Praha 1 Tel./fax:

Názor občanů na drogy květen 2017

Názory veřejnosti na členství v Evropské unii duben 2014

Jak jsou na tom Češi s tolerancí?

Názor na rozšířenost a míru korupce u veřejných činitelů a institucí březen 2017

Česká veřejnost o nezaměstnanosti červen 2016

ps80502 TISKOVÁ ZPRÁVA Politická kultura

Důvěra v evropské a mezinárodní instituce duben 2019

Graf 1: Spokojenost se životem v místě svého bydliště (v %) 1 or % 1% % velmi spokojen spíše spokojen % ani spokojen, ani nespokojen spíše nesp

Důvěra v evropské a mezinárodní instituce duben 2017

ps Kvóty: 1/[19] Jilská 1, Praha 1 Tel.:

S jakými očekáváními pohlížíme do budoucna?

eu100 špatnou a vyučenými bez maturity. Například mezi nezaměstnanými (, % dotázaných) hodnotilo 8 % z nich nezaměstnanost jako příliš vysokou, mezi O

Hodnocení výdajů státu v jednotlivých oblastech sociální politiky

PO /[5] Jilská 1, Praha 1 Tel./fax:

Nezaměstnanost z pohledu veřejného mínění

Obavy a příprava na důchod listopad 2016

Česká veřejnost o dění v Izraeli a Palestině prosinec 2015

Transkript:

TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 6 40 19 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Názory veřejnosti na usazování cizinců v ČR - březen 016 Technické parametry Výzkum: Naše společnost, v16-03 Realizátor: Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Projekt: Naše společnost projekt kontinuálního výzkumu veřejného mínění CVVM SOÚ AV ČR,v.v.i. Termín terénního šetření:. 14. března 016 Výběr respondentů: Kvótní výběr Kvóty: Kraj (oblasti NUTS 3), velikost místa bydliště, pohlaví, věk, vzdělání Zdroj dat pro kvótní výběr: Český statistický úřad Reprezentativita: Obyvatelstvo ČR ve věku od 1 let Počet dotázaných: 109 Počet tazatelů: 0 Metoda sběru dat: Osobní rozhovor tazatele s respondentem kombinace dotazování PAPI a CAPI Výzkumný nástroj: Standardizovaný dotazník Otázky: OV.43, OV.44, OV.110, OV.16, OV.4, OV.4, OV.16a Zveřejněno dne: 1. dubna 016 Zpracovala: Naděžda Čadová V březnu 016 Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR v rámci svého pravidelného šetření zkoumalo názory české veřejnosti na cizince dlouhodobě či trvale žijící v České republice. Konkrétně byly zjišťovány názory na množství cizinců žijících v ČR, na to, zda by měl být cizincům umožněn dlouhodobý pobyt v ČR a za jakých podmínek a zda a jak moc by se cizinci měli přizpůsobit našim životním zvyklostem. Další názory české veřejnosti na cizince dlouhodobě pobývající v ČR jsou obsaženy v tiskové zprávě ov16041b Postoje české veřejnosti k cizincům březen 016, která byla rovněž vydána dne 1. dubna 016. Jak ukazují výsledky zachycené v grafu 1, dvě pětiny (40 %) českých občanů soudí, že v České republice žije příliš mnoho cizinců. Že je cizinců u nás přiměřeně, si myslí polovina veřejnosti (0 %) a jen minimum lidí ( %) se domnívá, že u nás pobývá příliš málo cizinců. % dotázaných neumělo na tuto otázku odpovědět a zvolilo raději odpověď nevím. Názory veřejnosti na množství cizinců žijících v ČR byly v letech 010 a 01 poměrně stabilní, když jejich množství označovala za příliš velké vždy přibližně polovina dotázaných. V aktuálním výzkumu ale vidíme u tohoto podílu významný propad (o 11 1/[]

procentních bodů) a v české populaci naopak převážilo přesvědčení, že množství cizinců žijících v naší zemi je v současnosti přiměřené. Aktuálně je tak o přiměřenosti množství cizinců žijících v ČR přesvědčeno nejvíce lidí od roku 009, kdy byla tato otázka do našeho výzkumu zařazena poprvé. Graf 1: Názory na množství cizinců žijících v ČR 1 III/016 40 0 II/01 1 41 1 III/014 1 4 1 6 III/013 4 43 III/01 0 40 III/011 0 40 3 III/010 0 39 9 III/009 33 1 9 0% 0% 40% 60% 0% 100% příliš mnoho přiměřeně příliš málo neví Zdroj: CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i., Naše společnost. 14. 3. 016, 109 respondentů starších 1 let, osobní Podrobnější analýza ukázala některé sociodemografické rozdíly v názorech na množství cizinců pobývajících v ČR: Lidé deklarující dobrou životní úroveň, dotázaní mající vzdělání střední s maturitou nebo vysokoškolské a respondenti, kteří se sami na škále politické orientace přiřadili k pravici, se o něco častěji kloní k možnosti přiměřeně. Z hlediska politických preferencí se tento názor častěji objevil u potenciálních voličů ANO a ODS. Možnost příliš mnoho relativně častěji uváděli lidé deklarující špatnou životní úroveň vlastní domácnosti, respondenti pracující v dělnických profesích, rozhodnutí nevoliči bez preferované strany nebo voliči, kteří by ve volbách podpořili KSČM. Ve výzkumu jsme se dále zajímali o to, zda má respondent nějaké přátele nebo známé mezi cizinci, kteří dlouhodobě pobývají v ČR a pokud ano, tak ze které země pocházejí. Přátele nebo známé mezi cizinci má 9 % českých občanů starších 1 let. Respondentů, kteří mají přátele nebo známé mezi cizinci dlouhodobě žijícími v ČR, jsme se dále zeptali, ze které země tito přátelé pocházejí. V odpovědích respondentů se nejčastěji objevilo Slovensko, Ukrajina a Vietnam. Dalšími poměrně často zmíněnými zeměmi (uvedlo je více než 1 dotázaných) byly Německo, Polsko, Rusko, Spojené státy americké, Řecko, Velká Británie a Rakousko. Dotázaní, kteří mají mezi cizinci žijícími v ČR své přátele, častěji uváděli, že cizinců žijících v ČR je přiměřeně či dokonce příliš málo. Další zjišťovanou věcí bylo, zda by cizinci vůbec měli mít možnost dlouhodobě pobývat na území ČR. Z nabízených odpovědí necelé tři čtvrtiny respondentů (4 %) vybraly možnost jen za určitých podmínek. Pouze 4 % českých občanů zastávají názor, že cizinci by na území ČR měli mít možnost pobývat bez omezení. Pětina českých občanů 1 Znění otázky: Domníváte se, že v současné době žije cizinců na území České republiky Varianty odpovědí: příliš mnoho, přiměřeně, příliš málo. /[]

(0 %) naopak uvedla, že by cizincům nemělo být vůbec umožněno dlouhodobě u nás pobývat. Graf : Dlouhodobý pobyt cizinců v ČR (%) 100% 90% 0% 0% 60% 0% 40% 30% 0% 10% 0% 4 3 4 3 3 3 3 3 1 9 10 9 9 6 4 3 4 4 0 9 0 1 10 11 9 10 11 11 11 16 0 vůbec ne jen za určitých podmínek bez omezení neví Zdroj: CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i., Naše společnost. 14. 3. 016, 109 respondentů starších 1 let, osobní Názory veřejnosti na tuto otázku byly dlouhodobě poměrně stabilní a v období let 00 až 014 se nijak významně neměnily. V posledních dvou letech ale můžeme vidět nárůst podílu respondentů, podle kterých by cizinci vůbec neměli mít možnost dlouhodobě pobývat na území ČR (nárůst o 9 procentních bodů od roku 014). Tento názor tak v aktuálním výzkumu vyslovilo nejvíce respondentů od roku 003, kdy se otázka v našem výzkumu objevila poprvé. Názor, že by pobyt cizinců na území ČR vůbec neměl být povolen, častěji zastávají lidé se základním vzděláním, nezaměstnaní, respondenti deklarující špatnou životní úroveň vlastní domácnosti, ti, kteří se na škále politické orientace řadí jednoznačně nalevo, a respondenti, kteří by ve volbách chtěli podpořit KSČM, stranu Svoboda a přímá demokracie nebo Úsvit s Blokem proti islámu. Častěji se tento názor objevoval také mezi lidmi, kteří mezi cizinci nemají žádné přátele či známé. Naopak méně často se tento názor objevuje mezi respondenty deklarujícími dobrou životní úroveň vlastní domácnosti, podnikateli nebo živnostníky, dotázanými, kteří se na škále politické orientace řadí do pravého středu, a těmi, kdo mezi cizinci žijícími dlouhodobě v ČR mají přátele či známé. Umožnění pobytu cizincům jen za určitých podmínek by častěji podpořili ti, kteří se politicky řadí k pravému středu. Z hlediska ekonomické aktivity pak častěji šlo o podnikatele nebo živnostníky a dotázané pracující ve vedoucích funkcích. Lidé, kteří mají mezi cizinci dlouhodobě žijícími v ČR své přátele nebo známé, by častěji umožnili pobyt cizinců v ČR zcela bez omezení, případně za určitých podmínek. Znění otázky: Cizinci by podle Vás v ČR: Varianty odpovědí: neměli mít vůbec možnost dlouhodobě pobývat, měli mít možnost dlouhodobě pobývat jen za určitých podmínek, měli mít možnost pobývat bez omezení. 3/[]

Dále byla všem respondentům položena otázka, zda by mělo být umožněno usadit se v ČR každému, kdo o to projeví zájem. Více než tři čtvrtiny ( %) občanů s tímto nesouhlasí, z toho 36 % rozhodně nesouhlasí a dalších 4 % spíše nesouhlasí. Naopak souhlas vyjádřila pouze necelá pětina (1 %) dotázaných obyvatel, v tom % rozhodně a 1 % spíše. V porovnání s předcházejícím šetřením, které proběhlo v únoru loňského roku, došlo k nárůstu podílu dotázaných, kteří nesouhlasí s tím, aby každému, kdo má v úmyslu přijít do České republiky a žít zde, to bylo umožněno, o 11 procentních bodů a v porovnání se situací před dvěma lety (v březnu 014) je tento podíl vyšší dokonce o 16 procentních bodů. Naopak podíl těch, kteří se domnívají, že každému, kdo má v úmyslu přijít do ČR a žít zde, by to mělo být umožněno, poklesl od března 014 o 1 procentních bodů a je tak na nejnižší úrovni od roku 00, kdy byla otázka ve výzkumu CVVM položena poprvé. Tabulka 1: Umožnit trvalé usazování (%) 3 /0 3/0 3/09 3/10 3/11 3/1 3/13 3/14 /1 3/16 rozhodně ano 3 6 6 6 4 4 spíše ano 36 9 36 34 31 31 30 3 1 spíše ne 43 34 39 36 3 39 40 36 3 4 rozhodně ne 1 1 1 16 1 19 6 3 36 Neví 6 6 6 6 4 6 ano/ne /6 4/1 34/60 41/3 40/4 3/ 36/9 34/6 /6 1/ Zdroj: CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i., Naše společnost. 14. 3. 016, 109 respondentů starších 1 let, osobní Častěji než ostatní vyjádřili rozhodný nesouhlas s umožněním neomezeného příchodu cizinců muži, lidé se špatnou životní úrovní, důchodci, dotázaní řadící se na škále politické orientace jednoznačně nalevo. Tuto odpověď také častěji volili lidé, kteří nemají mezi cizinci žádné přátele nebo známé a kteří si myslí, že už nyní žije v České republice příliš mnoho cizinců. Naopak názor, že každému, kdo má v úmyslu přijít do ČR a žít zde, by to mělo být umožněno, najdeme častěji mezi lidmi s dobrou životní úrovní, těmi, kdo se na pravolevé škále řadí jednoznačně k pravici, a voliči ODS. Další otázka se zaměřila na přijatelnost různých důvodů pro přijímání imigrantů z pohledu české veřejnosti (viz graf 3). Jako nejpřijatelnější důvody pro přijímání cizinců k pobytu v ČR se ukazují být studium a praxe ( % rozhodně + spíše souhlasí) a sloučení rodiny (63 %). Nadpoloviční většina českých občanů souhlasí i s přijímáním imigrantů kvůli válce, hladomoru nebo přírodním katastrofám v jejich zemi (6 %). V případě pronásledování z náboženských, rasových, či politických důvodů je česká veřejnost rozdělena přibližně na dvě poloviny (souhlas s umožnění pobytu cizinců v ČR z těchto důvodů uvedlo 4 % dotázaných, nesouhlas pak 44 %). V případě dalších důvodů již převážil nesouhlas nad souhlasem. S umožněním pobytu za účelem podnikání nebo zaměstnání souhlasilo shodně 39 % dotázaných, nesouhlas vyslovila nadpoloviční většina respondentů (6 %). Jako nejméně přijatelný důvod se respondentům jevilo to, že se v naší zemi cizincům prostě líbí a chtějí tady žít. Souhlas s umožněním pobytu z tohoto důvodu vyjádřila jen o málo více než čtvrtina dotázaných ( %), nesouhlas vyslovily téměř dvě třetiny českých občanů (64 %). 3 Znění otázky: Domníváte se, že každému, kdo má v úmyslu přijít do České republiky a žít zde, by to mělo být umožněno? Varianty odpovědí: rozhodně ano, spíše ano, spíše ne, rozhodně ne. 4/[]

Graf 3: Umožnit pobyt cizincům kvůli následujícím důvodům 4 ov16041a studiu a praxi 1 4 1 4 sloučení rodiny 1 46 0 11 6 kvůli válce, hladomoru, přírodním katastrofám v jejich zemi 1 41 14 pronásledování z náboženských, rasových, politických důvodů v jejich zemi 1 3 16 9 podnikání 34 3 19 zaměstnání 4 3 3 1 kvůli tomu, že se jim tady líbí, chtějí tady žít 4 4 36 0% 0% 40% 60% 0% 100% rozhodně souhlasí spíše souhlasí spíše nesouhlasí rozhodně nesouhlasí neví Zdroj: CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i., Naše společnost. 14. 3. 016, 109 respondentů starších 1 let, osobní Při analýze jsme všechny zkoumané důvody shrnuli dohromady a prozkoumali je z hlediska toho, v kolika případech respondenti s přijetím cizinců v ČR z uvedených důvodů souhlasili (viz graf 4). Graf 4: Počet důvodů k umožnění pobytu cizinců v ČR, se kterými respondenti souhlasí (v %) souhlas 1 0 9 1 1 0 0 40 60 0 100 se všemi důvody s nebo 6 důvody s 3 nebo 4 důvody s 1 nebo důvody s žádným důvodem Zdroj: CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i., Naše společnost. 14. 3. 016, 109 respondentů starších 1 let, osobní Téměř pětina českých občanů (1 %) by nesouhlasila s přijetím cizinců k pobytu v ČR z žádného z důvodů uváděných v grafu 3. To v zásadě odpovídá srovnatelnému 4 Znění otázky: Souhlasíte či nesouhlasíte s tím, aby Česká republika umožňovala pobyt cizincům kvůli: a) sloučení rodiny, b) podnikání, c) zaměstnání, d) kvůli tomu, že se jim tady líbí, chtějí tady žít, e) studiu a praxi, f) pronásledování ve své zemi z náboženských, rasových, politických a podobných důvodů, g) kvůli válce, hladomoru, přírodním katastrofám v jejich zemi? Varianty odpovědí: rozhodně souhlasí, spíše souhlasí, spíše nesouhlasí, rozhodně nesouhlasí. /[]

podílu dotázaných, kteří uvedli, že by cizinci v ČR neměli mít vůbec možnost dlouhodobě pobývat (tuto možnost zvolilo 1 % respondentů). Naopak více než desetina respondentů (1 %) uvedla, že by souhlasila s umožněním pobytu cizinců v ČR ze všech sedmi nabízených důvodů. Jak ukazují údaje v tabulce, ve srovnání s předešlým šetřením z října 01 došlo u řady sledovaných položek k významným změnám. Tyto změny mohou být ovlivněny jak změnou postojů české veřejnosti, tak také tím, že v říjnu 01 byla otázka na souhlas či nesouhlas s různými důvody pro umožnění pobytu cizinců v ČR položena v dotazníku v jiném kontextu, tj. například bez předchozích otázek na množství cizinců žijících v ČR, na to, nakolik by se měli cizinci přizpůsobit našim zvyklostem, ale třeba i na to, zda má respondent mezi cizinci známé či přátele. V porovnání s výzkumem realizovaným v únoru 01 se nejvýrazněji změnilo vnímání sloučení rodiny jako důvodu pro umožnění pobytu cizinců v ČR, se kterým by v současnosti souhlasilo o 1 procentních bodů méně respondentů než před rokem (a o 1 procentních bodů méně než v březnu 014). Výrazně nižší podíl souhlasících jsme zaznamenali také v případě studia a praxe v ČR, které hodnotí jako přijatelný důvod o 10 procentních bodů méně lidí než v únoru 01 (a o 13 p. b. méně než březnu 014), a shodně, tedy o 10 procentních bodů proti roku 01 (a o 1 p. b. oproti březnu 014) se propadl i souhlas s udělením pobytu kvůli válce, hladomoru a přírodním katastrofám v zemi, odkud cizinci pocházejí. Souhlas s udělením pobytu ale poklesl i v případě dalších důvodů jako je pronásledování z náboženských, rasových či politických důvodů v zemi jejich původu (o procentních bodů oproti únoru 01 a o p. b. oproti březnu 014), nebo to, že se tady cizincům líbí a chtějí tady žít (o procentních bodů oproti únoru 01 a o 19 p. b. oproti březnu 014). Také další dva důvody zaměstnání a podnikání se respondentům v současnosti jeví jako méně přijatelné než v roce 014, propad oproti šetření z února 01 je ale malý nebo žádný. Tabulka : Souhlas/nesouhlas s umožněním pobytu cizincům kvůli následujícím důvodům časové srovnání /0 3/09 3/11 3/1 3/13 3/14 /1 10/1 3/16 studium a praxe 6/11 6/10 /10 6/11 6/11 /13 /1 63/33 /4 sloučení rodiny /1 9/1 3/13 /11 /1 4/1 /1 3/4 63/31 kvůli válce, hladomoru, přírodním katastrofám - - - /1 /1 4/19 66/ /36 6/36 v jejich zemi pronásledování z náboženských, rasových, politických - - - 0/1 1/ 69/3 /3 46/46 4/44 důvodů v jejich zemi podnikání* 40/0 41/4 44/49 3/40 6/3 4/40 43/0 3/64 39/6 zaměstnání 3/43 49/4 4/0 49/4 4/4 4/4 39/ 9/6 39/6 kvůli tomu, že se jim tady líbí, chtějí tady žít - - - 4/44 4/4 4/44 3/6 4/69 /64 Pozn.: Údaje v tabulce představují součty procentních podílů rozhodně souhlasí + spíše souhlasí a spíše nesouhlasí + rozhodně nesouhlasí. Dopočet do 100 % u každé dvojice čísel tvoří odpovědi nevím. *V letech 00 011 bylo znění položky podnikání na živnostenský list. Zdroj: CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i., Naše společnost. 6/[]

V březnovém výzkumu jsme se dále zajímali o to, zda by se cizinci dlouhodobě nebo trvale žijící v České republice měli nebo neměli přizpůsobit našim životním zvyklostem (viz graf ). Graf : Přizpůsobení se cizinců našim životním zvyklostem časové srovnání (v %) 100% 0% 60% 6 4 6 4 4 3 3 4 1 34 3 34 40 3 3 34 36 3 3 1 NEVÍ žít zcela podle svých zvyklostí 40% 0% 0% 6 9 3 6 61 63 61 6 63 0 0 částečně se přizpůsobit našim zvyklostem co nejvíce se přizpůsobit našim zvyklostem Pozn.: *) V roce 00 byla otázka položena v odlišném znění: Cizinci by se v ČR měli: co nejvíce přizpůsobit našim životním a kulturním zvyklostem; v některých věcech se přizpůsobit našim životním a kulturním zvyklostem; mít možnost žít zcela podle svých životních a kulturních zvyklostí? Zdroj: CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i., Naše společnost. Čtyři pětiny českých občanů (0 %) zastávají názor, že cizinci by se měli co nejvíce přizpůsobit našim zvyklostem, o nutnosti částečného přizpůsobení je přesvědčena necelá pětina občanů (1 %) a pouhé 1 % obyvatel ČR míní, že cizinci by měli mít možnost žít zde zcela podle svých zvyklostí. V porovnání s přecházejícími výzkumy představují aktuální výsledky dosud nejvyšší tlak na co největší přizpůsobení se cizinců našim zvyklostem od roku 003. Názor, že by se cizinci měli co nejvíce přizpůsobit naši zvyklostem, tak v současnosti zastává o 10 procentních bodů více respondentů než v únoru 01 a o 1 procentních bodů více než v březnu 014. Názor, že cizincům by mělo být v České republice umožněno žít zcela dle jejich zvyklostí, zůstává po celou dobu sledování spíše marginální. Z hlediska socioekonomických charakteristik lze říci, že důchodci častěji zastávají postoj, že by se cizinci měli co nejvíce přizpůsobit našim zvyklostem. Stejný názor také častěji deklarovali dotázaní, kteří nemají mezi cizinci, jež žijí v ČR, přátele a myslí si, že by cizincům vůbec nemělo být umožněno dlouhodobě pobývat v ČR. Znění otázky: Cizinci by se v ČR podle Vás měli: co nejvíce přizpůsobit našim životním zvyklostem; částečně se přizpůsobit našim životním zvyklostem; měli by mít možnost žít zcela podle svých životních zvyklostí? /[]