Seminární práce z biologie Ekologie a etologie vážek

Seminární práce z biologie Ekologie a etologie vážek 1

Prohlášení Prohlašuji, že tato seminární práce je napsána mnou a nikdo mi při její realizaci nepomáhal. Dále prohlašuji, že byla vytvořena za pomoci legálního softwaru OpenOffice a Malování. V Chebu dne 4.5.2006... 2

Obsah Prohlášení...2 Obsah...3 Úvod...4 Ekologie a etologie vážek...5 Metodika...6 Charakteristika lokalit...7 1. lokalitarašeliniště...8 2. lokalitarybník... Základní informace o nalezených druzích...11 Autorství...11 Určování druhů...11 Čeleď: Lestidaešídlatky...12 Lestes dryas Šídlatka tmavá...12 Lestes virens Šídlatka zelená...13 Čeleď: Coenagrionidae šidélka...14 Coenagrion puella Šidélko páskované...14 Čeleď: Libellulidae Vážkovití...15 Libellula quadrimaculata Vážka čtyřskvrnná...15 Orthetrum cancellatum Vážka černořitná...16 Sympetrum danae Vážka tmavá...17 Leucorrhinia rubicunda Vážka tmavoskvrnná...18 Početní vývoj populací...19 Lokalita 1 Rašeliniště...19 Lokalita 2 Rybník...20 Výskyt vážek na lokalitách v průběhu sezóny...21 Lokalita 1 Rašeliniště...21 Lokalita 2 Rybník...21 Srovnání druhového osazenstva...22 Přelety jedinců...23 Etologie...24 Závěr...25 3

Úvod Vážky jsou prastará skupina hmyzu, která obývá naší planetu již od prvohor. Možná jste někdy slyšeli o Meganeuře, to byl prapředek dnešních vážek s rospětím křídel až 70 cm. Podobní obři už dnes k vidění bohužel nejsou (objevila se a záhy vymřela v karbonu), ale stále se jedná o majestátní létající dravce, které můžete zahlédnout téměř nad každou větší vodní hladinou. Vážky jsou velice zajímavá skupina pestře zbarveného hmyzu a určitě si zaslouží lidskou pozornost. Publikací zabívajících se životem vážek není mnoho, a tak jsem se rozhodl, že se o toho o nich nejvíce dozvím, když je budu pozorovat v terénu. Po zvážení mnoha faktorů, byla seminární práce koncipována jako roční sledování dvou blízkých lokalit, v jehož průběhu bude prováděn odchyt zástupců řádu Vážky (Odonata) a sledování vývoje populací v průběhu sezóny. Shrnutí cílů: 1. Sledování změn v zastoupení různých druhů na daných lokalitách. 2. Změny počtu jedinců jednotlivých druhů v průběhu sezóny. 3. Pozorování přeletů jedinců z jedné lokality na druhou. 4. Srovnání druhového zastoupení obou lokalit. 4

Ekologie a etologie vážek Na území České Republiky se vyskytuje okolo 80 druhů vážek, což je v říši hmyzu poměrně nízké číslo.i přesto jsou poměrně málo prozkoumanou skupinou, protože jejich studium obtížné. Hlavně kvůli tomu, že jsou úzce vázány na vodní prostředí, kde se vyvíjejí jejich vajíčka a nymfy. Okolí těchto lokalit je často špatně přístupné.bahnité břehy, hustá příbřežní vegetace, to vše znesnadňuje jejich odchyt. A jakákoliv studie larev ve volné přírodě je téměř nemožná, protože jsou to malí živočichové, kteří se nejraději pohybují při dně v nánosech listí a větviček, popřípadě schovani v trsech vodních rostlin. Další věcí, která značně znesnadňuje studium vážek, je délka jejich životního cyklu. U některých druhů (např. Klínatky) trvá larvám i 4 roky než se stanou dospělci, s tím že tato doba je ovlivněna mnoha vnějšími faktory, jako je teplota, či množství dostupné potravy. Takže se jejich studium omezilo převážně na pozorování imág (dospělí jedinci), což však bohužel nemá dostatečnou výpovědní hodnotu o jejich ekologických nárocích a chování, protože se jedná o zdatné letce. (Některé druhy vážek létají i stovky kilometrů daleko od jejich rodiště.) Takže jsem se rozhodl podrobně sledovat nějakou izolovanou lokalitu se specifickým druhovým obsazením, kde bych mohl vyloučit chyby způsobené prolétajícími jedinci. Původně jsem chtěl provádět hlavně výzkum změny počtu jedinců daných druhů na dané lokalitě pomocí odchytu a značení, avšak odchyt vážek byl težší než jsem čekal, proto jsem se rozhodl provádět převážně pozorování. Nakonec jsem vybral dvě sousedící lokality, kde se dá předpokládat výskyt vážek ( nepříliš hluboká voda, bohatá příbřežní vegetace) a navíc jsou velice dobře izolovány od okolí lesem ( to způsobí, že populace těchto dvou stanovišť nebudou přespříliš ovlivněny prolétajícími jedinci odjinud). Tyto dvě lokality byli navíc poměrně odlišné. První lokalitou bylo rašeliniště, druhou eutrofizovaný rybník ( eutrofní = obsahující velké množství živit). Tudíž se tam vyskytovaly různé druhy vážek (většina vážek má, více či méně, specifické nároky na kvalitu vody). 5

Metodika Vážky jsem se zpočátku pokoušel chytat síťkou na motýly o průměru 40 cm a délce 2,40 m, ale pokusy byly spíše neúspěšné než úspěšné, proto jsem prováděl převážně pozorování. V důsledku toho jsou počty jedinců pouze orientační, proto jsem také čísla často zaokrouhlena na desítky. V případě, kdy jedinců na lokalitě bylo obrovské množství a létali jeden přes druhého, použil jsem číslo 0+. Pokusil jsem se, alespoň zpřesnit pozorování tím, že jsem na dané lokalitě strávil větší množství času ( nejlepší je pozorovat vážky od 15h). Kvalita pozorování, samozřejmě závisí na počasí, protože průkazné pozorování může být prováděno jen za bezvětří a slunečného počasí. Vážky jsou totiž dravci a jejich kořist (motýli, mouchy...) povětšinou za větru nelétá. Navíc jsou jejich křídla poměrně náchylná k jakémukoliv poškození, takže projevují aktivitu (létají) opravdu jen za bezvadného počasí. I přes veškerou snahu jsou počty jedinců na lokalitě jen orientační, jelikož velká většina populace je obvykle zalezlá ve vegetaci, a nebo se pohybují tak rychle, že se dá jejich počet pouze odhadnou. V některých případech jsou pozorovaní jedinci i 1/0 celé populace! Vše co jsem napsal zatím vyznívá jako, že pozorování vlastně nemá vůbec žádnou cenu, to však není pravda. Na těchto pozorováních se dá vysledovat jak se populace jednotlivých druhů vyvíjí, protože toho zda je na lokalitě jedna nebo sto jedinců si je pozorovatel vědom okamžitě. Je to trochu nadsazený příklad, každopadně doufám, že jste z něho pochopili o co jde. 6

Charakteristika lokalit Jak můžete vidět na snímku ( snímek je stažený ze serveru www.mapy.cz) Lokality leží zhruba 500 m daleko od hlavní kominikace z Chebu do Libé ( zhruba kilometr od Bažantnice ). Souřadnice místa jsou přibližně 50 6' severní šířky,12 17' východní délky. Obě lokality jsou od sebe vzdáleny cca. 150 m (na mapě je uvedeno měřítko). Prostor mezi nimi je tvořen pásem převážně listnatých stromů ( převažují jednoznačně břízy). Tento koridor je cca. 400m široký a celková výška rostlinstva je mnohem menší (zhruba 24m) než je tomu na okrajích, které jsou porostlé smrkovou monokulturou průměrné výšky cca. 8m. Pozorování v tomto pásu bylo bohužel téměř nemožné, protože vážky létaly vždy nad korunami stromů. Nejvíce jsem se věnoval pozorování lokality číslo 1 Rašeliniště, protože druhová různorodost vážek byla na tomto místě mnohem větší než na lokalitě 2 Rybník. Dále jsem pak nalezl další místo v blízkosti rašeliniště, kde se zdržovalo větší množství vážek, pracovně jsem ho pojmenoval Paseka. 7

1. lokalitarašeliniště První lokalitou je rašeliniště a jeho blízké okolí. Nacházejí se tam dvě vodní plochy. První hlavní o výměře cca. 12m*8m a hloubkou až 1m a pak jedna menší, která je velice mělká (do 50cm po dešti) a v sušších měsících dokonce téměř úplně vysychá. Okolo těchto vodních ploch roste několik druhů mechů, převládá však rašeliník. Při okraji mechového porostu směrem k souši se velice často oběvuje rosnatka okrouhlolistá. (Jen pro zajímavost, rozhodně totiž netvoří dominantní pokryv.) Zbylý prostor je porostlý trávami, přesličkami, místy mechem a rákosinou. Větší plocha porostlá rákosinou se však nachází jen při levém okraji horní vodní plochy. 8

Pohled na rašeliniště z hráze (vyunačeno na plánku vlnkami). Toto je hlavní vodní plocha. Pohled na travnatou plochu. Horní vodní plocha. 9

2. lokalitarybník Pohled na lokalitu "Rybník" z východní strany. Jedná se o velice mělký rybník (Na konci září bohužel zcela vyschnul.), který je hojně prorostlý rostlinami. Je sice bohatý na živiny, ale není jich dost, aby převládly sinice, takže představuje ideální místo pro výskyt vážek, snášejících spíše středně kyslelé až lehce kyselé vody. Tvar rybníku je oválný. A je ze všech stran obklopen smíšeným lesem, ve kterém převládají břízy bělokorá a smrky ztepilé. Na této lokalitě jsem se soustředil hlavně na pozorování východní části, protože zbytek břehů je těžko přístupný a navíc jsem největší aktivitu vážek zaznamanal právě zde. Myslím si že to bylo způsobeno hlavně přítomností cca. 5m širokého pásu poměrně prostupné a prosluněné travnaté oblasti.

Základní informace o nalezených druzích Autorství Informace čerpány z knihy: Název: Vážkyvýzkum a ochrana (Metodika ČSOP č.9) Autoři: RNDr.Lubomír Hanel Csc., RNDr.Jiří Zelený Csc Počet stran: 239 Vydala: Vlašim, 2000 Veškeré fotografie jsou mým dílem. Jedná se o výřezy, avšak nebyla použita žádná postprodukce. Vše je foceno fotoaparátem Nikon D70 s oběktivem nikkor 1870 AFS a za použití předsádkových čoček 4D a 6D. Určování druhů Uvádím zde pouze druhy, které jsem na daných lokalitách nalezl. Veškeré druhy byly určovány jen z fotografického materiálu, protože odchyt byl opravdu obtížný. Jedná se o vcelku snadno určovatelnou skupinu hmyzu, proto by uvedené druhy měly být v pořádku. Veškeré vážky byly určeny za pomoci klíče obsaženého v knize Vážkyvýzkum a ochrana. 11

Čeleď: Lestidaešídlatky Lestes dryas Šídlatka tmavá Samice šídlatky tmavé Biologie: Dospělí jedinci jsou k vidění v rozmezí červenzáří. Biotop: Stojaté eutrofní až rašeliné vody s bohatou vegetací Rozšíření: Často se vyskytující druh v Čechách i na Moravě. 12

Lestes virens Šídlatka zelená Samec šídlatky zelené. Biologie: Dospělci jsou k vidění od července do října. Jedná se o velmi nenáročný druh jehož larvy jsou schopny přežít dokonce krátkodobé vyschnutí vodní plochy. Biotop: Různé typy stojatých etrofních až rašelinných vod s bažinatými porosty. Rozšíření: Výskyt je mediteránní. 13

Čeleď: Coenagrionidae šidélka Coenagrion puella Šidélko páskované Tandem samce a samičky šidélka páskovaného. Biologie: Dospělci létají od května do září. Biotop: Menší stojaté oligotrofní či eutrofní vody s pobřežní vegetací. Rozšíření: Běžný druh Čech i Moravy. 14

Čeleď: Libellulidae Vážkovití Libellula quadrimaculata Vážka čtyřskvrnná Samec vážky čtyřskvrnné. Biologie: Dospělci létají od května do července. Biotop: Stojaté mezotrofní až rašelinná stanoviště s pobřežní vegetací. Rozšíření: Běžný druh Čech i Moravy vyskytující se u stojatých vod různého typu. 15

Orthetrum cancellatum Vážka černořitná Biologie: Dospělci létají od května do srpna. Biotop: Eutrofní stojaté vodní plochy, šterkové jámy, rybníky. Dále pak také vodní nádrže, meliorační příkopy s nesouveslými porosty vegetace až holými břehy. Rozšíření: Běžný druh Čech i Moravy vyskytující se u stojatých vod bez vegetačního pokryvu. 16

Sympetrum danae Vážka tmavá Vážka tmavá samec. Biologie: Dospělci létají od srpna do začátku srpna. Biotop: Výlučně rašelinné a slatinné vody. Rozšíření: Řídce se vyskytující druh Čech a Moravy. 17

Leucorrhinia rubicunda Vážka tmavoskvrnná Biologie: Dospělci létají od května do června. Biotop: Slatinné rybníky, mezotrofní rašelinné tůně (výskyt rašeliníku Sphagnum) a jezírka. Rozšíření: Poměrně často se vyskytující druh Čech a Moravy. 18

Početní vývoj populací Lokalita 1 Rašeliniště Počet v ks Datum L.rubicunda r.2005 C.puella O.cancellatum L.quadrimaculata L.dryas L.virens S.Danae 04 2004 5 0305 5 5 1505 30 30 35 40 2905 25 0+ 50 30 2006 2 50 30 20 80 0508 20 5 0+ 2509 0+ 40 02 20+ 20 18. Vývoj populací na "Rašeliništi" 0 90 Počet jedinců v ks 80 70 L.rubicunda 60 C.puella O.cancellatum 50 40 L.quadrimaculata 30 L.dryas L.virens 20 S.Danae 0 04 2004 0305 1505 2905 2006 Datum 19 0508 2509 02 18.

Lokalita 2 Rybník Počet v ks Datum L.rubicunda r.2005 C.puella O.cancellatum L.quadrimaculata L.dryas L.virens S.Danae 04 2004 5 5 0305 20 50 1505 50 5 0+ 2905 0+ 15 50 2006 50 20 0508 5 2509 Rybník vyschnul počet jedinců 0 02 18 Vývoj populací na "Rybníku" 0 Počet jedinců v ks 90 80 L.rubicunda 70 C.puella O.cancellatum L.quadrimaculata L.dryas 60 50 40 30 L.virens S.Danae 20 0 04 2004 0305 1505 2905 Datum 20 2006 0508

Výskyt vážek na lokalitách v průběhu sezóny Lokalita 1 Rašeliniště Název Datum r.2005 L.rubicunda 20.4.20.6. C.puella 20.4.5.8. O.cancellatum 3.5.5.8. L.quadrimaculata 3.5.5.8. L.dryas 3.5.29.5 L.virens 20.6.5.8. S.Danae 5.8.2.. Lokalita 2 Rybník Název Datum r.2005 L.rubicunda C.puella 20.4.5.8. O.cancellatum 15.5.5.8. L.quadrimaculata L.dryas 20.4.20.6 L.virens S.Danae 21

Srovnání druhového osazenstva Na rašeliništi jsem nalezl všech sedum druhů vyskytujících se v dané oblasti. Jsou to následující: Lestes dryas Šídlatka tmavá; Lestes virens Šídlatka zelená; Coenagrion puella Šidélko páskované; Libellula quadrimaculata Vážka čtyřskvrnná; Orthetrum cancellatum Vážka černořitná; Sympetrum danae Vážka tmavá; Leucorrhinia rubicunda Vážka tmavoskvrnná Na rybníku jsem nalezl pouze 3 druhy: Lestes dryas Šídlatka tmavá; Coenagrion puella Šidélko páskované; Orthetrum cancellatum Vážka černořitná; Absence duhů L.rubicunda; S. Danae a L.quadrimakulata na rybníce je vcelku pochopitelná. Jedná se totiž od druhy vážek vázané na vskutku kyselou vodu rašelinišť. 22

Přelety jedinců Samotné přelety jedinců jsem pozoroval jen u vážky černořitné, kdy jsem vyděl hlavně samice přelétat z rašeliniště na Paseku, avšak samotný přelet z rašeliniště na rybník jsem nezaznamenal.každopádně se přelety nedají vyloučit, protože jsou to velice dobří letci, kteří mi často zmizeli z dohledu v korunách stromů Dále mám pak důvodné podezření na přelety šídlatky tmavé a šidélka páskovaného, protože jak můžete vidět na grafech či tabulkách, vývoj počtu jedinců na obou lokalitách je velice podobný. Navíc se počet jedinců na rašeliništi snížil, jakmile se snížil počet jedinců na rybníku. To samozřejmě samo o sobě nic moc nedokazuje. Proti této hypotéze navíc hraje fakt, že šídlatky a šidélka nejsou zrovna skvělí letci, proto se delším cestám raději vyhýbají. Takže se mi bohužel nepodařilo přesvědčivě prokázat zda k migracím dochází či ne. Mám ověřené záznamy pouze z přeletů samic vážek černořitných z rašeliniště na paseku. 23

Etologie Původním záměrem této práce měla být převážně migrace vážek z jendné lokality na druhou, avšak to se bohužel nevydařilo, ale určité nové poznatky mi pozorování vážek přeci jen přineslo. Budu se zabívat chováním vážek na lokalitě Rašeliniště, protože se jedná o vskutku zajímavé místo, kde máme možnost nalézt vedle sebe, jak vodní plochu (viz. hlavní vodní plocha na plánku na str.8) tak mokřadní louku (místo mezi dvěma vodními plochami) a navíc ještě periodicky vysychající vodní plochu (viz.horní vodní plocha). K zajímavosti přispívá i druhová divezita stanoviště (můžem vedle sebe najít druhy s odlišnou stavbou těla, tudíž různými letovými schopnostmi a různými potravními nároky). Při mých pozorováních jsem zjistil, že druhy vážek si do jisté míry rozdělily teritorium. Například L.rubicunda (V. tmavoskvrnná) upřednostňovala pohyb nad hlavní vodní hladinou a při hrázy, zatímco nad louku nezalétala vůbec. Naproti tomu O. cancellatum (V. černořitná) se pohybovala po celé lokalitě, avšak většina jedinců se nacházela buť na louce nebo na rozhraní hlavní vodní plochy a louky. O. Cancellatum byly ze všech druhů nejaktivnější a často opouštěly lokalitu letíc nad korunami stromů. Velice podobné chování měly i L. Quadrimaculata (V. čtyřskvrnná), s tím rozdílem že jsem nebyl svědkem opuštění lokality. Malou vodní plochu přitom využívalo jen malé množství šídlatek ( L.virens ) a na rákosinách občas hlídkovaly O. cancellatum. Šidélka (C.puella) využívali jen oblast při hrázy (popřípadě při malé vodní ploše, ale to bylo jen pár jedinců). 24

Závěr Cíle práce se mi podařilo splnit téměř všechny (až na prokazatelnou migraci druhů mezi lokalitami) a navíc jsem mohl být svědkem chování jednotlivých druhů a toho jak řeší mezidruhovou konkurenci (rozdělení teritorií, různá doba výskytu...). Tvorba této seminárni práce mě obohatila o nové zkušenosti, nové znalosti v oblasti Odonatologie (věda o vážkách) a spoustu nových zážitků. Nejvíce si cením toho,že jsem byl celé dny v terénu, pořizovat fotografie a sledovat ekologické vztahy živočichů na jedné lokalitě, což mi napomohlo zase trochu více nahlédnout do tajů přírody. Poděkování: Karlu Martínkovi za jeho obětavost, podporu a vypůjčení knih. Jiřímu Maříkovi za vysvětlení práce s klíčem k vážkám a cenné rady. Michalovi Mikátovi za rady a za zdílení jeho zkušeností se studiem vážek. 25