Vodňanský chovatel a rádce Květen 2014 Ročník 13* Číslo 141 Deformace zobáků u papoušků Anatomie a funkce Zobák nahrazuje ptákům zuby a rty savců. Ptáci jej používají při uchopení a držení předmětů, příjmu potravy, obraně, stavbě hnízd, péči o opeření, vzájemnému krmení, Papoušci jej také používají při šplhání, a proto bývá často označován jako třetí noha. Tvrdá zrohovatělá struktura Epidermis a Dermis přechází z dolní a horní kostnaté čelisti (Os praexamillare a Mandibula). Tvrdost zobáku způsobuje vysoký obsah keratinu. Silně prokrvená Dermis je přilehlá k periostu horní a dolní čelisti. Je uzavřena vrstvou, která ji odděluje od vrchní rohoviny. Špice horního a dolního zobáku jsou tvořeny tlustou vrstvou rohoviny. Její funkcí je absorbování tlaku, který vzniká např. při držení nebo otevírání ořechů. Rohová vrstva horní čelisti roste od kořene směrem ke špičce a má vlastní růstové centrum. Obrušováním dochází ke stálému úbytku na špici horní čelisti, a proto je nezbytné stálé dorůstání. Během asi šesti měsíců se horní zobák kompletně obmění. Rohovina spodní části zobáku roste téměř u všech papoušků rychleji. Obrušování rohoviny zobáku je zajištěno výše uvedenými aktivitami ptáka, a proto jim nesmí ve voliérách chybět větve k okusování a minerální kámen. Papoušci, podobně jako i jiní ptáci, mají na konci zobáku velmi citlivé hmatové orgány (hmatová tělíska). Ta tvoří malé jamkovité útvary a jsou vyvinuty hlavně u těch druhů, které intenzivně využívají zobák jako pátrací orgán při hledání potravy. Na spodní straně zobáku jsou stupňovitě uspořádány pilníkové vroubky. Ty slouží k držení předmětů a broušení dolního zobáku. Čerstvě vylíhlá mláďata mají *Příští burza* V neděli 8. června 2014
měkký, ještě poddajný zobák. Někdy je již pigmentovaný a v jiných případech se zabarví později. Plné tvrdosti dosáhne až postupem času. Deformace Různé vady růstu a tvaru zobáku jsou častější u ručně odchovaných mláďat než u mladých odchovaných přirozeným způsobem. Známé změny: - boční vybočení horní čelisti - zkřížený zobák (vybočení horní i dolní čelisti) - tlakové deformace - abnormální přečnívání dolní čelisti prognathie Příčiny onemocnění U mláďat jsou deformace zapříčiněny patrně více faktory. Možné příčiny: - složení potravy - technika krmení - genetické dispozice - chyby v umístění a/nebo inkubaci - viry: PBFD, neštovice - paraziti: Knemidocoptes pilae, Trichomonas gallinae - bakterie - plísně: Candida spec., Aspergilus spec., - hepatopathie (onemocnění jater) - toxiny: mykotoxiny Boční vybočení Je nejběžnější vadou zobáku. V roce 1995 jsem viděl s tímto problémem v jednom chovu několik Arů hyacintových. Postiženi byli jen mladí tohoto druhu arů a to i přesto, že stejným způsobem byla krmena i všechna ostatní mláďata papoušků. Teprve když byl vyměněn jejich ošetřovatel, nevyskytly se již další anomálie. Bylo popsáno několik příčin této vady: 1. posunutí růstového centra (Schubot et al. 1992) 2. chybná poloha embrya ve vejci a s tím vrozené laterální posunutí čelní kosti (Os frontale) a/nebo horní čelisti. Léčba spočívá v manuální terapii (viz níže), ovšem až od druhého až třetího týdne života, aby nedošlo k trvalému poškození zobáku (Schubot et al. 1992) 3. Posunutí špičky zobáku do strany nesprávnou technikou ručního krmení a používáním sondy. Většina chovatelů krmí soundou v pravém koutku zobáku, protože horní část trávicí trubice prochází pravou stranou krku (u savců většinou levou částí). Volná ruka přitom většinou chybně drží horní čelist a tím vzniká zkřivení. Příčinou může být i nadměrný tlak sondy na měkký koutek. Ohryzáváním kulatých orajů nádob, ve kterém jsou při ručník krmení umístěni, nebo zobáků svých sourozenců si mohou mláďata změny vyvolat
sama. K léčbě musí dojít dříve, než zobák dosáhne plné tvrdosti. Doporučují se různé metody: -při posunutí horního zobáku doleva zavádíme sondu do levého koutku, a tak se snažíme vyvolat posunutí zpět. u mladších ptáčat se znehybní strany zobáku ukazovákem a palcem a anomální část se dva až třikrát denně, nebo ještě lépe před každým krmením ohýbá do fyziologické pozice. výtečně se u starších mláďat uplatnily akrylátové dlahy umístěné na hranách. Při zavírání díky dlahám zobák zapadne do správné pozice. Akrylát lze získat u zubního lékaře. Nékterá mláďata drží při krmení spodní čelist stranou. V tomto případě se nejedná o anomálii. Prognathie u kakaduů Mláďata kakadů mají nejprve krátký zadní zobák a lopatkovitý zadní zobák. Při žadonění jej natahují k rodičům, nebo k ošetřovateli, aby mohli lépe přijímat kaši. Umožňuje však mláděti správně zavřít zobák a během růstu dosáhne horní zobák požadované délky. U přirozených odchovů se objevují předkusy (horní zobák zapadá do dolního) velice vzácně. Rodiče svůj zobák zaháknou pod zobáček mladých a během krmení za něj táhnou. Při ručním dokrmování se stává, že sonda tlačí špičku zobáku dovnitř, nebo spodnízobák vytahuje směrem dopředu. Horní část potom nepřesahuje spodní, nýbrž špička do ní zapadá. Nápadné je, že předkus u kakaduů vzniká během fáze logaritmické neboli rychlého růstu (u ručně dokrmovaných mláďat 20.-50. den). Možným vysvětlením je potřeba živit k tvorbě peří a kostí. Podobně jako u arů lze i u kakaduů korigovat zobák prsty. Je-li zobák ještě měkký, položíme palec na přední část horního zobáku a ukazovákem citlivě několik vteřin taháme směrem vpřed, dokud nedosahuje přes spodní zobák. U starších je někdy nutné broušení. I v tomto případě můžeme použít akrylát k dirigování růstu rohoviny horního zobáku. Zkřížení Tuto vadu jsem pozoroval u starších papoušků, ale viděl jsem ji také u mláďat Papoušíčků šedokřídlých. Úspšchu dosáhneme ubroušením. Závěrem Deformace jsou vídány často ve velkých stanicích ručních odchovů. Může to být vyšším počtem mladých, a tak větší pravděpodobností výskytu deformací, ale také technikou krmení. Je-li zjištěna nějaká anomálie, musí být neprodleně zahájená náprava. Na každý pád je nutné zkusit manuální terapii a ta často během 10-20 dní ke kýženému cíli. Delší čekání může mít jen negativní důsledky: pravidelné broušení, chirurgické korektury, nanesení akrylátu pod narkózou, apod. po procitnutí se většinou ptáci snaží zbavit se cizího tělesa a odmítají potravu. Jako preventivní opatření by měl chovatel krmit střídavě z obou stran zobáku. Je nutné přezkoumat poměr calcia a fosforu, měl by být
2:1. Je nutné zajistit dostatek vitamínů a aminokyselin. To vše je jen dalším důvodem k tomu, abychom se více spoléhali na průmyslové odchovné směsi. Stres O příčinách, příznacích a vlivu stresu v chovech papoušků. V naší dnešní průyslové společnosti je stres velice používaným pojem charakterizujícím různé situace, které na nás mají negativní dopad. Snad téměř každý z nás již někdy stres pociťoval a tedy ví, jak stísňující je to pocit. Podobně i v chovech zvířat je znám stres, jako odpovědný faktor různých patogeních jevů. Hlavně v chovech užitkových zvířat (velkochovy) je stres velice diskutovaným tématem. Stejně důležitým tématem je stres i v zájmových chovech, což se týká i našeho chovu papoušků. I když v těchto případech jsou podmínky chovu všeobecně lepší, mohou se i zde vyskytnout různé stresující situace. Co je stres? Většina definicí označuje stresem stav zvýšené aktivity organismu, které vyvolávají různé organismus zatěžující zjevní podměty (stresory). Rozumí se tím proces přizpůsobení (všeobecný syndrom přizpůsobení, AAS), kdy se organismus snaží zmobilizováním všech svých rezerv odolávat výstrařným a zátěžovým požadavkům. Rozlišujeme tři po sobě následující fáze: poplachovou reakci, fázi odporu a fázi vyčerpání či vysílení. Při tom dochází, pode intenzity a doby trvání stresoru, k více či méně závažnýmfyziologickým, chování podmiňujícím změnám. Fáze 1 poplach způsobí nejprve zvýšení krevního tlaku a zrychlení frekvence tepu a dýchání. V chování se projeví většinou celkovým napětím a neklidem. Potom při trvale působícím stresoru dochází k nasazení dalších využitelných rezerv (snaha o přizpůsobení) ve snaze působít zmírňování zatížení organismu. Tento zvýšený odpor jde vždy na vrub jiných funkcí (např. sexuálních), které se v této fázi snižují. Pokud jsou veškeré rezervy spotřebovány a stresující faktor působí i nadále, dochází u postiženého jedince k duševním poruchám nebo dokonce i ke smrti (podrobněji Immelmann 1996). Také pro naše papoušky představuje stres nepodcenitelné nebezpečí. Rozumí se samo sebou, že v podmínkách zajetí (vězení) je riziko stresu výrazně vyšší. V přirozeném prostředí divočiny k dlouhodobějšímu stresu v podstatě téměř nedochází. Eventuální stresové situace (sokové, nepřátelé) trvají většinou jen krátce a zvíře má případně možnost aktivně je utlumit. Přesně naopak je tomu v péči člověka. V případě, že se nepodaří včas rozpoznat příznaky stresu, dochází k déletrvající a často rozsáhlé zátěži. Následkem pak jsou poruchy chování (např. škubání), které mohou v extrémních případech vést až k sebezmrzačení. To jsou samozřejmě mezní situace. Avšak již podstatně menší zátěž organismu může mít negativní vliv na rozmnožování nebo na oslabení imunitního sistému a ptáci pak samozřejmě snáze podléhají různým onemocněním. Jednoznačným závěrem tedy je, že minimalizace stresorů má pozitivní vliv na zdraví a pohodu našich papoušků. Stresorem může být v zajetí celá řada rozličných podnětů. (dokončení příště) (pro VCHaR připravuje Petr Zeman)
Blahopřání k narozeninám Jougl Josef (8.5.) Havránek Zdeněk (20.5.) Pícha Jan (14.5.) - KULATINY Výbor ZO přeje mnoho pevného zdraví, spokojenosti, hodně chovatelských úspěchů a radosti ve svých domovech a rodinách. Pro vlastní vnitřní potřebu vydává ZO ČSCH Vodňany Zdarma květen 2014 číslo 141 Redakce: výbor ZO Vodňany tisk JaŠi náklad 100 výtisků - Vychází 8. 5. 2014 *Zpravodaj vychází za finanční podpory Města Vodňany* Grafické změny vyhrazeny.