103 5. 5. 2009 Drazí salesiáni spolupracovníci, v minulých dnech jme měli příležitost setkat se s mnohými z vás na Dnech salesiánské spirituality v Kroměříži. Již tradičně jsou tyto dny nejen příležitostí dozvědět se něco nového, ale i možností zažít opravdu rodinné společenství s ostatními složkami salesiánské rodiny. Rádi bychom proto poděkovali sestrám FMA, které od samého počátku koncipovaly DSS jako akci společnou pro celou salesiánskou rodinu, včetně dětí spolupracovníků. DSS se tak staly praktickým naplněním hesla hlavního představeného pro letošní rok Usilujme o to, aby se salesiánská rodina stala širokým hnutím osob pro spásu mládeže. Zároveň jsou zřetelným potvrzením skutečnosti, že vzájemná spolupráce má v salesiánské rodině v Čechách, na Moravě a ve Slezsku své pevné místo. Kéž vás a vaše rodiny provází požehnání Boha Otce, přátelství Ježíše Krista a hojnost darů Ducha Svatého. Inka s Jirka V květnu si připomínáme svátek Dominika Savia. Don Buccelato ve své doktorské práci jasně ukázal, že Don Bosco se ztotožnil v Dominiku Saviovi. Když chceme lépe poznat Dona Boska, měli bychom studovat Dominika. Papež Pius XI. dokonce ustanovil vyšetřující tým, který měl prozkoumat jeho život, protože někteří se domnívali, že ho Don Bosco protežoval. Závěr byl, že ho neprotežoval. Don Bosco životem Dominika chtěl jasně ukázat, že svatost je možná a že recept na ni je velice jednoduchý: Buď veselý, konej své povinnosti a konej dobro. Dnešní doba potřebuje svaté jako soli, protože svatý je ten, kdo učinil Boží slovo živé a Boží přítomnost viditelnou, hmatatelnou, slyšitelnou atd. Svatost je i ovoce našeho setkávání se s Bohem. Řekni mi, s kým se stýkáš, a já ti řeknu, kdo jsi. 150. výročí úmrtí Dominika Savia jasně ukázalo, že Dominik i dnes oslovuje mladé lidi. Dominikova svatost byla radostná, noblesní, ale i milá a vlídná. Byla ovocem hlubokého prožívání vztahu ke Kristu v Eucharistii. Kéž by jeho svátek byl pro nás výzvou k zamyšlení se nad sebou. Dnes mnoho lidí nezná Krista. Proč? Protože často nepotkali Boží slovo živé a oslovující. Úkolu umřít, aby v nás mohl žít Ježíš, nás nikdo nezbaví. A je to ten největší dar, který současnému světu můžeme dát. Dominik ukázal, že je to možné v každém věku. V době, kdy mnoho lidí se snaží prosadit sebe, vám přeji odvahu umřít, milí spolupracovníci Boží, abychom mohli říct se svatým Pavlem, už nežiji já, ale žije ve mne Kristus. Kéž Dominik i svatý Pavel vám všem vyprosí velikou žízeň po svatosti. Jan Ihnát 1
1. PROVINCIÁLNÍ RADA JEDNALA Ze zápisu z 2. jednání provinciální rady Kroměříž, 19. 4. 2009 Organizační záležitosti PR pověřuje vedením účetnictví Marii Rezkovou a děkuje Hance Rechnerové, která tuto službu vykonávala doposud. Zástupcem koordinátora se stává Marta Tomigová. Programové prohlášení PR Formace Aktualizovat a doplnit Formační materiál rádců pro formaci v duchu Plánu apoštolského života. Ve spolupráci s vedoucími formačních společenství vytvořit Formační manuál pro jednotlivá setkávání v období aspirantátu a předaspirantátu. Zařadit setkání aspirantů s PR a setkání zodpovědných za formaci mezi pravidelné akce celoprovinciálního významu. Apoštolát Jako prioritu všestranně podporovat apoštolát zaměřený na rodinu. Podporovat službu duchovního doprovázení klubů SHM. Salesiánská rodina Pokračovat ve spolupráci s jednotlivými složkami salesiánské rodiny na konkrétních dílech. Aktivně se zapojit do činnosti v regionu Evropa střed východ. Web a média Zajistit aktuální informace o dění v rámci Sdružení a salesiánské rodiny. Pravidelně informovat o aktivitách Sdružení církev a okolní svět. Hospodaření Podporovat myšlenku ekonomické solidarity mezi spolupracovníky na všech úrovních (místní, provinciální, světové). Pokračovat ve vytváření fondu oprav nemovitého majetku Sdružení. Média a web, propagace ASC Bylo dohodnuto vytvořit zastřešující web pro celou Salesiánskou rodinu, PR bude financovat část týkající se ASC. Na webu ASC vznikne nová rubrika Kontakty, budou zřízeny přenosné mailové adresy členů PR. Budou zřízeny také přenosné mailové adresy MS, aby mohly být umístěny spolu se seznamem a mapou MS na našem webu. Vzniká pracovní skupina týkající se webu Veronika Semerádová, Bohunka Holeňová, Pavel Janek, Marián Cúth, Jan Tomiga, František Jakubec, František Hynek. Koordinátorem tohoto projektu bude Jan Tomiga. Apoštolátní projekt* PR schvaluje apoštolátní projekt zaměřený na podporu aktivit spojených s přípravou snoubenců na život v manželství ve výši 30.000 Kč, předkladatel Roman Barabáš. Schválení ke slibům PR schvaluje ke slibům Romana Turowského z MS Ostrava, osobní formátoři Jan a Ludmila Görigovi. Sliby se uskuteční 10. 10. 2009. 2
Úmysl modlitby prosíme za všechny dlouhodobě nemocné spolupracovníky a za posilu pro jejich rodiny děkujeme za všechny rodiny, kde vládne Boží duch PR děkuje Pavlu Dvořákovi za logistické zajištění jednání PR. JM * Dovolte mi pár slov k Apoštolátnímu projektu z minulého roku Dne 19. 4. byly při PR v Neratově schváleny projekty dva. Jeden z nich podalo naše soplečenství (Praha- D. Počernice) a byl nepřímo určen na podporu aktivit mladých. Nepřímo proto, že se jednalo o příspěvek na zateplení půdních prostor salesiánské chalupy Josífkov-Spáleniště, kterou máme ve společném apoštolátu Chalupa je nedaleko Vysokého n. Jizerou. Chci vás jen poinformovat o tom, že chalupa plní svou funkci takřka na 100 %. Hojně ji využívají skauti, studenti z Jaboku, mládež z SHM, pořádají se tam chaloupky, rodinné dovolené Jen za první čtyři letošní měsíce se na ní ubytovalo na 500 lidí!!! Můžete se k nim připojit i vy. Uvolnily se prázdninové termíny v červenci. První týden a pak od 12. 28. 7. Více na www.spaleniste.unas.cz. Ve dnech 5. 6. června se na chalupě koná velká brigáda, brigáda Starých pák. Kdo by měl chuť se k nám přidat, napište mi nebo zavolejte (jakubec@ivysehrad.cz, 732 555 858) F. Jakubec, sazeč 2. APOŠTOLÁT Nepotřebuje někdo naši pomoc? Milí spolupracovníci, už delší dobu uvažuji o tom, jak to napsat, abych se nikoho nedotkl. Poslední doba je charakteristická tím, že nás navštívila ekonomická krize a mnoho lidí přišlo nebo přijde o práci. To se nevyhne ani naší spolupracovnické rodině. Navíc se od počátku roku změnily podmínky pro vyplácení nemocenské a i dlouhodobá nemoc může někoho z našich blízkých potkat. Důsledek obou okolností se pak může projevit hmotnou nouzí. V našem místním společenství je člověk, u něhož si velice vážím jeho citlivosti pro strádání druhých. Navíc se neostýchá nás oslovit s návrhem udělat sbírku pro někoho potřebného. Občas se stydím, že jsem si něčí nouze vůbec nevšiml. Ale zároveň jsem vděčný, že máme ve společenství člověka, který není takový pařez jako já. Ti, kdo prožívají nedostatek, o své nouzi nemluví nahlas, ale dovedou naopak projevit vděčnost za to, že žijí v opravdové rodině, která je nenechá na holičkách. A tak vám (nám) držím palce, abychom měli oči otevřené a nejen pro nouzi hmotnou. Pavel Janek O tom, jak tato solidarita může fungovat v praxi, se dočtete dále. ;-) Sazeč 3. TRVALÁ FORMACE Postní duchovní obnova ostravského společenství Na webu dne 24. 03. V sobotu 21. března proběhla v ostravském salesiánském domě postní duchovní obnova salesiánů spolupracovníků. Naším, již tradičním, exercitátorem byl Janko Ihnát, SDB. Tématem duchovní obnovy byla čistota. Rád bych se s vámi podělil o pár moudrých myšlenek z této duchovní obnovy. Začal bych hned otázkou. Co pro našeho otce Dona Boska čistota znamenala? Don Bosco měl převelikou úctu k čistotě a praxi v ní. Čistota u Dona Boska bylo něco kom- 3
plexního, řekl bych delikátního, co vyžaduje veliký smysl pro rovnováhu, aby nezatvrdila své postavení a aby neumenšila své požadavky. Všichni součastníci Dona Boska uznávali a chválili jeho radikální čistotu, čistotu vyzařující i z jeho prvních chlapců. Samozřejmě i Don Bosco měl v této ctnosti osobní vývoj. Don Bosco udivoval i své nejbližší a známé, když ho viděli jednat důvěrně s ženami. Pro Dona Boska však žena byla jeho maminka, teta, Panna Maria. Don Bosco často zdůrazňoval, že salesiány by měla charakterizovat čistota. Čistota není jenom ctnost krásná sama o sobě, ale je směřována k výchovné službě. Pro Dona Boska je plnohodnotná výchovná práce bez čistoty nemožná. Celá salesiánská laskavost je založená, jak říkával sv. Pavel, na slovech: Láska je dobrotivá, trpělivá, všechno vytrpí. Zkrátka, čistota a výchovná laskavost jsou souběžné věci. Naše salesiánská rodina se zrodila pod znamením Neposkvrněné. Ona je přítomna u zrodu naší rodiny 8. 12. 1841 v Turíně. Také je přítomna 8. 12. 1854, kdy se jí Dominik Savio zasvěcuje. Prosme naši matku Pannu Marii, abychom dokázali následovat Dona Boska a Dominika Savia v jejich prožívání čistoty, i když je to velmi nelehký úkol na celý život. Jsem rád, že jsem se mohl uprostřed shonů všedních dnů na chvíli zastavit a prožít tuto duchovní obnovu. Jsem i rád, že na tuto naši duchovní obnovu dojeli také mí formátoři Jenda s Lidkou Görigovi, z kolébky našeho českého salesiánského díla, z Fryštáku. Roman Turowski, Místní společenství Ostrava Romanovi se omlouvám za to, že jsem jeho článek zapomněl stáhnout z webu a zařadit jej do minulého Zpravodaje. Myslím ale, že jeho téma je stále aktuální, tak jej uvádím nyní. FJ Setkání salesiánů spolupracovníků se dvěma biskupy Na webu dne 26. 03. V litoměřickém hospici sv. Štěpána se setkali v sobotu 21. 3. 2009 salesiáni spolupracovníci při rekolekčním programu se světícím biskupem pražským Karlem Herbstem SDB a litoměřickým biskupem Janem Baxantem. Již od dob velkého salesiána litoměřického biskupa kardinála Štěpána Trochty mají v Litoměřicích salesiáni tradiční útočiště a mnozí z těch, kteří přišli na postní rekolekci, začínali svou salesiánskou formaci právě pod vedením kardinála Štěpána a jeho spolupracovníků. V odpolední části programu navštívil salesiány spolupracovníky také současný litoměřický biskup Jan Baxant, který se při katechezi a besedě seznámil s aktivitami salesiánů spolupracovníků Zdroj: http://tisk.cirkev.cz K této tiskové zprávě není co dodat. Jenom snad to, že jsme si tento den opravdu užívali. Z našeho pohledu: To se musíte stát salesiánem spolupracovníkem, abyste měli to privilegium mít na duchovní obnově dva biskupy A z pohledu doprovodu litoměřického biskupa Jana: Na tuhle bandu jeden biskup nestačí :-) Ale teď vážně. Chtěli bychom poděkovat všem spolupracovníkům z Čech, Moravy a Slezska, kteří na naši litoměřickou diecézi v minulosti mysleli. Víme, že jste se mnozí z vás vytrvale modlili za vyřešení neutěšené situace na litoměřickém biskupství a poté za dobrou volbu nového biskupa. Děkujeme. Za všechny severočeské spolupracovníky Marína Koscelníková 4
Díky za celopražskou duchovní obnovu! Na webu dne 07. 04. 2009 Milí přátelé. V sobotu 4. dubna proběhla v Praze-Kobylisích již tradiční společná duchovní obnova pro všechna pražská společenství ASC. Janko nás na ní srdečně přivítal jakožto na páté duchovní obnově v řadě. (Ve skrytu duše jsem malinko zapochyboval a doma jsem vyštrachal Zpravodaje staré pět let, ale žádnou zmínku o společné obnově jsem nenašel. Starší Zpravodaje v tištěné podobě nemáme. Ale díky skvělému webu a archivu Zpravodajů do roku 2000 jsem v čísle 69 z 5. dubna 2003 objevil poděkování za 1. velkou pražskou DO Pokud dobře počítám, sešli jsme se tedy na společné DO již pošesté :-) Chtěl bych poděkovat koordinační radě SR za naplánování a zorganizování této skvělé akce, kde se setkáme nejen přímo s Pánem, s jeho Slovem, ale i se spoustou přátel. A servis deseti zpovědníků je také bezkonkurenční. Tak volám jedno velké DÍKY!!! František Jakubec Poděkování Na webu dne 28. 04. 2009 Dne 29. května to bude pět let od našeho slibu, od oficiálního vstupu do ASC. Nechci zde nějak rekapitulovat, jen poděkovat. Děkuji za všechny lidi, které nám byli posláni do cesty (a jsou posíláni stále). Jmenovat nebudu nikoho výčet by byl dosti dlouhý, navíc bych to asi nedokázal úplně. Chci poděkovat všem, kteří se starají o webové stránky ASC, kteří tam přispívají svými zážitky, postřehy, příběhy, prostě všem, kteří mají zásluhu na tom, že jsou naše stránky opravdu živé. Děkuji všem, kteří byli, jsou a budou v provinciální radě. Jejich oběti (především časové viz zmínka našeho koordinátora v posledním Zpravodaji) Pán jistě nenechává bez povšimnutí, požehnání pak přináší nejen jim, ale i dalším členům Sdružení. Děkuji všem, kteří věnovali svůj čas a síly tomu, že jsme nedávno mohli prožít i s našimi čtyřmi dětmi nádherné Dny salesiánské spirituality v Kroměříži. Děkuji všem, kteří vytváří a rozšiřují Zpravodaj. Děkuji za všechny třeba i nenápadné členy Sdružení i dalších větví salesiánské rodiny, kteří trpělivě a vytrvale nesou svůj kříž. Za všechny, kteří jsou vystaveni nejrůznějším zkouškám, při nichž přináší nemalé oběti, ze kterých mohou čerpat i ostatní. (Zde udělám výjimku děkujeme vám moc za všechno, milovaní Kvapilovi!) Díky vám všem, kteří nás třeba ani osobně neznáte, ale my o vás víme prostřednictvím ostatních, svědectví ve Zpravodaji apod.. Jste pro nás často velkým povzbuzením. Díky za to, že se svými starostmi a problémy se můžeme navzájem svěřit a modlit se za sebe napříč celou republikou. A tak Ti, náš milý Pane, děkuji, že jsme se mohli spolu s mojí milovanou ženou Martou stát před pěti lety salesiány spolupracovníky. Za vždy ne dost vděčné manžele Jirsovi Michael Reakce na webu: Přidávám se k díkům a myslím, že se připojují další a další DÍKY, i když nepublikované, jen v srdcích vděčně pronesené Sazeč V našem případě je to téměř patnáct let, kdy užíváme přívětivé náruče našeho Sdružení a přidávám své DÍKY. Ani si neuvědomuji, že to budou za chvilku dva roky, kdy jde bezpečně chodit po našem MOSTě. Můj překlad Modlitba, Oběť, Společenství, Trpělivost. Kdo neví co to je? http://www.ascczech.cz/view.php?cisloc lanku=2007062201. Hynek 5
(Pro ty, kdo se tak snadno nemohou do internetové paměti podívat, pro oživení šedé kúry mozkové kopíruji pár řádek z oněch dnů : Tato zpráva nedávno našla můj mailbox a velmi mne zasáhla, protože mám také patnáctiletou dceru. 18.06.07 0:15 Přátelé, prosíme Vás o modlitbu za naši patnáctiletou dceru Irenu. V noci z pátka na sobotu zmizela z domova (na kole), údajně se několika kamarádkám svěřila, že chce zmizet do Polska a že to musí udělat. Asi víte, že v minulém roce 2x polykala prášky, tak máme strach... Mobil nechala doma a vymazala paměť. Díky... Kubíčci. Konec dobrý, všechno dobré? Tato trať je přece mnohem delší. Já už jsem se rozhodl, protože ta desátá hodina večerní mi vyhovuje, že ten most budu udržovat dál. Domnívám se, že ne všichni to umí sdělit jako Kubíčkovi, a že je řada dalších, kteří po našem mostě rádi přejdou. Přidáte se někdo? František Hynek Přikopíroval Sazeč) Cesta za povoláním Na webu dne 28. 04. 2009 Od pátku 24. dubna (svátek svatého Jiří) do soboty 25. dubna (svátek evangelisty Marka) se u sester salesiánek v Karlíně sešlo několik desítek lidí, kteří v předaspirantátu či již v aspirantátu naslouchají povolání být salesiánem spolupracovníkem. Spolu s nimi byli a víkendem je provázeli nejen jejich formátoři, ale i členové provinciální rady ASC včetně delegátky FMA Hanky Koudelkové (která reprezentovala vlídné a milé hostitelky) a delegáta SDB Janko Ihnáta a dalších bratří salesiánů Jožky Kopeckého a Františka Blahy. Mezi zúčastněnými předaspiranty byli nejmladšími lehce přes dvacet manželé Schrötterovi (shoda příjmení s prvními českými spolupracovníky není náhodná), nejstarší pak byla 77letá Marie z nejmladšího místního společenství Moravské Budějovice. Po společné úvodní modlitbě nadešel prostor pro představování jednotlivých účastníků, které někteří účastníci pojali velmi originálně. Například formační společenství Praha-Botič se vydalo hledat salesiánského ducha a podělilo se s námi o to, co se již o něm dozvěděli ( Odpočineme si až v nebi ) či formační společenství Podblanicko si připravilo pro ostatní náročný kvíz ze znalostí kraje blanických rytířů a piva Ferdinand. Pak ještě slůvko na dobrou noc od Hanky, písnička a postupně jsme se ukládali ke spánku. Jen někteří neodolali a vydali se objevovat kouzla nočního Karlína. Ráno nadešel čas na duchovní obnovu. Připravil si ji pro nás provinciál salesiánů František Blaha a ve svých promluvách se věnoval povolání. Z biblických příběhů i ze života světců (samozřejmě včetně Jana Boska) nám ukazoval, jak lze povolání rozpoznat, co vše se vlastně mezi člověkem a Bohem v procesu povolání odehrává (neboť se nejedná pouze o jeden zlomový okamžik, v němž by se všechno naráz ukulo) a poskytl nám tak příležitost k zamyšlení se nad vlastním povoláním. Na konci první mluvené části obnovy dostala prostor ke svědectví Olga Kvapilová, která v Praze doprovázela svého muže Tomáše na další z mnoha zákroků, tentokrát v nemocnici na Homolce. Mohli jsme tak přímo od ní slyšet nejnovější zprávy, ale myslím, že její přítomnost a poselství nám dala mnohem více. Dopoledne byl prostor i ke ztišení, k adoraci, k procházce v zahradě, ke svátosti smíření Obnovu jsme společně zakončili v poledne mší svatou. Odpoledne pak bylo opět prostorem k poznávání se a setkávání a také k zamyšlení se nad svým povoláním a nad tím, co nám dává formace (předaspiranti), nad blížícím se okamžikem spolupracovnického slibu (aspiranti) a nad vhodnými způsoby doprovázení (formátoři). Odjezdy vlaků a autobusů do všech stran republiky se nemilosrdně blížily, a tak některým nezbylo, než odejít před závěrečným Jankovým požehnáním 6
Závěrem zbývá poděkovat Martě, Jiřímu, Hance, Vojtovi, Petrovi a dalším, kteří se podíleli na přípravě tohoto již druhého setkání a snad se za rok podaří na vznikající tradici úspěšně navázat. Gabriela Šťastná (předaspirant z MS Severní Čechy) P. S.: Přikládám odkaz na fotogalerii (na webu v sekci Formační snažení). Posílám i své představení se v rámci úvodního večera na setkání Pokus o rap Jméno? Co po jménu? To už Shakespeare věděl! Je to jen slovo a těch je moc! Vzdělání? Bydliště? Zaměstnání? To jsou jen kolonky v dotazníku, na nich nezáleží, důležité je.. abys byl! A abys uslyšel POVOLÁNÍ tam, kde právě jseš, být apoštolem, být členem Veselé společnosti, být radostný a plnit si své povinnosti, v zaměstnání, v rodině i ke společnosti. Jít druhým naproti, tady a teď, žít své poslání, tam kde právě jseš, všude to jde a všechno, co umíš, můžeš vložit do služby Boží. Jít druhým naproti s otevřeným srdcem, k těm, co nevidí, k těm, co neslyší, k těm, co ne-na-le-zli! Naproti těm nejchudším musíš jít, to aby skrze Tebe bohatství mohli objevit, aby skrze Tebe bohatství mohli objevit skrze Tebe bohatství mohli objevit bohatství mohli objevit Boha mohli objevit! Nemusíš být kazatelem a nemusíš do kláštera jít, můžeš žít ve světě a přitom salesián být, to všechno je možné díky Tobě Bože, žít ve světě a přitom plně Tobě žít ve světě a přitom plně Tobě a přitom plně Tobě modlit se prací a důvěřovat Ti, být radostný a plnit si své povinnosti, nic víc, nic míň, tam, kde právě jsem a můžu být třeba právníkem, právníkem ze Sudet, co v hlavním městě zločinu na dětskou duši hledá lék, co ve znaku má ĺiliový kříž, neumí zpívat a možná umí trochu píct. Salesiánský duch ti pomůže nést kříž, když ve stopách Dona Boska budeš chtít jít Spolu-spolu-spolupracovníkem Božím každý může být, stačí jen chtít! Má cesta k ASC Vydáno dne 04. 05. 2009 Milí přátelé, rád bych se s vámi podělil o mé svědectví k povolání salesiána spolupracovníka. Salesiány jsem znal již od dětství, aniž bych věděl, že nějací salesiáni vůbec existují. Jsem z Mořkova u Nového Jičína. V sousední farnosti působil a k nám do farnosti často jezdil salesián Jan Bittner a z nedalekého Štramberka k nám chodil zpovídat salesián Jan Jeřábek. Oba tito salesiáni jsou již na věčnosti. Se salesiány jsem aktivně začal spolupracovat v roce 1999. Dostal jsem se na VŠB-TU Ostrava, ale protože jsem bydlel blízko, tak jsem nedostal koleje. Jednou moje maminka potkala Milušku Goldovou (ASC z Mořkova) a zeptala se jí, jestli neví o nějakém ubytování v Ostravě. Ona říkala, že její taťka pracuje u salesiánů v Ostravě a že tam mají chlapecký internát. Já jsem tam zavolal a od té doby spolupracuji se salesiány. V Ostravě jsem začal více věřit v Boha. Postupně jsem se tady začal zapojovat do různých aktivit salesiánského domu. Tak tomu bylo až do roku 2007. V srpnu 2007 jsem dokončil doktorské studium na VŠB-TU Ostrava. Měl jsem domluvené zaměstnání od ledna 2008 a tak jsem měl čtyři měsíce volno. Chtěl jsem tento čas smysluplně využít, a tak jsem se přes program Cagliero salesiánský volontariát dostal do DISu do Fryštáku. Tady jsem se hlavně věnoval práci s místní mládeží v tzv. DIS klubu (takové menší fryštácké oratoři). Od ledna 2008 dál pokračuji ve spolupráci s ostravskými salesiány. 7
A co já a ASC? K ostravským salesiánům jsem se dostal právě díky salesiánce spolupracovnici z mé rodné farnosti. Určitě mně ukázal tuto životní cestu i můj biřmovací patron sv. Dominik Savio. O spolupracovníky jsem se aktivně začal zajímat v roce 2000 (když mi bylo 19 let). Dostal jsem v té době do rukou spolupracovnické stanovy a po jejich přečtení jsem usoudil, že ještě nejsem dost zralý na to, dát se touto životní cestou. Stále jsem ale cítil velkou touhu po něčem salesiánském. Dokonce jsem cítil i povolání ke kněžství, ale potkal jsem svou současnou přítelkyni Evu a vím, kam mě nyní Pán chce směřovat. Celou tu dobu jsem cítil, že salesiánství je pro mě velmi hlubokou srdeční záležitostí a že je to má životní cesta, a tak jsem se chtěl stát salesiánem spolupracovníkem. Ve Fryštáku, kde jsem prožil krásné a duchovně intenzivní čtyři měsíce se zdejší salesiánskou komunitou, jsem toto povolání začal pociťovat naplno. Oslovil jsem Jendu Göriga ASC a začal jsem tady chodit do společenství. Již v té době jsem věděl, že toto je má cesta. Ve fryštáckém společenství jsem také zahájil předaspirantát. Když jsem se vrátil do Ostravy, tak jsem začal, i se svou přítelkyní, navštěvovat naše společenství. Jsem moc rád, že i má přítelkyně Eva cítí podobnou životní cestu jako já. V dubnu 2008 jsem zde v Ostravě zahájil období aspirantátu. V létě minulého roku jsem měl možnost vydat se do Turína a okolí po stopách Dona Boska a tato pouť mě ještě více utvrdila v mém rozhodnutí. Vnímám jako obrovský dar a čest, že mohu být součástí rodiny Dona Boska. Roman Turowski, Místní společenství Ostrava Formační materiály V září 2008 proběhlo v Jeníkově setkání formátorů, ze kterého vzešla potřeba vypracovat formační manuál pro jednotlivá setkání v rámci přípravné formace. Taktéž při volbě nové provinciální rady na kongresu v Praze Kobylisích byl předložen úkol nově zvolené provinciální radě tento materiál připravit. V současnosti, kdy začala pracovat nová provinciální rada, je na místě začít tato materiály připravovat. Proto se obracím na vás, kteří máte popřípadě vypracované svoje vlastní texty a metodiku přípravy, zda-li je můžete poskytnout formační skupině PR. Tahle výzva před krátkou dobou již zazněla, ale mohla uniknout pozornosti. Případné texty zašlete nejlépe v elektronické podobě na adresu ipnecasovi@topnet.cz, popřípadě se ozvěte na tel. 607 922 759. A pro ty z vás, kteří se popřípadě chcete osobně zapojit do vlastní práce na těchto textech, ozvěte se také na výše uvedeném kontaktu. První neformální setkání proběhlo v Karlíně na setkání s aspiranty a tímto děkuji všem zúčastněným za ochotu se spolupodílet na tomto manuálu. Další setkání je plánované na konci června. Na závěr chci upozornit na další plánované setkání formátorů ve dnech 18. 20. 9. 2009 které bude také v Jeníkově u Hlinska. Takže si již rezervujte termín, další informace budou později. Za formační skupinu PR Petr Nečas 4. DUCHOVNÍ CVIČENÍ Zpracované téma na exercicie pro ASC na rok 2009 Na webu dne 19. 04. Díky Jankovi máme k dispozici rozpracované téma na exercicie v letošním roce (Usilujme o to, aby se salesiánská rodina stala širokým hnutím osob pro spásu mládeže). Dokument si můžete stáhnout na webu v sekci Ke stažení, podsekce Formace. Webmistři 8
Nabídka duchovních cvičení pro mladé manžele Milí přátelé, salesiáni Dona Boska (SDB) a salesiáni spolupracovníci (ASC) nabízejí mladým manželským párům příležitost k duchovním cvičením v salesiánském duchu. Mladým manželským párem jsou míněni manželé do pěti let od svatebního slibu. DC proběhnou 9. 13. 9. 2009 na Lipinách (okres Benešov, cca 6 km před Voticemi). Exercitátorem bude provinciál SDB P. František Blaha. DC budou po ostatních neduchovních stránkách zajišťovat Hanka a Michael Chytrých (ASC). DC je určeno pro devět manželských párů (to je kapacita domu na Lipinách). Ubytování je velmi příjemné (pokud jde o atmosféru) nicméně hromadné (spaní pohromadě ve dvou velkých ložnicích). V polovině září je možné na vlastní riziko i náklady spát venku na zahradě. Kapacita domu i program DC zvládne přítomnost maximálně jednoho kojence. Cena je 900 Kč na osobu tzn. 1800 Kč na pár. Stravování bude zajištěno. Další informace dostanete a případné přihlášky zasílejte na adresu : michael.chytry@seznam.cz Ve chvíli, kdy bude dovršen počet přihlášených na možných devět párů, budeme všechny následující informovat o jejich pozici pod čarou. V případě rozhodnutí se účastnit nám prosím dodejte následující informace: jméno, adresa, email, telefon, poznámky (např. kojenec s sebou a jiné informace o vás, které vám přijdou důležité). Michael Chytrý 5. DNY SALESIÁNSKÉ SPIRITUALITY V Kroměříži proběhly VI. Dny salesiánské spirituality Na webu dne 19. 04. Od pátku do neděle probíhaly v Kroměříži VI. Dny salesiánské spirituality. Letošní v pořadí už šesté Dny salesiánské spirituality se věnovaly tématu: VÝCHOVA MLADÝCH K SALESIÁNSKÉ SVATOSTI Dominik Savio, Laura Vicuňa, Zefyrin Namuncurá za hojné účasti Dcer Panny Marie Pomocnice, Salesiánů Dona Boska, Salesiánů spolupracovníků a Volontarií Dona Boska v rodinné a velmi přátelské atmosféře. Materiály ze setkání prezentace, přednášky, fotografie se budou objevovat na našem webu průběžně po jejich zpracování Honza Tomiga Fotky z DSS Na webu dne 22. 04. 2009 Dny salesiánské spirituality jsou již minulostí, ale v našich vzpomínkách ještě dlouho zůstanou a my z nich můžeme čerpat pro naši spiritualitu. Našim vzpomínkám mohou napomoci fotografie a těm, kdo tam nebyli, mohou přiblížit skvělou atmosféru, která v Kroměříži panovala. Jsou dokumentem o dětech zapálených do hraní divadla, zpívající a tančící mládež a soustředěné obecenstvo při poutavých přednáškách o našich mladých svatých. Celému týmu, který tuto akci připravoval a zajišťoval patří díky, které neĺze ani slovy vyjádřit. Bylo to vše moc krásné, poučné a úžasné. Máte poklad v nebi. Těšíme se na příští DSS. Hana a Milan Jandáčci P. S.: Na webu se můžete podívat na pár fotek z DSS v Kroměříži. (Ve Form. snažení.) VI. Dny salesiánské spirituality přednášky k poslechu Na webu dne 28.4. Milí přátelé, nabízíme vám k poslechu záznam přednášek ze Dnů salesiánské spirituality v Kroměříži, prezentaci o Lauře Vicuni a několik materiálů k Dominiku Saviovi. H. T. 9
Vót ťéchnika!!! To nemá chybu!!! Máte jedinečnou příležitost poslechnout si přednášky z DSS a při tom si dál něco nerušeně pracovat na PC Pro ty, kdo na dnech nebyli, je to možnost se tam dostat a pro nás zúčastněné je to příjemné (a potřebné aspoň pro mě) připomenutí všeho předneseného Honzo, díky!!! Pán ti to oplať!!! Vděčný sazeč Trochu statistiky z DSS Datum Téma + přednášející Místo Spaní Jídlo (sobota) 8. 11. 4. 1999 Jan Bosko Fryšták 122 154 Pavel Kuchař Ludmila Němcová, FMA 20. 22. 4. 2001 M. Dominika Mazzarellová Koclířov 134 143 Maria Ester Posada, FMA 2. 4. 5. 2003 František Saleský Velehrad 213 233 don Morand Wirth, SDB 1. 3. 4. 2005 Matka Markéta Sv. Hostýn 194 254 Enrico dal Covollo 13. 15. 4. 2007 Štěpán kardinál Trochta Kroměříž 175 212 Štvanice začíná (historické pozadí jeho života) Jiří Kučera I kdybych šel temnotou rokle... (střípky ze života) Beno Beneš, SDB Práce, oběť, láska (Jeho heslo) Petr Zelinka, SDB 17. 19. 4. 2009 Výchova ve víře + manželé Krieglerovi, ASC Kroměříž 207 249 Výchova ke službě, odpovědnosti, oběti + manželé Cúthovi, ASC Dominik Savio František Jakubec ml. + skupina Laura Vicuňa Magda Chudíková, FMA Zezyrin Namunkura Pavel Čáp, SDB Za organizátory Hana Koudelková, FMA Milí přátelé, Hance jsem slíbil, že napíšu o svých zážitcích z DSS v Kroměříži článek, ale špatně jsem si to časově naplánoval a nyní po uzávěrce to už nestíhám Tak, dá-li Bůh, v příštím Zpravodaji se k těm pěkným dnům ještě vrátím. ;-) Fr. Jakubec st. 6. SPOLEČENSTVÍ SE PŘEDSTAVUJE Společenství MORAVSKÁ BRÁNA Maličko z geografie Moravská brána je od pradávna významnou komunikační spojnicí Moravy a Slezska, v celoevropském pohledu pak spojnicí Pobaltí se Středomořím. Od pravěku jí procházela Jantarová stezka, později jí byla vedena jedna z prvních a nejdůležitějších železničních tratí Habsburské monarchie Severní dráha císaře Ferdinanda spojující metropoli Vídeň s Haličí, Moravskou branou bude procházet také dálnice D 47 a v plánech je i průplav Dunaj Odra (na spolčo se možná budeme časem dopravovat i lodí ). Troška historie V 90. letech dvacátého století působilo v oblasti Severní Morava místní společenství Vsetín Hranice Ostrava I. III. 10
Na jednání místní rady dne 27. února 1995 v Petřvaldě byl projednán návrh na přerozdělení oblasti Severní Morava. O rok později, 9. února 1996, provinciální rada projednala přerozdělení oblasti Severní Morava a schválila vznik dvou společenství: 1. Přerov Lipník Hranice (později byl název doplněn o Kopřivnici) 2. Ostrava Na Vsetínsku pak pokračovalo místní společenství Vsetín Brumov-Bylnice. Od roku 2004 nese společenství Přerov-Lipník-Hranice-Kopřivnice název Moravská brána (z tisku zpravodaj č. 74 / 12. 6. 2004 - Místní společenství s názvem Přerov- Lipník-Hranice-Kopřivnice hlásí změnu: od letošního jara se jmenuje krátce, jasně a výstižně Moravská brána ). Protože se společenství jevilo co do počtu velikým, probíhala v roce 2006 měsíční setkání pokusně ve dvou termínech zvlášť Sever a zvlášť Jih (velkou roli hrála rovněž vzdálenost pro dojíždění až 100 km). Tento stav trval pouze jeden rok, zjistili jsme, že je nám po sobě smutno, že se potřebujeme a že nám chybí společná sdílení. Současnost V současné době společenství čítá 24 dospělých, 38 dětí a 5 vnoučat. A kteří že spolupracovníci do společenství patří? Jsou to: Pavel a Pavlína Jankovi (Pavel zastupuje naše společenství v provinciální radě), Ladislav a Jana Kupčíkovi (Láďa je koordinátorem společenství), Pavel a Vlaďka Kupčíkovi, Pavel a Věrka Šablaturovi, Jirka a Bohunka Fliedrovi, Pavel a Eva Bernardovi, Tomáš a Věrka Saňkovi, Jeník a Marcelka Žižlavští, František a Šárka Přikrylovi, Mirek a Anička Pavlovi, Miluška Goldová, Maruška Andrlíková a Ivanka Pospíšilová. Delegátem je P. Karel Jašek z Havířova Šumbarku. Mimo měsíční setkávání mají v našem společenství svoji tradici různé akce, ke kterým patří: lednová oslava svátku Dona Boska spojená s turnajem o putovní pohár v kuželkách, jarní chaloupka (Vidče, Hodoňovice), setkání zahajující prázdniny, společný srpnový výlet zakončující prázdniny, opět chaloupka podzimní a možná, že se ujme i společná zabijačka (v loňském roce proběhla poprvé a měla velký úspěch viz fotografie). Samozřejmostí a nedílnou součástí života společenství je postní duchovní obnova a také adventní duchovní obnova společná se společenstvím Vsetím a Broumov-Bylnice. Tak to je ve zkratce vše. Srdečně Vás všechny zveme k návštěvě společenství Moravská brána, našich akcí, chaloupek a výletů. Určitě přijeďte!!! Za společenství Moravská brána Věra Šablaturová Slíbený obrázek počátky nové tradiční akce Moc děkuji Věrce za pěkné představení jejich spolča (sliny se mi zbíhají při pohledu na ty jitrničky, jelítka ) jakož i Bohunce za představení minulé Jak tak koukám, zatím se iniciativy chápou pouze ženy. Tož, chlapi, zkusíte to příště aj vy? (I když, ruku na srdce, až přijde řada na nás, budu rád, když se iniciativy chopí naše spisovatelka Lída ;-) Sazeč 11
7. MODLITEBNÍ MOST Aktuální informace o Jendovi Na webu dne 27. 03. 2009 Milí, moje radost ve zprávě ze dne 23. 3. byla zase předčasná (v minulém Zpravodaji, pozn. red.). Naše houpačka se stále houpe. V pondělí večer (23. 3.) měl Jenda horečku a následovala opět hrozná břišní kolika, nevím, jak to nazvat. Protože si tělo nepomohlo, absolvovali jsme několik vyšetření. Akutní operaci prozatím vyloučili. Rentgen ani ultrazvuk neukázaly žádný zásadní problém. Žlučník to není, dnešní gastroskopie je též bez nálezu, žádné žaludeční vředy ani zánět sliznice jen na přední stěně žaludku se panu doktorovi zdálo, že na něj zvenku něco tlačí. Tak kromě kolonoskopie Jendu ještě čeká CT břicha, protože na ultrazvuku nebyla vidět slinivka Samé radosti. Tak jen, že Vaše modlitby jsou stále aktuální. Díky. Jana Šilhavá Reakce na webu: Přátelé Boží, držte se, po době postní přijde Aleluja!!! Jožka Myslíme na vás a ještě i spousta dalších. I pro mne bylo povzbudivé, jak se mne spousta salesiánů ptala, o koho a o jaký zdravotní problém jde, protože vás měli ve svých úmyslech modlitby. Hubáčkovi Vždy, když se přibližuje datum uzávěrky Zpravodaje, začínám maily oslovovat (nebo bombardovat? :-) členy PR s prosbou o zaslání jejich příspěvků. Ale nejen je Také se za vás poptávám na aktuální stav našich marodných chlapů. Od Jany jsem tentokrát dostal zprávu, že příspěvek nebude, spolu s vysvětlením, proč nebude. Ale ten samotný e-mail mi posloužil jako příspěvek, který s dovolením Jany přeposílám i vám Jak se plave každodenním životem Šilhavým? Františku, domlouvala jsem se s Jendou, že by tentokrát už mohl zkusit napsat on sám. Vypadalo to, že napíše... Dnes odpoledne (pondělí 4. 5.) měl rehabilitaci a já jsem byla v práci. Když přišel domů, v celém bytě byly tři centimetry vody. (Takové brouzdaliště... Předesílám, že v neděli večer byla havárie s vodou, tekla proudem po silnici sídlištěm, a tak nám ji zavřeli. Bažantovi nás založili pár kanystříky vody, no a někdo z nás doma nechal otevřený kohoutek...) Běžně bývám v pondělí doma, tentokrát ale ne... Jenda je taky stále doma, jen si na dvě hodinky odskočil na rehabilitaci... Když mi volal, ať hned jedu domů, nešlo to tak rychle, a tak jsem honem zkusila kamarádku ze sídliště, která mu jako anděl přišla na pomoc... Naštěstí to zvládli relativně rychle, protože sousedi pod námi mají jen mokré fleky na zdi a žádné velké škody. Když jsem dorazila já, bylo už to nejhorší uklizené. Příští týden Jendu čeká několik vyšetření, magnetická rezonance pooperačního stavu, vyšetření lícního nervu a rovnováhy, a pak u pana docenta, tak budeme mít asi víc informací. Zatím je to stále takové stejné a dlouhé a únavné. Zas dobře Jendovi ještě není. Oko ho stále zlobí, nezavírá se, nemůže dlouho číst nebo se dívat do obrazovky, tak si nedovede představit, jak bude pracovat. Tvář je pohyblivá tak napůl... Nevyzpytatelně ho začne bolet hlava a musí si jít hned lehnout a třeba to během dvaceti minut zase přejde... Já se trochu stydím to psát do Zpravodaje. Jenda chtěl poděkovat za modlitby s tím, že už je mu líp. Ale ono ještě asi moc není, i když já pozoruji, že se to přece jen lepší Jana 12
Svatý týden v jeho plné hloubce Na webu dne 09. 04. 2009 Ježíšovým vzkříšením se láska zjevila silnější než smrt, silnější než zlo. Jsme svobodní a náš život je nadějí. Benedikt XVI. Milá rodino, včera jsem měla vzácnou návštěvu, z které jsem měla velkou radost. Otec František Blaha byl v komunitě v Prostějově, tak se za mnou zastavil. Nechal se přemluvit na večeři a já jsem mohla vypovídat, co jsem měla na srdci. A protože František umí naslouchat, zůstal ještě další hodinu a čas běžel Tom byl včera na poslední embolizaci, ale nepodařilo se jim to embolizovat na 100 %, takže příští čtvrtek podstoupí zřejmě operaci, kdy mu malformaci odstraní. Pan primář, který ho bude operovat, si mě objednal na rozhovor na Velký pátek odpoledne. Tak se mi zdá, že letos asi poprvé prožívám Svatý týden v jeho plné hloubce. Díky za všechny modlitby. Vaše účast mě velmi posiluje. Vaše Olga K. P.S.: 1. Do maminčina bytu se přistěhoval syn Lukáš se svou ženou Jaruškou, tak budu mít v domě mužskou oporu a kdybych si mohla časem Toma přivézt domů tak odbornou pomoc, protože Jarka je fyzioterapeut a dělala jako rehab. sestra v Praze-Motole kolečko na různých odděleních. 2. Nacházíme v maminčině pozůstalosti různé poklady jako např. tatínkovy dopisy z vězení a maminčiny jemu do vězení od r. 1951 (ze Rtyně v Podkrkonoší, uranových dolů v Jáchymově, Ostravy ) do roku 1957, kdy byl propuštěn za dobré chování po odpykání poloviny trestu Moje dny salesiánské spirituality Na webu dne 21. 04. 2009 Moji milí, tak jsem se chystala, že pojedu na Dny sales. spirituality do Kroměříže a těšila se, že se tam s mnohými z vás potkám, ale nakonec jsem se rozhodla jinak. V pátek jsme měli formační spolčo a to Tomovi a mě vždy leželo a leží na srdci, tak jsem tam strávila večer. A dnes (v sobotu) není u nás doma ani noha (kromě té mojí), protože naši skauti jsou na jarní brigádě na skautské základně. Tak jsem toho využila do sytosti se jednou vyspala, dopoledne strávila v nemocnici u Toma a teď budu v duchu s vámi, protože budu psát tento dopis, který vám všem, kteří na nás myslíte, už dlouho dlužím. Jen jsem se nemohla dostat k psaní, protože čas přímo letí a já nestačím všechny ty události ani v mysli zpracovat. Vezměte to, prosím, také jako odpověď na všechny vaše milé e-maily a sms, na které třeba nestačím odpovědět. A teď k těm událostem: Tom byl v úterý velikonoční jako po Vzkříšení! Byla jsem tam s mojí švagrovou přítelkyní Jarkou, takže jsme se vzájemně ujišťovaly, že se nám to nezdá. Bylo vidět, že nás poznává, na různé naše otázky pokyvoval nebo vrtěl hlavou, tvářil se radostně a uvolněně a když jsme se modlili Otče náš, tak na konci řekl slyšitelně i viditelně, jak to přes tu trubičku tracheostomie v krku vůbec šlo: Amen. Taky už stiskne i povolí ruku. Nejí už jenom tekutou stravu Každý takový příslib dalšího probuzení vědomí je pro mě moc důležitý a radostný. Je zajímavé, že když se ho zeptám, jestli ví, že jsem jeho žena Olinka, tak někdy horlivě přikyvuje, ale když se ho zeptám, jestli se mu líbím, tak se jenom pěkně dívá, ani brvou nehne. Tak nevím, jestli tomu nerozumí nebo nechce rozumět Prostě je fakt, že v tom neforemném plášti, který na sebe musím vždycky navléct, i když jsem pod ním nastrojená, nemůžu konkurovat sestřičkám v těch jejich slušivých uniformách. A jak víte, Tom byl vždycky pravdivý. 13
Velikonoce jsem prožila moc hezky. Mohla jsem uplatnit svou schopnost improvizace, která Toma klidnou sílu nepřestávala uvádět za ta léta našeho soužití v úžas, ale teď mi moc pomáhá. Na Zelený čtvrtek jsme vždy měli doma v kruhu rodinném připomínku Poslední večeře s pečeným jehněčím, nekvašenými chleby, vínem, ležením na polštářích u prostřeného ubrusu na zemi a ohně v krbu a hlavně povídání do noci. A teď ti starší už ohlásili, že budou slavit paschu po mši sv. u bratří dominikánů. Musím přiznat, že jsem si docela oddechla, že aspoň nebudu tak prožívat, jak mi Tom a dětem tatínek chybí a Johance jsem slíbila, že si uděláme pěkný večer i bez slavnostní večeře. Po mši sv. nás ještě zvali moji milí příbuzní na paschu k nim, když jsme samy, ale naštěstí jsem odmítla, protože když jsme přišly domů a já zašla do koupelny ze stropu crčela voda kolem světla a v rozích byly velké mokré skvrny a na zemi potopa. Lukáše s Jaruškou, kteří se teď nastěhovali po babičce do bytu nad námi, jak jsem se o tom už myslím zmínila, jsme předtím potkali na chodbě našeho domu, že odcházejí na slavení paschy za přáteli. Podařilo se mi je ještě zadržet, protože jsem se lekla, že někde praskla voda. Nakonec jsme zjistili, že mladí jenom zapomněli dát hadici od pračky do vany a k jejich cti a mé radosti musím říct, že si nevyčítali a nehádali se, kdo je na vině. Prostě jsme odčerpali vodu, vytřeli, udělali jsme narychlo macesy, otevřeli láhev vína a poseděli a popovídali. Bylo to nakonec moc pěkné a neplánované prožití paschy v kruhu rodinném. V pátek jsem měla to plánované setkání s panem primářem, kdy mi řekl, že jsou tři možnosti dalšího postupu a mám se poradit s rodinou a říct, pro kterou jsme se rozhodli: 1. nechat malformaci tak, jak je s rizikem prasknutí, ale bez rizika dalšího zasahování do hlavy 2. ozáření gama nožem, 3. operace s úplným odstraněním (vyříznutím) malformace. Pan primář viděl operaci jako nejvhodnější řešení. Vyjadřuji se teď laicky, zjednodušeně, ale vysvětlování by bylo nadlouho a dnes už je zase všechno jinak. Události se hrnuly tak za sebou, že jsem vás ani nestačila o všem informovat. Teď je to tedy tak, jak jsem říkala že Tom ukázal po velikonočním pondělí další velké pokroky a pan primář mi řekl, že s tím, jak postupuje Tomova rehabilitace, se přiklání k ozáření gama nožem. Oslovil totiž jednoho profesora na Homolce v Praze a ten mu odpověděl, že s tím, jak se podařily embolizace, by měl tento zákrok šanci na úspěch. Začínám věřit, že Pán má s Tomem opravdu ještě plány tady na zemi. Jestli jste měli trpělivost a dočetli až sem, tak se chci sdělit ještě se dvěma pro mě radostnými událostmi: První: Už si ani nevzpomenu, který to byl den, ale jeden večer před Velikonocemi mi zavolal otec František Blaha, že je v komunitě v Prostějově a že by mě rád pozdravil. Bylo z toho moc pěkné a pro mě povzbuzující setkání. Druhá: Jezdila jsem z časových důvodů do nemocnice autem a utrácela hodně peněz za benzín a moc jsem se těšila, jak bude trošku tepleji, že začnu jezdit na kole. Ušetřím a prospěje to i mému zdraví Ten první slunečný den jsme si s Johankou udělaly výlet na kolech za tatínkem do nemocnice. V budově neurochirurgie jsem ho i s Johančiným kolem zamkla dvěma zámky k topení. Zpátky jsem ale musela jít pěšky, protože za tu hodinu mi ho stačil ukradnout nějaký vejlupek. Byla jsem fakt naprdnutá a ohlásila jsem to na policii, kde to moje skvělé kolo dárek od Toma k minulým Vánocům odhadli na tři tis. a ujistili, že od nemocnice nic nedostanu, protože jsem to neměla odstavené na místě pro to určeném! Pořád mě to ještě trápilo (pomohlo mi až to, když jsem se za toho zloděje 14
pomodlila, jak mi radila moje sestra), když mi volala Dana Ovečk., jak se mi daří.. Tak jsem jí to vyklopila. Netušila jsem, co bude následovat! Jaké bylo moje překvapení a musím říct, že i dojetí, když se tady zastavila na cestě do Kroměříže (na již zmiňované Dny ) a z kufru auta vytáhla složené kolo s nalepenými přáními od všech spolupracovníků z jejich pražského spolča! Už jsem ho vyzkoušela. Je supr! Hlavně má jednoduché ovládání přehazování. A zamykám ho u vrátnice do nemocnice. Takže Pán Bůh zaplať! A to už je dneska snad vše. Moc se omlouvám, že jsem se tak rozepsala. Snad vám to bude zase na dlouho stačit. Můžete mi věřit, že jsem vám toho ještě spoustu neřekla, co se během velikonočních dnů přihodilo, protože už je to zase jinak. A s tím jsem si vzpomněla na jednu velikonoční úvahu Josefa Luxe. Moc mě zaujala a když ji najdu, napíšu vám z ní víc. A protože už je půlnoc, tak to bude moje slůvko na dobrou noc. Teď jen stručně, co si pamatuji. Ta úvaha začínala židovskou anekdotou: U umírajícího starého, moudrého rabína stojí okolo postele jeho rodina a prosí, aby jim jako svou závěť, sdělil největší tajemství a nejvyšší moudrost, k níž dospěl za celý svůj dlouhý život. Nato on pronesl větu: Všechno je jinak. A vydechl naposled. Jestliže Kristus zemřel a vstal z mrtvých, potom opravdu můžeme říct, že od té doby v životě člověka všechno je jinak. DOBROU NOC vám přeje O L G A Reakce na webu: Milá Oli. Moc Ti děkujeme za tyto tvé řádky Myslím, že Hospodin zvolil nejlepší způsob prožití uběhlých dnů volna. Pro tebe znamenaly potřebný odpočinek a pro nás všechny obohacení o tvá svědectví. Vždyť kolika lidem bys toto všechno stačila na DSS sdělit? Myslíme na vás, ale i na ostatní neboť kdo nepotřebujeme Boží milosti a pomoc Jakoubci Olinko, děkujeme za podrobnou zprávu o stavu u vás doma! Každý večer se za Tomáše modlíme modlitbu ke Staříčkovi a myslíme přitom i na Tebe a celou vaši rodinu, aby vám všem dal Pán dostatek síly! M. Tkadlecová s komunitou spojené v modlitbě Milá Olinko, jsi moc hodná, že jsi se s námi podělila o zkušenost z Boží přítomnosti a Jeho lásky k těm, kdo mu důvěřují i v tak těžkých chvílích. Jsme zase povzbuzeni a budeme pokračovat v modlitbách za Toma a za celou vaši rodinu. Kéž vám Pán žehná! Marie Jílková Milá Olinko, s velkým pohnutím jsme si přečetli Tvoji obsáhlou zprávu. Děkujeme nesmírně za podrobné líčení, lépe se člověku modlí, když ví, do jaké situace prosí o mocnou nebeskou ochranu. Děkujeme za svědectví pevné víry a v modlitbách neustáváme. Za společenství ASC Praha-střed Kochovi Milá Olinko. Jsi nesmírně statečná žena. Kéž je Tvé prožívání dané situace vzorem všem nám, kteří si myslíme, že řešíme velké a složité životní problémy, jak je to častokrát kolem slyšet. Mysleli jsme na vás často o víkendu v Kroměříži a budeme i nadále v modlitbě. Celou rodinku moc zdravíme z Valašska. Drž se! Alena a Jan. Máte můj obdiv paní Olinko, že jste tak statečná Boží silou v tak složité situaci. A ještě to dokážete předat nám ostatním. Modlím se za Vás. Stáňa Tom promluvil! Na webu dne 23. 04. 2009 Milí, tak jsem myslela, že po tom dlouhém velikonočním dopise dlouho nenapíšu, ale mám tak úžasnou zprávu, že vám o tom napsat musím! Tom promluvil! Sundali mu tracheostomii, takže je to pro něho snažší, ale zároveň asi bolestivé a namáhavé. Zatím řekl jen několik slov a věty, kterým jsme nerozuměli, ale ta slova byla 15
smysluplnou odpovědí na otázku. Takže ví, že se jmenuje Tomáš, vzpomněl si, že já jsem Olinka Když jsem mu cvičila s nohama zamračil se a na otázku, jestli to bolí, pokýval hlavou a za nějakou chvíli řekl: Za-bo-le-lo! Když jsem mu zpívala známou písničku (hanáckou samozřejmě) a ptala se ho, jestli ji zná řekl: Znám Myslím, že jsou těmi pokroky překvapeni i sestřičky a doktoři. Takže díky Bohu a vám všem! Pořád nad vším přemítám dnes jsou to tři měsíce života v nemocnici pomalu mi dochází, co se vlastně přihodilo a že teď nás nejbližší bude teprve čekat kus poctivé šichty. Takže prosím ještě o modlitbu, abychom to zvládli. Jak už to tak bývá, tak se toho hrne hodně najednou, takže včera mi pan primář oznámil, že dnes jede Tom sanitkou do Prahy a na Homolce mu budou dělat ten avizovaný zákrok gama-nožem. Takže balím věci a vyrážím taky do naší matičky zlaté, stověžaté. Provedou to asi v pátek, tj. zítra, a v pondělí ho povezou zpátky do Olomouce už na rehabilitační oddělení na Hradisko. Takže potom zase podám zprávu o stavu T.K.. Vaše vděčná, pořád doufající, někdy pořádně unavená (těším se, že budu v Praze v noci spát, protože tam není počítač) Olga Opět povzbudivé reakce na webu Tomův stav aktuálně 4. května Milí přátelé, je to neuvěřitelné, jak často vychází Zpravodaj už zase bych měla napsat pár řádků o nás pro naši salesiánskou rodinu. Tom už je po zákroku na Gama-noži, který proběhl v pořádku. Jen je Tomáš po něm v nějakém útlumu. Z euforie, kterou jsem prožívala, když promluvil, jsem se zase probrala do tvrdé reality. Tom je teď už v Olomouci na rehabilitačním oddělení je tam velmi pěkné, rodinné prostředí s intenzivní rehabilitací, takže doufám, že se probere z pasivity. Na radu pana primáře za ním zatím chodíme zase jen nejbližší rodina a doufáme, že dojde ke zlepšení, ale půjde to pomalu, velmi pomalu.a my máme čas, jak řekl pan primář. Mám pocit, že Tomáš už nějak začíná chápat svou situaci, ale zatím je statečný a trpělivý. Teď pro něho nastane asi velmi těžké období smíření se svým stavem. Díky za vaši podporu. Olga P.S.: Na kole se mi jezdí výborně. Do nemocnice jsem to zvládala přes nádherně barevné parky a pak do kopce za 20 minut. Teď jezdím na rehabilitační oddělení Hradisko zase jiným terénem kolem řeky. 8. DO TVÝCH RUKOU, PANE Radujte se v Pánu vždycky, znovu říkám, radujte se! Vaše mírnost ať je známa všem lidem. Pán je blízko. Filipanům 4,4 5 Uprostřed velikonoční radosti se v dopoledních hodinách svátku svatého Vojtěcha 23. dubna 2009 vrátil do nebeského domova, Ježíšovy blízkosti a Otcovy náruče jeho věrný služebník P. Jan Křížek, salesián Dona Boska 16
Byl učitelem matematiky a fyziky. Dlouhá léta nemohl veřejně vykonávat své salesiánské poslání a pracoval jako údržbář a později jako stavební dělník na přehradách. Po Pražském jaru 1968 působil jako salesiánský kněz v severních Čechách a na Prostějovsku. Zemřel ve věku 86 let. S vděčností za všechno, čím nás obdaroval, a ve víře v Ježíše Krista, díky němuž pokračuje společenství svatých, jsme s ním vytvořili společenství při eucharistické bohoslužbě ve čtvrtek 30. dubna 2009 v 11.00 hodin v kostele sv. Terezie z Lisieux na Kobyliském náměstí v Praze 8 a poté jeho tělesné ostatky uložili mezi spolubratry na ďáblickém hřbitově. Děkujeme za Vaše modlitby a za následování jeho odkazu. P. Jan Křížek se narodil 26. 8. 1922 v Březsku u Prostějova. Měl devět sourozenců a jeho tatínek byl tkadlec. Jenda se vyučil strojním zámečníkem. O salesiánech se dozvěděl ve skupině mládeže ve Zlíně, kterou vedl ThDr. Vrzalík. V roce 1945 začal studovat gymnázium ve Fryštáku. Noviciát prožil v Hodoňovicích, první sliby složil v roce 1948 a trvalý slib 5. 12. 1959 v Liptále do rukou P. Josefa Lepaříka. V roce 1951 maturoval v Lipníku nad Bečvou. Po maturitě pracoval v Liptále na Vsetínsku ve firmě Lipta. V letech 1952 1955 studoval na Pedagogické fakultě v Olomouci matematiku a fyziku, které potom vyučoval na průmyslové škole v Zábřehu na Moravě. Když v roce 1957 probíhaly soudy se salesiány, musel přejít jako nespolehlivý do manuálního zaměstnání. V roce 1957 pracoval jako údržbář v Domově důchodců v Osoblaze a v roce 1959 v téže profesi v zoologické zahradě v Olomouci-Kopečku společně se spolubratrem P. Josefem Lepaříkem. V roce 1960 přešel do Vodních staveb na přehradu Hracholusky, kde pracoval v laboratoři s P. Vikem, a v roce 1966 přešel s ostatními salesiány na přehradu Nechranice. Při zaměstnání soukromně studoval bohosloví a 26. 6. 1962 byl v Praze tajně vysvěcen na kněze biskupem Trochtou. Po politickém uvolnění vyučoval v letech 1968 1970 na gymnáziu v Mostě a přitom vypomáhal v duchovní správě v Bílině, kde byl tehdy administrátorem salesián P. Hrbatý. V letech 1970 1990 byl administrátorem v Kravařích u České Lípy, v dalších dvou letech v Libochovicích a okolí. Své dříve nabyté odborné technické znalosti upotřebil na farách v pohraničí, kde často sám opravoval střechy na kostelích a dělal různé menší technické úpravy na farách. V letech 1992 1997 působil na rodné Hané na učilišti ve Vřesovicích a vypomáhal v duchovní správě v okolních farnostech. 13. 12. 1996 měl autohavárii, která se podepsala na jeho zdravotním stavu. Od roku 1998 pobýval jako důchodce v salesiánském domě v Praze-Kobylisích. Od srpna 2004 žil v Charitním domově pro duchovní ve Staré Boleslavi v laskavé zdravotní a ošetřovatelské péči tamního personálu a zejména sester Společnosti dcer křesťanské lásky sv. Vincence de Paul. V jejich přítomnosti, doprovázen jejich modlitbami a modlitbami ostatních obyvatel domova naposledy tiše vydechl o svátku svatého Vojtěcha 23. dubna 2009. Otec Jenda byl dobrácké povahy a uměl žertovat. Radost vyjadřovaná tleskáním ho neopouštěla, ani když už se nemohl vyjadřovat slovy. Byl poctivým a věrným knězem, i když byl leckdy v severočeských kostelích při bohoslužbě sám. Měl blízký a upřímný vztah k Panně Marii Pomocnici. 17