Blankosměnka Diplomová práce

Univerzita Karlova v Praze Právnická fakulta Dominik Fojtů Blankosměnka Diplomová práce Vedoucí diplomové práce: JUDr. Mgr. Vít Horáček, Ph.D. Katedra: Katedra obchodního práva Datum vypracování práce (uzavření rukopisu): březen 2013

Prohlašuji, že jsem předkládanou diplomovou práci vypracoval samostatně, všechny použité prameny a literatura jsou řádně citovány a práce nebyla využita k získání jiného nebo stejného titulu. V Praze dne 4. dubna 2013 Podpis:

wenn stets ein Gott geniessen kann, bin ich dem Wechsel untertan (Tannhäuser ve stejnojmenné Wagnerově opeře) Rád bych na tomto čelném místě poděkoval vedoucímu mé práce, JUDr. Mgr. Vítu Horáčkovi, Ph.D., za ochotu ujmout se tématu a za poskytnutí cenných rad při vytváření práce. Dále bych rád poděkoval svým rodičům, jejichž obětavá podpora mi umožnila na právnické fakultě studovat.

Obsah Obsah... 1 Úvod... 3 1. Historický úvod... 4 1.1 K historii směnky... 4 1.2 K historii právní úpravy... 5 1.2.1 Ve světě... 5 1.2.2 V tuzemsku... 7 2. Pojmosloví... 9 2.1 Směnka... 9 2.2 Nad pojmem blankosměnka... 9 3. Pojmové znaky blankosměnky... 12 3.1 Neúplnost obsahu... 13 3.2 Záměrnost neúplnosti... 15 3.3 Dočasnost neúplnosti... 16 3.4 Určenost přeměnit se v úplnou směnku... 17 3.5 Alespoň jeden podpis... 18 3.6 Existence vyplňovacího práva... 21 4. Vyplňovací právo... 22 4.1 Charakteristika vyplňovacího práva... 22 4.2 Vznik vyplňovacího práva... 25 4.2.1 Způsob a forma... 25 4.2.2 K dohodě o vyplnění z pohledu smluvního práva... 29 4.2.3 Časový a osobní rozměr vzniku, předání listiny... 31 4.3 Rozsah, využití a zánik vyplňovacího práva... 33 4.3.1 Rozsah... 33 4.3.2 Využití a jiný zánik vyplňovacího práva... 34 4.4 Realizace odchylně od smlouvy... 36 4.4.1 Neúplné využití vyplňovacího práva - podvyplnění... 37 4.4.2. Porušení vyplňovacího oprávnění... 39 4.5 Shrnutí vznik platné směnky, otázka převoditelnosti... 43 4.6 Trestněprávní exkurz... 44 5. Podoby blankosměnky a alternativní klasifikace... 46 5.1 Blankoakcept... 46 5.2 Blankoaval... 47 5.3 Dělení blankosměnek dle Chalupy... 47 6. Některé procesní aspekty a obrana dlužníka... 49 6.1 Arbitrabilita směnek... 50 6.2 Směnečný platební rozkaz... 51 6.3 Námitky... 53 Závěr... 56 Použitá literatura... 57 Knihy... 57 Články... 57 Internetové zdroje (vždy nahlédnuto nejpozději dne 22 března 2013)... 58 Akademické práce... 59 1

Rozhodovací praxe... 59 Právní předpisy České republiky... 62 Abstrakt... 63 Abstract Blank Note... 64 Klíčová slova / Keywords / Schlüsselwörter... 65 2

Úvod Ze široké rodiny cenných papírů jsou směnky patrně nejstarší. Podle mého názoru navíc nejzajímavější, a to už pro svůj neopakovatelný historický vývoj, který vznešeně řečeno představuje nejlepší syntézu hospodářských potřeb a odborníky vytvářeného práva. Nejzvláštnější z nejzajímavějších jsou blankosměnky, listiny zpočátku záměrně neúplné, jejichž finální podobu utváří vůle stran komplikovaněji, než je tomu u jiných cenných papírů. Tím blankosměnka klade zvýšené nároky na své uživatele, zároveň jim ale umožňuje přizpůsobit ji zcela potřebám svých vztahů, ať už je směnkou platební, nebo nejčastěji zajišťovací. Flexibilita je umožněna existencí a nuancemi vyplňovacího práva, které je v práci rovněž podrobně popsáno. Otázky s blankosměnkami spjaté jsou přitom pořád aktuální, navzdory vysoké stálosti právních předpisů a soudního rozhodování. Renesance používání směnek v českém ekonomickém životě přinesla potřebu více se jimi zabývat. Potřebu o to palčivější, že zákonná úprava je jen velmi stručná. Jak napoví šíře zdrojů, které jsou dnes již k dispozici, včetně mnohých rozhodnutí zejména Nejvyššího soudu a Vrchního soudu v Praze, právní věda i praxe na tuto potřebu vyčerpávajícím způsobem odpovídá, nejen u směnek obecně, ale i co se týče jejich blankopodob. Přesto nejsou některé otázky zodpovězeny plně či v odpovědích nepanuje shoda. V předkládané práci si kladu, mimo shrnutí poznatků o blankosměnce obecně, za cíl takové aspekty najít a zaujmout k nim vlastní stanovisko. Své náhledy dokládám i odkazy na závěry teorie a rozhodovací praxe německé; z praktických ohledů tak činím vždy u sporné otázky a nikoli ve zvláštní komparativní kapitole. V úvodu považuji za vhodné vyjádřit se k častému předsudku a tiché námitce, že blankosměnka je cosi nebezpečného, nevyzpytatelného či snad rovnou nekalého. Další text snad takový názor nepřímo vyvrací. Přesto nelze nepoznamenat, že by měla být nástrojem obeznámených, bdělých a rozvážných. Jen při zachování vhodné opatrnosti nebude dlužník poddán směnce tak zoufale, jak si v mottu této práce byť ve výroku záměrně velmi volně přeloženém a ještě volněji chápaném naříká Wagnerův hrdina, minnesänger Tannhäuser. 3

1. Historický úvod 1.1 K historii směnky Cenné papíry jakožto listiny (dnes již nikoli výlučně) ztělesňující jistý nárok, který může jejich majitel uplatnit za vystavovatelem, prošly dlouhým historickým vývojem. Jakkoli se tato práce zabývá jen specifickou podobou pouze jednoho druhu cenného papíru, považuji za vhodné a zajímavé některá období ve vší stručnosti připomenout. Teorii, že první předchůdci cenných papírů, konkrétně pokladničních poukázek, se objevují již v Babylónii, uvádí s odkazem na archeologické vykopávky Vítek 1. Není bez zajímavosti, že tato myšlenka našla i beletristické zpracování ve Waltariho populárním Egypťanu Sinuhetovi. Jako druhou epochu není ve středoevropském prostoru možné nezmínit dobu (klasického) římského práva. To však překvapivě vývoji příliš nepřálo. K neformálním úmluvám řazený slib bankéře vyplatit třetí osobě určitou částku jménem svého klienta (receptum argentarii) se v závazek podobný směnečnému nepřetvořil, doložky na doručitele či na řad se nevyvinuly. Etapou připomínanou v souvislosti s vývojem cenných papírů obecně a konkrétněji pak již s původem směnky patrně nejčastěji je středověk, jmenovitě křižácké války, čilý obchodní ruch a rozvoj těch, kdo se mu věnovali, zejména měst severní Itálie. Podle Kovaříka bylo již v tomto na co navazovat 2. Vítek pak uvádí: všeobecně se má za to, že prvními skutečně cennými papíry v pravém slova smyslu byly směnky, jež byly používány v severoitalských městských republikách 3. Není těžké pojmenovat důvody, pro které si směnka získala italské bankéře. Bezpečnost na cestách kolísala od nevalné po iluzorní, převoz hotových peněz nebyl nikterak snadnou záležitostí. Směnka toto riziko úspěšně snižuje, k tomu navíc odstraňuje problémy s potenciálně nákladnou směnou cizí měny za místní. Oprávněný, například kupec, získal od kampsora listinu se slibem, že ji kampsor sám či jeho obchodní partneři na určeném místě vyplatí. Tím umožňuje oprávněnému, remitentovi, cestovat do jiného 1 KOTÁSEK, Josef a kol. Kurs obchodního práva. Právo cenných papírů. 5. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009. str. 4. 2 KOVAŘÍK, Zdeněk. Směnka a šek v České republice. 6. vydání. Praha: C. H. Beck, 2011, str. 1. 3 KOTÁSEK, Josef a kol. Kurs obchodního práva. Právo cenných papírů. 5. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009. str. 7. 4

města či země s jistotou, že přímo jemu či (po dalším vývoji) tomu, koho určí, bude vyplacen určitý obnos vmístní měně. Tolik počátky směnky vlastní. Směnka cizí příkaz jinému zaplatit určitou sumu se vyvinula z jakéhosi doprovodného dopisu obchodnímu partnerovi kampsora, který vcílové destinaci neměl vlastní zastoupení. Tento dopis obsahoval výzvu zaplatit směnečnou sumu a postupně nabyl takového významu, že nebylo nutné vydávat zvlášť směnku. Později přibyly další typické instituty, směnečný akcept a indosament, který směnku přeměnil v oběžný cenný papír. Směnárenská funkce tím ustoupila, informace o kauze na směnce se stala nepotřebnou - a směnka abstraktním cenným papírem. 4 1.2 K historii právní úpravy 1.2.1 Ve světě Je všeobecně uznáváno, že málokteré právní odvětví je tak stabilní a jeho předpisy tak zřídka novelizovány jako právo směnečné. Vývoj směřoval od místního zvykového práva přes mnohostátní roztříštěnost (v roce 1847 platilo v Německu 55 různých směnečných řádů!) 5 po vznik oblastí, které se hlásily ke stejnému systému směnečného práva (v 19. století francouzská, rakousko-německá a dodnes samostatná anglosaská). Praktické potřeby vedly k úvahám o sjednocení. Konference v Lipsku konaná roku 1847 přinesla Směnečný řád, posléze převzatý vnitrostátními právními řády účastníků německých států a Rakouska. Konference v Haagu, probíhající letech 1910 až 1912, se zaměřila na sjednocení směnečného práva francouzské a rakousko-německé oblasti. Další vývoj byl zbržděn množstvím uplatněných výhrad a přerušen první světovou válkou. Nejvýznamnějším unifikačním počinem jsou však bezesporu výsledky konference jednající v Ženevě v roce 1930. Došlo k podepsání celkem tří úmluv, jmenovitě Úmluvy o jednotném zákonu směnečném, Úmluvy o střetech zákonů a Úmluvy o směnečných poplatcích. Prvně zmíněná úmluva je nejdůležitější, představuje vlastně samotný text zákona určený k převzetí do právních řádů účastníků konference. Úmluva nabyla platnosti 1. ledna 1934. Je zajímavé, že soubor úmluv 4 HOLZHAMMER, Richard. Allgemeines Handelsrecht und Wertpapierrecht. Achte, verbesserte Auflage. Springer-Verlag Wien New York, 1998, str. 317. 5 tamtéž 5

je navzdory nevysokému počtu signatářů a ratifikujících 6 základním kamenem jedné oblasti směnečného práva. Je tomu tak proto, že i ti, kdo ženevské úmluvy nepodepsali, přesto fakticky tyto úmluvy do svého práva inkorporovali a tohoto práva se ve svém vnitrostátním směnečném zákonodárství přidržují. 7 Co se vývoje blankosměnky týče, Kovařík a shodně i Kotásek poznamenávají zajímavou skutečnost k její přípustnosti, která byla podle Kotáska předmětem sporů. 8 Oba autoři ale dokladují tradiční přípustnost blankosměnky vnašem právním řádu poprvé od roku 1853 a za první republiky též zákonem č. 1/1928 Sb. Široce byla blankosměnka akceptována právě na ženevské konferenci. Kotásek přiznává zásluhy za připuštění její existence polským a československým delegátům. 9 Jednou z možných výhrad k Úmluvě bylo právo vynechat čl. 10 a blankosměnku tak neuznat; tuto možnost využily tři země Belgie, 10 Francie 11 a Brazílie. 12 Od třicátých let lze proto mluvit o ženevském směnečném právu a o anglosaské směnečněprávní oblasti. Spojené království si dodnes drží svůj Bills of Exchange Act z roku 1882. 13 I úpravy ostatních států common law již většinou dosáhly důstojného věku, australský Bills of Exchange Act pochází z roku 1909, 14 stejnojmenný novozélandský zroku 1908. 15 Ani jeden svůj předobraz nezakrývá. Kanada se sice v roce 1985 rozhodla pro novou úpravu, 16 její čl. 9 ale jasně určuje, že anglické právo platí dál, pokud není rozporné s výslovnou úpravou nového zákona. 6 Ratifikací bylo do roku 1942 pouhých 19; podle http://treaties.un.org/pages/lonviewdetails.aspx?src=lon&id=547&lang=en. 7 KOVAŘÍK, Zdeněk. Směnka a šek v České republice. 6. vydání. Praha: C. H. Beck, 2011, str. 6-7. 8 KOTÁSEK, Josef. Nad směnečným právem. Komentář k čl. I zákona směnečného a šekového - 9 až 10. Obchodní právo 9/2002, str. 15. 9 tamtéž 10 Dnes belgický Code de commerce úpravu blankosměnky podle Úmluvy obsahuje, též v čl. 10. Pro elektronickou databázi belgických zákonů viz http://www.ejustice.just.fgov.be/loi/loi.htm. 11 Srov. absenci ustanovení o blankosměnce ve francouzském Code de commerce. Pro elektronickou databázi francouzských zákonů viz http://www.legifrance.gouv.fr/. 12 Srov. absenci ustanovení o blankosměnce v brazilském směnečném zákoně - Decreto Lei n.º 2.044 ze dne 31. prosince 1908, přístupný na http://www.planalto.gov.br/ccivil_03/decreto/historicos/dpl/dpl2044.htm. 13 Přístupný na: http://www.legislation.gov.uk/ukpga/vict/45-46/61. Přímé odkazy na jednotlivé zákony uvádím, neboť podobnost či raději jednotnost anglosaské oblasti je v literatuře tvrzena, ale nedokládána. 14 Přístupný na: http://www.comlaw.gov.au/details/c2012c00128. 15 Přístupný na http://www.legislation.govt.nz/act/public/1908/0015/latest/dlm137811.html. 16 Přístupná na http://laws-lois.justice.gc.ca/eng/acts/b-4/fulltext.html. 6

Základní úpravou pro Spojené státy americké představuje čl. 3 Uniform Commercial Code z roku 1952. Zapletal pozmenává, že americký UCC akcentuje oběžnou povahu směnek a tudíž nutnost federální regulace. 17 Posledním unifikačním pokusem je United Nations Convention on International Bills of Exchange and International Promissory Notes z roku 1988, vypracovaná UNCITRAL. 18 Dosud však byla ratifikována jen 5 státy zpotřebných deseti. Jejím cílem je překlenout rozdíly obou oblastí vlastní úpravou. Ta se však podle čl. 1 odst. 1 a 2 této úmluvy bude aplikovat, pokud bude směnka v nadpisu a směnečném textu informovat, že je směnkou mezinárodní. 19 Úprava je tedy paralelní k oběma oblastem, resp. k úpravám národním a je nutno se jí přímo dovolat. Blankosměnkou se zabývá čl. 12, který blankopodpisateli proti vlastníkovi rovněž přiznává obranu v případě bezsmluvního či protismluvního vyplnění. 1.2.2 V tuzemsku Kovařík uvádí, 20 že směnka zdomácněla již po nástupu Lucemburků na český trůn, své tvrzení podpírá odkazem na zachovanou směnku, kterou moderně řečeno avaloval Jan Žižka. Jako v celosvětovém měřítku se i u nás opakuje řetězec vývoje obyčej místní předpis kodifikace, kdy první psanou směnečnou normou u nás byl patent Marie Terezie z roku 1763. Již zmíněný lipský Směnečný řád, do rakouského práva zavedený patentem z roku 1850 (novelizovaný roku 1853, aby umožnil existenci blankosměnky), byl po několika novelizacích převzat recepční normou i do právního řádu poválečné Československé republiky. Nesnáz nově vzniklého státu, existence vícera právních řádů na jeho území, se projevila i ve směnečné oblasti. Tuto potíž se podařilo odstranit roku 1927 přijetím směnečného zákona č. 1/1928 Sb. Bezprostředně předcházející dualismus rakouské a uherské úpravy byl tak nahrazen úpravou jednotnou, která se přiklonila k rakousko-německé právní oblasti. Pro tuto práci je nejdůležitější ustanovení 6 odst. 2 prvorepublikového zákona směnečného, který zněl: Okolnost, že v době podpisu směnky některá z podstatných náležitostí 17 ZAPLETAL, Pavel. Srovnání právní úpravy směnek v ženevském a anglosaském právu. Právní rozhledy 11/1999 18 Pro text, výkladovou zprávu a další informace viz http://www.uncitral.org/uncitral/en/uncitral_texts/payments/1988convention_bills_promissory.html. 19 Text pro cizí/vlastní směnku zní International bill of exchange/promissory note (UNCITRAL Convention. 20 KOVAŘÍK, Zdeněk. Směnka a šek v České republice. 6. vydání. Praha: C. H. Beck, 2011, str. 7. 7

chyběla a teprve později byla doplněna, není na závadu ani platnosti směnky, ani závaznosti podpisu. Stalo-li se doplnění bezprávně nebo proti úmluvě, může být namítnuto směnečnému věřiteli jen, jestliže doplnění takového byl účasten anebo jestliže, nabývaje směnky, o něm věděl anebo věděti musel. 21 Ženevské konference bylo Československo účastno, stalo se signatářem přijatých úmluv, ty však neratifikovalo. K ženevské směnečněprávní oblasti se výslovně přihlásilo až po právnické dvouletce přijetím zákona směnečného a šekového č. 191/1950 Sb. Pro úplnost je nutno uvést, že Jednotný směnečný zákon byl na území Protektorátu Čechy a Morava de facto zaveden již roku 1940, vládním nařízením č. 111/1941 Sb., které zavedlo Jednotný směnečný řád po německém vzoru. Je paradoxem, že zákon č. 191/1950 Sb., zákon směnečný a šekový (dále jen ZSŠ ) 22, do našeho právního řádu zavedl Jednotný směnečný zákon, tedy normu upravující nástroj svobodného obchodu, vdobě, která svobodě nepřála vůbec, včetně podnikatelské. Důvodová zpráva je poměrně lakonická a trochu alibistická. Konstatuje se, že k ženevským úmluvám přistoupil i Sovětský svaz, Polsko, Rumunsko, a že směnky se nadále používá jako úvěrního prostředku. Proto i když v našem hospodářství, sloužícím k výstavbě socialismu, směnka a šek ztratily zejména zavedením placení bez hotových peněz svůj dřívější význam, je třeba, aby směnečný a šekový styk s cizinou byl upraven stejným způsobem jako ve většině cizích států. 23 O ZSŠ platí plně poznámka o stabilitě právní úpravy vetknutá na začátek této podkapitoly. Za dobu své účinnosti byl totiž novelizován pouze dvakrát, poprvé v otázce zachování lhůt při využití poštovních služeb a podruhé v souvislosti s insolvenčním zákonem. To je v českém právním řádu skutečné unikum. 21 Citováno dle KOTÁSEK, Josef. Nad směnečným právem. Komentář k čl. I zákona směnečného a šekového - 9 až 10. Obchodní právo 9/2002, str. 23. 22 Vzhledem ke shodné textaci našeho ZSŠ a německého WG používám v dalším textu při odkazu na závěry německé teorie či praxe českého dělení textu a českých zkratek. 23 Důvodová zpráva je přístupná zde:http://www.psp.cz/eknih/1948ns/tisky/t0528_03.htm. 8

2. Pojmosloví Předchozí kapitola byla věnována vývoji institutu pouze naznačeného, avšak nedefinovaného. Úkolem této kapitoly je tento nedostatek napravit. 2.1 Směnka Jednotný směnečný zákon a tedy ani právní úpravy ženevské oblasti zákonnou definici pojmu směnky neobsahuje. Dotvořit definici proto připadlo doktríně a praxi. Dlužno říci, že jejich různost nečiní v praxi větší problémy. Většinou zdůrazňují to nejpodstatnější, totiž slib či příklaz zaplatit určitou sumu. Pro Chalupu je tak směnka listinným cenným papírem, do kterého je vtělena abstraktní peněžitá pohledávka. Směnka není pouhým důkazem o existenci pohledávky a závazku, ale listinou, se kterou jsou směnečná pohledávka a jí odpovídající závazky neoddělitelně spjaty 24. A například Kotásek používá definici listinný cenný papír se zákonem předepsaným obsahem, ve kterém jeho výstavce buď sám slibuje, že zaplatí jiné osobě určitou peněžitou částku [ ], anebo platit určité osobě přikazuje [ ]. 25 2.2 Nad pojmem blankosměnka Stejně jako není definována směnka, tak Jednotný směnečný zákon neposkytuje přímou definici pojmu stěžejního pro tuto práci blankosměnku zdánlivě nechává stranou. Základ pro veškeré úvahy, 10 ZSŠ, 26 dokonce slovo blankosměnka ani neobsahuje. Vcelém ZSŠ se s ním setkáme pouze jedenkrát, v 77 odst. 2, podle kterého pro vlastní směnku platí vyjmenovaná ustanovení vážící se ke směnce cizí; na 10 se odkazuje právě pomocí zkratky blankosměnka. Kovařík se tedy mýlí, když tvrdí, že z hlediska samotného označení není blankosměnka termínem psaného práva, v žádném právním předpise se takový výraz neobjevuje. 27 Při pohledu na zákonný text může napadnout, zda není nesprávné, že blankosměnka není výlučně připuštěna. Tuto úvahu považuji za přinejmenším 24 CHALUPA, Radim. Zajišťovací směnka. Linde Praha, 2009, str. 24-25. 25 KOTÁSEK, Josef a kol. Kurs obchodního práva. Právo cenných papírů. 5. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009. str. 173. Jedná se tedy o definici v textu učebnice. 26 Nebude-li výslovně uvedeno jinak, takto zestručnělý odkaz se vztahuje vždy na příslušné ustanovení čl. I ZSŠ. 27 KOVAŘÍK, Zdeněk. Vznik, podstata a zánik práva vyplnit blankosměnku. Právní rozhledy 1/2007. 9

dnes již teoretickou. Přípustnost daná již tradicí byla zmíněna výše; je to však především analýza ustanovení 10 ZSŠ, která blankosměnku jasně aprobuje. Souhlasím tedy plně s Chalupou v tvrzení: Vyjadřuje-li se zákon k důsledkům nedodržení ujednání o způsobu vyplnění blankosměnky, a vypočítává-li dokonce účastníky směnečného vztahu, kterým lze nedodržení ujednání o způsobu vyplnění blankosměnky namítat, jednoznačně tím blankosměnkám přiznává směnečněprávní relevanci. 28 Je zajímavé, že tentýž autor dříve zastával názor výrazně kritičtější, kdy absenci výslovného připuštění blankosměnky považoval za největší mezeru v úpravě blankosměnky. 29 Samotný pojem je vyjádřením jednoho ze zásadních znaků tohoto nástroje. Blanco či bianco upozorňuje na skutečnost, že zárodek směnky obsahuje bílá, čistá prázdná místa určená k pozdějšímu vyplnění. ZSŠ hovoří o neúplnosti při vydání. Literaturou nabízené definice se i nyní v podstatných aspektech většinou shodují. Pro Chalupu je blankosměnka listina emitovaná jako zárodek směnky nebo jako směnka s neúplným obsahem. Neúplnost obsahu listiny je přitom záměrná a dočasná. 30 Či v jiném pojednání [ ] listina s neúplným obsahem, která byla emitována s tím, že bude dodatečně doplněna na úplnou směnku a k jejímuž doplnění zhotovitel nabyvateli udělil vyplňovací právo. 31 Kovařík pojímá blanskoměnku jako listinu, která je záměrně vydána v nehotové formě tím, kdo se na tuto listinu podepsal a který při vydání směnky udělí nabyvateli tzv. směnečné právo vyplňovací. 32 A naposledy rozsáhlejší popis Kotáskův: Blankosměnka je listina, která ještě není směnkou, ale má se jí teprve stát. [ ] Blankosměnku tak lze pracovně definovat jako vědomě neúplnou listinu, která se má podle dostatečně určitě vyjádřené vůle účastníků stát směnkou. Listina přitom musí nést určitý podpis, nejčastěji podpis výstavce nebo příjemce (blankoakceptanta). Předává se nabyvateli, se kterým se současně uzavírá dohoda o vyplňovacím právu. 33 Je patrné, že citovaní autoři své definice pojímají jako shrnutí pojmových znaků blankosměnky. Pro Kovaříka je to tedy přítomnost aspoň jednoho podpisu, určení listiny za směnku, její záměrné vydání a udělení vyplňovacího 28 CHALUPA, Radim. Zákon směnečný a šekový. Komentář. 1. část Směnky. 2. vydání. Linde Praha 2006, str. 91. 29 CHALUPA, Radim. Blankosměnka v podnikatelské praxi. Právní rádce 4/1999 (zvláštní příloha). 30 CHALUPA, Radim. Excesivní vyplnění blankosměnky a změna textu blankosměnky. Právní rádce 12/2009. 31 CHALUPA, Radim. Základy směnečného práva. Linde Praha 2008, str. 80. 32 KOVAŘÍK, Zdeněk. Směnka a šek v České republice. 6. vydání. Praha: C. H. Beck, 2011, str. 118. 33 KOTÁSEK, Josef. K některým praktickým aspektům blankosměnky. Bulletin advokacie 9/1998. 10

práva. V jiném pojednání přidává dva další znaky, totiž upravenost právem a výslovnou úpravu obrany toho, kdo byl nesprávným vyplněním dotčen. 34 Mínění zastávané Chalupou a Kotáskem se shoduje. Uvedené názory nejsou rozporovány ani rozhodovací prací Nejvyššího soudu. 35 Plně ve shodě se vším uvedeným budu tedy za blankosměnku nadále považovat listinu, která vyhovuje následujícím podmínkám (při dalším zkoumání bude patrné, že se nutně prolínají): 1. je neúplná co do obsahu; 2. tato neúplnost je záměrná; 3. tato neúplnost je dočasná; 4. je určena přeměnit se v úplnou směnku; 5. obsahuje alespoň jeden podpis; a 6. existuje k ní vyplňovací právo. Listina, která při emisi nevyhovuje všem těmto podmínkám, není blankosměnkou. Pro úplnost se na tomto místě sluší dodat, že ze skupiny úkonů záměrně obsahujících prázdná místa ZSŠ upravuje ještě jeden, totiž blankoindosament, který je v 13 odst. 2 definován jako pouhý podpis indosantův a některá další ustanovení upravují právní režim směnky obsahující takový rubopis ( 14 odst. 2, 16 odst. 1). Nuancím převodu směnek však tato práce věnována není. 34 KOVAŘÍK, Zdeněk. Vznik, podstata a zánik práva vyplnit blankosměnku. Právní rozhledy 1/2007. 35 Za všechna rozhodnutí např. rozsudek spis. zn. 29 Odo 1407/2006 ze dne 24. září 2009 a tamější popis blankosměnky, včetně uznání existence vyplňovacího práva jakožto pojmového znaku. 11

3. Pojmové znaky blankosměnky Předchozí kapitola vymezila znaky, které musí listina splňovat, aby mohla být uznána za blankosměnku. Před jejich bližším rozborem je nutné zdůraznit podmínku, která se jinak jeví být samozřejmou, totiž skutečnost, že směnku nelze vydat v zaknihované podobě. Podle mého názoru musí už pro svou praktičnost vzhledem k mnohosti situací, které mohou nastat ještě dlouho vítězit směnka fyzicky existující, i když představy podpisu směnky coby souboru ve formátu pdf elektronickým podpisem nebo její editace při uskutečňování vyplňovacího práva mají také své kouzlo. Jeví se mi proto vhodnějším až obligátně konstatovat, že hmotným podkladem může být jakýkoli vhodný materiál, a různé možnosti zaknihování odmítnout jako nepraktické. 36 Na tomto místě je rovněž vhodné poznamenat, že při pořizování již zárodku směnky je možné využít formulářů. Jejich použití není povinné, občas se doporučují a zejména větší podnikatelé (banky a subjekty poskytující spotřebitelský úvěr) je často používají. V souvislosti s nimi je ale nutné uvědomit si, že i při jejich použití musí směnečný text zůstat jednotný a logicky nezávadný. Vodítkem mohou být následující dvě rozhodnutí Nejvyššího soudu a nález Ústavního soudu. Vprvním případě, posuzovaném Nejvyšším soudem pod spis. zn. 29 Cdo 722/2010, 37 byla vyslovena právní věta: Je-li ze směnky zřejmá vzájemná souvislost i logická návaznost textu směnečného prohlášení, nemá skutečnost, že jednotlivé náležitosti směnky jsou umístěny do rámečků, zásadně vliv na platnost směnky. Nejvyšší soud tedy za pravdu Vrchnímu soudu v Praze, který ve skutečnosti, že každé prohlášení bylo ve vlastním rámečku (anonymizovaná podoba směnky byla přetištěna), spatřoval nesouvislost textu; směnečné prohlášení tak nemělo být kryto podpisem výstavce. Ve věci posuzované pod spis. zn. 29 Cdo 5250/2009 38 bylo dovolání zamítnuto poté, co Nejvyšší soud přitakal závěru Vrchního soudu v Olomouci o tom, že rámečky na (rovněž přetištěné směnce relevantní je kvůli chybě Nejvyššího soudu scan směnky v opravném 36 Nesdílím tedy optimismus vyjádřený v PÁVKOVÁ, Ludmila. Směnka podle české a anglické právní úpravy. Rigorózní práce na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. Listopad 2007, str. 19-21. 37 Rozsudek Nejvyššího soudu spis. zn. 29 Cdo 722/2010 ze dne 17. srpna 2011, též publikován pod R 32/2012. 38 Rozsudek Nejvyššího soudu spis. zn. 29 Cdo 5250/2009 ze dne 18. srpna 2011 ve znění opravného usnesení ze dne 18. ledna 2012. 12

usnesení!) oddělují text listiny a činí z něj nesouvislou řadu údajů. 39 Vodůvodnění dovolací soud ocitoval pravidlo vytvořené Vrchním soudem v Praze již v roce 1998, podle něhož platí, že je-li některý údaj na směnce v rámečku, může to znamenat jeho vyloučení z textu listiny jen tehdy, musí-li být z grafické úpravy listiny každému zřejmé, že rámeček má právě tento význam a nikoli význam jiný. 40 Druhý případ měl ústavněprávní dohru; jmenovaný rozsudek byl nálezem Ústavního soudu 41 zrušen poté, kdy byl závěr Nejvyššího soudu soudu označen za formalistický a konstatováno, že z podoby posuzované směnky je zřejmá celková vzájemná souvislost i logická návaznost jednotlivých doložek směnečné listiny i přes řadu svislých a vodorovných čar rozdělených. 42 Zejména kalvárii druhého případu popisuji jako důkaz tvrzení, že účastníci musí již od počátku postupovat se značnou pečlivostí, což zahrnuje i opatrnost při spoléhání se na formuláře. Zejména to platí pro oprávněného ze směnky; svého sice nakonec patrně dosáhne, přesto se mu značně zvýšily finanční a časové náklady. S formuláři pak úzce souvisí i další rozhodnutí Nejvyššího soudu spis. zn. 29 Odo 157/2009. 43 Blankosměnka v něm posuzovaná neobsahovala datum splatnosti a formulář měl v příslušné kolonce údaj 199. Věřitel toto přeškrtl a vyplnil odchylný datum splatnosti vroce 2001, přičemž jím provedené doplnění bylo plně v souladu s vyplňovací smlouvou. Správnost postupu potvrdil i Nejvyšší soud; argumentace žalovaných, že předtištěný údaj na formuláři sám o sobě vyjadřoval záměr stran vytyčit hranici, jaký nejpozdější den splatnosti může být doplněn, nebyla shledána správnou vzhledem k zajišťovací povaze směnky a k dohodě, podle níž právo vyplnit končí směnku končí dnem splacení úvěru. Problému změny textu směnky se věnuji dále v práci. 3.1 Neúplnost obsahu ZSŠ vytváří pro neúplné směnky dvojí režim. Lze na ně nahlížet objektivem povinného obsahu dle 1 ZSŠ a navazujících pravidel 2. (Pro směnku vlastní pak 39 tamtéž 40 Rozsudek Vrchního soudu v Praze spis. zn. 5 Cmo 780/97 ze dne 30. června 1998, publikován v časopise Soudní rozhledy 7/1999, opět citováno dle 29 Cdo 5250/2009. 41 Nález Ústavního soudu spis. zn. III. ÚS 3660/11 ze dne 14. března 2012. 42 Původně tamtéž, citováno dle rozsudku Nejvyššího soudu spis. zn. 29 Cdo 988/2012 ze dne 31. července 2012. 43 Rozsudek Nejvyššího soudu spis. zn. 29 Cdo 157/2009 ze dne 24. srpna 2010. 13

75 a 76 ZSŠ.) Tato ustanovení je třeba uplatnit, nejedná-li se o blankosměnku totiž tehdy, chybí-li sice některé náležitosti, avšak neexistuje úmysl je později doplnit, jak je vyžadováno u blankosměnek. V konečném důsledku je jedno, zda je absence náležitosti na směnce úmyslná nebo výsledkem omylu. Obstojí-li směnka podle odkazovaných podpůrných pravidel platnosti, směnečný závazek platně vzniká. U záměrně neúplných, u kterých se předpokládá, že budou doplněny, je namístě aplikovat 10 ZSŠ a níže popsané úvahy. Otázka neúplnosti obsahu s sebou nutně přináší detailnější otázky dílčí. Předně, co na zárodku směnky vlastně může chybět. Dále, co tento zárodek musí nutně obsahovat, je-li takový požadavek. Odpověď na první otázku se podává již se samotného znění 10 ZSŠ. Směnka má být při vydání neúplná. Na rozdíl od prvorepublikového směnečného zákona, který vyžadoval, aby chyběla některá z podstatných náležitostí (byť výkladem ad minus by bylo možné dovodit, že mohly chybět i náležitosti nepodstatné), může listina dle přání účastníků (tedy dle ekonomických potřeb) již při vydání obsahovat všechny náležitosti podle 1 či 75, a přesto být stále blankosměnkou. Může být smluveno, že do směnky bude za určitých podmínek doplněna některá doložka, například úroková, nebo další prohlášení. Odlišná a o něco problematičtější bude situace, kdy bude směnka obsahovat všechny náležitosti s výjimkou údaje o splatnosti, bude tedy splatná na viděnou ( 2 odst. 2, 76 odst. 2). Jedná se stále o blankosměnku, všechny znaky jsou i nadále naplněny, ale tato skutečnost není pro třetí osobu seznatelná. ZSŠ souběh existence směnečné pohledávky a práva směnku dál doplnit obecně nezapovídá. Kovařík se v tomto případě vyslovuje pro ochranu dobré víry netušícího nabyvatele 44 a akcentuje rizika při obchodování takové směnky, pokud bychom přijali opačný závěr. V této otázce je namístě srovnat odkazované místo s jiným Kovaříkovým dílem, neboť hrozí vznik dílčí nejasnosti. Tentýž autor totiž tvrdí rovněž, že [ve zkoumané situaci] by se zdálo, že jde o směnku splatnou na viděnou. Protože blankosměnka ještě není směnkou, nemůže být ani zdrojem práv a povinností účastníků. Teprve po svém vyplnění se stane skutečnou směnkou. [ ] Do jejího doplnění však nelze na jejím základě ničeho úspěšně požadovat. 45 Tento rozpor 44 KOVAŘÍK, Zdeněk. Směnka a šek v České republice. 6. vydání. Praha: C. H. Beck, 2011, str. 117. 45 KOVAŘÍK, Zdeněk. Zákon směnečný a šekový: komentář. 4. dopl. vyd., Praha: C. H. Beck, 2005, str. 47. 14

považuji za zdánlivý a vykládám tak, že (i) autor svůj názor zpřesnil a (ii) v citovaném výkladu má na mysli práva a povinnosti mezi blankopodpisatelem a oprávněným z vyplňovacího práva. Kotásek knastíněnému problému presumované vistasměnky podotýká, že taková situace bude spíše výjimkou. 46 (Chalupa takovou listinu nazývá platnou směnkou s neúplným obsahem a v zájmu terminologické přesnosti dodává: Je-li blankosměnka platnou směnkou, bylo by nesmyslné označovat ji jako zárodek platné směnky. 47 Se závěry ohledně platnosti výše popsané blankosměnky souhlasím, přičemž po prostudování (blanko)směnečné judikatury dodávám, že nejčastěji doplňovanou položkou je nakonec stejně údaj o směnečné sumě a datum splatnosti. To souvisí s typickým využitím blankosměnky coby směnky zajišťovací. Odpověď na druhou otázku totiž zda musí blankolistina vůbec něco obsahovat úzce souvisí s určeností blankosměnky přeměnit se ve směnku úplnou a též s požadavkem podpisu. Oba problémy jsou diskutovány v příslušných podkapitolách. Poněkud kuriózní otázce spojené s neúplností směnky čelil Spolkový soudní dvůr SRN ve věci spis. zn. II ZR 208/65. Posuzovaná směnka obsahovala údaj směnečné sumy hned dvakrát, vždy na stejnou sumu číslicemi a slovy. Slovní údaj byl přitom dopsán až později, bez opory ve vyplňovacím právu, a údaj číslicemi změněn. Spolkový soud shledal, že se nejednalo o blankosměnku, ale o změnu textu směnky. 48 Názoru oponuje Hefermehl s poukazem na čl. 6 odst. 1 ZSŠ, že vyplňovací právo může být záměřně smluveno tak, aby slovní údaj přesáhl číselný. Oběžná funkce směnky bude jistě oslabena. 49 3.2 Záměrnost neúplnosti V okamžiku vydání musí účastníci (blankopodpisatel/é a nabyvatel listiny) vědět, že skutečně vytvářejí blankolistinu, která bude později doplněna, musí to být jejich úmyslem. Pokud by tomu bylo jinak, jednali by například v pouhém omylu 46 KOTÁSEK, Josef. Nad směnečným právem. Komentář k čl. I zákona směnečného a šekového - 9 až 10. Obchodní právo 9/2002. 47 CHALUPA, Radim. Základy směnečného práva. Linde Praha 2008, str. 83. 48 Rozsudek Spolkového soudního dvora SRN spis. zn. II ZR 208/65 ze dne 13. února 1967, přístupný na http://www.ejura-examensexpress.de/online-kurs/entsch_show_neu.php?alp=1&dok_id=1213 49 HEFERMEHL, Wolfgang. Wechselgesetz und Scheckgesetz. 22., neubearbeitete und erweiterte Auflage, München : C. H. Beck 2000, str. 152. 15

ohledně povinných náležitostí, třeba že směnka nemusí obsahovat označení remitenta, 50 těžko jejich jednání přisuzovat relevanci. Jedná se zkrátka o neplatnou směnku, přičemž proti pozdějším změnám je dlužník chráněn ustanovením 69 ZSŠ; zůstal by tedy zavázán dle neplatné směnky. Objektivní skutečnost, existence nevyplněných míst, se tedy spojuje se subjektivní okolností. Důležitý dopad požadavku na úmyslné vynechání vyjadřuje Kovařík: Blankolistinami také nejsou listiny, které někdo podepíše proto, že mu jiný podstrčí čistý list papíru, či případy, kdy by si někdo třeba na čistém listu papíru zkoušel svůj podpis a jiný by se tohoto listu papíru zmocnil a zneužil jej tak, že by nad tento podpis uvedl nějaké prohlášení. 51 K subjektivní stránce přináší Bülow zajímavý judikát: Vůli [vydat blankosměnku] lze předpokládat, je-li den splatnosti napsán tužkou a zbytek textu inkoustem. 52 3.3 Dočasnost neúplnosti Tento aspekt navazuje na předchozí pojmový znak. Účastníci vydávají neúplnou listinu schválně, předpokládají tedy, že bude za nějakou dobu doplněna. Literatura tento znak vyjadřuje většinou slovy směnka zatím neúplná. Vyplývá ostatně i z logiky věci bylo by zbytečné zabývat se listinou schválně vydanou neúplně a neurčenou k vyplnění. Kým, kdy a jak bude doplněna, určuje udělené vyplňovací právo, o kterém bude hovořeno ve zvláštní kapitole. Zdůrazněme již nyní, že na pořadí doplňování nezáleží, pokud není jako poslední doplněn podpis; ten by jen uzavřel směnečné prohlášení. Podobně Kovařík: Jestliže někdo listinu vypíše a pak ji dá jinému podepsat, nejde o blankolistinu; podpis musí předcházet úplnému dohotovení listiny. 53 Vyplněním směnky dochází k jejímu přerodu, kdy přestává být blankolistinou a stává se platnou směnkou (nebrání-li tomu některá v zákoně předvídaná okolnost), a to s účinky ex tunc. 50 Příkladem usnesení Nejvyššího soudu spis. zn. 29 Odo 494/2006 ze dne 24. července 2007. Omyl stran ohledně náležitostí se z rozhodnutí nedá dovodit, vydání směnky bez označení remitenta a absenci dohody o vyplňovacím právu ale ano. 51 KOVAŘÍK, Zdeněk. Vznik, podstata a zánik práva vyplnit blankosměnku. Právní rozhledy 1/2007. 52 BÜLOW, Peter. Heidelberger Kommentar zum Wechselgesetz, Scheckgesetz und zu den Allgemeinen Geschäftsbedingungen. 3., neu bearb. Aufl., Heidelberg: Müller, 2000 str. 64. 53 KOVAŘÍK, Zdeněk. Vznik, podstata a zánik práva vyplnit blankosměnku. Právní rozhledy 1/2007. 16

Komparativně lze poznamenat, že zatímco u nás musí být směnka doplněna již v okamžiku uplatnění a podání návrhu na vydání směnečného platebního rozkazu, německá praxe dospěla k názoru, že stačí doplnit i po splatnosti při posledním jednání před soudem. 54 3.4 Určenost přeměnit se v úplnou směnku Teorie není jednotná v otázce, zda musí listina upozorňovat na skutečnost nést informaci že je blankosměnkou. Chalupa nesouhlasí: Předpokladem toho, aby neúplná směnka byla považována za blankosměnku, tedy není vyznačení skutečnosti, že má dojít k doplnění obsahu listiny do jejího textu. 55 Kovařík oponuje: Zároveň však musí být patrné, že ještě o směnku nejde. Z tohoto hlediska nutno uvážit, jaké jsou hranice nevyplněnosti. Z výše uvedeného bude zřejmo, že vedle alespoň jednoho podpisu mělo by se na listině vyskytovat slovo směnka. [ ] Na bílém listu papíru mělo by být uvedeno, byť jako nadpis listiny, který sice, jak jsme již dříve rozvedli, není nutný, zde je však vhodný. 56 Šnyrch radí použít slova směnka, které nemusí být přímo v textu, ale postačí nadepsání předmětné listiny. 57 A naposledy Kotásek nesouhlasí s obligatorním uváděním slova směnka a uvažuje i alternativní způsob označení listiny. Navrhuje následující znění: K této listině bylo ve smyslu čl. I 10 z. č. 191/1950 Sb. zřízeno vyplňovací právo. 58 Z předestřených názorů je mi nejbližší Chalupův. Nevidím důvodu, proč teprve na zárodek psát výslovně směnka. ZSŠ to vyžaduje pouze po úplné směnce. Přijmeme-li tuto povinnost doktrínou dobrovolně, pouze dosti formalisticky rozšíříme směnečnou přísnost. Ad maius pak platí, že není nezbytné označovat v textu listiny, že se k ní váže vyplňovací právo. Zajisté je to prostředek ochrany dlužníka rozumný dlužník by na podobné doložce informativního charakteru podle mého dokonce měl trvat 59 ale jakkoli se jedná o rozumné opatření, přece nemá coby povinnost oporu 54 BÜLOW, Peter. Heidelberger Kommentar zum Wechselgesetz, Scheckgesetz und zu den Allgemeinen Geschäftsbedingungen. 3., neu bearb. Aufl., Heidelberg: Müller, 2000 str. 65. 55 CHALUPA, Radim. Zákon směnečný a šekový. Komentář. 1. část Směnky. 2. vydání. Linde Praha 2006, str. 92. 56 KOVAŘÍK, Zdeněk. Směnka a šek v České republice. 6. vydání. Praha: C. H. Beck, 2011, str. 117. 57 ŠNYRCH, Roman. Teoretické aspekty blankosměnky. Právní rozhledy 12/1996. 58 KOTÁSEK, Josef. Nad směnečným právem. Komentář k čl. I zákona směnečného a šekového - 9 až 10. Obchodní právo 9/2002. 59 Výslovně k informační doložce KOTÁSEK, Josef. K některým praktickým aspektům blankosměnky. Bulletin advokacie 9/1998. Informační doložky se doporučuje uvádět i na zajišťovacích směnkách. 17

v zákonném textu. Samozřejmě platí, že podobné pochyby odpadají v případě, je-li užito formuláře. Uživatelům směnky se jeho podoba ponechává na jejich fantazii a technických možnostech, vyšší opatrnost je snad spravedlivé očekávat například od bank. Na podporu svého tvrzení mohu citovat i závěry německé teorie: Pro platnost blankosměnky není nutné, aby byla listina označena jako směnka. 60 Zbývá vyřešit otázku, jaký vliv má výslovné označení listiny za blankosměnku, nikoli však v nadpisu, ale přímo ve směnečném prohlášení (nabízí se formulace: za tuto blankosměnku zaplatím ). Nejvyšší soud dosud řešil pouze situaci, kdy byla listina za blankosměnku označena v záhlaví. Tehdy konstatoval, že se jedná o údaj relevantní co do objasnění historie směnky, na práva a povinnosti ze směnky takový údaj vliv nemá. 61 Mnou navrhované prohlášení bych považoval za terminologicky nesprávné, ale uznal jeho platnost; ve shodě s praxí i teorií si myslím, že lze připustit, když půjde o podstatné jméno složené, které bude slovo směnka obsahovat. 62 Kovařík jako příklad nabízí vistasměnku. Rozdíl mezi složeninami zde považuji za zanedbatelný. 3.5 Alespoň jeden podpis Lze bez výhrad souhlasit s Kovaříkem, že přítomnost podpisu na nevyplněné listině je základním znakem blankolistin. 63 Výše již bylo řečeno, že podpis musí předcházet vyplnění. A je zřejmé, že něčí podpis musí listina obsahovat, jinak se jedná jen o zajímavý text. 64 Náležitosti může postupně vyplnit i jiná osoba (to plyne už z principu), podpis musí být vlastní. Ale čí? Kotásek shrnuje: Není rozhodující, zda jde o podpis potenciálního dlužníka přímého či nepřímého. Pokud je podepsán směnečník, hovoří se o tzv. blankoakceptu, v případě avala o tzv. blankoavalu. 65 Zcela správně Vzhledem k častému překryvu mezi oběma skupinami lze i na neúplné směnky vztáhnout doporučení v KOVAŘÍK, Zdeněk. Směnka jako zajištění. 2. vydání, Praha: C. H. Beck, 2009. str. 31 a násl. 60 HEFERMEHL, Wolfgang. Wechselgesetz und Scheckgesetz. 22., neubearbeitete und erweiterte Auflage, München : C. H. Beck 2000, str. 150. 61 Usnesení Nejvyššího soudu spis. zn. 29 Cdo 4088/2009 ze dne 31. března 2010. 62 KOVAŘÍK, Zdeněk. Směnka a šek v České republice. 6. vydání. Praha: C. H. Beck, 2011, str. 80. 63 KOVAŘÍK, Zdeněk. Vznik, podstata a zánik práva vyplnit blankosměnku. Právní rozhledy 1/2007. 64 CHALUPA, Radim. Základy směnečného práva. Linde Praha 2008, str. 81. 65 KOTÁSEK, Josef. Nad směnečným právem. Komentář k čl. I zákona směnečného a šekového - 9 až 10. Obchodní právo 9/2002. 18

se hovoří jen o podpisech (budoucích) dlužníků. Podpis věřitele nic neznamená, 66 není ostatně vyžadován ani na směnkách úplných již od vydání. Nepozornému věřiteli může být na nesprávném místě naopak spíše na škodu. 67 Jak ale klasifikovat listinu, která obsahuje právě podpis? Názory se různí. Kovaříkovo stanovisko je jasné a vyplývá z toho, co již bylo řečeno, totiž že zárodek směnky musí obsahovat slovo směnka. Obecně se uznává, že postačuje, když na listině by bylo vyznačeno slovo směnka a podpis. Na rozdíl od obecných blankolistin nepostačuje jen pouhý podpis čistého listu papíru. Postačovalo by však jen podepsat směnečný formulář. 68 Užití formuláře je mimo diskuzi (vždy budou obsahovat slovo směnka a příslušné kolonky). Rozboru neprospívá, že citované místo na další autory neodkazuje přímo, nepodává vysvětlení, kdo a z jakých důvodů zastávaný názor uznává. Chalupův názor je stručný: Jediným nutným obsahem blankosměnky je směnečněprávně zavazující podpis některého z účastníků směnečného vztahu. 69 I v jiném díle připouští pouze čistý list papíru. 70 Šnyrch tvrdí, že Pouhý podepsaný list papíru nelze dle převažujících názorů obecně za blankosměnku považovat [ ] 71, avšak také cituje starší literaturu (stačí dokonce pouze podpis výstavcův na kusu čistého papíru)... 72 a uvažuje vůli původce blankolistiny. Potíž s prázdným listem papíru zahrnuje dva vzájemně provázané aspekty. Výše diskutovanou přípustnost a rovinu praktičtější. Jak chránit toho, jehož podpis byl vylákán, vynucen nebo zneužit? Vzhledem k nejednotnosti teorie v otázce přípustnosti považuji za nutné vyslovit vlastní názor. Stejně jako v otázce označení listiny za směnku se držím zásady nevytváření nových povinností uměle tam, kde pro ně není zákonná opora. Je logické, že nechápeme-li slova směnka, která byla při vydání neúplná jako povinnost zárodečnou listinu nějak speciálně označit, rozvolňujeme pravidla určující obsah takové zárodečné listiny na nejvyšší možnou míru až na pojmový znak blankolistin, 66 Shodně CHALUPA, Radim. Základy směnečného práva. Linde Praha 2008, str. 81 67 V úvahu připadá konstrukce podle 31 odst. 3 ZSŠ. 68 KOVAŘÍK, Zdeněk. Vznik, podstata a zánik práva vyplnit blankosměnku. Právní rozhledy 1/2007. 69 CHALUPA, Radim. Zákon směnečný a šekový. Komentář. 1. část Směnky. 2. vydání. Linde Praha 2006, str. 91. Plně v logice jiného již citovaného místa, srov. poznámku pod čarou č. 47. 70 CHALUPA, Radim. Základy směnečného práva. Linde Praha 2008, str. 82. 71 ŠNYRCH, Roman. Teoretické aspekty blankosměnky. Právní rozhledy 12/1996. 72 LANDA, Alois. Směnka a šek v zahraničním obchodě. Československá obchodní komora 1965, str. 13, citováno dle ŠNYRCH, Roman. Teoretické aspekty blankosměnky. Právní rozhledy 12/1996. 19

totiž na pouhý podpis. Soudím proto, že podepsaný list papíru může být za splnění ostatních podmínek blankosměnkou vhodnou k doplnění. Svůj argument mohu podpořit i komparací. Bülow (a shodně s ním i Hefermehl) 73 uvádí: Na míře nevyplnění nezáleží. [ ] Je též myslitelné, že listina obsahuje jen jeden z nutných údajů, zejména nemusí obsahovat slovo směnka 74 Citované místo tak přináší názor i na výše diskutovaný problém s označením za směnku. Co se možného zneužití podpisu týče, je třeba konstatovat, že jen vrcholně neopatrný člověk volně ponechá prázdné papíry se svým podpisem. Nelze namítat faktickou nutností při výkonu práce či funkce pokud nelze vytvořit formulář nezaměnitelný sjiným (zde směnečným), je neobezřetné cokoli podepisovat. Pokud k tomu přesto dojde, někdo se listiny zmocní a nad podpisem dotvoří směnku, obrana je možná, nicméně zejména po důkazní stránce nikterak snadná. Směnečněprávně bude ale ulehčena právě skutečností, že o blankosměnku nikdy nešlo, z čehož plyne, že obrana osoby takto podepsané se nezakládá na 10 SŠZ, nýbrž nejspíše jde o obranu podle 69 SŠZ. Podepsaný pak sice musí prokázat, v jakém stavu listinu podepsal, je však osvobozen od dokazování o subjektivním vztahu vyplňovatele listiny a není ani dotčen případnou námitkovou přehradou podle 17 SŠZ. 75 Není správné namítat, že se nejedná o směnku; namítnout je třeba materiální nezávaznost podpisu. To může učinit právě oklamaný, přičemž osoby, které by se na tuto směnku dále podepisovaly, zavázány budou, a to podle zásady samostatnosti směnečných prohlášení (například směnečný ručitel, 32 odst. 2 ZSŠ). Potíž samozřejmě nastává po indosaci. K tomu německá teorie poznamenává, že ze směnky je nabyvateli v dobré víře přece zavázán ten, kdo si myslel, že podepisuje stvrzenku nebo dlužní úpis, ve skutečnosti však vykonal směnečný akcept. Podobná ochrana je přiznávána nabyvateli po odcizení a vyplnění blankosměnky. 73 HEFERMEHL, Wolfgang. Wechselgesetz und Scheckgesetz. 22., neubearbeitete und erweiterte Auflage, München : C. H. Beck 2000, str. 152. 74 BÜLOW, Peter. Heidelberger Kommentar zum Wechselgesetz, Scheckgesetz und zu den Allgemeinen Geschäftsbedingungen. 3., neu bearb. Aufl., Heidelberg: Müller, 2000 str. 64. 75 KOVAŘÍK, Zdeněk. Vznik, podstata a zánik práva vyplnit blankosměnku. Právní rozhledy 1/2007. 20

3.6 Existence vyplňovacího práva Z definic citovaných v části 2.2 vyplývá, že se všichni autoři shodují v mínění, které Nejvyšší soud v již připomínaném rozhodnutí vyjadřuje takto: Má-li jít skutečně o blankosměnku, musí existovat též konkrétní ujednání o způsobu vyplnění záměrně nevyplněných údajů na směnce. Právo vyplnit blankosměnku pak s blankosměnkou neoddělitelně souvisí, když si lze jen stěží představit že by existovalo právo vyplnit blankosměnku, aniž by blankosměnka existovala a bez dohody o vyplnění by bylo jen stěží možno hovořit o blankosměnce. 76 Vzhledem k významu vyplňovacího práva a množství otázek s ním spojených mu je věnována samostatná kapitola; na tomto místě je zahrnuto, aby byl výčet znaků blankosměnky úplný. 76 Rozsudek Nejvyššího soudu spis. zn. 29 Odo 1407/2006 ze dne 24. září 2008, též publikován pod R 89/2009. 21

4. Vyplňovací právo Opakovaně bylo řečeno, že blankosměnka je teprve zárodkem, listinou, která má potenciál stát se skutečnou směnkou. Obrazně je možné fyzický podklad a vyplňovací právo s ním spjaté připodobnit k jinak inertní látce a činiteli, který ji uvede do pohybu a přivodí žádoucí výsledek, v našem případě tedy platnou směnku. U vyplňovacího práva je třeba 1. objasnit jeho povahu; 2. popsat, kdy vzniká; 3. věnovat se jeho rozsahu, využití a jinému zániku; a 4. vyčlenit zvláštní pozornost jeho realizaci odchylně od smlouvy. 4.1 Charakteristika vyplňovacího práva Je to právě mnohost nuancí vyplňovacího práva, která z blankosměnky činí pro praxi tak zajímavý instrument. Majitel blankosměnky je blankopodpisatelem nadán oprávněním přeměnit nehotovou směnku na směnku hotovou připojením chybějících podstatných náležitostí a obvyklých nebo smluvených doložek nepodstatných. 77 Autoři jsou v této věci zajedno, jen vyjadřují základní myšlenku jinými slovy. Kovařík mluví o oprávnění majitele blankosměnky svým úkonem, to je doplněním chybějících částí [ ] přeměnit nehotový zárodek směnky na skutečný cenný papír, to je úplnou směnku. 78 V podobném duchu ho charakterizuje i Chalupa, když mluví o přeměně na úplnou směnku a aktivizaci či pozměnění závazků blankopodpisatele a dalších podepsaných osob. 79 (Dlužno poznamenat, že Chalupa dává přednost obratu vyplňovací oprávnění. Podle mého názoru je při zachování jasnosti možné používat jakýchkoli označení.) Tolik základní princip. Ohledně povahy nepanuje plná terminologická shoda. Kovařík považuje právo za smluvní s tezí Smlouva je tím rozhodujícím momentem v celé věci. 80 Smlouvou a výlučně smlouvou skutečně vzniká. Chalupa tvrdí: Vyplňovací oprávnění není regulováno směnečným zákonem, toto právo nemá 77 ŠNYRCH, Roman. Teoretické aspekty blankosměnky. Právní rozhledy 12/1996. 78 KOVAŘÍK, Zdeněk. Směnka a šek v České republice. 6. vydání. Praha: C. H. Beck, 2011, str. 118. 79 CHALUPA, Radim. Základy směnečného práva. Linde Praha 2008, str. 86. 80 KOVAŘÍK, Zdeněk. Vznik, podstata a zánik práva vyplnit blankosměnku. Právní rozhledy 1/2007. 22

směnečný charakter. Vyplňovací oprávnění není právem věcným ani obligačním, nemá ani charakter pohledávky. Přesto jej lze považovat za právo, které má svoji prokazatelnou hodnotu. 81 Mluví o charakteru práva utvářecího. 82 Kotásek ho neváhá označit za právo sui generis, což považuje spíše za vyjádření pochybností, které tento právní institut vzbuzuje. 83 V dalším popisu se literatura shoduje. V prvé řadě jde o právo akcesorické. Na podporu tohoto tvrzení lze opět připomenout rozsudek Nejvyššího soudu ve věci spis. zn. 29 Odo 1407/2006. Existence vyplňovacího práva je závislá na bytí a nebytí listiny. Zakcesority klistině plyne základní poučka obsažená v právní větě téhož rozhodnutí: S převodem nebo přechodem blankosměnky přechází na nabyvatele bez dalšího i právo ji vyplnit. Stejného závěru se dobrala i prvorepubliková judikatura: Právo vydatele vyplniti blankosměnku přechází s blankosměnkou na jejího nabyvatele. 84 Z komparativního pohledu tomu také není jinak: U blankosměnky se presumuje, že remitent je oprávněn směnku buď doplnit sám, nebo toto oprávnění přenést na své následovníky. 85 To zakládá neodlučitelnost oprávněného z vyplňovacího práva od majitele blankosměnky, neznačí však, že ho nemůže využít někdo jinak oprávněný; sem spadá jednání správce dědictví, insolvenčního správce podle insolvenčního zákona č. 182/2006 Sb., správce podniku v případě postižení podniku správou podle novelizovaných ustanovení 338f a následujících OSŘ. Obecně je pak při směnečných úkonech možné zastoupení, včetně zastoupení na základě plné moci, což vyplývá z 8 ZSŠ a contrario, potvrzení lze nalézt výslovně v judikatuře. 86 Plná moc přitom musí být písemná ( 31 odst. 4 OZ a nově 441 odst. 2 NOZ). Z hlediska výkladu může být problematické, že odkazovaná ustanovení hovoří o právním úkonu, resp. právním jednání. U vyplnění blankosměnky však nevládne plná jednota, zda je právním úkonem. Chalupa tvrdí rozhodné ano: Vyplnění blankosměnky je plnohodnotným právním 81 CHALUPA, Radim. Zákon směnečný a šekový. Komentář. 1. část Směnky. 2. vydání. Linde Praha 2006, str. 92. 82 tamtéž 83 KOTÁSEK, Josef. Nad směnečným právem. Komentář k čl. I zákona směnečného a šekového - 9 až 10. Obchodní právo 9/2002. 84 Rozhodnutí č. 5.812 Vážného sbírky. 85 Rozsudek Spolkového soudního dvora SRN spis. zn. II ZR 146/68 ze dne 4. července 1969, přístupný na https://www.jurion.de/de/document/show/0:535906,0/. 86 Například rozsudek Nejvyššího soudu spis. zn. 29 Cdo 3180/2011 ze dne 28. března 2012. 23