Smart Cities součást prevence katastrof ve městech

Smart Cities součást prevence katastrof ve městech Ing. Ivan Beneš Tento příspěvek vznikl v rámci výzkumného projektu VF20112015018 Bezpečnost občanů krizové řízení (BOKR), za finanční podpory z prostředků státního rozpočtu prostřednictvím Ministerstva vnitra v rámci programu bezpečnostního výzkumu

World Economic Forum Annual Meeting 2013 (Davos, Švýcarsko 23-27.1.2013) Žijeme dnes v nejsložitější éře v dějinách lidstva, vzájemně závislé a propojené Čelíme dvěma hlavním problémům: nutné adaptační změně související se změnou klimatu transformační příležitosti související s konečností zdrojů Tento nový kontext pro řízení společnosti vyžaduje zvládnout strategickou pružnost a zvyšovat odolnost proti rizikům 2

Risk Response Network (RRN) Ve vzájemně závislém a rychle se měnícím světě, se organizace stále více potýkají s určitými riziky, která jsou komplexní povahy a mají globální důsledky The World Economic Forum s Risk Response Network (RRN) poskytuje lídrům ve veřejném i soukromému sektoru nezávislou a nestrannou platformu pro mapování, sledování a zmírňování globálních rizik 3

Kdo je zapojen do sítě pro zmírňování rizik (RRN) Přední globální korporace Vlády, regulační agentury, mezinárodní organizace, nevládní organizace Výzkumné instituce Přední média 4

Global Risk Report 2013 (osmé vydání) Mapování dopadů a pravděpodobnosti 50 převládajících globálních rizik v 10 letém horizontu Členění rizik: Ekonomická Environmentální Geopolitická Společenská Technologická 5

15 největších rizik Environmentální: Růst emisí skleníkových plynů Nedostatečná adaptace na klimatickou změnu Extrémní klimatické jevy Geopolitická: Selhání globálního vládnutí Selhání diplomacie u konfliktů Ekonomická: Ekonomická nerovnost Fiskální nerovnováha Nerovnováha na trhu práce Volatilita cen energie a potravin Zhroucení finančních systémů Dopad Technologická: Kybernetické útoky Sociální: Vodní krize Nezvládnutí stárnutí populace Náboženský fanatismus Potravinová krize Blahobyt a síla západní společnosti je závislá na ropě 6 Pravděpodobnost Zdroj: 2013 World Economic Forum

Změna proti 2012 7 Zdroj: 2013 World Economic Forum

Klastr energie-voda-potraviny: chybí-li, nastanou sociální nepokoje Zdroj: 2011 World Economic Forum

Priority jsou dány odolností lidského organismu Potřeba: Kritická doba: IZS Integrovaný záchranný systém Infrastruktura: Základní potřeby k přežití dýchání teplo voda potrava minuty hodiny dny týdny Vyžaduje kontinuitu IZS Eelektřina Informace Palivo,doprava zdraví měsíce Zbytné potřeby duševní pohoda zábava roky Přerušení je přijatelné

Naše Achilova pata Přemnožené lidstvo Selhání globálního vládnutí Konečnost zdrojů Koincidence poruch Změna klimatu Migrace Zločinnost, deprivace Konflikty o zdroje Extrémní jevy Teroristické akce Guerillové akce Vojenské akce příčiny dopady Energie, voda, potraviny Narušení dodávek způsobí sociální nepokoje, které neviditelná ruka trhu neřeší Fyziologické potřeby: dýchání, teplo, voda, potraviny, přístřeší, spánek,... Potřeba bezpečí, jistoty, stálosti, pořádku, pravidel a mezí, V dnešním světě můžeme skoro všechno, ale bez elektřiny nemůžeme skoro nic Potřeba sounáležitosti Potřeba uznání Seberealizace

Město je místo, kde žije a bude žít nejvíce lidí 2/3 světové populace bude žít v r. 2050 ve městech Situace v ČR: 47% 21% 12% 11% 100 a více tisíc 50 až 100 tisíc 20 až 50 tisíc 10 až 20 tisíc do 10 tisíc 9% Město by mělo být místem, kde lidé mohou uspokojovat své potřeby, základní i v případě katastrofických událostí

Zranitelnost komunity krátkodobou mimořádnou událostí Blackout USA 2003, Itálie 2003, Normální stav Stav pohotovosti Nouzový stav Obnova Sebere alizace Uznání Sebere alizace Uznání Přes materiální škody poměrně Seber ealiza ce rychlá obnova Uznání Sounáležitost Sounáležitost Sounáležitost Potřeba bezpečí Fyziologické potřeby Potřeba bezpečí Fyziologické potřeby T < 24 hodin Potřeba bezpečí Fyziologické potřeby 16

Zranitelnost komunity při déletrvající mimořádné události Auckland (Blackout 1998), New Orleans (Katrina 2005), Haiti a Chille (zemětřesení 2010), Normální stav Stav pohotovosti Nouzový stav Obnova Sebere alizace Sebere alizace Uznání Uznání Sounáležitost Potřeba bezpečí Fyziologické potřeby Sounáležitost Potřeba bezpečí Fyziologické potřeby T > 5 dnů Domobrana Rozpad společnosti (město ovládnou rabující gangy) 17

Cíl zvýšení odolnosti měst: vždy zachovat plnění alespoň základních potřeb obyvatel Normální stav Stav pohotovosti Nouzový stav Obnova Sebere alizace Uznání Sebere alizace Uznání Zvýšení Sebere odolnosti alizace měst a kritické infrastruktury Uznání Přes materiální Sebere alizace škody poměrně rychlá obnova Uznání Sounáležitost Sounáležitost T > 5 dnů Sounáležitost Sounáležitost Potřeba bezpečí Potřeba bezpečí Potřeba bezpečí Potřeba bezpečí Fyziologické potřeby Fyziologické potřeby; Fyziologické potřeby Fyziologické potřeby 18

Legitimní otázka a odpověď Otázka: Proč bychom měli snižovat zranitelnost měst a riziko katastrof? Odpověď: A proč ne, jestliže žijeme de-facto 5 dnů od vyhlášení výjimečného stavu? Být či nebýt (připraven)? 19

Zajištění kontinuity základních služeb obnova Úroveň provozu kontinuita služeb pohotovostní odezva připravenost/ prevence 100 % INCIDENT Zmírnění dopadu incidentu minimal service level Zkrácení doby poruchy systému čas 20

21 Světová kampaň pro výměnu zkušeností starostů měst a obcí

Smart Life a schopnost přežít hlavní rizika Odolnost proti selhání kritických systémů 22 Odolnost proti zdravotním rizikům Ekonomická a environmentální odolnost Zdroj: 2013 World Economic Forum

Přístup k projektování infrastruktury se musí změnit: Smart řešení musí být zisková, udržitelná a odolná Lidská bezpečnost - Human safety Design for survival Design for environment Design for profit Sustainabilty Čas - Time

Kontakt Ing. Ivan Beneš telefon: 603 261 470 e-mail: ivan.benes@volny.cz