Významná data z rozhlasové historie

Přílohy

592 P Ř Í L O H Y Významná data z rozhlasové historie 1922 prosinec Eduard Svoboda a Miloš Čtrnáctý požádali o koncesi na veřejné radiotelegrafické vysílání 1923 23. 3. zákon o telegrafech s ustanovením o radiofonii, její provozování se stalo monopolním právem státu 29. 3. ministerstvo pošt a telegrafů uspořádalo první radiofonický koncert pro členy vlády 15. 5. závěrečný pokus ministerstva pošt a telegrafů s přeladěním 1 kw radiotelegrafního vysílače na provoz radiofonní 18. 5. ve 20.15 hod. bylo zahájeno pravidelné vysílání na dlouhých vlnách ze stanu ve Kbelích (Československo se po Británii stalo druhou zemí s pravidelným vysíláním v Evropě) 1. 6. Miloš Čtrnáctý se stal prvním šéfem rozhlasového programu 7. 6. ustavena společnost Československé zpravodajství radiotelefonické, spol. s r. o. (spojením společnosti Radioslavie se Spolkem českých žurnalistů), ministerstvo pošt a telegrafie jí udělilo koncesi pro vysílání bez drátu červenec Československé zpravodajství radiotelefonické se přejmenovalo na Radiojournal (v první fázi zaměstnával Radiojournal šest pracovníků) 5. 9. první koncese byla vydána JUDr. Josefu Lachoutovi z Řevnic u Prahy září časopis Radiojournal začal vycházet jako měsíčník 14. 10. první veřejný radiotelefonický koncert Radiojournalu na Václavském náměstí před budovou Národní politiky 11. 12. první informační schůze poradního sboru Radiojournalu za účasti zástupců ministerstva pošt a telegrafů, ministerstva vnitra, ministerstva zahraničí, Čs. červeného kříže, Osvětového svazu, Státního bioklimatického ústavu a peněžních ústavů 20. 12. zákon o přechovávání radiofonických zařízení 1924 17. 1. Adolf Dobrovolný se stal prvním stálým hlasatelem 31. 1. první vysílání do zahraničí koncert Radiojournalu, úvodní slovo v angličtině ing. Eduard Svoboda, v esperantu Augustin Pitlík (O československých cizineckých atrakcích) 17. 4. vládní nařízení o podrobnostech zákona o telegrafech a ustanovení o radiofonii 1. 5. první česká přednáška v rozhlase (hudební kritik O. Šourek: vzpomínka na Antonína Dvořáka) 21. 5. poprvé se v Národních listech objevilo slovo rozhlas místo dříve užívaného broadcastingové vysílání ; autorem tohoto novotvaru je redaktor J. D. Richard (vlastním jménem Durdil) 5. 6. vysílání prvního radiokabaretu (Karel Hašler se svým souborem) 20. 6. stěhování kanceláří z Národní třídy do čtyřpokojového bytu v budově Poštovní nákupny na Fochově (dnes Vinohradské) třídě č. 58; v jedné místnosti byla zřízena hlasatelna a vysílací studio, v druhé technické pracoviště se zesilovači 2. 8. první sportovní přenos (box ČSR USA z pražského klusáckého stadionu na Letné), zprávy byly telefonicky předávány do Kbel, hlasatel Dobrovolný je tlumočil posluchačům 1. 9. zahájeno vysílání z Brna (stanice Komárov u Brna), studio na střeše bývalého Zemského domu září svolení ministerstva pošt a telegrafů k postavení pokusné stanice ve Strašnicích 1.12. poslední vysílání z kbelského studia 2. 12. zahájeno vysílání z nového atelieru v Poštovní nákupně 1925 12. 2. první přenos opery (B. Smetana: Dvě vdovy z Národního divadla v Praze) 21. 2. začala pravidelně pracovat první česká vysílací stanice v Praze-Starých Strašnicích (nejdříve půlkilowattová, koncem roku nahrazena pětikilowattovou americké firmy Western Electric) 15. 3. přestěhování atelieru do budovy Orbisu, Fochova 62 na Vinohradech 18. 3. první mezinárodní rozhlasová konference v Londýně; Radiojournal se stal členem nově založené Mezinárodní rozhlasové unie (IBU) 22. 3. E. Franke, ministr pošt a telegrafů, jako první čs. ministr promluvil do rozhlasu (o problémech telegrafní techniky v Československu) 11. 5. první přenos koncertu České filharmonie ze Smetanovy síně (B. Smetana: Má vlast) 24. 6. uzavřena smlouva o vysílání zpráv s ČTK s platností od 1. 1. 1925 4. 7. Radiojournal jako soukromá společnost se reorganizovala na společnost s r. o. s 51 % účastí státu, ministerstvo pošt a telegrafů schválilo 6. 3. 1925 1. 10. Brno zahájilo vysílání na vlně 750 m 1. 10. nastoupil první rozhlasový dirigent Jožka Charvát

24. 10. zahájena výměna evropských rozhlasových pořadů 25. 10. zahájeno německé, maďarské a ukrajinské vysílání pro národnostní menšiny 28. 10. první přenos projevu prezidenta T. G. Masaryka z audienční síně pražského Hradu 14. 11. Brno zahájilo vysílání z nového studia v Nové ulici 18 24. 12. uveden do provozu nový vysílač ve Strašnicích 25. 12. první přímý přenos mše (z chrámu Cyrila a Metoděje v Karlíně) 1926 3. 1. zahájeno pravidelné vysílání zemědělského rozhlasu, prvního odborného rozhlasového vysílání v Evropě 7. 14. 2. první velká propagační akce Týden radiofonie 30. 3. první veřejný přenos orchestrálního koncertu z Radiopaláce 1. 4. zaveden časový signál, vždy ve 12.00 a ve 22.00 hod. ze Státní hvězdárny (šest krátkých tónů) 3. 4. vybudováno přímé spojení pro vysílání z parlamentu 18. 4. zahájení provozu nové stanice v Brně 25. 5. zapojeny linky z baziliky sv. Václava, Stavovského divadla a Pantheonu Národního muzea 1. 6. nastoupil první šéf hudebního programu Jaroslav Krupka, zakladatel prvního komorního souboru Radiojournalu (Ondříčkova kvarteta) 27. 6. 6. 7. Slet na krystal přenosy z VIII. všesokolského sletu; vysílání bylo zahájeno novinkou reportáží z Wilsonova nádraží (zvuky vlaku, hlášení stanice, vítání zahraničních hostů, hudba, jásot obecenstva apod.) 8. 7. první přenos činohry z pražského Národního divadla (J. K. Tyl: Jiříkovo vidění) 6. 9. příjem prvního zahraničního přenosu projevu ministra zahraničí E. Beneše ze Ženevy 21. 9. zahájeno pravidelné vysílání zpráv z ČTK (tiskové, burzovní, meteorologické a sportovní) 26. 9. zahájení dělnického rozhlasu 1. 10. založen první orchestr Radiojournalu (nynější Symfonický orchestr Českého rozhlasu) 2. 10. zahájeno pravidelné vysílání z Bratislavy 3. 10. první přenos z fotbalového utkání v Evropě (SK Slavia Hungaria v Praze na Letné), komentoval Josef Laufer 7. 10. první koncert rozhlasového orchestru, dirigent Jožka Charvát listopad poprvé se v Praze konala mezinárodní radiofonická porada (právnická komise) 28. 11. slavnostní otevření vysílací stanice v Bratislavě 29. 11. první rozhlasová relace pro školy (10.00 11.00 hod.) 30. 11. premiéra první české původní rozhlasové hry (Miloš Kareš: Přástky) 21. 12. uskutečněno první simultánní vysílání mezi Prahou a Brnem 1927 březen zavedeny uhlíkové mikrofony firmy Reisz-Marconi, nové přenosné zesilovače 14. 3. ministr obchodu zahájil vysílání rozhlasu pro obchod, průmysl a živnosti 15. 3. první přenos koncertu České filharmonie (Smetana, Dvořák) ze Smetanovy síně Obecního domu do zahraničí (Rakousko) 1. 4. Miloš Kareš nastoupil jako šéf slovesného programu 17. 4. zahájeno pravidelné vysílání z Košic (studio zřízeno provizorně v přístavku poštovní budovy) 22. 4. programový provoz se přestěhoval do Národního domu na Vinohradech 1. 5. angažováno Ondříčkovo kvarteto červenec vypsání programové ankety 5. 7. zavedení trhu práce ve vysílání 1. 9. nastoupil první profesionální činoherní režisér J. Hurt 9. 10. dělnický rozhlas zahájil zvláštní cykly přednášek, určených především pro ženy 1928 1. 1. do brněnské stanice nastoupil Karel Vetterl, pozdější šéf hudebního oddělení a ředitel stanice 10. 1. poprvé uvedeno herecké obsazení ve věstníku Radiojournal (melodram Námluvy Pelopovy J. Vrchlického a Z. Fibicha v dramatické úpravě M. Kareše a v režii J. Hurta) 17. 6. první přímá reportáž prostřednictvím vysílačky v Evropě XV. ročník pražských Primátorek (reportáž z jedoucího člunu) 7. 7. vysílána první rozhlasová opereta autorů B. Seemanna a K. Čvančary Souper na rozloučenou 15. 7. první přenos promenádního koncertu z Karlových Varů 27. 7. orchestr Radiojournalu za řízení J. Krupky a O. Paříka natočil první gramodesky 10. 10. zahájen cyklus přednášek o rozhlasu (první technický ředitel Radiojournalu ing. Eduard Svoboda) 26. 10. první mezinárodní přenos opery (Smetanova Prodaná nevěsta z Komické opery v Paříži) 27. 10. první záznam projevu prezidenta T. G. Masaryka na gramofonovou desku (projev k dětem) 16. 12. v Brně provedena první česká původní rozhlasová skladba, kantáta Stanislava Goldbacha Posluchač rádia 593

594 P Ř Í L O H Y 1929 1. 1. šéfem orchestru v Praze se stal Otakar Jeremiáš 1. 4. nastoupila první stálá hlasatelka Marie M. Tomanová 1. 7. zahájeno vysílání stanice v Moravské Ostravě (zkušební vysílání od 25. 5.); provizorní studio umístěno v hasičské zbrojnici na Denisově náměstí č. 3, vysílač o výkonu 11,2 kw 18. 8. první sportovní přenos ze zahraničí (fotbalové utkání o Středoevropský pohár z Vídně mezi First Vienna a SK Slavia, reportér J. Laufer) 13. 10. první vysílání z Velké Pardubické 17. 10. Radiojournal ve spolupráci s programovým věstníkem zorganizoval první posluchačskou soutěž o ceny 26. 10. první vysílání školského rozhlasu 31. 10. poprvé vysílán literární kabaret 1930 21. 1. v Bratislavě zahájila provoz první budova postavená pro rozhlasové účely 1. 4. Karel Boleslav Jirák se stal šéfem hudebního vysílání 3. 6. vysílána zvuková hra Jana Grmely Požár opery, která způsobila skandál a paniku tím, že v posluchačích vyvolala dojem autentického dění 8. 9. první transoceánský přenos z New Yorku projevy úspěšných transatlantických letců Dieudonna Costese a Maurice Bellonta 19. 12. slavnostně zahájeno vysílání školského rozhlasu (pokusy od roku 1928, mj. i E. Rusko v Košicích) 1931 6. 2. zahájení pravidelných relací školského rozhlasu 1. 3. referentem přednáškového programu se stal Otakar Matoušek 5. 5. nový vysílač firmy Marconi o výkonu 32 kw na vlně 259 m v Brně-Komárově 15. 5. první rozhlasové vystoupení souboru M. Dismana ve stylizované reportáži Podblanické děti návštěvou v Praze 18. 8. první přenos opery z Bayereuthu (R. Wagner: Tristan a Isolda) 6. 9. první vysílání opery z pražského rozhlasového studia (A. Dvořák: Tvrdé palice) 20. 9. přímý přenos reportáže z letadla 26. 9. první česká původní rozhlasová opera (R. Kubín a M. Kareš: Letní noc) 28. 10. pro časový signál bylo zavedeno komorní A 28. 10. zahájeno vysílání stanice v Liblicích u Českého Brodu 29. 11. první transoceánský přenos koncertu symfonického orchestru z New Yorku 31. 12. zahájen trvalý provoz liblického vysílače, jeho vedoucím se stal Jaroslav Vlach 1932 19. 3. zahájeno vysílání německého školského rozhlasu 1. 5. zavedeno pravidelné vysílání Ranního tělocviku 29. 5. přenos mezistátního fotbalového zápasu Holandsko Československo z Amsterodamu, přenos byl v oboru přímého sportovního zpravodajství vzdálenostním rekordem 25. 9. poprvé vysílána Živá slova na stanici Praha, od 16. 10. i v brněnském rozhlase 9. 10. první vysílání ze záznamu na voskové desce (reportáž Josefa Laufera ze závěru fotbalového utkání ČSR Jugoslávie); důvodem byl souběžný přenos z Národního divadla 23. 10. založeno přednáškové oddělení 25. 11. poprvé vystoupil v rozhlasovém vysílání (B. Smetana: Dvě vdovy) smíšený rozhlasový sbor s názvem Český pěvecký sbor (později přejmenován na Pěvecký sbor Čs. rozhlasu), zakladatelem a sbormistrem byl Jan Kühn 25. 11. v brněnské stanici nastoupil Josef Bezdíček 10. 12. slavnostní otevření nové budovy Československého rozhlasu na Fochově třídě 12 v Praze na Vinohradech, v níž Český rozhlas sídlí dosud 1933 1. 4. první přenos projevu papeže z Vatikánu červen reportáž z natáčení opery B. Smetany Prodaná nevěsta v provedení Národního divadla; opera byla nahrána na desky v Odborovém domě na Perštýně (firma His Master s Voice), první vysílání z těchto desek 28. 7. 10. 11. 6. první reportáž z automobilového závodu Tisíc československých mil 19. 8. první vysílání z kanoistického mistrovství Evropy v Praze na Zbraslavi, reportér Josef Kalibera 20. 9. první celodenní regionální přenos z Plzně podzim reportáž z motocyklového závodu na Strahově První velká plochá dráha, reportér F. A. Elstner 1. 10. první rozhlasová reportáž Františka Kocourka z Pantheonu Národního muzea (převoz tělesných ostatků plk. Švece a pplk. Vašátko do památníku na Vítkově) 28. 10. poprvé vysílána znělka Prahy vstupní akordy Smetanova Vyšehradu

1934 8. 1. zahájen cyklus třiceti rozprav Svět v přerodu 12. 4. premiéra rozhlasového eposu Františka Kožíka Cristobal Colón v režii Josefa Bezdíčka (repríza 23. 5.) 27. 5. 10. 6. přenosy z fotbalového mistrovství světa v Itálii 4. 7. výměna vlnových délek mezi Košicemi a Moravskou Ostravou 1935 květen rozhlas zavedl jízdy tzv. propagačního autobusu Radiojournalu 11. 6. v nové rozhlasové budově na Vinohradech otevřeno velké studio 23. 6. první projev pražského arcibiskupa kardinála Karla Kašpara v rozhlase u příležitosti I. celostátního sjezdu čs. katolíků 15. 9. založen Dismanův rozhlasový dětský soubor zahájeno pořizování magnetického záznamu zvuku na ocelový pás pomocí blattnerphonu na rozhlasové výstavě se objevil poprvé magnetofonový pásek 1936 3. 3. mezinárodní přenos koncertu pro více než sto zemí (Suk, Janáček) květen slavnostně otevřena nová vysílací stanice v Banské Bystrici 31. 8. v 10.00 hod. zahájeno vysílání do zahraničí (za druhé světové války přerušeno a obnoveno v roce 1945) 14. 9. proslovem dr. Šourka začala do zahraničí pokusně vysílat poděbradská krátkovlnná stanice 1937 listopad Radiojournal si pronajal Národní dům v Karlíně 24. 12. vysílána poselství K. Čapka R. Thákurovi a F. Křižíka A. Einsteinovi v Praze vytvořeno samostatné oddělení zábavy 1938 8. 5. začal se vysílat politický pořad s názvem Okénko 23. 9. vysílání rozkazu o všeobecné mobilizaci 5. 10. vysílán abdikační projev prezidenta Beneše z Hradu 18. 10. omezeno německé vysílání, vysílač Mělník zapojen na program Prahy 12. 11. zahájeno vysílání v Prešově 19. 11. vládním komisařem rozhlasové společnosti jmenován Jaroslav Kos 28. 12. vytvořen Česko-Slovenský rozhlas, s. r. o. (na XIV. valné hromadě Radiojournalu došlo ke změně názvu na Československý rozhlas, s r. o.) 29. 12. reportáž z pohřbu Karla Čapka na Vyšehradě se smutečními projevy podzim poprvé ve dnech mobilizace rozsáhlá rozhlasová služba vysílání pro tzv. české optanty z území okupovaného Němci, pokračovala v prvních měsících roku 1939 prosinec začal se užívat reportážní magnetofon AEG K4 (první magnetofon v čs. rozhlase) 1939 1. 1. programový věstník začal vycházet s názvem Náš rozhlas 15. 3. Československý rozhlas se vrátil k názvu Radiojournal březen stanice Mělník začleněna do říšského rozhlasu jako Reichsender Böhmen Říšský vysílač Čechy 19. 3. známá reportáž F. Kocourka z balkonu hotelu Šroubek z přehlídky wehrmachtu na pražském Václavském náměstí 13. 5. v poledne poprvé vysílána znělka nahraná sextetem na gramofonové desky 10. 6. vznikl Český rozhlas, spol. s r. o.; do obchodního rejstříku zapsána 29. 11. 8. 9. zahájení československého vysílání BBC z Londýna, úvodní proslov přednesl Jan Masaryk vedle symfonického orchestru pod názvem Orchestr Českého rozhlasu vzniklo druhé orchestrální těleso Pražský rozhlasový orchestr 1940 březen pomocná rozhlasová akce při velkých povodních na českých řekách za dva měsíce vynesla milionové částky 1. 3. vznikla programová intendantura, napojená na úřad říšského protektora 1. 4. Český rozhlas se stal součástí Reichsrundfunksgesellschaft jako Sendergruppe Böhmen und Mähren 11. 8. české vysílání BBC rozšířeno o Hovory s domovem 25. 9. poslední schůze Jednatelského sboru, nahrazen německou intendanturou 27. 9. Berlínská rozhlasová společnost zastoupená říšským protektorem získala rozhodující hlas ve správní radě zavedení stacionárních magnetofonů, používání magnetofonových pásů 1941 27. 7. začalo moskevské vysílání českých pořadů Za národní osvobození 15. 11. Český rozhlas se stal přímou součástí říšského rozhlasu jako Rundfunk Böhmen und Mähren, or- 595

596 P Ř Í L O H Y ganizačně byl podřízen přímo Kanceláři říšského protektora, kmenový kapitál Českého rozhlasu byl postoupen říšské rozhlasové společnosti Reichsrundfunksgesellschaft Berlin 1942 13. 3. změna společenské smlouvy mezi úřadem říšského protektora a protektorátní vládou, kmenový kapitál společnosti přešel na říšskou rozhlasovou společnost, byla zřízena Sendergruppe Böhmen und Mähren; vedle toho byla vytvořena fiktivní společnost Rundfunk Böhmen und Mähren, která odčerpávala 50 % rozhlasových poplatků do pokladny říšské rozhlasové společnosti 1943 29. 3. v Londýně bylo zahájeno vládní vysílání Hlas svobodné republiky se Sukovou znělkou V nový život (denně v 6.10 a ve 20.30 hod.), mimoto osmkrát denně vysílala BBC v českém a slovenském jazyce své vlastní pořady 1944 25. 12. obnoveno vysílání v českém a slovenském jazyce v Paříži k dvojímu výročí B. Smetany byla vysílána podstatná část jeho díla 1945 16. 4. začaly opět vysílat Košice duben Košickým vládním programem bylo vyřešeno správní začlenění rozhlasu, podřízen IV. odboru ministerstva informací 5. 5. voláním rozhlasu o pomoc začalo Pražské povstání (ve 12.33 hod.) 5.-9. 5. revoluční vysílání na vlně 415 m z budovy rozhlasu, z vysílače ve Strašnicích a z Husova sboru 6. 5. po zásahu torpédem byla zničena část budovy rozhlasu včetně vstupní dvorany 9. 5. reportáž A. Technika z průjezdu Prahou za sovětskými tanky, od 19.00 hod. bylo obnoveno vysílání z Vinohrad 9. 5. vedení Čs. rozhlasu se z pověření ČNR ujal Otakar Matoušek 10. 5. začalo opět vysílat Brno 10. 5. zahájeno vysílání pro osvobozené politické vězně v nacistickém Německu repatriační akce (organizátor F. K. Zeman) 10. 5. vzniklo samostatné rozhlasové politické zpravodajství (soustavná rozsáhlá služba pozdravy rodinám, vzkazy, oznamování zpráv) 11. 5. zahájeno pokusné vysílání v Moravské Ostravě 21. 5. začal opět vysílat jihlavský vysílač 25. 5. vláda jmenovala generálním ředitelem čs. rozhlasu Bohuslava Laštovičku, šéfredaktorem zpravodajství se stal Jiří Hronek 31. 5. začala provizorně vysílat Bratislava 17. 6. Bratislava obnovila pravidelné vysílání červen vznikl pořad Kulturní hlídka Jana Weniga, který soustředil vynikající odborníky ze všech oblastí kultury (vysílal se do března 1950) červenec zahájeno vysílání v Hradci Králové září začal průzkum rozhlasového poslechu v Praze metodou zpravodajů 16. 9. poprvé se vysílala hlavní zpravodajská relace pod názvem Rozhlasové noviny od 19.00 do 20.00 hod. 25. 9. Povereníctvo pre informácie uvalilo na Slovenský rozhlas národní správu 10. 11. ukončeno vysílání ze strašnického vysílače na vlně 415 m 20. 11. zahájeno zpravodajství Františka Gela z norimberského procesu (Gel se stal prvním zvláštním zahraničním korespondentem) 8. 15. 12. zahájeno vysílání ve španělštině (KV 49,92 m, denně od 21.30 do 22.00 hod.), kromě toho se vysílalo pro Lužické Srby, Jihoslovany, Bulhary, dále v ruštině, angličtině, francouzštině a esperantu rozhlas se stal jediným uživatelem budovy na Stalinově (dnešní Vinohradské) třídě 1946 28. 1. zahájil vysílání brněnský vysílač Komárov (20 kw) s pokrytím téměř celé Moravy únor zaveden stálý průzkum rozhlasového poslechu ve spolupráci s dobrovolnými zpravodaji z řad posluchačů březen založena Mezinárodní rozhlasová organizace OIR (Organisation Internationale de Radiodiffusion) se sídlem v Bruselu květen přenosy prvního ročníku Pražského jara v domácím i zahraničním vysílání 23. 6. poprvé vysílána nedělní odpolední pohádka pro děti (od 8. 9. pravidelně) 1. 7. zahájeno vysílání pro pohraničí a budovatelskou práci Naše služba, na němž spolupracovaly všechny stanice (vedením pověřen F. K. Zeman), doplněné zábavným lidovým pořadem Beseda pro naše pohraničí 22. 9. poprvé vysílán nedělní hodinový pořad Beseda rozhlasových novin (18.00 19.00 hod.), autor Karel Pech, pravidelným účinkujícím byl i jezevčík Ferda prosinec zahájeno vysílání hudební soutěže (A. Hostomská)

1947 6. 1. první uvedení Gelovy Bílé kroniky únor vyšlo první číslo teoretické revue Rozhlasová práce 1. 5. vysílání prvomájových manifestací politických stran ze čtyř míst 11. 6. zahájeno vysílání reportáží z cest Jiřího Hanzelky a Miroslava Zikmunda (skončilo 23. 8. 1952) 1. 9. novým šéfdirigentem symfonického orchestru se stal Karel Ančerl 30. 9. zahájila první Rozhlasová univerzita (témata Vývoj země a tvorstva, Dějiny lidstva, Dějiny lidského myšlení) 1948 28. 4. zákonem č. 137/1948 Sb. Čs. rozhlas zestátněn, ustaven celostátní podnik Československý rozhlas, do čela postaven generální ředitel, na Slovensku oblastní ředitel, celek řízen ministerstvem informací a osvěty jako rozpočtová organizace 15. 5. zahájena Mezinárodní výstava rozhlasu (MEVRO), na které byla mj. poprvé veřejně předvedena československá televize; hlavním organizátorem byl rozhlasový programový pracovník Josef Kolář 15. 6. dosavadní ředitel Čs. rozhlasu B. Laštovička se stal velvyslancem v Moskvě, ministr informací jmenoval novým ředitelem Čs. rozhlasu Kazimíra Stahla 19. 6.-8. 7. přenosy z XI. všesokolského sletu v Praze, poprvé byly ve větším měřítku užity přenosné reportážní vysílačky 1949 1. 1. do Čs. rozhlasu začleněny i vysílače, které dosud byly ve správě spojů 3. 11. dohodu o spolupráci v oblasti rozhlasu mezi Komitétem pro radioinformace při Radě ministrů SSSR a Československým rozhlasem podepsali A. A. Puzin a Kazimír Stahl 1950 15. 3. přechod na nové vlnové délky podle Kodaňského plánu utvoření čs. okruhu Modrý ( M ), rok poté čs. okruhu Rudý ( R ), začátek vytváření ústředních programů budoucích národních okruhů Bratislava a Praha 18. 7. první vysílání Svobodné Evropy v českém a slovenském jazyce v 18.00 hod. pod názvem Hlas svobodného Československa 2. 12. 11. důvěrná porada zástupců bezpečnostních složek ČSR, PLR a MLR o společném postupu při rušení tzv. nepřátelského vysílání 1951 23. 4. okruhy Praha, M a R vysílají od 4.30 hod. (všední dny) až do 0.10 hod., stejně vysílá dlouhá vlna Prahy 1102,9 m, stanice Mělník končí vysílání ve 20.15 hod. 1. 5. začala pravidelně vysílat Svobodná Evropa 1. 11. nástup prvních absolventů Ústřední dělnické školy Čs. rozhlasu v Bílých Poličanech do Čs. rozhlasu 1952 4. 1. porada na ministerstvu zahraničních věcí za účasti generálního ředitele Čs. rozhlasu K. Stahla k rušení zahraničních vysílaček (krycí název projektu R 405); v Čs. rozhlase zřízeno zvláštní oddělení k rušení nepřátelské propagandy a pořadů duben založení Brněnského rozhlasového orchestru lidových nástrojů (BROLN) pod uměleckým vedením J. Juráška 4. 2. vznik národního okruhu Bratislava 10. 3. vznik národního okruhu Praha 8. 4. vydán vládní výnos, na jehož základě vznikl Československý rozhlasový výbor, organizovaný podle sovětského vzoru; reorganizace Čs. rozhlasu, vznik čtyř hlavních redakcí (politická, literárně-dramatická, pro děti a mládež, hudební) 17. 6. Československý rozhlasový výbor v čele s V. Kopeckým pověřen vedením rozhlasu (platnost od 1. 8.) 1. 7. Čs. rozhlas jako instituce podřízen ministerstvu informací a osvěty, podniková organizace přeměněna na redakční, z techniky vyčleněna výstavba a vysílače, které přešly do působnosti ministerstva spojů 1953 6. 1. začala se vysílat Pionýrská jitřenka (úterý 17.00 hod. na stanici Československo) 1. 5. zavedení pokusného vysílání Rozhlasu po drátě v Unhošti u Prahy (určeno především pro bezpečnostní účely) 1. 5. zahájeno pravidelné vysílání Čs. televize z Měšťanské besedy; programově a hospodářsky je zajišťoval Čs. rozhlas, až do roku 1957 Čs. televize i organizačně připojena k Čs. rozhlasu červenec vznik Hlavní správy tiskového dozoru cenzurního orgánu (iniciátor J. Hřebík) 11. 9. zrušen Čs. rozhlasový výbor, zřízena Hlavní správa rozhlasu, fungovala do dubna 1954 15. 9. na všech stanicích denně včetně sobot a nedělí byla zařazena půlhodinová relace Hovoří Moskva 597

598 P Ř Í L O H Y 1954 1. 4. Čs. rozhlas jako samostatná právnická osoba podřízen ministerstvu kultury 3.10. počátek vysílání Nedělních divadelních večerů cyklu významných dramatických a hudebně-dramatických inscenací na stanicích Praha I a Praha III (třikrát v měsíci činohra, jednou opera, později i opereta) 10. 10. Černá hodinka pravidelná pásma s odlehčenou tematikou na Praze I 20. 10. první kantátový koncert Čs. rozhlasu v Praze zahájil cyklus čtyř koncertů, provedení stěžejních velkých kantátových děl, která u nás dosud nezazněla (Schumann, Axman, Prokofjev, Berlioz, Bach) dána do provozu nová rozhlasová budova (postupně dokončována do roku 1956) v Plzni, vybavená nejnovější studiovou technikou na Petřínské věži uveden do zkušebního provozu první VKV vysílač 1955 4. 1. poprvé vysílán pořad Hovoříme s rodiči 1956 4. 9. v Pardubicích zahájilo činnost samostatné studio Čs. rozhlasu (vysílalo v úterý a v pátek v 17.00 18.00 hod.) zavádění nových mixážních pultů NRK (nová rozhlasová koncepce), později SRK (sloučená rozhlasová koncepce), které odpovídaly evropské úrovni 1957 19. 7. začal se vysílat pořad Co chcete vědět, v němž odborníci odpovídali na dotazy posluchačů 4. 10. úvodní pořad cyklu Věda ve službách míru 29. 11. vládním nařízením ustaven Čs. výbor pro rozhlas a televizi (ČVRT), podřízený přímo předsednictvu vlády, předsedou jmenován dosavadní ředitel Čs. rozhlasu František Nečásek 1. 12. nové organizační uspořádání Čs. rozhlasu Československý výbor pro rozhlas a televizi zřízen jako ústřední orgán státní správy (stejně na Slovensku), utvořeny dvě samostatné organizace Čs. rozhlas a Čs. televize v čele s ústředními řediteli první Rozhlasová žatva (soutěž) 1958 1. 7. vyčleněním z Výzkumného ústavu spojů ustanoven Výzkumný ústav rozhlasu a televize 26. 8. 28. 9. R 35 výstava k výročí rozhlasu v Národním technickém muzeu (veřejné studio, před budovou replika stanu, v němž rozhlas v roce 1923 zahájil své vysílání) zahájení zkušebního provozu prvního VKV vysílače na Petříně 1959 7. 5. nový pražský VKV vysílač oficiálně zahájil pokusné vysílání na kmitočtu 66,65 MHz 31. 8. zahájeno řádné vysílání na VKV z vysílače na petřínské rozhledně: denně ve večerních hodinách dvě hodiny vlastního programu pro náročné posluchače hudební pořady, premiéry činoher, oper, literárních a hudebněvzdělávacích pásem, hry pro mládež, umělecké četby a reprízy nejúspěšnějších pořadů ze středovlnného vysílání, rozhlasové experimenty 1. 10. zrušen ČVRT; Čs. rozhlas a televize se člení na dvě samostatné organizace Československý rozhlas a Československou televizi řízené ÚV KSČ zřízení stálého veřejného studia Gong v Kulturním domě v Praze-Vysočanech; podnětem bylo úspěšné vysílání z veřejného studia na výstavě R 35 (veřejné nahrávky silvestrovských pořadů, večery hudby a poezie, besedy s kulturními pracovníky, malé dramatické formy) 1960 leden vznik Jazzového orchestru Čs. rozhlasu s dirigentem Karlem Krautgartnerem a Tanečního orchestru Čs. rozhlasu s dirigentem Josefem Vobrubou 19. 10. zahájen cyklus vyprávění, která napsali posluchači, Život píše příběhy (každou středu ve 14.40 hod. na Praze I) 14. 11. zahájeny Džezové půlhodinky besedy o jazzu (ve 21.00 hod. na Praze I) 1.12. vytvořeno Studijní oddělení 1961 2. 1. zahájeno vysílání pořadu Dobrou noc, děti s postavou Hajaji (vypravěč Vlastimil Brodský) 22. 3. vláda schválila návrh na stavbu ústřední rozhlasové budovy v Praze-Pankráci 29. 5. první ročník lehkoatletické soutěže o Pohár Československého rozhlasu 24. 9. první vysílání pořadu kuriozit a zajímavostí na přání posluchačů Piš a slyš! 1962 1. 1. zahájeno VKV vysílání na stanici Československo II (první čs. vysílání na VKV, předtím název VKV vysílač Praha) 14. 1. první vysílání populárního sobotního pořadu Jiřího Štuchala Šťastnou cestu 14. 4. první vysílání pořadu Pozor, zákruta! (Bratislava)

1. 5. uvedeny do provozu dva nové vysílače VKV: středočeský (VKV Praha) a východočeský (VKV Hradec Králové) 1. 6. uveden do provozu vysílač VKV Plzeň-Krašov o výkonu 10 kw pro programy Československo I a II 1. 7. z Hlavní redakce politického vysílání vyčleněna Hlavní redakce zpravodajství 1. 9. Rozhlasové noviny zkráceny na 30 minut 27. 9. 14. 10. Festival rozhlasové tvorby v Divadle hudby v Praze 1963 1. 4. první vysílání pro Středočeský kraj (denně mimo neděli) 2. 5. na stanici Československo II zahájeno zkušební vysílání experimentálního studia Čs. rozhlasu 18. 5. 10. 6. jubilejní rozhlasová výstava k 40. výročí založení rozhlasu v Národním technickém muzeu v Praze, vysílání z experimentálního studia R 40 19. 6. zahájení Volné tribuny, společné rozhlasové a televizní besedy s představiteli strany a vlády o nejzávažnějších vnitropolitických otázkách 2. 9. poprvé vysílán magazín Kolotoč 1964 1. 1. poprvé vysílán pořad Rada moudrých 1. 3. od 20.00 do 21.00 hod. první zkušební stereofonní vysílání pořadu Vysílá studio A z VKV vysílače Cukrák u Prahy (každé další úterý zkušební vysílání), od 8. 4. od 16.00 do 17.00 hod. veřejné vysílání s anoncovaným programem, od 30. 9. 1966 pravidelně 31. 8. zahájeno vysílání krajského studia pro hlavní město Prahu (zpočátku v pondělí od 18.15, v pátek od 18.00, od 21. 9. denně od 12.00 do 12.30 hod.) 21. 9. ve 12.00 hod. v rozhlase po drátě poprvé vysílán Pražský zvukový deník září Čs. rozhlas se poprvé účastnil mezinárodního festivalu Prix Italia, rozhlasová hra Ludvíka Aškenazyho Bylo to na váš účet získala druhou cenu ve své kategorii Cenu Italského rozhlasu a televize prosinec zahájeno vysílání programového okruhu pro náročného posluchače na VKV okruhu Československo II, program vytvářel kolektiv H. Bauerová, V. Cibula, J. Pour a Z. Bouček v čele s D. Maxovou; nové programové řady Plná moc pro... (11. 12.), Dvanáct na houpačce (13. 12.), později Sám doma s hudbou, kterou mám rád, Gramotingltangl aj. první stereofonní vysílání společně stanice Praha, Rozhlas po drátě, Československo II (VKV) a Čs. televize (stereofonní pořady byly zkušebně natáčeny již od roku 1962) 1965 17. 1. 6. 6. cyklus nedělních tříhodinovek Vysílejte s námi na stanici Československo I akce MEVRO; v krajských studiích bylo těchto mevroakcí celkem devět, nejoblíbenější byl košický blok 12. 4. Čs. rozhlas začal nepravidelné zkušební vysílání stereofonních snímků a ověřoval si možnost zavedení pravidelného vysílání v celostátním měřítku na programové síti VKV vysílačů 1. 5. vznik komerčního vysílání v rozhlase jako zdroje doplňkových příjmů 12. 7. na stanici Československo I první vysílání Mikrofóra, magazínu pro mládež, který mj. věnoval pozornost otázkám populární hudby (v sedmdesátých letech ho převzala stanice Hvězda) 8. 10. okruh Československo II začal vysílat týdeník pro lovce zvuku Halali 4. 10. na VKV zahájeno vysílání pořadu Gramotingltangl (uváděl Jiří Suchý) 25. 12. vysílána první stereofonní hra Krápník a Františka (autor Z. Svěrák, režie J. Fuchs) 27. 12. zahájeno vysílání cyklu První řádky spisovatelé o svých literárních začátcích osamostatnění Pražského komorního orchestru, sloučení PRO a SOPR 1966 20. 2. poprvé vysílána Antická knihovna malé sváteční čtení z děl starověkých filozofů a myslitelů slova 20. 2. poprvé vysílán pořad Skandály klatby ortely 30. 9. zahájeno pravidelné stereofonní vysílání z Cukráku 20. 10. 2. 11. poprvé soutěžní týden Concertina Praga, mezinárodní hudební soutěže mladých talentů (zakladatelka Helena Karásková) 26. 12. poprvé vysílán pořad Sám doma s hudbou, kterou mám rád I. cenu Prix Italia získala hra Miloslava Stehlíka Linka důvěry (režisér Jiří Horčička) 1967 30. 1. první setkání Klubu angažovaného myšlení na stanici Československo II v 19.45 hod. (V. Horká, J. Skála, H. Šleisová) 5. 5. Československo II začalo vysílat stereofonně 13. 9. zahájeno vysílání padesátidílného seriálu Historia magistra zvukový archiv pěti tisíciletí říjen vznik mezinárodní soutěže hudebních, slovem provázených pořadů Prix Musical de Radio Brno v Plzni uvedeno do provozu elektronické nahrávací studio 599

600 P Ř Í L O H Y 1968 8. 2. poprvé vysílán pořad Písničky s telefonem 21. 8. okupace budov Čs. rozhlasu, boje před pražským rozhlasem (15 mrtvých) srpen srpnové vysílání Čs. rozhlasu, který plní roli informátora a koordinátora 30. 8. usnesení vlády ČSSR č. 292 o mimořádných opatřeních ke kontrole prostředků hromadných informací, zřízen Český úřad pro tisk a informace oficiální obnovení cenzury 9. 9. obnovení činnosti Čs. rozhlasu v pražské hlavní budově na Vinohradské třídě 12. 9. vznikl Vládní výbor pro tisk a informace 4. 11. Čs. rozhlasu udělena čs. Cena míru, odebrána 25. 11. 1969 28. 11. ustavena odbočka Svazu českých novinářů v Čs. rozhlase 1969 1. 1. na Třetím programu poprvé vysílána Etická knihovna 6. 1. vysílací čas Rozhlasových novin posunut na 18.30 hod., aby nekolidoval s hlavní zpravodajskou relací Čs. televize 6. 1. obnoveno živé vysílání Mikrofóra 6. 1. pořad Dobrou noc, děti! (18.50 hod.) nahrazen pořadem Dobrý večer, děti! (18.20 hod.) 29. 3. premiéra první české rozhlasové stereofonní opery Zdeňka Lukáše a Zdeňka Barborky Domácí karneval 3. 4. Český úřad pro tisk a informace vydal závazné pokyny pro činnost hromadných informačních prostředků 17. 5. v Rudém právu otištěno Slovo do vlastních řad obhajující okupaci; mezi prvními signatáři byli i rozhlasoví pracovníci 12. 6. usnesení vlády ČSSR č. 133 k další politice vlády vůči sdělovacím prostředkům červenec vznikla instituce Český rozhlas jako složka federálního Československého rozhlasu, ředitelem byl jmenován Karel Hrabal září cenu Prix Italia získala česká hra J. Vilímka Neodvratný skon maratónského běžce 5. 11. Čs. rozhlas odvysílal Prohlášení nového vedení Čs. rozhlasu, jež se distancovalo od předchozího vývoje 28. 12. sté a poslední vydání pořadu Piš a slyš! 1970 27. 2. jmenována Programová komise jako poradní orgán ústředního ředitele 2. 3. v Praze podepsán nový Pracovní protokol o spolupráci se sovětským rozhlasem duben po dubnovém plénu ÚV KSČ zahájeny v rozhlase rozsáhlé personální čistky (celkem v rámci prověrek muselo odejít na 800 pracovníků) 31. 8. vznik celostátního okruhu Hvězda místo zrušeného okruhu Československo I 1. 9. zahájeno vysílání stanice Hvězda 24 hodin denně česky a slovensky zpravodajství a aktuální publicistika 15. 11. přestavba vysílacích okruhů 1. 12. zrušení Studijního oddělení Čs. rozhlasu rozšíření stereofonního vysílání z dosavadních dvou na čtrnáct hodin 1971 1. 1. nové vysílací schéma stanice Hvězda 15. 9. vysílač Mělník opět uveden do provozu 1972 1. 1. vznik ÚVPZP (ústřední vysílání politického zpravodajství a publicistiky) 6. 3. poprvé vysílán zpravodajský magazín Tribuna Hvězdy pravidelný monotematický zpravodajsko- -publicistický pořad od pondělí do pátku 7.00 18.00 hod.; hlavními žánry rozhovor, vystoupení, beseda, komentář, reportáž, úvaha a portrét, prokládané populární hudbou 6. 3. na Třetím programu poprvé vysílána jako novinka půlhodinová hudební pozvánka pro mladé posluchače Znáte tuhle hudbu? 8. 5. zahájeno vysílání Interprogramu, dopoledního zahraničního bloku zpráv, aktualit a hudby v délce 6,5 hodiny v pěti základních jazykových mutacích; poprvé ve vysílání do zahraničí aplikován typ radioproudu 2. 7. premiéra pořadu Sport a hudba 4. 9. zahájeno vysílání stanic Vltava a Devín (výhradně na systému vysílačů VKV); vznikly rozdělením Třetího programu na národní okruhy, od roku 1980 začaly vysílat stereofonně; slovenské relace uměleckého slova na Vltavě uváděny v originále 4. 9. vysílán poprvé pořad Sputnik, magazín vědy a techniky obnoveno vydávání Rozhlasové práce

1973 1. 1. zahájení nepřetržitého 24hodinového vysílání na stanici Hvězda únor vyhlášení soutěže rozhlasových posluchačů k 50. výročí Čs. rozhlasu Můj největší zážitek z poslechu Československého rozhlasu (uzávěrka 30. 4. 1973) 28. 1. slavnostní koncert k 50. výročí prvního pokusného radiofonického koncertu ve Smetanově síni: SOČR a Pěvecký sbor Čs. rozhlasu za řízení Josefa Hrnčíře uvedly skladby našich předních skladatelů 18. 5. odhalení památníku v místech prvního rozhlasového vysílání ve Kbelích květen na Slovanském ostrově v Praze uspořádána výstava R 50; vydána publikace 50 let Čs. rozhlasu a 25 let socialistického rozhlasu v silně normalizačním duchu 6. 7. poprvé vysílán Větrník, specializovaný pořad zaměřený na rockovou hudbu vznikla Hlavní redakce armády, brannosti a bezpečnosti (na základě trojstranné dohody o spolupráci mezi Čs. rozhlasem, ministerstvem národní obrany a ministerstvem vnitra) začaly se používat mixážní stoly s křemíkovými tranzistory s označením TRKK 1974 1. 1. při zahraničním vysílání zřízeno monitorovací středisko 1. 4. vstoupil v platnost nový Rozhlasový a televizní řád, vydaný federálním ministerstvem spojů ve spolupráci s Čs. rozhlasem a Čs. televizí 1. 7. vznikla Hlavní redakce zábavy 22. 9. za spolupráce Čs. rozhlasu a Veřejné bezpečnosti zahájeno v době od 16.00 do 20.00 hod. pokusné vysílání pro motoristy pod názvem Zelená vlna ustavena Rada pro otázky stereofonie 1975 6. 22. 10. správní oblastní konference pro rozhlas v Ženevě; podle nového plánu, platného od 23. 11. 1978, mělo Československo možnost pracovat na všech kmitočtech, které mu přidělil Kodaňský plán 25. 12. premiéra prvního dílu seriálu Jak se máte, Vondrovi? 1976 3.1. zahájeno vysílání zpravodajsko publicistického magazínu na stanici Hvězda, od 29. 3. pod názvem Studio 7 1. 4. vzhledem k většímu podílu stereofonního vysílání zavedeno z provozně-technických důvodů trvalé vysílání pilotního kmitočtu 7. 11. 6. první ročník festivalu původní rozhlasové tvorby Prix Bohemia v Mladé Boleslavi 28. 12. začal poprvé vysílat nový vysoce výkonný vysílač v Liblicích u Českého Brodu 1977 8. 7. rozhodnutím předsednictva ÚV KSČ převedeny rušičky z resortu ministerstva vnitra do resortu ministerstva spojů 7. 10. na stanici Vltava poprvé vysílán stereofonní programový blok Rozhlas a posluchač 8. 10. na stanici Vltava poprvé vysílán kontaktní stereofonní slovesný a hudební pořad 3 x 60, a to stereo (rubriky: Hudební kuchyně, Hovory s posluchači, Kvíz ad.) 1978 12. 4. položením základního kamene zahájena výstavba rozhlasového střediska Pankrác 25. 31. 10. celostátní přehlídka her pro mládež a pohádek pro děti 23. 11. vstoupilo v platnost nové rozdělení kmitočtů pro rozhlas na středních a dlouhých vlnách; Československo získalo možnost pracovat na všech kmitočtech přidělených Kodaňským plánem dovezeno profesionální rozhlasové zařízení ALMES, kde byla použita nejnovější součástková základna s integrovanými obvody a polovodičové spínací logické prvky 1980 1. 1. zavedeno celostátní stereofonní vysílání stanice Hvězda 1982 4. 1. poprvé vysílán pořad pro děti Domino (autor Bohumil Kolář) 1984 leden zahájeno vysílání pořadu Když se stáří zeptá 21. 10. zahájen cyklus pořadů Hlas hudby hlas míru, rozsahem i obsahem nejvýznamnější rozhlasový seriál o poválečném rozvoji hudebního života v Československu, poprvé se vysílalo zároveň na českých a slovenských okruzích stanic VKV 1985 5. 1. v 10.10 hod. se na stanici Vltava poprvé vysílal pořad Radioporta 24. 11. světové prvenství první digitální transkontinentální přenos (koncert SOČRu z děl českých mistrů s di- 601

602 P Ř Í L O H Y rigentem V. Válkem byl z pražského Domu umělců v digitalizované podobě přenášen prostřednictvím satelitu do Tokia) 1986 1. 1. zrušen poplatek za rozhlasový přijímač pevně zabudovaný v dopravním prostředku; změna se týkala jen občanů, u organizací poplatek zůstal zachován leden nová programová řada Operní kapitoly s nahrávkami špičkových interpretů 21. 3. zahájeno vysílání třídílného cyklu her Horizonty 4. 4. první vysílání Dobrého jitra ze zahraničí (z Budapešti) 14. 4. na stanici Vltava zahájen rozhlasový cyklus Divadlo bez rampy 1. 5. nový okruh Čs. rozhlasu Melodie zahájeno zkušební vysílání z kompaktních desek 1987 leden Čs. rozhlas zahájil na stanici Hvězda prostřednictvím vysílačů Cukrák, Kojál a Kamzík automatizované předávání dopravních informací, v rámci Zelené vlny začal působit systém ARI (systém automatických rozhlasových informací) 6. 1. na stanici Vltava zahájen hudebně-popularizační cyklus Profily, věnovaný významným hudebním osobnostem 10. 1. na stanici Vltava zahájen cyklus Malá škola poezie, orientovaný na vážné zájemce o literaturu 1988 leden zahájen Rozhlasový jazz klub 24. 2. vysílána první část Průvodce po pamětihodnostech mého života Putování po krajích naší republiky 10. 3. zahájeno vysílání sedmdesátidílného seriálu Mikrofóra k 70. výročí založení Čs. republiky, věnovaného všem oblastem společenského života od mezinárodní situace přes kulturu až po sport, s využitím rozhlasových archivních nahrávek 22. 23. 3. Čs. rozhlas uspořádal v Praze mezinárodní seminář na téma Rozhlas posluchač dialog 14. 5. na stanici Hvězda vysílán první pořad Studio 2001, magazín mladé ekonomiky, vědy a techniky 17. 9. ke Dni tisku, rozhlasu a televize uspořádaly Čs. rozhlas a rozhlasová stanice Rakousko 3 v klubu ROH Sigma v Hodoníně první čs.-rakouskou diskotéku 25. 9. 28. 10. Rozhlasový hudební festival, první akce tohoto druhu v historii našeho rozhlasového vysílání 28. 11. k 50. výročí úmrtí Karla Čapka zahájen literární cyklus Čapkovské proměny 4. 2. ukončeno rušení stanice Deutschlandfunk na KV 8. 12. podpis dohody o spolupráci Čs. rozhlasu a tiskové agentury Orbis 16. 12. ukončena činnost rušiček Šance pro tři milióny celoroční seriál rozhlasové školy odvykání kouření na stanici Praha za velké účasti posluchačů 1989 9. 1. nové ranní cvičení Ranní rozhlasový tělocvik 2. 10. na stanici Hvězda (Radiožurnál) premiéra Nočního proudu 20. 11. první zprávy o událostech ze 17. 11. v Mikrofóru na stanici EM 20. 11. protestní shromáždění rozhlasových pracovníků ve Studiu 2 v budově na pražské Vinohradské třídě 21. 11. schůze ve Studiu 1 za účasti cca 300 lidí, schválena protestní rezoluce 23. 11. v Čs. rozhlase vzniklo Občanské fórum 30. 11. na stanici Československo (Hvězda) zahájeno živé vysílání Občanského fóra, později přejmenováno na Radiofórum (vysílání dvakrát denně ráno a v podvečer) 14. 12. změna znělky Rozhlasových novin (až dosud motiv z pochodu J. Seidla Kupředu, levá) 15. 12. změna názvu stanice Hvězda na stanici Československo 1990 1. 1. v Českém rozhlasu vznikl samostatný úsek hudebních těles ze Symfonického orchestru Čs. rozhlasu, Pěveckého sboru Čs. rozhlasu, Tanečního orchestru Čs. rozhlasu, správy hudebních těles a koncertního oddělení 1. 1. rozsáhlá reorganizace TES (technika, ekonomika, správa) 1. 1. v hlavní redakci publicistiky a dokumentaristiky ÚVPZP vytvořena čtyřčlenná redakce pro věci církevní 1. 1. vznikl odbor zaměstnaneckých záležitostí a oddělení vzdělávání 4. 1. pracovní schůzka současných i bývalých tvůrců k zahájení práce na nových vysílacích schématech okruhů Praha, Vltava a Československo 12. 1. zřízen úsek výpočetní techniky 13. 1. poprvé vysílána Káva u Kische (stanice Praha, moderovali O. Nutz a J. Vejvoda) 19. 1. první jednání komise pro přípravu nové organizační struktury 27. 1. ustaven Svaz rozhlasových tvůrců (SRT) 1. 2. zahraniční vysílání se vrátilo k původní znělce z roku 1936

1. 2. vznikla redakce náboženského života (dříve redakce pro věci církevní) 11. 3. zahájeno vysílání nedělního zamyšlení prezidenta V. Havla Hovory z Lán (O. Nutz, vysíláno do 1. 2. 1998) 20. 3. Československý rozhlas zahájil ve spolupráci s francouzskou rozhlasovou sítí Europe 1 a Správou radiokomunikací: ve 12.00 hod. zahájeno oficiálně nové rozhlasové vysílání pod názvem Evropa plus 29. 4. Československý rozhlas zahájil vysílání volební kampaně 1. 5. vznikla nová redakce Audiostudio jako studio rozhlasové paměti a slovesného a hudebního experimentu 2. 5. možnost vysílání komerčních informací v zahraničním vysílání Čs. rozhlasu červen Čs. rozhlas se stal přidruženým členem Evropské vysílací unie EBU 10. 11. 10. první pracovní seminář Sekce autorů, překladatelů a scénáristů Svazu rozhlasových tvůrců v Domově spisovatelů na Dobříši 28. 10. iniciativní skupina 17. listopadu ve spolupráci s odborem informační politiky Úřadu předsednictva federální vlády uspořádala pracovní seminář na téma návrh zákona o rozhlasovém a televizním vysílání 1991 2. 1. vznikl vysílací okruh Regina (k 31. 12. 1990 přestala v českých zemích vysílat stanice EM, na Slovensku z této stanice vznikl Elán) 2. 1. nová stanice Regina zahájila každý den vysílání pořadu Rádio na polštář 27. 1. první speciální den Euroradia nazvaný Mozartův den; přímý přenos od 9.00 do 23.00 hod. přebíralo třicet rozhlasových organizací 8. 2. zahájen cyklus dvanácti literárních pásem o osobnostech brněnské rozhlasové literární redakce Brněnská slyšení (J. Skácel, O. Mikulášek, K. Tachovský, A. Přidal, Z. Kriebel aj.) 23. 1. příspěvek Českého rozhlasu do koncertní sezony EBU přímý přenos ze studia Českého rozhlasu v Praze vysílalo dvacet zahraničních stanic a do dalších pěti rozhlasů byl odeslán záznam koncertu 4. 3. stanice Vltava rozšířila vysílání od 6.55 do 2.00 hod. 1. 4. poplatek za rozhlas se zvýšil na 20 Kč měsíčně 30. 10. přijat zákon o rozhlasovém a televizním vysílání č. 468/1991 Sb., umožňující provoz soukromých stanic 3. 11. Rozhlasové noviny nahradil Radiožurnál 4. 11. poprvé vysílán Host do domu (ve všední dny od 10.30 do 12.00 hod. na stanici Praha) 4. 11. poprvé vysílán pořad Pusa na dobrou noc (každý den od 19.15 do 19.55 hod. na stanici Praha) 7. 11. zákon ČNR č. 484/1991 Sb., o zřízení Českého rozhlasu jako samostatného právního subjektu s účinností od 1. 1. 1992 listopad Svaz rozhlasových tvůrců uspořádal nultý ročník soutěžní přehlídky Report 8. 11. poprvé vysílán pořad pro seniory Stříbrná mozaika (pátek od 8.00 hod. na stanici Praha, zahrnoval cykly Melodie našeho mládí, Rozhlasová akademie třetího věku a Hrají mladí interpreti) 19. 11. Českou národní radou zvolen prozatímním ředitelem Českého rozhlasu Jiří Mejstřík 1992 1. 1. zákonem České národní rady zřízen Český rozhlas jako samostatná organizace, zcela oddělená od státního rozpočtu 30. 1. zvolena Rada ČRo: Helena Klímová, Hana Bělohradská, Jana Slánská, Květoslava Neradová, Nelly Rasmussenová, Zdeněk Susa, Pavel Scheufler, Jaroslav Pochmon a Jindřich Pokorný 21. 2. vznikla Rada České republiky pro rozhlas a televizi, předsedou Daniel Korte 31. 3. vznikla soutěž Concerto Bohemia 1. 5. reorganizace přechod ze systému hlavních redakcí na systém vysílacích okruhů 3. 8. program rozhlasové stanice Československo šířen i na KV (49 m) 31. 12. ukončení činnosti Československého rozhlasu sekce rozhlasové publicistiky Svazu rozhlasových tvůrců uspořádala na Dobříši první ročník soutěžní přehlídky Report 1992 do soutěže bylo nominováno 13 publicistických pořadů 1993 1. 1. vznikla samostatná veřejnoprávní instituce Český rozhlas 1. 1. Český rozhlas se stal členem EBU 1. 1. stanice Československo se změnila na Radiožurnál, hlavní zpravodajská relace změnila název na Ozvěny dne 1. 1. Radio Praha se hlásí jako Vysílání Českého rozhlasu do zahraničí 4. 1. zrušeny technické přestávky Rozhlasu po drátě 3. 4. 30. 6. stanice Vltava vysílala nejlepší díla z rozhlasové dramatiky pod názvem 13 z nejlepších 5. 4. rozhlas po drátě v Praze začal přejímat vysílání rozhlasové stanice Radio Vox 3. 6. vedení Českého rozhlasu, ředitelů regionálních studií a Rady Českého rozhlasu zaslalo všem poslancům Parlamentu České republiky prohlášení k drastickému omezení pokrytí územních celků signálem roz- 603

604 P Ř Í L O H Y hlasového programu, které mají ze zákona regionální studia ČRo povinnost svým vysíláním pokrýt 1. 7. novým generálním ředitelem se stal Vlastimil Ježek (zvolen Radou 28. 6.) 4. 10. Kulturní revue na stanici Vltava se začala vysílat živě z vysílacího pracoviště 1994 3. 1. zahájilo vysílání studio ČRo v Olomouci 30. 1. stanice Vltava zahájila cyklus Velký evropský feature (první titul Taky jsem byl bitšén) 29. 3. generální ředitel Českého rozhlasu Vlastimil Ježek a ředitel české redakce Svobodné Evropy Pavel Pecháček podepsali dohodu o působení české redakce RSE v budově na Vinohradské třídě 5. 4. od 0.00 hod. zrušil Český rozhlas vysílání III. programu (Vltavy) z Cukráku na kmitočtu 68,96 MHz, tím byl ukončen přechod tohoto programu z pásma VKV I do pásma VKV II 24. 5. výroční konference Svazu rozhlasových tvůrců ukončila jeho činnost, nástupnickou organizací se stalo Sdružení pro rozhlasovou tvorbu 1. 7. výměna kmitočtů Radiožurnálu a Vltavy na velmi krátkých vlnách 1. 7. vstoupila v platnost smlouva uzavřená mezi generálními řediteli Českého rozhlasu a SPT TELECOM, a. s., o vysílání stanice Praha a regionálních studií ČRo do sítě rozhlasu po drátě 15. 7. skončilo vysílání Českého rozhlasu na středovlnné síti S II 31. 8. skončilo vysílání pořadu Pozor, zákruta! na kmitočtech Českého rozhlasu, od 1. 9. se jeho nástupcem stal pořad Motoristická revue 1. 11. Český rozhlas se zkušebně napojil na mezinárodní počítačovou síť Internet 8. 11. přímý přenos z jedoucího rychlíku na trati Cheb Praha (v rámci Dobrého jitra z Prahy zorganizoval hudební redaktor Jiří Dohnal) světové prvenství 1995 10. 1. rozestavěnou budovu rozhlasového centra na Pankráci stát převedl do vlastnictví Českého rozhlasu 3. 2. zahájeno šíření zahraničního vysílání ČRo (Radio Praha) prostřednictvím satelitu Eutelsat II F 4 z Prahy do Londýna 9. 3. ČRo 1 Radiožurnál zorganizoval poprvé akci Daruj krev s Českým rozhlasem březen ČRo 1 Radiožurnál začal vybírat hudbu pomocí počítače (selektor) 1. 4. vstoupil v platnost zákon o rozhlasových a televizních poplatcích 2. 4. vyhlášeny výsledky Prix Futura Berlin; ČRo získal nejvyšší ocenění v kategorii rozhlasového dokumentu za pořad Taky jsem byl bitšén a zvláštní uznání za záznam dramatické improvizace tvůrčí skupiny Radio Mama Další nekonečný svět 2. 4. na stanici ČRo 2 Praha začalo vysílání pořadu Toulky českou minulostí 15. 4. přes satelit Eutelsat byl zahájen i přenos programu stanice Praha do českých regionálních studií 28. 7. Český rozhlas ukončil přechod vysílání z pásma VKV I do VKV II 25. 8. uzávěrka posluchačské soutěže vyhlášené generálním ředitelem na nové logo Českého rozhlasu srpen prosinec Český rozhlas byl spolupořadatelem Africké odysey, poutě tří označených černých čápů do afrického zimoviště (organizátor Miroslav Bobek); posluchači byli o průběhu akce průběžně informováni ve vysílání 21. 10. pořad Mikrofórum přešel na Radiožurnál 6. 11. stanice ČRo 6/Svobodná Evropa zahájila vysílání 10. 11. nulté vydání klubového pořadu stanice Vltava (Klub Vltava) 1996 5. 1. první společné živé vysílání pořadu vážné hudby To nejlepší z klasiky (ČRo 3 Vltava a 2. program České televize) 28. 5. zástupci rozhlasových společností, participujících na vysílání ČRo 6/RSE, podepsali dohodu o společném vysílacím projektu 28. 5. otevřeno nové studio pro výrobu dramatických žánrů v Karlíně 19. 7. uvedeny do provozu nové vysílače pro Český rozhlas na lokalitě Hodonín-Babí lom 15. 6. ČRo 1 Radiožurnál zahájil vysílání pro české turisty v Dalmácii 1. 9. nová znělková grafika Radiožurnálu 1997 2. 1. Český rozhlas 1 Radiožurnál zahájil v obnovené premiéře vysílání pořadu Nad ránem 20. 3. nové logo Českého rozhlasu získalo titul Logo 97 (tvůrci: grafické studio Men on the Moon) 1. 5. dohoda o vzájemné spolupráci mezi ČRo a Asociací provozovatelů soukromého vysílání 1. 7. zvýšení koncesionářských poplatků z 25 na 37 Kč (zákon č. 135/1997 Sb.) 8. 7. zahájení veřejné sbírky na pomoc oblastem postiženým povodněmi

1. 9. ČRo 2 Praha zahájil celodenní vysílání VKV z vysílače Krašov 1998 1. 1. ČRo 1 Radiožurnál začal vysílat živě prostřednictvím počítačové sítě Internet 15. 1. zahájení demolice budovy ČRo v Římské ulici 8. 2. naposledy vysílán pořad Hovory z Lán s prezidentem V. Havlem 28. 3. poprvé vysílán pořad Rozhovory v Lánech s prezidentem V. Havlem (V. Ježek a R. Tamchyna) 31. 3. slavnostní zahájení dostavby budovy ČRo v Římské ulici 1. 5. zpřístupnění webových stránek ČRo www.cro.cz 1999 11. 1. oficiálně otevřena nová redakce Českého rozhlasu v Liberci 22. 2. vyšlo první číslo bulletinu o rozhlasové práci Svět rozhlasu 26. 2. zahájen provoz v nové budově Českého rozhlasu Hradec Králové v Havlíčkově ulici č. 292 březen na ČRo 1 Radiožurnálu zahájen stodílný seriál o populární hudbě 20. století České hity dvacátého století 26. 4. Český rozhlas se pořádáním finanční sbírky pro oběti konfliktu v Kosovu připojil k humanitární akci nadace Člověk v tísni SOS Kosovo 30. 6. podpis smlouvy o prodeji rozestavěné budovy ČRo na Pankráci 1. 7. novým generálním ředitelem ČRo se stal Václav Kasík (zvolen Radou 9. 6.) 3. 16. 9. Dny židovské kultury na stanici ČRo 3 Vltava 16. 9. přímý přenos veřejného předčítání jmen českých Židů, kteří zahynuli ve vyhlazovacích nacistických táborech, na závěr Dnů židovské kultury 23. 11. první Dílna, čtvrtletní celodenní setkání krajánků interních a externích autorů a spolupracovníků ČRo 2000 1. 1. na stanici ČRo 3 Vltava zahájen cyklus Millenniorum malora et minora Velké i malé události tisíciletí, vysílaný v českém a latinském jazyce 29. 2. na stanici ČRo 3 Vltava zahájen osmnáctidílný cyklus věnovaný dílu T. G. Masaryka 3. 4. Český rozhlas Regina Praha jako první regionální studio Českého rozhlasu začal vysílat 24 hodin denně 18. 5. slavnostně otevřena nová budova Českého rozhlasu v Římské ulici č. 13 15. 6. zahájeno vysílání z počítačového systému DALET na stanici Radiožurnál 21. 8. nové logo stanice Radiožurnál 12. 9. zahájeno vysílání stanic ČRo 1 Radiožurnál, ČRo 2 Praha, ČRo 3 Vltava a ČRo Regina živě přes internet na portále msn.atlas.cz říjen Český rozhlas Plzeň začal vysílat i pro nový Karlovarský kraj 29. 10. ČRo 7 Radio Praha zahájil vysílání v ruštině 1. 11. slavnostně otevřeno Dopravní středisko Zelené vlny Českého rozhlasu a Autoklubu Bohemia Assistance ve Střelničné ulici v Praze 8-Kobylisích 2. 11. novým předsedou Rady pro rozhlasové a televizní vysílání se stal Martin Muchka 5. 11. po půlnoci spuštěn nepřetržitý ostrý provoz nového zpravodajského pracoviště ČRo 1 Radiožurnálu ve třetím patře nové studiové budovy Českého rozhlasu 19. 12. přímý přenos abonentního koncertu Symfonického orchestru Českého rozhlasu z Pražského Rudolfina poprvé v historii realizován vlastním satelitním zařízením Českého rozhlasu 2001 leden začal pracovat Nadační fond Českého rozhlasu 20. 1. naposledy vysílán nejstarší z polistopadových projektů na stanici ČRo 2 Praha Káva u Kische, poté Kavárna Bohemia 27. 1. poprvé vysílán pořad z cyklu Svět v roce jedna 5. 3. Český rozhlas Regina začal vysílat druhý program středočeské vysílání 5. 3. slavnostní otevření nového objektu Českého rozhlasu v Pardubicích 17. 6. zahájeno vysílání z Daletu v regionální stanici Ústí nad Labem 19. 6. zahájeno vysílání z Daletu v regionální stanici Olomouc 1. 7. zahájeno vysílání z Daletu v regionálních stanicích České Budějovice a Plzeň srpen Český rozhlas Brno zahájil jako první moravská stanice digitální výrobu pořadů 31. 12. skončilo vysílání pořadu Mikrofórum na ČRo 1 Radiožurnálu Český rozhlas získal na autosalonu v Brně za projekt Zelení andělé zvláštní cenu poroty Autosalon Prix 2001 za přínos k bezpečnosti silničního provozu 2002 4. 3. zahájeno vysílání ČRo Pardubice 6. 3. zahájeno vysílání ČRo Vysočina 605

1. 4. obnoveno vysílání pořadu Mikrofórum na stanici ČRo 2 Praha 1. 5. ČRo 6/RSE přestal vysílat programy české redakce BBC 1. 10. Český rozhlas Ústí nad Labem přejmenován na Český rozhlas Sever 1. 10. zrušena smlouva o partnerství s Českým rozhlasem o společném projektu ČRo 6/RSE, název okruhu změněn na ČRo 6, zavedeno nové vysílací schéma Český rozhlas začal používat k přenosům digitální sítě integrovaných služeb ISDN (Integrated Service Digital Network) 606 P Ř Í L O H Y

Názvy rozhlasové instituce a její charakter 1923 7. 6. Na základě zmocnění ministerstva pošt a telegrafů byla oficiálně ustavena společnost pro vysílání RADIOJOURNAL, československé zpravodajství radiotelefonické, spol. s r. o. Kmenový kapitál činil 500 000 Kč, většinově se podílela firma Radioslavia společnost pro výrobu přijímacích aparátů, jejímž ředitelem byl Ladislav Šourek. Jméno Radiojournal bylo přijato v červenci, kdy byla Radiojournalu také propůjčena licence ministerstva vnitra. Prvním předsedou jednatelského sboru se stal Richard Gemperle, ředitel Křižíkových závodů, od roku 1925 Ladislav Šourek. Programovým ředitelem se stal Miloš Čtrnáctý, technickým Eduard Svoboda. 1925 4. 7. Na valné hromadě Radiojournalu proběhla reorganizace společnosti Radiojournal. Po jednání s vládou byl navýšen základní kapitál na 1 milion Kč a stát vstoupil do společnosti prostřednictvím státního podniku Čs. pošta, který vložil 51 % kapitálu. Následovaly změny ve statutárních orgánech společnosti, změněny byly také podílové účasti zakládajících členů. Vyvrcholilo tak úsilí jednotlivých politických stran o vliv v rozhlase, projevované od roku 1924 voláním po zestátnění rozhlasu nebo alespoň po větším vlivu státu na rozhlas. Orgány společnosti tvořily valná hromada, dozorčí rada a jednatelský sbor. V roce 1925 byl pro zkvalitnění programu vytvořen poradní sbor Radiojournalu. 1938 květen Rozhlasová společnost Radiojournal byla zařazena mezi podniky registrované v zájmu obrany státu. Schůzí jednatelského sboru se od té doby účastnil zástupce ministerstva národní obrany jako poradce. 19. 11. Byl jmenován vládní komisař rozhlasové společnosti Jaroslav Kos. 26. 12. V Bratislavě byla podepsána Dohoda o uspořádání poměru slovenského rozhlasu ke společnosti Radiojournal (tzv. žilinská dohoda), uzavřená po jednání zástupce Radiojournalu L. Šourka a předsedy slovenské vlády J. Tisa. Na základě této dohody došlo k osamostatnění Slovenského rozhlasu především po stránce programové. Byl zřízen samostatný Poradní sbor pro Slovensko. 28. 12. Valnou hromadou Radiojournalu byla schválena změna názvu společnosti na ČESKO-SLOVENSKÝ ROZHLAS, spol. s r. o. Vládě byl zajištěn podstatný vliv na řešení programových a personálních otázek. Počet členů jednatelského sboru byl zvýšen na deset, osm z nich jmenoval stát. Do vedení rozhlasu byli jmenováni zástupci prezidia ministerské rady a ministerstev dopravy, zahraničí, školství, obrany. Předsedou jednatelského sboru byl jmenován J. Dobiáš, předsedou dozorčí rady O. Kučera. 1939 14. 3. Slovenský rozhlas se osamostatnil. 15. 3. Státní Česko-Slovenský rozhlas se přechodně vrátil k původní organizaci i k názvu RADIOJOURNAL. 10. 6. Poslední valná hromada Česko-Slovenského rozhlasu změnila název společnosti na ČESKÝ ROZ- HLAS, spol. s r. o. Do obchodního rejstříku byla společnost zapsána 29. 11. 1939. V sedmičlenném jednatelském sboru měla protektorátní vláda čtyři místa, předsedou jmenovala vrchního odborového radu dr. Masaříka. 1940 25. 9. Konala se poslední schůze jednatelského sboru, který byl nahrazen německou intendanturou. Byla uzavřena syndikátní smlouva upravující poměry mezi protektorátní vládou a říšským protektorem. 27. 9. Protektorátní vláda se usnesla na otázkách týkajících se reorganizace rozhlasu: vzala na vědomí výsledky jednání s říšským protektorem a texty nové společenské a syndikátní smlouvy. Podle nich byly kmenové podíly rozhlasové společnosti (490 000 Kč) ke dni 24. 9. 1940 převedeny na německou říši, kmenové podíly soukromníků byly částečně úplatně převedeny na protektorát (menší část na předsedu vlády, který převzal od ministerstva dopravy i vedení záležitostí společnosti Český rozhlas, po stránce finanční a majetkové bylo stále zodpovědné ministerstvo financí). Byli jmenováni noví členové dozorčí a správní rady. 1. 10. Nacisté prosadili své zástupce do správní i dozorčí rady. 49 % kapitálu bylo postoupeno úřadu protektora, 51 % zůstalo protektorátní vládě. Podle 6 syndikátní smlouvy rozhodoval o všech pochybnostech úřad říšského protektora. 607

608 P Ř Í L O H Y 1941 15. 11. Vznikla tzv. SENDERGRUPPE BÖHMEN UND MÄHREN (Skupina vysílačů Čechy a Morava) jako součást říšského vysílacího systému. Český rozhlas byl přímo podřízen kanceláři říšského protektora. 1942 13. 3. Úřad říšského protektora, zastupující zájmy říšské rozhlasové společnosti, předložil protektorátní vládě změnu společenské smlouvy. Na jejím základě přešel celý kmenový kapitál rozhlasové společnosti (1 milion Kč) na říšskou rozhlasovou společnost. České a německé vysílání na území protektorátu bylo organizačně sloučeno do tzv. Sendergruppe Böhmen und Mähren, kterou vedl Němec Ferdinand Thürmer. Vedle Sendergruppe Böhmen und Mähren existovala nadále také fiktivní společnost Rundfunk Böhmen und Mähren, která odčerpávala 50 % rozhlasových poplatků do pokladny říšské rozhlasové společnosti. Orgány české rozhlasové společnosti se stali generální ředitel a valná hromada. Ředitele jmenovala a odvolávala říšská rozhlasová společnost. Vnitřní organizace rozhlasu byla utvořena podle berlínského vzoru. O program měla pečovat zvláštní oddělení: umělecké (dr. Morávek) a politické (Untersturmführer Pabel). Politický odbor sdružoval školský rozhlas, přednáškové oddělení, odborné rozhlasy, reportážní oddělení, redakci regionálních pořadů a oddělení politických přednášek (vedené A. Křížem). Vedoucím kulturního oddělení úřadu říšského protektora byl von Gregory. 1945 9. 5. Rozhlas přešel na normální provoz (v 19.00 hod. bylo obnoveno vysílání z Vinohrad). O. Matoušek byl pověřen Českou národní radou řízením Čs. rozhlasu. F. K. Zeman se stal šéfem nového rozhlasového zpravodajství. květen 1945 Český rozhlas a Slovenský rozhlas vystupovaly jako samostatné právní subjekty. Český rozhlas byl dán pod kontrolu ministerstva informací, v jehož čele byl V. Kopecký. Rozhlas se vrátil k původní organizaci z roku 1925. Členové jednatelského sboru však byli jmenováni ministrem informací. V rámci ministerstva informací vzniklo rozhlasové oddělení, jež bylo po příchodu vlády do Prahy (11. 5.) změněno na IV. odbor ministerstva informací, který kontroloval rozhlasovou činnost v oblasti programové, právní, organizační i technické. V jeho čele stál I. Olbracht, později M. Burian. Generálním ředitelem rozhlasu byl jmenován koncem května B. Laštovička, šéfem politického zpravodajství J. Hronek. 25. 7. 1945 Ministr informací Kopecký ustanovil jednatelský sbor Československého rozhlasu (předseda L. Šourek, členové: B. Laštovička generální ředitel rozhlasu, K. Remeš generální tajemník, prezidiální šéf ministerstva informací V. Patzak, dva členové ještě nejmenováni). Zároveň ministr ustanovil ředitelství Československého rozhlasu pro české země; vrchním ředitelem jmenován B. Laštovička, ústředním programovým ředitelem M. Očadlík. 22. 8. Mezi ministrem informací a pověřencem Slovenské národní rady pro informace byla uzavřena dohoda o ustanovení ČESKOSLOVENSKÉHO ROZ- HLASU, s. r. o. 1948 28. 4. Zákonem č. 137/1948 Sb., o postátnění Československého rozhlasu, bylo stanoveno, že veškerá práva a závazky Českého rozhlasu a Slovenského rozhlasu přecházejí na československý stát. Jejich činnost přešla na státní podnik ČESKOSLOVENSKÝ ROZ- HLAS, vedený generálním ředitelem, na Slovensku oblastním ředitelem. Pak se začalo s plánovitým zřizováním studií v krajských městech. Jejich zřizování bylo zrušeno novelou č. 17/1964 Sb. 1952 8. 4. Bylo vydáno vládní nařízení č. 13: na jeho základě byl (po konzultacích se sovětskými experty, speciálně poslanými do Čs. rozhlasu jako poradci pro reorganizaci) zřízen Československý rozhlasový výbor, organizovaný podle sovětského vzoru. Výbor byl pověřen řízením rozhlasové a televizní práce v celém státě. V čele výboru byl ministr informací a osvěty V. Kopecký. Tato funkce však byla formální, výkonným náměstkem se stal J. Vrabec (dosud vedl rozhlas v Bratislavě). Bylo obnoveno ministerstvo spojů, kterému byla přidělena péče o výstavbu a provoz technických rozhlasových zařízení. Čs. rozhlas byl reorganizován místo dosavadních odborů a oddělení vznikly čtyři hlavní redakce: politické vysílání, literárně-dramatické vysílání, hudební vysílání a vysílání pro děti a mládež. Šéfem politického vysílání byl jmenován J. Hřebík. V září 1953 vznikla Hlavní správa tiskového dozoru (HSTD) pro cenzurní zásahy. 17. 6. Usnesením vlády byl pověřen vedením rozhlasu Čs. rozhlasový výbor, platnosti nabyla tato reorganizace k 1. 8. 1952.

1953 11. 9. Vláda zřídila ministerstvo kultury a zrušila Čs. rozhlasový výbor (podle vládního nařízení č. 77/1953 Sb.). Byl učiněn pokus o zavedení Hlavní správy rozhlasu, která fungovala do konce března 1954. 1954 1. 4. Od dubna 1954 byl Československý rozhlas a televize rozpočtovou organizací ministerstva kultury (od roku 1956 ministerstva školství a kultury). V jeho čele stál ústřední ředitel bez samostatné pravomoci hospodářské a administrativní. Na Slovensku vzniklo oblastní ředitelství rozhlasu vedené oblastním ředitelem. 1957 1. 12. Vláda nařízením č. 62/1957 Sb. ze dne 29. listopadu 1957 o nové organizaci rozhlasu a televize podle 1 ústavního zákona č. 47/1950 Sb., o úpravách v organizaci veřejné správy, zřídila Československý výbor pro rozhlas a televizi (ČVRT) jako ústřední orgán státní správy v oboru rozhlasu a televize a Slovenský výbor pro rozhlas a televizi jako orgán státní správy v oboru rozhlasu a televize pro Slovensko. Z dosavadní organizace Československý rozhlas byly zřízeny organizace Československý rozhlas a Československá televize, které byly právnickými osobami podřízenými výboru. Zákon upravil organizační strukturu výboru a obou organizací s účinností od 1. 12. 1957. Rozhlas a televize byly vyčleněny z působnosti ministerstva školství a kultury. ČVRT byl podřízen přímo předsednictvu vlády. Jeho předsedou byl jmenován dosavadní ředitel Československého rozhlasu F. Nečásek. ČVRT se skládal z programových pracovníků, scházel se několikrát ročně. Na Slovensku byl vytvořen samostatný Slovenský výbor pro rozhlas a televizi. Úkolem ČVRT byla kontrola aspektů ideově-politických, uměleckých a kulturních, hospodářských a technických. 1958 3. 2. Vláda vydala Statut ČVRT s účinností od 1. 1. 1958. 10. 7. ČVRT rozhodl o ustavení poradního sboru z pracovníků rozhlasu a televize a diváků v rámci koncepce účasti pracujících na řízení a tvářnosti programů. listopad Byl ustaven poradní sbor pro rozhlas a televizi jako konzultativní orgán Čs. výboru pro rozhlas a televizi pro otázky programové a organizační, který byl v roce 1959 reorganizován a přímo řízen ÚV KSČ. 1959 30. 9. Vláda usnesením č. 63/1959 Sb. ze dne 30. září zrušila Čs. výbor pro rozhlas a televizi a ustavila samostatné ústřední organizace, Čs. rozhlas a Čs. televizi, které podléhaly vládě, schválila statut Československé televize, který určoval základní uspořádání této organizace. Výzkumný ústav rozhlasu a televize byl přičleněn k Čs. televizi a přímého řízení rozhlasu se ujal ÚV KSČ. 1964 31. 1. Byl vydán zákon č. 17/1964 Sb., o Československém rozhlase, který definoval statut a úkoly Československého rozhlasu v souladu s politikou Komunistické strany Československa: Čsl. rozhlas je samostatnou ústřední organizací s celostátní působností, která provádí masově politickou a výchovnou práci v duchu politiky KSČ, zajišťuje všestrannou informovanost posluchačů, podporuje tvůrčí iniciativu lidu a přispívá k dovršení kulturní revoluce. Účinnosti nabyl Statut Československého rozhlasu, vydaný vládou ČSSR. Na různá období byly vydávány organizační řády Čs. rozhlasu. 1968 30. 8. Vláda vydala usnesení č. 292 o mimořádných opatřeních ke kontrole prostředků hromadných informací, byl zřízen úřad pro tisk a informace (oficiální obnovení cenzury), jehož úkolem bylo jednotně usměrňovat a kontrolovat činnost tisku, rozhlasu, televize a ČTK a pracovat zároveň jako informační a konzultační středisko předsednictva vlády pro styk s redakcemi. Ředitelem úřadu byl jmenován Josef Vohnout. 13. 9. Národní shromáždění přijalo zákon č. 127/1968 Sb., o některých přechodných opatřeních v oblasti tisku a ostatních hromadných sdělovacích prostředků. Vláda následně jmenovala zmocněnce pro rozhlas a televizi a při předsednictvu vlády vznikl úřad pro tisk a informace (předsedou Federálního úřadu pro tisk a informace FÚTI byl jmenován J. Havelka), který měl jednotně usměrňovat a kontrolovat činnost tisku, rozhlasu, televize a ČTK a fungovat jako informační a konzultační středisko předsednictva vlády pro styk s redakcemi. 1991 7. 11. Česká národní rada zákonem č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ze dne 7. listopadu 1991 zřídila ČESKÝ ROZHLAS. Zákon definuje statut, organizační uspo- 609

řádání, práva a povinnosti jednotlivých organizačních složek a způsob hospodaření rozhlasu. Zákon též stanovuje poslání a úkoly Českého rozhlasu jako samostatné právnické osoby, která poskytuje službu veřejnosti tvorbou a šířením rozhlasových programů po celém území České republiky a do zahraničí. 1992 1. 1. Český rozhlas se stal samostatnou institucí. 31. 12. S koncem společného státu Československý rozhlas ukončil činnost. 610 P Ř Í L O H Y