Kočka domácí je domestikovaná forma kočky divoké, která je již po tisíciletí průvodcem člověka. Stejně jako její divoká příbuzná patří do podčeledi malé kočky, a je typickým zástupcem skupiny. Má pružné a svalnaté tělo, dokonale přizpůsobené lovu, ostré drápy a zuby a vynikající zrak, sluch a čich. Kočka domácí vždy sloužila člověku především jako lovec hlodavců, v současnosti se uplatňuje také jako společník člověka. V některých oblastech Číny je konzumováno kočičí maso, ve třetím světě je kočka domácí rovněž kožešinovým zvířetem a výrobky z kočičí kožešiny se dostávaly i na evropský trh. V červnu 2007 byl však dovoz kočičí kůže a kožešiny do Evropy zakázán. Člověk rozšířil kočku domácí prakticky na všech kontinentech (s výjimkou Antarktidy), na mnoha místech zpětně zdivočela.

Kočkovité šelmy Z celého řádu se právě oni nejvíce drží masožravého způsobu života. Za nejbližší příbuzné koček se považují asijští linsangové rodu Prionodon dříve řazení k cibetkám (Viverrinae). První kočky se objevily během eocénu, tedy přibližně před 40 miliony let. Mezi nejznámější kočky patří bezpochyby kočka domácí, jejíž soužití s člověkem je známé již 4000 až 7000 let. Divocí příbuzní kočky domácí stále žije v Africe a západní Asii, ale poničené životní prostředí značně omezilo plochy jejich výskytu. Jiné velmi známé druhy kočkovitých zahrnují velké kočky jako je lev, tygr, levhart, jaguár a gepard a spousta dalších divokých koček například rys ostrovid nebo puma americká.

Lvi je savec čeledi kočkovitých (Felidae) a jeden ze čtyř druhů velkých koček rodu Panthera. Lev je po tygrovi druhá největší kočkovitá šelma. Samci váží 150-250 kg a samice 120-150 kg. V divočině se lvi dožívají 10-14 let, kdežto v zajetí se mohou dožít i věku 20 let. Dříve se lvi vyskytovali v celé Africe, Asii, Evropě a dokonce i v Americe, dnes se vyskytují pouze v Africe a na několika místech v Inidi. Jsou to společenská zvířata a loví ve smečkách. U lvů se projevuje výrazný pohlavní dimorfismus, hlavním a určujícím rysem lvích samců je jejich hříva.

Tygři Tygr (Panthera tigris), též tygr džunglový či tygr lesní, je největší kočkovitá šelma. V minulosti byl v mnoha poddruzích rozšířen prakticky po celé Asii, od Turecka až po Koreu a Indonésii. Dnes jsou, hlavně kvůli člověku, některé poddruhy vyhubeny a tygr je ohroženým druhem. Věk uváděný u jednotlivých poddruhů je údajem ze zajetí - ve volné přírodě se tygři dožívají podstatně méně (kolem deseti let).

Jaguáři Jaguár americký (Panthera onca) je kočkovitá šelma patřící do rodu Panthera. Je jediným zástupcem tohoto rodu v Americe. Po tygrovi a lvu je největší kočkovitou šelmou a na západní polokouli úplně největší. V dnešní době se vyskytuje od Mexika přes velkou část Střední Ameriky jižně do Paraguae a severní Argentiny. Několik jedinců žije nedaleko Tusconu v americkém státě Arizona.

Ragdoll Ragdoll je druhá největší rasa koček na světě, hned po mainské mývalí kočce. Patří mezi polodlouhosrsté kočky a velikostně se řadí mezi středně velká plemena.tělo těchto koček má působit mohutným dojmem. Váží něco mezi 7-10 kg a délka u kocourů může dosahovat až jednoho metru. Je velká, svalnatá, se silnými kostmi a plným hruhníkem. Nejdelší srst, hedvábně jemná a nemá sklony k plstnatění. Koťata jsou většinou po narození celá čistě bílá, ale už po několika týdnech se začnou zbarvovat. Zbarvování srsti končí až ve 4 letech, kdy je ukončen i jejich tělesný vývin.

Sphynx Sphynx je exoticky vypadající plemeno kočka domácí. Mnoho lidí odrazuje pohled na toto téměř bezsrsté plemeno (na jeho srsti se objevuje jemné chmýří) ale jeho povaha je unikátní. Sphynx je kočka o střední velikosti. Tyto kočky jsou poměrně svalnaté. Jejich tělo je pokryto zvrásněnou kůží, která je velmi teplá. Srst, kterou mají velmi malou, je ovšem jemná a příjemná na dotek. Dožívají se v průměru kolem 15 let.

Mainská mývalí Mainská mývalí kočka je jedno z nejstarších amerických kočičích plemen. Řadíme ji mezi největší domestikované kočky. Díky své impozantní velikosti a přátelské povaze se jí často přezdívá "něžný obr". Tyto kočky byly poprvé spatřeny v americkém státě Maine a od toho je odvozeno první slovo názvu plemene. Druhé slovo - "mývalí" bylo kočce přiřazeno díky jejímu huňatému ocasu, nápadně připomínajícímu medvídka mývala.

Barmská kočka Barmská kočka (thajsky: supalak, což znamená nosící štěstí, krásná a nádherná) je druh kočky domácí dělící se na dva poddruhy: americká barmská kočka a britská barmská kočka (nezaměňujte s posvátnou barmskou kočkou, kterou je birma). Většina soudobých barmských koček je potomkem jedné konkrétní kočky jménem Wong Mau, která byla dovezena v roce 1930 z Barmy do Ameriky. Většina organizací chovatelů koček nerozlišuje mezi dvěma druhy barmských koček, avšak ty které tak činí, nazývají typ vyšlechtěný britskými chovateli jako evropskou barmskou kočku.