TECHNOLOGIE A NÁSTROJE OCHRANY PROSTŘEDÍ VII.6 ENERGETICKÉ VYUŽITÍ ODPADŮ

Podobné dokumenty
9.Technologie odpadového hospodářství

Energetické využití odpadu. 200 let První brněnské strojírny

Energetická centra recyklace bioodpadů ECR RAPOTÍN je projektem společnosti IS ENVIRONMENT SE 2014

DATRYS s.r.o. Energetické využití místně dostupných bioodpadů a jiných odpadů ENEF Banská Bystrica,

BRO Předpisy EU. RNDr. Dragica Matulová, CSc. Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. M., v.v.i. Centrum pro hospodaření s odpady

AKCE: Přednáška Technologie výroby a zpracování bioplynu Stanislav Bureš. Datum:

Využití biologicky rozložitelných odpadů

Ing. Dagmar Sirotková. Přístupy k hodnocení BRO

Studie proveditelnosti rozvoje skládky Chotíkov

Digitální učební materiál

Projekt multifunkční energeticky soběstačné linky pro intenzivní a efektivní zpracování BRO a TAP. Ing. Pavel Omelka

ODSTRANĚNÍ CHEMICKÝCH ODPADŮ VE SPALOVNÁCH 1 POSTAVENÍ SITA CZ NA TRHU SPALITELNÝCH ODPADU

Co je BIOMASA? Ekologická definice

Výhled pro nakládání s BRO v ČR

VYUŢITÍ ODPADŮ A SUROVIN ZE ZEMĚDĚLSKÉHO PROVOZU K VÝROBĚ BIOPLYNU. Ing Jaroslav Váňa CSc

Ing. David Kupka, Ph.D. Řešeno v rámci projektu Nakládání s odpady v Moravskoslezském a Žilinském kraji

energetického využití odpadů, odstraňování produktů energetického využití odpadů, hodnocení dopadů těchto technologií na prostředí.

Jaromír MANHART odbor odpadů

BIOLOGICKÁ ÚPRAVA ZEMĚDĚLSKÝCH ODPADŮ A STATKOVÝCH HNOJIV

Jiný pohled na ekonomiku MBÚ a spaloven. Ing. Jan Habart, Ph.D. Česká zemědělská univerzita v Praze CZ Biomu

Vývoj v oblasti využití biomasy v Jihomoravském kraji

PATRES Školící program. Bioplynové technologie

12. Moderní trendy v odpadovém hospodářství

Aktualizace vyhlášky č. 482/2005 Sb., určující druhy a způsoby využití biomasy jako OZE a její výklad

Technika a technologie jako nástroj ochrany životního prostředí

Tepelné zpracování odpadu

EXKURZE V RÁMCI KONFERENCE BIOLOGICKY ROZLOŽITELNÉ ODPADY

Návrh. Čl. I. 3. Příloha č. 1 zní:

(CH4, CO2, H2, N, 2, H2S)

Ing. Dagmar Sirotková. VŽP odpad?

Aerobní fermentor EWA a jeho využití při výrobě biopaliva z komunálního odpadu

Zpracování bioodpadu metodou suché anaerobní fermentace

Energetické zhodnocení komunálního odpadu, plastů, kalů ČOV, kyselých kalů, gudrónov, gumy a biomasy

Nakládání s kaly z ČOV a jejich budoucí vývoj. Kristýna HUSÁKOVÁ odbor odpadů

Jiřina Schneiderová, Filipínského 11, Brno. PREmak EKOLOGIE, VÝROBA STAVEBNÍCH HMOT

Možnosti energetického využívání tzv. palivového mixu v podmínkách malé a střední energetiky

Obnovitelné zdroje energie

EVECO Brno, s.r.o. ZAŘÍZENÍ PRO EKOLOGII A ENERGETIKU

Studie proveditelnosti rozvoje skládky Chotíkov

SPOLUSPALOVÁNÍ TUHÉHO ALTERNATIVNÍHO PALIVA VE STANDARDNÍCH ENERGETICKÝCH JEDNOTKÁCH

Ing. Jana Hellemannová 11. září 2014

Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/ Odpady

Obsah prezentace: a) Typy kompostáren b) Základní informace k jednotlivým typům kompostáren c) Vztah k vyhlášce č. 341/2008 Sb.

SPALOVÁNÍ SPALOVÁNÍ. DRUHY ZPRACOVÁNÍ ODPADŮ - SPALOVÁNÍ - SKLÁDKOVÁNÍ - KOMPOSTOVÁNÍ Odpady potravinářské výroby SPALOVÁNÍ SPALOVÁNÍ

Zákon 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů

NEKONVENČNÍ ZPŮSOBY VÝROBY TEPELNÉ A ELEKTRICKÉ ENERGIE. Ing. Stanislav HONUS

Mýty v nakládání s kaly z čistíren odpadních vod

Vlhkost 5 20 % Výhřevnost MJ/kg Velikost částic ~ 40 mm Popel ~ 15 % Cl ~ 0,8 % S 0,3 0,5 % Hg ~ 0,2 mg/kg sušiny Cu ~ 100 mg/kg sušiny Cr ~ 50

Stabilizovaný vs. surový ČK

Jak lze získat energii z odpadů v konkrétních regionech a mikroregionech? Ing. Vladimír Ucekaj, Ph.D.

PRÁVNÍ PŘEDPISY PRO OBLAST BRO V ČR. Ing. Dagmar Sirotková

BIOPLYNOVÉ STANICE Legislativa a Metodický pokyn MŽP K podmínkám schvalování bioplynových stanic do provozu

Zplyňování biomasy. Sesuvný generátor. Autotermní zplyňování Autotermní a alotermní zplyňování

výstupydlepříl.č.6vyhl.č.341/2008 Sb. zákonč.156/1998sb.,ohnojivech. 4 skupiny, 3 třídy pouze mimo zemědělskou půdu

Nová technologie na úpravu kapalné frakce digestátu

BRO - PRÁVNÍ PŘEDPISY V ČR. Ing. Dagmar Sirotková

Negativní vliv energetického využití biomasy Ing. Marek Baláš, Ph.D.

SMART CITY BRNO Inteligentní nakládání s bioodpady ve městě Brně

ANALÝZA A NÁVRH ŘEŠENÍ PROBLÉMU NAKLÁDÁNÍ S BRKO

Novela nařízení vlády č. 352/2002 Sb. Kurt Dědič, odbor ochrany ovzduší MŽP

Rok / Modulové Biofermentory. Postavte si malou BPS.

Kuchyňské odpady z aspektu legislativních předpisů

Integrovaná soustava získávání energie využitím domácích obnovitelných a alternativních zdrojů

Aktuality z oblasti využívání pevné biomasy. Ing. Richard Horký, TTS Group

SYSTÉMY SBĚRU KOMUNÁLNÍHO BRO, PŘEDBĚŽNÉ VYHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ SEPAROVANÉHO SBĚRU KOMUNÁLNÍHO BRO V LOKALITĚ TIŠNOV

Činnost klastru ENVICRACK v oblasti energetického využití odpadu

Úvod Bioplynová stanice Provoz bioplynové stanice Produkty anaerobní digesce Bioplynová stanice Načeradec...

Mechanicko biologická úprava a pyrolýza

Trendy a příležitosti ve zpracování odpadů v ČR. Ing. Kateřina Sobková

KANALIZACE, BIOLOGICKÉ ČOV A VLASTNOSTI PRODUKOVANÝCH KALŮ MOTTO:

Využití pyrolýzy ke zpracování stabilizovaných čistírenských kalů

Moduly pro stavbu a realizaci malé BPS. Postavte si malou BPS. Nevozte peníze na skládku

PROGRAM BIOPLYNOVÉ STANICE

Problematika nakládání s bioodpady z pohledu měst a obcí

Technologické zlepšení výtěžnosti bioplynu. Mechanické usnadnění míchání, čerpání, dávkování. Legislativní nařízená předúprava VŽP:

Expert na zelenou energii

NAKLÁDÁNÍ S BRKO VE MĚSTĚ BRNĚ

METODICKÝ POKYN MINISTERSTVA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ODBORU OCHRANY OVZDUŠÍ

RNDr. Barbora Cimbálníková MŽP odbor ochrany ovzduší telefon:

POROVNÁNÍ EMISNÍCH LIMITŮ A NAMĚŘENÝCH KONCENTRACÍ S ÚROVNĚMI EMISÍ SPOJENÝMI S BAT PRO VÝROBU CEMENTU A VÁPNA (COR 1)

Energie z odpadních vod. Karel Plotěný

SSOS_ZE_3.07 Komunální odpady

OBSAH. ČÁST VII.: TECHNOLOGIE A BIOTECHNOLOGIE PRO LIKVIDACI POPs

Možnosti dotací z OPŽP do kompostáren

Nakládání s odpady v Brně

Úvod do problematiky. Možnosti energetického využití biomasy

MOŽNOSTI ZPRACOVÁNÍ ENERGETICKÝCH ROSTLIN Z VÝSYPEK K PRODUKCI BIOPLYNU. Ing. Jaime O. MUŇOZ JANS, Ph.D. Výzkumný pracovník, VÚRV-Chomutov

ÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÝ DIGESTÁTY A JEJICH VYUŽITÍ V ZEMĚDĚLSTVÍ

METODICKÝ POKYN MINISTERSTVA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ODBORU OCHRANY OVZDUŠÍ

Výzkum a vývoj experimentálního zkušebního zařízení systém čištění spalin

8 Dovoz a vývoz odpadů

FLUIDNÍ KOTLE. Fluidní kotel na biomasu(parní) parní výkon t/h tlak páry 1,4 10 MPa teplota páry C. Fluidní kotel

Přítomnost a budoucnost společnosti SAKO Brno, a.s.

MŽP odbor ochrany ovzduší

Nakládání s upotřebenými odpadními oleji

Obnovitelné zdroje energie Budovy a energie

Rozdělení BPS podle zpracovávaného substrátu

Strategie rozvoje nakládání s odpady v obcích a městech ČR základní podklad pro tvorbu legislativy OH v ČR

TECHNOLOGIE A NÁSTROJE OCHRANY PROSTŘEDÍ VII. ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ 1. ČÁST

1) Biologicky rozložitelné komunální odpady, pro které je obec povinna zajistit místa pro oddělené soustřeďování

Transkript:

TECHNOLOGIE A NÁSTROJE OCHRANY PROSTŘEDÍ VII.6 ENERGETICKÉ VYUŽITÍ ODPADŮ Zdeněk Horsák SITA CZ zdenek.horsak@sita.cz

OBSAH 1) Spalování odpadů 2) Technologie pro využití biologicky rozložitelných odpadů (BRO) 2

kwh ENERGETICKÉ VYUŽITÍ ODPADŮ Produkce elektrické energie na 1 tunu odpadu 600 500 400 300 200 Spalovna Anaerobní digesce Skládka 100 0 Spalovna Anaerobní digesce Skládka 3

Hlavní technologické postupy -spalování -spalování s využitím energie -spoluspalování -specializované tepelné zpracování Cílem je termické zneškodnění odpadů tak, aby došlo k minimální produkci emisí/odpadních vod a objem výstupů ve formě pevné frakce byl co nejmenší. Zároveň aby došlo k maximálnímu energetickému využití odpadů. 4

Tento způsob odstraňování odpadů je vhodný prakticky pro všechny druhy odpadů (všech skupenství) mimo odpadů výbušnin a odpadů radioaktivních. Především se hodí pro odstraňování odpadů s určitým energetickým potenciálem toto však není podmínkou. Pro efektivitu procesu je výhodné připravit tzv. spalovací menu, které zajistí rovnoměrné chemické zatížení spalovacího procesu a konstantní výhřevnost drcení a míšení odpadů. Jedná se o velice bezpečný způsob odstraňování odpadů, jehož proces je prakticky nepřetržitě monitorován především z hlediska vlivu na ovzduší; jedná se o proces, při kterém dochází k redukci množství odpadů v průměru o cca. 80-90%. 5

Spalovna odpadů je technická jednotka určená k tepelnému zpracování odpadů spalováním s využitím nebo bez využití vzniklého tepla. Proces spalování odpadů probíhá buď: -přímým oxidačním spalováním -pyrolýzním zplyňováním (bez vzduchu) s dopálením vzniklých plynných látek -plazmovým hořákem (teploty vyšší než 4000 C) Spalovaný odpad nebo z něj vzniklé spaliny prochází při vlastním spalovacím procesu teplotou minimálně 850 C případně 1100 C (v odpadu je více než 1% chloru). Podmínka doba zdržení spalin na těchto teplotách min. 2 s za posledním přívodem kyslíku. Zařízení musí být vybavena kontinuální systém měření emisí. 6

Spalovny odpadů (zvláště velké nebo velké zdroje znečišťování ovzduší) a) dle určení: -na komunální odpad -na nebezpečný odpad -jiného než nebezpečného a komunálního odpadu (např. krematoria, vojenský materiál, laboratorní, kaly) b) dle provedení spalovací pece: -komorové (pevný / pohyblivý rošt) -rotační -fluidní c) dle provozu: -s kontinuálním provozem -s diskontinuálním provozem d) dle kapacity zařízení: -do 3 t/den -do 10 t/den -nad 50 t/den 7

Komorové spalovací pece 8

Rotační spalovací pec 9

Fluidní spalovací pec 10

Komorová spalovna z roštem pro TKO 11

Hlavní technologické části zařízení spalovny -příprava odpadu (optimální homogenní směs menu) -spalovací pec (komorová, rotační, fluidní, odstředivá, jiná) primární technologie vlastního termického procesu, -dospalovací komora spalinových plynů sekundární technologie vlastního termického procesu, -technologie čištění spalin, -technologie pro kontinuální měření emisí -energetické centrum pro využití tepla 12

Přehledné schéma technologie spalovny 13

Zjišťování emisí emisní limity -kontinuální měření: CO, NO x, TZL, TOC a referenční údaje na některých spalovnách SO2, HCl, výjimečně HF -jednorázové měření zjišťuje hodnoty, které nejsou měřeny kontinuálně (TK, PCDD/DF, HCl, HF, SO2 akreditovanou laboratoří 14

Spalovna TKO v Kodani 15

Spalovna TKO ve Vídni 16

Spalovna nebezpečných odpadů SITA CZ v Ostravě 17

Speciální způsoby spalování Mobilní a modulární spalovny a zařízení na vypalování kontaminovaných zemin sanace lagun rafinérských zbytků, malá zařízení ve střediscích sezónních sportů. Pyrolizní zplyňování bez přístupu vzduchu klesá stabilita vysokomolekulárnáních látek na nízkomolekulární (karbonizační pevný zbytek, kondenzát, pyrolyzní plyn) Mokré spalování kyslíkem nebo vzduchem za vysokého tlaku a teploty technologie používané k oxidaci kalů z ČOV (USA), možné je i použití pro jiné průmyslové a nebezpečné odpady. Spalování s aditivy relativně jednoduchý způsob umožňující provozování spalovny účinností záchytu spalin, které již neodpovídá současným předpisům. Spalování v plazmových zařízeních může mít význam pro některé speciální případy (likvidace bojových plynů, PCBs, odpadních HCX ). 18

Spoluspalování odpadů v cementárenských pecích -vysoká účinnost spalování za vysoké teploty a dlouhé doby zdržení -zachycení popelovin ve slinku a jejich následné vázání v betonu -protiproudý pohyb suroviny a spalin malá možnost vzniku PCDDs/Fs rekombinací z radikálů a z volného chlóru v pásmu s teplotou asi 900 C -vhodné pro zneškodňování odpadních rozpouštědel, zbytků barev a pigmentů, pneumatik -žádná reálná možnost zachycení Hg -únik toxických látek a částečně i Cd (při nedostatečné účinnosti zachycení cementového prachu) 19

Spoluspalování v jiných technologiích (elektrárny, teplárny) -velmi problematické, zařízení nejsou primárně určena k odstraňování odpadů -nutné technické a stavební úpravy technologie (dávkování, čistění emisí) -nezbytná pečlivá předúprava alternativního paliva (certifikace paliva na výrobek) -výhřevnost odpadu musí být vyšší než 20 MJ/kg a obsah chlóru pod 1%hm -zvýšená nároky na homogenitu a chemickou stálost paliva 20

2. TECHNOLOGIE PRO VYUŽITÍ BRO BRO definice dle zákona č. 185/2001 Sb. o odpadech - 33a, písm. a) biologicky rozložitelný odpad: jakýkoliv odpad, který podléhá aerobnímu nebo anaerobnímu rozkladu - 33a, písm. b) biologický odpad: biologicky rozložitelný odpad ze zahrad a veřejné zeleně, potravinářský a kuchyňský odpad z domácností, restaurací, stravovacích nebo maloobchodních zařízení a srovnatelný odpad ze zařízení potravinářského průmyslu Základní rozdělení biologicky rozložitelného odpadu (z hlediska původu, možnosti zpracování, požadavků legislativy) -zelený odpad (BRO rostlinného původu, snadno rozložitelný) -živočišný odpad (VPŽP BRO živočišného původu) -kaly (kaly z primární výroby, kaly z komunálních ČOV) -dřevní odpad (rostlé dřevo, obalové dřevo, odpad z dřevařské výroby) 21

2. TECHNOLOGIE PRO VYUŽITÍ BRO Potenciál využití BRO (v milionech tun/rok) Současné využití okolo 20% 2010 2020 2030 EU 15 83,3 83,7 84,7 Nové země EU 12 16 16,2 17,5 EU 27 99,3 99,8 102,1 22

2. TECHNOLOGIE PRO VYUŽITÍ BRO Aerobní vyhnívání (kompostování) -nejstarší technologie, biologické rozkládání odpadů za přístupu kyslíku -zelený odpad, odvodněné kaly z biologických čistíren OV nebo kalů z papírenského, potravinářského průmyslu a biologicko rozložitelný komunální odpad (BRKO) Cílem je konečné odbourání původních organických substancí a jejich transformace na stabilní humusové látky využitelné v zemědělských a lesních provozech Typy kompostáren halová, boxová, krechtová, kontejnerová, tunelová, vaková, žlabová 23

2. TECHNOLOGIE PRO VYUŽITÍ BRO Technologický postup Po odstranění nežádoucích příměsí (kamenivo, kovy, plasty, sklo) je pomocí speciálního drtiče vstupní surovina přepracována na homogenizovanou směs. Následně je dávkována směs do boxů, krechtů, nádrží, kontejnerů podle typu kompostárny. Výstup po dodatečném zrání na volné ploše je upraven na sítu na požadovanou frakci a kvalitu k dalšímu využití. 24

2. TECHNOLOGIE PRO VYUŽITÍ BRO Anaerobní vyhnívání (digesce, fermentace) -biochemický proces tvorby bioplynu bez přítomnosti kyslíku -vhodné pro všechny odpady živočišného nebo rostlinného původu mimo zbytků těl zvířat a tkání Cílem je maximální využití biodpadu k produkci bioplynu a jeho následné využití (teplo, elektrická energie). Typy technologií suchá (výstupem je digestát), mokrá (výstupem je fugát), výstupy vhodné pro aplikaci na zemědělskou půdu nebo další zpracování v kompostárně 25

2. TECHNOLOGIE PRO VYUŽITÍ BRO Technologický postup Po odstranění nežádoucích příměsí (kamenivo, kovy, plasty, sklo) je pomocí speciálního mlýnu vstupní surovina přepracována na homogenizovanou směs bez přidání dodatečné vody (suchá), s přidáním vhodné kapalné odpadní vody (mokrá). Následně je dávkována směs do vyhnívací nádrže. Bioplyn je jímán v plynojemu k dalšímu energetickému využití 26

2. TECHNOLOGIE PRO VYUŽITÍ BRO Výnos bioplynu z tuny biomasy Biomasa MWh Biomasa MWh Kejda 0,10 Travní siláž 0,75 Kaly z ČOV 0,12 Kukuřiční siláž 1,00 Lihovarské výpalky 0,24 Žitná siláž 1,00 Bramborové slupky 0,30 Odpady z jatek 1,10 Slepičí hnůj 0,32 Tuk z odlučovačů 1,32 Cukrová řepa 0,36 Zbytky jídel 1,50 Komunální bioodpady 0,46 Řepkové pokrutiny 3,16 Mléko 0,48 Odpad z pekárny 3,76 Zelená řezanka 0,70 Starý tuk 5,00 27

2. TECHNOLOGIE PRO VYUŽITÍ BRO Další technologie -komunitní (domácí) kompostování -příprava štěpky k energetickým účelům -vermikompostace za využití kalifornského červa (žížala) -tlaková hydrolýza (živočišný odpad) -speciální výroba hnojiv (většinou jednodruhové odpady) -výroba bioethanolu 28