RADIAČNÍ ZÁTĚŽ RUKOU PRACOVNÍKŮ V NUKLEÁRNÍ MEDICÍNĚ PŘIPRAVUJÍCÍCH RADIOFARMAKA SE ZÁŘIČI GAMA VČETNĚ POZITRONOVÉHO ZÁŘIČE 18 F

Podobné dokumenty
Hudzietzová J, Fülöp M, Sabol J, Doležal J. Radiační zátěž rukou pracovníků během přípravy a aplikace radiofarmak značených

Zhodnocení průměrné roční efektivní dávky. u personálu Kliniky nukleární medicíny Fakultní nemocnice Ostrava v letech

Měření osobních dávek při práci na nukleární medicíně a radioterapii

RADIAČNÍ ZÁTĚŽ PRACOVNÍKŮ NA KLINICE NUKLEÁRNÍ MEDICÍNY A ENDOKRINOLOGIE 2. LF UK A FN MOTOL V LETECH

Fludeoxythymidine ( 18 F) 1 8 GBq k datu a hodině kalibrace voda na injekci, chlorid sodný 9 mg/ml

Činnost oboru nukleární medicíny v roce Activity of section of nuclear medicine in the year 2011

Činnost oboru nukleární medicíny v roce Activity of section of nuclear medicine in the year 2012

Srovnání různých typů osobních dozimetrů. Daníčková K. 1, Chmelová D. 1, Solný P. 2, Nguyen T.T KM FN Motol 2- KNME FN Motol 3- FBMI ČVUT

Činnost oboru nukleární medicíny v roce Activity of section of nuclear medicine in the year 2010

Vybrané aspekty osobního monitorování. Karla Petrová Státní úřad pro jadernou bezpečnost

Konferenci fyziků v nukleární medicíně

Telemedicína Brno 2018

Metrologické požadavky na měřidla používaná při lékařském ozáření Konference ČSFM a Fyzikální sekce ČSNM Rožnov pod Radhoštěm duben 2014

Česká společnost fyziků v medicíně, o. s.

Petra Dostálová Oddělení lékařské fyziky Nemocnice Na Homolce

Výroční zpráva o činnosti za rok 2002

Porovnání měřičů dávkového příkonu pro klinickou praxi v NM

Konference radiologické fyziky 2010 a členská schůze ČSFM

Podmínky poskytování služby osobní dozimetrie

Test z radiační ochrany

Interakce záření s hmotou

Přístrojové vybavení a praxe při monitorování plošné kontaminace dle NAZ na pracovištích NM. Pavel Solný, Tereza Kráčmerová

ZKUŠENOSTI S POUŽITÍM MĚŘIČE AKTIVITY ATOMLAB 500

pro vybrané pracovníky radioterapeutických pracovišť č. dokumentu: VF A-9132-M0801T3 Jméno Funkce Podpis Datum

Koncepce oboru nukleární medicína 1. KLASIFIKACE A NÁPLŇ OBORU

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE TEZE K DISERTAČNÍ PRÁCI

Konference sekce fyziky, elektroniky a výpočetní techniky České společnosti nukleární medicíny ČLS JEP

Hmotnostní korekce aplikované aktivity 18 F-FDG při PET vyšetření

Nové NRS RF radiodiagnostika. Daníčková K.

Úloha a možnosti SÚRO při vzdělávání odborníků a informování veřejnosti. při lékařském ozáření. H.Žáčková, I.Horáková, SÚRO Praha

Beta, X and gamma radiation dose equivalent and dose equivalent rate meters for use in radiation protection

Nebezpečí ionizujícího záření

Nebezpečí ionizujícího záření

Činnost radiační a klinické onkologie v České republice v roce Activity in X-ray and clinical oncology in the Czech Republic in 2008

SP-CAU W Vydání 9. Metodika stanovení úhrady individuálně připravovaných radiofarmak

SPECIALIZAČNÍ NÁPLŇ TECHNICKÁ SPOLUPRÁCE V OBORECH NUKLEÁRNÍ MEDICÍNY, RADIODIAGNOSTIKY A RADIOTERAPIE

SP-CAU W. Metodika stanovení úhrady individuálně připravovaných radiofarmak

Kontrolní činnost SÚJB na pracovištích provádějících lékařské ozáření

Radiační zátěž při CT fluoroskopii a co s tím dělat? Daníčková K. Chmelová D. KZM FN Motol

KULOVÝ STEREOTEPLOMĚR NOVÝ přístroj pro měření a hodnocení NEROVNOMĚRNÉ TEPELNÉ ZÁTĚŽE

Dozimetrie při léčbě benigních onemocnění štítné žlázy Ing. Michal Koláček, MUDr. Martin Havel Klinika nukleární medicíny FN Ostrava Katedra

Evropské statementy a postoj ČOSKF ČLS JEP

STANOVENÍ KOLEKTIVNÍ EFEKTIVNÍ DÁVKY Z NENÁDOROVÉ RADIOTERAPIE V ČR

Klinická dozimetrie v NM 131. I-MIBG terapie neuroblastomu

Výukový program. pro vybrané pracovníky radiodiagnostických RTG pracovišť č. dokumentu: VF A-9132-M0801T1

XXXV. Pracovní dny radiofarmaceutické sekce PROGRAM

SLUŽBY OSOBNÍ DOZIMETRIE

SBÍRKA PŘEDPISŮ ČESKÉ REPUBLIKY

Pracovní schůzky SÚJB na pracovištích intervenční kardiologie. Mgr. Petr Papírník Ing. Jitka Nožičková Ing. Josef Kryštůfek SÚJB

LEGÁLNÍ METROLOGIE DNŮ POZDĚJI. RNDr. Tomáš Soukup

Zákon č. 269/2016 Sb. atomový zákon (AZ) Vyhláška č. 422/2016 Sb. o radiační ochraně a zabezpečení radionuklidového zdroje (VRO)

TEPELNÁ ZÁTĚŽ, TEPLOTNÍ REKORDY A SDĚLOVACÍ PROSTŘEDKY

Možnosti plánování, verifikace a dozimetrie při radiojodové terapii pilotní studie

Činnost radiační onkologie a klinické onkologie v České republice v roce 2006

NOVÝ ATOMOVÝ ZÁKON povinnosti provozovatelů úpraven pitných vod. Ing. Růžena Šináglová Radiologické metody v hydrosféře 2017 Litomyšl, 3.5.

Rekonstrukce objektu Centra nakládání s radioaktivními odpady

POŽADAVKY SÚJB PŘI PROVÁDĚNÍ PALIATIVNÍ

Doc. Ing. Jozef Sabol, DrSc.; prof. Ing. Bedřich Šesták, DrSc. Hodnocení možných důsledků použití špivané bomby. Anotace

Test z fyzikálních fyzikálních základ ů nukleární medicíny

Stanovení absorbované dávky při léčbě nízkorizikových pacientů s karcinomem štítné žlázy

Kontaminace povrchů v KP pracovišť nukleární medicíny požadavky a realita. P. Solný, T. Kráčmerová, P. Karhan, M. Koláček, L. Jonášová, K.

Stanovení dávky pacienta při nenádorové radioterapii v ČR

Radiační ochrana pacientů a personálu na oddělení nukleární medicíny. Bakalářská práce

CONTRIBUTION TO UNDERSTANDING OF CORRELATIVE ROLE OF COTYLEDON IN PEA (Pisum sativum L.)

TELEGYNEKOLOGIE TELEGYNECOLOGY

Informace ze zdravotnictví Zlínského kraje

Metodika M6 Certifikovaná metodika Stanovení H*(10) a H (0.07) systémem EPD

[ 1 ] PRAC. Perspective from a Member State. MUDr. Jana Mladá 2015 Státní ústav pro kontrolu léčiv

CENÍK SLUŽEB STÁTNÍ ÚSTAV RADIAČNÍ OCHRANY. veřejná výzkumná instituce. (za služby poskytované za úplatu) Bartoškova 28, PRAHA 4

Černobyl co je nového po 30 letech

Informace o problematice radiační ochrany při lékařském ozáření dostupné v SÚRO v.v.i.

Externí klinické audity v mamárních centrech. Vlastimil Polko Oddělení radiologické fyziky Masarykův onkologický ústav

30 dnů poté aneb zkáza JE Fukushima 1

STÁTNÍ ÚSTAV RADIAČNÍ OCHRANY

JADERNÁ FYZIKA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Fyzika mikrosvěta - 3. ročník

stínících konstrukcí u PET/MR pracoviště v přístavbě k budově Q ve FN Brno - PMDV

Air Quality Improvement Plans 2019 update Analytical part. Ondřej Vlček, Jana Ďoubalová, Zdeňka Chromcová, Hana Škáchová

Proč standardy? Požadavky legislativy Zákon č. 18/1997Sb. (Atomový zákon) Vyhláška SÚJB č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně: 63, odst. 1: " Pro všechn

Konkrétní možnosti uplatnění principu ALARA k optimalizaci ozáření obsluhy teleterapeutických radionuklidových ozařovačů

VZDĚLÁVACÍ SYSTÉM RADIOLOGICKÝCH FYZIKŮ A TECHNIKŮ DŮSLEDKY ZÁKONA O NELÉKAŘSKÝCH ZDRAVOTNICKÝCH POVOLÁNÍCH

Požadavky na kontrolu provozu úpraven pitných podzemních vod z hlediska radioaktivity

STÁTNÍ ÚSTAV RADIAČNÍ OCHRANY

ICS ČESKÁ NORMA Únor Thermoluminiscence dosimetry systems for personal and environmental monitoring

RSO radiosynoviortéza z pohledu farmaceuta a fyzika

3 -[ 18 F]FLT, INJ 1 8 GBq/lahvička injekční roztok fludeoxythymidinum ( 18 F)

Příprava nového atomového zákona. 5. Konference ČSFM a Fyzikální sekce ČSNM ČLS JEP Beroun 2015

Nový atomový zákon a prováděcí předpisy. Seminář pro pracoviště intervenční radiologie

Rozdílová tabulka návrhu předpisu ČR s legislativou ES

Co přináší nový Atomový zákon? Seminář , Jan Kropáček, SÚJB

Současný přístup ke stanovení a hodnocení radiačního rizika pacientů, kteří podstupují rtg. diagnostická vyšetření

Pravidla hodnocení pro jednotlivé oblasti lékařského ozáření

Informace ze zdravotnictví Olomouckého kraje

Radiační zatížení personálu na PET-CT Bakalářská práce

Pravidla procesu hodnocení. jednotlivých oblastí lékařského ozáření. Cíl externího klinického auditu (dále jen EKA):

Petra Mihalová Oddělení lékařské fyziky Nemocnice Na Homolce

EXACT DS OFFICE. The best lens for office work

RÁMCOVÝ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM PRO ZÍSKÁNÍ SPECIALIZOVANÉ ZPŮSOBILOSTI. v oboru RADIOLOGICKÁ FYZIKA V NUKLEÁRNÍ MEDICÍNĚ

Informace ze zdravotnictví Královéhradeckého kraje

Působnost Státní úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) při ověřování nových postupů, při klinickém hodnocení (KH) požadavky na žádost

FN Plzeň Hybridní skener PET/CT

Transkript:

RADIAČNÍ ZÁTĚŽ RUKOU PRACOVNÍKŮ V NUKLEÁRNÍ MEDICÍNĚ PŘIPRAVUJÍCÍCH RADIOFARMAKA SE ZÁŘIČI GAMA VČETNĚ POZITRONOVÉHO ZÁŘIČE 18 F RADIATION DOSE TO THE HANDS OF NUCLEAR MEDICINE STAFF PREPARING RADIOPHARMACEUTICALS WITH GAMMA EMITTERS INCLUDING POSITRON RADIONUCLIDE 18 F přehledový článek Václav Hušák 1,2 Jaroslav Ptáček 2 Jarmila Drymlová 1 Zuzana Pašková 3 1 Klinika nukleární medicíny LF UP a FN, Olomouc 2 Oddělení lékařské fyziky a radiační ochrany FN, Olomouc 3 Státní úřad pro jadernou bezpečnost, Praha Přijato: 25. 7. 2006 Korespondenční adresa: prof. ing. Václav Hušák, CSc. Klinika nukleární medicíny LF UP a FN I. P. Pavlova 6, 775 20 Olomouc e-mail: vaclav.husak@quick.cz Připraveno podle přednášky prezentované na XXVIII. pracovních dnech sekce radiofarmacie, ČSNM ČLS JEP, jež se konaly v dubnu 2006 v Třešti. Abstrakt přednášky byl otištěn v časopisu Česká a slovenská farmacie 2006; 55: 144 145. SOUHRN Hušák V., Ptáček J., Drymlová J., Pašková Z. Radiační zátěž rukou pracovníků v nukleární medicíně připravujících radiofarmaka se zářiči gama včetně pozitronového zářiče 18 F Je podán přehled literárních údajů o radiační zátěži rukou radiofarmaceutů publikovaných v období 1975 2006. Uvažuje se poloha termoluminiscenčních dozimetrů na špičkách prstů (poloha A) nebo na dolním článku prsteníku ruky (poloha B). Do výkonů práce s radiofarmaky se zahrnuje eluce generátorů 99 Mo- 99m Tc, příprava radiofarmak, měření aktivity a rozdělování do injekčních stříkaček, nikoliv však aplikace radiofarmak pacientům. V poloze dozimetru A se měří osobní dávkový ekvivalent H p (0,07) v 1 cm 2 kůže, v poloze B osobní dávkový ekvivalent na rukou. V literatuře v období let 1975 1990 byla oznámena při práci s 99m Tc radiofarmaky dávka na špičkách prstů (poloha dozimetru A) v rozmezí 1,2 1,9 msv/10 GBq bez ochranných a 0,18 1,3 msv/10 GBq s ochrannými pomůckami. Dávka na špičkách prstů (poloha dozimetru A) při práci s 18 F byla v rozmezí 0,9 5,8 msv/10 GBq (průměr ze tří hodnot 3,5 msv/10 GBq). Průměrná roční dávka na ruce bez PET (poloha dozimetru B) byla v letech 2000 2005 v rozmezí 17,5 91 msv (průměr z pěti údajů 43,8 msv), při zahrnutí PET to bylo 25 až 184 msv (průměr ze tří údajů 121 msv). Ve světě včetně České republiky není v rutinní práci v nukleární medicíně překračován li- SUMMARY Hušák V., Ptáček J., Drymlová J., Pašková Z. Radiation dose to the hands of nuclear medicine staff preparing radiopharmaceuticals with gamma emitters including positron radionuclide 18 F Review of literature dealing with radiation dose to the hands of radiopharmaceutical staff published from 1975 till 2006 is discussed. Position of thermoluminescence dosimeters is considered either at finger tips (position A) or at the proximal ring finger (position B) during 99 Mo- 99m Tc generators elution, preparation of radiopharmaceuticals, activity measurements and dosing but not during administration to the patients. Personal dose equivalent H p (0,07) in 1 cm 2 is measured in position A, personal dose equivalent for hands in position B. During the preparation of 99m Tc, finger tip dose (position A) ranging from 1.2-1.9 msv/10 GBq without protective devices and from 0.18-1.3 msv/10 GBq with protective devices was published in the literature between 1975 and 1990. During the manipulation with 18 F, finger tip dose (position A) ranged from 0.9 5.8 msv/10 GBq (mean 3.5 msv/10 GBq). Between 2000 2005, mean annual hand dose (position B) ranged from 17.5 91 msv (mean 43.8 msv) without PET, and from 25-184 msv (mean 121 msv) with PET, respectively. Routinely, dose to the hands does not exceed 500 msv/year. In case of skin dose this is not sure since this parameter is not routinely measured strana 80 radiol09 B.indd 27 27.2.2007 7:42:57

mit dávky na ruce 500 msv/rok. V případě limitu dávky v kůži to nelze s větší jistotou říci, jelikož tato dávka není rutinně monitorována, a může se vyskytovat také příspěvek z povrchové kontaminace kůže. Klíčová slova: radiační dávka na ruce, radiační dávka v kůži, dozimetry, nukleární medicína, radiační limity, pozitronová emisní tomografie, radiofarmaka. and a risk of superficial contamination exists. Key words: radiation dose, nuclear medicine, dosimeters, radiation limits, PET, radiopharmaceuticals. ÚVOD Příprava radiofarmak na pracovištích nukleární medicíny (NM) patří k pracím v oblasti aplikací ionizujícího záření, při nichž mohou být významně ozařovány ruce. Ve sdělení poskytujeme přehled o radiační zátěži rukou radiofarmaceutů (RF) a dalších pracovníků připravujících radiofarmaka s důrazem na jasnou specifikaci profesní skupiny, způsoby nošení dozimetrů na rukou, pečlivý výběr změřených hodnot z odborné literatury zveřejněné ve světě a u nás do poloviny roku 2006 a v závěru porovnání s limity s poukazem na stávající otevřené problémy. DOZIMETRIE A VYJADŘOVÁNÍ RADIAČNÍ ZÁTĚŽE Profesní skupina RF v tabulce 1 zahrnuje i další pracovníky, laboranty, sestry, VŠ chemiky, fyziky, kteří mají příslušnou kvalifikaci a jsou pověřeni stejnou prací. Na některých odděleních připravují radiofarmaka též pracovníci RIA laboratoří v rámci střídání při postupech s vyšší expozicí. Pro měření se nejčastěji používají prstové termoluminiscenční dozimetry umisťované jednak v poloze A na konečcích prstů, nebo v poloze B na prsteníku ruky (obr. 1). V poloze A se měří osobní dávkový ekvivalent (dávka) H p (0,07) v 1 cm 2 kůže na konečcích prstů, v poloze B osobní dávkový ekvivalent (dávka) na ruce. Při měření radiační zátěže uvedené profesní skupiny RF a dalších skupin je třeba důsledně rozlišovat uvedené veličiny. Aby bylo možné měření prováděná na různých pracovištích porovnávat, je výhodné vztahovat dávku v kůži na 1 GBq nebo 10 GBq zpracovávané aktivity 99m Tc radiofarmak nebo na období, po které je dozimetr nošen. O monitorování rukou v případě manipulace se zářiči beta (zejména 90 Y) používanými v NM pro léčbu je blíže pojednáno ve sdělení (1). PŘEHLED MĚŘENÍ PŘI POLOZE DOZIMETRU A Dávka na bříškách prstů rukou (poloha dozimetru A) oznámená různými autory v letech 1975 1990 pro 99m Tc radiofarmaka byla bez ochranných v romezí 1,2 1,9 msv/10 GBq, s ochrannými pomůckami to bylo 0,18 1,3 msv/10 GBq (tab. 2). Není uvažována aplikace radiofarmaka injekcí pacientovi. Dávka na bříškách prstů při přípravě radiofarmaka 18 F-FDG (poloha dozimetru A) byla v rozmezí 0,9 5,8 msv/ 10 GBq (tab. 3). Berus et al. (6) a Vanhavere et al. (11) zjistili, že při práci s 99m Tc a 18 F radiofarmaky je poměr údaje dozimetru A k údaji dozimetru B v rozmezí od 1,4 do 7. Tab. 1. Výkony při přípravě a aplikaci radiofarmak 99m Tc* Tab. 1. Procedures during preparation and administration of 99m Tc* Výkon 1. eluce generátoru 99Mo-99m Tc Provádějící pracovník 2. příprava radiofarmak radiofarmaceut (RF) 3. měření aktivity 4. rozdělování do injekčních stříkaček 5. aplikace radiofarmak pacientům lékař radiologický asistent 6. vlastní vyšetření pacientů sestra *V této práci jsou uvažovány jen první čtyři výkony. Obr. 1 Obr. 1. Umístění termoluminiscenčních dozimetrů (TLD) pro měření radiační zátěže rukou. a) poloha dozimetru A na konečcích prstů při měření osobního dávkového ekvivalentu (dávky) v kůži. b) poloha dozimetru B na dolním článku prstu při měření osobního dávkového ekvivalentu (dávky) na ruce (umístění podle CSOD Praha) Fig. 1. Positioning of thermoluminescence dosimeters (TLD) during measurements of radiation dose to hands. a) dosimeter position A at finger tips during personal skin dose equivalent (dose) measurements. b) dosimeter position B at proximal falanx during measurements of personal dose equivalent (dose) to the hands, according to CSOD Praha strana 81 radiol09 B.indd 28 27.2.2007 7:42:59

Tab. 2. Dávka na bříškách prstů při přípravě 99m Tc-radiofarmak vztažená na 1 GBq (není zahrnuta aplikace radiofarmaka pacientovi) Tab. 2. Dose at finger tips during preparation of 99m Tc referred to 1 GBq (administration to the patient is not considered) Autoři Rok Dávka na konečcích prstů vztažená na 1 GBq (msv/gbq) Poznámka Hušák a Havlík (2) 1975 0,19 bez ochranných Harding et al. (3) 1990 0,12 bez ochranných 0,07 s ochrannými pomůckami Dhance et al. (4) 2000 0,04 hodnota zjištěná v roce 1994 0,018 hodnota zjištěná v roce 1998 Jankowski et al. (5) 2003 0,13 TLD na nehtech prstů Berus et al. (6) 2004 0,084 dispensing 0,019 při přípravě kitů Whitby a Martin (7) 2005 0,04 bez ochranných 0,004 s ochrannými pomůckami Donadille et al.(8) 2005 0,5 dozimetry na bříšku ukazováku Tab. 3. Dávka na bříškách prstů (poloha dozimetru A) při přípravě radiofarmaka 18 F-FDG Tab. 3. Dose at finger tips (position A) during preparation of 18 F-FDG Autoři Rok Dávka na konečcích prstů vztažená na 1 GBq (msv/gbq) Berus et al. (6) 2004 0,37 Pakbiers et al. (9) 2005 0,09 Guillet et al. (10) 2005 0,58 Průměr z uvedených tří hodnot dávky je 0,35 msv/gbq. Tab. 4. Roční dávka na ruce měřená pomocí prstových dozimetrů (poloha B). Průměr pěti hodnot ve třetím sloupci je 43,8 msv/rok a průměr tří hodnot ve čtvrtém sloupci 121 msv/rok. Autoři uvádějí, že údaj dávky na ruce se vztahuje k ročnímu běžnému provozu pracovišť nukleární medicíny, bez udání bližších dat o zpracovávaných aktivitách, počtu výkonů aj. Bližší údaje o pracovištích nukleární medicíny v České republice jsou ve zprávě (15). Tab. 4. Annual dose to the hands measured using finger dosimeters (position B). Mean value of five variables in the middle column is 43.8 msv/year and mean value of three variables in the fourth column is 121 msv/year, respectively. The authors state that the dose to the hands is referred to routine work of the departments, without mentioning activity, number of procedures etc. Further information can be found in (15). Autoři Rok Dávka na ruce (msv/rok) NM (bez PET) NM + PET Janeba et al. (12) 2000 17,5 25,1 Chruscielewski et al. (13) 2002 50 Zito et al. (14) 2002 154 Jankowski et al. (5) 2003 35 Hušák a Ptáček (15) 2005 25,4 Castaldo (16) 2005 91 184 PŘEHLED MĚŘENÍ PŘI POLOZE DOZIMETRU B Průměrná roční dávka na ruce (poloha dozimetru B) se nacházela podle různých autorů v rozmezí 17,5 91 msv (průměr z pěti údajů 43,8 msv, není zahrnuta příprava radiofarmak pro pozitronovou emisní tomografii (PET)) (tab. 4). Údaje z některých pracovišť NM ve světě a v České republice zahrnují i jiná radiofarmaka než 99m Tc, jejichž aktivita však představuje jen 10 20 % celkové zpracovávané aktivity na odděleních nukleární medicíny. I když se aktivita jiných radionuklidů navázaných na radiofarmaka přepočte na aktivitu 99m Tc podle příslušné dávkové konstanty gama, je procentuální zastoupení jiných radionuklidů na celkové zpracovávané aktivitě ve srovnání s 99m Tc velmi malé a rovněž tak i příspěvek k dávce na ruce. Na odděleních NM, kde se prováděla jak příprava a aplikace radiofarmak 99m Tc, tak i 18 F, to bylo od 25,1 do 154 msv/ rok (průměr ze tří hodnot 121 msv). Přidruží-li se tedy ke konvenčním radiofarmakům též 18 F, je dávka na rukou radiofarmaceutů více než 2,5 vyšší. Tento faktor je však jen hrubým odhadem na základě bohužel zatím jen řídkých údajů uváděných v běžně dostupné literatuře. V přehledu SÚJB (15), který se vztahuje k roku 2003, byla vyhodnocována dávka na ruce jen u tří profesních skupin. U profesní skupiny RF je podle očekávání nejvyšší (obr. 2), u ostatních profesních skupin, lékařů a ambulantních pracovníků je dávka na rukou nižší. Je zajímavé, že pokud se týká efektivní dávky, profesní skupina RF není mezi jinými skupinami na odděleních NM na prvém místě (obr. 3); tato dávka je nejvyšší u ambulantních pracovníků (sester a radiologických asistentů). VYHOVĚNÍ RADIAČNÍM LIMITŮM Limity pro radiační pracovníky podle vyhlášky č. 307/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, jsou 500 msv/rok pro ekvivalentní dávku na ruce od prstů až po předloktí a 500 msv/ rok pro průměrnou ekvivalentní dávku v 1 cm 2 kůže (17). U pracovníků s rizikem zvýšené radiační zátěže rukou je tato dávka rutinně měřena pomocí dozimetru v poloze B. Limit pro ekvivalentní dávku na ruce není ve světě podle publikované literatury překračován, rovněž tak není překračován v České republice (tab. 4). Dokumentuje to též obrázek 2, z něhož je zřejmé, že profesní skupina RF na pracovištích NM měla v roce 2003 průměrnou roční dávku na ruce 25,4 msv, tj. přibližně 1/20 ročního limitu ekvivalentní dávky na ruce. Pokud jde o limit průměrné dávky v 1 cm 2 kůže, o možném překračování limitu se nelze vůbec vyslovit, jelikož dávka pomocí dozimetru A není na pracovištích rutinně měřena; lze jí jen aproximativně odhadnout z údaje dozimetru B, který se násobí faktorem přibližně 3. Pokusili jsme se o takový odhad na základě celkové roční zpracovávané aktivity radiofarmak v GBq na jednotlivých pracovištích NM v roce 2003 (15); tento postup však vede k poměrně vysokým a velmi přibližným hodnotám, někdy i přesahujícím limit pro strana 82 radiol09 B.indd 29 27.2.2007 7:42:59

30 25 roční průměrná dávka na ruce (msv) 20 15 10 5 lékaři radiofarmaceuti ambulantní pracovníci průměrná efektivní dávka (msv) 2 1,5 1 0,5 0,99 1,2 1,45 0,85 0,36 0,51 0,63 0 Obr. 2 0 Obr. 3 LÉK RF AMB LŮŽ RIA FYZ PZP Obr. 2. Průměrná roční dávka na ruce v roce 2003 na 44 pracovištích NM v České republice zjištěná v rámci průzkumu organizovaného SÚJB (15). Dozimetry byly nošeny pracovníky ve třech různých profesních skupinách a vyhodnocovány v CSOD Praha. Průměrná dávka na ruce v jiných profesních skupinách se nacházela pod 1 msv a není zde uváděna. Fig. 2. Mean annual dose to the hands in 2003 at 44 nuclear medicine departments in the Czech Republic, as published by SUJB (15). Dosimeters of three different groups of professionals were evaluated at CSOD Praha. Mean dose to the hands in remaining groups did not exceed 1 msv and is not mentioned here. Obr. 3. Průměrná roční efektivní dávka jednoho pracovníka v sedmi profesních skupinách v rámci průzkumu organizovaného SÚJB na 45 pracovištích NM v České republice (15). Dozimetry byly nošeny na levé straně pracovního oděvu v oblasti hrudníku a vyhodnocovány v CSOD Praha. Podle očekávání mezi roční průměrnou dávkou na ruce (obr. 2) a roční efektivní dávkou na jednotlivých pracovištích NM nebyla shledána žádná korelace (15). Fig. 3. Mean annual effective individual dose in seven groups of professionals at 45 departments of nuclear medicine in the Czech Republic, as published by SUJB (15). Dosimeters were worn at the left half of thorax and were evaluated at CSOD Praha. No correlation between mean annual dose to the hands (Fig. 2) and annual effective dose was found. dávku v kůži. Posuzování také velmi komplikuje případná kontaminace kůže rukou a velká nejistota při stanovení z toho vyplývající dávky v kůži (18, 19). DISKUZE Údaje v tabulce 2 naznačují, že zavedení ochranných významně snížilo dávku na konečcích prstů. Z téže tabulky vyplývá, že dávka na kůži konečků prstů z 18 F je 6 až 7 větší než z 99m Tc, a to jak pro tabelované hodnoty pro uvedenou geometrii, tak i při skutečném měření (uveden průměr údajů tří autorů). Souhlasí to přibližně i s poměrem tabulkových hodnot příslušných dávkových konstant radionuklidů (20). V přehledu SÚJB obsahujícím průměrné dávky na ruce na jednotlivých pracovištích NM v České republice (obr. 2) jsme pozorovali zajímavou skutečnost (15). Porovnávali jsme průměrnou dávku na ruce v souboru pěti pracovišť s průměrnou nejvyšší zátěží rukou a v souboru pěti pracovišť s průměrnou nejnižší zátěží rukou. Poměr takto získaných hodnot ~16 je až překvapivě vysoký a svědčí o velmi rozdílných pracovních postupech, různé kvalitě ochranných a odlišných zkušenostech osob na různých pracovištích; přitom tento poměr je jen velmi málo ovlivněn celkovou zpracovávanou aktivitou radiofarmak za rok na jednotlivých odděleních NM. Obdobně lze vysvětlit i to, že průměrné efektivní dávky na jednotlivých pracovištích podléhají rovněž velkému rozptylu (obr. 3). Nošení prstových dozimetrů je zcela nezbytné u profesní skupiny RF a je možné ho doporučit též u lékařů a ambulantních pracovníků (obr. 2). Údaj dozimetru A u pracovníků s otevřenými zářiči nemusí nutně reprezentovat jen dávku v kůži. V případě, že při rutinní práci dojde k povrchové kontaminaci rukou, k dávce v kůži může přistupovat i příspěvek z tohoto radioaktivního znečištění. I při rutinní práci s používáním gumových rukavic může dojít ke kontaminaci konečků prstů (nekvalitní rukavice, případně jejich neopatrné svlékaní po skončení práce). Udávaný odhad dávky v kůži (např. 2 msv/(kbq.cm 2 ) u 99m Tc a 5 msv/(kbq.cm 2 ) u 18 F) je však zatížen značnou nejistotou (18, 19). ZÁVĚR Zveřejněné průměrné dávky na ruce (poloha dozimetru B) na pracovištích nukleární medicíny ve světě a v České republice při používání ochranných nepřesahují 1/5 ročního limitu pro radiační pracovníky 500 msv, jen v řídkých individuálních případech by se ročními limitu dávky v kůži mohly blížit údaje dozimetru v poloze A. Dojde-li i při rutinní práci ke kontaminaci rukou, není vyloučeno, že limit dávky v kůži může být i překročen. Je třeba vždy pamatovat na optimalizační opatření ke snížení dávky na ruce i efektivní dávky pracovníků (kvalitní ochranné pomůcky, ochrana vzdáleností a časem včetně střídání pracovníků aj.). strana 83 radiol09 B.indd 30 27.2.2007 7:42:59

LITERATURA 1. Hušák V, Ptáček J, Mysliveček J. Radiační ochrana pracovníků a obyvatelstva při léčbě radiofarmaky značenými otevřenými zářičem ytriem-90. Čes Radiol 2005; 59: 229 235. 2. Hušák V, Havlík J. Radiační zátěž rukou při práci s generátory 99 Mo- 99m Tc měřená prstovými dozimetry ÚVVR. Jaderná energie 1980; 20: 465-466. 3. Harding LK, Mostafa AB, Thomson WH. Staff radiation doses associated with nuclear medicine procedures. Nucl Med Commun 1990; 11: 271 277. 4. Dhanse S, Martin CJ, Hilditch TE, Elliot AT. A study of doses to the hands during dispensing of radiopharmaceuticals. Nucl Med Commun 2000; 21: 511 519. 5. Jankowski J, Olszewski J, Kluska K. Distribution of equivalent doses to skin of the hands of nuclear medicine personnel. Radiat Prot Dosimetry 2003; 106: 177 180. 6. Berus D, Covens P, Buls N, et al. Extremity doses of workers in nuclear medicine: mapping hand doses in function of manipulation. Congress of IRPA, Madrid 2004 (http://www.irpa11.com). 7. Whitby M, Martin CJ. A multi-centre study of dispensing methods and hand doses in UK hospital radiopharmacies. Nucl Med Commun 2005; 26: 49 60. 8. Donadille L, El Bouachri A, Lahaye T, et al. Feasibility study of an active extremity dosimetry prototype. Rad Prot Dosimetry 2005; 115: 548 552. 9. Pakbiers MTW, Teule GJJ, Kemerink GJ. Occupational, patient and evironmental radiation dose caused by 18 F- -FDG PET/CT studies (abstract). Eur J Nucl Med Mol Imaging 2005; 32(Suppl 1): S119. 10. Guillet B, Quentin P, Waultier S, et al. Technologist radiation exposure in routine clinical practice with 18 F-FDG PET. J Nucl Med Technol 2005; 33: 175 179. 11. Vanhavere F, Berus D, Buls N, Covens P. The use of extremity dosemeters in a hospital environment 2006; 118: 190 195. 12. Janeba D, Heřmanská J, Bělohlávek O. Personal dosimetry in the PET centre Prague. Nucl Med Review 2000; 3: 189 191. 13. Chruscielewski W, Olszewski J, Jankowski J, Cygan M. Hand exposure in nuclear medicine workers. Radiat Prot Dosimetry 2002; 101: 229 232. 14. Zito F, Eulisse G, Rozza M. Dosimetric evaluation of workers operating into a PET department. 6th European ALA- RA Network Workshop, Madrid 2002 (http://ean.cepn.asso.fr). 15. Hušák V, Ptáček J. Přehled a hodnocení profesionální radiační zátěže a ochranných opatření v nukleární medicíně v České republice v roce 2003. Zpráva pro SÚJB Praha, Olomouc 2005. 16. Castaldo S. Impact of F-18 on the dose delivered to technologists in a nuclear medicine department (abstract). Nuklearmedizin 2005; 44: A168. 17. Vyhláška č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně, ve znění vyhlášky č. 499/2005 Sb. 18. Assessment of occupational exposure due to external sources of radiation. Safety Guide No. RS-G-1.3. Vienna: International Atomic Energy Agency 1999. ISBN 92-0-101799-5. 19. Hušák V, Kleinbauer K, Koranda P. Personnel s skin dose from contamination by radionuclides approximate simple estimate. XXV. Days of Radiation Protection, Extended Conference Abstracts, Jáchymov 2002, 50 53. 20. Delacroix D, Guerre JP, Leblanc P, Hickmann C. Radionuclide and radiation protection data handbook 2002. Ashford: Nuclear Technology Publishing 2002. strana 84 radiol09 B.indd 31 27.2.2007 7:42:59