Plán opatření nutných ke zlepšení životního prostředí v obci Růžová Květen 2006
ÚDAJE O PROJEKTU Zpracovatel Obecně prospěšná společnost České Švýcarsko Masarykova 1094/4 407 46 Krásná Lípa Tel.: +420 412 383 000 Fax: +420 412 383 230 E-mail: ops@ceskesvycarsko.cz Řešitelský tým RNDr. Lubomír Paroha, vedoucí projektu Mgr. Petra Borůvková, konzultant RNDr. Jarmila Parohová, konzultant Olga Vonková, konzultant Zpracováno pro Obec Růžová Finanční podpora Zpracování plánu bylo finančně podpořeno Státním fondem životního prostředí České Republiky. Administrativní podpora Administrativní podpora zpracování plánu byla poskytnuta v rámci pomoci Evropské Unie. 2/37
OBSAH 0. Manažerské shrnutí...4 1. Úvod...5 1.1. Cíl práce v kontextu Českého Švýcarska...5 1.2. Metodologické předpoklady...5 2. Základní údaje o obci...6 2.1. Geografická charakteristika...6 2.2. Demografické a sociální údaje...7 2.3.Ekonomické aktivity v obci...8 2.4. Přehled zařízení cestovního ruchu v obci...8 2.5. Význam obce Růžová ve vztahu k národnímu parku České Švýcarsko...9 3. Analýza stávajícího stavu...10 3.1. Čistota vod...10 3.1.1. Fakta...10 3.1.2. DPSIR analýza...14 3.1.3. Shrnutí hlavních problémů...14 3.1.4. Vztahový diagram...14 3.1.1. Fakta...15 3.2.2. DPSIR analýza...18 3.2.4. Vztahový diagram...18 3.3. Krajinný pokryv, retenční schopnost krajiny a zemědělství...18 3.3.1. Fakta...18 3.3.2. DPSIR analýza...20 3.3.3. Shrnutí hlavních problémů...20 3.3.4. Vztahový diagram...20 3.4. Ochrana biodiversity a ekosystémů...20 3.4.1. Fakta...20 3.4.2. DPSIR analýza...24 3.4.3. Shrnutí hlavních problémů...25 3.4.4. Vztahový diagram příčin a následků...25 3.5. Odpady...25 3.5.1. Fakta...25 3.5.2. DPSIR analýza...25 3.5.3. Shrnutí hlavních problémů...26 3.6. Shrnutí...26 3.6.1. Shrnutí hlavních problémů...26 4. Stanovení cílového stavu...27 4.1. Formulace cílového stavu ve vztahu ke hlavním problémům...27 4.1.1. Legislativní požadavky...27 4.1.2. Strom cílů...27 5. Návrhy konkrétních opatření...28 5.1. Voda - vypouštění komunálních odpadních vod...28 5.2. Voda v krajině - zvýšení retenční schopnosti území...28 5.3. Ochrana ovzduší a energetika...28 5.4. Odpady...29 6. Posouzení možnosti realizace...29 6.1. Připravenost konkrétních projektů/ů...29 6.2. Finanční situace obce...29 6.3. Identifikace a analýza možných fin. zdrojů...29 6.3.1. SFŽP...29 6.3.2. Strukturální fondy...30 6.3.3. Ostatní...32 7.1. Návrh finanční strategie...35 7.2. Návrh realistického harmonogramu...36 7.3. Návrh dalších kroků pro přípravu projektů k financování...37 8. Závěr...37 3/37
0. Manažerské shrnutí Obec Růžová a místní část Kamenická Stráň se nachází severovýchodně od Děčína, v nadmořské výšce 300,00 330,00 m n. m. Zástavba rodinnými domky je ve středu obce soustředěná a jinak roz ptýlená podél místní komunikace a Janovského potoka. Na severovýchodním okraji katastru obce, pod Kamenickou Stráni, protéká řeka Kamenice. Na katastru obce je pět rybníků. Území obce náleží do povodí řeky Labe, do Národního parku České Švýcarsko, CHKO Labské pískovce a CHOPAV Severočeská křída. Na katastru obce se nachází ochranné pásmo vodního zdroje. Dle evidence obecního úřadu, v obci v současné době trvale žije 374 obyvatel. K 2.2.2006 činila míra nezaměstnanosti v obci 20,23%. Jako hlavní problémy životního prostředí obce byly identifikovány: Ve vztahu k čistotě vod ohrožení kvality vody v Janovském potoce ( a následné ohrožení kvality ekosystémů) v důsledku nedostatečného čištění komunálních odpadních vod zejména v letním období. Zničení rybníčků a vodních ploch v okolí obce Náklady na sběr a svoz komunálního odpadu jsou vyšší než výběr z poplatků v důsledku vysokého počtu rekreantů a procházejících turistů černá skládka v areálu bývalého státního statku (cca 800-1000 tun odpadu) a pozůstatky tří objektů Ke zlepšení stavu životního prostředí v obci, byla identifikována následující opatření/projekty (spolu s možnými zdroji financování): Opatření Stav Náklady Dotace tis. Kč tis. Kč Možný zdroj financování GEF SFŽP MŽP MZE OPŽP Projekt Obec Růžová vodní hospodářství 1.1. analýza proveditelnosti čištění odpadních vod - Růžová 1.2. přestavba silážního plata včetně čištění odpadních vod voda v krajině 2.1. proj. dokumentace - obnova zaniklé soustavy rybníků 2.2. postupná realizace zaniklé soustavy rybníků kolem obce ochrana ovzduší a racionální využití energie 3.1. zjednodušený energetický audit víceúčelového objektu 3.2. zateplení a inst. tep. čerpadla ve víceúčelovém objektu odpady 4.1. kompenzace finanční újmy v poplatkovém systému 4.2. sanace areálu bývalého státního statku Celkem projekt 60??? 60??? projekt 150 7 000 150 6 300 15 1 500 0 1 350 70??? 8 795 70??? 7 930 Legenda: GEF - projekt Integrovaný management ekosystémů severních Čech SFŽP - národní programy státního fondu životního prostředí MŽP - Program revitalizace říčních systémů ministerstva životního prostředí MZE - Program výstavby infrastruktury vodovodů a kanalizací ministerstva zemědělství OPŽP - Operační program životní prostředí pro čerpání prostředků ze strukturálních fondů a kohezního fondu EU pro období 2007-2013 Kompenzace finanční újmy v poplatkovém systému komunálního odpadu by mohla být provedena dotací ze státního rozpočtu (rozpočtu MŽP). 4/37
1. Úvod 1.1. CÍL PRÁCE V KONTETU ČESKÉHO ŠVÝCARSKA Hlavním cílem níže uvedeného plánu je na základě identifikovaných problémů životního prostředí obce Růžová navrhnout realistická opatření a projekty vhodné pro financování ze státního fondu životního prostředí, resp. dalších veřejných zdrojů. 1.2. METODOLOGICKÉ PŘEDPOKLADY Zpracování plánu je založeno na využití modelu indikátorů D-P-S-I-R používaného jak v rámci Evropské Unie tak i v rámci České republiky jako základní rámce pro popis problémů v oblasti životního prostředí: Co je DPSIR? V roce 1991 Rada OECD (OECD Council) schválila Doporučení o indikátorech životního prostředí (Recommendation on Environmental Indicators), které zavázalo Výbor pro politiku životního prostředí OECD (OECD Environment Policy Committee) "...dále vyvíjet základní skupiny porovnatelných a měřitelných environmentálních indikátorů použitelných v oblasti environmentální politiky". OECD v této souvislosti navrhlo hodnotit situaci v životním prostředí prostřednictvím environmentálních indikátorů agregovaných podle významu do struktury hnací síla (Driver) - tlak ( Pressure ) - stav ( State ) dopad (Impact) - odezva ( Response ), ve zkratce D-P-S-I-R. Tato struktura je založena na principu kauzality, t.j. popisuje řetězec příčinně-následných vztahů, ve kterém lidské aktivity vytvářejí tlak na životní prostředí, což se odrazí na změně stavu životného prostředí, a co následně vyvolá reakci společnosti formou environmentální politiky, ekonomických a právních nástrojů péče o životní prostředí a opatřeními promítnutými do jednotlivých sektorů ekonomické činnosti státu (odezva). V systému struktury D-P-S-I-R rozlišujeme tedy následující indikátory: Indikátory hnací síly které podávají informace o sociálním, demografickém a ekonomickém rozvoji společnosti a s ním souvisejících změnách v životním stylu a nárocích na životní prostředí. Primární hnací silou je populační růst a vývoj v potřebách a činnosti jednotlivce. Tato hnací síla podněcuje změny ve vztahu produkce spotřeba, a prostřednictvím těchto změn vytváří tlak na životní prostředí. Indikátory environmentálních tlaků - které popisují tlaky na životné prostředí zapříčiněné lidskými aktivitami. Indikátory environmentálního stavu - které obsahuje údaje o environmentální kvalitě jednotlivých složek životního prostředí (ovzduší, voda, půda, lesy, rostlinstvo a živočišstvo) a jiných kvantitativněkvalitativních parametrech přírodních zdrojů. Indikátory dopadu které jsou odrazem změn v ukazatelích stavu majících dopad na lidské zdraví, stav ekosystémů, biodiverzity, hospodářský vývoj a pod. Indikátory dopadu charakterizují tzv. environmentální ujmu, t.j. poškození životních podmínek a životního prostředí. Indikátory odezvy které poukazují na rozsah, ve kterém společnost reflektuje na negativní změny v životním prostředí, odkazují na individuální anebo kolektivní akce, které: (a) minimalizují člověkem podmíněné negativní dopady lidských aktivit na životní prostředí, (b) zabraňují působení těchto negativních dopadů, (c) uchovávají a konzervují přírodu a přírodní zdroje. DPSIR Analýza V dalším textu budeme při popisu jednotlivých složek životního prostředí z výše uvedeného modelu vycházet. 5/37
2. Základní údaje o obci 2.1. GEOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA Charakteristika Obec Růžová a místní část Kamenická Stráň se nachází severovýchodně od Děčína, v nadmořské výšce 300,00 330,00 m n. m. Zástavba rodinnými domky je ve středu obce soustředěná a jinak roz ptýlená podél místní komunikace a Janovského potoka. Na severovýchodním okraji katastru obce, pod Kamenickou Stráni, protéká řeka Kamenice. Na katastru obce je pět rybníků. Území obce náleží do povodí řeky Labe, do Národního parku České Švýcarsko, CHKO Labské pískovce a CHOPAV Severočeská křída. Na katastru obce se nachází ochranné pásmo vodního zdroje. Výrazný rozvoj obce se nepředpokládá, pouze rozvoj v oblasti turistického ruchu. Obrázek č. 1: Mapa obce (červená čára vyznačuje hranici obce) 6/37
2.2. DEMOGRAFICKÉ A SOCIÁLNÍ ÚDAJE Tabulka č. 1: Počet obyvatel Počet obyvatel v obcích okolo národního parku České Švýcarsko ZÚJ obce 562611 562530 562823 562556 566900 562513 544680 546348 530417 Počet obyvatel k 1.1.2006 muži ženy celkem 1 804 1 884 3 688 730 757 1 487 621 608 1 229 216 195 411 193 181 374 198 121 319 127 133 260 110 98 208 55 54 109 Název obce Krásná Lípa Chřibská Staré Křečany Jetřichovice Růžová Hřensko Janov Srbská Kamenice Doubice zdroj dat: ČSÚ V obci žilo k 1.1.2006 374 obyvatel. Obec je tedy, co do počtu obyvatel, na pátém místě ze všech devíti obcí okolo Národního parku České Švýcarsko. Nejvyšší počet obyvatel má město Krásná Lípa. Informace o stavu nezaměstnanosti Tabulka č. 2: Nezaměstnanost - 9 obcí kolem NP Evidovaní uchazeči o zaměstnání v obcích kolem NP České Švýcarsko stav k 28.2.2006 Základní územní jednotka číslo název města, obce, oblasti 530417 Doubice 562513 Hřensko 562230 Chřibská 544680 Janov 562556 Jetřichovice 562611 Krásná Lípa 566900 Růžová 546348 Srbská Kamenice 562823 Staré Křečany Vysvětlivky: Evidovaní uchazeči Míra celkem ženy muži 1 2 3 4 5 3 2 10,20% 60,00% 100,00% 49 14 9 5 9,21% 64,29% 87,50% 152 163 69 94 22,36% 42,33% 95,88% 729 16 7 9 16,84% 43,75% 100,00% 95 32 13 19 18,08% 40,63% 100,00% 177 380 154 226 22,07% 40,53% 97,19% 1722 35 19 16 20,23% 54,29% 100,00% 173 21 9 12 25,00% 42,86% 110,53% 84 127 59 68 23,35% 46,46% 92,70% 544 1 = celkem evidovaných/počet ekonomicky aktivních obyvatel 2 = celkem evidovaných žen/celkem evidovaných 3 = poměr mezi sledovaným a předchozím měsícem 4 = počet ekonomicky aktivních obyvatel Informace o stavu nezaměstnanosti a trhu práce v okrese Děčín za měsíc leden 2006, zpracovaná Úřadem práce Děčín uvádí následující údaje: Z celkového počtu 40 obcí a 12 měst byla míra nezaměstnanosti k 31.12.2005 nejvyšší/nejnižší v následujících obcích a městech. Tabulka č. 3: Srovnání nezaměstnanosti se situací v rámci okresu Děčín Nejvyšší míra v obcích Region Oblast Merboltice Staré Křečany Kunratice Chřibská Benešovsko Rumbursko Českokamenicko Varnsdorfsko Rumbursko Varnsdorfsko Evidovaní uchazeči 19 133 26 171 Míra nezaměstnanosti 33,93% 24,45% 23,64% 23,46% 7/37
Dobrná Huntířov Arnoltice Srbská Kamenice Jiřetín pod Jedlovou Rybniště Dolní Habartice Heřmanov Valkeřice Z měst Krásná Lípa Jiříkov Šluknov Mikulášovice Velký Šenov Varnsdorf Českokamenicko Varnsdorfsko Varnsdorfsko Benešovsko Benešovsko Benešovsko Varnsdorfsko Varnsdorfsko 46 65 35 18 58 69 55 42 38 22,77% 21,96% 21,88% 21,43% 21,01% 19,83% 19,43% 19,27% 18,18% Rumbursko Rumbursko Šluknovsko Šluknovsko Šluknovsko Varnsdorfsko Rumbursko Rumbursko Rumbursko Rumbursko Rumbursko Varnsdorfsko 371 391 543 240 178 1270 21,54% 21,11% 18,85% 18,58% 17,61% 14,94 % Nejnižší míra z obcí Region Oblast Starý Šachov Markvartice Kámen Vilémov Veselé Hřensko Kytlice Benešovsko Českokamenicko Rumbursko Českokamenicko Českokamenicko Rumbursko Varnsdorfsko Evidovaní uchazeči 6 28 8 55 14 16 9 Míra nezaměstnanosti 5,31% 8,48% 9,41% 9,75% 9,93% 10,53% 10,96% Z měst Dolní Poustevna Jílové Děčín Rumburk Česká Kamenice Benešov n.pl. Šluknovsko Rumbursko Českokamenicko Benešovsko Rumbursko Rumbursko 120 363 3791 831 403 317 12,12 % 12,98 % 13,76 % 14,13 % 14,29 % 14,33 % Za alarmující označuje zpráva situaci v Krásné Lípě, Jiříkově, Starých Křečanech, Šluknově a Chřibské, kde jsou velmi početné komunity dlouhodobě nezaměstnaných. Závěr Obec Růžová je v rámci obcí kolem Národního parku, co se týká míry nezaměstnanosti, na 5 místě (míra nezaměstnanosti 20,23%). Dle zprávy o stavu nezaměstnanosti a trhu práce v okrese Děčín nepatří mezi obce s nejvyšší/nejnižší nezaměstnaností. 2.3.EKONOMICKÉ AKTIVITY V OBCI Jedinou významnější ekonomickou aktivitou v obci je cestovní ruch. 2.4. PŘEHLED ZAŘÍZENÍ CESTOVNÍHO RUCHU V OBCI V obci Růžová jsou následující zařízení cestovního ruchu (ubytování). Tabulka č. 4: Přehled zařízení cestovního ruchu - ubytování Zařízení Penzion Růžák -Jiří Hrachovec Penzion Větrný mlýn - Dana Kolmanová Penzion U Stehlíků - Marie Stehlíková 8/37
Zařízení Penzion Růžák -Jiří Hrachovec Penzion Větrný mlýn - Dana Kolmanová Ubytovací zařízení Obecního úřadu Hostinec Na Rychtě Hostinec Na Křižovatce 2.5. VÝZNAM OBCE RŮŽOVÁ VE VZTAHU K NÁRODNÍMU PARKU ČESKÉ ŠVÝCARSKO Graf č. 1: Srovnání s ostatními obcemi kolem národního parku České Švýcarsko Z výše uvedeného grafu vyplývá, že obec Růžová je ze všech devíti obcí (kolem Národního parku) s Národním parkem svázaná relativně málo. V Národním parku leží přibližně 15,5 % plochy obce, což je asi 3 km2. 9/37
3. Analýza stávajícího stavu 3.1. ČISTOTA VOD 3.1.1. Fakta Pitná voda Obec Růžová je zásobena ze skupinového vodovodu Děčín Hřensko (SK-DC.001.13). Voda z vodojemu Kámen 6000 m3 vede, přes obec Arnoltice, potrubím DN 160 déle do obce Růžová. Z vodovodního systému pro veřejnou potřebu je zásobeno 82% obyvatel. Kvalita i kapacita dodávané pitné vody je vyhovující. Místní část Kamenická Stráň je bez vodovodní sítě, obyvatelé jsou zásobováni individuálně ze 3 studní pro cca 40 domů. Tabulka č. 5: Souhrnné hodnocení kvality pitné vody v 9 obcích kolem Národního parku Doubice vodovod, bez problému Hřensko vodovod, bez problému Mezná vodovod, bez problému Dolní Chřibská vodovod, problém s hliníkem a ph Horní Chřibská vodovod, problém s hliníkem a ph Chřibská vodovod, problém s hliníkem a ph Krásné Pole vodovod, problém s hliníkem a ph Janov vodovod, bez problému Jetřichovice vodovod, bez problému Rynartice vodovod, bez problému Všemily vodovod, bez problému Vysoká Lípa vodovod, bez problému Dlouhý Důl bez vodovodu Hely bez vodovodu Kamenná Horka bez vodovodu Krásná Lípa vodovod, problém s hliníkem Krásný Buk bez vodovodu Kyjov bez vodovodu Sněžná bez vodovodu Vlčí Hora bez vodovodu Zahrady bez vodovodu Kamenická Stráň bez vodovodu Růžová vodovod, bez problému Srbská Kamenice bez vodovodu Brtníky bez vodovodu Kopec bez vodovodu Staré Křečany bez vodovodu Valdek bez vodovodu Nové Křečany bez vodovodu Panský bez vodovodu Zdroj: Státní zdravotní ústav, pracoviště Děčín Pitná voda - shrnutí Na základě výše uvedených údajů lze říci, že část obce Růžová v současné době nemá problém s kvalitou ani množstvím pitné vody. V místní části Kamenická Stráň je problém se zajištěním dostatečného množství pitné vody. 10/37
Vodoteče Hlavními vodotečemi jsou řeka Kamenice a Janovský potok. Obrázek č. 2: Přehled vodotečí a jejich správců v obci Růžová a okolí Zdroj dat: MZe ČR Legenda: Hlavní vodoteče jsou spravovány správou Národního parku České Švýcarsko (řeka Kamenice) a státním podnikem Lesy ČR, s.p. (Janovský potok). Ostatní vodoteče pak podléhají převážně správě Lesy ČR, s.p. Kvalita povrchových vod Souhrnný přehled kvality vody dle ČSN 75 221 v roce 2004 v rámci povodí Ohře (kam je České Švýcarsko z hlediska správy vodních toků zařazeno) podává následující kartogram. 11/37
Obrázek č. 3: Mapa klasifikace jakosti povrchových vod za období 2004 Zdroj: Povodí Ohře s.p. Obrázek č. 4: Výřez Českého Švýcarska Zdroj: Povodí Ohře s.p. Tekoucí povrchové vody se podle jakosti vody zařazují do 5 tříd: Třída I - neznečištěná voda: stav povrchové vody, který nebyl významně ovlivněn lidskou činností, při kterém ukazatele jakosti vody nepřesahují hodnoty odpovídající běžnému přirozenému pozadí v tocích. Třída II mírně znečištěná voda: stav povrchové vody, který byl ovlivněn lidskou činností tak, že ukazatele jakosti vody dosahují hodnot, které umožňují existenci bohatého, vyváženého a udržitelného ekosystému. Třída III znečištěná voda: stav povrchové vody, který byl ovlivněn lidskou činností tak, že ukazatele jakosti vody dosahují hodnot, které nemusí vytvořit podmínky pro existenci bohatého, vyváženého a udržitelného ekosystému. Třída IV silně znečištěná voda: stav povrchové vody, který byl ovlivněn lidskou činností tak, že ukazatele jakosti vody dosahují hodnot, které vytvářejí podmínky, umožňující existenci pouze nevyváženého ekosystému. Třída V velmi silně znečištěná voda: stav povrchové vody, který byl ovlivněn lidskou činností tak, že ukazatele jakosti vody dosahují hodnot, které vytvářejí podmínky, 12/37
umožňující existenci pouze silně nevyváženého ekosystému. Klasifikace jakosti vody vychází z hodnocení údajů o vybraných ukazatelích jakosti vody. Vybranými ukazateli jakosti vod jsou: saprobní index makrozoobentosu, biochemická spotřeba kyslíku, chemická spotřeba kyslíku dichromanem, dusičnanový dusík, amoniakální dusík a celkový fosfor. Výsledná třída se určí podle nejnepříznivějšího zatřídění zjištěného u jednotlivých vybraných ukazatelů. Mezní hodnoty tříd jakosti vody pro vybrané ukazatele uvádí následující tabulka. Tabulka č. 6: Mezní hodnoty tříd jakosti vody: Ukazatel biochemická spotřeba kyslíku pětidenní chemická spotřeba kyslíku dichromanem Amoniakální dusík dusičnanový dusík celkový fosfor saprobní index makrozoobentosu Jednotka mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l číslo I. <2 <15 <0,3 <3 <0,05 <1,5 II. <4 <25 <0,7 <6 <0,15 <2,2 III. <8 <45 <2 <10 <0,4 <3,0 IV. <15 <60 <4 <13 <1 <3,5 V. >=15 >=60 >=4 >=13 >=1 >=3,5 V profilu Hřensko (řeka Kamenice) byla kvalita vody souhrnně vyhodnocena jako Třída II, tedy voda mírně znečištěná. Pro vodoteč Janovský potok bohužel neexistuje měřený profil. Kvalitu vody lze odhadnout také jako třídu II. v letním období až třídu III. V letním období Janovský potok občas vyschne. Vzhledem k absenci zemědělské činnosti lze předpokládat nízké znečištění sloučeninami dusíku, v letním období lze očekávat vyšší bakteriální znečištění. Čištění odpadních vod V obci Růžová ani v její místní části Kamenická Stráň není vybudována kanalizační síť. 80% obyvatel má bezodtokové jímky s vyvážením na ČOV Děčín (15 km), 15% obyvatel má septiky s přepadem do vodoteče, 5% obyvatel má septiky s přepadem do vsakováním. Dešťové vody jsou odváděny částečně dešťovou kanalizací a částečně pomocí příkopů, struh a propustků do povrchových vod nebo vsakovány do terénu. Dešťová kanalizace je pět samostatných větví se zaústěním do místní vodoteče. Přehled čistíren komunálních odpadních vod v obci Růžová poskytuje následující tabulka. Tabulka č. 7: Čistírny komunálních odpadních vod v obci Růžová ČO ČO V V celk obec, část obce, rodi osta em základní sídelní jednotka nné tní ČOV do obje my kty Růžová Kamenická Stráň Růžová 2 0 2 1 0 1 3 0 3 zdroj: evidence vodoprávního úřadu v Děčíně Hlavní zdroje vypouštění komunálních odpadních vod v obci Růžová domácnosti zařízení cestovního ruchu 13/37
Výhled čištění komunálních odpadních vod v obci Růžová dle Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Ústeckého kraje V obci Růžová se i nadále uvažuje s individuálním likvidováním splaškových vod. Ve výhledu po roce 2015, se doporučuje pro střed obce (cca 53% trvale bydlících obyvatel a rekreační objekty) vybu dování kanalizace DN 300 dl. 2,0 km zakončenou ČOV pro 350 EO a ve zbývající části obce likvidovat splašky individuelně (cca 47% trvale bydlících obyvatel a rekreační objekty). Pomocí domovních čis tíren odpadních vod, bezodtokových jímek s odvozem splašků na ČOV Děčín, nebo septiků s doplně ním o dočišťovací stupeň. V ÚP jsou navrženy 3 ČOV pro odkanalizování celé obce. 3.1.2. DPSIR analýza Hnací síly (Drivers) jedinými sektory, které se podílejí na vypouštění komunálních odpadních vod jsou: obyvatelstvo zařízení cestovního ruchu Tlak (Pressure) Pokud jde o množství vypouštěných komunálních odpadních vod do vodotečí (a koncentrace znečišťujících látek), je teoreticky vše v pořádku neboť všichni tvrdí, že likvidují odpadní vody (v případě bezodtokových jímek) vyvážením na ČOV v České Kamenici. Praxe však je jiná - je běžné, že provozovny cestovního ruchu vypouštějí znečištěnou odpadní vodu přímo do vodoteče. Přepad jímky pro silážní plata (ve směru na Kamenickou Stráň) znečišťuje Kachní potok Stav (State) přestože se neměří, lze předpokládat, že kvalita vody v Janovském potoce může být (zejména v letních měsících při nízkých průtocích a vysoké koncentraci obyvatel) klasifikována 3. stupněm dle ČSN 75 7221. Dopady (Impacts) obtěžující zápach v Janovském potoce v letním období riziko ohrožení podmínek pro existenci bohatého, vyváženého a udržitelného ekosystému podél Janovského potoka a Kamenice v národním parku České Švýcarsko Odezva (Responses) v současné době je před zadáním analýza proveditelnosti čištění komunálních odpadních vod v obci 3.1.3. Shrnutí hlavních problémů Hlavním problémem obce Růžová ve vztahu k čistotě vod je ohrožení kvality vody v Janovském potoce ( a následné ohrožení kvality ekosystémů) v důsledku nedostatečného čištění komunálních odpadních vod zejména v letním období. 3.1.4. Vztahový diagram Dopad ohrožení ekosystémů snížená pohoda Stav znečištěné vodoteče (Janovský potok) Tlak nedostatečně čištěné komunální vody Příčina neplnění požadavků na provoz žump a septiků 14/37
3.2. OCHRANA OVZDUŠÍ A ENERGETIKA 3.1.1. Fakta Poloha Růžová leží v mírně zvlněné krajině bez významného výskytu situací se špatnými rozptylovými podmínkami. Emise Tabulka č. 8: Emise základních znečišťujících látek v roce 2004 TE SO2 NOx CO VOC NH3 Stacionární velké zdroje 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Stacionární střední zdroje 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Stacionární malé zdroje 4,7 3,9 1,4 10,8 2,6 4,7 x x x x x x Doprava Zdroj: ČHMÚ V obci Růžová nejsou žádné velké ani střední zdroje znečišťování ovzduší. Malé zdroje zahrnují trvale obydlené domy, chalupy a zařízení cestovního ruchu. Imise V obci Růžová ani bezprostředním okolí nejsou žádné měřící stanice. V širším okolí se nacházejí tyto monitorovací stanice ČHMÚ, ZÚ: Lipnice (ČHMÚ) Děčín (ČHMÚ, ZÚ) Jejich umístění a rozsah měřených znečišťujících látek je uveden níže. Obrázek č. 5: Přehled měřících stanic v okolí Českého Švýcarska 15/37
Tabulka 9: Přehled měřících stanic a metod měření v okolí Českého Švýcarska Zdroj: ČHMÚ Na žádné z těchto stanic nebyl v roce 2004 ani v předchozích letech překročen imisní limit pro žádnou z měřených znečišťujících látek. Vzhledem ke konfiguraci reliéfu a nízkým emisím nelze s výjimkou zimního období a údolní části obce předpokládat problémy s kvalitou ovzduší. Obec Růžová, ani celé České Švýcarsko, nepatří mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší, ve smyslu zákona o ochraně ovzduší č. 86/2002 Sb. Není tedy prioritní oblastí ve smyslu dotační politiky v oblasti ochrany ovzduší. Na druhé straně patří obec Růžová (a celé České Švýcarsko) do oblasti ve které je třeba kvalitu ovzduší pravidelně sledovat, protože namodelované koncentrace prachových částic frakce PM10 se imisnímu limitu blíží (v odborném slangu to znamená, že tyto koncentrace jsou nad tzv. horní mezí pro posuzování). Do těchto rizikových území patří cca 68 % území České republiky a na následující mapce jsou znázorněna okrovou barvou. Obrázek č. 6: Vymezení rizikových oblastí ČR ve vztahu k prachovým částicím 16/37
Obrázek č. 6: Vymezení rizikových oblastí ČR ve vztahu k prachovým částicím Zdroj dat: ČHMÚ Paliva Převažujícími palivy v obci je hnědé uhlí a dřevo. Vzhledem k sociální struktuře obyvatel je riziko spalování pevného domovního odpadu velmi malé. Potenciál pro spalování biomasy Významný potenciál pro využití biomasy(s výjimkou spalování dřeva v rodinných domech a chalupách) v Růžové není. Potenciál pro využití větrné energie V Růžové není dostatek energie větru, nemluvě o devastujícím dopadu na krajinný ráz obce a celého širšího okolí. Obrázek č. 7: Potenciál větrné energie (data rok 2004) 17/37
Úspory energie a využití tepelných čerpadel Pro jejich využití v Růžové neexistuje žádná bariéra s výjimkou finančních nákladů. O zateplení a možnou změnu vytápění na tepelné čerpadlo má zájem obecní úřad. 3.2.2. DPSIR analýza Hnací síly (Drivers) jedinými sektory, které se podílejí na zátěži ovzduší jsou: obyvatelstvo zařízení cestovního ruchu Tlak (Pressure) z látek významnějších pro kvalitu ovzduší jde o cca 4,7 tuny pevných látek ročně, 4,7 tuny NH3 ročně a 2,6 tuny VOC ročně Stav (State) v obci ani jejím okolí nejsou problémy s kvalitou ovzduší Dopady (Impacts) na zdraví obyvatel nejsou na zdraví ekosystémů a vegetace rovněž ne Odezva (Responses) žádná nápravná opatření nebyla bezprostředně nutná 3.2.3. Shrnutí hlavních problémů v obci nejsou v současné době žádné vážné problémy s kvalitou ovzduší 3.2.4. Vztahový diagram Protože v obci není ve vztahu k ochraně ovzduší žádný významný problém, postrádá vztahový diagram smysl 3.3. KRAJINNÝ POKRYV, RETENČNÍ SCHOPNOST KRAJINY A ZEMĚDĚLSTVÍ 3.3.1. Fakta Struktura využití ploch 18/37
Strukturu pozemků a využití ploch znázorňuje následující tabulka a grafy. Tabulka č. 10: Struktura využití ploch Druhy pozemků (údaje roku 2003) Celková výměra pozemků Ha 1 786,94 % 100,00 Lesní půda Zemědělská půda Vodní plochy Zastavěné plochy Ostatní plochy 1 007,20 682,66 4,6612 12,0214 80,3971 56,36 38,20 0,26 0,67 4,50 Louky Orná půda Zahrady 176,9046 479,04 25,61 25,91 70,17 3,75 Zdroj: ČSÚ Graf č. 2: Struktura využití ploch v obci Struktura využití ploch v obci Lesní půda Zemědělská půda Vodní plochy Zastavěné plochy Ostatní plochy Zdroj: ČSÚ Graf č. 3: Struktura využití zemědělských ploch v obci Rozdělení zemědělských ploch v obci 4% 26% Louky Orná půda Zahrady 70% 19/37
Zdroj: ČSÚ Z výše uvedené tabulky a grafů lze říci, že převažující část ploch v katastru obce Růžová tvoří lesní půda (56%). Ze zemědělské půdy pak tvoří většinu orná půda (70%). Louky a pastviny tvoří zemědělskou půdu z 26%. Retenční schopnost území Obecně lze říci, že retenční schopnost krajiny v okolí obce je narušená z důvodu zničení rybníčků a vodních ploch v okolí obce, které byly vybudovány právě za účelem zadržení přívalových vod. 3.3.2. DPSIR analýza Hnací síly (Drivers) ve vztahu k využití krajiny či retenční schopnosti nejsou v Doubici žádné relevantní hnací síly přítomny Tlak (Pressure) v současné době žádné zábory zemědělské půdy ani úpravy směřující ke změněnému využívání či snížení retenční schopnosti neprobíhají Stav (State) problémem je zničení rybníčků a vodních ploch v okolí obce, které byly vybudovány právě za účelem zadržení přívalových vod. Dopady (Impacts) rozkolísané průtoky potoka v obci, občasné místní záplavy v důsledku přívalových dešťů Odezva (Responses) snaha obce soustavu rybníků obnovit. 3.3.3. Shrnutí hlavních problémů Hlavním problémem obce Růžová je v této oblasti zničení rybníčků a vodních ploch v okolí obce. 3.3.4. Vztahový diagram Dopad rozkolísání průtoku potoka v centru obce Stav snížená retenční schopnost Tlak žádný Příčina zaniklé rybníčky a vodní plochy v okolí obce 3.4. OCHRANA BIODIVERSITY A EKOSYSTÉMŮ 3.4.1. Fakta Základní informace Katastr obce Růžová včetně její části Kamenická Stráň leží v Chráněné oblasti Labské pískovce, částí území zasahuje i do Národním parku České Švýcarsko. Unikátnost geomorfologického členění vytváří neopakovatelný ráz krajiny těchto velkoplošných chráněných území. Pestrá a zajímavá fauna a flora oblasti je odrazem právě s geomorfologií souvisejících klimatických a mikroklimatických poměrů. Floristická i faunistická jedinečnost Českého Švýcarska je dána zejména velkou lesnatostí (71%), 20/37
relativním klidem a nabídkou celé škály biotopů od vlhkých nížinných přes suché a teplé náhorní plošiny až k vlhkým horským stanovištím na dně hlubokých roklí. Teplotní inverse v soutěskách a skalních roklích způsobuje zvrat vegetačních stupňů a následný výskyt montánních a submontánních druhů v nadmořské výšce pod 150 m. Významným prvkem v území jsou také čedičové kupy s výskytem naopak druhů teplomilných. Území je rovněž charakteristické tím, že se v něm nápadně projevují doznívající vlivy oceánského klimatu v Čechách ovlivňující množství srážek a průběh teplot. Na katastru obce se nachází cenné oblasti I. - III. zóny ochrany. Mezi nejvýznamnější patří soutěsky řeky Kamenice, rašeliniště PR Nad Dolským mlýnem a NPR Růžák s teplomilnou vegetací a suťovišti čedičové kupy. V části Kamenická Stráň je vyhlášena vesnická památková zóna s řadou objektů lidové architektury. Vzhledem k tomu, že významnou část katastru obce tvoří lesní pozemky, mezi priority ochrany přírody patří vhodné hospodaření v lesích, co nejvíce podporující přirozený vývoj ekosystémů a původní druhovou skladbu. V této souvislosti je zřejmá i nutnost posílení retenčních schopností krajiny minimálně obnovou původních vodních ploch. Významná i nutná jsou protierozní opatření (ta se provádí většinou již v rámci lesního hospodaření (viz. výše). Turistická návštěvnost a tedy i zátěž této oblasti je vysoká. S tím souvisí nejen potřeba usměrňování turistů (vhodné turistické trasy) v místě i čase (rovnoměrnější návštěvnost v průběhu celého roku), ale také navazující otázka čištění odpadních vod. Za reálného požadavku udržitelnosti přírodního stavu krajiny je třeba nejen požadovat kvalitní čištění vod z restaurací a penzionů, ale postupně přivést k odpovídajícímu stupni čištění i objekty pro bydlení a individuální rekreaci. Vzhledem k charakteru území a rozptýlení zástavby je třeba vybrat a podpořit řešení specifická k místní podmínkám (např. podpora domovních čistíren apod.). Na katastru se nachází i podstatná část zemědělsky obhospodařovaných pozemků. Pro ty je prioritou obnova lučních společenstev. Proto je pro udržení původního rázu krajiny neopominutelná podpora extensivních forem hospodaření a alternativních zemědělských výrob včetně agroturistiky a bioprodukce (s tím souvisí i ochrana původního genofondu odrůd ovocných stromů). Problematika odpadů (zde především TKO) je řešena v měřítku širší oblasti a vůči ochraně přírody není rizikem, stejně jako otázka znečištění ovzduší. S rozvojem turismu rovněž souvisí tlak na budování větších objektů hotelového typu a zábor ploch mimo zastavěná území obcí pro individuální rekreaci tedy řešení pro ochranu přírody nepřijatelná a v dlouhodobém hledisku území škodícím i z pohledu jeho návštěvníků. Správy chráněných území se rovněž dostávají do potenciálních konfliktů při ochraně krajinného rázu, který je prostředkem k ochraně a zachování původní urbanistické skladby obcí včetně charakteristických prvků místní architektury. Proto je potřeba komunikovat nejen mezi Správami a turisty (ovlivňování turistiky a poskytování služeb prostřednictvím informačních center Správ), neméně důležité je propagovat zájmy ochrany přírody a rozvíjení komunikace a vhodné reflexe mezi Správami a dalšími subjekty významně ovlivňujícími rozvoj území tedy zejména s jednotlivými obcemi. K tomu je třeba, mimo jiné, Správami stanovit tam kde je to možné, jasná pravidla pro konzistentní výkon státní správy. Zonace Intravilán obce patří částí do 3. zóny CHKO Labské Pískovce (Růžová) a částí do 2. zóny (Kamenická Stráň). Zonace CHKO i Národního parku je obsažena v následujících mapkách. Obrázek č. 8: Zonace Národního parku České Švýcarsko 21/37
Zdroj: Správa NPČŠ Obrázek č. 9: Zonace CHKO Labské Pískovce Zdroj: Správa CHKO Labské Pískovce 22/37
Obrázek č. 10: Zonace CHKO Lužické Hory Zdroj: Správa CHKO Lužické Hory Natura 2000 Natura 2000 je soustava lokalit chránících nejvíce ohrožené druhy rostlin, živočichů a přírodní stanoviště (např. rašeliniště, skalní stepi nebo horské smrčiny apod.) na území EU. V rámci této soustavy jsou vymezovány dva nové typy chráněných území: ptačí oblasti k zajištění ochrany volně žijících ptáků evropsky významné lokality k zajištění ochrany přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin Katastr obce Růžová patři do následujících chráněných území v rámci systému Natura 2000: Ptačí oblast Labské pískovce Kód lokality: Kraj: Rozloha: Hlavní předmět ochrany: CZ0421006 Ústecký kraj 35.516,06 ha chřástal polní, datel černý, sokol stěhovavý, výr velký Lokalita Labské údolí (pouze katastr části obce - Růžová) Kód lokality: Kraj: Rozloha: Status: Hlavní předmět ochrany: CZ0424111 Ústecký kraj 1.372,39 ha Navrženo živočichové: bobr evropský, losos atlantský, vydra říční, rostliny: žabníček splývavý, stanoviště: např. bučiny asociace Luzulo-Fagetum, středoevropské lišejníkové bory, nížinné až horské vodní toky s vegetací svazů Ranunculion fluitantis a Callitricho-Batrachion Evropsky významná lokalita České Švýcarsko Kód lokality: Kraj: CZ0424031 Ústecký kraj 23/37
Status: Rozloha: Hlavní předmět ochrany: Navrženo 10.626,90 ha Stanoviště Nížinné až horské vodní toky s vegetací svazů Ranunculion fluitantis a Callitricho-Batrachion Evropská suchá vřesoviště Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů Jeskyně přístupné veřejnosti Bučiny asociace Luzulo-Fagetum Bučiny asociace Asperulo-Fagetum Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích Středoevropské lišejníkové bory Acidofilní smrčiny (Vaccinio-Piceetea) Živočichové losos atlantský vydra říční Rostliny (stanoviště a druhy) Oligotrofní až mezotrofní stojaté vody nížinného až subalpínského stupně kontinentální a alpínské oblasti a horských poloh jiných oblastí, s vegetací tříd Littorelletea uniflorae nebo Isoëto-Nanojuncetea Přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia Druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech (a v kontinentální Evropě v podhorských oblastech) Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých půdách (Molinion caeruleae) Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně Horské sečené louky Přechodová rašeliniště a třasoviště Vápnité sutě pahorkatin a horského stupně Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum Staré acidofilní doubravy s dubem letním (Quercus robur) na písčitých pláních Rašelinný les Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) 3.4.2. DPSIR analýza Hnací síly (Drivers) cestovní ruch Tlak (Pressure) pohyb návštěvníků po cenných územích CHKO a NP Stav (State) narušení přírodního prostředí pro výskyt ohrožených druhů 24/37
Dopady (Impacts) možné mizení ohrožených druhů Odezva (Responses) návštěvní řád národního parku vyhlášení evropsky významných lokalit a ptačích oblastí v rámci soustavy chráněných území Natura 2000 3.4.3. Shrnutí hlavních problémů hlavním problémem je regulace pohybu návštěvníků ve vztahu k omezením vyplývajícím z požadavků soustavy Natura 2000 3.4.4. Vztahový diagram příčin a následků Dopad Stav možné mizení ohrožených narušení přírodního druhů prostředí Tlak pohyb návštěvníků po území CHKO a NP Příčina absence regulace návštěvnosti 3.5. ODPADY 3.5.1. Fakta Základní informace Jak svoz komunálního tak i tříděného odpadu zajišťuje pro obec Růžová společnost Technické služby Děčín a.s. Se systémem nejsou žádné problémy. Tabulka č. 11: Přehled objemu komunálního odpadu v roce 2004 Komunální odpad 2004 Růžová (tuny/rok) Nebezpečné odpady 1,360 Plastové obaly 0,030 Papírové obaly 1,320 Směsné obaly 2,820 Kovové obaly 0,000 Kovy 0,000 Plasty 0,000 Směsný komunální odpad 73,040 Objemný odpad 0,000 Ostatní 0,000 Celkem 78,570 Sběrný dvůr ANO Černé skládky problémem je černá skládka v areálu bývalého státního statku (cca 800-1000 tun odpadu) a pozůstatky tří objektů v témže areálu 3.5.2. DPSIR analýza Hnací síly (Drivers) 25/37
obyvatelstvo cestovní ruch Tlak (Pressure) vyprodukovaný komunální odpad je nerovnoměrně rozložen v čase Stav (State) černá skládka v areálu bývalého státního statku (cca 800-1000 tun odpadu) a pozůstatky tří objektů Dopady (Impacts) nízké riziko dle systému evidence kontaminovaných míst Odezva (Responses) poplatkový systém nestačí pokrýt náklady sběru a svozu komunálního odpadu a obec jej musí dotovat částkou cca 70 tis. Kč ročně. 3.5.3. Shrnutí hlavních problémů Náklady na sběr a svoz komunálního odpadu jsou vyšší než výběr z poplatků v důsledku vysokého počtu rekreantů a procházejících turistů černá skládka v areálu bývalého státního statku (cca 800-1000 tun odpadu) a pozůstatky tří objektů 3.5.4. Vztahový diagram příčin a následků Dopad Stav Tlak Příčina finanční deficit systému svozu komunálního odpadu žádná významná zátěž pro vysoká produkce životní prostředí komunálního odpadu cestovní ruch v obci nízké riziko kontaminace půdy a vod černá skládka v areálu bývalého státního statku v minulosti využito k navážení odpadu ze stavebních a zemních prací v současné době žádný 3.6. SHRNUTÍ 3.6.1. Shrnutí hlavních problémů Ve vztahu k čistotě vod ohrožení kvality vody v Janovském potoce ( a následné ohrožení kvality ekosystémů) v důsledku nedostatečného čištění komunálních odpadních vod zejména v letním období. Zničení rybníčků a vodních ploch v okolí obce Náklady na sběr a svoz komunálního odpadu jsou vyšší než výběr z poplatků v důsledku vysokého počtu rekreantů a procházejících turistů černá skládka v areálu bývalého státního statku (cca 800-1000 tun odpadu) a pozůstatky tří objektů 26/37
Regulace pohybu návštěvníků ve vztahu k omezením vyplývajícím z požadavků soustavy Natura 2000 3.6.2. Souhrnný vztahový diagram příčin a následků Dopad Stav Tlak Příčina ohrožení ekosystémů snížená pohoda znečištěné vodoteče (Janovský potok) nedostatečně čištěné komunální vody neplnění požadavků na provoz žump a septiků rozkolísání průtoku potoka v centru obce snížená retenční schopnost žádný zaniklé rybníčky a vodní plochy v okolí obce pohyb návštěvníků po území CHKO a NP absence regulace návštěvnosti možné mizení ohrožených narušení přírodního druhů prostředí Finanční deficit systému svozu komunálního odpadu žádná významná zátěž pro vysoká produkce životní prostředí komunálního odpadu cestovní ruch v obci nízké riziko kontaminace půdy a vod černá skládka v areálu bývalého státního statku v minulosti využito k navážení odpadu ze stavebních a zemních prací 4. v současné době žádný Stanovení cílového stavu 4.1. FORMULACE CÍLOVÉHO STAVU VE VZTAHU KE HLAVNÍM PROBLÉMŮM 4.1.1. Legislativní požadavky Čistota vod žádné legislativní požadavky na čištění odpadních vod pro obec velikosti Růžové nejsou Snížená retenční schopnost krajiny žádné legislativní požadavky na zvýšení retenční schopnosti pro obec Růžová nejsou. Ochrana biodiversity V souvislosti se zaváděním systému Natura 2000 jsou již národním parkem vyhlašována omezení vstupu. Odpady Legislativně je stanovena maximální výše poplatku. 4.1.2. Strom cílů Níže uvedený strom cílů zahrnuje pouze cíle, které se týkají bezprostředně obce jako takové. Širší cíl zajistit zdravé životní prostředí a přispět k šetrnému využívání přírodních zdrojů v obci Růžová Specifické cíle omezit vypouštění špatně čištěných komunálních vod zvýšit retenční schopnost území obce obnovením zaniklé soustavy rybníčků kolem obce 27/37
zajistit finanční udržitelnost systému sběru a svozu komunálního odpadu sanovat skládku v areálu bývalého statku 5. Návrhy konkrétních opatření Návrhy konkrétních opatření/projektů jsou členěny podle výše uvedených specifických cílů 5.1. VODA - VYPOUŠTĚNÍ KOMUNÁLNÍCH ODPADNÍCH VOD Projekt 1.1. analýza proveditelnosti čištění komunálních odpadních vod stav připravuje se zadání v rámci projektu Integrovaný management ekosystémů v severních Čechách náklady cca. 60 tis. Kč financování v rámci výše uvedeného projektu Projekt 1.2. přestavba silážního plata na parkoviště včetně zařízení na čištění odpadních vod stav náklady neodhadnuty financování nezajištěno 5.2. VODA V KRAJINĚ - ZVÝŠENÍ RETENČNÍ SCHOPNOSTI ÚZEMÍ Projekt 2.1. Pořízení projektové dokumentace na obnovu zaniklé soustavy rybníků kolem obce stav Projekt připraven k realizaci náklady cca. 150 tis. Kč financování v jednání - v rámci projektu GEF Projekt 2.2. Postupná realizace zaniklé soustavy rybníků kolem obce stav náklady cca. 7 mil. Kč financování nezajištěno 5.3. OCHRANA OVZDUŠÍ A ENERGETIKA Projekt 3.1. zpracovat zjednodušený energetický audit víceúčelového objektu stav náklady cca. 15 tis. Kč financování nezajištěno 28/37
Projekt 3.2. zateplení a instalace tepelného čerpadla (případně v kombinaci se solárním systémem) ve víceúčelovém objektu stav náklady cca. 1 500 tis. Kč financování nezajištěno 5.4. ODPADY Projekt 4.1. Spolu s ostatními obcemi požádat MŽP o zavedení pravidelné dotace přes správu národního parku stav náklady cca. 70 tis. Kč/rok financování ze státního rozpočtu prostřednictvím správy národního parku Projekt 4.1. sanace areálu bývalého státního statku stav náklady neodhadnuto financování nezajištěno 6. Posouzení možnosti realizace 6.1. PŘIPRAVENOST KONKRÉTNÍCH PROJEKTŮ/NÁMĚTŮ V současné době jsou ve stádiu příprav následující projekty Projekt 1.1. analýza čištění komunálních odpadních vod (před zadáním, financování zajištěno) Projekt 2.1. Pořízení projektové dokumentace na obnovu zaniklé soustavy rybníků kolem obce (před zadáním, financování zajištěno) 6.2. FINANČNÍ SITUACE OBCE Obec má malé vlastní zdroje. Odhad finančních prostředků, použitelných ročně na přípravu projektů i na spolufinancování lze odhadnout na cca 500 tis. Kč. 6.3. IDENTIFIKACE A ANALÝZA MOŽNÝCH FIN. ZDROJŮ 6.3.1. SFŽP Ode dne 15. března 2006 obnovil ministr životního prostředí příjem žádostí do národních programů Státního fondu životního prostředí ČR, vybraných programů Příloh I a Příloh II.: Přílohy I: 1.2. Program - Ochrana zdrojů pitné vody, nebo přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod, nebo opatření u zdrojů znečištění na území národních parků (NP) a chráněných krajinných oblastí (CHKO) a jejich ochranných pásem 29/37
2.1. Program snižování emisí látek znečišťujících ovzduší u zdrojů znečišťování ovzduší provozovaných za účelem veřejně prospěšných činností 2.7.1 Územní program snižování emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší 2.7.2. Program realizace územních programů snižování emisí a imisí znečišťujících látek 2.8 Program posuzování ekologických opatření vedoucích k významnému snížení skleníkových plynů 3.1.2. Ošetřování stromů a regenerace alejí a parků 3.1.5. Realizace schválených plánů péče o zvláště chráněná území 3.1.6. Výkupy pozemků ve zvláště chráněných územích 3.2.2. Program na vytvoření plánů opatření nutných ke zlepšení životního prostředí v obcích na území národních parků a jejich ochranných pásem 8.2. Program podpory výstavby, rekonstrukce environmentálních center Přílohy II: 1.A. Investiční podpora environmentálně šetrných způsobů vytápění a ohřevu vody pro byty a rodinné domy pro fyzické osoby 2.A. Investiční podpora environmentálně šetrných způsobů zásobování energií v obcích a částech obcí 3.A. Investiční podpora environmentálně šetrných způsobů vytápění a ohřevu vody nebo výroby elektřiny ve školství, zdravotnictví a objektech sociální péče 4.A. Investiční podpora vytápění bytů a rodinných domů tepelnými čerpadly pro fyzické osoby 8.A. Investiční podpora environmentálně šetrných způsobů vytápění a ohřevu vody v účelových zařízeních Doba příjmu je limitována disponibilními prostředky Fondu. Fond přijme žádosti v celkové výši dvojnásobku alokovaných prostředků, aby tak byla zajištěna možnost výběru kvalitních projektů k podpoře. Po dosažení takto stanovené hranice bude příjem opět uzavřen. V žádném programu Příloh I a II nebude žadatelům poskytována podpora formou půjček. Pro budoucnost lze předpokládat, že SFŽP v současné podobě zanikne a bude se orientovat pouze na spolufinancování strukturálních fondů a kohezního fondu Evropské Unie. 6.3.2. Strukturální fondy V současnosti se připravují podkladové materiály pro čerpání prostředků ze strukturálních fondů na období 2007-2013. Z připravovaného operačního programu životní prostředí jsme vybrali (v návrhové verzi) ta opatření, která jsou pro podmínky obce relevantní. VODA Opatření 1.1 Výstavba a rekonstrukce kanalizací a čistíren odpadních vod, snížení difúzního znečištění a monitorování stavu vod Výstavba a rekonstrukce ČOV nebo ekvivalentního přiměřeného čištění v aglomeracích pod 2000 EO s funkčním stokovým systémem na úroveň ukazatelů ve vypouštěných odpadních vodách požadovanou vodoprávním orgánem, prioritně v chráněných územích. Dostavba a rekonstrukce stokových systémů v aglomeracích pod 2000 EO tam, kde je stokový systém již částečně vybudován a dostavba je nutná pro přivedení odpadních vod na ČOV, výstavba nové kanalizace prioritně v chráněných územích. VZDUCH Opatření 2.1. Zlepšení kvality ovzduší Operace 2.1.1. - snížení příspěvku k imisní zátěži obyvatel omezením emisí z dopravy Systémy ke zlepšení průjezdnosti (řízení, kruhové objezdy) Budování infrastruktury pro systémy "park and ride", "bike and ride" 30/37
Operace 2.1.2. - snížení příspěvku k imisní zátěži obyvatel omezením emisí ze spalovacích procesů v bytových a rodinných domech nenapojených na CZT Operace 2.1.3. - snížení příspěvku k imisní zátěži obyvatel omezením emisí z energetických systémů, včetně CZT Operace 2.1.4. - snížení příspěvku k imisní zátěži obyvatel omezením primární a sekundární prašnosti z povrchů Výsadba a rekonstrukce zeleně jak v intravilánech tak extravilánech (liniové i plošné, i v areálech) Generální opravy vozovek nižších tříd (místních komunikací) ODPADY Opatření 2. Rekultivace starých skládek Rekultivace starých skládek převážně komunálního a ostatního odpadu Odstranění nepovolených (černých) skládek ve zvláště chráněných územích ZLEPŠOVÁNÍ STAVU PŘÍRODY A KRAJINY Opatření 5.1. Implementace a ochrana území soustavy Natura 2000 neinvestiční opatření spojená se zaváděním soustavy Natura 2000 investiční opatření spojená se zaváděním soustavy Natura 2000 Opatření 5.2. Podpora biodiverzity investiční opatření ke snižování vlivu fragmentace krajiny a dalších antropogenních vlivů (odstraňování migračních bariér, např. rybí přechody, zprůchodňování jezů, zprůchodnění liniových staveb...) realizace schválených plánů péče ve zvláště chráněných územích a územích a objektech začleněných do soustavy Natura 2000, investiční opatření pro obnovu a výstavbu návštěvnické infrastruktury ve zvláště chráněných a dalších přírodně cenných územích (včetně návštěvnických středisek). Opatření 5.3. Obnova krajinných struktur Realizace opatření navržených v rámci schválených komplexních pozemkových úprav zaměřených na výsadby zeleně v krajině a ochranu půdy, realizace prvků ÚSES zakládání a obnova krajinných prvků (výsadba a obnova remízů, alejí, soliterních stromů, větrolamů atd.) a historických krajinných struktur (vč. ošetření stromů ve významných alejích) Opatření 5.4. Optimalizace vodního režimu krajiny Realizace opatření příznivých z hlediska krajinné a ekosystémové diverzity vedoucí ke zvyšování retenční schopnosti krajiny, ochraně a obnově přirozených odtokových poměrů a k omezování vzniku rizikových situací, zejména povodní (budování a obnova retenčních prostor, podpora přirozených rozlivů v nivních plochách,...) opatření k ochraně proti vodní erozi (založení nebo obnova mezí, zasakovacích pásů a průlehů). Opatření 5.5. Podpora regenerace urbanizované krajiny odstranění nebo zajištění nevyužívaných staveb a dalších zátěží ze zvláště chráněných území a územích zařazených do soustavy Natura 2000. UDRŽITELNÉ VYUŽÍVÁNÍ PŘÍRODNÍCH ZDROJŮ 31/37
Opatření 1. Podpora výstavby nových zařízení a rekonstrukce stávajících s cílem zvýšení využívání OZE pro výrobu tepla (výtopny) zahrnuje investiční podporu zdrojů tepla tj. fototermických systémů, tepelných čerpadel, systémů na biomasu a geotermálních systémů Opatření 3. Podpora výstavby nových zařízení a rekonstrukce stávajících s cílem zvýšení využívání OZE pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny (teplárny) zahrnuje investiční podporu kombinovaných zdrojů tepla a elektřiny tj. bioplynových stanic využívajících biomasu, kogenerace ze skládkového plynu, geotermálních tepláren, parní kogenerace z biomasy Opatření 4. Podpora do realizací úspor energie zahrnuje investiční podporu do snížení spotřeby energie obytných budov zejména pomocí zateplovacích systémů, výměn oken 6.3.3. Ostatní Ministerstvo životního prostředí - Program revitalizace říčních systémů revitalizace přirozené funkce vodních toků (podprogram 215 112): revitalizace vodních toků a jejich přírodního charakteru, včetně jejich niv, popř. včetně prokazatelně nezbytných výkupů pozemků k zajištění trvalé existence a ekologických funkcí revitalizovaných úseků toků a jejich niv (vodní tok ve smyslu 43 zákona č. 254/2001 Sb.); revitalizace odstavených ramen vodních toků; revitalizace pramenných oblastí; zakládání a revitalizace břehových nebo doprovodných porostů podél vodních toků a melioračních kanálů jako nedílná součást většího investičního celku realizovaného v rámci Programu revitalizace; revitalizační opatření k zajištění trvalé existence a ekologických funkcí přirozeně revitalizovaných úseků toků a jejich niv, včetně výkupů pozemků nezbytných k zajištění trvalé existence a ekologických funkcí přirozeně revitalizovaných úseků toků a jejich niv. zakládání a revitalizace prvků systému ekologické stability vázaných na vodní režim (podprogram 215 113): revitalizace nevhodně odvodněných pozemků a odvodňovacích soustav; revitalizace a zakládání mokřadních ekosystémů; opatření pro obnovu zásob podzemních vod; opatření pro obnovu a stabilizaci vsakovacích ploch; protierozní opatření vázaná na zlepšování stability vodního režimu. odstraňování příčných překážek na vodních tocích a podpora takových technických řešení, která je neobsahují (doplňování a stavba rybích přechodů) (podprogram 215 114): doplňování a stavba rybích přechodů; další opatření na tocích zajištující jejich zprůchodnění pro přirozenou migraci bioty. revitalizace retenční schopnosti krajiny (podprogram 215 115): revitalizace v minulosti zaniklých a poškozených retenčních prostorů (nevztahuje se na následky zanedbání povinné údržby objektu); zakládání nových retenčních prostorů, zejména jako součásti systémů ekologické stability krajiny; 32/37