Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V.2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V.2.18 Dřeviny Kapitola 6 Makroskopická stavba dřevin Ing. Hana Márová 5.8.2014 1
Obsah 1 ÚVOD - ANOTACE... 1 2 MAKROSKOPICKÁ STAVBA DŘEVIN... 2 3 DOPORUČENÁ LITERATURA... 6 4 POUŽITÁ LITERATURA... 7 5 SEZNAM OBRÁZKŮ... 8
1 Úvod - anotace Kapitola pojednává o makroskopické stavbě dřevin, která je vidět pouhým okem. Tuto kapitolu je nutné zvládnout pro následovné rozpoznávání dřevin a jejich praktické použití. Seznámíme se s hlavními řezy kmenem, trachejemi, pryskyřičnými kanálky a suky. Na konci kapitoly jsou zařazené tři kontrolní otázky. Zpracovaný materiál je možné použít při výuce odborných předmětů oborů vzdělávání truhlář 33-56-H/01, tesař 36-64-H/01 a studijního oboru nábytkářství 33-42-M/01. 1
2 Makroskopická stavba dřevin Makroskopická stavba dřeva je vnitřní struktura viditelná pouhým okem a je důležitá pro určování druhů dřeva, jejich vlastností, způsobů zpracování dřeva, jeho vad, jakostního třídění apod. Některé vlastnosti můžeme pozorovat hmatem i čichem. Hlavní řezy Dřevo je anizotropní látka, tj. látka, která má v různých směrech různé vlastnosti. Tato specifická vlastnost dřeva se vztahuje ke směru vláken a určuje se na třech hlavních řezech dřeva: příčném, radiálním a tangenciálním. Obrázek 1. Hlavní řezy a) příčný řez b) radiální řez c) tangenciální řez Příčný řez byl popsán v předešlé kapitole. Radiální řez (poloměrový) prochází osou dření kmene v celé jeho délce. Letokruhy se tu jeví jako rovnoběžné pruhy dřeva; prořízlá dřeň jako úzký pruh tmavého, měkkého dřeva a dřeňové paprsky jako malé nebo větší plošky. Tento řez se nazývá také zrcadlovým podle lesklých dřeňových paprsků některých dřevin (javor, dub). Tangenciální řez (tečnový) je veden rovnoběžně s podélnou osou, ale tečnou k letokruhu. Tímto řezem vzniká u některých dřevin charakteristická kresba zvaná fládr. Dřeňové paprsky se tu objevují jako krátké nebo delší rýžky. 2
Tracheje cévy Tracheje jsou u některých listnatých dřevin (dub, jasan, jilm, akát ) vidět na příčném řezu jako velké póry. Vyskytují se pouze u listnatých dřevin. Podle umístění trachejí v letokruhu rozeznáváme dřeviny kruhovitě pórovité mají tracheje soustředěny převážně v jarním dřevě letokruhu, ten je nápadně pórovitý a světlejší než letní dřevo (dub, jasan, jilm) a roztroušeně pórovité mají tracheje v jarním i letním dřevě rozloženy rovnoměrně. Letokruh není tak výrazně rozlišen jako u předešlé skupiny. Na radiálním a tangenciálním řezu jsou tracheje proříznuty podélně a jeví se jako jemné rýžky nebo plošky v jarním dřevě letokruhu. Přechod mezi oběma skupinami tvoří Obrázek 2. Tracheje ořech a třešeň. Pryskyřičné kanálky Jehličnaté dřeviny tracheje nemají. Vyskytují se u nich pryskyřičné kanálky, ve kterých se tvoří pryskyřice. Nacházejí se většinou ve dřeňových paprscích a probíhají ve směru dřevních vláken nebo kolmo k nim. Jednotlivé kanálky se navzájem spojují a ve dřevě vytvářejí síť. Vytékání pryskyřice při sušení ztěžuje další opracování. K vylévání pryskyřice dochází při teplotách nad 65 C. Na příčném řezu se jeví pryskyřičné kanálky jako světlé tečky, na podélném jako žlutohnědé čárky. Pryskyřičné kanálky nemají jedle, jalovec, tis a naše listnáče. Suky Suky jsou části větví s vlastními letokruhy, obrostlé dřevem. Jehličnany mají suky tmavší než okolní dřevo a bývají prostoupené pryskyřicí. U listnáčů jsou suky zbarveny světleji a mnohdy splývají s okolním dřevem. Tvar a zbarvení suků bývá dobrým pomocníkem při rozpoznávání dřevin. Suky vychylují letokruhy kmene, tím nepříznivě ovlivňují fyzikální i mechanické vlastnosti dřeva a ztěžují opracování. Často nebývají se dřevem srostlé a ze dřeva vypadávají. Jsou přirozenou vadou dřeva, snižují upotřebitelnost většiny užitkových dřevin, jakostní a hmotnou výtěž. Kulatina s větší sukatostí se hodí na řezivo hraněné a polohraněné, nejvíce škodí u tenkého řeziva. Někdy sukatost zlepšuje kresbu dřeva (např. na obklady stěn). Vyhledávané pro výrobu dýh jsou očka. Jedná se o zarostlé vegetační pupeny (zdravé suky do velikosti 3 mm). Vyskytují se v dolní části kmene, zřídka pod korunou stromů. Očka se dají vyrobit i uměle, propichováním kůry ke kambiu. Jsou ale příliš pravidelné, kresba je horší kvality. Obrázek 3. Suky : 1. suk srostlý 2. suk částečně srostlý zarostlý 3. suk 3
Obrázek 4. Zdravý suk borovice 1 2 vrostlý 2 3 částečně vrostlý až vypadavý Obrázek 5. Očkovitost břízy Obrázek 6. Očkovitá dýha 4
Kontrolní otázky : 1. Vysvětli pojem anizotropní látka. 2. Kde vzniká fládr? 3. Jaké dřeviny jsou roztroušeně pórovité? 5
3 Doporučená literatura 1. Zdeňka Křupalová: Nauka o materiálech pro 1 a 2 ročník SOU učebního oboru truhlář, SOBOTÁLES Praha 1999, ISBN 80-85-92-0-57-3 6
4 Použitá literatura 1. Rudi Wagenführ : Obrazový lexikon dřevo, Grada Publishing 2002, ISBN 80-247-0346-7 2. Kolektiv autorů : Dřevařská technická příručka, Nakladatelství technické literatury Praha 1970, 04-821-70 3. Márová : Materiály učební text pro rekvalifikační kurzy, SOU Lidická 600, rok 1991 4. Křupalová : Nauka o materiálech pro 1 a 2 ročník SOU učebního oboru truhlář, SOBOTÁLES Praha 1999, ISBN 80-85-92-0-57-3 5. Žák : Materiály pro 1.ročník SOU oborů zpracování dřeva a výroba hudebních nástrojů, Nakladatelství technické literatury Praha 1986, 3346 6. Lysý, Soumarová : Materiály pro 2 a 3.ročník SOU oborů zpracování dřeva a výroba hudebních nástrojů, Nakladatelství technické literatury Praha 1975, 3305 7
5 Seznam obrázků Obrázek 1. Hlavní řezy.2 Obrázek 2. Tracheje..3 Obrázek 3. Suky...3 Obrázek 4. Zdravý suk borovice..4 Obrázek 5. Očkovitost břízy.4 Obrázek 6. Očkovitá dýha 4 8