em Následující text se věnuje kostelům užívaných Římskokatolickou církvi v trutnovském okrese. Okres Trutnov se rozkládá v pohraničí. Třetina území leží v Krkonoších. Tato dispozice významně ovlivňovala rozvoj měst a obcí, jejich hospodářský, společenský i duchovní život. Severní hranice okresu v novodobé historii sdílíme s novým sousedem Polskem. Tak jako z našeho pohraničí, tak i v sousedící části Polska došlo k odsunu Němců. Pohraniční oblasti obou stran hranic byly postupně nově osídlovány. U nás to trvalo více jak dvacet let. Zranění obcí a krajiny jsou patrná doposud. Noví usedlíci po roce 1946 nenalezli cestu ke kostelu. Staří vymřeli nebo byli odsunuti. Záchrana krásných architektonických objektů souvisí s jejich využíváním. Do roku 2006 hranice okresu byly převážně shodné s hranicemi vikariátními. V roce 2005 došlo v rámci Římskokatolické církve k novému rozhraničení farností, při kterém se počet farností výrazně snížil. V roce 2006 založením nového Jilemnického vikariátu přešla řada kostelů Vrchlabska z vikariátu Trutnov pod vikariát Jilemnice a jiné z oblasti Dvora Králové pod vikariát Jičín. Do uvedeného roku bylo v Trutnovském okrese 119 kostelů a kaplí, nikoliv malých kapliček. Z kostelů byla skoro polovina farních. Vlastníky kostelů a kaplí jsou převážně církev občas obec u kaplí i soukromá osoba. Kaplí bylo 47, u poloviny je nutná oprava, měly by být dál alespoň ozdobou obcí. Kostelů bylo 72, u jedenácti z nich je zchátralý stav naprosto nevhodný k užívání. U dalších 20 kostelů je nezbytná rekonstrukce, která by mohla objekt zachránit. Jen dvanáct kostelů našeho okresu bylo v posledních patnácti letech celkově rekonstruováno. Dvě třetiny kostelů vznikly do konce 18. století. Z počátku 20. století pochází jen kolem pěti kostelů. První písemné zmínky o vzniku kostelů zde ve východních Krkonoších a Podkrkonoší se objevují krátce po založení zdejších větších měst Hostinného, Dvora Králové, Trutnova již ve 13. století. Rok vzniku u starých kostelů není často znám, proto jej nahrazuje první písemná zmínka. Do 17. století zde kostely bývaly celé nebo zčásti dřevené. Často při požárech měst celé vyhořely. Poté byly zbourány a nové postaveny.
Místa nejstarších kostelů: Rok Místo vzniku* Dvůr Králové nad Labem Význam a zasvěcení 1230 farní kostel Jana Křtitele, regotizován 1893-1900 Hostinné 1270 farní kostel Nejsvětější Trojice, renesanční přestavba po r. 1610 Trutnov 1283 kostel Panny Marie (rozebrán pro nový) Trutnov - Horní Staré Město 1313 farní kostel svatého Václava, renesanční přestavba 1581 Rtyně v Podkrkonoší 1570 farní kostel Jana Křtitele Dolní Olešnice 1589 kostel svatého apoštola Jakuba Staršího Dubenec 1600 kostel svatého Josefa Horní Maršov 1606 na hřbitově původně luteránský kostel Staré Buky 1692 kostel svaté Anny Žireč 1698 kostel svaté Anny * rok vzniku u starých kostelu často souvisí s první písemnou zmínkou, do17. st. kostely zde bývaly celé nebo z části dřevené a často celé vyhořely. Nejčastější zasvěcení kostelů a kaplí: Zasvěcení počet Zasvěcení počet Jana Křtitele 7 Apoštola Jakuba staršího 4 Svatého Josefa 5 Nanebevzetí Panny Marie 4 Nejsvětější Trojice 5 Apoštolů Petra a Pavla 3 Svatého Václava 4 Svaté Anny 3 2
Počty a stáří kostelů Století Počet vzniku Století vzniku Poč et 13 3 18 25 14 1 19 19 15 0 20 6 16 2 nespecifikováno 4 17 9 Nejznámější poutní místa v historii vikariátu: Malé Svatoňovice Sedmiradostné P. Marie Kocléřov - Navštívení Panny Marie "U studánky"vzniklo kolem r. 1850 Petříkovice - Jánský vrch Zvičina kaple sv. Jana Kláštery a sídla duchovního života: Hostinné františkáni - k nim se váže dosud žívá slavnost porciunkule. Objekt je nově zrestaurován, je využíván jako muzeum antiky, nově též jako kulturní a vzdělávací centrum. Klášterní dům ve Starém Rokytníku sloužil žirečským Z objektu zůstaly jen trosky. jezuitům. Vrchlabí Augustiniáni. Objekt je využíván jako muzeum Kámen a život. Žacléř jezuité. Objekt zámku chátrá. Žireč jezuité. Nyní charitní domov sv. Josefa. 3
Vysvětlivky 1) Orientovaný kostel - kostel presbytářem směrovaným k východu. Východ = latinsky orient. 2) Rizalit - z průčelí po celé výšce mírně vystupující část stavby, na rozdíl od křídel s velmi krátkými boky bez oken 3) Pilastr - pozední pilíř s patkou a hlavicí. 4) Konkávní vydutý; prohnutý směrem dovnitř. 5) Kordonová římsa - vodorovný prvek vystupující z líce průčelí a oddělující jednotlivá podlaží 6) Supraporta - dekorativní výzdoba nad portálem vstupním otvorem. 7) Archivolta plastické, často zdobené, lemování. 8) Řád křížovníků Božího hrobu byl založen ve 12.století v Jeruzalémě k ochraně Božího hrobu. V témže roce se rozšířil řád do Evropy a v letech 1188 90 i do Čech. Řád se zabýval charitativní činností ve špitálech, zastával duchovní správu na přičleněných farách. Špital byl založen i v Trutnově Na Nivách. Duchovní správu v městě a okolí zderazští křížovníci vykonávali až do husitských válek. Zderazští křížovníci měli svůj řádový dům v Praze na Zderaze. Podle toho se mu také říká Řád zderazských křížovníků, na rozdíl od křížovníku s červenou hvězdou se sídlem Na Františku. Zderazští křížovníci do Trutnova přišli s rodem Švábeniců někdy v letech 1250-60. Křížovníky přivedli do Čech bratři Kojata a Všebor z rodu Hrabišiců, jednoho z nejmocnějších velkomožných rodů konce 12. století. Hrabišové však roku 1238 vymřeli a protože byli se Švábenici spřízněni, přejali poté Švábenici patronátní právo k zderazskému klášteru. 9) Stavitel Leopold Niderecker rodilý Vídeňan, který v roce 1751 získal Trutnovské občanství. Později zahynul při pádu z koně. 4
10) Přesné datum vysvěcení zcela dokončené stavby kostela není známé. Z tohoto důvodu slavíme posvícení poslední říjnovou neděli, jak je zavedené pro kostely s neznámým datem vysvěcení. 11) Voluta = ulita, závitnice, spirálovitý výtvarný prvek 12) Plachtová klenba = pruská klenba; na placku 13) Kasule - kněžský ornát, kasulové okno zvané pole vnější podoby barokní kasule 14) Krucifix kříž s tělem Krista. Na rozdíl od kříže bez těla. 15) Rustika - bosáž s jednoduchým tvarem čelní strany, od baroka prováděná převážně v maltovém štuku. Rustika pozůstává z vodorovných či svislých pásů oddělených úžlabími. V renesanci je používaná na ploše rytá sgrafitová rustika. 16) Zákristie - též sakristie je místnost v kostele, umístěná poblíž kněžiště, v níž jsou uchovávána bohoslužebná roucha a předměty. Místnost rovněž slouží kněžím a ministrantům jako prostor pro přípravu a převléknutí se na obřady. Nejčastěji bývá zákristie součástí budovy kostela u starších kostelů zpravidla jako přístavek k lodi kostela. 17) Presbytář starší název pro kněžiště (presbyter = kněz) je to prostor pro kněze a přisluhující. Od chrámové lodi bývá zpravidla tento prostor oddělen vítězným obloukem. Presbytář bývá obvykle orientován na východ, ve středověku to bývalo podmínkou. 18) Empora je vyvýšená lidu přístupná galerie otevřená do hlavního náboženského, nebo jiného veřejného prostoru. 19) Imaculata = Neposkvrněná. Pana Maria počata bez poskvrny hříchu je zobrazována sedící na nebo stojící na zeměkouli obtočenou hadem. 20) Šambrána je rámové ostění oken předstupující před líc zdiva. 21) Kontrapost = postoj, v němž váha těla je přenesena na jednu nohu. 5
22) Lizéna (lisena, lizéna) bývá tvořena svislým předstupujícím zdivem, nebo provedena v štuku nebo i pouze malovaná. Svislé pruhy spolu s vodorovnými tvoří lizénový rám. 23) František Petera - Rohoznický (*8.července 1798 v Rohoznici, 14. února 1877 v Praze). Na kněze byl vysvěcen r. 1822 v Hradci Králové. Působil v Lanžově, Horním Maršově a Bělohradu. R. 1849 byl po sporech s bělohradskou vrchností na vlastní žádost penzionován. V době svého kněžského působení se projevoval jako národní buditel a vlastenec se silným sociálním cítěním a se zájmem o kraj a dějiny. V roce 1864 se natrvalo usadil v Praze a věnoval se výzkumu a archeologii. Výchozí podklady Antonín Just a Karel Hybner - Trutnov známý neznámý z r. 1991 Materiál k historii úpického kostela sv. Jakuba Staršího od RNDr. Dolores Bouzové. Podklady k historii a novodobým opravám kostela v Žacléři připravili Dietlinde a Siegfried Pohlovi v roce 2010 z materiálu faráře Jaroslava Štancla z Horního Starého Města, který spravoval i farnost Žacléř a za něhož byl interiér kostela renovován. Sborníček č. 3 Muzeum Podkrkonoší v Trutnově - Několik poznámek k lokalizaci středověkého kostela Panny Marie v Trutnově Sborníček č. 6 Muzeum Podkrkonoší v Trutnově - Heidenstein vskutku podivný a těžko pochopitelný. Osobní fotodokumentace. 6