ZROZENA O PŮLNOCI PRAHA 2011
Přeložila: IVANA ČEJKOVÁ C. C. Hunter: Zrozena o půlnoci Vydání první Copyright 2011 by C. C. Hunter This edition published by St. Martin s Press All rights reserved Vydalo nakladatelství Baronet a.s., Květnového vítězství 332/31, Praha 4, www.baronet.cz v roce 2011 jako svou 1663. publikaci Přeloženo z anglického originálu Born at Midnight vydaného nakladatelstvím St. Martin s Press, New York Český překlad 2011 Ivana Čejková Přebal a vazba 2011 Ricardo a Baronet Ilustrace na přebalu 2011 Baronet a. s. Odpovědný redaktor Jiří Chodil Sazba a grafická úprava Ricardo, Sázavská 19, Praha 2 Tisk a vazba:, s. r. o., Český Těšín Veškerá práva vyhrazena. Tato kniha ani jakákoli její část nesmí být přetiskována, kopírována či jiným způsobem rozšiřována bez výslovného povolení. Název a logo BARONET jsou ochranné známky zapsané Úřadem průmyslového vlastnictví pod čísly zápisu 216133 a 216134. ISBN 978-80-7384-498-1 BARONET Praha 2011
C. C. Hunter ZROZENA O PŮLNOCI První kniha z cyklu ÚDOLÍ STÍNŮ
Věnováno Lily Dale Makepeaceové. Pohled na tvůj úsměv mi vždy bude připomínat, že kouzla a magie stále existují i v těchto starých dobrých časech.
Poděkování Říká se, že dítě musí mít kolem sebe spoustu lidí, aby se naučilo to, co potřebuje vědět pro život. Stejná je i příprava knihy od prvotní myšlenky až k vydání ta také vyžaduje tým spolupracovníků. Chtěla bych hlavně poděkovat mé redaktorce Rose Hilliardové. Rose, nedovedeš si představit, co pro mě tvá důvěra znamená. Ale k této knize mi dopomohli i další lidé: manžel, jenž mě po celou dobu, kdy jsem ji psala, podporoval. Navždy tě za to budu milovat, lásko! Můj manažer Kim Lionetti, který mi pomohl mé sny převést do reality. A co dál, Kime? Mé díky patří i mým kamarádkám, které mi při psaní pomáhaly svými kritickými názory: Faye Hughesové, Jody Payneové, Suzan Hardenové a Teri Thackstonové. Díky vám za vaši podporu, ale hlavně za vaše přátelství.
Kapitola první To není žádná legrace! vykřikl otec. Ne, to tedy není, pomyslela si Kylie a sklonila se do ledničky, aby si našla něco k pití. Ve skutečnosti to bylo tak uhozené, že si přála, aby si mohla zalézt do lednice vedle hořčice a oschlých párků, zabouchnout za sebou dveře a neposlouchat ty rozzlobené hlasy vycházející z obývacího pokoje. Rodiče už zase po sobě štěkali. Jen aby to netrvalo dlouho, pomyslela si, když ji ovanul chlad z lednice. Dneska tedy byl den s velkým D. Kylii se stáhlo hrdlo a začala rychle polykat, aby zastavila slzy, které se jí hrnuly do očí. Nejstrašnější den v mém životě. A že už jsem několik takových pošahaných dnů v poslední době měla. Tak zaprvé: pronásleduje mě nějaký šílenec, zadruhé: Trey mi dal kopačky a zatřetí: rodiče mi oznámili, že se rozvádějí takže fakt strašný dny. Vůbec se nedivím, že už se mi zase každou noc vracejí ty děsivý sny. Cos to udělala s mýma trenkama! rozlehl se kuchyní otcův hrozivý hlas. 11
Trenkama? Kylie si přitiskla ledovou plechovku sody na čelo. Proč bych ti měla něco dělat s trenkama? zeptala se matka lhostejným hlasem, jako by se nic nedělo. Jo, tohle je přesně moje máma, pomyslela si Kylie. Lhostejná ke všemu. Chladná jako led. Kylie se zadívala z kuchyňského okna na dvorek, kde před chvilkou matku zahlédla, a najednou jí to všechno došlo. Otcovo doutnající spodní prádlo napůl viselo z grilu. No prima. To se matce povedlo! Místo aby mu ho usušila, tak ho hodila na gril. Fuj, už si z tohohle grilu teda nikdy nic nedám. Bojovala se slzami, uložila plechovku zpátky do ledničky a vyrazila ke dveřím. Možná, když si mě všimnou, přestanou se chovat jako nějací puberťáci a konečně budou normálními rodiči, jako mají ostatní spolužáci. Rozčílený otec stál uprostřed pokoje a v ruce držel několikery trenýrky, zatímco matka seděla v křesle a v poklidu upíjela čaj z porcelánového hrnečku. Měla by ses objednat k psychiatrovi, vyštěkl na ni otec. Dva body pro tátu, pomyslela si Kylie. Jasně, máma by fakt potřebovala nějakou pomoc. Tak proč jsem to ale já, kdo musí dvakrát týdně sedět u cvokaře? Copak otec jak všichni tvrdili, chlápek, kterýho jsem si omotala kolem prstu chce dneska opravdu odejít a nechat mě tady s matkou samotnou? Je mi jedno, jestli chce matku tu Ledovou královnu opustit. Ale proč proboha nevezme s sebou i mě? V krku se jí pomalu dělal další chuchvalec a slzy užuž stékaly po tváři. 12
Najednou se otec otočil, zahlédl ji a rychle zmizel v ložnici asi proto, aby si sbalil těch pár zbývající věcí tedy kromě spodků, které zrovna vysílaly kouřové signály z grilu na dvorku. Kylie stála ve dveřích a pozorovala matku, jež seděla v křesle a probírala se klidně papíry, tak jako to dělala obvykle. Jako by se vůbec nic nedělo, jako by ji právě neopouštěl manžel. Kylie se zadívala na zarámované fotografie nad pohovkou, na nichž byla ona s otcem, a slzy ji pálily v očích. Byly to snímky z jejich každoročního výletu, který si spolu užívali sami. Bez matky. Měla bys něco udělat, pronesla Kylie. Udělat co? zeptala se matka bezbarvým hlasem. Měla bys ho přesvědčit, aby neodcházel. Řekni mu, že je ti líto, cos udělala s jeho prádlem. Že tě mrzí, že máš srdce jako kus ledu. Je mi jedno, co uděláš, ale hlavně mu řekni, ať nechodí pryč. Vůbec tomu nerozumíš. A pak se matka, s naprosto prázdným výrazem, vrátila zpátky ke své práci. Otec s kufrem v ruce prošel rychlým krokem obývacím pokojem a vyšel ven z domu. Kylie vyběhla za ním do dusného odpoledního horka, jaké umí být jen v Houstonu. Vezmi mě s sebou, zaškemrala a bylo jí úplně fuk, že jí po tvářích tečou slzy. Možná, že to ho trochu obměkčí. Byly časy, kdy jí slzičky u otce vždy zajistily to, co zrovna chtěla. Nebudu ti dělat žádný problémy, fakt ne, snažila se otce přesvědčit. Zatřásl hlavou a na rozdíl od matky se mu v očích objevily alespoň nějaké emoce. Vůbec tomu nerozumíš. Ne, ty tomu nerozumíš. Proč tohle všichni říkáte pořád dokola? Je mi už šestnáct! Nejsem malá holka. 13
A jestli tomu nerozumím, tak mi to vysvětlete. Řekněte mi to vaše tajemství, proč se pořád hádáte, a třeba to společně vyřešíme. Otec se zadíval na své boty, jako by tam hledal odpověď na její otázky. Povzdechl si a upřel zrak na Kylii. Tvoje matka tě potřebuje. Potřebuje mě? Děláš si srandu? Vždyť mě ani nechce. Atytakyne.To poznání jí zarazilo dech v plicích. Otec mě skutečně nechce. Utřela si slzu z tváře a najednou ho zase uviděla. Ne otce, ale toho vojáka, jenž ji stále pronásledoval. Stál na druhé straně ulice, na sobě měl jako obvykle vojenský mundúr. Vypadal, jako by právě vystoupil z jednoho z těch filmů o válce v Zálivu, které tak milovala matka. Ale místo toho, aby střílel po všem, co se hýbalo, jen tiše stál na místě a díval se na Kylii smutnýma, strach vzbuzujícíma očima. Kylie si ho poprvé všimla před pár týdny a uvědomila si, že ji sleduje. Nikdy jí neřekl ani slovo a ona se s ním taky nepokusila ani promluvit. Ale jednoho dne ho chtěla ukázat matce, a když na něj zamířila prstem, máma ho neviděla To byl den, kdy se Kyliin život změnil. Matka si totiž začala myslet, že Kylie chce jen upoutat její pozornost. Nebo si možná myslela ještě něco mnohem horšího. Jasně, byla přesvědčená, že začínám bláznit, došlo Kylii. Noční děsy, které ji mučily, když byla malé dítě, se zase vrátily a byly ještě horší než tenkrát. Matka tehdy prohlásila, že jí může pomoct jedině psychiatr. Ale jak by jí mohl pomoct, když si Kylie z těch šílených hororových snů nic nepamatovala. Věděla jen, že jsou děsivé. Děsivé natolik, že se budila křikem. Teď chtěla taky zaječet. Zakřičet na otce, aby se otočil a podíval se aby si ověřil, že si to Kylie s tím šmírákem nevymýšlí. Možná by pak přesvědčil i mat- 14
ku, že chodit ke cvokaři je naprostá hovadina. Tohle od nich nebylo fér. Ale život nikdy není fér, jak jí matka den co den připomínala. Když se Kylie znovu ohlédla, už tam nebyl. Ne ten voják, ale otec. Podívala se na příjezdovou cestu a zahlédla ho, jak si ukládá kufr na zadní sedadlo svého kabrioletu. Matka tohle auto nesnášela, ale otec ho miloval. Kylie se rozeběhla k autu. Přinutím babičku, aby si s matkou promluvila. Ona jí nějak domluví Sotva ta slova vypustila z úst, uvědomila si další děsivý den ve svém životě. Už nemohla zajít za babičkou a požádat ji, aby jí pomohla vyřešit nějaký problém. Protože babička byla mrtvá. Odešla. Představa babičky, jak leží v chladné rakvi, jí zaplnila mysl a hrdlo se jí stáhlo úzkostí. Otec se na ni starostlivě podíval, stejným pohledem, jakým se na ni díval před třemi týdny v psychiatrické poradně. To je dobrý. Jen jsem zapomněla. Ta představa ji bolela. Cítila, jak jí po tváři stéká chladná osamělá slza. Otec došel k ní a objal ji. Držel ji o chvíli déle, než u něj bylo obvyklé, ale stejně ji po chvilce pustil. Jak ho můžu nechat odejít? pomyslela si Kylie. A jak mě může takhle opustit? Paže mu klesla podél těla a odtáhl se od ní. Zavolám ti, zlato. Otřela si slzy z tváří a nenáviděla se za svou slabost. Sledovala, jak se otcův kabriolet zmenšuje, až jí zmizel z dohledu úplně. Rozeběhla se, aby se skryla ve svém pokoji. Najednou se vzpomněla a zadívala se na místo přes ulici, jestli jí voják zase zmizí tím svým způsobem. 15
A vůbec ne. Stál tam pořád a tiše ji pozoroval. Děsil ji a zároveň v ní vzbuzoval zlost. Právě kvůli němu ji matka donutila chodit k té cvokařce. Na druhé straně ulice se objevila paní Bakerová, jejich starší sousedka, a zamířila ke schránce, aby si vybrala poštu. Usmála se na Kylii, ale ani pohledem nezavadila o toho chlápka, který stál přímo na jejím trávníku kousek od ní. Zvláštní, pomyslela si Kylie. Tak zvláštní, až to v ní vyvolalo nepřirozený chlad, který jí probíhal kolem páteře. Stejný chlad, jaký pocítila na babiččině pohřbu Sakra, o co tady vlastně jde? 16
Kapitola druhá O hodinu později už Kylie scházela ze schodů s batůžkem na zádech a kabelkou přes rameno. S matkou se potkala na chodbě. Jsi v pořádku? zeptala se matka. Jak bych asi tak mohla být v pořádku? Jo, v pohodě. Přežiju to, odpověděla Kylie. Při těch slovech se jí vybavilo, že tohle o své babičce už říct nemůže. Právě teď jí před očima vyvstala vzpomínka na její rudé rty, které jí namalovali zaměstnanci pohřební služby. Sakra, proč jsi mi tu zatracenou rtěnku nesetřela? Kylie téměř slyšela babiččina slova. Zatřásla hlavou, aby vzpomínku vymazala, a podívala se na matku. Ta se zamyšleně dívala na její batoh a mezi očima se jí objevila starostlivá vráska. Kam jdeš? zeptala se. Říkalas, že můžu jít na noc k Sáře. Nebo si to snad nepamatuješ? Tos byla tak zaujatá tím grilováním tátových trenek? Matka tuhle její poznámku zcela ignorovala. A co budete dělat? Mark Jameson pořádá večírek na ukončení školního roku. Tedy ne, že by to Kylie považovala za 17
důvod k oslavě. Kvůli Treyovi, jenž jí dal kopačky, a rodičům, kteří se rozváděli, bude mít stejně celé léto v háji. A když tohle všechno bude pokračovat dál, bude to ještě horší, pomyslela si. Budou tam i jeho rodiče? vyzvídala matka a významně zvedla jedno obočí. V Kylii se sice pohnulo svědomí, ale navenek nehnula ani brvou. Copak tam někdy nebyli? Tak fajn, právě matce lhala. Normálně by asi na nějakou party k Marku Jamesonovi vůbec nešla. Ale co, všude jinde jí bude líp než tady. Zaslouží si přece trochu radosti, ne? A kromě toho, máma taky otci lhala, když se jí ptal na ty trenky. A co když budeš mít v noci zase ty svoje děsivé sny? Matka položila ruku na Kyliino rameno. Byl to naprosto bezděčný dotek, ale to bylo všechno, čeho se v posledních dnech Kylie od matky dočkala. Žádná velká a srdečná objetí, taková, jakých se jí dostávalo od otce. Žádné takové to popovídání mámy s dcerou. Jen naprostý chlad a letmé dotyky. Dokonce, ani když umřela babička, ji matka neobjala. Přitom Kylie po tom tolik toužila. Potřebovala to. Nakonec to byl otec, kdo ji přitiskl na hruď a nechal ji, aby se vyplakala. A nevadilo mu, že mu na saku zanechala ošklivé černé skvrny po řasence. Ale teď je otec taky pryč. Kylie se zhluboka nadechla a pevně chytila kabelku. Varovala jsem Sáru, že ji můžu v noci probudit hrozným řevem. Ale slíbila mi, že si z toho nebude nic dělat, vrazí mi do srdce dřevěný kolík a uloží mě zpátky do postele. Pak bys před ní asi měla uklidit všechny dřevěné kolíky, než půjdete spát, pokusila se máma o vtip. 18
Jo, jasně. Jen na krátkou chvíli Kylie zaváhala, jestli má matku skutečně nechat přes noc samotnou, když je otec právě opustil. Ale ne, matka bude určitě v pohodě. Tuhle Ledovou královnu nic nerozhodí. Než vyšla z domu, rychle zalétla pohledem na druhou stranu ulice, jestli tam náhodou zase nezahlédne chlápka ve vojenském mundúru. Když usoudila, že vzduch je čistý, vyběhla ze dveří a zadoufala, že dnešní mejdan jí pomůže zapomenout, jak děsivě si s ní život zahrává. Tady máš. Nemusíš to do sebe nalít, ale podrž mi to. Sára Jettonová strčila Kylii do ruky pivo a odběhla. V obývacím pokoji u Marka Jamesona, kde se večírek konal, bylo namačkáno aspoň třicet lidí a všichni mluvili jeden přes druhého, vykládali si zážitky ze školy a smáli se. Kylie pevně sevřela ledovou sklenici a rozhlížela se kolem sebe. Téměř všechny, kteří tu byli, znala ze školy. U dveří se znovu rozdrnčel zvonek. Zřejmě tu dnes večer chce být naprosto každý, pomyslela si Kylie. Aspoň podle toho, jak je tu nacpáno. Jameson, kluk z vyššího ročníku, jehož rodiče se nikdy nestarali o to, co vlastně dělá, pořádal ty nejdivočejší mejdany ve městě. Uplynulo deset minut a Sára se neobjevila. Z přehrávače se rozduněla hlasitá hudba a všichni okolo se začali pohupovat do rytmu, což se Kylii nelíbilo. Mračila se na sklenici piva, kterou stále ještě držela v ruce. Najednou do ní někdo vrazil, pivo vycáklo a pomalu stékalo do výstřihu její bílé halenky. Sakra! No promiň, ozvalo se za ní. Kylie se otočila, zadívala se do Johnových sametově hnědých očí a snažila se usmívat. Být milá na 19
kluka, který se o ni ve škole zajímal, by nebyla taková fuška, nebýt toho, že John je nejlepším kamarádem Treye. Tenhle fakt srážel její nadšení na bod mrazu. To je dobrý, řekla. Přinesu ti jiný. John vystřelil ke stolku, jako by byl v její přítomnosti trochu nervózní. To je dobrý, zavolala na něj ještě Kylie, ale při hlasité hudbě a řevu lidí ji neslyšel. Zvonek u dveří se opět rozdrnčel. Několik lidí okolo ní se v rytmu tance posunulo a umožnilo jí tak výhled na vchodové dveře. Kylie zůstala stát jako opařená a zírala na Treye, který sebevědomě vešel dovnitř. A vedle něj tedy líp řečeno obmotaná a nalepená okolo něj vešla chůzí modelky jeho nová přihlouple se usmívající přítelkyně. No prima. Kylie se otočila a přála si, aby se mohla přenést rychlostí blesku třeba až na Tahiti. Nebo radši rovnou domů do svého pokoje, to by bylo nejlepší, pomyslela si. Jen kdyby tam byl i táta. Oknem zahlédla na dvorku Sáru a hned za ní vyrazila. Sára musela zahlédnout hrůzu v Kyliiných očích, protože k ní hned vystartovala. Co se stalo? Je tady Trey s tou svou novou holkou. Sára se zamračila. Jo, tak proto vypadáš tak nažhaveně. Kdyby sis šla trochu zašpásovat s nějakým klukem, Trey se užere závistí. Kylie obrátila oči v sloup. Nezůstanu tady. Nebudu se dívat, jak se muchluje s tou svojí kočičkou. To už se muchlujou? zeptala se Sára. No, zatím ne. Ale znám Treye Jak si dá jedno pivo, už přemýšlí jak se dostat holce do kalhotek. Na mě to zkoušel taky. 20
A sakra. Sára ukázala ke stolu na druhé straně místnosti. Gary přinesl zrovna margarity. Dej si jednu a bude ti líp. Kylie se kousla do rtu, aby nevykřikla, že líp už jí nebude nikdy, protože líp už bylo, a že její život je dokonale v troskách. Hej, šťouchla do ní Sára. Obě dvě dobře víme, co bys teď měla udělat. Popadni Treye a vytáhni ho nahoru do ložnice. Pořád po tobě ještě šílí. Dneska, jak skončila škola, se mě na tebe ptal. Vědělas, že tady bude? Kylie najednou měla pocit, že ji Sára zradila a zamračila se na ni. No, ne úplně jistě. Ale jen takové mrazení. Mrazení? Kylie zírala na svou nejlepší kamarádku a uvědomila si, jak se během posledních šesti měsíců obě změnily. Sára vyhledávala všechny mejdany, flirtovala s každým klukem a o panenství už přišla. Kylie byla v tomhle jiná. Večírky ji nebavily, donedávna ještě chodila s Treyem a žádný jiný kluk ji nepřitahoval. A rozhodně se s ním nevyspala, protože jí připadalo, že na to má ještě dost času. Se Sárou byly sice jako dvě sestry, ale v poslední době si tak trochu přestávaly rozumět. Kylie navíc Sáru podezřívala, že by jí nejradši strčila do postele nějakého kluka, jedno jakého, protože panny považovala za něco méněcenného. Ale co má dělat, když jí sex připadá tak nechutný? No, to není zase tak úplně pravda, pomyslela si. Byla zvědavá, jaké to je vyspat se s klukem. Když se s Treyem muchlovali, lákalo ji zalézt si s ním do postele. Ale pak si vzpomněla, jak Sára popisovala, jaké to bylo poprvé a jaké zvláštní pocity to v ní vyvolávalo, a hned ji to přešlo. Sára jí vysvětlila, proč tenkrát souhlasila, že uspokojí Bradovy potřeby. Brad byl prý její největší ži- 21
votní láska. Tenkrát. Teď, po dvou týdnech od chvíle, kdy se s ním vyspala a kdy byl její největší láskou až do smrti smrťoucí, ji odhodil jako použitou fusekli. Tedy co je na tomhle ale zvláštního, že jo? Od té doby měla Sára už další čtyři kluky a se dvěma z nich se taky vyspala. Teď už ale taky nemluvila o tom, že by sex byl něco výjimečného. Hele, já vím, že máš strach z rodičů, ozvala se Sára. Ale právě proto se musíš trochu uvolnit a užívat si. Sára si zasunula pramen dlouhých hnědých vlasů za ucho. Přinesu ti margaritu. Uvidíš, že ti bude chutnat. Sára se vydala ke stolku, kde se bavila skupinka teenagerů. Kylie chtěla vyrazit za ní, ale najednou si v davu zase všimla svého vojáka. Vypadal jako vždycky děsivě a tajemně, když ho pozorovala vedle skupinky spolužáků, která popíjela margaritu. Rychle se otočila a chtěla vyběhnout z pokoje, ale vrazila do nějakého kluka. Ze sklenice vyšplouchlo další pivo a steklo jí do výstřihu. Sakra, teď mi prsa smrdí jako sudy v pivovaru, zamumlala si pro sebe. To je ale sen každýho kluka, ozval se hlas před ní. Ale omlouvám se. To jsem nechtěl. Kylie poznala Treyův hlas ještě dřív, než zahlédla jeho širokou hruď a zachytila jeho specifickou kořennou vůni. Teď už se na setkání s ním připravila, takže když zvedla oči, dokázala naprosto neutrálním hlasem říct: To je dobrý. Už mě polil John. Snažila se nedívat se na Treye jak je sexy, když mu do očí padají světle hnědé vlasy, jak ji jeho zelené oči vábí, aby se k němu naklonila blíž, a jak ji jeho ústa lákají, aby na ně přitiskla své rty. Takže je to pravda, zamračil se Trey. Co má být jako pravda? 22
Že jste se vy dva s Johnem dali dohromady. Kylie na chvíli uvažovala o tom, že si vymyslí nějakou historku. Představa, že tímhle Treye zraňuje, se jí líbila. A pak si vzpomněla, jaké hloupé hry spolu hrají rodiče. Ne, takhle se ona tedy nikdy chovat nebude. Nikdy se na takovou úroveň nesníží. S nikým jsem se nedala dohromady. Otočila se, aby konečně vyšla z místnosti. Trey ji ale chytil za paži. Jeho dotek, ten pocit horké ruky na jejím lokti způsobil, že ji píchlo u srdce. Teď, když stála tak blízko něj, ji jeho vůně udeřila plnou silou. Panebože, jak tuhle vůni miluju, zasněně pronesla v duchu. Doslechl jsem se o tvé babičce, řekl. A Sára mi taky říkala, že se vaši rozvádějí. Je mi to fakt líto, Kylie. Hrozilo, že jí slzy zaplaví nejen oči, ale i hrdlo. Užuž se málem rozplakala, zabořila tvář do jeho hrudi a prosila ho, aby ji pevně držel. Nikde jinde neměla větší pocit bezpečí než v jeho náručí. Pak ale zahlédla tu holku, jeho novou hračku, jak se k nim blíží se dvěma sklenicemi piva. Do pěti minut ji Trey odtáhne nahoru do ložnice a bude se snažit strhat z ní všechno prádlo. A to kraťoučké tričko s velkým výstřihem a šortky, které skoro nic nezakrývaly, to mu teda velkou práci nedá. Díky, zamumlala Kylie a konečně vyrazila za Sárou. Naštěstí voják usoudil, že margarita není zrovna jeho nejoblíbenější nápoj, a zmizel. Vezmi si radši tohle. Sára sebrala Kylii sklenici s pivem a nahradila ji margaritou. Orosená sklenice jí připadala nepřirozeně studená. Kylie se naklonila k Sáře a zašeptala: Všimla sis toho podivnýho chlápka, který tu před chvílí stál? Měl na sobě nějakej vojenskej ohoz. 23
Sára se na ni překvapeně podívala a zamrkala. Kolik jsi těch piv vypila? Její smích ostře prorážel noční vzduch. Kylie sevřela pevně prsty kolem ledové sklenice v obavě, že asi opravdu začíná bláznit. Alkohol, který držela, jí v téhle chvíli nepřipadal jako nejlepší nápad. O hodinu později, když do domu vešli tři policisté a nechali všechny shromáždit u zadního vchodu, držela Kylie stále tu samou netknutou sklenici margarity. Tak jdeme, děcka, řekl jeden z policistů. Čím dřív vás dostaneme na okrsek, tím dřív si vás můžou rodiče vyzvednout. V tu chvíli se Kylii znovu potvrdilo, že se v těchhle dnech celý její život sype jako domeček z karet a stojí za starou bačkoru. Kde je táta? zeptala se Kylie mámy, která právě vešla na policejní služebnu. Volala jsem přece tátovi. Volaný účastník je právě nedostupný ozývalo se z telefonu, když Kylie navolila jeho číslo. Copak jí táta neřekl, že mu má zavolat kdykoliv? Tak proč tu teď není, aby si ji vyzvedl? Matčiny oči se zúžily do tenkých štěrbinek. Volal mně. Chci tátu, trvala na svém Kylie. Ne, potřebuju ho, pomyslela si a zrak se jí zastřel, jak se jí do očí hrnuly slzy. Potřebovala, aby ji někdo objal, potřebovala někoho, kdo by ji chápal. Nemůžeš mít vždycky to, co chceš, zvlášť Proboha, Kylie, jak jsi tohle mohla udělat? Kylie si setřela slzy z tváří. Neudělala jsem nic špatného. Copak ti to policajti neříkali? Klidně ti 24