VY_32_INOVACE_Z1.16 Název vzdlávacího materiálu: Rusko a bývalé státy SSSR (Asie) Autor: Mgr. Martin Kovaka Pedmt: Zempis Roník: 9. Tematický celek: Geografie svtadíl Evropa. Struný popis aktivity: Zápis a studijní materiál pro pírodní podmínky, historii a socioekonomii Ruska, Arménie, Ázerbájdžánu, Gruzie, Kyrgyzstánu, Kazachstánu, Tádžikistánu, Turkmenistánu a Uzbekistánu. asová náronost: 135 min Metodické poznámky: Materiál lze rozložit na více ástí a použít ve více vyuovacích hodinách. Materiál sloužící k osvojení a zapamatování uiva. Materiál lze využít jako zápis po výkladu nebo materiál rozdat žákm ped výkladem, bhem výkladu si žáci v textu podtrhávají a dopisují vlastní poznámky. Ovení: 21. 5. 2012 (9. A)
Rusko (hl.m. Moskva) Rozloha: 17 075 000 km 2 Obyvatelstvo: 150 000 000 - republika - velká msta: St. Petrburk, Novosibirsk, - nejvtší zem svta (14 asových pásem) - zem leží v Evrop, ale vtšina v Asii za hranici je považováno pohoí Ural - zem má rzné podnebí smrem k jihu se teploty zvyšují, smrem na východ a sever je chladnji a vtší sucho (okolo msta Jakutsk jsou nejvtší teplotní rozdíly mezi zimou a létem až 80 C) - ostrovy na S vný led a sníh - S pevniny vtšinou pokrývá tundra (sob, polární liška) - od S k J se táhne rozsáhlý pás les (tajga (sever) nejvtší jehlinatý les na svt, smrem k jihu pibývají listnaté stromy) - J (na jih od les) stepi (úrodné oblasti), Kaspické moe (nejvtší jezero svta), Kavkaz (pastviny) nejvyšší hora Ruska Elbrus (5642 m.n.m.) - jezero Bajkal nejhlubší na svt (1620m) - okolo 1200 p.n.l zde žili lidé pocházející z Balkánského poloostrova - okolo 800 pišli na toto území Slované - 1237 na dalších 200 let se stává souástí mongolské íše - v 15. stol. se vlády ujali ruští panovníci carové - v 17. až 19. stol. postupn roste nespokojenost s vládou car - 19. stol. Rusko je nejvýznamnjší v oblasti literatury, divadla, hudby - 1917 bolševici vele s Vladimírem Iljiem Leninem zahájili revoluci car byl zabit, nastoupil komunismus a byl založen Svaz sovtských socialistických republik (SSSR) - 1929 1953 vláda teroru Josefa Stalina milióny Rus povraždny nebo skonili v pracovních táborech na Sibii - 2. sv. válka Stalin byl pvodn domluven s Hitlerem na rozdlení Evropy, po té co Nmecko napadlo Rusko, pestala dohoda platit, Rusové nakonec osvobodily východoevropské státy, které pak až do roku 1990 byly pod velkým vlivem SSSR (komunismus), ve válce zemely milióny Rus - v 80. letech se stává prezidentem Michail Gorbaov, který zaal se zmnami komunistického režimu, které v roce 1990 k rozpadu SSSR a pádu komunismu v celé východní Evrop - DNES: - velké propojení politiky a bohatých majitel naleziš ropy, uhlí - obrovské rozdíly mezi bohatými a chudými lidmi, kterých je vtšina - na území Ruska žije mnoho národ, ale mají teba jen nkolik desítek lidí - petrvávají spory s nkterými národy, které se chtjí oddlit p.eensko Zemdlství: - v dob komunismu pešla pda do rukou státu vznikly obrovské zemdlské plochy - dnes je velká ást pdy stále v rukou státu, ale existuje i soukromé zemdlství - podmínky pro rostlinnou výrobu nejsou v Rusku ideální, pesto se jedná o jednu z nejvtších obilnic svta
- obilniny (jemen, žito, oves, pšenice) - len, brambory, cukrová epa, zelenina, ovoce - tžba deva - rybolov Tžba: - obrovské zásoby uhlí, ropy a zemního plynu - zlato, železná ruda, rudy barevných kov Prmysl: - v dob komunismu budování tžkého prmyslu (hutní a strojírenský), obrovských továren - dnes je nutné velkou ást prmyslu modernizovat a pivádt nové soukromé investory - rozvíjí se lehký spotebitelský prmysl + - v Rusku pevládá pravoslavná církev (kesanství), ale je zde i judaismus a islám - dležitým dopravním spojením mezi evropskou ástí zem a dálným východem je železnice Transsibiská magistrála (9000km) - v Rusku petrvává mnoho tradic lišících se podle region Rozloha: 29 800 km 2 Obyvatelstvo: 3 800 000 Arménie (hl.m. Jerevan) - zem leží v pohoí Malý Kavkaz - jezera a prudké eky - první lidé zde žili pravdpodobn už 6000 p. n. l. - pozdji bylo území dobyto ímany, Araby a Turky - na pelomu 19. a 20. stol. zmasakrovali Turci více jak pl milionu Armén - pronásledování Armén má za dsledek, že dnes žijí Arméni, kteí odešli ze zem po celém svt - do roku 1991 souást SSSR - DNES: stále petrvávají spory s Azerbajdžánem o území Náhorního Karabachu, arménský jazyk a abeceda se nepodobají žádnému jinému na svt - chov ovcí a dobytka - pstování ovoce a zeleniny - m
Rozloha: 86 000 km 2 Obyvatelstvo: 7 400 000 Ázerbajdžán (hl.m. Baku) - pohoí Kavkaz - V Kaspické moe - Ázerbájdžánci jsou potomci Turkotatar a Peršan - od 19. stol. do 1991 souást SSSR (industrializace) - DNES: stále petrvávají spory s Arménií o území Náhorního Karabachu - obrovské zásoby ropy a zemního plynu - ovoce, tabák, aj - chov koz a skotu Rozloha: 69 700 km 2 Obyvatelstvo: 5 500 000 Gruzie (hl.m. Tbilisi) - velkou ást zem pokrývají zalesnná pohoí (na vrcholcích leží sníh celý rok) - u erného moe se nachází pastviny a úrodná pda - Gruzii postupn ovládali ekové, ímané, Peršané, Arabové a Turci - 19. stol. se Gruzie stala souástí ruské íše - 1936 1991 souást SSSR (z Gruzie pocházel Stalin) - DNES: dodnes spory s Ruskem o Abcházii a Jižní Osetii, Gruzie má vlastní jazyk, ale i abecedu, vtšina obyvatel jsou kesané - citrusy, aj, tabák u erného moe je velký potenciál pro rozvoj cestovního ruchu Rozloha: 198 500 km 2 Obyvatelstvo: 4 530 000 Kyrgyzstán (hl.m. Biškek) - hornatá zem - velmi kruté zimy
- v 6. až 12. stol. píchod turkotatarských kmen - bhem staletí se vystídala mongolská i ínská nadvláda - 70. letech 20. stol. ovládli zemi Rusové - ve 20. stol. do roku 1991 souást SSSR - tradiní koové pastevectví nkteré obyvatelstvo žije do dnes v jurtách (ovce, kozy) - pstování bavlny a tabáku Kazachstán (hl.m. Astana) Rozloha: 2 717 300 km 2 Obyvatelstvo: 17 000 000 - Z Kaspické moe, V pohoí Altaj - S úrodné stepi, J poušt - kruté zimy, dlouhá a horká léta - dnešní Kazaši jsou potomky turkotatarských a mongolských nájezdník, kteí se živili jako koovní pastevci - na konci 19. stol. dobyli Kazachstán Rusové tradiní zpsob života se zaal mnit (pastviny byly osety pšenicí, zaala tžba železa a olova) - v dob nadvlády SSSR industrializace (zprmyslnní) - 1991 - nezávislost - DNES: mnoho lidí na venkov stále žije bez elektiny a tekoucí vody z vodovodu, hlavním náboženstvím je islám - stále petrvává tradiní koovné pastevectví (ovce, kon, velbloudi) - prmysl a intenzivní zemdlství v dob SSSR pinesl zneištní ovzduší a pdy - objev ropy v Kaspickém moi pinesl znané bohatství - tžba železné rudy a olova - zemdlství obilí - nachází se zde ruské stedisko pro startování raket do vesmíru Bajkonur Rozloha: 143 100 km 2 Obyvatelstvo: 5 700 000 Tádžikistán (hl.m. Dušanbe) - hornatá zem s astými zemteseními - pohoí Pamír (na východ) nkteré oblasti jsou kvli snhu pl roku nepístupné - v údolí ek úrodná pda, žije zde vtšina obyvatel, horká a dlouhá léta - Tádžikové jsou potomci Peršan - celou historii je zem vystavena cizím nájezdm - 7. stol. Arabové pinesli Islám
- ve 20. stol. do roku 1991 souást SSSR - hlavním zdrojem píjm je zemdlství bavlna, chov dobytka na pastvinách, ovoce, zelenina - potravináský prmysl Rozloha: 488 100 km 2 Obyvatelstvo: 4 500 000 Turkmenistán (hl.m. Ašchabat) - vtšinu území pokrývá pouš (nap. Karakum) - J a JV je osídlen, zbytek zem velmi ídce - 900 se zde usídlili turkotatarské kmeny, které ovládali tuto oblast až do 19. stol. - v 70. letech 19. stol. dobyli Turkmenistán Rusové - 1924 1991 souást SSSR DNES: hlavní náboženství je islám, objev ropy a zemního plynu pomohl ke zlepšení životní úrovn obyvatelstva - pstování bavlny výroba koberc - chov ovcí a koní - chov bource morušového hedvábí Rozloha: 447 400 km 2 Obyvatelstvo: 21 700 000 Uzbekistán (hl.m. Taškent) - vtšinu území pokrývají zvlnné planiny a neúrodná pouš (nap. Kyzylkum) - eky pivádjící vodu z pohoí Tchien-šan do hust osídleného údolí na východ - Uzbekistán leží na starobylé hedvábné stezce vedoucí z íny do íma - až do 15. stol. leželo toto území na dležité obchodní trase - 300 p. n. l. území dobyto eky - po roce 600 Arabové pinesli islám - 13. stol. Mongolové - 19. stol. Rusové - ve 20. stol. do roku 1991 souást SSSR - petrvává tradiní koovné pastevectví - bavlna mnoho pvodní pastvin pemnno v dob SSSR na bavlníkové plantáže - chemický a strojírenský prmysl