Postup při uzavírání smluv a podstatné náležitosti jednotlivých smluvních typů dle občanského a obchodního zákoníku

Postup při uzavírání smluv a podstatné náležitosti jednotlivých smluvních typů dle občanského a obchodního zákoníku Ing. Renata Rydvalová V Liberci, 26.9.2009

Obsah Úvod... 4 1 Uzavírání smluv dle zákona č.40/1964 Sb., občanského zákoníku... 4 1.1 Obecná ustanovení... 4 1.2 Smluvní typy... 6 1.2.1 Směnná smlouva... 6 1.2.2 Darovací smlouva... 6 1.2.3 Smlouva o půjčce... 7 1.2.4 Smlouva o výpůjčce... 8 1.2.5 Nájemní smlouva... 8 1.2.6 Příkazní smlouva... 9 1.2.7 Jednatelství bez příkazu... 10 1.2.8 Smlouva o úschově (depositum)... 10 1.2.9 Smlouva o ubytování... 11 1.2.10 Smlouva o přepravě... 11 1.2.11 Smlouva o přepravě nákladu... 12 1.2.12 Smlouva o vkladu... 12 1.2.13 Smlouva o sdružení... 13 1.2.14 Smlouva o důchodu... 13 1.2.15 Sázka a hra... 13 1.2.16 Veřejná soutěž... 13 1.2.17 Veřejný příslib... 14 1.2.18 Cestovní smlouva... 14 2 Uzavírání smluv dle zákona č.513/1991 Sb., obchodního zákoníku... 15 2.1 Obecná ustanovení... 16 2.2 Smluvní typy... 21 2.2.1 Smlouva o prodeji podniku... 21 2.2.2 Smlouva o nájmu podniku... 21 2.2.3 Smlouva o koupi najaté věci... 22 2.2.4 Smlouva o úvěru... 23 2.2.5 Licenční smlouva k předmětům průmyslového vlastnictví... 23 2.2.6 Smlouva o uložení věci... 23 2.2.7 Smlouva o skladování... 23 2.2.8 Smlouva mandátní... 23 2.2.9 Smlouva komisionářská... 24 2.2.10 Smlouva o kontrolní činnosti... 25 2.2.11 Smlouva zasilatelská... 25 2.2.12 Smlouva o přepravě věci... 25 2.2.13 Smlouva o nájmu dopravního prostředku... 25 2.2.14 Smlouva o provozu dopravního prostředku... 25 2.2.15 Smlouva o obchodním zastoupení... 26 2.2.16 Smlouva o tichém společenství... 26 2.2.17 Smlouva o otevření akreditivu... 26 2.2.18 Smlouva o inkasu... 27 2.2.19 Smlouva o bankovním uložení věci... 27 2.2.20 Smlouva o běžném účtu... 27 2.2.21 Smlouva o vkladovém účtu... 27 3 Smlouvy uzavírané dle Občanského i Obchodního zákoníku... 27 3.1 Kupní smlouva... 27 3.1.1 Úprava dle Občanského zákoníku... 28 2

3.1.2 Úprava dle Obchodního zákoníku... 29 3.2 Smlouva o dílo... 30 3.2.1 Úprava dle Občanského zákoníku... 30 3.2.2 Úprava dle Obchodního zákoníku... 31 3.3 Smlouva o zprostředkování... 32 3.3.1 Úprava dle Občanského zákoníku... 32 3.3.2 Úprava dle Obchodního zákoníku... 32 3

Úvod Při řešení problematiky při uzavírání smluv mohou nastat tři varianty: 1. Smlouvu jako smluvní typ upravuje pouze obchodní zákoník. Je tomu tak v případě, kdy se občanský zákoník určitým smluvním typem vůbec nezabývá (např. smlouva o tichém společenství). V takovém případě se vždy použijí normy obchodního zákoníku. 2. Smlouvu jako smluvní typ upravují oba zákoníky. Vedle sebe tedy existuje úprava obdobného smluvního typu, provedená jak občanským zákoníkem, tak obchodním zákoníkem (např. kupní smlouva, smlouva o dílo). V takovém případě se pro vztahy mezi podnikateli (jde-li o vztah týkající se jejich podnikatelské činnosti) popř. mezi podnikateli a územními samosprávnými jednotkami (jde-li o zabezpečování veřejných potřeb) použije odchylná úprava v obchodním zákoníku, zatímco pro ostatní (neobchodní) vztahy platí úprava občanského zákoníku. 3. Smlouvu jako smluvní typ upravuje jenom občanský zákoník (např. smlouva o výpůjčce). Jelikož obchodní zákoník úpravu určitého smluvního typu, ačkoliv může sloužit také pro potřeby podnikání, neobsahuje, podnikatelé se při uzavírání takové smlouvy řídí zásadně občanským zákoníkem. Z uvedeného plyne, že vztahy, které obchodní zákoník upravuje s ohledem na zvláštnosti a potřeby podnikání a obchodu speciálně, se řídí jeho ustanoveními. Tam, kde určitá otázka není obchodním zákoníkem upravena, se řídí i vztahy v oblasti podnikání a obchodu občanským zákoníkem. 1 Uzavírání smluv dle zákona č.40/1964 Sb., občanského zákoníku 1.1 Obecná ustanovení Smlouvu dle tohoto zákona může uzavřít jak fyzická tak právnická osoba, nebo jejich oprávněný v případě fyzické osoby zákonný zástupce, kde alespoň jedna ze stran je fyzickou osobou. Prvním krokem k uzavření smlouvy je její návrh. Návrh působí od doby, kdy dojde osobě, které je určen. Dokud nebyla smlouvy uzavřena, může být návrh odvolán, jestliže osoba, které je určen neodeslala jeho přijetí. K odvolání návrhu nemůže dojít v následujících případech: 4

a) během lhůty, která je v něm stanovena pro přijetí, ledaže z jeho obsahu vyplývá právo jej odvolat i před uplynutím této lhůty nebo b) b) je-li v něm vyjádřena neodvolatelnost. Návrh, který není možné odvolat zaniká: a) uplynutím lhůty, která v něm byla určena pro přijetí, b) uplynutím přiměřené doby s přihlédnutím k povaze navrhované smlouvy a k rychlosti prostředků, které navrhovatel použil pro zaslání návrhu, nebo c) dojitím projevu o odmítnutí návrhu navrhovateli. V případě nepřijetí ústního návrhu, tento návrh zaniká ihned. Lhůty pro přijetí návrhu plynou: V telegramu- od okamžiku jeho podání k odeslání V dopisu- od data v něm uvedeného, a není-li v něm datum uvedeno, od data uvedeného na obálce Jinými prostředky umožňujícími okamžité sdělení- od okamžiku, kdy návrh dané osobě dojde Domluva účastníků na době uzavření smlouvy je možná v případě, že se předem dohodnou na jejich podstatných náležitostech. Nedojde-li do dohodnuté doby k uzavření smlouvy, lze se do jednoho roku domáhat u soudu, aby prohlášení vůle bylo nahrazeno soudním rozhodnutím. Právo na náhradu škody tím není dotčeno. Přijetí návrhu: Včasné prohlášení učiněné osobou, které byl návrh určen, nebo jiné její včasné jednání, z něhož lze dovodit její souhlas. Účinnost: Návrh nabývá účinnost okamžikem, kdy vyjádření souhlasu s obsahem návrhu dojde navrhovateli. Tímto okamžikem je smlouva uzavřena. V případě připomínek a jiných změn k návrhu, se jedná o odmítnutí návrhu původního a považuje se za návrh nový. 5

Písemná forma je vyžadována při převodu nemovitostí, nebo jiném zákonem vyžadovaném aktu nebo dohodou účastníků. Takováto smlouva je uzavřena po písemném přijetí písemného návrhu. Jestliže zákon stanoví, že ke smlouvě je třeba rozhodnutí příslušného orgánu, je smlouva účinná tímto rozhodnutím. Tento návrh musí být podán do tří let od uzavření smlouvy, v opačném případě platí, že účastníci od smlouvy odstoupili. Odstoupení od smlouvy: a) pouze jestliže je to v tomto zákoně stanoveno nebo účastníky dohodnuto b) v případě, že účastník smlouvu uzavřel v tísni za nápadně nevýhodných podmínek Odstoupením od smlouvy se smlouva od počátku ruší, není-li právním předpisem stanoveno nebo účastníky dohodnuto jinak. Uzavření smlouvy ve prospěch třetí osoby je tato osoba ze smlouvy oprávněna okamžikem, kdy s ní projeví souhlas. Dokud třetí osoba nedá souhlas nebo ho odepře platí smlouva mezi těmi, kteří ji uzavřeli. Účastníci mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště upravena; smlouva však nesmí odporovat obsahu nebo účelu tohoto zákona. 1.2 Smluvní typy 1.2.1 Směnná smlouva Výměna věci za věc (nikoliv věc za peníze). Odpadá povinnost platit kupní cenu, ale jinak stejné jako u kupní smlouvy, 1.2.2 Darovací smlouva Dárce bezplatně přenechává věc obdarovanému a obdarovaný s tím projevuje souhlas. = bezplatné přenechání věci ( movité i nemovité, pohledávky atd. Dárce nedostává žádnou protihodnotu. Darovací smlouva je oboustranný právní úkon. Darovací smlouvu lze uzavřít ústně, písemně i konkludentně. 6

Pro darovací smlouvu zákon stanoví významné omezení lze uzavřít pouze mezi živými, tedy smlouva není platná tehdy když: až zemřu, bude to tvoje. Dárce se může za určitých okolností domáhat vrácení daru. Zákonem uznaný důvod chová-li se obdarovaný k dárci nebo členům jeho rodiny způsobem, který hrubě porušuje dobré mravy ( odmítnutí pomoci ve stáří, v nemoci, hrubé psychické a fyzické násilí). Odpovědnost za vady darované věci dárce je povinen při odevzdání daru obdarovaného upozornit na vady věci, o kterých ví. Má-li darovaná věc po převzetí daru vadu, která nebyla patrná a na níž ani dárce neupozornil, je obdarovaný oprávněn dar vrátit. Jinak je nutno vycházet z toho, že obdarovanému se dostává bezplatného majetkového prospěchu, a proto mu nevznikají žádné nároky z vad darované věci vady faktické i právní. 1.2.3 Smlouva o půjčce Věřitel se zavazuje přenechat dlužníkovi věci druhově určené a dlužník se zavazuje vrátit věřiteli věci stejného druhu. Nejčastějším předmětem jsou peníze. Půjčkou dlužníkovi přechází vlastnictví k těmto věcem, může je spotřebovat či volně s nimi nakládat. Povinností je vrátit sice jiné věci, ale stejného druhu a stejného množství ( peníze, osivo, stavební materiál ). Smlouva o půjčce může být bezplatná i úplatná ( úroky). Velmi podobná je smlouva o úvěru podle obchodního zákoníku, je však vždy úplatná a předmětem jsou výlučně peníze. Smlouva vzniká skutečným odevzdáním vypůjčených věcí dlužníkovi, z ruky do ruky, bezhotovostní převodem na účet. I když není smlouva uzavřena písemně, lze doporučit, aby dlužník vystavil věřiteli tzv. dlužní úpis potvrzení svého dluhu vůči věřiteli. Dlužník je povinen vrátit půjčku ve lhůtě stanovené ve smlouvě. Lhůta může být stanovena počtem dní (do 5-ti dnů), nebo konečným datem (do 10.5.). Uplynutím této lhůty se půjčka stává splatnou a její splacení se lze domáhat žalobou. Zákon stanoví tříletou promlčecí dobu. Splatnost půjčky nemusí být dohodnuta vůbec, a pak je dlužník povinen půjčku vrátit prvého dne poté, kdy byl věřitelem o vrácení požádán. Pokud byla splatnost ponechána na vůli dlužníka, je třeba, aby věřitel, domáhající se vrácení půjčky, podal žalobu k soudu a požádal, aby dobu splacení určil soud. Dlužník má právo splácet půjčku ve splátkách, vyjma případů, kdy je dohodnuto splacení najednou nebo kdy to odporuje povaze pohledávky (např. 1000 Kč vraceno po desetikorunách). 7

1.2.4 Smlouva o výpůjčce Půjčovatel se zavazuje předat vypůjčovateli věc k bezplatnému dočasnému vypůjčovatel se zavazuje převzatou věc vrátit. užívání a Předmětem smlouvy jsou věci individuálně určené, které nepřecházejí do vlastnictví vypůjčitele. Ten má právo po určitou dobu věc užívat a pak tuto věc vrátit půjčiteli. Smlouva o výpůjčce je vždy bezplatná. Doba užívání přesnou lhůtou nebomůže vyplynout z účelu, ke kterému je věc použita Půjčitel je povinen věc předat ve stavu způsobilém k řádnému užívání a seznámit ho se zvláštními pravidly užívání věci, pokud nejsou obecně známa. Vypůjčitel je povinen provádět údržbu na svůj vlastní náklad a nenese odpovědnost za běžné opotřebení. Za nadměrné opotřebení, ztrátu, poškození nebo zničení však odpovídá. Vypůjčitel je povinen věc vrátit ve lhůtě dohodnuté ve smlouvě. Není-li doba dohodnuta, může půjčitel žádat vrácení věci kdykoliv a vypůjčitel musí druhého dne po výzvě k vrácení věci tuto vrátit. Půjčitel může žádat o navrácení před uplynutím doby, na kterou byla výpůjčka sjednána, jestliže vypůjčitel nakládá s věcí v rozporu s dohodnutým účelem, neprovádí údržbu nebo věc dostatečně nechrání. 1.2.5 Nájemní smlouva Občanský zákon upravuje obecně nájemní smlouvu a dále v jejím rámci nájem bytu, podnájem bytu, nájem obytných místností určených k trvalému bydlení, nájmu a podnájmu nebytových prostor a podnikatelského nájmu movitých věcí. Podstatou nájemní smlouvy je závazek pronajímatele přenechat nájemci za úplatu věc k dočasnému užívání. Pojmy - přenechání práva užívat byt, garáž, nebo brát z ní užitky (výpěstky na poli při nájmu zeměď. pozemku (dříve se nazývala tato smlouva pachtovní)) - individuálně určená věc movitá i nemovitá - dočasnost smlouva uzavřena na dobu určitou, neurčitou - úplatnost za přenechání se platí nájemné (v penězích i naturáliích), výše nájemného je předmětem dohody, pokud není regulováno právním předpisem. Nájem vzniká uzavřením nájemní smlouvy. Pro některé nájemní smlouvy nutno písemně. Ve smlouvě je uveden předmět nájmu, výše nájmu a doba nájmu. Některé smlouvy musí obsahovat i náležitosti např. uvedení účelu nájmu. 8

Nájemce může dát pronajatou věc do podnájmu jiné osobě, pokud to neodporuje dohodě mezi pronajímatelem a nájemcem. U bytu a nebytových prostor je k platnému vzniku podnájmu potřebný výslovný souhlas pronajímatele. Podnájem vzniká podnájemní smlouvou mezi nájemcem a podnájemcem. Nájem končí uplynutím doby, na jakou byl sjednán. Pokud nájemce dál užívá věc stejným způsobem a pronajímatel se nebrání, prodlužuje se nájem zpravidla na 1 rok. Nájemní vztah může skončit dohodou pronajímatele s nájemcem nebo výpovědí (nájem na dobu neurčitou). Výpovědní lhůta 3 měsíce, u zemědělských a lesních pozemků 6 měsíců. Nájem pozemků patřících do zeměď. nebo lesnic. fondu 1 rok výpověď.lhůta. U nájmu věci končí zánikem předmětu (zničení). Důvod zániku nájmu odstoupení od smlouvy ( pronajímatel i nájemce). Ze strany pronajímatele: hrubé porušení povinností nájemce, užívání věci, kdy hrozí její poškození Splynutí nájemce splyne s osobou pronajímatele, odkoupení věci od pronajímatele. Po skončení nájmu je povinen nájemce věc vrátit pronajímateli. 1.2.6 Příkazní smlouva V zákonu řešena jednak obecně a jednak její podtypy: smlouva o obstarání věci a smlouva o obstarání prodeje věci. Na základě příkazní smlouvy se příkazník zavazuje, že pro příkazce obstará nějakou věc nebo vykonává jinou činnost. Příkazce=objednavatel, příkazník=obstaravatel Obstarání věci hmotné movité i nemovité, ale i obstarání jakékoliv jiné záležitosti. Jedním z pojmových znaků příkazní smlouvy, který ji odlišuje od podobných smluv (zprostředkovatelská, o dílo ) je, že závazek (povinnost) pro příkazníka spočívá pouze v provedení určité činnosti ve smlouvě vymezené, nikoliv v dosažení výsledku. Riziko, zda bude výsledek naplněn, či nikoli nese příkazce (ve smlouvě o dílo riziko nese zhotovitel). Příkazní smlouvou je např. smlouva o zastoupení na základě plné moci. Jestliže zástupce (příkazník) splnil všechny své povinnosti, řádně zastupoval příkazce, avšak přesto neměl zastupovaný (příkazce) ve sporu úspěch, nenese zástupce ( příkazník) odpovědnost za tento výsledek sporu. 9

Z toho plyne, že příkazními smlouvami se především řídí činnost advokátů, patentovaných zástupců, ochranných autorských organizací, které zastupují výkonné umělce a autory při výkonu jejich práv. Smlouva nemusí být písemná. Smlouva může být bezplatná i úplatná. Smlouva o obstarání věci Smlouvou se zavazuje obstaravatel objednavateli obstarat určitou věc (záležitost ) za odměnu. Např. obstarání rekreace, rekondičních pobytů, zajištění svatby (hostina, pozvánky, květiny.. aj.) Smlouva nemusí být písemná, stačí potvrzení kdo smlouvu uzavřel, předmět obstarání, cena, doba obstarání a odměna obstaravateli. Odměna může být zahrnuta v ceně obstarávané záležitosti. Objednavatel může až do obstarání věci od smlouvy odstoupit. Musí však obstaravateli nahradit vzniklé náklady či jinou újmu. Smlouva o obstarání prodeje věci Ze smlouvy vzniká objednavateli právo, aby obstaravatel od něj převzal do prodeje svěřenou věc a učinil opatření k prodeji. Nutná písemná forma. Smlouva je úplatná. Ve smlouvě musí být předmět prodeje, cena, za kterou bude věc prodána, odměnu obstaratele, poplatek za odstoupení od smlouvy před dobou určenou k prodeji. Cena, za kterou má být věc prodána se stanoví pevnou částkou nebo minimální hranicí. Výše odměny - % ceny z prodeje. Odstoupení od smlouvy je sjednáno ve smlouvě, pak poplatek za odstoupení (odstupné) náklady na zabezpečení, údržbu, reklamu.. Nezdaří-li se prodat do 3 měsíců ode dne svěření do prodeje, smlouva se ruší. Je možno se dohodnout na delší lhůtě nebo za nižší cenu. Používá se v autobazarech, starožitnictvích, prodej použitého ošacení aj. 1.2.7 Jednatelství bez příkazu Jedná se o ustanovení o závazkových vztazích není tedy smlouva. Obstará-li někdo, aniž je k tomu oprávněn, cizí záležitost, aby odvrátil hrozící škodu, je ten, jehož záležitost byla obstarána, povinen nahradit jednateli bez příkazu nutný náklad, i když se výsledek bez zavinění jednajícího nedostavil. Nejde-li o odvrácení hrozící škody, musí ten, kdo chce obstarat záležitost jiného, zpravit jej o tom a vyčkat jeho souhlasu. 1.2.8 Smlouva o úschově (depositum) Na základě smlouvy přejímá schovatel od složitele movitou věc za tím účelem, aby ji pro něj opatroval. 10

Schovatel není oprávněn věc užívat a je povinen ji na žádost složitele kdykoliv vydat. Do úschovy pouze věc movitá (u nemovitosti pak smlouva příkazní). Nemusí být písemná ( předání kabátu v šatně). Úschova má různou formu nutno vycházet, zda je uschovaná věc v opatrování uschovatele, tedy nad ní vykonává dozor např. uzamykatelné skříňky, pod dozorem, hlídané parkoviště pak smlouva o úschově. Pokud tomu tak není pak smlouva nájemní, pronajmutí za úplatu. Schovatel je povinen bezpečně uložit, chránit před poškozením, ztrátou, zničením a činnost k zachování věci (zalévání květin, krmení psa ), jestliže v době úschovy něco přibude (narození mláďat), nestává se přírůstek vlastnictvím schovatele, ale je též součást úschovy. Smlouva bezplatná i úplatná. Schovatel může žádat o převzetí věci před uplynutím sjednané doby z důvodů nepředvídatelných okolností ( nemoc, agresivní zvíře, kazivá věc). Složitel je povinen uhradit schovateli nezbytné náklady na úschovu a opatrování věci. Schovatel však o úhradu nákladů musí požádat. Nárok na odměnu má schovatel tehdy, když to účastníci ve smlouvě sjednají, nebo je úschova předmětem podnikání (útulky pro zvířata). 1.2.9 Smlouva o ubytování Ze smlouvy o ubytování vznikne objednateli právo, aby mu ubytovatel poskytl přechodné ubytování na dobu dohodnutou nebo na dobu vyplývající z účelu ubytování v zařízení k tomu určeném (hotely, noclehárny, ubytovny a jiná zařízení). Smlouva nemusí být písemná. Musí být patrno kdo jsou účastníci, místo ubytování, úplata za ně, a že jde o přechodné ubytování. 1.2.10 Smlouva o přepravě Smlouvou o přepravě osob vzniká cestujícímu, který za stanovené jízdné použije dopravní prostředek, právo, aby ho dopravce přepravil do místa určení řádně a včas. Přepravu lze dělit na osobní, nákladní, silniční, železniční, leteckou, vodní, námořní, lanovou dráhu, dále pak pravidelnou, nepravidelnou, hromadnou, individuální. Přepravní řády jsou uvedeny pro jednotlivé druhy dopravy a v přepravních tarifech. Význam mají i mezinárodní smlouvy o mezinárodní přepravě. Smlouva je zásadně úplatná. Smluvní strany dopravce a cestující. Smlouva nemusí být písemná např. koupě jízdenky a její označení. 11

Odpovědnost za vady je odchylná od obecné úpravy, úprava podléhá přepravním řádům, pokud dopravce nesplní závazek přepravy včas, cestující nemá nárok na náhradu škody, pouze na náhradní přepravu nebo vrácení jízdného. 1.2.11 Smlouva o přepravě nákladu Dopravce se zavazuje dopravit movitou věc z místa odeslání do místa určení a odesílatel se zavazuje zaplatit za to odměnu. Smlouva nemusí být písemná, ale zákon ukládá odesílateli povinnost písemně potvrdit na požádání dopravce objednávku přepravy a dopravce je povinen písemně potvrdit převzetí zásilky (nákladní list, přepravní list). Dopravce je povinen dopravit zásilku včas, řádně a s odbornou péčí. Odpovídá za škodu, která vznikla během přepravy, a také za škodu vzniklou opožděným přepravením zásilky do místa určení. Odpovědnost za škodu je objektivní, není tedy podstatné, zda škodu dopravce zavinil či nikoliv. Své odpovědnosti se může dopravce zprostit jedině důkazem, že škodu zavinil odesílatel nebo příjemce, nebo že škoda vznikla v důsledku vadného obalu, způsobu balení, zvláštní povahy zásilky (zvířata, kazící se potraviny). Podle stejných zásad se posuzuje i odpovědnost dopravce za škodu na zavazadlech cestujících, která jsou přepravována odděleně ve zvláštních prostorách. Při poškození je dopravce povinen nahradit znehodnocení, při ztrátě nebo zničení pak celou hodnotu zásilky. Pro uplatnění těchto práv je stanovena lhůta do 6-ti měsíců. Odesílatel je povinen zásilku převzít, zaplatit přepravné, pokud zásilku do 6-ti měsíců od doby, kdy je tak povinen učinit nepřevezme, může dopravce zásilku prodat. 1.2.12 Smlouva o vkladu Smlouva o vkladu vzniká mezi fyzickou nebo právnickou osobou (dále jen "vkladatel") a peněžním ústavem složením vkladu u peněžního ústavu a jeho přijetím peněžním ústavem. Vkladatel má právo na úroky nebo jiné majetkové výhody stanovené peněžním ústavem v souladu s opatřením podle zvláštních předpisů. Úprava podle obchodního zákoníku nebo občanského zákoníku. Obchodní zákoník upravuje vklady na běžném účtu, na vkladovém účtu. K nakládání s prostředky na účtu uloženými je třeba pouhý průkaz majitele účtu (průkazní lístek ke sporožirovému účtu). Občanský zákoník upravuje smlouvu o vkladu ve formě vkladů na vkladních knížkách, vkladních listech. Na základě smlouvy o vkladu přenechává vkladatel bance peníze, banka 12

vklad přejímá a zavazuje se poskytovat vkladateli majetkové výhody (úroky) a vrátit mu částku, která mu náleží. Ze smlouvy o vkladu vyplývají povinnosti především bance. Vkladatel se zavazuje jen výjimečně k povinnostem např. minimální vklad. Vkladní knížky se rozlišují na vkladní na jméno, vkladní na doručitele. Na jméno jméno, příjmení, adresa osoby (název, sídlo, IČO), která je oprávněna s vkladem disponovat. Po předložení této knížky musí osoba prokázat svou totožnost, jiný nesmí s vkladem nakládat. Na doručitele vystavuje se pouze fyzické osobě. Je opatřena názvem, který může označovat osobu nebo jen symbolicky. Disponovat může každý, kdo knížku v bance předloží. 1.2.13 Smlouva o sdružení Dvě nebo více osob se zavazují, že spojí svou činnost nebo i své majetkové hodnoty k dosažení sjednaného účelu. NEVZNIKÁ VŠAK PRÁVNICKÁ OSOBA. 1.2.14 Smlouva o důchodu Ze smlouvy má občan právo doživotně nebo na stanovenou dobu neurčitého trvání právo na vyplácení renty. Důvodem této smlouvy můžou být i citové či morální pohnůtky (zajištění rod.příslušníka, satisfakce za utrpěné příkoří), či důvody materiální (závazek poskytnutí důchodu za umožnění užívání nemovitosti v rámci dohody o vypořádání rozvodu). společného majetku po Významným pojmovým prvkem je neurčitost doby trvání. Nelze sjednat na dobu určitou, ale buď doživotně, po dobu studia, vdovství aj. Smlouva vždy písemná. Pokud by šlo o poskytování finanční částky bez smlouvy, pak je to dar a nevzniká nárok domáhat se výplaty do budoucna. 1.2.15 Sázka a hra Smlouva odvážná (aleatorní), výsledek je závislý na náhodě, obě strany smlouvy mají naději na výhru i ztrátu. Smlouva je uzavřena ústně(zakoupení losu, sázení). Při prohře vzniká povinnost zaplatit vítězi. Nelze vymáhat soudně (čestný dluh). 1.2.16 Veřejná soutěž Jestliže vyhlašovatel uveřejní prohlášení, že poskytne určitou cenu tomu, kdo splní stanovené soutěžní podmínky, jde o veřejnou soutěž. 13

V.S může vyhlásit kdokoliv. Předmětem je vytvoření díla nebo výkonu. V.S. vzniká uveřejněním výzvy vyhlašovatele, ve které stanoví podmínky. Vyhlášené podmínky musí přesně vymezit předmět, způsob hodnocení, lhůty k přihlášce a k dokončení díla a ceny pro vítěze soutěže. Výsledky se oznámí všem účastníkům V.S. 1.2.17 Veřejný příslib Je veřejné prohlášení, že bude vyplácena odměna (plnění) tomu, kdo splní podmínky veřejného příslibu. Např. (výzvy ke sdělení informací vedoucí k dopadení pachatele trestní činnosti, nalezení zatoulaného zvířete, nalezení věci, a to za odměnu). Veřejné prohlášení se může uskutečnit v hromadných sdělovacích prostředcích, ale i formou plakátů. Musí být určeno neomezenému počtu lidí. Nárok na odměnu ten kdo splní první. Nárok na odměnu můžou mít ale i všichni, kteří splní. Zaplacení odměny je soudně vymahatelné. 1.2.18 Cestovní smlouva Cestovní smlouvou se provozovatel cestovní kanceláře zavazuje, že zákazníkovi poskytne zájezd a zákazník se zavazuje, že zaplatí smluvenou cenu. Spolu s cestovní smlouvou je cestovní kancelář povinna předat zákazníkovi doklad o pojištění vystavený pojišťovnou. Cestovní smlouva musí být písemná a musí obsahovat: a) označení smluvních stran b) vymezení zájezdu, zejména termín jeho zahájení a ukončení, uvedení všech poskytovaných služeb cestovního ruchu, které jsou zahrnuty do ceny zájezdu, místo a dobu jejich trvání c) cenu zájezdu, včetně časového rozvrhu plateb a výši zálohy d) způsob, jakým má zákazník uplatnit své nároky plynoucí z porušení právní povinnosti cestovní kanceláře, e) výši odstupného, které je povinen zákazník cestovní kanceláři uhradit při odstoupení od cestovní smlouvy v případech stanovených tímto zákonem. 14

2 Uzavírání smluv dle zákona č.513/1991 Sb., obchodního zákoníku Obchodním právem se řídí závazkové vztahy mezi podnikateli, které se týkají jejich podnikatelské činnosti a rovněž vztahy mezi státem nebo samosprávnými územními jednotkami na straně jedné a podnikateli na straně druhé, uzavřené za účelem zabezpečení veřejných potřeb. O relativní obchody se jedná, v případě, když s přihlédnutí ke všem okolnostem, za nichž došlo k uzavření určité smlouvy mezi podnikateli, je zřejmé, že se týkají jejich podnikatelské činnosti. Naopak o obchodní závazkový vztah tohoto typu nejde, pokud z uvedených okolností není zřejmá souvislost smlouvy s podnikatelskou činností jejích účastníků. Tak tomu bude např., když podnikatel fyzická osoba kupuje v prodejně věci, ale činí tak způsobem, z něhož není zřejmé, že souvisí s podnikatelskou činností kupujícího. Taková kupní smlouva se bude řídit občanským právem. Obchodní právo dále upravuje tzv. absolutní obchody. Za takové se považují bez ohledu na právní povahu jejich účastníků (tedy ať jsou či nejsou podnikateli) závazkové vztahy vyjmenované v obchodním zákoníku. Jde zejména o tyto obchodnězávazkové vztahy: mezi zakladateli obchodních společností, mezi společníkem a obchodní společností, jakož i mezi společníky navzájem, pokud jde o vztahy týkající se účasti na společnosti, jakož i vztahy ze smluv, jimiž se převádí podíl společníka; mezi zakladateli družstva a mezi členem a družstvem, jakož i mezi členy družstva navzájem, pokud vyplývají z členského vztahu k družstvu, jakož i ze smluv o převodu členských práv a povinností a dále zejména tyto závazkové vztahy: z burzovních obchodů a jejich zprostředkování a dále z úplatných smluv týkajících se cenných papírů, ze smlouvy o úvěru, smlouvy o tichém společenství, smlouvy o otevření akreditivu, smlouvy o běžném účtu, smlouvy o vkladovém účtu. Vedle relativních a absolutních obchodů se podle norem obchodního práva posuzují vztahy, o jejich podřízení obchodnímu právu se jejich účastníci dohodli 15

2.1 Obecná ustanovení Účastníci mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není upravena jako typ smlouvy. Musí však být dostatečně určen předmět závazků. Smlouva vyžaduje k platnosti písemnou formu pouze v případech stanovených v tomto zákoně nebo na žádost jedné ze stran. Odchylná ujednání ve smlouvě mají přednost před zněním všeobecných obchodních podmínek, na něž může být ve smlouvě odkázáno. Veřejným návrhem je projev vůle, kterým se navrhovatel obrací na neurčité osoby za účelem uzavření smlouvy. Na základě veřejného návrhu je smlouva uzavřena s osobou, která v souladu s obsahem veřejného návrhu a ve lhůtě v něm stanovené, jinak ve lhůtě přiměřené, nejdříve navrhovateli oznámí, že návrh přijímá, a navrhovatel jí uzavření smlouvy potvrdí. Uzavření smlouvy je navrhovatel povinen potvrdit příjemci bez zbytečného odkladu po té kdy mu došlo přijetí návrhu Veřejná soutěž: Kdo vyhlásí neurčitým osobám soutěž o nejvhodnější návrh na uzavření smlouvy (obchodní veřejná soutěž), činí tím výzvu k podávání návrhů na uzavření smlouvy. Odstoupení od smlouvy se nedotýká nároku na zaplacení smluvní pokuty. Kdo věřiteli písemně prohlásí, že ho uspokojí, jestliže dlužník vůči němu nesplní určitý závazek, stává se dlužníkovým ručitelem. Zaručí-li se za tentýž závazek více ručitelů, ručí každý z nich za celý závazek. Při postoupení zajištěné pohledávky přecházejí práva z ručení na postupníka v době, kdy je postoupení oznámeno ručiteli postupitelem nebo prokázáno postupníkem. Bankovní záruka vzniká písemným prohlášením banky v záruční listině, že uspokojí věřitele do výše určité peněžní částky podle obsahu záruční listiny, jestliže určitá třetí osoba (dlužník) nesplní určitý závazek nebo budou splněny jiné podmínky stanovené v záruční listině. Závazek zanikne, je-li věřiteli splněn včas a řádně. Závazek zaniká také pozdním plněním dlužníka, ledaže před tímto plněním závazek již zanikl odstoupením věřitele od smlouvy. Místo plnění 16

K řádnému splnění závazku se vyžaduje, aby závazek byl splněn ve stanoveném místě. Není-li místo plnění určeno ve smlouvě a nevyplývá-li něco jiného z povahy závazku, je dlužník povinen plnit závazek v místě, kde měl v době uzavření smlouvy své sídlo nebo místo podnikání, popřípadě bydliště. Doba plnění Dlužník je povinen závazek splnit v době stanovené ve smlouvě. Není-li doba plnění ve smlouvě určena, je věřitel oprávněn požadovat plnění závazku ihned po uzavření smlouvy a dlužník je povinen závazek splnit bez zbytečného odkladu po té, kdy byl věřitelem o plnění požádán. Smlouvou o uzavření budoucí smlouvy se zavazuje jedna nebo obě smluvní strany uzavřít ve stanovené době budoucí smlouvu s předmětem plnění. Smlouva vyžaduje písemnou formu. Zavázaná strana je povinna uzavřít smlouvu bez zbytečného odkladu po té, kdy k tomu byla vyzvána oprávněnou stranou v souladu se smlouvou o uzavření budoucí smlouvy. Nesplní-li zavázaná strana závazek uzavřít smlouvu, může oprávněná strana požadovat, aby obsah smlouvy určil soud nebo osoba určená ve smlouvě nebo může požadovat náhradu škody způsobené jí porušením závazku uzavřít smlouvu. Odstoupení od smlouvy Od smlouvy lze odstoupit pouze v případech, které stanoví smlouva nebo tento zákon. Znamená-li prodlení dlužníka nebo věřitele podstatné porušení jeho smluvní povinnosti, je druhá strana oprávněna od smlouvy odstoupit Podstatné porušení dle zákona, jestliže strana porušující smlouvu věděla v době uzavření smlouvy nebo v této době bylo rozumné předvídat s přihlédnutím k účelu smlouvy, který vyplynul z jejího obsahu nebo z okolností, za nichž byla smlouva uzavřena, že druhá strana nebude mít zájem na plnění povinností při takovém porušení smlouvy. 17

Odstoupením od smlouvy smlouva zaniká, když v souladu s tímto zákonem projev vůle oprávněné strany odstoupit od smlouvy je doručen druhé straně. Odstoupením od smlouvy zanikají všechna práva a povinnosti stran ze smlouvy, kromě nároku na náhradu škody vzniklé porušením smlouvy. Dodatečná nemožnost plnění Závazek se považuje za splnitelný též v případě, lze-li jej splnit pomocí jiné osoby. Dlužník, jehož závazek zanikl pro nemožnost plnění, je povinen uhradit škodu tím způsobenou věřiteli, ledaže nemožnost plnění byla způsobena okolnostmi vylučujícími odpovědnost. Odstupné Zahrnou-li strany do smlouvy ujednání, že jedna ze stran nebo kterákoli ze stran je oprávněna smlouvu zrušit zaplacením určité částky jako odstupného, zrušuje se smlouva od doby svého uzavření, když oprávněná osoba oznámí druhé straně, že svého práva využívá a stanovené odstupné zaplatí. Zmaření účelu smlouvy Zmaří-li se po uzavření smlouvy její základní účel, který v ní byl výslovně vyjádřen, v důsledku podstatné změny okolností, za nichž byla smlouva uzavřena, může strana dotčená zmařením účelu smlouvy od ní odstoupit. Za změnu okolností podle odstavce se nepovažuje změna majetkových poměrů některé strany a změna hospodářské nebo tržní situace. Započetí pohledávek K započtení jsou způsobilé pohledávky, které lze uplatnit u soudu. Nebo jakékoliv vzájemné pohledávky na základě dohody stran. Proti pohledávce splatné nelze započíst pohledávku nesplatnou, ledaže jde o pohledávku vůči dlužníku, který není schopen plnit své peněžité závazky. Prodlení dlužníka 18

Dlužník je v prodlení, jestliže nesplní řádně a včas svůj závazek. Dlužník však není v prodlení, pokud nemůže plnit svůj závazek v důsledku prodlení věřitele. Věřitel je oprávněn při prodlení dlužníka požadovat od něho náhradu škody. Odstoupit od smlouvy je oprávněn v případech, které stanoví zákon nebo smlouva. Je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského, a to dnem následujícím po dni splatnosti nebo po uplynutí lhůty k placení ceny dodávky stanovenými smlouvou. Není-li den nebo lhůta splatnosti ceny dodávky stanovena smlouvou, vznikne právo na úrok z prodlení, aniž je zapotřebí výzvy k plnění, a) uplynutím 30 dnů ode dne, kdy dlužník obdržel fakturu nebo obdobnou žádost o zaplacení, b) není-li možno určit den obdržení faktury nebo obdobné žádosti o zaplacení, uplynutím 30 dnů od obdržení zboží nebo služby, c) obdrží-li dlužník fakturu nebo obdobnou žádost o zaplacení dříve než zboží nebo služby, uplynutím 30 dnů od obdržení zboží nebo služby, nebo d) jestliže zákon nebo smlouva ukládá převzetí nebo ověření shody zboží nebo služby se smlouvou a jestliže dlužník obdrží fakturu nebo obdobnou žádost o zaplacení před nebo při převzetí nebo před nebo při ověření shody, uplynutím 30 dnů po tomto pozdějším datu. Prodlení věřitele Věřitel je v prodlení, jestliže v rozporu se svými povinnostmi vyplývajícími ze závazkového vztahu nepřevezme řádně nabídnuté plnění nebo neposkytne spolupůsobení nutné k tomu, aby dlužník mohl splnit svůj závazek. Dlužník je oprávněn požadovat od věřitele, který je v prodlení, náhradu škody. Odstoupit od smlouvy může dlužník v případech stanovených zákonem nebo smlouvou. Náhrada škody 19

Kdo poruší svou povinnost ze závazkového vztahu, je povinen nahradit škodu tím způsobenou druhé straně, ledaže prokáže, že porušení povinností bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost. Za okolnosti vylučující odpovědnost se považuje překážka, jež nastala nezávisle na vůli povinné strany a brání jí ve splnění její povinnosti. Škoda se nahrazuje v penězích; jestliže však o to oprávněná strana požádá a je-li to možné a obvyklé, nahrazuje se škoda uvedením v předešlý stav. Nestanoví-li tento zákon jinak, nahrazuje se skutečná škoda a ušlý zisk. Za škodu se považuje též újma, která poškozené straně vznikla tím, že musela vynaložit náklady v důsledku porušení povinnosti druhé strany. Místo skutečně ušlého zisku může poškozená strana požadovat náhradu zisku dosahovaného zpravidla v poctivém obchodním styku za podmínek obdobných podmínkám porušené smlouvy v okruhu podnikání, v němž podniká. Je-li k náhradě škody zavázáno několik osob, jsou tyto osoby povinny škodu nahradit společně a nerozdílně a mezi sebou se vypořádají podle rozsahu své odpovědnosti. Náhradu škody nemůže soud snížit. Promlčení Právo se promlčí uplynutím promlčecí doby stanovené zákonem. Promlčení podléhají všechna práva ze závazkových vztahů s výjimkou práva vypovědět smlouvu uzavřenou na dobu neurčitou. Promlčením právo na plnění povinnosti druhé strany nezaniká, nemůže však být přiznáno nebo uznáno soudem, jestliže povinná osoba namítne promlčení po uplynutí promlčecí doby. U práva naplnění závazku běží promlčecí doba ode dne, kdy měl být závazek splněn nebo mělo být započato s jeho plněním (doba splatnosti). Nestanoví-li zákon pro jednotlivá práva jinak, činí promlčecí doba čtyři roky. Změna v osobě dlužníka nebo věřitele nemá vliv na běh promlčecí doby. Promlčecí doba přestává běžet, když věřitel za účelem uspokojení nebo určení svého práva učiní jakýkoli právní úkon, který se považuje podle předpisu upravujícího soudní řízení za jeho zahájení nebo za uplatnění práva již v zahájeném řízení. 20