1. 1. MA M KROE O KON O OM O I M C I KÁ K Á DAT A A T slide 0

Podobné dokumenty
1. 1. MA M KROE O KON O OM O I M C I KÁ K Á DAT A A T slide 0

1. Makroekonomi m cká da d ta t slide 0

1. 1. MA M KROE O KON O OM O I M C I KÁ K Á DAT A A T slide 0

4. OTEVŘENÁ EKONOMIKA. slide 1

Cvičení č. 2, 3 MAE 1

MAKROEKONOMICKÁ DATA. 3. Zařaďte následující transakce do jedné ze čtyř složek výdajů: spotřeba, investice, vládní nákupy

MĚŘENÍ VÝKONU NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ

OE II - MAKROEKONOMIE

2.. E K E ONOMI M C I KÁ K R OV O NOV O Á V H Á A H slide 0

Inflace. Makroekonomie I. Osnova k teorii inflace. Co již známe? Vymezení podstata inflace. Definice inflace

Pozitivní vs. Normativní ekonomie

Makroekonomický produkt a důchod

Rozpracovaná verze testu z makroekonomie s částí řešení

Makroekonomie I. Dvousektorová ekonomika. Téma. Opakování. Praktický příklad. Řešení. Řešení Dvousektorová ekonomika opakování Inflace

Makroekonomické výstupy

Základy ekonomie. Makroekonomie předmět zkoumání, HDP

Mezi makroekonomické subjekty náleží: a) domácnosti b) podniky c) vláda d) zahraničí e) vše výše uvedené

Měření ekonomiky. Ing. Jakub Fischer Katedra ekonomické statistiky VŠE v Praze

Měření výkonnosti národního hospodářství

I. definice, dělení (hrubý x čistý, národní x domácí, reálný x nominální)

C.3 Trh práce Prameny kapitoly 3: ČSÚ, MPO ČR, MPSV ČR, propočty MF ČR.

C.3 Trh práce. Tabulka C.3.1: Trh práce roční. Výběrové šetření pracovních sil ČSÚ:

Makroekonomie II. Miroslav Hloušek Katedra ekonomie Kancelář č. 606 Konzultační hodiny: pondělí:

C.3 Trh práce. Tabulka C.3.1: Trh práce roční. Výběrové šetření pracovních sil ČSÚ:

C.3 Trh práce. Tabulka C.3.1: Trh práce roční. Výběrové šetření pracovních sil ČSÚ:

Kontakt. Obsah. Makroekonomie. Tomáš Volek. úvod do makroekonomie. měření výkonnosti ekonomiky

C.3 Trh práce. Tabulka C.3.1: Zaměstnanost roční. Výběrové šetření pracovních sil ČSÚ:

Management A. Přednášky LS 2018/2019, 2+0, zk. Přednášející: Doc. Ing. Daniel Macek, Ph.D. Ing. Václav Tatýrek, Ph.D.

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie

Základy makroekonomie

2. EKONOMICKÁ ROVNOVÁHA. slide 1

Statistika a bilance hospodaření veřejných rozpočtů. Ing. Zdeněk Studeník Otrokovice,

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie

MĚŘENÍ VÝKONU EKONOMIKY

Tabulky a grafy: C.1 Ekonomický výkon

3. Trh práce a domácnosti

Vybrané hospodářské, měnové a sociální ukazatele

Vybrané hospodářské, měnové a sociální ukazatele

Tabulky a grafy: C.1 Ekonomický výkon

Vybrané hospodářské, měnové a sociální ukazatele

Světová ekonomika. Měření a interpretace základních ekonomických proměnných

Výkonnost národního hospodářství

i R = i N π Makroekonomie I i R. reálná úroková míra i N. nominální úroková míra π. míra inflace Téma cvičení

Konvergenční program ČR aktualizace duben 2013

Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR

Návrh státního rozpočtu na rok květen 2019

Cíl: analýza další makroekonomické poruchy, jejích příčin a důsledků

Makroekonomická predikce (listopad 2018)

Plán přednášek makroekonomie

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Konvergence a růst: ČR a sousedé

Makroekonomie B. Marian Lebiedzik Pavel Tuleja Katedra ekonomie

Průzkum makroekonomických prognóz

obsah Cenová hladina index spotřebitelských cen (CPI) PŘEDNÁŠKA č. 5 Inflace

Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR

1) Úvod do makroekonomie, makroekonomické identity, hrubý domácí produkt. 2) Celkové výdaje, rovnovážný produkt (model 45 ), rovnováha v modelu AD AS

MAKROEKONOMIE. Blok č. 5: ROVNOVÁHA V UZAVŘENÉ EKONOMICE

Inflace. Mojmír Sabolovič. Katedra finančního práva a národního hospodářství

8. ISLM model. slide 0

Makroekonomie. Makroekonomie. Sektory v NH

Současný ekonomický vývoj a trh práce

Makroekonomie I. 2. Cvičení

Měření výkonu ekonomiky (makroekonomické výstupy)

Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR

Makroekonomické agregáty. Pavel Janíčko

Makroekonomie I. Opakování. Řešení. Příklad. Řešení. Příklad Příklady k zápočtu. Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D.

Opakování. Makroekonomie I cvičení 8. března HDP, HNP. Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. 1. Co z následujícího není součástí HDP měřeného důchodovou metodou:

C.4 Vztahy k zahraničí Prameny: ČNB, ČSÚ, Eurostat, propočty MF ČR. Tabulka C.4.1: Platební bilance roční

předmětu MAKROEKONOMIE

NEZAMĚSTNANOST, INFLACE

Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA

ALTERNATIVNÍ UKAZATELÉ EKONOMICKÉ VÝKONNOSTI A BLAHOBYTU. Vojtěch Spěváček Centrum ekonomických studií VŠEM. Bratislava, 9.

VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE

Inflace. Makroekonomie I. Inflace výpočet pomocí CPI, deflátoru. Téma cvičení. Osnova k teorii inflace. Vymezení podstata inflace

Metodický list. Makroekonomie I METODICKÝ LIST

Kapitola 8 INFLACE p w CPI CPI

MAKROEKONOMIKA. Úvod

SEZNAM GRAFŮ: I. INVESTICE V OBLASTI VĚDY, TECHNOLOGIÍ A NOVÝCH ZNALOSTÍ I.1

9b. Agregátní poptávka I: slide 0

Inflace. Jak lze měřit míru inflace Příčiny inflace Nepříznivé dopady inflace Míra inflace a míra nezaměstnanosti Vývoj inflace v ČR

Cíle hospodářské politiky. Alena Kerlinová KFPNH, kanc. 304

Průzkum makroekonomických prognóz

Proč slábne spotřeba domácností? Eva Zamrazilová. Členka bankovní rady ČNB. Pesimistický spotřebitel: světlo na konci tunelu

C.4 Vztahy k zahraničí

3. kapitola: Výkonnost národního hospodářství a její měření. Studijní cíle: V této kapitole se seznámíte:

INFLACE A NEZAMĚSTNANOST

Makroekonomie I. Přednáška 1. - osnova. Co je ekonomie? Shrnutí definice ekonomie. Původ ekonomie jako vědy

Petr Musil Blok č. 1

Národní hospodářství seminář JUDr. Bc. Libor Kyncl, Ph.D. podzim Vyjadřování národohospodářských jevů a procesů

Konvergenční program ČR aktualizace duben 2015

Česká republika: hlavní makroekonomické ukazatele

Cvičení č. 4, 5 MAE 1. Pokud vycházíme ze speciální formy produkční funkce, můžeme rovnici pro tempo růstu potenciální produktu vyjádřit následovně

ÚVOD. Vývoj HDP a inflace jsou korelované veličiny. Vývoj HDP a inflace (cenové hladiny) znázorníme pomocí modelu AD-AS. vývoj inflace (CPI)

C.4 Vztahy k zahraničí

Ekonomika Národní hospodářství. Ing. Ježková Eva

Hrubý domácí produkt na obyvatele

Rozdělení populace v ČR podle věku a pohlaví (v %)

Obsah. Inflace. Inflace Měření, typy, příčiny inflace Phillipsovakřivka Dopady, protiinflační politika Řízení inflace v ČR.

MAKROEKONOMICKÝ POHLED NA FINANCOVÁNÍ ZDRAVOTNICTVÍ. Ing. Jan Vejmělek, Ph.D., CFA Hlavní ekonom Komerční banky 14. listopadu 2012

Fiskální strategie ve světle nové makroekonomické predikce Premiér Petr NEČAS

Transkript:

1. MAKROEKONOMICKÁ DATA slide 0

Předmětem přednášky jsou tří nejvýznamnější makroekonomické indikátory: Hrubý domácí produkt (HDP) Index spotřebitelských cen (CPI) Míra nezaměstnanosti (u) slide 1

1.1. Hrubý domácí produkt slide 2

Hrubý domácí produkt Definice z malýho Mankiwa: Tržní hodnota všech finálních statků a služeb vyrobených v ekonomice za dané časové období. slide 3

Hrubý domácí produkt: výdaje a důchody Dvě definice HDP: Celkové výdaje na doma vyrobenou finální produkci. Celkové důchody vydělané domácími výrobními faktory. Výdaje se rovnají důchodům, protože každá koruna utracená nakupujícím se stává důchodem prodávajícího. slide 4

Ekonomický koloběh Důchody (Kč) Výrobní faktory Domácnosti Firmy Statky Výdaje (Kč) slide 5

Přidaná hodnota Definice: přidaná hodnota (firmy) je hodnota jejího výstupu mínus hodnota meziproduktů, které firma použila k výrobě výstupu. slide 6

Příklad: Farmář vypěstuje obilí a prodá ho mlynáři za $1.00. Mlynář semele obilí na mouku a prodá ho pekaři za $3.00. Pekař použije mouku na upečení chleba, který prodá ekonomovi za $6.00. Ekonom chleba sní. Vypočítejte přidanou hodnotu na každém stupni produkce a porovnejte s HDP slide 7

Finální statky, přidaná hodnota a HDP HDP = hodnota finálního statku = součet přidaných hodnot na každém stupni produkce Hodnota finálních statků již zahrnuje hodnotu mezistatků, takže započítání mezistatků a finálních statků do HDP by znamenalo dvojité započtení slide 8

Výdajová skladba HDP spotřeba investice vládní nákupy čisté exporty slide 9

Spotřeba (C) Def: Hodnota statků a služeb nakupovaných domácnostmi V US rozlišují: durable goods (statky dlouhodobé spotřeby) např. auta, domácí spotřebiče nondurable goods (statky krátkodobé spotřeby) např. jídlo, benzín services (služby) např. úklid, cestování letadlem slide 10

Investice (I) Def 1: výdaje na kapitálové statky (výrobní faktory) Def 2: výdaje na statky nakoupené pro budoucí užití business fixed investment (tvorba hrubého fixního kapitálu) výdaje na budovy a stroje, které firmy používají na výrobu statků a služeb residental fixed invetment (investice do bydlení) nákup nemovitostí domácnostmi Změna zásob změna hodnoty zásob firem slide 11

Stav x Tok Stav je množství měřené v určitém časovém okamžiku. Např: Zásoba kapitálu k 1.1. 2010 byla 3000 mld. Tok Stav Tok je množství měřené za určité časové období. Např: Investice během roku 2009 činily 500 mld. slide 12

Stav vs. tok - příklady stav tok osobní bohatství počet lidí s vysokoškolským vzděláním vládní dluh roční úspory počet nových absolventů VŠ tento rok vládní deficit slide 13

Stav nebo tok? Zůstatek na bankovním účtu Čas strávený učením se makroekonomie HDP Míra inflace Míra nezaměstnanosti slide 14

Vládní výdaje (G) G zahrnuje všechny vládní výdaje na statky a služby G nezahrnuje transferové platby (např. výplata dávek v nezaměstnanosti), protože ty nepředstavují výdaj na statek nebo službu (žádná protihodnota) slide 15

Čisté exporty: NX = EX IM def: hodnota exportů (EX) mínus hodnota importů (IM). 200 U.S. Net Exports, 1950-2007 2% billio ons of dollars 0-200 -400-600 0% -2% -4% -6% pe ercent of GDP -800 1950 1960 1970 1980 1990 2000-8% NX ($ billions) NX (% of GDP) slide 16

Makroekonomická identita Y = C + I + G + NX Celkový produkt Agregátní výdaje slide 17

Otázka Předpokládejme, že firma vyrobí produkci v hodnotě 10 miliónů Kč, ale prodá produkci pouze za 9 miliónů Kč Představuje tato situace porušení identity produkt = výdaje? slide 18

Proč výstup = výdaje? Neprodaný výstup se dostane do zásob a je započítán jako investice do zásob, přičemž nezáleží na tom, zda toto zvýšení zásob bylo úmyslné či nikoliv. De-facto tak předpokládáme, že si firmy samy nakupují svoji neprodanou produkci. slide 19

HDP: pružný indikátor Hrubý domácí produkt vyjadřuje současně: celkový důchod celkový výstup celkové výdaje součet veškeré přidané hodnoty ve všech fázích výroby finální produkce slide 20

ČR: HDP 2012 běžné ceny 3 846 mld. CZK Mld. CZK % of HDP Spotřeba 1.916 49,8 % Investice 898 23,3 % Vládní nákupy 816 21,2 % Čisté exporty 215 5,5 % Zdroj: ČSÚ slide 21

ČR: HDP 1995-2012, mil CZK, běžné 2,500,000ceny 2,000,000 1,500,000 1,000,000 C G I NX 500,000 0 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012-500,000 Zdroj: ČSÚ slide 22

ČR: HDP 1995-2011, podíly složek, běžné ceny 0.60 0.50 0.40 0.30 C/Y 0.20 NX/Y G/Y I/Y 0.10 0.00 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012-0.10 Zdroj: ČSÚ slide 23

ČR: EX a IM 1995-2012, podíl na HDP, běžné ceny) 0.90 0.80 0.70 0.60 0.50 EX/Y 0.40 IM/Y NX/Y 0.30 0.20 0.10 0.00-0.10 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Zdroj: ČSÚ slide 24

HNP vs. HDP Hrubý národní produkt (HNP): Celkový důchod vydělaný národními výrobními faktory, bez ohledu na jejich lokalizaci. Hrubý domácí produkt (HDP): Celkový důchod vydělaný domácími výrobními faktory bez ohledu na jejich národnost. (HNP HDP) = (příjmy z VF ze zahraničí) - (platby za VF do zahraničí) slide 25

(HNP HDP) jako % HDP vybrané země, 2005 ČR: 2010 HNP mld. Kč 3.521 HDP mld. Kč 3.775 Rozdíl % HDP -6.7 zdroje: World Development Indicators, World Bank Makroekonomická predikce MFČR slide 26

Reálný x nominální HDP HDP je hodnota veškeré finální vyrobené produkce. nominální HDP měří tuto hodnotu pomocí běžných cen. reálný HDP měří tuto hodnotu pomocí cen základního období. slide 27

Příklad 2006 2007 2008 P Q P Q P Q statek A $30 900 $31 1,000 $36 1,050 statek B $100 192 $102 200 $100 205 Vypočítejte nominální HDP v každém roce. Vypočítejte reálné HDP v každém roce s využitím roku 2006 jako základního období. slide 28

Řešení nominální HDP vynásob P & Q ve stejném roce 2006: $46,200 = $30 900 + $100 192 2007: $51,400 2008: $58,300 reálné HDP vynásob Q cenami P roku 2006 2006: $46,200 2007: $50,000 2008: $52,000 = $30 1050 + $100 205 slide 29

Reálný HDP je očištěný o inflaci Změny v nominálním HDP mohou být způsobeny: změnami v cenách změnami v množství vyrobené produkce Změny v reálném HDP mohou být způsobeny pouze změnami v množství, protože reálný HDP je ohodnocen stálými cenami základního období. slide 30

USA: Nominální a reálný HDP, 1950 2007 (bill lions) 16,000 14,000 12,000 10,000 8,000 6,000 4,000 2,000 Reálný HDP (v stálých cenách roku 2000) Nominální HDP 0 1950 1960 1970 1980 1990 2000 slide 31

ČR: Růst reálného HDP v % (meziroční změna) 8.00 6.00 4.00 2.00 0.00 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012-2.00-4.00-6.00 slide 32

Deflátor HDP Míra inflace je procentní zvýšení agregátní cenové hladiny. Jedním z indikátorů cenové hladiny je deflátor HDP, který je definován jako: Deflátor HDP = 100 Nominální HDP Reálný HDP slide 33

Příklad Nom. HDP Real HDP HDP deflátor Míra inflace 2006 $46,200 $46,200 n.a. 2007 51,400 50,000 2008 58,300 52,000 Využijte předchozí odpovědi k výpočtu deflátoru HDP pro každý rok Použijte deflátor k výpočtu míry inflace mezi lety 2006 až 2007, a 2007 až 2008. slide 34

Řešení Nom. HDP Real HDP HDP deflátor Míra inflace 2006 $46,200 $46,200 100.0 n.a. 2007 51,400 50,000 102.8 2.8% 2008 58,300 52,000 112.1 9.1% slide 35

HDP deflátor - podrobněji Statkyi= 1, 2, 3 Příklad se 3 statky P it = tržní cena statku i v rocet Q it = množství statkuivyrobeného v rocet NGDP t = Nominální HDP v rocet RGDP t = Reálný HDP v rocet slide 36

HDP deflátor - podrobněji GDP deflator t NGDP = t RGDP t = P Q + P Q + P Q 1t 1t 2t 2t 3t 3t RGDP t Q 1t Q2t Q3t = P + P + P RGDPt RGDPt RGDPt 1t 2t 3t Deflátor HDP je vážený průměr cen. Váha každé ceny odráží relativní význam dotyčného statku v HDP. Tyto váhy se v průběhu času mění. (Paascheho index) slide 37

Zřetězený HDP (chain-weighted) V průběhu času se mění relativní ceny, a proto by výchozí rok měl být průběžně aktualizován. Zřetězený reálný HDP aktualizuje stálé ceny každý rok, a proto je více přesný než reálný HDP s fixními stálými cenami. V rámci kurzu budeme používat převážně reálný HDP s fixními stálými cenami, protože: oba indikátory jsou silně korelovány reálný HDP s fixními stálými cenami se jednodušeji počítá slide 38

1.2. Index spotřebitelských cen slide 39

Index spotřebitelských cen (CPI) Měřítko agregátní cenové hladiny Měřen Českým statistickým úřadem (ČSÚ) Využití: zaznamenává změny v životních nákladech typické domácnosti pomocí CPI se indexuje mnoho smluv oproti inflaci umožňuje srovnání korunových částek v průběhu času slide 40

Jak ČSÚ vypočítá CPI? 1. Průzkum domácností za účelem zjištění skladby typického spotřebního koše průměrné domácnosti. 2. Každý měsíc se pak zjistí data o cenách všech položek ve spotřebitelském koši; následně se pak vypočte hodnota spotřebitelského koše. 3. CPI se v libovolném měsíci vypočte jako: 100 Cena Cena koše koše v aktuálním období v základním období slide 41

Příklad: výpočet CPI Koš obsahuje 20 pizz a 10 cedéček pizza ceny: CDs Pro každý rok vypočítejte: Výdaje na koš 2002 $10 $15 CPI (použijte 2002 jako 2003 $11 $15 základní rok) 2004 $12 $16 Míru inflace oproti 2005 $13 $15 předchozímu roku slide 42

Řešení: výdaje Míra na koš CPI inflace 2002 $350 100.0 n.a. 2003 370 105.7 5.7% 2004 400 114.3 8.1% 2005 410 117.1 2.5% slide 43

ČR: Složení spotřebitelského koše Potraviny Alkohol, tabák Odívání obuv Bydlení 5.8% 2.4% 11.4% 9.9% 16.0% Bytové vybavení Doprava Zdraví; vzdělání Kultura Ostatní 24.8% 5.2% 8.2% 16.3% slide 44

ČR: Míra inflace 1995-2013 (Procentní změna průměrného CPI za 12 měsíců daného roku oproti průměru 12-ti předchozích měsíců.) 12.00 10.00 inflace CPI 8.00 6.00 4.00 2.00 0.00 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 slide 45

CPI - podrobně Pro statkyi= 1, 2, 3 Příklad se 3 statky C i = množství statkuive spotřebitelském koši P it = cena statkuiv měsícit E t = výdaje na spotřebitelský koš v měsícit E b = výdaje na spotřebitelský koš v základním období slide 46

CPI podrobně CPI in month E t = t 1t 1 2t 2 3t 3 = E b P C + P C + P C E b C 1 C 2 C 3 = P + P + P Eb Eb Eb 1t 2t 3t CPI je vážený průměr cen. Váha každé ceny odráží relativní význam tohoto zboží ve spotřebitelském koši. Váhy zůstávají v čase fixní. (Laspeyresův index) slide 47

Důvody, proč CPI může nadhodnocovat inflaci. Substituční efekt: CPI používá fixní váhy, proto nemůže zachytit schopnost spotřebitelů substituovat dražší statky levnějšími. Nové zboží na trhu: Nové zboží na trhu je pro spotřebitele přínosem a zvyšuje reálnou kupní sílu koruny. Ovšem nesníží CPI, protože CPI používá fixní váhy. Neměřitelné změny kvality: Zlepšení kvality zvyšují hodnotu koše, ale nejsou často plně promítnuty do CPI. slide 48

Velikost odchylky CPI V 1995, skupina expertů (v US) odhadla, že CPI nadhodnocuje inflaci asi o 1.1% za rok. Navrženy úpravy ke snížení odchylky. Nyní je odchylka CPI pravděpodobně pod 1% za rok. slide 49

CPI x Deflátor HDP Ceny kapitálových statků zahrnuty v deflátoru HDP (pokud jsou produkovány doma) vyloučeny z CPI Ceny importovaného spotřebního zboží zahrnuty v CPI vyloučeny z deflátoru HDP Koš zboží CPI: fixní váhy Deflátor HDP: mění se každý rok slide 50

USA: Deflátor HDP a Index CPI 1950-2007 15% oproti síci měna o 12 měs uální zm ě před Pr rocentu hodnotě 12% 9% 6% 3% 0% -3% 1950 1955 1960 1965 1970 1975 1980 1985 1990 1995 2000 2005 GDP deflator CPI slide 51

1.3. Míra nezaměstnanosti slide 52

Skladba populace zaměstnaní pracující v placeném zaměstnání nezaměstnaní ne-zaměstnaní, ale hledající práci pracovní síla množství práce k dispozici pro produkci zboží a služeb; všichni zaměstnaní plus nezaměstnaní neaktivní ne-zaměstnaní, nehledající práci slide 53

Tři významné indikátory trhu práce míra nezaměstnanosti = (nezaměstnaní/pracovní síla) míra ekonomické aktivity = (pracovní síla/populace) míra zaměstnanosti = (zaměstnaní/populace) slide 54

Příklad: vypočítejte statistiky trhu práce Dospělá populace v US, červen 2007 Počet zaměstnaných = 146.1 milionů Počet nezaměstnaných = 6.9 milionů Dospělá populace = 231.7 milionů Použijte výše uvedená data k výpočtu Pracovní síly Počtu lidí mimo pracovní sílu Míru ekonomické aktivity Míru nezaměstnanosti slide 55

Řešení: Data: E = 146.1, U = 6.9, POP = 231.7 Pracovní síla (L) L = E +U = 146.1 + 6.9 = 153.0 Mimo pracovní sílu (NILF) NILF = POP L = 231.7 153 = 78.7 Míra nezaměstnanosti U/L x 100% = (6.9/153) x 100% = 4.5% Míra ekonomické aktivity L/POP x 100% = (153/231.7) x 100% = 66.0% slide 56

Dvě míry nezaměstnanosti Registrovaná - podle počtů přihlášených na úřadech práce (MPSV) VŠPS výběrové šetření pracovních sil; standardizovaný dotazník ohledně chování na trhu práce slide 57

ČR: Vývoj registrované míry nezaměstnanosti slide 58

Dvě míry nezaměstnanosti ČR čtvrtletní průměry,v tis. osob, v % (pravá osa) Zdroj: Makroekonomická predikce MFČR slide 59

Míra ekonomické aktivity ČR Zdroj: Makroekonomická predikce MFČR slide 60

ČR+USA: Míry zaměstnanosti (%) 2000 2010 ČR (věk 15-64) 65,2 65,0 ČR (věk 15-24) 38,3 25,2 ČR (věk 25-54) 81,6 82,2 ČR (věk 55-64) 36,3 41,5 USA (věk 15-64) 74,1 66,7 USA (věk 15-24) 59,7 45,0 USA (věk 25-54) 81,5 75,1 USA (věk 55-64) 57,8 60,3 Zdroj: OECD Factbook slide 61

Shrnutí 1. Hrubý domácí produkt (HDP) měří současně jak celkový důchod, tak celkové výdaje na finální produkci zboží a služeb. 2. Nominální HDP oceňuje výstup v běžných cenách; reálný HDP oceňuje výstup ve stálých cenách. Změny ve výstupu ovlivňují oba ukazatele, ale změny v cenách ovlivňují pouze nominální HDP. 3. HDP je součet spotřeby, investic, vládních nákupů a čistých exportů. slide 62

Shrnutí 4. Agregátní cenová hladina může být měřena buď indexem spotřebitelských cen (CPI), cenou fixního spotřebitelského koše nakupovaného typickým spotřebitelem nebo deflátorem HDP, poměrem nominálního a reálného HDP 5. Míra nezaměstnanosti je podíl pracovní síly, která není zaměstnána. slide 63

Literatura Mankiw (2010): Chapter 2: The Data of Macroeconomics Holman (2010): Kapitola 2: Národohospodářské agregáty a národohospodářská identita Powerpoint Slides: Mankiw s Macroeconomics 6th edition. Worth Publishers. (autor: R. Cronovich) slide 64