Přírodní poměry Nizozemska Faltejsková, Kröglerov glerová, Halbrštát, Muthsam, Kodytek
Přírodní poměry v Nizozemsku nížinatá země na pobřeží severního moře e (nížina při p ústí řeky Rýn, Maasy a Šeldy) část území je pod úrovní moře e (typické prolákliny) převládá kulturní typ krajiny (vzniklá zásahem člověka) v okolí konurbace Randstat čistá kulturní krajina Zelené srdce Krajinné typy podle zeminy: 1) pohyblivé písečné duny 2) říční a přímop mořské jílové naplaveniny 3) rašelini eliniště 4) křídovk dové útesy v Limburgu 5) poldery
Nadmořsk ská výška více než polovina rozlohy státu tu leží níže e než hladina moře. Proto zde stavěli hráze a odvodňovac ovací kanály. Holandské "velehory". Nacházej zejí se na jihu Holandska v okolí Maastrichtu, kde leží nejvyšší vrchol Nizozemska, 321 metrů vysoký Vaalserberg.. Nachází se v provincii Limburk na jihovýchodě Holandska. Je také trojmezím místem kde se setkávaj vají hranice třít států - Nizozemska, Belgie a Německa. nejvyšší bod celého Nizozemského královstv lovství je Scenery, neaktivní stratovulkán na ostrově Saba v Karibiku.
Pohoří,, nížinyn spíš íše e nížinnn inná oblast marše e = úrodné nížiny z kterých vznikají úrodná pole waty = území střídav davě zaplavována tak, jak nastává příliv a odliv. Čtvrtina území je pod mořskou hladinou. nejvyšší bod - Vaalserberg (321 m), nejnižší bod - Prins Alexanderpolder (-77 m)
Národní Parky v Nizozemsku chráněná území zejména lesy a vřesoviv esoviště v celém m Nizozemsku je cca 20 NárodnN rodních Parků Oosterscelde v provincii Zeeland,, jihozápadn padní část Nizozemí Veluwezoom- v provincii Gelderland ( =Geldry= Geldry) De Hoge Veluwe- v provincii Gelderland
Vodstvo Nizozemsko pobřežní stát úmoří Severního moře řeky i přímop mořské oblasti jsou propojeny velkým množstv stvím sladkovodních kanálů lodní doprava je možná do přístavp stavů na pobřeží Severního moře watty - přílivem zaplavovány a odlivem obnažov ovány poldery - vysušen ené plochy, které rozšiřuj ují území státu tu marše - úrodné pobřežní nížiny na říčních nánosechn nosech Gracht je obecné nizozemské označen ení pro vodní kanály nebo příkopy. V užšíu ším m slova smyslu jsou grachty úzké vodní kanály probíhaj hající městy. Jsou typické množstv stvím mostů Rýn- řeka v západnz padní Evropě; ; délka d 1 330 km, Dolní tok je nížinný, v Nizozemsku se větvv tví na několik n ramen (největší Waal) ) a ústí deltou do Severního moře.
Podnebí převládá oceánsk nské podnebí (malé denní i roční rozdíly teploty vzduchu) velmi často mlhy a silný vítrv na pobřeží často bouře záplavy ovlivňov ováno teplým Golfským proudem v Atlantském m oceánu. Díky němu n zimy celkem teplé,, léta l nepříli liš teplá. roční úhrn srážek poměrn rně vysoký - 750 850 mm (v ČR R 500-600mm) Průměrn rná nejvyšší teplota 13,7 C Průměrn rná nejnižší teplota 5,7 C Průměrn rná teplota 9,8 C Průměrn rné srážky 793 mm
Rostlinstvo FloraHolland je největší ším aukčním trhem s řezanými květinami a rostlinami na světě. Největší vývozce tulipánů Keukenhof je největší ším m květinovým parkem v celé Evropě a Holandsku. v Holandsku se konají každým rokem tzv. květinov tinová korza, květinov tinové průvody.
Živočichové Živočišná výroba se na zemědělsk lské produkci podílí celými 70 % a zaměř ěřuje se předevp edevším m na chov skotu, drůbe beže e a prasat. četné druhy ptáků.. V početných koloniích hnízd zdí zejména rackové a rybáci ci.. Ze savců jsou jedinými původnp vodními druhy tuleni,, ostatní (králíci, zajíci ci, ježek ek západnz padní) ) byli přivezeni člověkem. Z obojživeln ivelníků se vyskytuje ropucha krátkonoh tkonohá a čolek obecný Fauna: kůň,, veverka, datel, čáp, tenkozobec opačný, ovce, platýs, garnát, sleď
Problémy životního prostřed edí znečištění vody těžt ěžkými kovy, dusičnany, fosfáty(pr ty(průmysl, zemědělstv lství), hlavně v deltách řek (Rýn, Maas, Scheldt), kyselé deště znečištění ovzduší výfukové plyny hnojiva a amonné plyny degenerace vegetace program udržiteln itelného rozvoje zemědělstv lství a dopravy snížen ení znečištění X zvýšen ení ceny paliv
Ochrana životního prostřed edí Vysoká hustota zalidnění (489/km² v roce 2009) potýkají se s velkými problémy ohledně ochrany ž.. p. první zákon o ochraně ž.. p. 1875, novelizován n 1993 (opatřen ení omezující možnosti znečištění) 2009 zavedeny čisté oblasti (v Utrechtu, Eindhovenu), tj. oblasti, kde mohou jezdit jenom kamiony, které mají zabudované filtrování sazí ve výfukovém m potrubí. minimáln lní skládkov dkování (3%, zbytek recyklován, nebo použit jako palivo kogeneračních zařízen zení) minimáln lní využívání fosfátů a dusičnan nanů
Děkujeme za pozornost