HASIČÍ RADÍ jak nakládat s topidly a komíny Topná sezóna již pomalu začíná a hasiči již zasahují u prvních požárů souvisejících s provozem topidel a komínů. Pamatujte, že pokud jste si ještě nenechali vyčistit komín a zkontrolovat topidlo, tak je nejvyšší čas to udělat a sehnat si kominíka. Požár od horkého popela Žádná topná sezóna se bohužel neobejde bez mnoha požárů souvisejících s topidly (ať už na plynná, kapalná, pevná paliva či elektrické spotřebiče) a komíny. Kromě technických závad na nich má významný podíl i lidská neopatrnost či neznalost. Za prvních šest měsíců roku 2009 evidovali hasiči celkem 423 požárů, které souvisely s provozem topidel a komínů. Je to nejvíce od roku 2006. Tyto požáry za sebou zanechaly škody za 61,306 mil.kč, dva lidé zemřeli a 44přitom bylo zraněno. V roce 2008 zasahovali hasiči u celkem 729 požárů (3,5 % ze všech požárů), které souvisely s provozem topidel a komínů. Škody způsobené těmito požáry se vyšplhaly na téměř 108 mil. Kč. Při těchto požárech přišlo 5 lidí o život a 76 osob bylo zraněno. Lidé bohužel mnohdy zapomínají na preventivní vyčištění komínů a rovněž při užívání topidel si často počínají neopatrně, jednou z nejčastějších příčin vzniku požáru v této oblasti je např. umístění hořlavých látek příliš blízko topidla. Svou roli hraje i fakt, že někteří občané přešli z plynového nebo elektrického vytápění opět na topení pevnými látkami (dřevo, uhlí), aniž tomu přizpůsobili komín. Požár od kamen Mezi nejčastější příčiny vzniku těchto požárů patří nesprávná obsluha topidla (v roce 2008 to bylo 146 případů), manipulace se žhavým popelem (104 požárů), umístění hořlavých látek v blízkosti topidla (77 případů), nebo špatné umístění či instalace topidla (54 případů), dále zazděný trám v komíně nebo spáry v komíně (90 případů), častou příčinou vzniku požáru byly také jiskry z komína nebo vznícení sazí (114 požárů). Nedostatečná údržba se pak podepisuje i na technických závadách komínů, kouřovodů a topidel, které způsobují požáry nebo úniky zplodin.
Stačí zanedbání údržby nebo chvilka nepozornosti a ohnivý kohout může spolknout celý váš domov. Proto neuškodí, když si zopakujeme základní pravidla užívání topidel a komínů. Ještě před topnou sezónou by si měl každý vyčistit kamna a seřídit kotel topení. Topí-li se pevnými palivy, zanesený komín vede nejen ke špatnému hoření, ale roste i nebezpečí vznícení sazí, škvíry v komínovém plášti zase hrozí vznikem požáru na půdě. U plynových kotlů je navíc nutná jak čistota komínových průduchů tak předepsaného tahu komína. Mnoha neštěstím může zabránit to, když si sami zkontrolujete, zda máte řádně upevněný kouřovod, zda není někde spotřebič nebo kouřovod propálený nebo zda fungují uzávěry komínových dvířek. Uživatel je povinen zajistit pravidelné odborné revize a kontroly stavu spotřebičů nebo čištění a kontroly komínů podle jednotlivých typů tepelných spotřebičů. Zatímco u elektrických spotřebičů můžete leccos zkontrolovat sami (např. přívodní šňůry, zásuvky i dimenzování pojistek proti případnému zkratu), pravidelnou prohlídku u tepelných spotřebičů na plyn a kontrolu komínu ponechejte na odborníkovi. Při prvním zatopení v sezóně kotel a komín raději příliš nenamáhejte a topte méně intenzivně. Při samotném užívání topidel bychom neměli zapomenout na dodržování několika bezpečnostních zásad. Nesmírně důležité je pravidelně čistit komín a kontrolovat jeho technický stav. Nečistoty v komíně totiž mohou snadno způsobit velké nepříjemnosti, ať již dlouhodobé žhnutí a následný otevřený požár nebo otravu lidí jedovatým oxidem uhelnatým. Pro ještě přijatelné zajištění bezpečnosti byste měli provést čištění a kontroly komínů a topidel alespoň před začátkem topné sezóny a po jejím skončení. Ačkoliv čištění vlastních komínů lze provádět svépomocí, lepší je se spolehnout na odborníky kominíky. O provedení čištění vydá kominík doklad. Revizi komínu je nutné provést v případě, že se chystáte ke komínu připojit nově jakýkoliv spotřebič, nebo chcete změnit druh paliva. Revizi komína je také nutné provést po každém požáru komína, a nebo po jeho opravě (úpravě). Komíny a kouřovody s připojenými tepelnými spotřebiči se musí udržovat v řádném stavebně technickém stavu, tj. komínový plášť by měl být udržován celistvý a neprodyšný, i starší komín by měl být řádně vyspárován a pokud možno omítnut. Dbejte na řádné zaústění kouřovodu do komína, dodržujte návody a technické podmínky stanovené výrobcem tepelných spotřebičů. I v případě komína může mít zanedbání neblahé následky. Špatné (netěsné) zaústění
kouřovodu do komínového tělesa může díky nekontrolovatelnému uvolňování zplodin způsobit vážné poškození zdraví. Zásada bezpečné vzdálenosti platí také pro komínové těleso, hořlavé látky by od něj měly být v půdních prostorách vzdáleny nejméně 1 metr riziko zvyšují zejména textil a seno. Do komínového zdiva nesmí zasahovat ani k němu těsně přiléhat žádné hořlavé stavební prvky (např. trám). Požáry často vznikají například žhnutím trámů zazděných v komíně (obvyklé zejména u starších staveb). Pamatujte, že za nezávadný stav komínů nese odpovědnost správce nebo majitel objektu, ne kominík. A co topidla? Při instalaci a údržbě topidel se řiďte návodem výrobce, který musí být připojen k výrobku. V žádném případě neinstalujte topidla bez odborné pomoci. Vždy je třeba dodržovat zásadu bezpečné vzdálenosti topidla od dalších předmětů v místnosti, stavebních konstrukcí a podlahových krytin. Podrobnosti lze nalézt v příloze vyhlášky č. 23/2008 Sb. na www.hzscr.cz/vyhlaska. Jakékoliv hořlavé látky a předměty, které se mohou vznítit, (ba i obyčejný hadr), skladujte pokud možno co nejdále od topidel. V žádném případě neodkládejte na topné či ohřevné plochy jakékoliv hořlavé předměty. Pozor zejména na barvy nebo laky! Topné těleso na pevná paliva zabezpečte ochrannou (nehořlavou) podložkou pod topidlem, které znemožní vznícení podlahy tvořené hořlavými materiály a zabrání také žhavým uhlíkům vypadlým z kamen zapálit okolní předměty. Pokud máte plynové vytápění, dodržujte lhůty revizí plynových spotřebičů (zpravidla jednou za 3 roky) a pravidelně kontrolujte, zda správně fungují. Nebezpečí hrozí zejména u otevřených spotřebičů, kde při samovolném uvolňování plynu může dojít k otravě. Uživatelé plynového kotle musí minimálně jednou ročně zajistit kontrolu celého spalovacího procesu, čistotou hořáků počínaje a funkcí pojistkového ventilu či termostatu konče. Topidla potřebují pro svou správnou funkci dostatečný přívod vzduchu. U některých druhů topidel (např. u karmy) hrozí v případě nedostatečného odvětrání větrání otrava oxidem uhelnatým. Každé topidlo a komín jekonstruováno na určitý druh paliva a jeho používání je nutné dodržovat. Pokud přejdete z jednoho druhu paliva na druhý (např. z plynového vytápění na topení dřevem), vždy si nechte u odborníků zkontrolovat, zda je váš komín pro tuto změnu vhodný. Pro topení nepoužívejte nic, co do kamen nepatří např. biologický či jiný odpad (sláma, umělohmotné lahve apod.). Má to nejen nezanedbatelné ekologické důsledky, ale zvyšuje se i riziko poškození kotle, kamen, kouřovodu nebo komína, čímž roste také nebezpečí vzniku požáru. Dávejte si pozor i na spalování vlhkého dřeva, komín se přitom zanáší větším množstvím sazí a tím se zvyšuje i riziko požáru. Klesá jeho výhřevnost, odpařená voda navíc negativně působí na tepelnou techniku a proces spalování. Kamna na pevná paliva nesmíte nikdy zapalovat pomocí vysoce hořlavých kapalin (např. benzínu), vždy hrozí vznícení hořlavých par a vážné zranění. V případě topidel na pevná paliva dávejte bedlivý pozor na žhavý popel. Nechte jej zcela vychladnout a pak uložte do nehořlavých nádob (např. kovu), které jsou neporušené, uzavíratelné a umístěné v bezpečné vzdálenosti od hořlavých látek a stavebních konstrukcí z hořlavých hmot. Vyvarujte se ukládání žhavého popela do plastových popelnic, ty se totiž mohou pak žárem zdeformovat. Kvůli špatnému
uložení popela každoročně dochází k požárům nejen popelnic a kontejnerů, ale i obytných a hospodářských budov. Hasiči mohou za špatně vyčištěný komín nebo jiné porušení zásad bezpečného provozu topidel a komínů udělit i desetitisícové pokuty. Pamatujte, že zkontrolovaný a dobře vyčištěný a seřízený tepelný spotřebič přináší nejen spolehlivější provoz a požadovaný výkon, ale i významnou úsporu paliva. V případě vzniku požáru sazí v komíně urychleně odstraňte veškerý hořlavý materiál z blízkosti komínového tělesa. Zavolejte hasiče na linku 150 nebo 112. Požár sazí v komíně nikdy nehaste vodou, mohlo by dojít k jeho popraskání nebo dokonce výbuchu. Do příjezdu hasičů se můžete pokusit zkrotit plameny pomocí vhazování písku vymetacími dvířky nebo ze střechy do komína. Pokud požár vznikne od topidla na plyn nebo elektřinu, musíte ze všeho nejdříve vypnout přívod energie. I když se vám podaří oheň uhasit vlastními silami a budete chtít uplatnit náhradu způsobené škody u pojišťovny, měli byste zavolat hasiče-vyšetřovatele. Pamatujte, že čas věnovaný pozornému dodržování pravidel bezpečného nakládání s topidly a komíny se vám mnohokrát vyplatí. Důsledná preventivní opatření ochrání zdraví vaše i vašich dětí a zabezpečí váš majetek před požáry. Při uskladňování uhlí, briket a dalších topných látek dejte pozor na riziko samovznícení. Tyto materiály byste měli skladovat tak, aby nenavlhly nebo nebyly uskladněny v příliš velkých vrstvách (nad 1,5 m). Jen v roce 2007 došlo kvůli samovznícení uhlí k 91 požárům, celková škoda dosáhla téměř 22 mil. Kč. Skladovací plocha musí být před naskladněním řádně vyčištěna a nenavlhlá. Stěny uhelny řádně omítnuté, protože např. cihlová drť prokazatelně urychluje proces samovznícení. Uhlí skladujte odděleně od ostatních paliv a vždy zvlášť novou navážku od staré. V jeho blízkosti zamezte umístění zdrojů tepla rozvody trubek od topení, páry nebo teplé vody. Pozor také na manipulaci se zdroji otevřeného ohně (svíčka, cigareta, zapalovač) v blízkosti topiva. Pravidelně kontrolujte, zda nedochází k nárůstu teploty uvnitř uskladněného topiva. Pokud zjistíte, že se teplota výrazně zvýšila (za kritickou mez je považováno 65 C), uhlí přeházejte nebo přeneste na volné místo, kde ho uskladněte do vrstvy vysoké maximálně několik desítek cm a nechte ho vychladnout. Zmiňme závěrem několik ilustrativních příkladů požárů od topidel nebo komínů: Zhruba loni touto dobou - dne 15.9. 2008 - likvidovali hasiči požáru rodinného domku v Miloticích nad Opavou (okres Bruntál), který byl způsoben vznícením sazí v komíně. Oheň během chvíle poničil část střechy a půdu, škoda přesáhla 100 tisíc Kč. V květnu roku 2008 zase na svou neopatrnost doplatil muž v obci Litobratřice na Znojemsku. V jeho rodinném domku začalo hořet dřevo a postel, které byly umístěny příliš blízko rozpálených kamen. Dotyčný při tomto požáru přišel o život. Méně tragické, přesto citelné, měl požár dílny u rodinného domu, který dne 25.12.2008 likvidovali hasiči ve Vrchlabí. Požár způsobila neopatrnost majitele, který ponechal v blízkosti topidla starší proutěný prádelní koš s palivovým dřívím. Působením sálavého tepla došlo ke vznícení proutěného koše se dřevem a následně k vyhoření celé dílny.
Právě hořlavé materiály ponechané v těsné blízkosti podomácku zhotoveného a nevhodně nainstalovaného topidla na tuhá paliva způsobily dne 26. 12. 2008 požár skladu zemědělského nářadí v Hrošce na Rychnovsku. NA místě tehdy zasahovalo sedm jednotek požární ochrany a předběžně vyčíslené škody dosáhly 200 000 Kč. A zdánlivá drobnost zapnutý elektrický přímotop postavený přímo na koberci způsobila velmi dramatickou situaci v obytném domu v Brně. Koberec se vzňal a při následném rozsáhlém požáru museli hasiči zachránit osm lidí a dalších pět evakuovat. Že se požáry související s topidly komíny nevyhýbají i větším objektům, o tom svědčí požár v pizzerii v obchodní galerii v Brně dne 29.1.2009. Kovové těleso komínu totiž zřejmě nemělo odpovídající tepelnou izolaci a žár při topení zapálil elektroinstalaci i další materiály v jeho těsné blízkosti. Zásah hasičů si vyžádal evakuaci 19 lidí a zastavení provozu blízkého multikina a okolních obchodů, protože bylo nutné vypnout elektrický proud. Velkým nešvarem je používání hořlavých kapalin při zatápění. Stačí vzpomenout tragickou událost, ke které došlo dne 1.12. 2008 v obci Zborovice na Kroměřížsku. Muž se zde pokoušel zatopit v kamnech s pomocí benzínu, přitom se polil a od hořící cigarety začalo jeho oblečení hořet. Utrpěl přitom těžké popáleniny. O tom, že žhavý popel nepatří do plastové nádoby, se dne 18. září 2009 přesvědčili uživatelé domu v obci Vítězná Kocléřov na Trutnovsku. Od žhavého popela začala popelnice hořet. Plameny se pak rychle šířily přes dřevěnou kůlnu až na rodinný dům, který byl řádně poničen. Hmotná škoda byla předběžně odhadnuta na 700 tisíc korun. Že riziko nehrozí jen doma, o tom svědčí tragický případ z 15. října 2007, který se odehrál na Trutnovsku. V kabině zaparkovaného nákladního automobilu začaly hořet věci umístěné příliš blízko naftového topení. Řidič sice zachránil doklady a osobní věci, když se ale pokusil požár uhasit, zůstal uvězněn v kabině a na následky udušení zemřel. Při zanedbávání údržby topidel a komínů však hrozí i nebezpečí otravy jedovatými plyny. Dokládá to případ ze 7.1. 2009, kdy byli hasiči v Pardubicích přivoláni k úniku velmi jedovatého oxidu uhelnatého. Tři osoby byly nebezpečným plynem přiotráveny zdravotnická záchranná služba je musela převézt do nemocnice. Ukázalo se, že majitel bytu měl vývod z plynového kotle v koupelně a z digestoře v kuchyni svedený do jednoho komínu. Hasiči majiteli doporučili nechat si kotel zkontrolovat odbornou firmou. Oxid uhelnatý je bezbarvý plyn bez chuti a bez zápachu, lehčí než vzduch, který vzniká při nedokonalém spalování. Po několika nádeších může člověk upadnout do bezvědomí a zemřít. K případům otravy dochází např. při užívání plynových průtokových ohřívačů (karem), když není zajištěno dostatečné větrání v dané místnosti. K otravě však může snadno dojít i tehdy, pokud není v pořádku odvod spalin z topidla, komín je zanesen sazemi apod. Prevence je jednoduchá: pravidelné kontroly komínů, pravidelné kontroly topidel, zejm. plynových zařízení, na trhu lze rovněž zakoupit CO alarmy, které dokáží upozornit na nebezpečnou hladinu tohoto jedovatého plynu v ovzduší.