BEZPEČNOSTNÍ PROGRAM

Bezpečnostní program Strana 1/123 BEZPEČNOSTNÍ PROGRAM ve smyslu zákona č. 224/2015 Sb. (zákon o prevenci závažných havárií) SIAD Czech, spol. s r.o. Výrobna acetylenu a plnírna technických plynů Braňany Za SIAD Czech, spol. s r.o. předkládá: Ing. Ivo Lukas prokura Aktualizace 5/2016 TLP, spol. s r.o

Bezpečnostní program Strana 2/123 Název dokumentu: Bezpečnostní program SIAD Czech, spol. s r.o., výrobna acetylenu a plnírna technických plynů Braňany, ve smyslu zákona č. 224/2015 Sb. Za provozovatele ověřil: SIAD Czech, spol. s r.o. Mgr. Filip Lukáš Manažer SEQ Za zhotovitele dokumentu: TLP, spol. s r.o. Zdeněk Čejka jednatel Vedoucí řešitel Ing. Josef Schinzel Rozdělovník: Výtisk č. 1 SIAD Czech, spol. s r.o. 2 Krajský úřad Ústeckého kraje 3 TLP, spol. s r.o. (archiv zpracovatele dokumentu) TLP, spol. s r.o

Bezpečnostní program Strana 3/123 Číslo změny (revize) Číslo strany dokumentu List revizí a změn Bezpečnostní program Důvod a stručný popis změny Datum nové platnosti Změnu, revizi provedl 1 celý Revize a aktualizace po 5 letech a změna 15.5. 2016 zhotovitel dokument legislativy - zákon č. 224/2015 Sb. dokumentu 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 TLP, spol. s r.o

Bezpečnostní program Strana 4/123 Obsah Obsah... 4 Zkratky... 8 Definice pojmů... 9 Úvod... 11 1. Základní informace o objektu... 12 1.1. Identifikační údaje o provozovateli a objektu... 12 1.1.1. Identifikace provozovatele... 12 1.1.2. Identifikace objektu... 12 1.1.3. Identifikace osoby oprávněné jednat jménem provozovatele... 12 1.2. Identifikační údaje o právnické osobě podílející se na vypracování bezpečnostního programu... 13 1.3. Údaje o činnosti a zaměstnancích... 13 1.3.1. Hlavní a vedlejší provozované činnosti, povolení a oprávnění k těmto činnostem. 13 1.3.2. Historie společnosti a objektu... 13 1.3.3. Počty zaměstnanců v objektu... 14 1.4. Popis objektu... 15 1.4.1. Lokalizace objektu a charakter jeho okolí... 15 1.4.2. Základní členění objektu na jednotlivá zařízení... 16 1.4.3. Technologii a způsob nakládání s nebezpečnými látkami... 18 1.4.4. Vykonávané činnosti s vlivem na bezpečnost... 20 1.4.5. Meteorologické charakteristiky lokality objektu... 21 2. Posouzení rizik závažné havárie... 24 2.1. Identifikace zdrojů rizik... 24 2.1.1. Přehled nebezpečných látek v objektu... 24 2.1.2. Identifikace a výběr zdrojů rizika pro podrobnou analýzu... 25 2.1.3. Popis vybraných zdrojů rizika a jejich zobrazení v mapě... 33 2.2. Analýza rizik... 38 2.2.1. Identifikace možných situací a příčin závažné havárie... 38 2.2.2. Odhad následků identifikovaných scénářů závažných havárií... 45 2.2.3. Posouzení vlivu na životní prostředí, zvířata a majetek... 54 2.2.4. Grafické znázornění dosahu limitních hodnot... 54 2.3. Odhad výsledné roční frekvence závažných havárií... 55 2.3.1. Stanovení míry skupinového rizika identifikovaných scénářů... 56 2.3.2. Výsledky a postup posouzení vlivu lidského činitele... 57 2.4. Hodnocení rizik... 61 2.4.1. Hodnocení přijatelnosti rizika závažných havárií... 61 2.4.2. Celkové hodnocení rizika objektu... 61 2.5. Seznam informačních zdrojů použitých při analýze rizik... 62 3. Zásady, cíle a politika prevence závažné havárie... 63 3.1. Zásady a celkové cíle prevence závažné havárie... 63 3.2. Politika prevence závažné havárie... 63 TLP, spol. s r.o

Bezpečnostní program Strana 5/123 3.3. Veřejná přístupnost politiky prevence závažné havárie... 64 3.4. Konkrétní cíle a úkoly prevence závažné havárie pro jednotlivé oblasti... 64 3.5. Adekvátnost cílů, zásad a politiky prevence závažné havárie a opatření k omezení následků havárie... 66 3.6. Integrace prevence závažné havárie... 66 4. Systém řízení bezpečnosti... 67 4.1. Náležitosti charakteristiky systému řízení bezpečnosti... 67 4.1.1. Charakteristika systému řízení bezpečnosti, struktura a úrovně... 67 4.1.2. Struktura a přehled vnitřních předpisů souvisejících se systémem řízení bezpečnosti... 69 4.1.3. Přístupnost systému řízení bezpečnosti zaměstnancům... 69 4.1.4. Organizační zajištění klíčových prvků systému řízení bezpečnosti... 70 4.2. Lidské zdroje v objektu a jejich řízení... 75 4.2.1. Zaměstnanci s vlivem na omezování rizik nebo s vlivem na vznik závažných havárií... 75 4.2.2. Vedoucí pracovní pozice a jejich odpovědnost... 78 4.2.3. Řízení lidských zdrojů, výchova a vzdělávání... 79 4.2.4. Aktivní přístup zaměstnanců k problematice prevence závažné havárie... 85 4.3. Řízení provozu objektu... 87 4.3.1. Posuzování provozních činností z hlediska možnosti vzniku závažné havárie... 87 4.3.2. Provozní činnosti s vlivem na vznik závažné havárie... 87 4.3.3. Provozní činnosti s možným vlivem na vznik havarijního znečištění ovzduší, vod a půdy... 87 4.3.4. Povinnost zpracovat a zavést bezpečné postupy pro identifikované rizikové činnosti... 88 4.3.5. Zavedené bezpečné postupy (instrukce) pro výkon provozních činností významných z hlediska bezpečnosti... 88 4.3.6. Požadavky na bezpečné postupy (instrukce)... 89 4.3.7. Bezpečné postupy (instrukce) pro různé fáze provozování technologických zařízení... 89 4.3.8. Bezpečné postupy (instrukce) pro provádění údržby zařízení a technologických komponent... 89 4.3.9. Harmonogramy údržby, kontrol a revizí u objektů, technických zařízení a technologií... 90 4.3.10. Systematické ověřování funkčnosti signalizačních, bezpečnostních a regulačních systémů a vedení záznamů o ověřování... 90 4.3.11. Důležité aspekty bezpečných postupů (instrukcí)... 90 4.3.12. Soulad zavedených bezpečných postupů s provozními předpisy výrobce zařízení a s obecně platnými předpisy... 90 4.3.13. Účast zaměstnanců při zpracování bezpečných postupů... 91 4.3.14. Dostupnost bezpečných postupů pro zaměstnance, kteří vykonávají provozní činnosti spojené s rizikem závažné havárie... 91 4.3.15. Seznamování zaměstnanců s bezpečnými postupy... 91 4.3.16. Prověřování znalosti bezpečných postupů... 92 4.3.17. Systém odborného a nestranného posuzování bezpečných postupů... 92 4.3.18. Systém aktualizace bezpečných postupů v souvislosti s novými vědeckotechnickými poznatky... 92 TLP, spol. s r.o

Bezpečnostní program Strana 6/123 4.3.19. Aktualizace bezpečných postupů na základě zkušeností z provozu a výsledků kontrol a revizí... 93 4.3.20. Organizačně řídící normy ukládající zaměstnancům dodržovat bezpečné postupy... 93 4.4. Řízení změn v objektu... 94 4.4.1. Postupy v procesu řízení změn v technologických a technických řešeních... 94 4.4.2. Postupy v procesu řízení změn v provozních činnostech... 95 4.4.3. Postupy v procesu řízení změn v programovacích systémech... 95 4.4.4. Postupy v procesu řízení změn v personálním obsazení... 95 4.4.5. Postupy v procesu řízení změn při změně vnitřních a vnějších podmínek... 95 4.4.6. Součásti procesu plánování a provádění změn... 96 4.4.7. Personální odpovědnost za dílčí části procesu řízení změn... 97 4.4.8. Zásady kontrolní činnosti po provedené změně... 98 4.4.9. Opravná opatření vyvolaná kontrolou po provedené změně... 98 4.5. Havarijní plánování... 99 4.5.1. Zásady a postupy zjišťování a odhalování možných situací a stavů s potenciálem vyvolat závažnou havárii... 99 4.5.2. Zásady a postupy umožňují identifikovat možné havarijní situace, vzniklé změnou vnějších nebo vnitřních podmínek... 99 4.5.3. Zásady a postupy akceptující podněty a zkušenosti zaměstnanců, externích organizací, správních úřadů, záchranných složek apod.... 99 4.5.4. Postupy a pravidla zpracování opatření pro ochranu a zásah k omezení následků závažné havárie... 100 4.5.5. Organizační zajištění materiálně technických prostředků a lidských zdrojů pro případy závažných havarijních situací... 100 4.5.6. Externí spolupráce s dalšími subjekty při likvidaci závažných havarijních situací 101 4.5.7. Přehled kontaktů se složkami integrovaného záchranného systému... 101 4.5.8. Přehled kontaktů s odbornými pracovišti správních úřadů a dalšími odbornými institucemi... 101 4.5.9. Přehled kontaktů na provozovatelem určené pracovníky pohotovostních služeb a obsluh... 101 4.5.10. Činnosti a konkrétní odpovědnosti vybraných zaměstnanců v případě vzniku závažných havarijních stavů... 101 4.5.11. Grafická znázornění v dokumentech havarijního plánování... 102 4.5.12. Průběžná aktualizace dokumentů havarijního plánování... 102 4.5.13. Případy aktualizace dokumentů havarijního plánování... 102 4.5.14. Prověřování připravenosti havarijních sil a prostředků... 102 4.5.15. Systém plánování, realizace a vyhodnocování prověřovacích a tematických cvičení... 103 4.5.16. Zaměření prověřovacích a tematických cvičení... 103 4.5.17. Zavádění a realizace opatření vyplývajících z výsledků prověřovacích a tematických cvičení... 103 4.5.18. Informování zaměstnanců o výsledcích cvičení a o přijatých opatřeních opatření vyplývajících z výsledků prověřovacích a tematických cvičení... 103 4.5.19. Organizačně technické řešení situace při náhlém výpadku elektrického zdroje.. 104 4.6. Sledování a hodnocení plnění cílů stanovených politikou a systémem řízení bezpečnosti... 105 4.6.1. Průběžné sledování a hodnocení plnění stanovených úkolů a cílů... 105 TLP, spol. s r.o

Bezpečnostní program Strana 7/123 4.6.2. Postupy zahrnující systém hlášení, evidence a vyšetřování závažných havárií, nehod, skoronehod nebo selhání bezpečnostních a ochranných opatření... 108 4.7. Audit systému řízení bezpečnosti a politiky prevence závažné havárie... 112 4.7.1. Systém plánování interních kontrol a jejich zaměření... 112 4.7.2. Provádění nezávislého auditu zaměřeného na ověření správnosti politiky a systému řízení bezpečnosti... 112 4.7.3. Provádění nezávislého auditu zaměřeného na ověření úrovně naplňování bezpečnostní politiky prostřednictvím systému řízení bezpečnosti... 113 4.7.4. Přehled kontrolovaných oblastí významných z hlediska prevence závažné havárie... 114 4.7.5. Zásady a postupy kontrolní činnosti... 115 4.7.6. Evidence a archivace záznamů z provedených kontrol... 116 4.7.7. Předmět prověřování plnění úkolů prevence závažné havárie... 116 4.7.8. Způsob stanovení a realizace přijatých opatření... 117 4.7.9. Způsob sledování a vyhodnocování vhodnosti a účinnosti stanovených opatření... 118 4.7.10. Důležité aspekty systému prověřování politiky a systému řízení bezpečnosti... 119 5. Závěrečné shrnutí... 120 6. Přílohy... 122 7. Literatura... 123 TLP, spol. s r.o

Bezpečnostní program Strana 8/123 Zkratky V dokumentu byly použity následující zkratky: BOZP ČR HZS IZS MU MŽP NL PČR PO PP PZH SŘ SŘPZH TL VZV ZR ZZS ŽP bezpečnost a ochrana zdraví při práci Česká republika hasičský záchranný sbor integrovaný záchranný systém mimořádná událost Ministerstvo životního prostředí nebezpečná látka Policie České republiky požární ochrana polypropylen prevence závažných havárií systém řízení systém řízení prevence závažné havárie Tlaková láhev vysokozdvižný vozík zdroj rizika zdravotnická záchranná služba životní prostředí V dokumentu jsou dále použity zkratky všeobecně známého významu a zkratky vyjadřující typová označení, označení veličin, jednotek výpočtových faktorů apod. TLP, spol. s r.o

Bezpečnostní program Strana 9/123 Definice pojmů V dokumentu jsou uplatňovány následující pojmy: domino efekt ekologická újma frekvence (četnost) iniciační událost LC 50 nebezpečná látka [1] objekt poškození ŽP provozovatel [1] riziko [1] scénář [1] skladováním [1] skupinové riziko sousedním objektem [1] společnost, SIAD Czech umístění nebezpečné látky [1] Možnost zvýšení pravděpodobnosti vzniku nebo následků závažné havárie v důsledku vzájemné blízkosti zařízení, objektů nebo skupiny a umístění nebezpečných látek. Ztráta nebo oslabení přirozených funkcí ekosystémů, vznikajících poškozením jejich složek nebo narušením vnitřních vazeb a procesů v důsledku lidské činnosti. Počet výskytů určité hodnoty určitého sledovaného znaku, nejčastěji za stanovenou časovou jednotku. Selhání zařízení nebo nerovnováha systému, jenž mohou potenciálně zapříčinit závažnou havárii; je to událost, která je výchozím bodem pro sestavení scénáře havárie. Koncentrace látky v ovzduší, která je smrtelná pro 50% testovaných organismů exponovaných touto koncentrací stanovenou dobu. Vybraná nebezpečná chemická látka nebo chemická směs podle chemického zákona, splňující kritéria stanovená v příloze č. 1 k zákonu [1], v tabulce I nebo uvedená v příloze č. 1 k zákonu [1], tabulce II a přítomná v objektu jako surovina, výrobek, vedlejší produkt, meziprodukt nebo zbytek, včetně těch látek, u kterých se dá důvodně předpokládat, že mohou vzniknout v případě závažné havárie. Celý prostor, popřípadě soubor prostorů, ve kterém je umístěna jedna nebo více nebezpečných látek v jednom nebo více zařízeních, užívaných právnickou nebo podnikající fyzickou osobou, včetně společných nebo souvisejících infrastruktur a činností. Zhoršování stavu ŽP znečišťováním nebo jinou lidskou činností nad míru stanovenou zvláštními předpisy. Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, která užívá nebo bude užívat objekt, ve kterém je nebo bude nebezpečná látka umístěna v množství, které je nejméně rovno množství uvedenému v příloze č. 1 k zákonu [1] v sloupci 2 tabulky I nebo II, nebo který byl zařazena do skupiny A nebo B rozhodnutím krajského úřadu. Pravděpodobnost vzniku nežádoucího specifického účinku, ke kterému dojde během určité doby nebo za určitých okolností. Variantní popis rozvoje závažné havárie, popis rozvoje příčinných a následných na sebe navazujících a vedle sebe i posloupně probíhajících událostí, a to buď spontánně probíhajících a nebo probíhajících jako činnost lidí, které mají za účel zvládnout průběh závažné havárie. Umístění určitého množství nebezpečných látek pro účely uskladnění, uložení do bezpečného opatrování nebo udržování v zásobě. Riziko, jemuž je vystaveno obyvatelstvo v okolí objektu. Riziko je vyjádřeno jako vztah mezi frekvencí závažné havárie a počtem usmrcených osob v jejím důsledku. Objekt nacházející se v takové blízkosti jiného objektu, v důsledku které se zvyšuje pravděpodobnost vzniku nebo následky závažné havárie. SIAD Czech, spol. s r.o. Projektované množství nebezpečné látky, která je nebo bude vyráběna, zpracovávána, používána, přepravována nebo skladována v objektu nebo u které lze důvodně předpokládat, že se při ztrátě kontroly nad průběhem průmyslového chemického procesu nebo při vzniku závažné havárie může v objektu nahromadit. TLP, spol. s r.o

Bezpečnostní program Strana 10/123 zařízení [1] závažná havárie [1] zdroj rizika (nebezpečím) [1] znečištění ŽP Technická nebo technologická jednotka, ve které je nebezpečná látka vyráběna, zpracovávána, používána, přepravována nebo skladována, a která zahrnuje rovněž všechny části nezbytné pro provoz, zejména stavební objekty, potrubí, skladovací tankoviště, stroje, průmyslové dráhy a nákladové prostory. Mimořádná, částečně nebo zcela neovladatelná, časově a prostorově ohraničená událost, zejména závažný únik nebezpečné látky, požár nebo výbuch, která vznikla nebo jejíž vznik bezprostředně hrozí v souvislosti s užíváním objektu, vedoucí k vážnému ohrožení nebo vážným následkům na životech lidí a zvířat a životní prostředí nebo majetku a zahrnující jednu nebo více nebezpečných látek. Vlastnost nebezpečné látky nebo fyzická či fyzikální situace vyvolávající možnost vzniku závažné havárie. Vnášení takových fyzikálních, chemických nebo biologických činitelů do ŽP v důsledku lidské činnosti, které jsou svou podstatou nebo množstvím cizorodé pro dané prostředí. TLP, spol. s r.o

Bezpečnostní program Strana 11/123 Úvod Objekt SIAD Czech, spol. s r.o., výrobna acetylenu a plnírna technických plynů Braňany (dále SIAD Czech) byl dle 6 zákona č. 353/1999 Sb. (později dle 5 zákona č. 59/2006 Sb.) zařazen do skupiny A, z tohoto důvodu vyplynula pro společnost povinnost vypracovat Bezpečnostní program prevence závažné havárie. Rozsah a struktura dokumentu odpovídala předpisům platným v době vypracování dokumentu, tedy zákonu č. 353/1999 Sb. a příloze č. 2 k vyhlášce č. 8/2000 Sb. V rámci následné aktualizace (červenec 2008) byly pouze doplněny odkazy na nové předpisy, které danou problematiku řeší. Aktualizace dokumentu Bezpečnostní program byla provedena se stavem k 30. březnu 2016. Obsah a struktura dokumentu byla při aktualizaci změněna podle nově platných předpisů: [1] Zákon č. 224/2015 Sb. o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. [2] Vyhláška č. 227/2015 Sb. o náležitostech bezpečnostní dokumentace a rozsahu informací poskytovaných zpracovateli posudku. Účelem bezpečnostního programu je: vytvoření kontrolního mechanismu zdrojů rizik, které by v případě havárie mohly způsobit vážné následky, posouzení míry rizika manipulovaných nebezpečných chemických látek v objektu, zabezpečení komplexního řešení problematiky prevence vzniku závažných havárií a minimalizace možnosti rozvoje případné závažné havárie, zabezpečení systémového přístupu ke způsobu zvládání závažných havárií a vytváření podmínek k minimalizaci případných negativních následků havárií jak v objektu, tak i v jeho okolí, zvýšení bezpečnosti a spolehlivosti provozovaných zařízení, poskytnutí podkladů pro uzavření povinného pojištění, které zákon [1] nařizuje. TLP, spol. s r.o

Bezpečnostní program Strana 12/123 1. Základní informace o objektu 1.1. Identifikační údaje o provozovateli a objektu 1.1.1. Identifikace provozovatele Provozovatelem objektu je společnost SIAD Czech, spol. s r.o., která je zapsána v obchodním rejstříku vedeném u Městského soudu v Praze, v oddílu C 16942. Datum zápisu: 25. ledna 1993. Obchodní název provozovatele: SIAD Czech, spol. s r.o. Adresa sídla provozovatele: K Hájům 2606/2b, Stodůlky, 155 00 Praha 5 Spojení (tel/fax/e-mail): + 420 235 097 520; + 420 235 097 525 siad@siad.cz IČ: 481 17 153 1.1.2. Identifikace objektu Název objektu: Adresa objektu: SIAD Czech, spol. s r.o., výrobna acetylenu a plnírna technických plynů Braňany 193, okres Most GPS souřadnice: 50.5432925N, 13.7104267E 1.1.3. Identifikace osoby oprávněné jednat jménem provozovatele Osobami oprávněnými jednat jménem provozovatele jsou: Jméno a příjmení: Funkce: Adresa bydliště: Ing. Ivo Lukas prokura Bellevue 3243, Kročehlavy, 272 01 Kladno Osobou oprávněnou jednat jménem provozovatele v oblasti prevence závažné havárie je: Jméno a příjmení: Mgr. Filip Lukáš Funkce: Manažer SEQ Spojení: tel., fax, mobil +420 235 097 539, +420 235 097 525, +420 775 389 841 e-mail Filip_Lukas@siad.eu TLP, spol. s r.o

Bezpečnostní program Strana 13/123 1.2. Identifikační údaje o právnické osobě podílející se na vypracování bezpečnostního programu Bezpečnostní program objektu i jeho aktualizaci vypracovala, na základě dodaných podkladů a ve spolupráci s provozovatelem, externí odborná firma, zabývající se problematikou bezpečnostního inženýrství: Obchodní název: TLP, spol. s r.o. Adresa sídla: Nučická 1746/9, Praha 10, PSČ 100 05. IČO: 430 03 923 1.3. Údaje o činnosti a zaměstnancích 1.3.1. Hlavní a vedlejší provozované činnosti, povolení a oprávnění k těmto činnostem Hlavním předmětem podnikání SIAD Czech, spol. s r.o., dle výpisu z Obchodního rejstříku, viz příloha č. 6, je: Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona Montáž, opravy, revize a zkoušky plynových zařízení a plnění nádob plyny Výroba nebezpečných chemických látek a nebezpečných chemických směsí a prodej chemických látek a chemických směsí klasifikovaných jako vysoce toxické a toxické Distribuce pohonných hmot Provozovanou činností v objektu, související s manipulacemi s nebezpečnými látkami, je: Výroba acetylenu Plnění acetylenu Skladování tlakových lahví Stáčení acetonu Přehled integrovaných povolení (IP): Integrované povolení pro zařízení Výroba acetylenu (č.j. 1293/ŽPZ/07/IP-136/Rc, změna č.j. 3348/ZPZ/2014/IP-136/Z1/Sk) 1.3.2. Historie společnosti a objektu SIAD Czech je 100 %-ní dceřinou společností vedoucí italské společnosti v oblasti výroby a distribuce technických plynů SIAD S.p.A se sídlem v Bergamu. SIAD S.p.A je mezinárodní společnost vytvořená tradiční italskou plynařskou soukromou (rodinou) firmou a nadnárodní společností PRAXAIR, Inc. SIAD S.p.A na českém trhu operuje prostřednictvím zastupitelské kanceláře od roku 1991. SIAD Czech byla založena v roce 1993. Do roku 1996 spočívala činnost společnosti SIAD Czech v dovozu plynů z Itálie a jejich distribuci v České republice. Vzhledem k obchodním výsledkům na českém trhu, dosaženým za dobu dvou roků, se rozhodlo vedení společnosti SIAD S.p.A. investovat v České republice do výrobny acetylénu a plnící stanice technických plynů. TLP, spol. s r.o

Bezpečnostní program Strana 14/123 V letech 1997 1998 vznikl dle italského projektu objekt nazvaný Výrobna acetylenu a plnírna technických plynů společnosti SIAD Czech v Braňanech okr. Most. Objekt v této podobě, s průběžně prováděnými drobnými úpravami, nezásadního vlivu na technologii a bezpečnost, fungoval až do roku 2002. Od roku 1999, po schválení Státním ústavem pro kontrolu léčiv (SÚKL), zahájil SIAD výrobu, distribuci a prodej medicinálních plynů pro zdravotnictví. V květen 2002 byla v areálu provedena rekonstrukce a rozšíření manipulační plochy technických plynů, čímž došlo k zefektivnění výroby. Z bezpečnostního hlediska má tato úprava za následek zvětšení maximálně možného množství vyráběných a distribuovaných technických plynů nacházejících se v objektu. 1.3.3. Počty zaměstnanců v objektu Směnoví zaměstnanci v SIAD Czech pracují v nepřetržitém provozu v osmihodinových, respektive dvanáctihodinových směnách. Členění zaměstnanců po směnách je následující: Tab. č. 1 Počty zaměstnanců a jejich členění po směnách Celkem (THP+D) Z toho denní Z toho směny Úsek technického ředitele 22 6 16 Úsek SEQ 2 2 Externisté 7 7 Celkem 31 15 16 TLP, spol. s r.o

Bezpečnostní program Strana 15/123 1.4. Popis objektu 1.4.1. Lokalizace objektu a charakter jeho okolí Objekt SIAD Czech je situován na ploše cca 1,0 ha v nadmořské výšce 420 450 m na severovýchodní straně obce Braňany v okrese Most. Mimo areál SIAD Czech Braňany je umístěna prodejna svařovacích potřeb a sklad tlakových láhví pro drobný prodej. Celý areál je oplocen 2 m vysokým pletivovým plotem. Objekt je 24 hodin střežen externí strážní službou, vstup osob a vjezd automobilů je zapisován do knihy návštěv, resp. knihy vjezdu. Příjezd k objektu je po obecní účelové komunikaci odbočené v Braňanech z okresní komunikace III. třídy spojující města Most a Bílina. V jihozápadním rohu objektu je jediná brána pro vjezd silničních vozidel a branka pro vstup osob do objektu. Situování areálu je patrné z následujícího snímku. Obrázek č. 1 Situování objektu SIAD Czech výřez mapy Situování objektu a jeho nejbližší okolí jsou patrné z následujícího detailnějšího snímku. TLP, spol. s r.o

Bezpečnostní program Strana 16/123 Obrázek č. 2 Objekt SIAD Czech a jeho nejbližší okolí 1.4.2. Základní členění objektu na jednotlivá zařízení Identifikovaná riziková zařízení obsahující nebezpečné látky, včetně jejich maximální kapacity, jsou uvedena v následující tabulce. Tab. č. 2 Zařízení objektu obsahující nebezpečné látky P. č. Zařízení Umístění Nebezpečná látka Skupenství látky Množst. Q [kg] STACIONÁRNÍ zařízení v objektu 1. Výrobní jednotka acetylenu (reaktor, plynojem, kompresor, cca 50 m potrubního propojení DN 100 a 150) 2. Plnící zařízení acetylenu (2x plnící sál 288 plnících míst lahví, 3x plnící místo svazků, potrubní rozvod cca 200 m DN 12) 3. Naplněné lahve a svazky (110 palet po 13 lahvích, 15 svazků po 16 lahvích) 4. Naplněné lahve (lahve 2 10 kg, 6 palet po 13 lahvích, 3 svazky po 16 láhvích) 5. Naplněné svazky (2 svazky po 16 lahvích) Výrobna acetylenu Acetylen Plyn 50 Plnírna acetylenu Acetylen Plyn 2 700 Skladovací plocha naplněných lahví acetylenu Skladovací plocha technických plynů Plnírna technických plynů Acetylen Hořlavý plyn pod tlakem Vodík Plyn 90 17 220 Vodík Plyn 24,4 TLP, spol. s r.o

Bezpečnostní program Strana 17/123 P. č. Zařízení Umístění Nebezpečná látka Skupenství látky Množst. Q [kg] 6. Naplněné lahve (max. 50 lahví 2 30 kg) 7. Zásobník kyslíku (31 m 3 + 10 m 3 ) 8. Naplněné lahve (115 palet po 13 lahvích) 9. Zásobník acetonu (6 m 3 ) 10. Kontejner (36x) 11. Tlakové lahve (láhve 10 50 kg, 11 palet po 13 láhvích) 12. Tlakové lahve (láhve 2 30 kg, 3 palety po 13 láhvích) 13. Tlakové lahve (láhve 10 40 kg) 14. Tlakové lahve (láhve 12 65 kg) 15. Tlakové lahve (láhve 1,7 11,6 kg) 16. Tlakové lahve (láhve 3,6 kg) Skladovací plocha přidruženého prodeje Propan-butan Zkapalněný plyn 1 300 Zásobník kryogenní Kyslík Kapalina 51 000 Skladovací plochy technických plynů Nádrž v podzemní jímce Sklad karbidu vápenatého Skladovací plochy medicinálních plynů Skladovací plochy technických plynů Kyslík Plyn 17 000 Aceton Kapalina 5 000 Karbid vápníku Pevná látka 36 000 Oxid dusný Zkapalněný plyn 5 400 Metan Plyn 400 Sklad toxických plynů Amoniak Zkapalněný plyn Sklad toxických plynů Chlor Zkapalněný plyn 800 700 Sklad toxických plynů Oxid uhelnatý Plyn 300 Sklad toxických plynů Ethylenoxid (SIADTOX) Zkapalněný plyn 200 17. Tlakové lahve (láhve 10 60 kg) 18. Tlakové lahve (láhve 0,1 kg) 19. Tlakové lahve (láhve 12 52 kg) 20. Tlakové lahve (láhve 37 kg) 21. Tlakové lahve (láhve 4 7,7 kg) 22. Tlakové lahve (láhve 4 7,7 kg) 23. Tlakové lahve (láhve 26 33 kg) 24. Tlakové lahve (láhve 2 kg) 25. Tlakové lahve (láhve 2,4 kg) MOBILNÍ zařízení v objektu 26. Automobilní cisterna (24 m 3, 2x za rok) 27. Automobilní cisterna (24 m 3, 1x za týden) Sklad toxických plynů Oxid siřičitý Zkapalněný plyn Sklad toxických plynů Oxid dusnatý Plyn 10 Sklad toxických plynů Oxid dusičitý Zkapalněný plyn Sklad toxických plynů Chlorovodík Zkapalněný plyn Sklad toxických plynů Arsenovodík Zkapalněný plyn Sklad toxických plynů Fosforovodík Zkapalněný plyn Sklad toxických plynů Sirovodík Zkapalněný plyn Sklad toxických plynů Silan Zkapalněný plyn Sklad toxických plynů Chlorid boritý Zkapalněný plyn 2 500 200 100 10 10 150 Vnitřní komunikace Aceton Kapalina 18 000 Vnitřní komunikace Kyslík Zkapalněný plyn 10 5 26 000 TLP, spol. s r.o

Bezpečnostní program Strana 18/123 P. č. Zařízení Umístění Nebezpečná látka Skupenství látky Množst. Q [kg] 28. Nákladní automobil Vnitřní komunikace Acetylen Plyn 2 600 (20 palet po 13 lahvích, 2x za týden) Rozmístění jednotlivých zařízení a prostorů v rámci areálu je patrné z plánku, viz příloha č. 1. 1.4.3. Technologii a způsob nakládání s nebezpečnými látkami Postup výroby acetylenu Výroba acetylenu je založena na chemické reakci vody a karbidu vápníku. Karbid vápníku je spolu s vodou přiváděn do vyvíječe (generátoru). Vznikající acetylen je odváděn přes redukční a hydraulický ventil do plynojemu a následně do čistících kolon. Celý proces ve výrobním zařízení probíhá bez přítomnosti vzduchu. Činnost člověka je omezena na minimální míru a je přesně popsána tak, aby nebylo možné některý z postupových kroků vynechat nebo obejít. Při zjištění nestandardních stavů není možné pokračovat ve výrobním procesu. V případě nebezpečného stavu dojde k automatickému odstavení kompresoru acetylenu. Inertizace vnitřního prostoru výrobního zařízení plynným dusíkem musí být spuštěna obsluhou. Acetylen vznikající dobíhající chemickou reakcí je ředěn dusíkem a odváděn do plynojemu, plynojem je zároveň plněn dusíkem a při jeho naplnění dojde k odfuku směsi acetylenu a dusíku do okolní atmosféry. Nebezpečí vzniká především tím, že plynný acetylen snadno vytváří ve směsi se vzduchem výbušnou směs. V případě úniku acetylenu do vnitřních prostor je nutné intenzivně větrat a vyloučit všechny zdroje vzniku požáru. Inertizací dusíkem se snižuje možnost vzniku výbušné koncentrace. Schéma postupu výroby je uvedeno na následujícím obrázku. Technologie výroby obsahuje tyto provozní soubory: Sklad karbidu vápníku Vyvíječ acetylenu (generátor) Plynojem Soubor čištění a sušení Kompresor TLP, spol. s r.o

Bezpečnostní program Strana 19/123 Obrázek č. 3 Schéma postupu výroby acetylenu Karbid vápníku Vyvíječ Voda Plynojem Provozní a havarijní inertizace dusíkem Čištění Sušení Zvyšování tlaku PLNÍRNA Postup plnění acetylenu do tlakových nádob Plnění acetylenu do kovových tlakových nádob spočívá v postupném rozpouštění acetylenu do acetonu v lahvi. Proces probíhá v plnírně lahví. Po předchozí vizuální kontrole lahve se zkontroluje množství acetonu v lahvi a chybějící aceton se doplní. Poté se láhev připojí k plnícímu potrubí. Potrubím je přiváděn acetylen pod tlakem max. 25 bar. Plynný acetylen se rozpouští v acetonu a přibližně po 5 až 20 hodinách (dle velikosti lahve). Láhev se odpojí, zkontroluje na váze a expeduje do skladu plných lahví. Schéma postupu plnění acetylenu do lahví je uvedeno na obrázku 4. Technologie plnění acetylenu obsahuje tyto provozní soubory: Zásobník acetonu Přívod acetonu Přívod acetylenu Plnírna acetylenu (2 x plnící sál) TLP, spol. s r.o

Bezpečnostní program Strana 20/123 Obrázek č. 4 Schéma postupu plnění acetylenu do lahví Zásobník acetonu Příprava lahve (acetonování, značení) SKLAD PLNÝCH LAHVÍ Manipulační sklad Acetylen z potrubního rozvodu Plnění lahve Výstupní kontrola Postup skladování tlakových lahví Technologický postup pro skladování tlakových lahví ve skladech (na volných skladových plochách) spočívá v navezení tlakových lahví do skladovacího prostoru a jejich následnou distribuci maloodběratelům nebo velkoodběratelům. Základní pravidla pro manipulaci s tlakovými lahvemi jsou uvedena v ČSN 07 8304 Tlakové nádoby na plyny provozní pravidla. V SIAD Czech jsou lahve skladovány ve svislé poloze v paletách a svazcích. Rozmístění výrobních jednotek a skladovacích ploch je patrné ze situace, viz příloha č. 1. 1.4.4. Vykonávané činnosti s vlivem na bezpečnost Popis činnosti souvisejících s vlivem na bezpečnost je totožný s obsahem předešlé kapitoly. TLP, spol. s r.o

Bezpečnostní program Strana 21/123 1.4.5. Meteorologické charakteristiky lokality objektu Meteorologické podmínky jsou v podstatě dány směrem a rychlostí větru, jak je uvádí celková větrná růžice, dále pak stabilitou atmosféry vycházející z vertikálního teplotního zvrstvení. Typ stability ovzduší ČHMÚ uvádí klasifikaci pro šest tříd stability. Hlavním kritériem pro rozlišení jednotlivých tříd je vertikální teplotní gradient, který udává změnu teploty vzduchu na jednotkovou vzdálenost ve vertikálním směru. Klesá-li teplota vzduchu s nadmořskou výškou, má gradient kladné znaménko a naopak. Je-li teplotní gradient záporný, znamená to, že přízemní vrstva chladného vzduchu je překryta teplým vzduchem, je znemožněno vertikální proudění a nastává inverzní situace. Pravděpodobnosti výskytu tříd atmosférické stability pro lokalitu Braňany uvádí následující tabulka. Tab. č. 3 Třídy stability ovzduší podle Pasquill-Gifford-Turner Třída stability Popis meteorologických podmínek Podíl dnů v roce [%] F středně stabilní Špatný rozptyl, silná inverze 24,61 E mírně stabilní Zhoršený rozptyl, možná inverze 7,27 D neutrální Normální stav atmosféry 42,89 C mírně insabilní Dobré rozptylové podmínky 14,19 B středně insabilní Velmi dobré rozptylové podmínky 8,71 A silně insabilní Rychlý rozptyl škodlivin 2,33 Směr a rychlost větru Směr větru má rozhodující vliv na oblast, do které se začne oblak plynu nebo par šířit. Může tak velkou měrou negativně ovlivnit rozsah následků havárie (např. v případě výskytu větru směrem na hustě osídlené oblasti). Pro modelování následků se uvažuje směr větru do oblasti s největším výskytem osob směr větru severovýchodní (nejblíže situovaná obytná zástavby je jihozápadním směrem). Ve větrné růžici jsou rychlosti větru jsou rozděleny do čtyř intervalů. Tab. č. 4 Třídy rychostí větru Standardně uváděné rychlosti větru [m s -1 ] Rozmezí rychlosti větru [m s -1 ] bezvětří 0,0 0,5 1,7 >0,5 2,5 5,0 >2,5 7,5 11,0 >7,5 Tab. č. 5 Pravděpodobnost výskytu rychlosti větru ve stabilitách třídách D a F rychlost třída stability D třída stability F větru [m s -1 ] bezvětří 1,7 5 11 bezvětří 1,7 5 11 P [%] 1,65 58,33 39,44 0,58 4,64 90,44 4,92 0,00 TLP, spol. s r.o

Bezpečnostní program Strana 22/123 Tab. č. 6 Směr větru větrná růžice celková Směr větru S SV V JV J JZ Z SZ bezvětří P [%] 9,26 12,24 13,01 13,89 8,11 11,50 13,49 16,25 2,25 Zastoupení jednotlivých směrů větrů je poměrně rovnoměrné. Jak vyplývá z celkové větrné růžice pro lokalitu, nejčastěji však převládá vítr severozápadní (16,25 %), jihovýchodní (13,89 %) a západní (13,49 %). Na větry ze západního sektoru (JZ,Z,SZ) připadá více než 41 %. Nevýznamný podíl představuje bezvětří, jde o 2,25 % dní v roce. Ve všech směrech větrů převažuje proudění v intervalu od 0,5 do 2,5 m.s -l (střední rychlost 1,7 m.s -l ). Celkový podíl na tuto kategorii je 73 %. Silnější vítr je v lokalitě rovněž poměrně častý. Na interval 2,5-7,5 m.s -l (střední rychlost 5 m.s -l ) připadá celkem 24,5 %. Frekvence silného větru o vyšší rychlosti, pro nějž se uvažuje střední rychlost 11 m.s -l, je v oblasti zastoupena 0,25 %. Aktualizované údaje o povětrnostní situaci a stabilitě přízemní vrstvy atmosféry [9] uvádí následující obrázek. TLP, spol. s r.o

Bezpečnostní program Strana 23/123 Obrázek č. 5 Větrná růžice [9] TLP, spol. s r.o

Bezpečnostní program Strana 24/123 2. Posouzení rizik závažné havárie 2.1. Identifikace zdrojů rizik 2.1.1. Přehled nebezpečných látek v objektu 2.1.1.1. Seznam nebezpečných látek v objektu Z hlediska zákona [1] se v objektu provozovatele SIAD Czech vyskytují chemické látky a přípravky, které jsou klasifikovány jako extrémně hořlavé plyny, vysoce toxické, toxické, oxidující, vysoce hořlavé a hořlavé látky a látky nebezpečné pro životní prostředí. Tab. č. 7 Nebezpečné látky umístěné v objektu Látka Množství v objektu celkem [t] Fyzikální forma látky Acetylen 20 Plyn (rozpuštěný v acetonu) Aceton 5 Kapalina Karbid vápníku 36 Pevná látka Kyslík kapalný 51 Zkapalněný plyn (chladem) Kyslík plynný 17 Plyn Oxid dusný 5,4 Zkapalněný plyn Vodík 0,2 Plyn Metan 0,4 Plyn Propan-butan 1,3 Zkapalněný plyn Amoniak 0,8 Zkapalněný plyn Chlor 0,7 Zkapalněný plyn Oxid uhelnatý 0,3 Plyn Ethylenoxid (SIADTOX) 0,2 Zkapalněný plyn Oxid siřičitý 2,5 Zkapalněný plyn Oxid dusnatý 0,01 Plyn Oxid dusičitý 0,2 Zkapalněný plyn Chlorovodík 0,1 Zkapalněný plyn Arsenovodík 0,01 Zkapalněný plyn Fosforovodík 0,01 Zkapalněný plyn Sirovodík 0,15 Zkapalněný plyn Silan 0,01 Zkapalněný plyn Chlorid boritý 0,005 Zkapalněný plyn Mobilní zdroje vyskytující se v objektu jsou AC s acetonem (až 18 t), AC s kyslíkem (20 t) a nákladní automobil s tlakovými lahvemi např. s acetylenem (20 palet po 13 lahvích). Dále se v objektu vyskytují další chemikálie, které však nejsou sledovány dle zákona [1]. Jedná se především o následující chemické látky a chemické přípravky: Kyselina sírová 96% Hydroxid sodný 45% H314 H314 TLP, spol. s r.o

Bezpečnostní program Strana 25/123 2.1.1.2. Bezpečnostní listy a důležité vlastnosti nebezpečných látek v objektu pro analýzu rizika Bezpečnostní listy NL umístěných v objektu jsou uvedeny v příloze č. 7 (pouze v el. podobě). 2.1.2. Identifikace a výběr zdrojů rizika pro podrobnou analýzu 2.1.2.1. Popis použité metody pro výběr zdrojů rizika pro podrobnou analýzu Výběr zdrojů rizika pro podrobnou analýzu rizik byl proveden pomocí certifikované výběrové (selektivní) metody publikované v dle [4]. Tato metoda zohledňuje množství nebezpečné látky přítomné v zařízení a provozní podmínky. Metoda řeší selekci pro výbušniny, hořlavé a toxické látky. Látky oxidující metoda nezohledňuje, neboť není reálné pro ně stanovit relevantní srovnávací parametr. Posouzení nebezpečí vzniku závažné havárie způsobené oxidujícími látkami či látkami nebezpečnými pro životní prostředí je nutno provést separátně. Vlastní postup lze charakterizovat takto : 1. Objekt se rozdělí na nezávislá zařízení. 2. Nebezpečnost, indikační číslo A, každého zařízení se stanoví na základě množství látky, provozních podmínek a vlastností nebezpečných látek. Indikační číslo vyjadřuje míru skutečné nebezpečnosti zařízení. 3. Nebezpečnost zařízení se stanovuje pro množinu bodů v okolí objektu. Rizikovost jednotky na určitou vzdálenost se stanoví na základě známého indikačního čísla a vzdálenosti mezi posuzovaným bodem a zařízením. Míra rizika v posuzovaném bodě se odvodí z hodnoty selektivního čísla S. 4. Zařízení jsou pro analýzu QRA vybírána na základě relativní hodnoty selektivního čísla S. Výpočet indikačního čísla A Skutečná nebezpečnost zařízení je ovlivňována množstvím přítomné látky, fyzikálními vlastnostmi, toxicitou látky a specifickými provozními podmínkami. Indikační číslo A vyjadřuje míru skutečné nebezpečnosti zařízení. Indikační číslo A zařízení je bezrozměrné a stanoví se ze vztahu: kde : A indikační číslo [ ] Q Q O O2 A = G 1 množství látky přítomné v zařízení [t] O 1 faktor pro procesní zařízení nebo pro skladovací zařízení [ ] O 2 faktor zohledňující umístění zařízení [ ] O 3 G O 3 faktor zahrnující množství látky v plynném stavu po jejím úniku ze zařízení v závislosti na provozní teplotě, normálním bodu varu, skupenství látky a teplotě okolí [ ] mezní hodnota - mezní množství nebezpečné látky [t] TLP, spol. s r.o

Bezpečnostní program Strana 26/123 V jediné jednotce/zařízení se mohou vyskytovat různé látky za různých provozních podmínek. V takovém případě se indikační číslo, A i,p, stanovuje pro každou látku i a pro všechny provozní podmínky p. Indikační číslo A pro jednotku/zařízení se potom stanoví jako součet všech indikačních čísel. Tento součet se stanovuje odděleně pro tři různé A i, p i, p skupiny látek, jmenovitě: hořlavé (A F ), toxické (A T ) a výbušné (A E ). Posuzovaná jednotka/zařízení tak může mít až tři indikační čísla. Výbušiny se v objektu nevyskytují. Jestliže látka náleží současně k více skupinám látek, indikační číslo se počítá pro každou skupinu zvlášť. Například, jestliže je látka jak toxická, tak i hořlavá, stanovují se dvě indikační čísla, A i,p : A, pro látku jako toxickou, mající celkové množství Q i a mezní hodnotu G T, T i p odpovídající toxickým vlastnostem látky, A, pro látku jako hořlavou, mající celkové množství Q i a mezní hodnotu pro hořlaviny F i p G i F 10 t, A, pro látku jako výbušnou, mající celkové množství Q i a mezní hodnotu pro výbušniny E i p G i E takové množství, které je ekvivalentní množství energie jako 1000 kg TNT. Výpočet selektivního čísla S Selektivní číslo S vyjadřuje míru nebezpečnosti zařízení vůči jinému posuzovanému místu ve vzdálenosti L. Stanoví se násobením indikačního čísla zařízení A faktorem (100/L) 3 pro hořlavé látky a faktorem (100/L) 2 pro toxické látky: S F 100 3 F = A ( A E ) L S T 100 = L 2 A T kde L je vzdálenost od zařízení k posuzovanému místu v metrech, přičemž minimální vzdálenost je 100 m. Pokud je vzdálenost L menší než 100 m, potom hodnota selektivního čísla nabývá hodnoty indikačního čísla. Výběr dle selektivního čísla Jednotka vyžaduje kvantitativní hodnocení rizika, pokud jsou splněny následující podmínky : selektivní číslo jednotky ve zvoleném bodě na hranici objektu je větší než jedna; při větším počtu ZR se selektivním číslem větším než 1 se zahrnou ty zdroje, jejichž selektivní číslo je větší než 50 % hodnoty maximálního selektivního čísla v posuzovaném bodě, selektivní číslo jednotky je větší než jedna v bodě v obydlené oblasti, (platí pro existující nebo plánované jednotky) v místě nejblíže jednotce. Výběrová metoda není určena pro oxidující látky a pro látky nebezpečné pro životní prostředí, zařízení proto musí být analyzována pomocí relevantních metod, posouzení a výpočtů. TLP, spol. s r.o

Bezpečnostní program Strana 27/123 2.1.2.2. Přehled jednotlivých zařízení obsahujících nebezpečné látky V areálu společnosti SIAD Czech byla identifikována následující zařízení, ve kterých jsou skladovány, manipulovány a zpracovávány nebezpečné látky ve smyslu zákona [1], viz následující tabulka. Tab. č. 8 Zařízení objektu obsahující nebezpečné látky P. č. Zařízení Umístění Nebezpečná látka Skupenství látky Množst. Q [kg] STACIONÁRNÍ zařízení v objektu 1. Výrobní jednotka acetylenu (reaktor, plynojem, kompresor, cca 50 m potrubního propojení DN 100 a 150) 2. Plnící zařízení acetylenu (2x plnící sál 288 plnících míst lahví, 3x plnící místo svazků, potrubní rozvod cca 200 m DN 12) 3. Naplněné lahve a svazky (110 palet po 13 lahvích, 15 svazků po 16 lahvích) 4. Naplněné lahve (lahve 2 10 kg, 6 palet po 13 lahvích, 3 svazky po 16 láhvích) 5. Naplněné svazky (2 svazky po 16 lahvích) 6. Naplněné lahve (max. 50 lahví 2 30 kg) 7. Zásobník kyslíku (31 m 3 ) 8. Naplněné lahve (115 palet po 13 lahvích) 9. Zásobník acetonu (6 m 3 ) 10. Kontejner (36x) 11. Tlakové lahve (láhve 10 50 kg, 11 palet po 13 láhvích) 12. Tlakové lahve (láhve 2 30 kg, 3 palety po 13 láhvích) 13. Tlakové lahve (láhve 10 40 kg) 14. Tlakové lahve (láhve 12 65 kg) Výrobna acetylenu Acetylen Plyn 50 Plnírna acetylenu Acetylen Plyn 2 700 Skladovací plocha naplněných lahví acetylenu Skladovací plocha technických plynů Plnírna technických plynů Skladovací plocha přidruženého prodeje Acetylen Hořlavý plyn pod tlakem Vodík Plyn 90 17 220 Vodík Plyn 24,4 Propan-butan Zkapalněný plyn 1 300 Zásobník kryogenní Kyslík Kapalina 51 000 Skladovací plochy technických plynů Nádrž v podzemní jímce Sklad karbidu vápenatého Skladovací plochy medicinálních plynů Skladovací plochy technických plynů Kyslík Plyn 17 000 Aceton Kapalina 5 000 Karbid vápníku Pevná látka 36 000 Oxid dusný Zkapalněný plyn 5 400 Metan Plyn 400 Sklad toxických plynů Amoniak Zkapalněný plyn Sklad toxických plynů Chlor Zkapalněný plyn 800 700 TLP, spol. s r.o

Bezpečnostní program Strana 28/123 P. č. Zařízení Umístění Nebezpečná látka Skupenství látky Množst. Q [kg] 15. Tlakové lahve (láhve 1,7 11,6 kg) 16. Tlakové lahve (láhve 3,6 kg) Sklad toxických plynů Oxid uhelnatý Plyn 300 Sklad toxických plynů Ethylenoxid (SIADTOX) Zkapalněný plyn 200 17. Tlakové lahve (láhve 10 60 kg) 18. Tlakové lahve (láhve 0,1 kg) 19. Tlakové lahve (láhve 12 52 kg) 20. Tlakové lahve (láhve 37 kg) 21. Tlakové lahve (láhve 4 7,7 kg) 22. Tlakové lahve (láhve 4 7,7 kg) 23. Tlakové lahve (láhve 26 33 kg) 24. Tlakové lahve (láhve 2 kg) 25. Tlakové lahve (láhve 2,4 kg) MOBILNÍ zařízení v objektu 26. Automobilní cisterna (24 m 3, 2x za rok) 27. Automobilní cisterna (24 m 3, 1x za týden) Sklad toxických plynů Oxid siřičitý Zkapalněný plyn Sklad toxických plynů Oxid dusnatý Plyn 10 Sklad toxických plynů Oxid dusičitý Zkapalněný plyn Sklad toxických plynů Chlorovodík Zkapalněný plyn Sklad toxických plynů Arsenovodík Zkapalněný plyn Sklad toxických plynů Fosforovodík Zkapalněný plyn Sklad toxických plynů Sirovodík Zkapalněný plyn Sklad toxických plynů Silan Zkapalněný plyn Sklad toxických plynů Chlorid boritý Zkapalněný plyn 2 500 200 100 10 10 150 Vnitřní komunikace Aceton Kapalina 18 000 Vnitřní komunikace Kyslík Zkapalněný plyn 10 5 26 000 28. Nákladní automobil Vnitřní komunikace Acetylen Plyn 2 600 (20 palet po 13 lahvích, 2x za týden) 2.1.2.3. Výběr zdrojů rizik pro podrobnou analýzu Identifikovaná zařízení a základní potřebné vstupní údaje pro selektivní metodu o posuzovaných zařízeních, nacházejících se v objektu SIAD Czech, jsou uvedeny v následujících tabulkách. V případě hořlavých látek bylo uvažováno konzervativně vždy celé množství látek v jednom souboru (jednotce). V případě toxických látek byla uvažována zádrž jedné jednotky s největším obsahem. Rovněž kontejner s karbidem vápníku byl posuzován jako jedna jednotka o hmotnosti 1 tuna. Průnik vody do všech kontejnerů je téměř nepravděpodobný. TLP, spol. s r.o

Bezpečnostní program Strana 29/123 Vstupní parametry pro výběr zařízení (jednotka, soubor, manipulace) Tab. č. 9 Toxické látky p.č. Zařízení 1 Tlakové lahve (láhve 10 40 kg) 2 Tlakové lahve (láhve 12 65 kg) 3 Tlakové lahve (láhve 1,7 11,6 kg) 4 Tlakové lahve (láhve 3,6 kg) 5 Tlakové lahve (láhve 10-60 kg) 6 Tlakové lahve (láhve 0,1 kg) 7 Tlakové lahve (láhve 12 52 kg) 8 Tlakové lahve (láhve 37 kg) 9 Tlakové lahve (láhve 4 7,7 kg) 10 Tlakové lahve (láhve 4 7,7 kg) 11 Tlakové lahve (láhve 26 33 kg) 12 Tlakové lahve (láhve 2,4 kg) Typ činnosti Nebezpečná látka Skupenství Umístění (vně/ uvnitř) Zádrž [kg] skladování Amoniak Zk. plyn vně 40 (z 800) Skladování Chlor Zk. plyn vně 65 (z 700) Skladování Oxid uhelnatý Plyn vně 11,6 (z 300) Skladování Ethylenoxid Zk. plyn vně 3,6 (z 200) Skladování Oxid siřičitý Zk. plyn vně 60 (z 2500) Skladování Oxid dusnatý Plyn vně 0,1 (z 10) Skladování Oxid dusičitý Zk. plyn vně 52 (z 200) Skladování Chlorovodík Zk. plyn vně 37 (z 100) Skladování Arsenovodík Zk. plyn vně 7,7 (z 10) Skladování Fosforovodík Zk. plyn vně 7,7 (z 10) Skladování Sirovodík Zk. plyn vně 33 ( z150) Skladování Chlorid boritý Zk. plyn vně 2,4 (z 5) Provozní teplota [ C] LC 50 (inh. krysa / 1hod) [mg.m -3 ] Jímka Bod varu [ C] 20 11 590 - -33,3 >3 20 864 - -34 >3 20 2 070 - -192 >3 20 5 873-10,4 1,4 20 1 260 (4h) 2 900 20 1 000 (odhad) - -10 >3 - -152 >3 20 1 100 - -11,2 >3 20 4 732 - -85,4 >3 20 324 - -62,4 >3 20 250 - -87,4 >3 20 356 (4h) 1 100 20 3 500 (odhad) - -60,2 >3-12,5 >3 Tlak par při prov. teplotě [bar] TLP, spol. s r.o

Bezpečnostní program Strana 30/123 Tab. č. 10 Hořlavé a výbušné látky ZR Zařízení Typ činnosti 1 Tlakové lahve (láhve 10 40 kg) 3 Tlakové lahve (láhve 1,7 11,6 kg) 4 Tlakové lahve (láhve 3,6 kg) 9 Tlakové lahve (láhve 4 7,7 kg) 10 Tlakové lahve (láhve 4 7,7 kg) 11 Tlakové lahve (láhve 26 33 kg) 13 Tlakové lahve (láhve 2 kg) 14 Tlakové lahve (láhve 3,6 kg) 15 Tlakové lahve (láhve 4 7,7 kg) 16 Tlakové lahve (láhve 4 7,7 kg) 17 Tlakové lahve (láhve 26 33 kg) 18 Tlakové lahve (láhve 2 kg) 19 Výrobna acetylenu (soubor zařízení) 20 Plnírna acetylenu (plnící stolice) Nebezpečná látka Skupenství Umístění (vně/ uvnitř) Zádrž [kg] Provozní teplota [ C] Teplota vzplanutí [ C] Jímka Bod varu [ C] skladování Amoniak Zk. plyn vně 800 20 nestanov. - -33,3 >3 Skladování Oxid uhelnatý Plyn vně 300 20 nestanov. - -192 >3 Skladování Ethylenoxid Zk. plyn vně 200 20-18 - 10,4 >3 Skladování Arsenovodík Zk. plyn vně 10 20 nestanov. - -62,4 >3 Skladování Fosforovodík Zk. plyn vně 10 20 nestanov. - -87,4 >3 Skladování Sirovodík Zk. plyn vně 150 20 100 - -60,2 >3 Skladování Silan Zk. plyn vně 10 20 nestanov. - -20 >3 Skladování Acetylen Zk. plyn vně 17220 20 nestanov. - -84 >3 Skladování Vodík Zk. plyn vně 90 20 za všech teplot Skladování Vodík Zk. plyn vně 24,2 20 za všech teplot - -252,8 >3 - -252,8 >3 Skladování Propan-butan Zk. plyn vně 1300 20 <-50 - <-50 >3 Skladování Metan Zk. plyn vně 400 20 za všech teplot - -161 >3 Proces Acetylen Plyn vně 50 80 nestanov. - -84 >3 Proces Acetylen Plyn uvnitř 2700 40 nestanov. - -84 >3 Tlak par při prov. teplotě [bar] TLP, spol. s r.o

Bezpečnostní program Strana 31/123 ZR Zařízení Typ činnosti Nebezpečná látka 21 Kontejner (36 1m 3 ) Skladování Karbid vápníku 22 Zásobník acetonu (1 6 m 3 ) 23 Automobilní cisterna (24 m 3 ) 24 Automobilní cisterna -stáčení 25 Nákladní automobil (tlakové lahve) Skupenství Umístění (vně/ uvnitř) Zádrž [kg] Provozní teplota [ C] Teplota vzplanutí [ C] Jímka Bod varu [ C] Tlak par při prov. teplotě [bar] Pevná látka uvnitř 1000 20 nestanov. - - >3 acetylen Skladování Aceton Kapalina vně 5000 20-19 ano 56,1 0,24 Skladování Aceton Kapalina vně 18000 20-19 ne 56,1 0,24 Proces Aceton Kapalina vně 18000 20-19 ano 56,1 0,24 Skladování Acetylen Plyn vně 2600 20 nestanov. - -84 >3 TLP, spol. s r.o

Bezpečnostní program Strana 32/123 Výpočet indikačního čísla Postup stanovení a výsledky výpočtu indikačních čísel pro hodnocené zdroje rizika prezentuje následující tabulka. Tab. č. 11 Indikační čísla identifikovaných zdrojů rizika ZR p.č. Nebezpečná látka Skupenst. Množství látky Q [kg] Faktory pro provozní podmínky Mezní hodnota G [kg] O 1 O 2 O 3 1 Amoniak Zk. plyn 40 0,1 1 10 3000 0,013 2 Chlor Zk. plyn 65 0,1 1 10 300 0,217 3 Oxid uhelnatý Plyn 11,6 0,1 1 10 300 0,039 4 Ethylenoxid Zk. plyn 3,6 0,1 1 10 3000 0,012 5 Oxid siřičitý Zk. plyn 60 0,1 1 10 300 0,200 6 Oxid dusnatý Plyn 0,1 0,1 1 10 300 0,001 7 Oxid dusičitý Zk. plyn 52 0,1 1 10 300 0,173 8 Chlorovodík Zk. plyn 37 0,1 1 10 3000 0,012 9 Arsenovodík Zk. plyn 7,7 0,1 1 10 30 0,257 10 Fosforovodík Zk. plyn 7,7 0,1 1 10 30 0,257 11 Sirovodík Zk. plyn 33 0,1 1 10 300 0,110 12 Chlorid boritý Zk. plyn 2,4 0,1 1 10 3000 0,001 1 Amoniak Zk. plyn 800 0,1 1 10 10000 0,080 3 Oxid uhelnatý Plyn 300 0,1 1 10 10000 0,030 4 Ethylenoxid Zk. plyn 200 0,1 1 10 10000 0,020 9 Arsenovodík Zk. plyn 10 0,1 1 10 10000 0,001 10 Fosforovodík Zk. plyn 10 0,1 1 10 10000 0,001 11 Sirovodík Zk. plyn 150 0,1 1 10 10000 0,150 13 Silan Zk. plyn 10 0,1 1 10 10000 0,001 14 Acetylen zk. plyn 17220 0,1 1 10 10000 1,722 15 Vodík Plyn 90 0,1 1 10 10000 0,009 16 Vodík Plyn 24,4 0,1 1 10 10000 0,002 17 Propan-butan Zk. plyn 1300 0,1 1 10 10000 0,130 18 Metan Plyn 400 0,1 1 10 10000 0,040 19 Acetylen Plyn 50 1 1 10 10000 0,050 20 Acetylen Plyn 2700 1 0,1 10 10000 0,270 21 Karbid vápníku Pevná lát. 1000 0,1 0,1 10 10000 0,010 22 Aceton Kapalina 5000 0,1 0,1 0,24 10000 0,001 23 Aceton Kapalina 18000 0,1 1 0,24 10000 0,024 24 Aceton Kapalina 18000 1 1 0,24 10000 0,420 25 Acetylen Plyn 2600 0,1 1 10 10000 0,260 Indikační číslo A T, A F, A E [ ] Výpočet selektivního čísla Ze stanovených indikačních čísel vyplývá, že pouze jeden ZR (skladovací plocha naplněných svazků a lahví s acetylenem) má hodnotu indikačního čísla A větší než jedna (1,7). Jelikož zdroj rizika je situován v objektu tak, že vzdálenost od hranice objektu (oplocení) je menší TLP, spol. s r.o

Bezpečnostní program Strana 33/123 než 100 m pak hodnota selektivního čísla S na hranici objektu je rovna hodnotě indikačního čísla, tzn. S=A=1,7. Selektivní analýzou bylo konzervativně posuzováno celé množství umístěné nebezpečné látky. Pro podrobnou analýzu je však s ohledem na reálné nebezpečí vybráno jako největší zařízení, z hlediska množství, svazek lahví s acetylenem. Vyskytující se oxidující látky (kyslík a oxid dusný) a látky nebezpečné pro životní prostředí (amoniak, chlor a arsenovodík) v objektu výběrová metoda nedovede zhodnotit z hlediska závažnosti a proto je nutné jejich negativní vliv na okolí posoudit samostatně kvalitativním způsobem, v případě látky ovlivňující složení atmosféry (kyslík) pak i kvantitativně jako atmosféra bohatá na kyslík. 2.1.3. Popis vybraných zdrojů rizika a jejich zobrazení v mapě 2.1.3.1. Popis zdrojů rizika a způsobu jejich zabezpečení 2.1.3.1.1. Acetylenem naplněné lahve a svazky Ocelové tlakové nádoby. Vnitřní část je vyplněna bezazbestovou porézní hmotou SIAD AF. Hmota je napuštěna acetonem. Při plnění lahve dochází k rozpouštění acetylenu v acetonu. Při odběru acetylenu z lahve dochází k uvolnění plynného acetylenu z acetonu. Acetylenové lahve zákazníků jsou principiálně shodné, liší se pouze typem hmoty. Lahve jsou opatřeny uzavíracím ventilem, pod kterým je umístěna plstěná zátka, která zabrání průniku porézní hmoty do ventilu. V acetylenové láhvi s maximálním obsahu je 10 kg acetylenu a 12,5 kg acetonu. Maximální tlak acetylenu v lahvi při 15 C je 18 bar. Svazek lahví je soubor tlakových acetylenových lahví spojených společným rozvodným potrubím a upevněných v kovovém rámu. Maximální počet lahví ve svazku je 16. V acetylenovém svazku o max. obsahu je 128 kg acetylenu a 200 kg acetonu. Základní transportní jednotka acetylenu: - svazek typ 61 (16 acetylénových láhví) - geometrický objem láhve 50 l - kapacita svazku 125 kg C 2 H 2 (131 m 3 při 15 o C) - plnící tlak cca 1,75 MPa - celková hmotnost cca 1450 kg - rozměry 962 x 962 x 1955 - manipulace paletovým vozíkem nebo zdvihacím zařízením. 2.1.3.1.2. Zásobník kyslíku Zásobník kyslíku je dvouplášťová izolovaná tlaková nádoba jištěná dvojicí pojistných ventilů. Objem 31,21 m 3 Pracovní teplota +20 / -196 C Nejvyšší pracovní přetlak 15 bar TLP, spol. s r.o