Kos černý velikost 25 cm Drozd zpěvný velikost 23 cm Za ranního šera přináší kos hvízdavě flétnový zpěv, který je velmi bohatý na motivy. Pokud je kos vyrušen, vydává (varuje) velmi pronikavým,, tix tix. Dříve obýval lesy, ale v dnešní době není problém ho potkat i v parcích, zahradách nebo dokonce i ve městech. Svá hnízda si kos staví na stromech a nebo v živých plotech. Kos má svá vajíčka nazelenalá s rezavými skvrnami. Na těchto vajíčkách sedí dvakrát nebo třikrát do roka. Tohoto zčásti stěhovavé ptáka můžeme potkat pomalu všude. Pokud uslyšíme zpívat drozda, uslyšíme tak flétnové, hvízdavé a cvrlikavé tóny, které se opakují. Tohoto ptáka můžeme potkat v jehličnatých, listnatých nebo smíšených lesích, v parcích a nebo na polních remízkách. Jeho hnízdo bychom hledali 2-4 metry nad zemí a to vetšinou na stromech. Hnízdo = pevná stavba. Prohlubeň je vymazána vlhkou směsí hlíny a dřevního trouchu. Tohoto stěhovavé (tažného) ptáka můžeme potkat pomalu všude.
Sýkora koňadra velikost 14 cm Káně lesní velikost 50-55 cm Co se Evropy týká, tak je sýkora koňadra největší a nejčastěji se vyskytující sýkora. Pokud uslyšíme zpívat sýkoru, uslyšíme znějící cici-bé, cici-bé. Sýkoru můžeme potkat všude, kde jsou stromy, ale v lidských obydlích. Sýkora se živý hlavně hmyzem, ale také jeho larvami. V zimě konzumuje olejnaté semena. Hnízdí od nížin až po horské polohy. Hnízda vyhledává v dutinách. Sýkora koňadra je nestěhovavým ptákem. Káně je nejhojnějším dravcem Evropy. Tohoto ptáka vidíme nejčastěji kroužit na obloze. V zimě dokáže číhat celé hodiny na telegrafních tyčích či stromech a vyhlížet mrtvé(u silnic přejeté) drobné zvířátka, která jsou pro něj v tuto roční dobu potravou. Potkat ho můžeme ve světlých lesích, v otevřených krajinách nebo větších parcích. Hnízdo si staví většinou ve výšce 7-25 metrů na okraji les. Káně můžeme potkat téměř všude a je především stálým (nestěhovavým) ptákem.
Havran polní velikost 46 cm Racek bouřní velikost 40 cm Havran se řadí do družných ptáků. Obrovitánská hejna můžeme spatřit na obdělávaných polích. Pokud uslyšíme havrana, tak uslyšíme jeho zvučné krá-krá. Otevřenou krajinu upřednostňuje na jaře a v létě. Hnízdí většinou se dalšími vránami, tedy ve větších kolonií. Tyto kolonie se pak objevují v parcích nebo stromořadích, kde si také staví svá hnízda. Havran se živí převážně rostlinkami. Havran je stěhovavým ptákem. Racek bouřní hnízdí především v severním a severozápadním pobřeží. Hnízdí v koloniích. Hnízdo si staví ze suchých částí rostlin a to přímo na zemi mezi nízkou vegetací. Na vajíčkách se v sezení střídá samička se samcem. Na nich sedí přibližně 3 týdny. Tyto vajíčka mají barvu hnědou se tmavými skvrnami. Racek se živý hmyzem, korýšem, červem, ale také odpadky.
Bažant obecný velikost 76-89 cm Vlaštovka obecná velikost 19 cm Bažanta můžeme potkat na místech, kde se střídají louky, lesy a křoviny. V období toku, se kohoutek ozývá tlumeným voláním gogog a přitom tluče třepotavě křídly. Hnízdo si staví na zemi a obsahuje 8-12 vajec. Najdeme ho v nížinách a je nestěhovavým ptákem. Zpěv vlaštovky je melodické švitoření, které se skládá z cvrlikání i vrčení. Potravou vlaštovky jsou mouchy, ovádi a jiný hmyz. Potravu chytají za letu. Hnízdo má tvar misky a je vyrobeno z bláta, které je smícháno se slinami. Vlaštovka sedí na 3- bílých vajíčkách. Na vajíčkách sedí samička, ale krmením mláďat se věnují oba rodiče. Vlaštovka patří mezi stěhovavé ptáky.
Vrabec polní velikost 14 cm Vrabce můžeme potkat v lesích, zahradách, parcích, ovocných sadech, ale i v osadách. Hnízda si staví v dutinách stromů, výklencích ve zdech, ptačích budkách, zemních děrách ve svazcích i ve škvírách mezi cihlami. Na vajíčkách sedí jak samec, tak i samice. Vrabec se živý semeny a obilím, hmyzem a jeho larvami. Hnízdí většinou v nízkých polohách v otevřené krajině se stromy. Vrabec patří mezi nestěhovavé ptáky.