Třeboň (zámek) Zámek 49 0'31.07"N 14 45'24.56"E Malebný zámek je obdivovanou dominantou města Třeboně, které je centrem Chráněné krajinné oblasti Třeboňsko. Třeboňský zámek se nachází v Jihočeském kraji. Zámek tvoří dvoupatrová čtyřkřídlá budova s hranolovou třípatrovou věží. Na zámecký objekt navazují renesanční hospodářské a správní budovy, které obklopují vnější nádvoří. Fasády většiny objektů zdobí sgrafita, proti zámecké věži je barokní kašna z roku 1712. Zámek má asi 120 místností, v části z nich je umístěn slavný třeboňský archív, který je jedním z nejvýznamnějších archívů u nás. Na zámku jsou k vidění rožmberské renesanční interiéry a soukromá schwarzenberská apartmá z konce 19. století. V zámecké galerii se konají příležitostné výstavy. Nově, od roku 2004, je na zámku otevřena trvalá expozice?třeboňsko? krajina a lidé?. Zámek obklopuje anglický park. Asi 1 kilometr od zámku stojí novogotická Schwarzenberská hrobka z 2. poloviny 19. století. Historie Původní raně gotickou tvrz přestavěli ve 2. polovině 14. století Rožmberkové na gotický hrádek, který byl koncem 15. století a počátkem 16. století upraven a rozšířen pozdně goticky. Po požáru v roce 1562 byl hrad přestavěn na renesanční zámek. Rožmberkové také nechali vybudovat nová zámecká křídla, upravit nádvoří, zřídit knihovnu a obrazárnu a založit zámecký park. V roce 1611 na třeboňském zámku zemřel poslední mužský potomek rodu Rožmberků Petr Vok. Za stavovského povstání Třeboň dlouho odolávala, v roce 1622 byla však dobyta a poté město i zámek vydrancoval generál Marradas. V roce 1660 získali panství Schwarzenberkové, kteří na zámku provedli jen drobné stavební úpravy a vlastnili ho až do poloviny 20. století. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 1
Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/trebon-zamek Rybníkářská Třeboň Rybník 48 59'49.34"N 14 46'18.34"E Třeboňsko je krásná a turisticky šťastná oblast. Lesnaté okolí města a především pozoruhodná soustava rybníků se určitě zalíbí každému návštěvníku. Bezprostřední okolí Třeboně, jednoho z nejkrásnějších jihočeských měst (alespoň dle mého mínění), tvoří Svět a Opatovický rybník. O něco málo dále je položený největší český rybník, Rožmberk. A těch rybníků tady lze spatřit samozřejmě víc. Jsou propojeny stokami a při pohledu na mapu to může člověku připomínat korálky navlečené na nitce. Potůčky či stoky přiváděly důmyslně vodu z míst, kde ji bylo nadbytek do míst, kde ji bylo potřeba. Tehdejší měřiči byli páni svého řemesla. Zaměřit a vytýčit minimální sklon ploché krajiny nebylo jednoduché. Doba jim však přála a Rudolf II. také. Dá se říct, že skoro k povinnostem každého (trochu sportovně laděného) turisty či návštěvníka patří obejít nebo objet celý Svět za několik hodin. Okolí města je protkáno turistickými cestami i cykloturistickými trasami. Převýšení minimální, prostě pohodové šlapání po svých nebo na kole. Na stránkách města či informačního střediska jsou popsány různé trasy a výlety. Já jsem se byl například podívat u rozvodí Lužnice (Stará a Nová řeka) nebo jsem se projel podél proslulé Zlaté stoky. Malebné území Třeboňska bylo roku 1977 zařazeno do sítě biosférických rezervací UNESCO a v roce 1979 vyhlášeno chráněnou krajinnou oblastí. Jedná se o plochu přibližně 700 km2, přičemž její polovinu tvoří lesy a 10% rybníky. Při trošce štěstí (možná je ho potřeba o něco více) může člověk ve zdejším kraji spatřit orla mořského, losa evropského i mnoho dalších zajímavých zástupců fauny. Hráze většiny rybníků jsou zpevněny nádhernými starými duby, které mnoho pamatují. Když se člověk zadívá na jejich mohutné kmeny i zajímavé větve, jakoby slyšel vyprávění z dob, kdy první vznikající hráze zvedly vodu, aby se v ní začaly chovat ryby. Myslím, že okolí Třeboně je nádhernou ukázkou toho, jak člověk citlivě přetvořil přírodu, ale ta přitom zůstala sama sebou. Jednoho rána jsem šel do Třeboně po hrázi rybníka Svět. Jeho voda se skrývala v tichém mlžném oparu, do kterého nesměle vstupoval sluneční svit. Byl jsem tam sice sám, i přesto jsem se rozhlížel kolem sebe. Jako bych slyšel kroky Jakuba Krčína z Jelčan či některého pána z rodu Rožmberků. Ale to bych musel přijít o pár století dříve, abych tady někoho z nich potkal. Prvně zmiňovaný má na hrázi rybníka Svět zajímavou sochu, jejímž autorem je akademický sochař J. Hendrych. Třeboň a její okolí můžu kdykoliv a jakkoliv: - autokemp Třeboň:http://www.turistika.cz/rady/autocamp-trebon - město Třeboň:http://www.turistika.cz/mista/mesto-trebon - magická Třeboň:http://www.turistika.cz/mista/magicka-trebon-zamecka-zahrada-a-nadvori-s-kasnou - kamenný most: na hrázi rybníky Bezdrev:http://www.turistika.cz/mista/kamenny-most-na-hrazi-rybnika-bezdrev - zámek Hluboká nad Vltavou:http://www.turistika.cz/mista/hluboka-nad-vltavou-ranni-navsteva-zamku Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 2
Blog o dalších navštívených místech a cestách autora článku: http://bubinga.blog.cz/ Autor článku: Pavel Liprt Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/rybnikarska-trebon Rožmberk (rybník) Rybník 49 2'40.45"N 14 46'26.02"E Největší jihočeský - a také český - rybník vybudoval v letech 1584-1590 na řece Lužnici asi 6 km severně od Třeboně známý rožmberský regent Jakub Krčín z Jelčan. K jeho zabezpečení vypracoval důmyslný projekt Vodního kanálu zvaného Nová řeka, aby jím odváděl přebytečnou vodu z Lužnice do Nežárky. Mohutná hráz rybníka, osázená čtyřmi řadami dubů, je v základech až 55 m široká, v koruně se zužuje na 13, 5 m. Vypíná se 11,5 m nad okolní terén a dosahuje délky téměř 2,4 km. Osvědčila se zejména při největších povodních v letech 1890 a 2002, kdy odolala obrovským přívalům vody z rozvodněné Lužnice. Katastrální výměra Rožmberka je 677 ha, vodní hladina má plochu 489 ha. (Někdy bývá v literatuře uváděna výměra 721 ha - zde je ovšem k Rožmberku započítána i plocha sousedního rybníka Vítek u osady Nová Hlína, který je od Rožmberka oddělen hrází jako samostatný rybník). Autor článku: Zuzana Frydrychová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/rozmberk-rybnik CHKO Třeboňsko (CHKO) 49 3'42.41"N 14 48'31.74"E Chráněná krajinná oblast Třeboňsko byla vyhlášena v listopadu roku 1979. Pro významné přírodní hodnoty bylo její území zařazeno již v roce 1977, tedy ještě před vyhlášením za CHKO, do světové sítě biosférických rezervací UNESCO. CHKO zaujímá jihovýchodní část České republiky při státní hranici s Rakouskem na části okresů Jindřichův Hradec, Tábor a České Budějovice. Prostírá se na ploše 700 km čtverečních a je prvním velkoplošným územím u nás, které bylo umístěno do ploché, rovinaté krajiny. Z přírodovědného hlediska je Třeboňsko pozoruhodné především svou bohatostí rostlinstva. Velkým bohatstvím jsou rozsáhlé jehličnaté a smíšené lesy. Na zamokřených pozemcích jsou rozšířeny vzácné vlhkomilné rostliny, které se jinde v ČR nevyskytují. Na Třeboňsku je i několik lokalit ve střední Evropě již vzácných rozmanitých luk s řadou rostlin z řádu vstavačovitých. Zvláště proslulá je tato oblast bohatostí druhů květeny stojatých i tekoucích vod, k jejichž studiu bylo v Třeboni založeno hydrobiologické oddělení Botanického ústavu České akademie věd. Třeboňsko je bohaté i řadou rozmanitých živočišných druhů. Mezi nimi vyniká především velké množství vodních ptáků. K jejich pozorování byla zřízena světoznámá ornitologická rezervace Velký a Malý Tisý poblíž Třeboně. Bohatá a pestrá příroda Třeboňska, zvláště její mimořádně cenné a unikátní části, je chráněná v maloplošných chráněných územích. Z dvaceti osmi těchto území v CHKO má pět statut národní přírodní rezervace (NPR) - Velký a Malý Tisý u Lomnice nad Lužnicí, přirozený meandrující tok Lužnice se zbytky lužních lesů v NPR Stará řeka nedaleko Třeboně, rašeliniště s NPR Ruda na jižním břehu Horusického rybníka, zachovalá rašeliniště Červené blato a Žofínka. Vedle národních přírodních rezervací jsou v CHKO Třeboňsko zřízeny i přírodní rezervace (PR). Mezi ně patří například PR Bukové kopce nedaleko Chlumu u Třeboně, PR Horní Lužnice na horním toku Lužnice u Dvorů nad Lužnicí, PR Písečný přesyp u Vlkova nedaleko Veselí nad Lužnicí nebo PR Záblatské louky nedaleko Záblatí u Ponědraže. Na Třeboňsku je pro poučení návštěvníků zřízeno i několik naučných stezek. V národní přírodní rezervaci Červené blato je stezka, seznamující návštěvníky se zajímavostmi tohoto rašeliniště. Naučná stezka Cesta kolem Světa okolo rybníka Světa je určena pro pěší turisty. Na trase dlouhé 12 km je umístěno 16 zastavení, z nichž u některých jsou informační panely, jiná se vztahují k odpočinkovým místům. Zastavení seznamují s význačnými rostlinnými společenstvy a charakteristickými druhy živočichů Třeboňska. Stezka založená v roce 1985 byla obnovena v letech 1995-1997. Stezka Okolo Třeboně je určena pro cyklisty. Začíná na hrázi rybníka Svět a měří 39 km. Na její trase je umístěno 22 zastavení. Informační panely se věnují rostlinným společenstvům a charakteristickým živočišným druhům Třeboňska a historii i současnosti oblasti. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/trebonsko-chko Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 3
Řeka Nová řeka 49 2'55.14"N 14 50'57.65"E Umělý kanál spojující Lužnici s Nežárkou byl postaven jihozápadně od Jindřichova Hradce v prostoru mezi Třeboní a Stráží nad Nežárkou k regulaci přítoku vody z Lužnice do rybníka Rožmberka. Vybudoval ho v letech 1585-1587 správce rožmberského panství Jakub Krčín z Jelčan. Stoka, jejímž účelem bylo - zejména při velkých vodách - odvádět část vody z Lužnice stranou tak, aby nedocházelo k přetěžování hráze nově budovaného rybníka Rožmberka, odbočuje z Lužnice asi 5 km pod obcí Majdalena přibližně 10 km jihovýchodně od Třeboně. Po celých 14 km své délky směřuje na sever a ústí do Nežárky asi 4 km západně od Stráže nad Nežárkou. Nová řeka napájí několik rybníků v okolí Třeboně, ale svůj hlavní úkol - odvádění přebytečné vody z Lužnice do Nežárky - si ponechala a plní jej dodnes. Asi polovinu toku Nové řeky zpřístupňuje trasa červené značky mezi obcemi Stříbřec (asi 6 km východně od Třeboně) a parkovištěm v lokalitě?u Soukupů? (při silnici Třeboň - Suchdol nad Lužnicí, asi 6 km od Třeboně). Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/nova-reka Stará řeka Rezervace 48 57'19.93"N 14 51'41.57"E Stará řeka je původní koryto Lužnice v okolí Třeboně. Podél toku se rozprostírá stejnojmenná rezervace, která je největší národní přírodní rezervací (1200 ha) v CHKO Třeboňsko. Na jejím území jsou četné močály a bažiny s porostem přirozených dřevin a keřů a zamokřené louky s řadou původních bylin. Žije zde i řada příslušníků chráněných živočišných druhů. Rezervace byla původně určena k reintrodukci bobra, který zde měl ideální podmínky k životu. Tento záměr se sice nepodařilo realizovat, přesto však je území pro svoji přírodovědnou hodnotu zařazeno mezi národní přírodní rezervace. Rezervace začíná pod Majdalenou, kde z Lužnice odbočuje tzv. Nová řeka, průplav vybudovaný Jakubem Krčínem k regulaci toku řeky, a končí nad Starou Hlínou při vtoku do rybníka Rožmberka. Přístup do ní umožňuje silnice z Třeboně do Stráže nad Nežárkou s odbočkou vpravo v obci Stará Hlína. Pěší turisté mohou k návštěvě využít trasu žluté nebo červené značky z Třeboně. Turistický okruh po těchto značkách je dlouhý asi 14 km. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/stara-reka Sbírka vodních a mokřadních rostlin Botanická zahrada 49 0'19.91"N 14 46'24.82"E Malá Botanická zahrada specializovaná na vodní a bahenní rostliny. Pěstuje především naše domácí druhy včatně druhů ohrožených a kriticky ohrožených. Přístupná je odborné veřejnosti, pro návštěvníky během akcí. Autor článku: Pulin1 Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/sbirka-vodnich-a-mokradnich-rostlin Radnice města Třeboň Radnice Radnice městtřeboň 49 0'14.04"N 14 46'17.72"E Nejvýznamnějším objektem na Masarykově náměstí je Stará radnice. Roku 1562 koupila obec dva shořelé sousední domy a dala je následujícího roku přestavět Vlachem Jakubem Cornbellem na radnici, která při prvním úředním číslování domů roku 1770 obdržela číslo1. Podloubí nové radnice se otvíralo do náměstí třemi polokruhovými arkádami o mohutných pilířích, kterým nad jediným patrem budovy odpovídaly tři štíty. S přispěním císaře Ferdinanda III. Byla k radnici roku 1638 přistavěna masivní čtyřboká, 31 metrů vysoká čtyřetážová věž s ochozem, hodinami a cibulovitou střechou s lucernou. Věž od té doby tvořila vedle kostelní věře druhou dominantu města. Roku 1742 bylo průčelí budovy ozdobeno freskami s rožmberským, schwarzenberským a městským znakem. Při přestavbě roku 1819 byl radniční dům zvýšen o druhé patro. Zdroj stránky Města Třeboně Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 4
Autor článku: Josef Holub Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/radnice-mesta-trebon Děkanský kostel sv. Jiljí a Panny Marie královny Kostel 49 0'17.50"N 14 46'10.88"E Původní Kostel sv. Jiljí byl postaven ve druhé polovině 13. století. 22. května roku 1368 přišli do Třeboně na žádost Rožmberků Augustiniáni a začali stavět klášter a přestavovat kostel na kostel klášterní. Presbytář kostela byl dokončen asi v roce 1380 a dvoulodí sklenuto v následujících letech. Roku1723 vypukl v Třeboni požár, jenž zničil téměř celé město a poškodil i kostel. Padající krov nad kněžištěm pobořil jeho původní gotickou klenbu a požár zničil rovněž interiér kostela. Vnitřní zařízení kostela naštěstí požárem mnoho neutrpělo. Nové řešení interiéru po požáru bylo svěřeno vídeňským umělcům P. Koeckovi (presbytář shlavním oltářem) a J. N. Rottmayerovi (vlastní prostor kostela). Při opravě kláštera i chrámu v letech 1897-1903 byla regotizována věž kostela původně po požáru zakončená barokní bání. Desky z hlavního oltáře, dílo tzv. Mistra třeboňského oltáře, náleží k vrcholným dílům české gotické malby z poslední čtvrtiny 14. století. V polovině 18. století byly z klášterního inventáře vyřazeny a dostaly se do různých kostelíků Třeboňska. Zachráněny byly teprve v 19. a 20. století, kdy přešly do majetku Národní galerie v Praze. Další významnou památkou je opuková soška Madona Třeboňská z doby kolem roku 1400. Představuje gotickou madonu tehdejšího krásného slohu. Madona je v třeboňském kostele k vidění dodnes. Na stěnách se zachovala malířská výzdoba převážně z druhé poloviny 15. století. Na podlaze v kněžišti jsou náhrobní kameny knížecí a prelátské hrobky. Na kůru lze spatřit fresku s námětem posledního soudu, u vchodu z kněžiště do sakristie se nalézá část fresky z přelomu 14. a 15. století, znázorňující příchod prvních řeholníků z Roudnice do Třeboně. Tympanon jižního vchodu do kostela vyplňuje obraz Korunování Panny Marie. Při jižním portálu kostela a při východní straně kostela jsou umístěny sochy sv. Augustina, sv. Vojtěcha, sv. Jana Nepomuckého a sv. Václava, zhotovené před rokem 1744. Prohlídka kostela s průvodcem Prohlídky kostela jsou možné i s průvodcem, uvidíte nejen vlastní kostel, ale i Křížovou chodbu a rajskou zahradu se studnou (cena prohlídky 20, Kč, děti zdarma):každý den v 15 hodin pro skupinu (minimálně 2 lidé) lze domluvit prohlídku přímo s průvodcem na telefonu 732 251 103 Mše svaté (tel.:384 722 390 farní úřad): pondělí pátek v 18:30 (v zimních měsících v 17 hodin), sobota v 7:30, neděle v 8:45 a v 18:30 (v zimních měsících v 17 hodin) Římskokatolická farnost Třeboň www.trebon.farnost.cz Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/dekansky-kostel-sv-jilji-a-panny-marie-kralovny Třeboň kostel sv. Jiljí a Panny Marie Královny a klášter augustiniánů Klášter 49 0'17.64"N 14 46'11.35"E Klášter řádu sv. Augustina v Třeboni byl založen již v květnu roku 1367 a dodnes patří k nejvýznamnějším památkám města. Zjednodušeně se dá říci, že ho vytvořili Rožmberkové z budovy místní fary. Původní farní kostel je však ještě podstatně starší a poprvé je zmiňován již v roce 1280. Ten současný byl postaven až v poslední čtvrtině 14. století. I velmi stručná historie kláštera je přepestrá. Vždyť klášter bez větší újmy na zdraví přestál husitské války, aby byl v roce 1566 dočasně (a že z nedávné historie dobře známe ošemetnost tohoto slova) zrušen z důvodu naprostého úpadku duchovního života. Po roce 1631 byl obnoven, aby roku 1781 vyhořel a následně byl roku 1786 Josefem II. opět zrušen. V současné době je kostel opět farní, v části kláštera sídlí od roku 1788 děkanství a všechny další klášterní objekty byly odsvěceny. Celý areál je dnes chráněn (od roku 1995) jako národní kulturní památka. Příznivec gotiky je zde ovšem ve svých choutchách plně uspokojen i v současné době. K severní straně kostela totiž přiléhá jednopatrová budova čtvercového konventu s Křížovou chodbou z konce 14. století. Ta se dochovala téměřv Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 5
původní podobě, včetně všech stěn, prolomených do rajského dvora širokými hrotitými arkádami. Najdete zde také překrásné bohaté kružby (trojího druhu) gotických oken, polychromované klenební žebroví a nástěnné malby, pocházející z období od konce 14. až do počátku 16. století. Nechybí ani původní kaple sv. Jana Evangelisty nebo rajská zahrada s původní studnou. Nádvoří kláštera naopak tvoří komplex barokních budov z 18. století s kamennou kašnou o téměř sto let starší. Vyjímkou je budova s rožmberskou gotickou kaplí sv. Vincence z roku 1380, která je dnes součástí schodiště bytového domu. Kostel je Rožmberky později tolik oblíbeným dvojlodím (údajně prvním v Čechách), severní loď přitom přiléhá ke klášternímu komplexu. Obě lodě mají po požáru sníženou - gotickou síťovou klenbu, svedenou na čtyři štíhlé sloupy, přičemž v té jižní najdete předsíň bočního vchodu do děkanského chrámu a vestavěnou Šternberskou kapli pod kruchtou. Hlavní západní vchod s gotickou předsíní se nachází pod chrámovou 36 metrů vysokou - věží. Kostel je spojen se zámkem tzv. "Dlouhou chodbou" s trojobloukovým krytým mostem. V interiéru kostela jsem si zažil pocit skutečné schizofrenie. Jak jinak nazvat situaci, kdy vidíte na vlastní byť již nebystré oko takový klenot gotického umění, jako je Třeboňská Madona, typický představitel krásného slohu z období okolo roku 1400, a nemůžete si jej vyfotit. A to ještě můžu být v úvozovkách rád, že tři oltářní desky Mistra Třeboňského již tradičně - zabavila NG v Praze (některé informační prameny ovšem hovoří o autorství Michaela z Neapole, ale tato verze nebyla nikdy potvrzena). Mimochodem, zmíněnou Madonu oslavil svou básní i nositel Nobelovy ceny za literaturu Jaroslav Seifert. Dnes se v klášterním (vlastně už jen farním) Kostele sv. Jiljí a Panny Marie Královny (do 90.let minulého století byl kostel zasvěcen jen Sv. Jiljí) musíme na hlavním oltáři spokojit pouze s barokním obrazem s výjevy Nanebevzetí a Korunovace P. Marie, pod kterými je znázorněn sv. Jiljí. Obraz pochází z I. poloviny 18. století. Současný barokní hlavní oltář obsahuje také renesanční sochu sv. Václava, poblíž se nacházejí náhrobní desky některých Rožmberků, kteří jsou v chrámu pohřbeni. Najdeme zde i radu menších barokních oltářů nebo 8 metrů vysoký - renesanční obraz s výjevem Kristova utrpení. Vpravo od vchodu do děkanského chrámu se nachází Šternberská kaple. Její vstup je tvořen velkým gotickým lomeným obloukem a byla vybudována Petrem Holickým ze Šternberka a jeho ženou Kateřinou z Rožmberka. Kaple je sklenuta gotickou síťovou klenbou se znaky Šternberků a Rožmberků na svornících. Oltář kaple je raně barokní, s obrazem P. Marie s Ježíškem, polychromovanými dřevěnými skulpturami jedenácti andělů, soškami dvou archandělů a pěti světců. Horní obraz tohoto oltáře zobrazuje sv. Barboru. Najdeme zde také původní náhrobek obou manželů, zakladatelů kaple. Proti Šternberské kapli se nachází oltář sv. Barbory. Jedná se o pozdně renesanční řezbářskou práci s osmi vinařskými sloupy a starším obrazem sv. Barbory, nad kterým můžeme vidět milostný relief Panny Marie Královny s Ježíškem z počátku 16. století. Součástí tohoto oltáře jsou také sochy dvou světic (zřejmě sv. Markéta a Kateřina) i Archanděla Gabriela s mohutnými zlatými křídly. S oltářem sv. Barbory ladí visutá kazatelna v severní chrámové lodi. Mimo kostel na malém bezejmenném náměstičku si můžeme prohlédnout barokní pískovcové sochy sv. Václava, Jana Nepomuckého a sousoší Kalvárie z přelomu 16. a 17. století. Dnešní podoba kostela i zejména - chrámové věže je produktem rozsáhlé rekonstrukce a regotizace z let 1897 až 1903. Kostel, vyzdobený nástěnnými malbami, pocházejícími převážně z II. poloviny 15. století a Křížovou chodbu můžete shlédnout v rámci placených prohlídek s výkladem pro veřejnost, které se konají téměř denně od 11. a od 15. hodiny. A věřte, stojí to za to. Úplně na závěr bych přidal pár slov o Řádu řeholních kanovníků sv. Augustina a jeho působení v Třeboni. Řád vznikl v 11. století a rychle se rozšířil po celé Evropě. Hlavním posláním řádu byla společná modlitba, práce v duchovní správě, charitativní činnost a vědecká práce. Jednotlivé samostatné kanonie, v jejichž čele stál probošt nebo opat se sdružovaly v kongregace. Řád přijal jméno sv. Augustina, církevního učitele a křesťanského filosofa, žijícího ve 4. až 5. století. Později si Augustin Aurelius pořídil se svou souložnicí syna, a tak se raději zřekl se své učitelské hodnosti a žil v ústraní s partou přátel, údajně mnišským způsobem (přečíst si občas něco o životě světců bývá docela zajímavé). Svými spisy pak položil základy věrouky západního křesťanství. Do českých zemí se augustiniánský řád dostal až roku 1333, kdy byla založena kanonie v Roudnici. Postupně pak vznikají kanonie další, a to (ve 14. století) v Kladsku, Jaroměři, Rokycanech, Sadské, v Praze na Karlově, v Třeboni a Lanškrounu. Později (v 15. století) přibývají ještě Kostomlaty, Fulnek a Prostějov. Většina těchto klášterů ovšem zanikla již během husitských válek. Třeboňskou kanonii povolil pražský arcibiskup Jan Očko z Vlašimi na žádost bratrů Petra, Jošta, Oldřicha, a Jana z Rožmberka v roce 1367. Co se velikosti majetku týče, patřil třeboňský klášter mezi ty středně bohaté. Tento majetek však i díky rožmberským dotacím postupně narůstal a skromný exteriér kostela svatého Jiljí doplňoval jeho velmi bohatý interiér. Díky ochraně mocných Rožmberků přestál klášter i husitské války a postupně se stává věhlasným centrem učenosti. Místní řeholníci pomáhali i nově založenému konventu v rakouském Dürrensteinu. Kulturní vzrůst skončil v I. polovině 16. století a následovalo období, kdy v Třeboni prudce stoupla kriminalita, páchaná převážně opilými mnichy, kteří navíc klášter přivedli do velkých dluhů. Vilém z Rožmberka to vyřešil radikálně a - se souhlasem císaře Maxmiliána II. i církevních institucí - klášter roku 1566 zrušil. Augustiniány zde načas vystřígali jezuité a po nich milevští premonstráti. Až v roce 1631 rozhodl císař Ferdinand II. o obnovení augustiniánského kláštera i o navrácení všech bývalých statků, písemností a knih. Současně probíhaly stavební úpravy válkou poškozených - Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 6
klášterních budov. V 18. století se v čele kláštera vystřídalo několik významných mužů a od roku 1738 se opět stává duchovním středem života ve městě. Dochází také ke zvelebení kostela sv. Jiljí, klášterních budov i knihovny. Druhá polovina 18. století se však nese ve znamení katastrof. Několikaletá neúroda, přemnožení myší, dobytčí mor a v roce 1871 (zase ta bezpečnost práce) největší požár v dějinách města. Právě bo něm se barokizuje klenba kněžiště, snižuje střecha a věž dostává levnější cibulovité zakončení. Aby toho nebylo málo, v říjnu roku 1785 byl klášter z příkazu Josefa II. zrušen. Autor článku: Marek Cabák Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/trebon-kostel-sv-jilji-a-panny-marie-kralovny-a-klaster-augustinianu Kaple Třeboň-Schwarzenberská hrobka 48 59'38.05"N 14 45'56.10"E Hrobka rodu Schwarzenberků se nachází poblíž Třeboně v Domaníně, v anglickém parku jihovýchodně od rybníka Svět. Původní Schwarzenberská hrobka ve hřbitovním kostelíku sv. Jiljí v Třeboni, již nevyhovovala hygienickým předpisům a tak Jan Adolf II. Schwarzenberg na podnět své manželky Eleonory Schwarzenberkové, založil novou rodinnou hrobku. Projektem hrobky byl pověřen Josef Schmidt a později knížecí stavitel F. D. Deworetzský, spolutvůrce přestavby zámku Hluboká. Knížecí stavitel navrhl podle italského Campa Santa dvoupodlažní budovu ve tvaru pravidelného osmiúhelníku v novogotickém slohu s monumentální schodišťovou rampou a předsunutou věží. Pod vstupem do kaple se nachází vstup do hrobky. Stavbu řídil místní knížecí stavitel Karel Kühnel, kterému pomáhali tesařský mistr Jan Stifter a mladý stavitel Ludvík Kindermann. Cihly byly páleny ve zvláštní cihelně nedaleko na břehu Opatovického rybníka, při velkých teplotách, kdy docházelo k natavení pískových zrnek a cihla tak dostala zvláštní rudohnědou barvu a vysokou tvrdost. Ostění oken a dveří bylo zhotoveno z dovezeného mušlového vápence z Českého ráje a rakouských nalezišť. Kovové prvky byly vyrobeny v kovolijecké dílně Petra Steffense, zřízené z bývalého kláštera ve Zlaté Koruně. Stavba hrobky byla zahájena v r. 1874 a dokončena v r. 1877. Na makovici na věži je nápis se jmény hlavních dodavatelů stavby, sepsaný místním děkanem Františkem Touškem. Hrobku slavnostně vysvětil 29. července 1877 bratr knížete, pražský arcibiskup Bedřich Schwarzenberg. Interiéru kaple dominuje hlavní oltář zasvěcený Božskému Vykupiteli, obrácený na přání Schwarzenberků na jih, směrem k Třeboni místo na východ, zhotovený sochařem Josefem Pokorným z bílého pískovce, sádry a istrijského mramoru. Na třech deskách jsou zde vyryty texty smutečních telegramů, které sem Schwarzenberkům poslal císař František Josef. V samotné hrobce pod kaplí se nachází umělecky cenný mramorový sarkofág, vytvořený Alexanderem Trippelem v r. 1789. Vlastní hrobka se nachází pod úrovní terénu i hladiny rybníka Svět. Průsaku vody písčitou půdou do hrobky, brání 60 cm široký a 2 m hluboký vzduchový kanál kolem hrobky, který odvádí vodu od hrobky. V hrobce bylo uloženo 26 rakví s těly Schwarzenberků, jejich srdce až na srdce dcery kněžny Eleonory se nacházejí ve zvláštních schránkách v Českém Krumlově. V r. 1888 byla v blízkosti hrobky postavena fara a okolí upraveno na anglický park. V létě jsou v kapli pořádány večerní koncerty a pěvecká vystoupení. Autor článku: Miroslav Ulrych Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/trebon-schwarzenberska-hrobka Mariánský sloup - Třeboň Socha Mariánský sloup v Třeboni. 49 0'14.04"N 14 46'15.24"E Vedle Kašny stojí na Masarykově náměstí, barokní Mariánský sloup, který je dílem českobudějovického kameníka Leopolda Hubera. Roku 1780 byla zhotovena socha Panny Marie na štíhlém jehlanu, jenž spočívá na masivním trojbokém podstavci se sochami sv. Josefa, sv. Vojtěcha a sv. Alžběty. Autor článku: Josef Holub Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/mariansky-sloup-trebon Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 7
Rozvodí Zajímavost 48 59'13.36"N 14 50'56.64"E Rozvodí ležící na Lužnici východně od Třeboně je místem, ve kterém je odkloněna část vody Lužnice umělým kanálem zvaným Nová řeka do Nežárky. Stavba byla vybudována již v 16. století na ochranu rybníka Rožmberka při velkých povodních. Místo a jeho okolí spolu se soustavou hrází je přímo stvořené k procházkám a projížďkám na kolech. Autor článku: Zdenek Pelíšek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/rozvodi--3 Augustiniánský klášter Klášter 49 0'18.22"N 14 46'10.09"E Klášter byl založen Rožmberky roku 1367. Rožmberkové požádali pražské arcibiskupství o povolení přeměnit třeboňskou faru na klášter kanovníků sv. Augustina. Během dalšího dvacetiletí vyrostl na místě starého farního kostela gotický klášterní chrám sv. Jiljí. Klášter poznamenal dějiny města a zařadil se k předním centrům vzdělanosti a umělecké tvorby na českém jihu. K severní straně kostela přiléhá i jednopatrová budova konventu čtvercového půdorysu, s křížovou chodbou z konce 14. století, dochovanou v téměř neporušené podobě. Uprostřed křížové chodby je rajská zahrada se studnou. Všechny čtyři stěny směřující do rajského dvora jsou prolomeny širokými hrotitými arkádami s úzkými parapety. Do středu východního křídla křížové chodby se otevírá kaple sv. Jana Evangelisty, náležející k původnímu založení. Nádvoří kláštera tvoří komplex několika budov většinou barokního slohu z období nového rozkvětu kláštera v 18. století. Vyjímkou je budova s gotickou kaplí sv. Vincence, jíž nechal v roce 1380 postavit Petr z Rožmberka. Zpočátku sloužila jako soukromá kaple Rožmberků a později, roku 1395 byla darována klášteru. Dnes je však kaple součástí schodiště bytového domu. Kašna uprostřed nádvoří pochází z konce 17. století. Zrušení kláštera roku 1785 ukončilo dobu jeho opětného vzestupu. Autor článku: Kateřina Davidová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/augustiniansky-klaster Kaple Kaple sv. Víta v Třeboni 49 0'13.32"N 14 46'14.23"E Nedaleko Třeboně, stojí mezi rybníky na krásném klidném místě kostelík sv. Víta. Byl postaven na místě, kde prý voda zázračně uzdravovala a kde dlouhá léta stávala i poustevna. Dnes je tohle místo populární díky tzv. Pergole u sv. Víta - zahradní Restauraci, zaměřené na rybí speciality. Natáčel se tu i jeden díl televizního pořadu o vaření Kluci v akci. Autor článku: Hana Kubíková Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kaple-sv-vita-v-treboni Třeboň-Svinecká brána Hradby 49 0'9.17"N 14 46'16.16"E Svinecká brána v Třeboni se nachází v užší, jižní části Žižkova náměstí. Tvořila součást vnitřního Městského opevnění. Byla vybudována tak jako většina dalšího Městského opevnění podle projektu architekta a rybníkáře, vrchního porybného pánů z Rožmberka, Josefa Štěpánka Netolického (? - 1538) v letech 1525-27 a upravována v letech 1562-69. Svinecká brána, původně nazývaná Tmavá je architektonicky nejcennější, neboť štít patřící české renesanci je členěn obloučky v typicky jihočeském rázu. Mezi dvěma okny je malá plastika Sv. Floriána, patrona hasičů. Severní průčelí a valená klenba 20 m dlouhého průjezdu je vyzdobena psaničkovými sgrafity. Přístup k bráně je omezen z obou stran hradební zdí. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 8
Autor článku: Miroslav Ulrych Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/trebon-svinecka-brana Třeboň-městské opevnění Hradby 49 0'6.31"N 14 46'12.32"E Městské opevnění Třeboně se začalo budovat ve 13. stol., postupně bylo zdokonalováno a v letech 1525-27 bylo na jižní straně zesíleno předsunutým opevněním s polokruhovými dělovými baštami, příkopem a valy. Opevnění tvoří dva pásy hradeb s baštami s cimbuřím, bránami a vodními příkopy, které napájela Zlatá stoka. Součástí opevnění byla i soustava okolních rybníků. K bránám Budějovické, Hradecké a Svinenské ze 14. stol. na vnitřním opevnění, přibyla na začátku 16. stol. brána Novohradecká. Autor článku: Miroslav Ulrych Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/trebon-mestske-opevneni Třeboň-pivovar Regent Dům, budova 49 0'8.21"N 14 46'19.35"E Pivovar Regent se nachází v jižní části historické části Města Třeboně. V prostoru nynějšího pivovaru nechal postavit v letech 1606-1608 Petr Vok z Rožmberka zbrojnici. V letech 1699-1723 byla zbrojnice přestavěna podle projektu schwarzenberského stavitele Jakuba de Maggi na panský pivovar. Na stavbě spolupracoval jeho syn Jan a nový knížecí stavitel Pavel Ignác Bayer. Časem pivovar nestačil poptávce a byl svými majiteli postupně přestavován a rozšiřován. Současný pivovar s honosnými budovami je po přestavbě v druhé pol. 19. století. Pivo Regent se v Třeboni vaří tradiční technologií s použitím výhradně přírodních surovin. Autor článku: Miroslav Ulrych Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/trebon-pivovar-regent Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 9