Č.j.: VP/S 170/03-160 V Brně dne 5. dubna 2004 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve správním řízení zahájeném dne 29.12. 2003 na základě žádosti České republiky - Ministerstva financí č.j. 184/97 865/2003 ze dne 16.12. 2003 o povolení výjimky ze zákazu veřejné podpory podle 6 odst. 1 zákona č. 59/2000 Sb., o veřejné podpoře, v platném znění, ve spojení s 18 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), v platném znění, rozhodl podle 6 odst. 3 písm. a) zákona č. 59/2000 Sb., o veřejné podpoře, v platném znění, takto : Výjimka ze zákazu veřejné podpory ve prospěch společnosti (..) ve formě prominutí příslušenství souvisejícího s doměřenou daní z přidané hodnoty, podle 55a zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, v platném znění, přičemž výše této doměřené daně činí 158 475 662 Kč, se do výše 3 250 500 Kč, při započtení veškerých podpor malého rozsahu dle 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 59/2000 Sb., o veřejné podpoře, v platném znění, které společnost (..) čerpala v předchozím tříletém období, povoluje. Odůvodnění: Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen Úřad ) obdržel dne 29.12. 2003 žádost o povolení výjimky (dále jen žádost ) podle 6 odst. 1 zákona č. 59/2000 Sb., o veřejné podpoře, v platném znění (dále jen zákon o veřejné podpoře ), kterou podala Česká republika - Ministerstvo financí dopisem ze dne 16.12. 2003, č.j. 184/97 865/2003. I. Údaje získané z žádosti o povolení výjimky - orgánem odpovědným za poskytnutí veřejné podpory je Ministerstvo financí - kontaktní osobou je Ing. Mgr. Olga Hochmannová, ředitelka odboru 18 - názvem veřejné podpory je Prominutí příslušenství daně z přidané hodnoty společnosti (..) - veřejná podpora je poskytována na základě 55a zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů
- formou poskytnutí veřejné podpory jsou daňové úlevy. II. Vymezení účastníka řízení Jediným účastníkem řízení o povolení výjimky je v souladu s 3 písm. c) ve spojení s 6 odst. 1 zákona o veřejné podpoře Česká republika - Ministerstvo financí. III. Charakteristika příjemce podpory Příjemcem podpory je společnost (..) (dále jen daňový subjekt ), (..). Dle výpisu z obchodního rejstříku (..) jako předmět podnikání je uvedena mj. koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej, zprostředkovatelská činnost v oblasti telekomunikační a výpočetní techniky, poskytování telekomunikačních služeb, zprostředkovatelská činnost v oblasti obchodu a služeb v režimu živnosti volné. (..). IV. Popis a forma podpory Daňovému subjektu byly dne 21.1.2002 na základě zprávy z kontroly FŘP-Ř -8/2001, provedené Finančním úřadem pro Prahu 1 u daňového subjektu v roce 2001, vystaveny dodatečné platební výměry na daň z přidané hodnoty za období 01/1998 až 12/1999 v celkové výši 158 475 662 Kč. Výše příslušenství souvisejícího s doměřenou daní z přidané hodnoty činila dle výpočtu ke dni 28.2.2003 celkem 182 150 397 Kč. Úřad při posouzení předmětné podpory vychází z aktualizované částky 184 388 067 Kč, která je uváděna v souvislosti s výší příslušenství daně z přidané hodnoty souvisejícího s dodatečně vyměřenou daní z přidané hodnoty v dopisu Ministerstva financí, kterým byla dne 29.12.2003 podána žádost o povolení výjimky ze zákazu veřejné podpory. Důvodem pro doměření daně z přidané hodnoty bylo zjištění, že si daňový subjekt uplatňoval nárok na odpočet daně z cenového vyrovnání, které mu bylo fakturováno ve smyslu sjednaných podmínek jeho prodejci. Toto cenové vyrovnání je tvořeno rozdílem mezi cenou, za kterou prodejce nakoupil mobilní telefon od daňového subjektu a cenou, za kterou musel tento mobilní telefon podle pokynu daňového subjektu prodat. Toto cenové vyrovnání bylo posouzeno tak, že není, ve smyslu 2 odst. 1 zákona o dani z přidané hodnoty, zdanitelným plněním a nezakládá tedy nárok na odpočet daně podle 19 odst. 1 téhož zákona. Daňový subjekt podal proti výše uvedeným dodatečným platebním výměrům odvolání, které bylo Finančním ředitelstvím pro hl. m. Prahu zamítnuto rozhodnutím doručeným daňovému subjektu dne 9.1.2003. Daňový subjekt podal dne 30.1.2002 žádost o prominutí příslušenství souvisejícího s dodatečně vyměřenou daní z přidané hodnoty a 15.1.2003 žádost o prominutí dodatečně vyměřené daně z přidané hodnoty. Tyto žádosti byly doplněny dopisem ze dne 3.4.2003, ve kterém daňový subjekt podává další zdůvodnění svých předchozích žádostí. Dne 3.10.2003 vydalo Ministerstvo financí rozhodnutí, kterým nebylo vyhověno žádosti daňového subjektu ze dne 15.1.2003 o prominutí dodatečně vyměřené daně z přidané hodnoty ve výši 158 475 662 Kč. Prominutí příslušenství k výše uvedené dani z přidané hodnoty je stále v řízení Ministerstva financí a je předmětem posouzení z hlediska slučitelnosti se závazky vyplývajícími z Evropské dohody v rámci tohoto rozhodnutí. 2
V. Právní analýza V 1 odst. 1 zákona o veřejné podpoře je stanoveno, že tento zákon upravuje postup při posuzování slučitelnosti veřejné podpory se závazky vyplývajícími z Evropské dohody (Sdělení č. 7/1995 Sb., o sjednání Evropské dohody zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně jedné a Českou republikou na straně druhé, dále jen Evropská dohoda ). Čl. 64 odst. 1 bod (iii) Evropské dohody stanoví, že neslučitelná s řádným působením této dohody, v míře, jíž může být dotčen obchod mezi Českou republikou a Společenstvím, je jakákoliv veřejná podpora, která narušuje soutěž nebo hrozí jejím narušením v důsledku zvýhodňování některých podnikatelských jednotek nebo výroby určitého zboží. V 2 odst. 1 zákona o veřejné podpoře je stanoveno, že veřejná podpora poskytovaná způsobem narušujícím nebo hrozícím narušení soutěže tím, že zvýhodňuje určité podnikání nebo odvětví výroby, v míře, jíž může být dotčen obchod mezi Českou republikou a členskými státy Evropské Unie, je neslučitelná se závazky České republiky vyplývajícími z Evropské dohody a je zakázána. V 3 písm. a) zákona o veřejné podpoře je stanoveno, že veřejnou podporou se rozumí jakákoliv forma podpory, včetně programů veřejné podpory nebo výhod zvýhodňujících podnikání nebo odvětví výroby poskytovaná Českou republikou, ministerstvem, jiným správním orgánem, orgánem samosprávy nebo poskytovaná z veřejných prostředků. Podle 3 písm. b) zákona o veřejné podpoře patří mezi veřejné prostředky také prostředky státního rozpočtu včetně prostředků splatných a neuhrazených. Ustanovení 4 zákona o veřejné podpoře upravuje obecné výjimky ze zákazu veřejné podpory. 4 odst. 1 písm a) zákona o veřejné podpoře vymezuje tzv. veřejné podpory malého rozsahu, které jsou automaticky vyňaty ze zákazu veřejné podpory dle zákona o veřejné podpoře, neboť mají nevýznamný účinek na hospodářskou soutěž. Veřejné podpory malého rozsahu mohou být poskytnuty na libovolný účel, jejich výše ovšem nesmí překročit pro jednoho příjemce částku v Kč odpovídající 100 000 EUR (ke dni 29.12. 2003 to bylo 3 250 500 Kč) v přepočtu kurzem devizového trhu vyhlášeným Českou národní bankou platným ke dni prvního poskytnutí veřejné podpory po tříleté období počínající datem, kdy je poskytnuta veřejná podpora malého rozsahu. Skutečnost, zda příjemce nepřekročil hranici ekvivalentu 100 000 EUR, je nutno ověřit poskytovatelem, protože poskytnutí další podpory, pokud by byla uvedená hranice překročena, již nespadá pod obecnou výjimku a musí být posouzeno Úřadem. Podporu ve formě výše specifikovaného prominutí příslušenství souvisejícího s doměřenou daní z přidané hodnoty ve výši 158 475 662 Kč lze při splnění podmínek uvedených v 4 odst. 1 písm. a) zákona o veřejné podpoře poskytnout. Podle 55a zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků v platném znění může Ministerstvo financí ČR rozhodnout o prominutí příslušenství k dani z důvodu odstranění tvrdosti zákona. V případě promíjení penále má podnikatelský subjekt v důsledku neplacení daně k dispozici volné finanční prostředky, které byl povinen zaplatit organizaci hospodařící s veřejnými prostředky. Veřejnou podporou se obecně rozumí jakékoliv zvýhodnění, které plyne z veřejných prostředků. Dle čl. 24 Oznámení Evropské komise o uplatnění pravidel státní pomoci na podporu týkající se přímého zdanění podniků, které je příjmem státního rozpočtu, publikovaného v Official Journal C 384/3, 10.12.1998, nepředstavují veřejnou podporu nástroje, jejichž cílem je optimalizace vymáhání daňových a obdobných dluhů od podnikatelských subjektů. Při neplacení daně podnikatelský subjekt obrazně čerpá od státu půjčku, přičemž úrok, tj. penále činí 36,5 %. Ve srovnání s komerčními půjčkami jsou 3
podmínky značně nevýhodné. Důvodem je skutečnost, že penále v sobě obsahuje sankční část, která je zahrnuta s cílem donutit dlužníka zaplatit dluh co nejdříve. V souladu s ustanovením výše uvedeného Oznámení Evropské komise je tedy za veřejnou podporu považována jen ta část penále, která představuje ekonomickou výhodu pro dlužníka daně a odpovídá hodnotě úroku z prodlení. Zbývající, tj. sankční část není do veřejné podpory zahrnuta. Základem pro stanovení ekvivalentní hodnoty úroku z prodlení, tedy i výše veřejné podpory, je celková výše vyměřeného penále a referenční sazba pro výpočet veřejné podpory u výhodných půjček. V souladu s Oznámením Evropské komise o způsobu stanovení výše referenčních a diskontních sazeb, publikovaným v Official Journal C 273, 9.9.1997, je použita referenční sazba ve výši 10 %. V případě promíjení penále dle 55a zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků v platném znění, představuje veřejná podpora částku převyšující rozdíl mezi penále ve výši 36,5 % z dlužné částky a ekonomickým ekvivalentem komerčního úroku, který Úřad vyjadřuje výše uvedenou referenční sazbou. 10 Veřejná podpora je -------- 36,5 x 100 % z celkové výše vyměřeného penále = 27 % z vyměřeného penále Prominutí penále do výše 73 % z celkové výše penále nepředstavuje veřejnou podporu. Teprve prominutí penále vyšší než 73 % z celkové výše penále (73 až 100) představuje veřejnou podporu. Celková výše vyměřeného penále, které souvisí s doměřenou daní z přidané hodnoty, činí 184 388 067 Kč. Penále do výše 133 870 788 Kč, tj. 73 % z celkové výše vyměřeného penále, nepředstavuje veřejnou podporu a tuto částku lze bez dalšího prominout. Částka 50 517 279 Kč, tj. 27 % vyměřeného penále, představuje veřejnou podporu, jejíž poskytnutí spadá do režimu zákona o veřejné podpoře. Vzhledem k tomu, že v případě veřejné podpory formou prominutí příslušenství k dani ve výši 50 517 279 Kč, jejíž výše přesahuje tzv. podporu malého rozsahu dle 4 odst. 1 písm. a) zákona o veřejné podpoře, pro společnost (..): - se jedná o podporu poskytovanou Českou republikou - Ministerstvem financí, které je poskytovatelem podpory v souladu s 3 písm. c) zákona o veřejné podpoře, neboť rozhoduje o poskytnutí podpory, - hrozí narušení hospodářské soutěže, neboť poskytnutím podpory zůstanou příjemci k dispozici finanční prostředky, které mohou být uvolněny do komerční činnosti, což může ve svém důsledku vést k udržení či zvýšení stávajícího podílu na trhu telekomunikační techniky a služeb, - tato podpora zvýhodňuje určité podnikání, neboť při rozhodování o poskytnutí podpory má správní orgán prostor pro uvážení, zda dané žádosti o prominutí příslušenství daně vyhovět či ji zamítnout, tím může dojít ke zvýhodnění subjektů, v jejichž případě je žádosti vyhověno, vůči těm, kterým je žádost zamítnuta; - poskytnutím výhody může být dotčen obchod mezi Českou republikou a členskými státy Evropské unie, jelikož příjemce podpory konkuruje podnikatelským subjektům z členských států Evropské unie (k tomuto závěru dospěla Evropská komise rovněž 4
ve svém rozhodnutí č. 2002/14/EC ze dne 12.7. 2000 týkajícím se veřejné podpory poskytnuté Francií společnosti Scott Paper SA Kimberly-Clark), jedná se o veřejnou podporu podle 2 odst. 1 zákona o veřejné podpoře, která je obecně zakázaná, pokud zákon o veřejné podpoře nestanoví jinak nebo nebude povolena výjimka. Zákon o veřejné podpoře v 5 stanoví, pro jaké veřejné podpory může Úřad povolit výjimku ze zákazu veřejné podpory. V posuzovaném případě veřejná podpora nenaplňuje charakter žádné ze zde vymezených veřejných podpor. V souladu s Oznámením Komise o aplikaci pravidel veřejné podpory na opatření související s přímým zdaněním podnikatelských subjektů, publikovaným v Official Journal C 384, 10.12.1998, s. 3-9 (dále jen Oznámení ), které se v zásadě vztahuje k přímému zdanění, ale lze je použít rovněž při posouzení případů týkajících se nepřímého zdanění (viz s. 18 Zprávy o implementaci Oznámení, přijaté Komisí dne 26.11.2003), jedná se v posuzovaném případě o tzv. provozní podporu, která je zakázána. Výjimka pro provozní podporu je možná pouze v návaznosti na účel, který sleduje, a to zejména regionální rozvoj (v rámci České republiky pouze pro oblasti s výjimkou NUTS II Praha - viz čl. 4.15 až 4.17 Pravidel pro národní regionální podporu, publikovaná v Official Journal C 74, 10.3.1998) a ochranu životního prostředí (viz čl. E.3 Obecných zásad Společenství o státní podpoře na ochranu životního prostředí) Prominutí daňového příslušenství v daném případě není účelovou podporou, tj. neexistuje přímá vazba mezi podporou a financovanou činností, jako je tomu např. u regionální investiční podpory či podpory na ochranu životního prostředí. Vzhledem k tomu, že podpora formou prominutí penále, která přesahuje výši tzv. podpory malého rozsahu, nemá charakter žádné z podpor, na něž se vztahuje výjimka ze zákazu veřejné podpory, povolil Úřad podporu pouze do výše uvedené ve výroku. VI. Závěr Dne 10.3.2004 bylo účastníkovi řízení doručeno vyrozumění o možnosti vyjádřit se k podkladům rozhodnutí, případně navrhnout jeho doplnění. Tohoto práva se účastník řízení vzdal sdělením č.j. 18/46 023/2004-181 zaslaným faxem dne 16.3.2004. V případě, že by pravomocné rozhodnutí o výše popsaném prominutí příslušenství, souvisejícího s dodatečně doměřenou daní z přidané hodnoty, a povoleným Úřadem v souladu s výrokem mělo být vydáno po 30.4. 004, jednalo by se o novou podporu, která by musela být dle platných pravidel po tomto datu notifikována před vlastním poskytnutím Evropské komisi. 5
Poučení o opravném prostředku: Proti tomuto rozhodnutí v souladu s 6 odst. 5 zákona o veřejné podpoře nelze podat rozklad. Mgr. Kamil Rudolecký ředitel odboru veřejná podpora Obdrží: Ministerstvo financí Letenská 15 118 10 Praha 1 6