Příloha č. 1 k bezpečnostní zprávě POSOUZENÍ RIZIK ZÁVAŽNÉ HAVÁRIE U OBJEKTU NEBO ZAŘÍZENÍ ZAŘAZENÉHO VE SKUPINĚ B S TV G R O U P

Příloha č. 1 k bezpečnostní zprávě POSOUZENÍ RIZIK ZÁVAŽNÉ HAVÁRIE U OBJEKTU NEBO ZAŘÍZENÍ ZAŘAZENÉHO VE SKUPINĚ B S TV G R O U P Strana 1 z 59

Obsah Předmluva:... 4 1 Přehled objektů nebo zařízení s uvedením druhu a množství v nich umístěných NL... 5 2 Přehled všech NL v objektu nebo zařízení, jejich klasifikace a vlastnosti... 7 3 Výsledky posouzení a popisy nebezpečných chem- ických reakcí při nežádoucím kontaktu chemických látek v objektu nebo zařízení nebo za nežádoucích provozních podmínek... 8 4 Výsledky posouzení a popisy možných situací v objektu nebo zařízení, které mají potenciál způsobit poškození lidského zdraví, hospodářských zvířat, ŽP a majetku... 9 4.1 Popis činností spojených s rizikem závažné havárie... 11 5 Výsledky, postup posouzení a popisy možných situací mimo objekt nebo zařízení, které mohou způsobit ZH... 12 6 Výsledky identifikace a popisy zdrojů rizik ZH, relativní oceneni jejich závaznosti, výběr a vyznačeni významných zdrojů rizika v mapě podniku... 14 6.1 Identifikace a relativní ocenění zdrojů rizika... 14 7 Postup a výsledky identifikace možných scénářů událostí a jejich příčin, které mohou vyústit v ZH, výběr reprezentativních scénářů včetně jejich popisu... 17 7.1 Určení příčin a možných scénářů nehod... 18 7.2 Výběr iniciačních událostí a jejich kategorizace... 20 8 Postup a výsledky provedení odhadů následků reprezentativních scénářů ZH na zdraví a životy lidí, hospodářská zvířata, ŽP a majetek a prezentace výsledků odhadů... 22 8.1 Odhad následků reprezentativních scénářů závažných havárií... 22 9 Postup a výsledky stanovení odhadu pravděpodobnosti reprezentativních scénářů závažných havárií... 32 9.1 Stanovení odhadu pravděpodobnosti vzniku vážné havárie... 32 10 Výsledky a postup posouzení vlivu lidského činitele v souvislosti s relevantními zdroji rizika... 35 10.1 Zhodnocení vlivu spolehlivosti a chybování lidského činitele... 35 10.2 Problematika komunikace v podniku, percepce a sdělování rizik... 44 Strana 2 z 59

10.3 Havarijní výcvik... 46 10.4 Vyšetřování nehod a havárií... 46 11 Uvedení metodik použitých při analýze rizika... 48 12 Podrobné popisy použitých veřejně nepublikovaných metodik... 49 13 Výsledky stanovení míry rizika reprezentativních scénářů ZH... 50 14 Výsledky hodnocení přijatelnosti rizika ZH... 51 14.1 Zhodnocení bezpečnostních opatření... 51 14.2 Závěr zhodnocení rizik... 51 15 Popis opatření k nepřijatelným zdrojům rizika, plán jejich realizace a systém kontroly plnění tohoto plánu... 51 16 Popis systému trvalého sledování účinnosti opatření pro omezování rizik.. 52 16.1 Popis opatření k zajištění bezpečnosti ve všech stádiích provozu... 52 16.2 Preventivní a ochranná opatření... 54 16.3 Bezpečnostní opatření k zastavení rozvoje závažné havárie... 56 17 Informace o provedeném posouzení přiměřenosti bezpečnostních a ochranných opatření v souvislosti existujícími riziky... 58 18 Použitá dokumentace a literatura... 59 Strana 3 z 59

Předmluva: Cíl úlohy Cílem úlohy je posouzení rizik závažné havárie podle zákona 224/2015 Sb. v souladu s požadavky objednatele STV GROUP, a.s. pro následující objekt zařazený podle tohoto zákona do skupiny B: Divize průmyslových trhavin Rataje u Kroměříže STV GROUP a.s. Analýza a hodnocení rizik jsou provedeny tak, aby výsledná zpráva mohla být bez podstatných úprav použita pro Bezpečnostní program prevence závažné havárie podle zákona 224/2015 Sb. Splnění požadavků zákona Požadavky zákona na způsob provedení analýzy a posouzení rizik jsou uvedeny v prováděcí vyhlášce 227/2015 Sb. k zákonu, a to v její Příloze č. 1. Tam se stanoví, že analýza a hodnocení rizik obsahuje kapitoly 1 až 4 uvedené v prvním sloupci následující tabulky. Tato zpráva obsahuje v přiměřeném rozsahu všechny požadované informace. Je však organizována v souladu s použitým postupem analýzy a posouzením rizik a nepoužívá uvedených specifikací vyhlášky jako názvů. Aby bylo na první pohled zřejmé, kam jsou požadované informace zařazeny, je ve druhém sloupci následující tabulky uvedeno, kde jsou kapitoly podle vyhlášky v této zprávě umístěny. 1. Identifikace zdrojů rizik 1.1. Přehled nebezpečných látek v objektu. 1.2. Identifikace a výběr zdrojů rizika pro podrobnou analýzu. 1.3. Popis vybraných zdrojů rizika a mapové zobrazení jejich umístění v objektu. 1 Přehled objektů nebo zařízení s uvedením druhu a množství v nich umístěných NL 2 Přehled všech NL v objektu nebo zařízení, jejich klasifikace a vlastnosti potřebných k analýze a hodnocení rizik 3 Výsledky posouzení a popisy nebezpečných chemických reakcí při nežádoucím kontaktu chemických látek v objektu nebo zařízení nebo za nežádoucích provozních podmínek 4 Výsledky posouzení a popisy možných situací v objektu nebo zařízení, které mají potenciál způsobit poškození lidského zdraví, hospodářských zvířat, ŽP a majetku 5 Výsledky, postup posouzení a popisy možných situací mimo objekt nebo zařízení, které mohou způsobit ZH 6 Výsledky identifikace a popisy zdrojů rizik ZH, relativní oceněni jejich závaznosti, výběr a vyznačeni významných zdrojů rizika v mapě podniku Strana 4 z 59

2. Analýza rizik 2.1. Identifikace možných situací a příčin, které mohou vést k iniciační události závažné havárie, identifikace iniciačních událostí a možných scénářů rozvoje závažné havárie. 2.2. Odhad následků identifikovaných scénářů závažných havárií na životy a zdraví lidí a zvířat, životní prostředí a majetek. 2.3. Odhad výsledné roční frekvence závažných havárií. 7 Postup a výsledky identifikace možných scénářů událostí a jejich příčin, které mohou vyústit v ZH, výběr reprezentativních scénářů včetně jejich popisu 8 Postup a výsledky provedení odhadů následků reprezentativních scénářů ZH na zdraví a životy lidí, hospodářská zvířata, ŽP a majetek a prezentace výsledků odhadů 9 Postup a výsledky stanovení odhadu pravděpodobnosti reprezentativních scénářů závažných havárií 10 Výsledky a postup posouzení vlivu lidského činitele v souvislosti s relevantními zdroji rizika 13 Výsledky stanovení míry rizika reprezentativních scénářů ZH 2.4. Stanovení míry skupinového rizika identifikovaných scénářů. 2.5. Výsledky a postup posouzení vlivu lidského činitele. 3. Hodnocení rizik 3.1. Hodnocení přijatelnosti rizika. 3.2. Celkové hodnocení rizika objektu. 4. Seznam informačních zdrojů a veřejně publikovaných i nepublikovaných metodik použitých při analýze rizik a jejich popis 14 Výsledky hodnocení přijatelnosti rizika ZH 15 Popis opatření k nepřijatelným zdrojům rizika, plán jejich realizace a systém kontroly plnění tohoto plánu 16 Popis systému trvalého sledování účinnosti opatření pro omezování rizik 17 Informace o provedeném posouzení přiměřenosti Bezpečnostních a ochranných opatření v souvislosti S existujícími riziky 11 Uvedení metodik použitých při analýze rizika 12 Podrobné popisy použitých veřejně nepublikovaných metodik 18 Použitá dokumentace a literatura 1 Přehled objektů nebo zařízení s uvedením druhu a množství v nich umístěných NL V objektech výrobního závodu společnosti STV GROUP a.s., divize průmyslových trhavin (DPT) Rataje u Kroměříže se provádí skladování výbušnin, výroba a příprava průmyslových trhavin mísením delaborovaného materiálu z vojenské munice s ostatními složkami zejména na bázi dusičnanu amonného. Zdrojem potenciálního rizika podle projektových podkladů a schválené obložnosti je teoreticky 10 skladů a 2 výrobní objekty, kde se nebezpečné látky skladují, zpracovávají nebo se s nimi dopravně manipuluje na komunikacích uvnitř areálu výrobního závodu DPT Rataje u Kroměříže, STV GROUP a.s. Delaborovaný materiál a potřebné suroviny jsou přiváženy výhradně nákladními auty (žel vlečka do areálu není zavedena). Předpokládaná četnost nákladní dopravy je max. 4 kamióny denně, průměrně 2-3 kamiony. Přivážený materiál se skládá z nákladních aut přímo v prostoru před určeným skladem s použitím vysokozdvižných vozíků a ručních manipulačních vozíků. Obdobně je prováděno vyskladňování výrobků apod. Většina objektů je přístupná pro nákladní auta, vysokozdvižné vozíky apod. po vnitřní zpevněné komunikaci. Malé zavalované objekty jsou přístupné pouze pro ruční mechanizaci. Maximální povolené obložení a druh NL je uvedeno v Tabulce 1-1. Praktické využití malých zavalovaných skladů je pouze hypotetické, neboť k nim není přístup s mechanizací, a proto se ani nevyužívají. Tabulka 1-1 : Projektové kapacity objektů DPT Rataje u Kroměříže firmy STV GROUP a.s. Strana 5 z 59

Objekt č. Specifikace Povolené obložení a Poznámka druh výbušniny ( t ) 3 Sklad 2 Nevyužívá se, skladuje se nářadí 4 Střeliště Ovalovaný prostor se používá Stavební objekt zrušen jako trhací jáma. 5 Sklad 50 6 Sklad 50 7 Sklad 50 Nevyužívá se. 8 Sklad 50 9 Sklad 15 Nevyužívá se. Sklad DA 50 Skladuje se do 200 t dusičnanu 10 amonného 11 Sklad 50 12 Laborace a delaborace střeliva 15 13 Sklad 85 14 Sklad 2 Skladuje se nebezpečný odpad 16 Výrobna PT Celkem teoreticky : 25 444 t Poznámka : 1. Množství jednotlivých druhů skladovaných materiálů se stále mění, předpokládá se, že součet množství skladovaných druhů PT nepřesáhne v praxi 350 t. 2. Dusičnan amonný se skladuje v PE pytlích na paletách, v big bagech (BB), apod. v objektu č. 10, v množství maximálně 200t. 3. Rostlinné recyklované oleje jsou v IBC kontejnerech 1000 l, max. 1000 l ve výrobě, max. 1000l v provozní hale výrobního objektu č. 16. Pro skladování výbušnin se používá pouze 6 skladů: - Sklad č. 5: Obložnost 50 tun výbušniny třídy A. V současné době jsou skladovány bezdýmné prachy a rozbušky (elektrické, neelektrické). - Sklad č. 6: Obložnost 50 tun výbušniny třídy A: v současné době skladovány bezdýmné prachy, emulzní trhaviny, dynamity, bleskovice (nitrocord 12), celmon, poladyn 31 eco, emulinit 2 - Sklad č. 8: Obložnost 50 tun výbušniny třídy A: v současné době skladovány bezdýmné prachy (produkt niguman, BPS NG), trhaviny slurry I. Generace (vodní gel - Hydrogelit), sypké průmyslové trhaviny ( Fragmentit) - Sklad č. 10: Obložnost 50 tun výbušniny třídy A: Využívá se jako sklad dusičnanu amonného - max 200 t - Sklad č. 11: Obložnost 50 tun výbušniny třídy A: Sklad bezdýmných prachů (vstupy do výroby a pro výrobu Dapmon 30) - Sklad č. 13: Obložnost 85 tun výbušniny třídy A + sklad munice - sypké průmyslové trhaviny typu DAP - Dapmon, Dapmon 30, (Dapmon 30 extra -náložky), Politol hrubý, Politol Jemný ( Politoly (TNT)), Hydrogelit Malorážová munice 7,62x54 Cv je skladována je v dřevěných hermeticky uzavřených bedýnkách po cca 100 kusech. Odpad z delaborace je kovový a předává se do kovošrotu. Prach z delaborace munice je uskladněn na skladu č. 5 v krabicích z vlnité lepenky v množství do 20 kg na krabici, obvykle 15 kg. Vzdálenosti mezi objekty splňují požadavky vyhlášek ČBÚ na nepřenos detonace. Výrobny : Objekt č. 16 je po rekonstrukci zkolaudován jako výrobní, a provádí se zde drcení delaborátu Strana 6 z 59

a mísení trhavin. Rekonstruovaný objekt č.12 je po kolaudaci používán jako delaborační a laborační pracoviště. Delaboruje se především malorážová munice. 2 Přehled všech NL v objektu nebo zařízení, jejich klasifikace a vlastnosti Množství jednotlivých druhů skladovaných materiálů se stále mění podle situace na trhu. Předpokládá se, že součet množství skladovaných druhů výbušnin nepřesáhne v praxi 220 až 350t z projektové kapacity 444 t. Skladované nebezpečné látky ve formě delaborátu, suroviny nebo finální produkty jsou výbušné, popř. jsou oxidující, toxické, zdraví škodlivé nebo škodlivé pro vodní organismy. Všechny finální výrobky jsou doloženy bezpečnostními listy, nálepkami a návody na použití. Všechny finální výrobky jsou doloženy bezpečnostními listy, nálepkami a návody na použití. Tabulka 2-1 : Seznam nebezpečných látek ve VZ DPT Rataje, STV GROUP a.s. Nebezpečné látky CAS č. Nařízení ES č. 1272/2008 (CLP) Bezdýmné prachy - delaborát 9004-70-0 Expl.1.3; Ac.tox.1; H201,H300, 693-21-0 H310,H330,H373,H400,H410 Heterogenní směsi Průmyslové trhaviny - produkty Dapmon, Digmon, Emonit, Hydrogelit atd. Fragmentit, apod. 121-82-4 2,4,6 trinitrotoluen (TNT) 118-96-7 Černý prach - delaborát 7704-34-9 Dusičnan amonný - surovina 6484-52-2 Motorová nafta 8008-20-6 Expl.1.1,Expl.1.3,Ac.tox1(2), STOT RE2,Aq.Chron.2(3), Repr1A(B),H201,H300,H310, H330,H373,H400,H410 Expl.1.1,Ac.tox.3,STOT RE 2,Aq.Chr.2,H201,H301,H311, H331,H373,H411 Expl.1.1,Ac.tox3,STOT RE2,H201,H302,H3112,H332, H373,H412 Expl.1.1, Ox.látka kat.3,h201,h205,h241, Ox.látka kat.2, Eye irrit 2,H241,H272,H319 Carc.kat.3,STOT RE 2,Aq.Chronic 2,Asp.tox.1,Hořl.kap.kat.3,H226, H351,H373,H411,H304 Methylester řepkového oleje 112-62-109 Eye irrit2,skin irrit2,h319,h315 Motorová nafta a methylester řepkového oleje se skladují v malých množstvích v sudech pro bezprostřední technologické použití. Ve velké míře jsou ve VZ DPT Rataje, STV GROUP a.s. pro výrobu směsných průmyslových trhavin na bázi dusičnanu amonného využívány místo nafty a methylesteru řepkového oleje recyklované rostlinné oleje. Rostlinné recyklované oleje jsou v IBC kontejnerech 1000 l, max 1000 l ve výrobě, max 1000 l v provozní hale výrobního objektu č. 16. Maximální povolené obložení a druh NL je uvedeno v Tabulce 2-2. Praktické využití malých zavalovaných skladů je pouze hypotetické, neboť k nim není přístup s mechanizací. Tabulka 2-2 : Projektové kapacity objektů a reálný stav využití objektů DPT Rataje u Kroměříže firmy STV GROUP a.s. Strana 7 z 59

Objekt Specifikace Povolené obložení a č. druh ( t ) Reálný stav využití objektů ( t ) 3 Sklad 2 0(sklad nářadí) 4 Sklad Objekt zrušen Používá se jako trhací jáma. 5 Sklad 50 50 6 Sklad 50 50 7 Sklad 50 0 ( nevyužívá se ) 8 Sklad 50 50 9 Sklad 15 0 ( nevyužívá se ) 10 Sklad 50 200 ( dusičnan amonný ) 11 Sklad 50 50 12 Sklad 15 15 13 Sklad 85 14 Sklad 2 85 2 ( nebezpečný odpad ) 16 Výrobna 25 25 Celkem 444 327 t 200 t dusičnanu amonného Dusičnan amonný (surovina) se skladuje v PE pytlích na paletách po 1000 kg (tj. 20 x 50 kg) v objektu č. 10, popř. v big-bagy po 1000 kg v množství maximálně 200 t. Výrobky se skladují v obalech na paletách po 500 kg. Rozdělíme-li skladovaný sortiment do 3 kategorií, je celkové množství z výbušinářského hlediska a dle zákona 224/2015 Sb. následující - viz Tabulka 2-3. Tabulka 2-3 : Projektové kapacity objektů DPT Rataje u Kroměříže firmy STV GROUP a.s. Druh NL Výbušné (t) Dusičnan amonný (t) Sklady + Výrobna 394 200 DPT Rataje celkem 394 200 Poznámka : V celé této kapitole se používají odborné termíny obsažené v zákonu 224/2015 Sb., popř. v metodice CPQRA, materiálech TNO apod. 3 Výsledky posouzení a popisy nebezpečných chem- ických reakcí při nežádoucím kontaktu chemických látek v objektu nebo zařízení nebo za nežádoucích provozních podmínek Při přípravě finálních výrobků (průmyslových trhavin na bázi bezdýmného prachu, apod., dusičnanu amonného a organických modifikátorů) se neuplatňují žádné chemické reakce. Technologický proces je založen na dělení, drcení, mechanickém mísení, popř. malaxování vstupních surovin bez významnější tepelné expozice. Možnosti kontaktu s nekompatibilními látkami v objektu č.16 jsou vyloučeny, neboť s jinými látkami než s povolenými surovinami se v objektu nezachází a jejich přítomnost na pracovišti je tím vyloučena. Termín nežádoucí provozní podmínky je ve výrobě trhavin naprosto nepřípustný, neboť kontrolní mechanismy ve spolupráci s ČBÚ toto vylučují. Připustíme-li přesto tuto eventualitu, pak toto může nastat jen záměrným a úmyslným zásahem nebo vlivem přenesení Strana 8 z 59

požáru z okolí na objekt. Každá anomálie vede k okamžitému přerušení postupu, neboť ohrožuje bezpečnostní standardy kontrolované ČBÚ. Vzniklá situace by se řešila okamžitým opuštěním objektu a ukrytím obsluhy za terénními nerovnostmi. Chování jednotlivých komponent spojených se vznikem havarijní situace : Delaborovaný bezdýmný prach je stabilní při dodržení podmínek skladování a zpracování. Je nestabilní za vysokých teplot, při hoření nebo detonaci vzniká toxický CO. Černý prach je stabilní při dodržení podmínek skladování. Podmínky, kterých je nutno se vyvarovat při skladování a zpracování černého prachu : Vysoké teploty, nárazy, tření, přímá tepelná záření, elektrostatický náboj. Látky a materiály, s nimiž výrobek nesmí přijít do styku: Silně kyselé a zásadité látky. Nebezpečné rozkladné produkty: Při hoření nebo detonaci vznikají mimo jiné oxidy uhlíku, dusíku a síry i toxický CO. Nafta motorová je stabilní při obvyklých teplotách skladování, manipulace a užívání. Vyvarovat se působení přímého tepla (teploty vyšší než bod vzplanutí), jiskry, zápalných bodů, plamenů, statické elektřiny. Nedokonalým spalováním a tepelným rozkladem vznikají více či méně toxické plyny, jako jsou CO, CO2. Metylester řepkového oleje, popř. recyklované rostlinné oleje jsou za normálních podmínek stabilní. Vyvarovat se : přítomnosti zdroje vznícení, styku s otevřeným ohněm. Látky a materiály, s nimiž výrobek nesmí přijít do styku: oxidovadla, alkálie, alkalické kovy. Nebezpečné rozkladné produkty: za normálních podmínek žádné; při hoření za nedostatku kyslíku možný vznik oxidu uhelnatého a sazí. Dusičnan amonný je za normálních podmínek je stabilní. Vyvarovat se : přítomnosti detonačního zdroje, zdroje vznícení, styku s otevřeným ohněm. Nesmí přijít do styku s organickými látkami, sírou, alkáliemi, práškovými kovy. Nebezpečné rozkladné produkty: za normálních podmínek žádné, při hoření za nedostatku kyslíku možný vznik oxidu uhelnatého, oxidů dusíku a sazí. Výrobky (DIGMON, DAPMON, EMONIT atd.) jsou stabilní při dodržení podmínek skladování. Nutno vyvarovat se vysokých teplot a styku s oxidovadly, kyselinami, zásadami. Nebezpečné rozkladné produkty: Při hoření nebo detonaci vznikají toxické oxidy CO a NOx. 4 Výsledky posouzení a popisy možných situací v objektu nebo zařízení, které mají potenciál způsobit poškození lidského zdraví, hospodářských zvířat, ŽP a majetku Míra možného ohrožení objektů DPT Rataje u Kroměříže, STV GROUP a.s. a blízkého okolí následky závažné havárie je vždy dána kombinací řady faktorů. V zásadě však lze pro predikci následků eventuální havárie za stěžejní považovat následující faktory: množství výbušné látky přivedené do exploze způsob iniciace výbušných látek místo exploze (z hlediska možných sekundárních následků havárie) možnosti eskalace nehody domino-efektem (souvisí s předchozím bodem) Z bezpečnostního hlediska může v STV GROUP a.s. dojít k ohrožení zdraví, životů a hospodářských hodnot z následujících obecných důvodů: 1) Požárem nebo výbuchem (skladovaných delaborovaných komponent, popř. finálních výrobků, elektrické instalace, motorového vozidla, apod.). 2) Intoxikací zaměstnanců toxickými parami z výbušnin (nitroglycerin apod.) nebo toxickými výbuchovými, popř. požárními zplodinami. Strana 9 z 59

3) Úrazy elektrickým proudem. 4) Předčasné a neočekávané uvolnění kinetické nebo potenciální energie (stlačené plyny - vzduch, hydraulické kapaliny). 5) Úrazy při práci s mechanismy (mísiče, šneky, transportní pásy, delaborační stroj apod.), při manipulaci s paletami nebo střetem s vozidlem. 6) Nepřípustná manipulace a ukládání nebezpečného odpadu (např. zbytků delaborovaných komponent, finálních výrobků apod.). 7) Vystavení osob nepřiměřenému teplu (horké části v el. kotelně atd.). 8) Vystavení osob nadměrnému hluku a vibracím (výrobna, výrobní zařízení). 9) Pády osob z vyvýšených plošin, schodů, žebříků apod. 10) Mechanické úrazy rotujícím zařízením (ventilátory, hřídele, apod.). Většina výše uváděných obecných rizikových faktorů vyplývá již provedeného zhodnocení pracovních rizik dle 132a odst. 1 a 3 zákoníku práce (dokument je v kanceláři vedoucího výrobny), vlastností používaných látek, převažujícího ručního charakteru práce, z druhu a povahy technického zařízení, jeho zabezpečení při provozu, opravě apod. Za zdroje rizika závažné havárie, způsobené vybranými nebezpečnými chemickými látkami, lze v areálu společnosti DPT Rataje u Kroměříže firmy STV GROUP a.s. považovat především : Výrobní objekt č. 16, kde jsou nebo mohou být iniciovány hořlavé a výbušné látky během mísení vstupních komponent a balení finálního produktu. Objekt č. 12 - delaborace malorážového střeliva, kde jsou nebo mohou být iniciovány hořlavé a výbušné látky během delaboračního procesu a balení delaborátu, během drcení bezdýmných prachů. Skladovací objekty, kde se skladuje delaborovaný materiál (bezdýmný prach a černý prach z delaborace ), dusičnan amonný v originálních obalech nebo již vyrobené finální PT (DIGMON, DAPMON, EMONIT, atd.) Přepravu explosivního materiálu uvnitř areálu Požární nebezpečí je tvořeno přítomností : 1. hořlavých a výbušných látek, které mohou být iniciovány během přípravy finálních výrobků v objektu č.16 nebo č.12 2. hořlavých a výbušných látek při jejich skladování v originálních obalech ve skladech, 3. hořlavých a výbušných látek v otevřených plnících obalech během jejich plnění v objektu č.16 4. nebo jsou již na paletách v expedičních obalech ve výrobně nebo na přepravním vozidle. Hlavním rizikem vzniku požáru je: Iniciace delaborovaného materiálu (bezdýmný prach, černý prach, TPH, TNT) nebo vyráběného produktu po expozici přímým plamenem, hrubým nárazem, třením, nešetrným a neodborným zacházením, přenosem detonační vlny atd. v objektu při neschválené manipulaci a zpracování. Iniciace delaborovaného materiálu nebo vyráběného produktu přenosem požáru z lesního porostu, z hořícího motorového vozidla, sabotáží či teroristickým činem apod. na výrobnu nebo sklad. Strana 10 z 59

4.1 Popis činností spojených s rizikem závažné havárie Hlavní rizikové faktory pracovních činností v STV GROUP a.s. vyplývají: z povahy zdrojů rizika, tj. specifik skladování explosivního materiálu, specifik vlastních zpracovávaných a skladovaných výbušných látek, technických charakteristik jednotlivých technologických operací, stavebních charakteristik výrobních a skladovacích objektů, ručního charakteru práce (vliv lidského činitele), dopravních a manipulačních specifik v areálu při nakládání s explosivním materiálem atd. Zdrojem rizika mohou být: 1) všechny látky výbušné, hořlavé či toxické povahy, 2) technologické procesy během úpravy fyzikálních vlastností vstupních surovin a při zpracování heterogenních směsí do podoby finálních výrobků, 3) sklady surovin a výrobků, 4) doprava a manipulace s nebezpečnými látkami, 5) údržba a provoz technologických, dopravních a energetických zařízení, 6) nedostatky v činnosti organizace, 7) nedostatky způsobené zaměstnanci (lidský faktor), 8) živelné události, 9) sabotáže nebo teroristické činy. Veškeré vyrobené finální výrobky z výrobny po naplnění expedičních obalů se odvážejí do skladů podle pokynů skladníka. V provozovně nezůstává a neskladuje se z bezpečnostních důvodů žádný rozpracovaný materiál nebo obaly s finálními produkty. Každá naplněná paleta se nakládá na přepravní vozidlo a pak se náklad odváží do určeného skladu Strana 11 z 59

5 Výsledky, postup posouzení a popisy možných situací mimo objekt nebo zařízení, které mohou způsobit ZH Vlivem možných situací nacházejících se mimo areál VZ DPT Rataje, STV GROUP a.s. se v tomto případě označují zdroje rizika, které se nacházejí mimo hranice analyzovaného zařízení/objektu, které však mají potenciál způsobit havárii na analyzovaném zařízení nebo objektu. Tyto vnější příčiny mohou mít charakter přírodních jevů (většinou bez možnosti ovlivnění lidským faktorem) anebo jsou důsledkem úmyslné či neúmyslné lidské činnosti. Jednotlivé možnosti a jejich vliv na bezpečný provoz analyzovaného zařízení jsou uvedeny a posouzeny v následujících Tabulkách 5-1 a 5-2. Tabulka 5-1: Možné vnější zdroje rizika přírodního původu Přírodní zdroje rizika (ZR) Možné důsledky Poznámka Srážková činnost Déšť, přívalové Většinou bez výrazných následků na výrobní deště, kroupy, sníh. Vítr Atmosférická teplota Atmosférický tlak Sluneční záření činnost. Možnost sesuvů svahů; zatékání do objektů, vlhkost může způsobovat urychlení koroze stavebních konstrukcí, stabilitu skladovaného materiálu Extrémní projevy mohou způsobit poškození nebo zřícení částí budov na skladovaný materiál Přívalové deště neměly za dobu provozování dosud vliv na vlastní objekty a skladovaný materiál. Záplavy jsou vyloučeny. Možnost exploze tímto vlivem je nepravděpodobná Možnost exploze tímto vlivem je Relativně bez vlivu Cyklické střídání teplot může nepravděpodobná vést k pnutí a namáhání stavebních konstrukcí Bez vlivu Bez vlivu. Materiál je skladován uvnitř objektů Atmosférická vlhkost (mlha, Může způsobovat urychlení vnější koroze mráz) kovových částí objektů. Bouřková činnost (úder blesku) Při zvlášť nepříznivých okolnostech (např. závada ochranné bleskosvodné klece, mimořádně Málo pravděpodobné pro objekty. silný výboj apod.) by mohlo dojít k požáru a Reálné nebezpečí pro požár následné explozi objektu okolního lesa Vliv podzemních vod Bez vlivu (nebo výskyt vyloučen) Stav podloží, petrografie a V místě lokality jsou tyto vlivy vyloučeny stratigrafie, atd. Seismicita V místě lokality jsou tyto vlivy vyloučeny Aktivní geodynamické jevy Výskyt vyloučen (sesuvy, laviny atd.) Povrchová eroze Bez vlivu Vulkanická činnost Účinky zemské a vodní flory a fauny lokality Výskyt vyloučen Bez vlivu. Výjimečně by mohl výskyt hlodavců, kun a zajíců způsobit havárii elektrorozvodů. Vesmírná tělesa (např. pád meteoritu) Poškození nebo zničení objektu dopadem tělesa a následnou explozí a požárem Extrémně nepravděpodobné Tabulka 5-2: Možné vnější zdroje rizika způsobené lidskou činností Strana 12 z 59

Lidská činnost Důsledek Poznámka Exploze v objektu Poškození nebo úplné zničení technologického Velmi málo pravděpodobné zařízení, stavební konstrukce objektu Zasažení okolních objektů Zasažení nekrytých osob Velmi málo pravděpodobné Velmi Rozlet fragmentů (trosek málo pravděpodobné zařízení, objektu po explozi) Myslivecká činnost Iniciace explosivního materiálu střelou Odstřel zvěře v areálu a jeho okolí není z bezpečnostních důvodů povolen. Požár okolního lesa Velmi málo pravděpodobné Možnost přenosu požáru na skladovací objekty. Požár lesa může ohrožovat sálavým teplem jak vlastní objekty, tak skladovaný explosivní materiál. Únik toxické látky Možnost ohrožení obsluhy v areálu. Velmi nepravděpodobné Pád letadla Poškození nebo úplné zničení objektů. Velmi málo pravděpodobné Náraz kamionu při neopatrné Poškození objektu Velmi málo pravděpodobné manipulaci Vliv silniční nebo železniční Únik přepravovaných medií z havarovaného dopravy nebo události při ní dopravního prostředku Velmi málo pravděpodobné, neboť areál je dostatečně vzdálen od Vliv dálkových potrubních Únik přepravovaných medií z potrubní trasy. tras plynovodů nebo událostí V okolí není výskyt těchto potrubních systémů v nich Vliv hospodářských nebo vojenských objektů nebo Není znám zdroj ohrožující analyzovaný areál událostí v nich Důsledky těžby surovin nebo Není znám zdroj ohrožující analyzovaný areál staré důlní činnosti Terorismus, kriminální činnost V okolí areálu nejsou provozovány průmyslové činnosti, které by mohly ovlivnit negativně prevenci ZH v areálu VZ DPT Rataje u Kroměříže, STV GROUP a.s. Vnější riziko proto představují následující situace: nekontrolovaný požár, který může být do areálu přenesen z okolního lesního masívu po úderu blesku nebo je založen lidskou činností, požár kamionu, který nakládá nebo přepravuje průmyslové trhaviny z areálu, pád vojenského či civilního letadla do zalesněného areálu STV GROUP kriminální a teroristická činnost. Poškození nebo zničení objektů, zařízení s možnou následnou explozí a požárem. komunikací a je umístěn na kopci. Velmi nepravděpodobné.. Velmi málo pravděpodobné, neboť areál je velmi omezeně přístupný a je trvale střežen. Strana 13 z 59

6 Výsledky identifikace a popisy zdrojů rizik ZH, relativní oceněni jejich závaznosti, výběr a vyznačeni významných zdrojů rizika v mapě podniku 6.1 Identifikace a relativní ocenění zdrojů rizika Identifikace, priorizace a ocenění nejzávažnějších zdrojů rizika pro účely analýzy a hodnocení rizika v rámci zákona 224/2015 Sb. byla provedena podle zásad uváděných v metodice TNO ( CPR 18E-Guidelines for Quantitative Risk Assessment, Purple Book,Committee for Prevention of Disasters, Haag, 1999) výpočtem tzv. selektivního čísla S E pro látky explosivní na úrovni : administrativní budovy VZ DPT Rataje, STV GROUP a.s., v nejbližší obydlené oblasti a místech možné kumulace obyvatelstva (nejbližší silnice č.432 Nětčice-Rataje). Pro indikaci a výběr rizikových zařízení, které nejvíce přispívají k riziku, byla vyvinuta kvantitativní, tzv. selektivní indexová metoda. Vlastní postup lze charakterizovat takto: Objekt/podnik se rozdělí na nezávislá zařízení. Nebezpečnost každého zařízení se stanoví na základě množství látky, provozních podmínek a vlastností nebezpečných látek. Vypočte se Indikační číslo A, které vyjadřuje míru skutečné nebezpečnosti zařízení. Nebezpečnost zařízení se stanovuje pro množinu bodů v okolí objektu na úrovni plotu podniku, nejbližších cizích subjektů, obytné zóny apod. Nebezpečnost zařízení na jistou vzdálenost se stanoví na základě známého indikačního čísla A a vzdálenosti mezi posuzovaným bodem a zařízením. Míra nebezpečí v posuzovaném bodě se odvodí z hodnoty selektivního čísla S. Jednotky/zařízení jejichž relativní hodnoty selektivního čísla S jsou zpravidla > 1 se podrobují kvantitativní analýze QRA. Pro následnou detailní kvantitativní analýzu rizika (QRA) jsou pak vybírány jen ty zdroje rizika, jejichž selektivní číslo je pro nejbližší lokality s výskytem obyvatelstva větší než 1. Upřesnění použití metodiky pro areál VZ DPT Rataje, STV GROUP a.s : 1. ) Výpočet selektivního čísla pro sérii zvolených bodů po 50 m podél plotu areálu pro všechny zdroje rizika není prezentován, neboť vzhledem k šířce a umístění areálu v hustě zalesněném a nepřístupném terénu, kde nevedou žádné turistické či jiné komunikace a malým skladovaným množstvím explosivních látek, je selektivní číslo S E na úrovni plotu areálu pro nejbližší rizikové objekty vždy >1, avšak tento fakt nemá pro 0-výskyt osob a komunikací po obvodu areálu žádný význam. 2. ) Logicky by došlo v každém případě k poškození hustého lesního porostu tlakovou vlnou. Nemá proto smysl uvádět tyto samozřejmé hodnoty po 50 m obvodu areálu formou sáhodlouhé tabulky, když zde není za plotem občanská zástavba, průmyslové či zemědělsky využívané objekty. 3. ) Účelné proto bylo vyhodnotit potenciální ohrožení administrativního objektu STV GROUP a.s. (u vstupní brány), kde je největší výskyt osob v areálu, dále nejbližší obydlené oblasti a místa možné kumulace obyvatelstva (nejbližší silnice). Finální vyhodnocení pro látky explosivní v jednotlivých objektech VZ DPT Rataje, Strana 14 z 59

STV GROUP a.s. je uvedeno Tabulce 6-1. Hořlavin (rostlinné oleje, nafta) je skladováno malé sudové množství, a proto je vyhodnocení pro hořlaviny ve vztahu k vnějšímu okolí areálu irelevantní. Tabulka 6-1 : Určení a ocenění rizika pro vnitřní a vnější subjekty z exploze v areálu VZ DPT Rataje u Kroměříže, STV GROUP a.s. dle CPR 18E Purple Book DPT Rataje, STV Group Množství NL Limit Ind. číslo Druh rizikového zařízení Q (kg) G (kg) Ai Selektivní číslo S E pro vnitřní objekt č.1, vnější komunikaci Nětčice-Rataje a okolní obce Administ. budova DPT Silnice 432 Rataje Nětčice-Rat. Nětčice Rataje Zborovice Objekt č.3 2 000 1000 2 0,5926 0,0219 0,0020 0,0005 0,0001 Vzdálenost od rizikového objektu L i ( m ) 150 450 1000 1600 2500 Objekt č.5 50 000 1000 50 1,8519 0,3005 0,0432 0,0122 0,0030 Vzdálenost od rizikového objektu L i ( m ) 300 550 1050 1600 2550 Objekt č.6 50 000 1000 50 0,6749 0,1662 0,0228 0,0148 0,0028 Vzdálenost od rizikového objektu L i ( m ) 420 670 1300 1500 2600 Objekt č.7-nepoužívá se 50 000 1000 50 0,3769 0,1340 0,0182 0,0148 0,0027 Vzdálenost od rizikového objektu L i ( m ) 510 720 1400 1500 2650 Objekt č.8 50 000 1000 50 0,2700 0,1054 0,0148 0,0148 0,0025 Vzdálenost od rizikového objektu L i ( m ) 570 780 1500 1500 2700 Objekt č.9-nepoužívá se 15 000 1000 15 0,1821 0,0814 0,0134 0,0148 0,0024 Vzdálenost od rizikového objektu L i ( m ) 650 850 1550 1500 2750 Objekt č.10 50 000 1000 50 0,1662 0,0664 0,0122 0,0148 0,0027 Vzdálenost od rizikového objektu L i ( m ) 670 910 1600 1500 2650 Objekt č.11 50 000 1000 50 0,7813 0,1458 0,0329 0,0122 0,0036 Vzdálenost od rizikového objektu L i ( m ) 400 700 1150 1600 2400 Objekt č.12-delaborace 15 000 1000 15 0,7621 0,0694 0,0119 0,0033 0,0010 Vzdálenost od rizikového objektu L i ( m ) 270 600 1080 1650 2500 Objekt č.13 85 000 1000 85 14,5748 0,6800 0,0991 0,018 0,0061 Vzdálenost od rizikového objektu L i ( m ) 180 500 950 1670 2400 Objekt č. 14 2 000 1000 2 3,9063 0,0270 0,0026 0,0005 0,0001 Vzdálenost od rizikového objektu L i ( m ) 80 420 920 1600 2500 Objekt č.16 Výrobna 25 000 1000 25 0,1885 0,0507 0,0114 0,0061 0,0018 Vzdálenost od rizikového objektu L i ( m ) 510 790 1300 1600 2400 Z výsledků priorizace rizika je zřejmé, že eventuální závažná havárie v areálu VZ DPT Rataje u Kroměříže, STV GROUP a.s. neohrozí žádný vnější subjekt jak na vnější komunikaci č.432 Nětčice-Rataje tak v občanské zástavbě, neboť V rámci areálu VZ DPT Rataje, STV GROUP a.s. jsou pro administrativní budovu největším rizikem nejbližší sklady č. 13, 14 a č.5. Schválená obložnost těchto objektů vyhovuje platné legislativě a požadavkům ČBÚ. Sklad č. 14 se používá pro skladování nebezpečných odpadů. Efekty účinku vzdušné rázové vlny (dále VRV) na nejbližší vnější subjekty budou vyhodnoceny v dalším textu. Umístění zdrojů rizika ve vztahu k okolí je zřejmé z Obrázku 6-1. Strana 15 z 59

Obrázek 6-1 : Umístění rizikových objektů v areálu výrobního závodu DPT Rataje firmy STV GROUP as. Sklad č.8 Sklad č.10 -sklad DA Sklad č.9 - nevyužívá se Sklad č.7 - nevyužívá se Obiekt č.16 Výrobna Sklad č.5 Sklad č.11 Sklad č.6 Zrušený sklad č.4 - střeliště Obiekt č.12 - Výrobna Sklad č.3 - nářadí Sklad č.13 Sklad č.14 - nebezpečný odpad Administrativní budova Bližší detaily umístění objektů v oploceném a střeženém areálu - viz Bezpečnostní zpráva STV GROUP DPT Rataje - Část II.pdf, kap. 1.2 a Obrázky 1-3 až 1-11. Širší okolí viz el. mapa : i koumes 2010 Dalum snímků: 2008 $ 2006 - Okolí VZ DPT Rataje.jpg. Strana 16 z 59

7 Postup a výsledky identifikace možných scénářů událostí a jejich příčin, které mohou vyústit v ZH, výběr reprezentativních scénářů včetně jejich popisu Na základě informací, rozborů a posouzení uvedených v předchozích kapitolách 1 až 6 této části BZ byly v rámci VZ DPT Rataje u Kroměříže, STV GROUP a.s. identifikovány 2 charakteristické makro zdroje rizika (CHMZR), jimž byla přiřazena kódová označení uvedená v Tabulce 7-1. Popis zdrojů rizika a jejich umístění je uveden detailně v kap.1 viz Bezpečnostní zpráva STV GROUP DPT Rataje - Část II.pdf. Tabulka 7-1: Rozdělení VZ DPT Rataje na charakteristické makro zdroje rizika(chmzr) Charakteristický makro zdroj rizika (CHMZR) Sklady delaborovaného materiálu, surovin a výrobků, tj. skladové objekty č. 3 až 14 2 výrobny (objekt č.16 + objekt č.12- delaborace) Označení CHMZR Skladování nebezpečného materiálu (SM) Výroba (V) U jednotlivých zdrojů rizika (CHMZR), které jsou vždy množinou rizikových činností (scénářů), byly identifikovány následující hlavní rizikové činnosti (viz Tabulka 7-2). Tabulka 7-2: Hlavní rizikové činnosti identifikované v STV GROUP a.s., výrobní závod DPT Rataje u Kroměříže Označení činnosti Charakteristika rizikové činnosti Druh činnosti SM-01 Skladování delaborovaného materiálu, surovin, munice a výrobků S (skladování) SM-02 Navážení delaborovaného materiálu, munice ke skladování a jejich vyskladnění P (přeprava) SM-03 Vnitřní přeprava a vyskladnění finálních produktů (výrobků) P (přeprava V-01 Drcení bezdýmného prachu, dělení TPH, delaborace munice V (výroba) V-02 Výroba průmyslových trhavin (PT) mísením a jejich balení V (výroba) Strana 17 z 59

7.1 Určení příčin a možných scénářů nehod Nebezpečné látky skladované v objektech DPT Rataje u Kroměříže, STV GROUP a.s. jsou klasifikovány jako schopné hromadného výbuchu. To znamená, že jakmile dojde k iniciační události, tj. k iniciaci výbuchu/hoření jednoho obalu, nelze vyloučit přechod do detonace u celého množství látky, které je v dosahu. Kvůli konzervativnosti je vždy předpokládán současný přechod do detonace celého množství látky v dosahu. Pokud jde o trhaviny, je termínem v dosahu nutno označovat trhaviny i v poměrně značné vzdálenosti od místa iniciační události. V případě vzniku iniciační události v iniciátorech (rozbušky) je také nutno předpokládat hromadný výbuch, ale vzhledem k tomu, že rozbušky jsou baleny v tzv. NME obalech (no mass explosion), měl by hromadný výbuch odlišnou povahu než u trhavin. Balení iniciatorů do NME obalů zajišťuje, že k hromadnému výbuchu nedojde naráz. Je dokonce pravděpodobné, že v některých obalech by vůbec k výbuchu nedošlo. Konzervativně se hromadný výbuch iniciátorů chápe jako postupný výbuch všech rozbušek ve skladě uložených. Přenos přes stavební konstrukci je vyloučen. Přenos z vozidla při přepravě na jiné zdroje rizika lze také vyloučit. Charakteristický scénář se tedy v uvažovaných zdrojích rizika projevuje buď detonací malého až nevýznamného rozsahu (iniciátory) anebo velkého rozsahu s rozsáhlými devastačními účinky (trhaviny). Jmenovitě podle následující tabulky rozlišujeme: Druh a stav látky Trhavina (včetně bleskovice) Iniciátor (rozbuška) Charakteristický scénář detonace současná, přenos detonace na řádově desítky až stovky metrů detonace postupná, přenos detonace jen do bezprostředně sousedících obalů Ve společnosti STV GROUP a.s., divize průmyslových trhavin Rataje u Kroměříže lze skladovat nebezpečné chemické látky (delaboráty, suroviny, produkty a jejich směsi) ve 12 objektech, resp. 10 skladech a 2 výrobnách. Pro skladování PT je využito pouze 5 skladů (č. 5, 6, 8, 11 a 13), sklad č.10 se používá pro skladování dusičnanu amonného. Sklad č.14 se používá pro skladování nebezpečných odpadů a 3 sklady (č. 3, 7 a 9) se nevyužívají. Sklad č.4 je zrušen a ovalovaný prostor se využívá kolaudačním rozhodnutím jako střeliště. V případě skladů, kde se odehrává činnost uskladňování nebo vyskladňování na rampě skladu se uvažuje jediný scénář a vždy se předpokládá detonace veškeré látky/výrobků ve skladu i v blízkosti skladu, které je dáno schválenou obložností objektu. A.) Skladování výbušnin uvnitř skladů: Při skladování výbušnin ve skladech můžeme vytipovat následující vnitřní iniciační události. Strana 18 z 59

Vnitřní iniciační události 1. Při skladování ve skladu pád konstrukčního prvku by mohl způsobit explozi; hoření by mohlo vést k explozi; závada elektroinstalace může způsobit požár, explozi 2. Při uskladňování pád/náraz nebo mechanické tření by mohly způsobit explozi, působení hlodavců (poškození obalů, rozsypání, nepořádek), chyby obsluhy při činnosti ve skladu mohou přispět k explozi; elektroinstalace může způsobit požár, explozi 3. Při vyskladňování pád/náraz nebo mechanické tření by mohly způsobit explozi; působení hlodavců (poškození obalů, rozsypání, nepořádek), chyby při činnosti mohou přispět k explozi; elektroinstalace může způsobit požár, explozi 4. Při přepravě v objektu různé nehody při přepravě ručními vozíky by mohly vést až k explozi nákladu B.) Nakládka výbušného materiálu na kamiony, popř. vykládka z kamionů Podle údajů provozovatele DPT Rataje je trhavina z jednoho auta ukládána maximálně do dvou skladů a při nakládání je trhavina nakládána maximálně ze 2 skladů. Všeobecně se při identifikaci zdrojů rizik také předpokládá, že povolená obložnost skladů je využita na maximum. C) Přeprava uvnitř areálu Z hlediska přepravy trhavin do jednotlivých zdrojů rizika a možného domino efektu je nutno brát v úvahu i to, které přenosy detonací jsou možné. Přenosy detonace z auta na ovalovaný sklad jsou pochopitelně možné: při množství trhaviny 2 t by to bylo na vzdálenost cca 12 m, při množství trhaviny 6,5 t na vzdálenost cca 39 m, při množství 11,5 t na vzdálenost cca 47 m. Přenosy detonací jsou proto očekávány vždy při manipulacích a také při přepravách v blízkosti skladů. Bude uvažován pouze příjezd a odjezd ke skladu. Následující Tabulka 7-3 systematicky predikuje příčiny a nejzávažnější scénáře havárií pro jednotlivé rizikové činnosti ve VZ DPT Rataje u Kroměříže, STV GROUP a.s., které byly vyhodnoceny v předchozích rozborech jako nejrizikovější. K určení scénářů havárií byla použita analýza metodou "What if" a ETA. Takto byly identifikovány možné iniciační události, označeny jednotlivé scénáře a predikovány obecně možné následky těchto událostí. V Tabulce 7-3 nejsou uvedeny scénáře minoritního významu, tj. takové, které mají potenciál ohrozit krátkodobě a reversibilně na zdraví max. 1 člověka (zaměstnance) v areálu. Výchozím materiálem byly předané podklady, zkušenosti s obdobnými výrobami a ústní informace sdělené pracovníky STV GROUP a.s. Strana 19 z 59

Označení jednotlivých havarijních scénářů je provedeno následující symbolikou: Např. SA 1 MA 1 EI 1 atd., kde první písmeno má následující význam : S únik NL z obalu, zařízení M rozvíření prachovzdušné disperze E tření, náraz, tepelná expozice nebo samoiniciace; druhé písmeno má následující význam: A intoxikace NL I iniciace NL do požáru nebo exploze Tabulka 7-3: Seznam hlavních identifikovaných havarijních scénářů, iniciačních událostí a predikce možných projevů těchto havárií ve výrobním závodě DTP Rataje Zdroj rizika/ označení rizikové činnosti Skladování delaborátů, surovin, munice a výrobků SM-01, SM-02, SM-03 Drcení bezdýmného prachu(bdp), delaborace munice, dělení TPH V - 01 Výroba a balení PT V - 02 Popis scénáře havárie 1. Netěsnost obalu, lidská chyba 2. Požár vozidla, lesa 3. Požár objektu, lidská chyba, sabotáž apod. 1. Chybná manipulace, cizí předmět v drtiči, ve výbušné mase, kritické tření 2. Špatná ventilace v místnosti Možné následky havarijního scénáře SA 1 -Únik toxického prachu nebo par NL. Možnost intoxikace obsluhy SI 1 - Iniciace uniklé výbušniny. Požár, exploze. EI 1 - Iniciace výbušniny přenosem požáru. Požár, exploze. EI 2 - Iniciace výbušniny. Požár, exploze. EI 3 - Fire-jet nebo zcela výjimečně nepravděpodobná exploze. MA 1 - Možnost intoxikace obsluhy 1. Neodborná manipulace při mísení EI 4 - Iniciace výbušniny třením, a balení PT přenosem tepla. Požár, exploze. 2. Požární nebo výbuchové zplodiny SA 2 Únik toxických zplodin do místnosti (CO, NOx, atd.) a intoxikace obsluhy 7.2 Výběr iniciačních událostí a jejich kategorizace Při kategorizaci iniciačních událostí vycházíme z předchozí Tabulky 7-3, přičemž některé z havarijních scénářů se mohou uplatnit pouze v případě nešťastné souhry dílčích iniciačních událostí, které pak vedou k rozvoji výsledného havarijního scénáře a k eskalaci do závažné havárie. Iniciační události byly rozděleny do 3 kategorií rizika (KR) podle možného charakteru průběhu havárie, přičemž každá kategorie reprezentuje iniciační události s maximálními následky - viz Tabulka 7-4. Tabulka 7-4: Rozdělení iniciačních události do kategorií rizika (KR) Číslo KR I. II. III. Charakteristika kategorie rizika Události způsobující spontánní průběh havárie Události způsobující kontrolovatelný průběh havárie Události způsobené vadnou funkcí zařízení, MaŘ nebo lidským faktorem Možná protiopatření Průběh havárie nelze potlačit další nápravnou činností. Průběh havárie lze zastavit, potlačit, zmírnit včasnou nápravnou činností. Rozvoj události lze obvykle zastavit, ale není vždy a ihned spolehlivá kontrola skutečného stavu Příklad iniciační události SI 1, EI 2, EI 3, SA 1, EI 1, MA 1, SA 2 V areálu STV GROUP a.s., výrobní závod DPT Rataje u Kroměříže představují dle tohoto členění z hlediska analýzy rizik největší nebezpečí iniciační události kategorie rizika KR I a KR III, které nelze rychlým zásahem pro zpravidla spontánní průběh děje bezprostředně eliminovat a hrozí především: Nekontrolovaná iniciace vysoce hořlavého a explozivního bezdýmného prachu, popř. EI 4 Strana 20 z 59

TPH během drcení nebo dělení do požáru (popř. při přenesení účinků na další explosivní materiál) do exploze. Přenos okolního vnějšího požáru, resp. bezprostřední účinek sálavého tepla na skladovaný explosivní materiál a terminace děje do následné exploze Iniciace zpracovávané výbušniny vadnou funkcí zařízení (vlivem tření, přenosu tepla z horkého bodu apod.) do exploze. Závažnost možných následků jednotlivých iniciačních dějů se může týkat nejčastěji 1-3 osob (u skladu nebo na oddělených pracovištích ve výrobnách), popř. více osob právě pracujících ve výrobně nebo celého osazenstva ( max. 3 osob v objektu č. 12 nebo 10 osob ve výrobně č.16) při eskalaci havárie přenosem na paletované produkty. Výsledný efekt havárie může mít tedy buď lokální charakter v objektu (vyhoření materiálu) nebo se následky projeví jako důsledek exploze v celém objektu a jeho bezprostředním okolí, popř. následky exploze tlakovou vlnou přesáhnou oplocení areálu společnosti. Významným zdrojem rizika při drcení BDP, výrobě PT a skladování výbušnin je vliv lidského faktoru - viz kap. 10 Výsledky a postup posouzení vlivu lidského činitele v souvislosti s relevantními zdroji rizika. Strana 21 z 59

8 Postup a výsledky provedení odhadů následků reprezentativních scénářů ZH na zdraví a životy lidí, hospodářská zvířata, ŽP a majetek a prezentace výsledků odhadů 8.1 Odhad následků reprezentativních scénářů závažných havárií 8.1.1 Výběr havarijních scénářů pro vyhodnocení následků Postup kvantitativního řešení odhadu následků spočívá v realizaci následujících kroků: výběr havarijních scénářů pro modelování výběr vhodné metody kvantitativní analýzy následků aplikace kvantitativní metody provedení kvalitativní analýzy a posouzení možných vyhodnocených následků zhodnocení a závěry Výběr havarijních scénářů byl proveden z hlediska očekávaných možných následků pro okolí, tj. byly zohledněny stěžejní finální havarijní scénáře z Tabulky 7-3. Tyto koncové scénáře představují v konečném důsledku nejpravděpodobnější havarijní scénáře s následky na zdraví, život obsluhy, popř. mohou být potenciální hrozbou pro okolí areálu VZ DPT Rataje, STV GROUP as. Odhad následků lze provést s použitím kvalitativních a kvantitativních metod (matematických modelů), které slouží k odhadnutí zón účinků jednotlivých havarijních scénářů. Na základě stanovení rozsahu havárie a dalších kritérií lze odhadnout oběti na lidských životech, následky na majetku a na životním prostředí. 8.1.2 Určení kritérií pro odhad následků Pro matematické modelování příslušných havárií bylo třeba určit kritéria, na základě kterých jsou následně vyhodnocovány možné následky. V případě VZ DPT Rataje u Kroměříže, STV GROUP a.s. se jedná především o následky havárie způsobené explozí, popř. sálavým teplem z hořícího materiálu (BDP). Při odhadu smrtelných následků na osoby v případě exploze výbušného materiálu se používají následující hodnoty přetlaku, kterým odpovídá pravděpodobnost úmrtí osob [11,12]: Tabulka 8-1 : Hodnoty přetlaku výbuchové vlny pro určení podílu zemřelých osob Pravděpodobnost úmrtí osob Max. přetlak výbuchové vlny [kpa] osoby uvnitř objektů v domech osoby vně domů či objektů > 30 1 1 30 až 10 0,025 0 < 10 0 0 Tyto údaje přetlaků vzdušné rázové vlny (VRV) znamenají, že v oblasti zasažené, např. tlakovou vlnou o přetlaku větším než 30 kpa budou usmrceni všichni lidé uvnitř i vně objektů. Při hodnotě přetlaku menším než 10 kpa pak nedojde k žádnému úmrtí. V rozmezí hodnot 10 až 30 kpa se uvažuje, že dojde k úmrtí cca 2,5% osob, nacházejících se uvnitř objektů, pravděpodobně nedojde k úmrtí osob ve volném terénu. Pro odhad následků na majetku je možné použít empiricky zjištěné hodnoty přetlaku výbuchové vlny pro poškození budov, které jsou uváděny v materiálech TNO ( Green Book) a dalších materiálech, např. EML (Estimate Maximum Loss ), která byla vyvinutá ve Velké Británii pro potřeby pojišťoven. Oblasti poškození jsou rozděleny do čtyř zón poškození podle Strana 22 z 59

velikosti přetlaku v dané vzdálenosti od místa výbuchu podle následující tabulky 8-2. Tabulka 8-2 : Hodnoty přetlaku VRV pro určení rozsahu poškození budov Zóna Úroveň poškození budov Stručná charakteristika Přetlak [kpa] A totální destrukce Budovy jsou poškozeny tak, že nemohou být rekonstruovány, > 83 ale musí být znovu postaveny B těžké poškození > 35 Řada nosných konstrukčních a stavebních prvků je narušena a částečně zborcená. Zdi, které nejsou zbořeny, jsou významně poškozeny a popraskány; zbývající části musí být zbourány. C střední poškození Budovy jsou použitelné, ale zdi jsou značně popraskané; nosné konstrukční prvky jsou narušeny; poškozeny jsou i vnitřní stěny a střešní krytina. > 17 D malé poškození Rozbitá okna a dveře, vznik mírných prasklin ve zdech a > 3,5 konstrukčních prvcích; částečné zničení střešní krytiny. Hodnotu 17 kpa lze zároveň brát obecně jako hraniční hodnotu, která může způsobit vznik možných kumulativních a synergických účinků v okolí havarovaného objektu. V případě požáru BDP, TPH apod. se předpokládá smrt všech osob nalézajících se uvnitř požáru nebo ve vzdálenostech od místa požáru, kde dosažená úroveň tepelného toku je vyšší než 35 kw/m 2. Pro osoby nalézající se ve vzdálenostech, kde velikost tepelného toku je menší než 35 kw/m 2 je rozhodující doba expozice tepelným tokem. Pravděpodobnost, že osoby zemřou v důsledku působení tepelného toku je vypočtena na základě použití probitové funkce. V případě požárů má probitová funkce tvar [12]: Pr = -36,38 + 2,56 x ln(q 4/3 x t), kde Q - tepelný tok v místě zasažení (W/m 2 ) t - doba expozice (s) Podle práce [11] se v případě požárů uvažuje doba expozice osob daným tepelným tokem 20 sekund a předpokládá se, že lidé během této doby stačí utéci na bezpečné místo. Při výpočtech je však nutné brát do úvahy, že osoby jsou chráněny minimálně oděvem, který snižuje pravděpodobnost smrti. K vyjádření této skutečnosti se používá korekční faktor 0,14 [12]. Pro odhad následků na majetku lze použít kritické hodnoty tepelného toku, uvedené v práci [11] a [12], které způsobí vzplanutí nebo poškození materiálu vystaveného danému tepelnému toku. Hodnoty pro vybrané materiály jsou uvedeny v následující tabulce 8-3: Tabulka 8-3 : Hodnoty kritického tepelného toku pro některé materiály Materiál Kritický tepelný tok [kw-m -2 ] Ocel 100 Dřevo, plasty, textil 15-35 Sklo 4 Strana 23 z 59