Základní rysy správních reforem po roce 1989 Organizace veřejné správy v ČR
Hlavní cíle reforem Transformace Demokratizace Modernizace
Východiska po r. 1989 Ekonomická, politická situace Dvě úrovně centrální vlády federální vláda + vláda České a Slovenské republiky; další stupně krajská a místní státní správa (správu vykonávaly národní výbory příslušného stupně) V roce 1990 svobodné parlamentní volby na základě systému poměrného zastoupení podstatná změna skladby ústředních orgánů SS, výrazně redukovány jejich počty, změna jejich funkcí. Změny ve struktuře mocenských orgánů v souvislosti s uplatněním kritérií demokratického a právního státu na činnost veřejné správy Decentralizace státní správy samospráva obcí
1990-19921992 existovala územní samospráva na základním, obecním stupni na okresním stupni zřízeny okresní úřady jako orgány státní správy s všeobecnou působností krajské národní výbory zrušeny bez náhrady; v okresech a krajích speciální, tzv. dekoncentrované orgány SS
1990-19921992 Vytvořený stav neměl být dlouhodobým, okresní úřady koncipovány jako orgány s maximálně dvouletým časovým omezením; předpokládala se existence vyšší samosprávy spory o to, zda má být realizována dle historických zemí nebo dle krajů, rozdílné představy o podobě krajů, popřípadě o způsobu uplatnění zemského principu. Přechodný systém nastolený v roce 1990 se ukázal jako dlouhodobější.
1993-19971997 Diskuse o VÚSC Návrhy reformy VS v ČR Diskuse nad otázkami řešení otázek malých obcí, rozdrobené sídelní struktury, financování samosprávy, volby a zastupitelstvo obcí Otázka postavení okresních úřadů Kompetence VÚSC Způsob právní působnosti ministerstev a jiných ústředních správních úřadů, Zjednodušení vnitřní organizace ministerstev a její sjednocení pro všechna ministerstva Zkvalitnění kvalifikace státních úředníků Nekoncepční, spontánní vznik zvláštních dekoncentrovaných územních orgánů SS, rozdílné územní působnosti Zákon o státní službě Racionalizace VS Revize kompetencí všech úrovní a institucí veřejné správy
Integrace ČR do EU Přechod na systém moderní evropské veřejné správy. Proces přibližování ČR Evropské unii možnost uplatňovat evropskou regionální politiku, efektivně využívat strukturální fondy. Uplatnění zásady subsidiarity. Prospěšnost občanům a veřejnosti dostupnost služeb, možnost participace apod.,
Politická východiska a koncepce reformy V červenci 1997 publikovala Evropská komise svoje stanovisko k žádosti ČR o členství v EU výhrady k pomalému postupu reformy, definování základních výhrad a nedostatků.
Základní nedostatky Neexistence regionální samosprávy. Neexistence právní úpravy postavení veřejných zaměstnanců (neexistence zákona o státní službě). Neexistence strategie reformy VS, jež by se měla postupně, ale s dostatečnou vehemencí a rychlostí realizovat.
Vytvoření VÚSC 1997 přijat ústavní zákon, který vytvořil 14 VÚSC regionální uspořádání státu účinnost zákona stanovena dnem 1. 1. 2000 EU integrace, Rpeu Vlastní činnost začala krajská zastupitelstva a další krajské orgány včetně krajských úřadů vykonávat od 1. 1. 2001
Praha funkci kraje plní magistrát. Středočeský kraj vymezen shodně se stejnojmenným krajem z let 1949 1960. Problém zařazení některých okresů, které tradičně tíhnou k jinému kraji: okres Příbram očekávalo se spíše zařazení k Plzni, Kutná Hora a Kolín k Pardubicím nebo Hradecku, Rakovník ke Karlovarskému kraji.
Budějovický kraj oproti dřívějšímu jihočeskému je menší o okres Pelhřimov, za cizorodou oblast se považuje východní část okresu Jindřichova Hradce (Dačicko a Slavonicko), která vždy náležela k Moravě. Plzeňský kraj vznikl z části Západočeského kraje (zbytek vytvořil VÚSC Karlovy Vary). Ústecký kraj vznikl jako větší část Severočeského kraje.
Liberecký kraj menší část území Severočeského kraje, zvětšeného o okres Semily. Hradecký kraj část Východočeského kraje, zmenšeného kromě okresu Semily též o okresy připojené ke kraji Pardubickému. Pardubický kraj menší podíl území Východočeského kraje, zmenšený o okres Havlíčkův Brod a o oblasti připojené k Hradeckému kraji, problematický okres Svitavy česká část tíhne k Pardubicím, moravská k Brnu.
Jihlavský kraj nejvíce diskutovaný, z příslušných podílů Východočeského a Jihomoravského kraje, žádný z okresů tohoto kraje není jako celek stoprocentně zařaditelný. Brněnský kraj tvoří 7 okresů, problematický je okres Hodonín tendence spíše ke Zlínu. Olomoucký kraj 5 okresů, problematický okres Jeseník značně odlehlý.
Zlínský kraj vytvořen z menších částí dosavadních dvou moravských krajů. Ostravský kraj z části Severomoravského kraje, problém s Opavou někteří očekávali vznik kraje Opavského.
Rozhodujícím datem pro 2. fázi reformy územní VS byl 1. leden 2003 změny: 31. 12. 2002 ukončilo svoji činnost 73 okresních úřadů. Jejich kompetence přeneseny na 205 úřadů obcí s rozšířenou působností, na krajské úřady a na další správní úřady. Stát poskytl samosprávným celkům movitý majetek k výkonu státní správy v přenesené působnosti,
Úředníci okresních úřadů delimitováni na úřady obcí s rozšířenou působností, krajské úřady a další správní úřady s přenášenými agendami. K dočasnému zajištění některých agend uzavřely některé obce veřejnoprávní smlouvy s jinými obcemi s rozšířenou působností. K informování veřejnosti o důležitých změnách ve VS připravilo Ministerstvo vnitra mediální kampaň.
Důsledky Změna postavení samosprávy Cíl: lepší dostupnost VS pro občany (sídla obcí s rozšířenou působností tvoří zpravidla přirozená centra správních obvodů - výjimky ). Nový typ obce (s rozšířenou působností) vykonává dva druhy působností samosprávnou pro svou obec, přenesenou pro stanovený správní obvod.
Pro krajskou správu zvolen tzv. jednotný model VS = krajský úřad působí v rámci krajské samosprávy a podobně jako na úrovni obcí vykonává přikázané mu úkoly samosprávné a současně přenesenou působnost v oblasti státní správy.
Obecní úřad obce s rozšířenou působností od 1. 1. 2003 mimo jiné: Vydává občanské průkazy, cestovní doklady, vydává řidičské průkazy, technické průkazy, eviduje motorová vozidla. Provádí působnosti na úseky živnostenské agendy. Sociální politika Plní úkoly o sociálně právní ochraně dětí.
Rozhoduje o poskytování pečovatelské služby ve vlastních zařízeních. Zajišťuje výkon státní správy na úseku ochrany přírody a krajiny, odpadové hospodářství, ochrany ovzduší, státní správy lesů, myslivost, vodní hospodářství, rybářství atd. Povolení zvláštního užívání a uzavírek silnic II. a III. třídy. A jiné.
Krajský úřad od 1. 1. 2003 mino jiné: Vykonává odvolací řízení proti rozhodnutí obcí v přenesené působnosti. Rozhoduje o zařazení žadatelů o osvojení dítěte do evidence. Vydává povolení zvláštního užívání a uzavírek silnic I. třídy. A jiné.
Jiné správní úřady od 1. 1. 2003 mino jiné: Pozemkový úřad rozhodnutí o pozemkových úpravách, restitučních nárocích. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových správa majetku státu. Archivy oblastní archivy archivní správa.
Současné reformy VS STRATEGICKÝ RÁMEC ROZVOJE VEŘEJNÉ SPRÁVY ČESKÉ REPUBLIKY PRO OBDOBÍ 2014 2020, MV Postavení a kompetence obcí Financování územní samosprávy Modernizace VS Kvalita řízení ve VS Evropský správní systém