PODKLADY za území ORP

Rozbor udržitelného rozvoje území 2016 obec s rozšířenou působností Jindřichův Hradec PODKLADY za území ORP Vypracoval Městský úřad v Jindřichově Hradci Ing. Vladimír Kopp - vypracování Ing. Petra Vozábalová - vedoucí oddělení územního plánování Stránka 1 z 104

1. ÚVOD... 3 2. PODKLADY... 4 2.1. HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A GEOLOGIE... 4 2.2. VODNÍ REŽIM... 7 2.3. HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ... 11 2.4. OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY... 13 2.5. ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND (ZPF) A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA... 18 2.6. VEŘEJNÁ DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA... 21 2.6.1. Technická infrastruktura... 21 2.6.2. Dopravní infrastruktura... 26 2.7. SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY... 32 2.8. BYDLENÍ... 38 2.9. REKREACE... 44 2.10. HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY... 46 2.10.1 Regionální ekonomika... 46 2.10.2 Daňová výtěžnost... 51 2.10.3 Trh práce... 53 3. PŘÍLOHY... 58 3.1. SEZNAM PŘÍLOH... 58 Příloha A: Environmentální pilíř... 58 Příloha B: Sociální pilíř... 58 Příloha C: Ekonomický pilíř... 58 3.2. VLASTNÍ PŘÍLOHY... 59 Příloha A: Enviromentální pilíř... 59 Příloha B: Sociální pilíř... 70 Příloha C: Ekonomický pilíř... 100 Stránka 2 z 104

1. ÚVOD Rozbor udržitelného rozvoje území (dále jen RURÚ) je zpracováván a aktualizován na základě zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen stavební zákon) a prováděcích předpisů. Problematika udržitelného rozvoje je členěna do tematických oblastí, které jsou vymezené vyhláškou č. 500/2006 Sb. a reprezentují tři základní pilíře udržitelného rozvoje, tj. environmentální, sociodemografický a ekonomický. Aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území SO ORP Jindřichův Hradec obsahuje tři jednotlivě navazující části. Část A PODKLADY Zahrnují zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území, jeho hodnot, limity využití území, zjištění a vyhodnocení záměrů na provedení změn v území v jednotlivých tématech: environmentální horninové prostředí a geologie, vodní režim, hygiena životního prostředí, ochrana přírody a krajiny, zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa, sociální technická a dopravní infrastruktura, sociodemografické podmínky, bydlení a rekreace, ekonomický regionální ekonomika, trh práce a daňová výtěžnost. Část B ROZBOR za území ORP Vyhodnocuje udržitelný rozvoj území, určuje problémy k řešení v územně plánovacích dokumentacích a vyváženost pilířů v celém SO ORP Jindřichův Hradec. Část C KARTY OBCÍ Zabývá se definováním silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb jednotlivých obcí v rámci území SO ORP Jindřichův Hradec. Dále jsou zde uvedeny problémy k řešení v UPD a dále popis ostatních záměrů, pro které nebyla na výkrese záměrů stanovena mapová značka, která by záměr identifikovala graficky. Stránka 3 z 104

2. PODKLADY 2.1. HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A GEOLOGIE Správní území ORP Jindřichův Hradec se rozkládá ve východní části Jihočeského kraje. Z geologického hlediska se na stavbě území podílejí horniny centrálního moldanubického plutonu (granity) a metamorfované horniny moldanubika (ruly, ortoruly). Pouze omezeně se zejména východně a jihovýchodně od Stráže nad Nežárkou vyskytují svrchnokřídové až terciérní sedimenty třeboňské pánve. V okolí řeky Nežárky se vyskytují kvartérní uloženiny štěrkopísčitého charakteru. Těžba nerostných surovin Území SO ORP Jindřichův Hradec není bohaté na nerostné suroviny. Nachází se zde především stavební a cihlářské suroviny (stavební kámen, štěrkopísky, jíly, kaolín), dekorační kámen, kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu a radioaktivní suroviny. Na území SO ORP Jindřichův Hradec byly vymezeny dobývací prostory, které zabírají plochu 106,9 ha, což představuje 0,1 % celkové výměry. Přehled dobývacích prostorů uvádí následující tabulka. Tabulka 2.1.1: Dobývací prostory v SO ORP Jindřichův Hradec (A057) Výměra obce [ha] A057 [ha] A057 [%] Nerost Číměř 4 572,3 22,6 0,5 žula Číměř 4 572,3 2,0 0,0 granit Deštná 1 265,3 15,9 1,3 žula Horní Radouň 1 535,2 5,7 0,4 žula Pístina 1 014,8 33,0 3,3 štěrkopísky Pluhův Žďár 3 340,5 15 0,3 žula Stráž nad Nežárkou 3 624,2 12,7 0,3 štěrkopísky SO ORP Celkem 93 373,4 106,9 0,1 Zdroj: ÚAP 2016 Ve sledovaném území byla vymezena chráněná ložisková území, jež uvádí následující tabulka. Jedná se především o tyto suroviny: jíl, kaolin, kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu, stavební kámen a štěrkopísky. Výměra chráněných ložiskového území v SO ORP Jindřichův Hradec činí 838,1 ha a zaujímá 0,9 % celkové výměry území. Tabulka 2.1.2: Chráněné ložiskové území v SO ORP Jindřichův Hradec (A058) Výměra obce [ha] Surovina Nová Bystřice Kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou 8 189,6 výrobu 4,1 0,1 Číměř Kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou 4 572,3 výrobu 32,8 0,7 Dívčí Kopy 273,1 Stavební kámen 3,7 1,4 Hadravova Rosička 270,3 Stavební kámen 5,0 1,8 Hatín 2 988,9 Štěrkopísky 368,3 12,3 Kardašova Řečice 4 583,4 Štěrkopísky 219,5 4,8 Pístina 1 014,8 Štěrkopísky 67,2 6,6 Stráž nad Nežárkou 3 624,2 Štěrkopísky 59,6 1,6 SO ORP Celkem 93 373,4 838,1 0,9 Zdroj: ÚAP 2016 A058 [ha] A058 [%] Stránka 4 z 104

Mapa 2.1: Těžba nerostných surovin na území SO ORP Jindřichův Hradec Sesuvná a poddolovaná území Poddolovaná a sesuvná území představují významné limity využití území. Území SO ORP Jindřichův Hradec je důlní činností poznamenáno pouze v omezeném rozsahu. Poddolované území zaujímají plochu 100,1 ha, což představuje 0,1 % celkové výměry. Podrobný přehled poddolování v jednotlivých obcích je uveden v tabulce v příloze. V SO ORP Jindřichův Hradec je taktéž situováno 12 bodových poddolovaných území, jejich přehled lze nalézt v tabulce v příloze. Stránka 5 z 104

Mapa 2.2: Poddolované území v SO ORP Jindřichův Hradec Celkový počet 27 starých důlních děl je dalším limitujícím faktorem. Nejvíce z tohoto počtu je lokalizovaných v obci Okrouhlá Radouň. Podrobný výpis je uveden v následující tabulce. Starým důlním dílem se rozumí důlní dílo v podzemí, které je opuštěno a jehož původní provozovatel ani jeho právní nástupce neexistuje nebo není znám, popř. se jedná o opuštěný lom po těžbě vyhrazených nerostů. Tabulka 2.1.3: Stará důlní díla (A063) Počet A063 Číměř 1 Nová Bystřice 1 Okrouhlá Radouň 27 SO ORP Celkem 29 Zdroj: ÚAP 2016 Stránka 6 z 104

2.2. VODNÍ REŽIM Území SO ORP Jindřichův Hradec se rozkládá v povodí řeky Nežárky, která protíná část jeho území. Územím dále protéká řada dalších drobných toků, Kamenice, Žirovnice, Řečice, Dračice, Nová Řeka. Dále nachází se zde i velký počet vodních ploch menších rozměrů rybníků a rybničních soustav. Rovněž se zde v omezeném rozsahu vyskytují zdroje podzemních vod. Vodní zdroje podzemní a povrchové vody Ochrana jakosti vod je založena na omezování přístupu znečišťujících látek ze zdrojů znečištění do vod a jejich prostředí a na ochraně zdrojů vod cestou prevence. Mezi hlavní zdroje znečištění patří i plošné znečištění vod zemědělskou činností. Na území SO ORP Jindřichův Hradec byla cca 1/3 území vymezena jako zranitelná oblast dle nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech a revidována nařízením vlády č.219/2007 Sb. kterým se mění nařízení vlády č. 103/2003 Sb. Na území SO ORP Jindřichův Hradec zabírají zranitelné oblasti 39 % území o celkové rozloze cca 36 844 ha. Mapa 2.2.1: Zranitelné oblasti na území SO ORP Jindřichův Hradec Ochranné pásma vodních zdrojů zabírají 3,3 % území o celkové rozloze 3 153 ha. Největší zastoupení ochranných pásem vodních zdrojů je v obci Hatín (22 %). Stránka 7 z 104

Mapa 2.2.2: Ochranná pásma vodních zdrojů Sledované území je protkáno velmi hustou sítí drobných vodních toků. Jejich celková délka činí 1 825 km. Mezi významnější vodní toky, které tvoří páteř hydrologické sítě, patří zejména Koštěnický potok, Kamenice, Počátecký potok, Žirovnice, Nežárka, Radouňský (Račí) potok, Hamerský potok, Olešná, Lásenice, Nová Řeka, Honenský potok, Řečice, Dírenský potok a Černovický potok. Tyto toky mají nezastupitelnou funkci v rámci ekologické stability krajiny a většina je zařazena mezi prvky ÚSES. Na sledovaném území se nachází velké množství převážně menších vodních nádrží o celkové rozloze cca 3 364,0 ha, což představuje zhruba 3,6 % území. Jejich výskyt a podíl na území jednotlivých obcí uvádí tabulka v příloze. Záplavová území Ačkoliv vodní toky, protékající územím nepatří k významným snad s výjimkou Nežárky, vzhledem ke způsobu hospodaření a nevhodným zásahům do území v minulých desetiletích, dochází zde opakovaně k záplavám včetně zastavěných částí území, což znamená limity pro využití řady lokalit. Na území SO ORP Jindřichův Hradec byla vymezena záplavová území Q100 (stoletá voda) na katastrálním území 37 obcí z celkového počtu 58 v celkové rozloze 2 286,0 ha, což představuje cca 2,4 % celkové výměry území. Nejméně příznivá situace v období záplav nastává v obci Kardašova Řečice, kde je nejvyšší podíl zaplavované plochy stoletou vodou. Rozsahy ploch záplavového území v obcích SO ORP Jindřichův Hradec jsou uvedeny v tabulce v příloze. Sumace tohoto jevu pro celé území je zpracována v následující tabulce. Tabulka 2.2.1: Záplavové území Výměra obce [ha] Q100 [ha] Q100 [%] Q020 [ha] Q020 [%] Q005 [ha] Q005 [%] SO ORP Celkem 93 373,4 2 286,0 2,4 1 855,0 2,0 1 442,0 1,5 Zdroj: ÚAP 2016 Mapa záplavových území znázorňuje (pro větší přehlednost) jenom Q100. Stránka 8 z 104

Plochy Q20 a Q5 nejsou vymezeny na všech tocích kde je Q100 vymezena. Mapa 2.2.3: Záplavové území v SO ORP Jindřichův Hradec Zdroj: ÚAP 2016 V zastavěných územích obcí a v územích určených k zástavbě podle územních plánů vymezí vodoprávní úřad na návrh správce vodního toku aktivní zónu záplavového území podle nebezpečnosti povodňových průtoků. Rozsahy ploch aktivní zóny záplavového území v obcích SO ORP Jindřichův Hradec jsou uvedeny v tabulce v příloze. Sumace tohoto jevu pro celé území je zpracována v následující tabulce. Tabulka 2.2.2: Aktivní zóna záplavového území Výměra obce [ha] QAZ [ha] QAZ [%] SO ORP Celkem 93 373,4 1 764,7 1,9 Zdroj: ÚAP 2016 Dále bylo vymezeno území zvláštní povodně pod některými vodními díly. Za výrazněji ohrožené území je třeba považovat údolí Pěnenského potoka pod rybníkem Dřevo protože vzdušná část této hráze je velmi strmá. Minimálně je třeba zajištovat pravidelné odstraňování zeleně z hráze tak, aby bylo možno provádět předepsané periodické prohlídky stavu hráze, které by odhalily případné průsaky. V údolí těsně pod touto hrází v území zvláštní povodně žije přibližně polovina obyvatel sídla Horní Pěna, které patří pod obec Horní Pěna. Jedná se o 221 obyvatel z 493 zde hlášených (dle SLDB 2011). Případná havárie na tomto vodním díle by zasáhla i další obce nebo jejich části (Dolní Pěna, Horní Žďár, Lásenice, Stráž n.než.) Plocha zvláštní povodně pod všemi vodními díly (tam kde byla stanovena) je znázorněna v následující mapě Stránka 9 z 104

Mapa 2.2.4: Území zvláštní povodně pod vodním dílem v SO ORP Jindřichův Hradec Zdroj: ÚAP 2016 Tabulka 2.2.3: Území zvláštní povodně pod vodním dílem Počet trvale bydlících osob v zasaženém území Blažejov 4 Číměř 185 Dolní Pěna 78 Dolní Žďár 53 Horní Pěna 221 Jindřichův Hradec 1045 Kardašova Řečice 546 Lásenice 61 Nová Bystřice 165 Pístina 0 Plavsko 4 Rodvínov 79 Stránka 10 z 104

Staré Město pod Landštejnem 354 Stráž nad Nežárkou 12 SO ORP Celkem 2807 Zdroj: ÚAP 2016 V rámci Koncepce protipovodňové ochrany na území JČK (2007) byly původně zařazeny do seznamu obcí nechráněných nebo nedostatečně chráněných obce Blažejov, Číměř, Deštná, Dolní Pěna, Dolní Žár, Horní Pěna, Jarošov nad Nežárkou, Jindřichův Hradec, Kardašova Řečice, Kunžak, Kostelní Radouň, Lásenice, Lodhéřov, Nová Bystřice, Nová Včelnice, Pluhův Žár, Popelín, Rodvínov, Staré Město pod Landštejnem, Stráž nad Nežárkou, Strmilov, Střížovice, Světce. U obcí Blažejov, Dolní Pěna, Horní Pěna a Stráž nad Nežárkou, jež byly původně zařazeny mezi nechráněné nebo nedostatečně chráněné, bylo zjištěno, že jsou zaplavovány pouze extravilánovými vodami nebo jejich ohrožení záplavami vyhovuje cílovému stavu a proto byly ze seznamu vyřazeny. Na území JČK bylo dále vymezeno 11 obcí jako nechráněné nebo nedostatečně chráněné před povodněmi, které prakticky nelze technickými prostředky ochránit. Do této skupiny patří i obec Pluhův Žďár. Pro většinu zbývajících obcí, mezi něž spadají Číměř, Deštná, Dolní Žár, Jarošov nad Nežárkou, Jindřichův Hradec, Kardašova Řečice, Kunžak, Kostelní Radouň, Lásenice, Lodhéřov, Nová Bystřice, Nová Včelnice, Popelín, Rodvínov, Staré Město pod Landštejnem, Strmilov, Střížovice a Světce (18), byla následně navržena v rámci možností protipovodňová opatření. V rámci Koncepce protipovodňové ochrany na území JČK byla vymezena i řada míst, která omezují průtočnost koryt vodních toků a údolních niv. Na území SO ORP Jindřichův Hradec se jedná především o lokality v povodí řeky Nežárka, Kostěnický potok, Žirovice, Hamerský potok, Dračice a Kamenice. Příčinami jsou zpravidla nevhodné mostní konstrukce a úpravy břehů a koryta řek. 2.3. HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Předmětem hodnocení hygieny životního prostředí je hodnocení kvality jednotlivých složek životního prostředí v daném území, případně negativních faktorů, které ovlivňují nebo mohou ovlivňovat zdraví obyvatelstva a stabilitu ekosystémů v území. Mezi hlavní charakteristiky patří především zdroje znečišťování a kvalita ovzduší, rozsah znehodnocení půd ve formě starých zátěží a kontaminovaných ploch, produkce a způsob nakládání s odpady, případně další faktory s možnými negativními dopady na životní prostředí. Výskyt vybraných jevů na území SO ORP Jindřichův Hradec ilustruje následující mapa. Stránka 11 z 104

Mapa 2.3.1: Hygiena životního prostředí v SO ORP Jindřichův Hradec Kvalita ovzduší Na území se nenacházejí významné zdroje znečišťování ovzduší, avšak dochází ke znečišťování emisemi ze zdrojů mimo sledované území, což je příčinou zhoršené kvality ovzduší na většině území SO ORP. K nadměrnému znečištění ovzduší dochází rovněž v důsledku rostoucí intenzity dopravy na páteřních komunikacích zejména v případě, že komunikace prochází zastavěným územím. Na území SO ORP Jindřichův Hradec nebyla v uplynulém období vymezena oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k imisním limitům pro zdraví obyvatel bez zahrnutí ozonu, je tedy relativně dobré. Za výrazný limitní faktor lze považovat výskyt inverzních oblastí. Do těchto území by neměly být alokovány aktivity, které mohou přispět ke zhoršení ovzduší v období inverze. Na sledovaném území se řadí mezi území výrazně citlivé na znečištění spojené s inverzí okolí obcí Dolní Skrýchov, Horní Žďár, celé město Jindřichův Hradec, Matná, Kardašova Řečice, Nová Včelnice, Klenov, Příbraz, Ratiboř, Roseč a Stráž nad Nežárkou. Staré zátěže a kontaminované plochy Málo příznivý je taktéž výskyt starých zátěží a kontaminovaných ploch. Ačkoliv nepatří z hlediska rozsahu a rizik pro prostředí k nejzávažnějším, na území 33 obcí se nachází celkem 74 starých skládek. Nejhůře je na tom obec Kardašova Řečice, na jejímž území bylo lokalizováno celkem 8 takových skládek. Stránka 12 z 104

2.4. OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY Území SO ORP Jindřichův Hradec se řadí k oblastem s nadprůměrnou rozlohou chráněných území v rámci CHKO, přírodních parků a dalších chráněných lokalit (cca 38 % území). Jejich zachování proto patří mezi priority územního plánování a je zajišťováno různými formami ochrany. Na sledovaném území se nachází Javořický, Novobystřický, Pelhřimovský, Třeboňský a Velkomeziříčský bioregion. Hranice těchto bioregionů znázorňuje následující mapa. Mapa 2.4.1: Hranice bioregionů v SO ORP Jindřichův Hradec Zvlášť chráněná území a přírodní památky Zvlášť chráněná území zahrnují velkoplošná zvláště chráněná území, kam patří národní parky (NP) a chráněné krajinné oblasti (CHKO). Mezi maloplošná zvláště chráněná území (MZCHÚ) náleží národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky. Škálu zvlášť chráněných území rozšiřuje soustava NATURA 2000. Je to soustava chráněných území na území států EU, tvořená ptačími oblastmi (PO) a evropsky významnými lokalitami (EVL). Na území SO ORP Jindřichův Hradec zasahuje velkoplošná zvlášť chráněná území CHKO Třeboňsko, jejíž celková rozloha činí 9 435,5 ha. Další významnou součástí ochrany přírody a krajiny na území SO ORP Jindřichův Hradec jsou přírodní parky. Na jeho území byly postupně vyhlášeny 3 přírodní parky - Česká Kanada, Homolka - Vojířov a Javořická vrchovina o celkové rozloze 26 196,2 ha, což představuje 28,1 % celkové výměry území (viz tabulka v příloze). Zároveň se v území vyskytují maloplošné zvláště chráněné území zahrnující přírodní památky a přírodní rezervace v celkové rozloze 586,2 ha (viz tabulka v příloze). K nim patří i lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním významem. Jejich výskyt uvádí následující tabulka. Tabulka 2.4.1: Lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním významem Taxon Výměra lokality [ha] Nová Bystřice Spermophilus citellus 0,9 Zdroj: ÚAP 2016 Přehled chráněných oblastí na území SO ORP Jindřichův Hradec ilustruje následující mapa. Stránka 13 z 104

Mapa 2.4.2: Chráněné oblasti v SO ORP Jindřichův Hradec Zdroj: ÚAP 2016 Škálu zvlášť chráněných území rozšířila soustava NATURA 2000. Je to soustava chráněných území (lokalit, oblastí) na území států EU. Tvoří ji ptačí oblasti (PO) a evropsky významné lokality (EVL). V rámci CHKO Třeboňsko se nachází evropsky významná lokalita NATURY 2000 o rozloze 1 188,4 ha, což představuje 1,3 % území a dále ptačí oblast o rozloze 9 839,0 ha, což činí 10,5 % území SO ORP Jindřichův Hradec. Již dříve zde byla vymezena biosférická rezervace UNESCO o celkové ploše 9 435,4 ha. V roce 2015 byla vyhlášena národní přírodní památka Krvavý a Kačležský rybník o ploše 407 ha. Zasahuje na území obcí Kačlehy, Hospříz a Člunek. V zájmovém území se nenalézá žádný národní park. Podrobný popis těchto chráněných oblastí na území SO ORP Jindřichův Hradec je uveden v příloze. Stránka 14 z 104

Mapa 2.4.3: NATURA 2000 a rezervace UNESCO Zdroj: ÚAP 2016 ně chráněná území přírody a krajiny ÚSES V rámci obecně chráněných území přírody a krajiny byly vymezeny plochy a koridory územního systému ekologické stability, jež zahrnují skladebné části nadregionálního a regionálního ÚSES. Na území SO ORP Jindřichův Hradec jsou v rámci ZÚR JČK vymezeny nadregionální biokoridory (NRBK) a biocentra (NRBC) a regionální biokoridory (RBK) a biocentra (RBC), lokální biokoridory a lokální biocentra. Rozloha ÚSES na území SO ORP činí cca 10 858 ha, což představuje téměř 11,6 % území. Podrobný výpis rozlohy ÚSES v rámci jednotlivých obcí uvádí následující tabulka. Obce které nemají žádnou plochu uvedenu neměly ke dni uzávěrky dat účinný územní plán. Stránka 15 z 104

Tabulka 2.4.2: Územní systém ekologické stability z územních plánů Výměra obce [ha] A021 [ha] A021 [%] Bednárec 780,3 57,5 7,4 Bednáreček 694,5 39,6 5,7 Blažejov 1 988,0 310,1 15,6 Bořetín 588,5 41,7 7,1 Březina 951,0 142,1 15,8 Číměř 4 579,7 548,3 12,0 Člunek 2 496,6 Deštná 1 269,3 325,1 25,6 Dívčí Kopy 272,7 18,4 6,7 Dolní Pěna 530,2 17,2 3,2 Dolní Žďár 683,3 77,8 11,4 Doňov 513,5 57,0 11,1 Drunče 411,4 36,0 8,7 Hadravova Rosička 270,0 34,2 12,7 Hatín 2 991,1 538,2 18,0 Horní Pěna 1 484,2 136,4 9,2 Horní Radouň 1 535,9 175,8 11,4 Horní Skrýchov 363,0 31,8 8,8 Hospříz 860,0 115,0 13,4 Jarošov nad Nežárkou 2 776,4 309,7 11,2 Jilem 455,5 41,9 9,2 Jindřichův Hradec 7 428,4 707,1 9,5 Kačlehy 873,7 304,6 34,9 Kamenný Malíkov 473,2 23,1 4,9 Kardašova Řečice 4 582,9 615,6 13,4 Kostelní Radouň 590,9 46,1 7,8 Kunžak 4 955,0 488,3 9,9 Lásenice 1 042,3 216,9 20,8 Lodhéřov 2 374,7 218,3 9,2 Nová Bystřice 8 179,2 818,0 10,0 Nová Olešná 723,7 61,0 8,4 Nová Včelnice 1 010,3 121,9 12,1 Okrouhlá Radouň 907,9 73,2 8,1 Pístina 1 017,9 55,7 5,5 Plavsko 1 086,8 125,3 11,5 Pleše 983,7 85,3 8,7 Pluhův Žďár 3 337,2 297,3 8,9 Polště 413,0 24,0 5,8 Popelín 1 348,4 70,2 5,2 Příbraz 711,3 57,6 8,1 Ratiboř 1 168,8 162,0 13,9 Rodvínov 1 272,4 192,7 15,1 Roseč 546,9 57,3 10,5 Rosička 394,4 20,8 5,3 Staré Město pod Landštejnem 6 930,8 Stráž nad Nežárkou 3 629,2 1 471,3 40,5 Strmilov 3 060,7 282,7 9,2 Střížovice 1 236,5 258,2 20,9 Světce 759,5 193,7 25,5 Stránka 16 z 104

Výměra obce [ha] A021 [ha] A021 [%] Újezdec 422,0 81,1 19,2 Velký Ratmírov 1 356,2 187,4 13,8 Vícemil 382,6 40,8 10,7 Višňová 578,2 108,6 18,8 Vlčetínec 622,3 Vydří 586,8 114,9 19,6 Záhoří 360,9 12,8 3,6 Zahrádky 820,7 51,2 6,2 Žďár 713,0 160,0 22,4 SO ORP Celkem 93 377,5 10 858,8 11,6 Zdroj: ÚAP 2016 Ochrana památek na území SO ORP Jindřichův Hradec zahrnuje především nemovité národní kulturní památky Hrad a zámek Jindřichův Hradec a Zámek Červená Lhota na území obce Pluhův Žďár. Dále zde existuje celá škála přírodních a urbanistických památek. Důležitou součástí soustavy ochrany přírody jsou vymezená ochranná pásma vodních zdrojů a stávajících zranitelných území, jež významně přispívají k zachování a ochraně ekosystémů v daném území a omezování negativních vlivů na vodní zdroje povrchových a podzemních vod. Tato problematika je řešena v kapitole 2.2. Ochrana ze zákona se rovněž vztahuje ke krajině, k lesním porostům a zemědělskému půdnímu fondu. Koeficient ekologické stability Koeficient ekologické stability se počítá jako podíl výměr druhů pozemků v daném území. V čitateli tohoto podílu je součet výměr chmelnic, vinic, zahrad, ovocných sadů, trvalých travních porostů, lesní půdy a vodních ploch. Ve jmenovateli podílu je součet výměr orné půdy, zastavěných ploch a ostatních ploch (metodika používaná ČSÚ). Nejpříznivější situace je v obcích Hatín, Pístina a Staré Město pod Landštejnem, kde je krajina přírodní a přírodě blízká s výraznou převahou ekologicky stabilních struktur a nízkou intenzitou využívání krajiny člověkem. Celkový průměr SO ORP činí 1,6 bodu, což znamená vcelku vyváženou krajinu, v níž jsou technické objekty relativně v souladu s dochovanými přírodními strukturami. Vyskytují se zde však i obce, kde je území nadprůměrně využívané a vyžaduje vysoké vklady dodatkové energie. Hodnoty KES v jednotlivých obcích na území SO ORP Jindřichův Hradec ilustruje následující mapa. Stránka 17 z 104

Mapa 2.4.4: Koeficient ekologické stability v SO ORP Jindřichův Hradec Zdroj: ÚAP 2016 2.5. ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND (ZPF) A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA Zemědělský půdní fond Na území SO ORP Jindřichův Hradec patří zemědělství k tradičním hospodářským odvětvím. Podíl orné půdy na celkové výměře území ORP a jeho vývoj proto patří k významným charakteristikám. Tabulka 2.5.1: Podíl orné půdy v SO ORP Jindřichův Hradec Orná půda (ha) 2011 2013 2015 Rozdíl 2015 / 2011 Bednárec 300 300 300 0 Bednáreček 290 290 290 0 Blažejov 738 738 735-3 Bořetín 245 245 245 0 Březina 541 541 541 0 Číměř 698 632 631-67 Člunek 395 395 394-1 Deštná 526 526 525-1 Dívčí Kopy 111 111 111 0 Stránka 18 z 104

Orná půda (ha) 2011 2013 2015 Rozdíl 2015 / 2011 Dolní Pěna 322 322 323 0 Dolní Žďár 271 271 271 0 Doňov 263 262 262 0 Drunče 195 195 195 0 Hadravova Rosička 163 163 161-2 Hatín 300 299 299 0 Horní Pěna 562 562 495-67 Horní Radouň 436 433 433-4 Horní Skrýchov 120 120 120 0 Hospříz 399 399 400 1 Jarošov nad Nežárkou 891 888 888-3 Jilem 221 221 221 0 Jindřichův Hradec 3149 3131 3124-26 Kačlehy 201 201 201 0 Kamenný Malíkov 230 223 223-6 Kardašova Řečice 1198 1198 1198-1 Kostelní Radouň 251 251 251 0 Kunžak 699 699 700 1 Lásenice 323 323 323 0 Lodhéřov 816 816 808-8 Nová Bystřice 1222 1221 1211-11 Nová Olešná 302 302 302 0 Nová Včelnice 458 457 457 0 Okrouhlá Radouň 426 426 424-2 Pístina 121 121 121 0 Plavsko 502 501 501 0 Pleše 585 585 585 0 Pluhův Žďár 1653 1654 1653-1 Polště 170 170 170 0 Popelín 597 597 597 0 Příbraz 257 256 256-1 Ratiboř 392 392 391 0 Rodvínov 453 425 425-28 Roseč 307 307 307 0 Rosička 187 187 187 0 Staré Město pod Landštejnem 777 770 770-7 Stráž nad Nežárkou 576 577 577 1 Střížovice 1215 1193 1192-23 Strmilov 315 316 316 0 Světce 315 315 315 0 Újezdec 193 193 193 0 Velký Ratmírov 375 375 375 0 Vícemil 243 243 243-1 Višňová 303 303 303 0 Vlčetínec 220 220 220 0 Vydří 286 286 286 0 Záhoří 171 170 170-1 Stránka 19 z 104

Orná půda (ha) 2011 2013 2015 Rozdíl 2015 / 2011 Zahrádky 325 325 324-1 Žďár 233 233 233 0 SO ORP Jindřichův Hradec 28 033 27 875 27 772-337,00 Zdroj dat: ČSÚ; Data aktuální k 1.1. daného roku Pro zvýšení a udržení úrodnosti půdy je nutné zajistit odvodnění půd. Rozsah a lokalizaci odvodněných oblastí a staveb či zařízení určených k odvodnění vykresluje následující mapa. Mapa 2.5.1: Zlepšení úrodnosti půd na území SO ORP Jindřichův Hradec Zdroj: ÚAP 2016 Zastavěná půda Významnou charakteristikou způsobu využití území (a rovněž složkou ovlivňující výši KES) je podíl zastavěných ploch na celkové ploše daného území a jeho vývoj. Podíl plochy zastavěné půdy na celkové výměře SO ORP Jindřichův Hradec se v období 2012-2014 zvýšil nepatrně o 0,03 % a činí 0,9 % celkové výměry území. Podíl zastavěné půdy v SO ORP Jindřichův Hradec viz tabulka v příloze. Stránka 20 z 104

Pozemky určené k plnění funkcí lesa (PUFL) Ochrana a způsob využívání lesních porostů je zakotvena v tzv. lesním zákoně (zákon č. 289/1995 Sb., ve znění následujících předpisů), který lesy člení do tří základních kategorií. Podle převažujících funkcí jsou vymezeny lesy ochranné, lesy zvláštního určení a lesy hospodářské. Lesy v SO ORP Jindřichův Hradec tvoří 38,0 % území. Nejvyšší lesnatost ve sledovaném území náleží obcím Nová Bystřice a Staré Město pod Landštejnem. Ačkoliv zde lesní porosty převážně spadají do kategorie lesů hospodářských 33 876,7 ha, důležitá je i jejich funkce ochranná (113,8 ha) a zejména mimoprodukční u lesů zvláštního určení (9 701,9 ha). Lesy ochranné jsou zařazeny do kategorie 21a, což jsou lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích. Rozlohu lesů dle jednotlivých kategorií znázorňuje následující tabulka. Tabulka 2.5.2: Subkategorie lesů v SO ORP Jindřichův Hradec Výměra celkem Podíl Kategorie Subkategorie [ha] [%] Hospodářský nezařazeno 33 876,7 77,5 Ochranný lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích 113,8 0,3 Zvláštního určení lesy v pásmu hygienické ochrany vodních zdrojů I. stupně 136,2 0,3 Zvláštního lesy v 1. zónách CHKO, lesy v přírodních rezervacích a přírodních určení památkách 94,3 0,2 Zvláštního určení lesy pro zachování biologické různorodosti 7 722,3 17,7 Zvláštního určení lesy v uznaných oborách a samostatných bažantnicích 1 111,0 2,5 Zvláštního lesy v nichž jiný důležitý veřejný zájem vyžaduje odlišný způsob určení hospodaření 638,1 1,5 Zdroj dat: ČSÚ; Data aktuální k 1.1. daného roku 2.6. VEŘEJNÁ DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA 2.6.1. Technická infrastruktura Technická infrastruktura zahrnuje vedení a stavby a s nimi provozně související zařízení technického vybavení, jako jsou vodovody, vodojemy, kanalizace, ČOV, stavby a zařízení pro nakládání s odpady, trafostanice, energetické vedení, komunikační vedení veřejné komunikační sítě, elektronické komunikační zařízení veřejné komunikační sítě a produktovody. Stránka 21 z 104

Mapa 2.6.1: Vodovodní, kanalizační, plynovodní a teplovodní síť na území SO ORP Jindřichův Hradec Zdroj: ÚAP 2016 Zásobování vodou V rámci SO ORP Jindřichův Hradec je zásobování obyvatel pitnou vodou zajištěno Vodárenskou soustavou Jižní Čechy a individuálním odběrem z domovních studní a vrtů. Zdrojem vody pro Vodárenskou soustavu Jižní Čechy je vodárenská nádrž Římov zajišťující trvalý minimální průtok v toku pod přehradou v množství 650 l/s a vrt Vidov 40 l/s. V rámci zásobování pitnou vodou na území JČK je úloha této soustavy nezastupitelná. Dalším významným zdrojem pitné vody pro několik obcí na území JČK je Vodárenská soustava Dolní Bukovsko. V SO ORP Jindřichův Hradec je 50 obcí napojeno na veřejnou vodovodní síť z celkového počtu 58. Zbylých 8 obcí nemá zavedenu vodovodní síť. Jedná se o obce Bednárec, Dívčí Kopy, Hadravova Rosička, Horní Skrýchov, Kačlehy, Nová Olešná, Vlčetínec, Vydří. Situace se oproti roku 2014 nezměnila. V obci Horní Skrýchov v současné době probíhá výstavba veřejné vodovodní sítě. 100% napojení obcí na vodovodní síť je v obcích Březina, Číměř, Drunče, Horní Pěna, Hospříz, Kardašova Řečice, Lásenice, Okrouhlá Radouň, Plavsko, Polště, Rodvínov. Více než 90 % napojení na vodovodní síť je v obcích Bednáreček, Deštná, Dolní Pěna, Doňov, Horní Radouň, Kostelní Radouň, Kunžak, Lodhéřov, Nová Bystřice, Pístina, Pleše, Popelín, Příbraz, Rosička, Staré Město pod Landštejnem, Stráž nad Nežárkou, Strmilov, Střížovice, Velký Ratmírov, Záhoří a Zahrádky. Obce a jejich části nenapojené na veřejnou vodovodní síť mají zajištěn odběr vody z domovních studní. Kvalita vody není však vyhovující z důvodu vysokých koncentrací železa a manganu. Vyskytují se také lokální problémy se zajištěním dostatečného zdroje pitné vody v období sucha, problémy uvádí následující obce: Lodhéřov, Nová Včelnice (místní část Brabec) a Vydří. Kačlehy uvádí vysoké koncentrace radonu. Nová Olešná pro asi 35 budov v centru obce využívá vodovod pocházející z poloviny 20. století. Vzhledem ke křehkosti použitého potrubí a těžké technice která nyní jezdí po komunikacích je otázkou času, kdy vznikne větší havárie tohoto systemu. Stránka 22 z 104

V období přívalových srážek dochází na mnoha místech k zaplavení studen. Celková délka vodovodní sítě v SO ORP Jindřichův Hradec činí 543,1 km. Délky vodovodů v SO ORP Jindřichův Hradec viz tabulka v příloze. Mapa 2.6.2.: Vodovodní síť v SO ORP Jindřichův Hradec Zdroj: ÚAP 2016 Kanalizační síť Problematika odkanalizování a čištění odpadních vod je složitá. Odpadní vody v obcích jsou odváděny do kanalizační sítě (dále na ČOV), popř. zachycovány v bezodtokových jímkách a dále jsou likvidovány. Dešťové vody jsou odváděny systémem příkopů, struh a propustků, popř. jednotnou kanalizační sítí. Často jsou starší kanalizační systémy jednotné, nověji budované kanalizace v obcích jsou většinou pouze pro splaškové odpadní vody, někde podle konfigurace terénu je i tlaková kanalizace (obec Žďár). Jednotná kanalizace je zavedena téměř ve většině obcí SO ORP Jindřichův Hradec. ČOV jsou vybudovány v obcích Blažejov, Číměř, Deštná, Hadravova Rosička, Hatín, Hospříz, Jarošov nad Nežárkou, Jindřichův Hradec, Kačlehy, Kardašova Řečice, Kostelní Radouň, Kunžak, Lodhéřov, Nová Včelnice, Okrouhlá Radouň, Pístina, Plavsko, Příbraz (kořenová ČOV), Ratiboř (uvedení do provozu v roce 2010), Rodvínov, Roseč (kořenová ČOV), Staré Město pod Landštejnem, Stráž nad Nežárkou, Strmilov, Světce, Újezdec (kořenová ČOV), Višňová (v současné době se buduje ČOV), Zahrádky, Záhoří, Žďár. Obce nevlastnící ČOV mají udělené výjimky pro její vybudování, popř. žádají o jejich prodloužení. V SO ORP Jindřichův Hradec se dále nacházejí obce, které nemají kanalizaci nebo kanalizace není napojena na ČOV. Jedná se o obce Bednárec, Bednáreček, Bořetín, Březina, Člunek, Dívčí Kopy, Dolní Pěna, Dolní Žďár, Doňov, Drunče, Horní Pěna, Horní Radouň, Horní Skrýchov, Jilem, Kamenný Malíkov, Lásenice, Nová Olešná, Pleše, Popelín, Rosička, Střížovice, Vícemil, Višňová, Vlčetínec, Vydří, Záhoří. Většina těchto obcí má zájem o vybudování kanalizace, ale chybí jim na to finanční prostředky. Délky kanalizace SO ORP Jindřichův Hradec viz tabulka v příloze. Stránka 23 z 104

Mapa 2.6.3: Kanalizační síť v SO ORP Jindřichův Hradec Zdroj: ÚAP 2016 Zásobování plynem V rámci SO ORP Jindřichův Hradec je plynem zásobováno 31 obcí z celkového počtu 58. Obce, které jsou plynofikovány, uvádí napojení na plyn od 60-100 %. Na území 8 obcí pouze prochází VVT plynovod. Obce, které nemají zavedený plyn, ani do budoucna neuvažují o napojení, z ekonomického hlediska se plyn obyvatelům nevyplatí. Jedná se o obce Bednárec, Bednáreček, Blažejov, Březina, Člunek, Dívčí Kopy, Dolní Žďár, Doňov, Drunče, Hadravova Rosička, Hospříz, Kačlehy, Kamenný Malíkov, Kostelní Radouň (obec má zájem o napojení), Lásenice, Nová Olešná, Pístina, Pleše, Polště, Staré Město pod Landštejnem (v obci se nachází kotelna na biomasu), Újezdec, Vícemil, Višňová, Vlčetínec, Vydří (30 % obyvatel má zájem), Záhoří a Žďár. ZÚR Jihočeského kraje (2011) vymezují jako územní rezervy koridory nadmístního významu v oblasti zásobování plynem: Ep/H - VTL plynovod Nová Bystřice - Staré Město pod Landštejnem - Slavonice - územní rezerva pro záměr nového vysokotlakého plynovodu, šíře koridoru 200 m. Délky rozvodů plynu v SO ORP Jindřichův Hradec viz tabulka v příloze. Stránka 24 z 104

Mapa 2.6.4: Plynovodní síť v SO ORP Jindřichův Hradec Zdroj: ÚAP 2016 Zásobování teplem V SO ORP Jindřichův Hradec zajišťuje společnost Teplospol, a.s. zásobování teplem se sídlem v Jindřichově Hradci. Jedná se zejména o zásobování bytů v panelových sídlištích. V současné době se objevuje u některých bytových domů zájem o odpojení od centrálního zdroje tepla a jeho náhrada lokálními zdroji - tepelnými čerpadly. Zásobování elektrickou energií Distribuce elektrické energie v zájmovém území je realizována vedením vysokého napětí a velmi vysokého napětí, které pokrývá všechny obce v území. Jednotlivé větve tohoto typu vedení jsou zakončeny transformačními stanicemi. Většina vedení elektrické energie v SO ORP Jindřichův Hradec je tažena nadzemně. Ve většině obcí v rámci SO ORP Jindřichův Hradec se nevyskytují vážnější problémy s dodávkou elektrické energie.. Délky rozvodů elektřiny v SO ORP Jindřichův Hradec viz tabulka v příloze Stránka 25 z 104

Mapa 2.6.5: Rozvodná síť elektrické energie v SO ORP Jindřichův Hradec Zdroj: ÚAP 2016 2.6.2. Dopravní infrastruktura Východiskem pro hodnocení dopravní infrastruktury na správním území obce s rozšířenou působností Jindřichův Hradec je řada materiálů a dokumentů, především Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje 2011, Politika územního rozvoje ČR 2008 a Územně analytické podklady ORP Jindřichův Hradec 2014. Pro město Jindřichův Hradec byla vypracována v dubnu 2012 studie "Komplexní koncepce dopravní obslužnosti města Jindřichův Hradec". Jedná se o vzorový projekt spolufinancovaný z prostředků Evropské unie, který řeší dopravu komplexně (automobilová, cyklistická a pěší doprava, otázka parkování, MHD, ) Dále byl v roce 2014 schválen dokument "Koncepce rozvoje cyklistické dopravy města Jindřichův Hradec". Ten navrhuje nové stezky a úpravy stávajících komunikací pro bezpečnější a efektivnější pohyb cyklistů v městě Jindřichův Hradec. SO ORP Jindřichův Hradec má průměrnou hustotu silniční a železniční sítě, územím neprochází žádná dálnice ani rychlostní komunikace. V roce 2013 byly otevřeny další úseky dálnice D3 které ovlivnily hustotu provozu v přilehlých částech ORP Jindřichův Hradec. Problémem v některých obcích je hluk, kterým jsou zatíženy především obce, jimiž prochází silnice I. třídy a tranzitní doprava probíhající v těchto úsecích, která zhoršuje stav ovzduší v obcích a způsobuje nebezpečí pro obyvatele. Stránka 26 z 104

Mapa 2.6.6: Dopravní infrastruktura na území SO ORP Jindřichův Hradec Zdroj: ÚAP 2016 Silniční doprava K dopravní obsluze území, zajišťované silničními vozidly a jinými vozidly splňujícími technické podmínky provozu na pozemních komunikacích, popř. cyklisty a chodci, slouží síť pozemních komunikací. Tyto se ve smyslu legislativní úpravy dělí na dálnice a silnice I. třídy (v majetku ČR), silnice II. a III. třídy (v majetku krajů), místní komunikace I., II., III. a IV. třídy, (v majetku jednotlivých obcí) a účelové komunikace (v majetku právnických nebo fyzických osob). Dálnice a rychlostní komunikace Územím SO ORP Jindřichův Hradec neprochází trasa žádné dálnice ani rychlostní komunikace, základní kostru tvoří silnice I. a II. třídy, na kterou jsou napojeny silnice III. třídy a místní a účelové komunikace. Silnice I. třídy Na území SO ORP Jindřichův Hradec se nachází následující silnice 1. třídy: Silnice I/23 Jindřichův Hradec Třebíč Brno je významným tahem, spojujícím kraj Jihočeský s Jihomoravským. Výhledově se počítá s přeměnou této silnice na rychlostní komunikaci v celé své délce. Silnice I/34 České Budějovice Třeboň Jindřichův Hradec Pelhřimov Svitavy Koclířov (I/35) patří svojí délkou 202,48 km mezi nejdelší tahy celostátního významu, její částí probíhá evropská silnice E551. Další významné silniční komunikace II/128 Jindřichův Hradec-Nová Bystřice-Vídeň, jež propojuje území s Rakouskem II/164 Jindřichův Hradec-Telč-Brno Stránka 27 z 104

II/132 Jarošov nad Nežárkou Žírovnice Počátky Horní Cerekev II/134 Jarošov nad Nežárkou Popelín Panské Dubénky Horní Dubénky II/135 Dražíč Bechyně Soběslav Tučapy Březina - Mnich II/147 Veselí nad Lužnicí Drahov Nítovice Kardašova Řečice II/153 Dolní Lhota Příbraz Libořezy Lutová Chlum u Třeboně Silniční síť na území ORP Jindřichův Hradec je vesměs stabilizovaná a její rozložení relativně dostatečně pokrývá území. Hlavním problémem je však nevyhovující technický stav, absence obchvatů a řada dalších dopravních závad. Podstatná část včetně páteřních komunikací vyžaduje rekonstrukci a modernizaci. Mezi dopravně nebezpečné patří zejména silnice 1. třídy mezi Lásenice a Jindřichův Hradec. Obsahuje nepřehledné lesní úseky bez krajnice. Velký provoz cyklistů dojíždějících do práce do Jindřichova Hradce. Intenzita silniční dopravy Největší intenzita dopravy je dle Sčítání dopravy 2010 na silnici I/23 v úseku Jindřichův Hradec Jarošov nad Nežárkou a téměř po celé délce silnice I/34. V mnoha obcích prochází tyto silnice zastavěnou oblastí a často jsou zatíženy velkým podílem tranzitní dopravy. Data ze sčítání pocházejí z doby, kdy ještě nebyl otevřen úsek dálnice D3 v úseku Veselí nad Lužnicí - Tábor. Novější sčítání intenzity dopravy neni k disposici, je tedy třeba vzít v úvahu, že v souvislosti s otevřením nového úseku dálnice vzrostla intenzita na silnici I/23 v úseku Jindřichův Hradec - Veselí nad Lužnicí. Intenzitu dopravy v SO ORP Jindřichův Hradec znázorňuje následující obrázek Obrázek 2.6.7: Intenzita dopravy na území SO ORP Jindřichův Hradec Zdroj: Ředitelství silnic a dálnic ČR, Sčítání dopravy 2010, vlastní úprava Stránka 28 z 104

Železniční doprava Na území SO ORP Jindřichův Hradec se nacházejí následující železniční tratě: Celostátní trať č. 225 Veselí nad Lužnicí Jindřichův Hradec Jihlava Regionální trať úzkokolejka č. 228 Jindřichův Hradec Obrataň Regionální trať úzkokolejka č. 229 Jindřichův Hradec Nová Bystřice Na území SO ORP Jindřichův Hradec je hlavní železniční trať č. 225 Veselí nad Lužnicí - Jihlava, která tvoří spojnici mezi celostátními železničními tratěmi č. 220 a č. 240 a rychlíky zajišťují přímé spojení z Jindřichova Hradce a Kardašovy Řečice jak do Jihlavy, tak do krajského města České Budějovice i dále do Plzně. Obslužnost území zajišťují osobní vlaky. Územím dále prochází úzkorozchodné železniční tratě Obrataň Jindřichův Hradec, Jindřichův Hradec Nová Bystřice (č. 228 a 229), jež provozují Jindřichohradecké místní dráhy, a.s. a jsou považovány za celostátní raritu. Mají využití zejména pro turistiku v atraktivní oblasti České Kanady, ale slouží i běžné osobní a nákladní dopravě. Průběh uvedených tratí na řešeném území znázorňuje následující obrázek. Obrázek 2.6.8: Železniční síť na území SO ORP Jindřichův Hradec Zdroj: České dráhy, a.s., vlastní úprava Délky železničních tratí v každé obci shrnuje následující tabulka. Tabulka2.6.1: Délky železničních tratí v obcích SO ORP Jindřichův Hradec Délka tratě [km] Bednárec 3,9 Bednáreček 4,3 Stránka 29 z 104

Délka tratě [km] Blažejov 4,8 Člunek 6,9 Doňov 1,0 Hadravova Rosička 0,4 Horní Skrýchov 1,4 Jarošov nad Nežárkou 5,2 Jindřichův Hradec 17,6 Kardašova Řečice 7,2 Kunžak 2,0 Nová Bystřice 9,6 Nová Včelnice 3,9 Pleše 2,0 Popelín 2,7 Rodvínov 7,2 Střížovice 2,7 Újezdec 2,1 Velký Ratmírov 2,3 Záhoří 2,3 Žďár 3,1 Celkem za SO ORP Jindřichův Hradec 92,7 Zdroj: ÚAP 2016 Hromadná doprava K veřejné dopravě na území SO ORP Jindřichův Hradec slouží zejména autobusová linková doprava a železnice. V obci Jindřichův Hradec je zavedena městská hromadná doprava. Od roku 2014 byly zavedeny i roční karty na jízdu v MHD. Dále je možnost využívat i dálkové spoje pro jízdu v území Jindřichova Hradce, tedy se tím zvýšila četnost spojů použitelných jako MHD. Dopravní obslužnost obce Jindřichův Hradec hromadnou dopravou je na území SO ORP Jindřichův Hradec podprůměrná. Mnoho obcí nedisponuje dopravním spojením na některé z požadovaných hodin, u obcí Březina a Dolní Pěna dokonce chybí jakékoliv spojení. Letecká doprava Na řešeném území SO ORP se nachází veřejné vnitrostátní letiště Jindřichův Hradec, které provozuje Aeroklub Jindřichův Hradec LKJH. Na tomto letišti je umožněno provozování leteckého sportu, včetně parašutismu. Na část území zasahuje také ochranné pásmo letiště Soběslav, ochranné pásmo leteckého radaru Třebotovice a ochranná pásma leteckých koridorů. V prostoru Nemocnice Jindřichův Hradec je na střeše vybudováno přistávací místo pro helikoptéry. V přehledu je toto místo vyznačeno jako neveřejné letiště. Vodní doprava Na území SO ORP Jindřichův Hradec se nenachází žádná vodní doprava. Rozvoj dopravní infrastruktury V rámci Zásad územního rozvoje JČK byly vymezeny koridory pro záměry veřejné dopravní infrastruktury republikového a nadmístního významu, jež zahrnují i řešení dopravních závad a homogenizaci silničních úseků na řešeném území. Stránka 30 z 104

D9, Silnice I/23 - na území kraje je koridor pro nové přeložky, rozšíření a homogenizaci silnice I/23 nespojitě vymezen od křižovatky se silnicí I/3 (U Sloupu) po hranici s krajem Vysočina. Záměr je dělen několika samostatných úseku, z nichž na území SO ORP Jindřichův Hradec se nachází následující: D9/1, úsek křižovatka s dálnicí D3 Doňov (západní okraj), homogenizace v úseku od mimoúrovňové křižovatky s dálnicí D3 až po začátek obchvatu Doňova, koridor šíře 100 m. D9/2, úsek Doňov (západní okraj) Kardašova Řečice (západní okraj), nová komunikace a krátké úseky homogenizace stávající silnice, severní obchvat obce Doňov, navazující nové mimoúrovňové křížení se železnicí, krátký úsek homogenizace stávající silnice, navazuje nový severní obchvat obce Pleše, krátký úsek homogenizace, jižní obchvat Kardašovy Řečice, šíře koridoru 200 m u obchvatů, 100 m u homogenizace. D9/3, úsek Kardašova Řečice (východní okraj) Děbolín (západní okraj), převážně homogenizace stávající silnice se 2 novými železničními mimoúrovňovými přejezdy (jihovýchodně od Kardašovy Řečice a Sv. Barbora). Koridor redukované šíře 100 m s rozšířením na 200 m v úseku u nových železničních přejezdů. D9/4, obchvat Děbolín, návrh nové komunikace, severní obchvat mezi zastavěným územím sídla a tělesem železniční trati Veselí nad Lužnicí Jindřichův Hradec, poté navazuje homogenizace stávající silnice mezi východním okrajem Děbolína a západním okrajem Jindřichova Hradce, koridor proměnné šíře 100 200 m. D9/5, severovýchodní obchvat Jarošova nad Nežárkou, návrh nové komunikace, nová křižovatka se silnicemi I/34 a II/132, obchvat Jarošova nad Nežárkou severovýchodně od zastavěného území, nové mimoúrovňové křížení se železnicí Veselí nad Lužnicí Horní Cerekev Jihlava, obvyklá šíře koridoru 200 m. D9/6, jižní obchvat Nové Olešné, návrh nové komunikace, obchvat jižně od zastavěného území, šíře koridoru 200 m. D9/7, úsek Strmilov Jilem, homogenizace stávající silnice, koridor redukované šíře 100 m. D12, Silnice I/34 - záměr obchvatů a homogenizací je nespojitě vymezen od Českých Budějovic před Třeboň, dále od Třeboně přes Jindřichův Hradec až po hranici s Krajem Vysočina a je dělen do 5 samostatných úseků, z nichž na území SO ORP Jindřichův Hradec se nachází následující: D12/4, úsek Stráž nad Nežárkou (východní okraj) Jindřichův Hradec, koridor pro novou silnici a homogenizace průtahu v obci Lásenice, jižní obchvat Dolní Lhoty, navazuje průtah obcí Lásenice, dále nová silnice, vč. východního obchvatu sídla Horní Žďár až na jižní okraj Jindřichova Hradce, šíře koridoru 200 m, na průtahu Lásenice zúženo na 50 m. D12/5, východní obchvat Jindřichova Hradce, koridor pro novou silnici I. třídy, šířka koridoru 200 350 m. D27, Silnice II/128 záměr krátké přeložky v obci Číměř, koridor je vymezen severně od zastavěného území obce, šíře koridoru 100 m. D38, Silnice II/151 záměr homogenizace a přeložek na silnici II/151 v úseku Kunžak Dačice vymezený spojitým koridorem tvořeným 2 na sebe navazujícími úseky, z nichž na území SO ORP Jindřichův Hradec je tento úsek: D38/1, úsek Kunžak (cca 500 m východně od Kunžaku) Dačice (západ), homogenizace stávající silnice, šíře koridoru 100 m. Vymezení územních rezerv ZÚR JČK vymezují jako územní rezervy několik koridorů nadmístního významu, z nichž na území SO ORP Jindřichův Hradec se nachází následující: D/A, Severní obchvat Jindřichova Hradce koridor územ-ní rezervy pro severní obchvat na silnici I/23, vymezen v šíři 150 m. Stránka 31 z 104

D/B, Severozápadní obchvat Lásenice koridor územní rezervy pro budoucí přeložku silnice I/34 severně od obce, vymezen v šíři 200 m. D/M, Úzkorozchodná železnice územní rezerva navržená pro případné prodloužení úzkokolejky na hranici s Rakouskem v úseku Nová Bystřice státní hranice. Koridor územní rezervy je vymezen v šíři 200 m. 2.7. SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY Demografický vývoj V Jihočeském kraji patří ORP Jindřichův Hradec mezi průměrné z pohledu vývoje počtu obyvatel. Následující graf znázorňuje vývoj obyvatelstva v SO ORP Jindřichův Hradec v letech 1991 2011 a naznačuje tak dlouhodobý populační vývoj. Od roku 1991 docházelo k pozvolnému nárůstu počtu obyvatel, a to až do roku 2001, kdy nastal náhlý propad. Vrcholu dosáhl přírůstek v letech 2008 2010. Od roku 2010 do současnosti je patrný dlouhodobý úbytek obyvatel, který je dán především migrací. Jedná se o suburbanizační proces z Českých Budějovic. Graf 2.7.1: Vývoj počtu obyvatel v SO ORP Jindřichův Hradec v letech 1991-2011 V současné době (mezi lety 2012 a 2015) se pokles počtu obyvatel ustálil a pohybuje se okolo hodnoty 47500 obyvatel. V rámci SO ORP Jindřichův Hradec má největší počet obyvatel město Jindřichův Hradec (21 551 obyvatel), druhý největší počet obyvatel vykazuje obec Nová Bystřice (3 316 obyvatel). Největší nárůst obyvatel je dlouhodobě v rámci SO ORP Jindřichů Hradec v obci Dolní Pěna. Je to způsobeno blízkostí města Jindřichův Hradec. Největší pokles je v obcích vzdálených od centra, zejména obce se špatnou dopravní obslužností. Stránka 32 z 104

Tabulka 2.7.1: Počet obyvatel a jeho vývoj v SO ORP Jindřichův Hradec 2008 až 2015 OBEC počet obyvatel procentuálně počet obyvatel vůči stavu v roce 1995 1995 2015 1995 1999 2003 2007 2011 2015 Bednáreček 193 182 100 104 103 106 99 94 Blažejov 290 439 100 103 104 115 146 151 Bořetín 84 97 100 87 102 123 124 115 Březina 171 128 100 95 89 74 77 75 Bednárec 113 115 100 91 87 88 96 102 Vlčetinec 54 50 100 89 0 94 96 93 Vydří 118 123 100 96 96 107 108 104 Záhoří 134 108 100 94 90 90 90 81 Zahrádky 297 256 100 88 84 80 77 86 Újezdec 63 68 100 94 102 108 116 108 Velký Ratmírov 209 225 100 100 98 99 107 108 Vícemil 106 77 100 88 86 76 72 73 Višňová 70 82 100 103 106 107 106 117 Číměř 664 710 100 97 105 106 107 107 Člunek 433 482 100 103 110 110 113 111 Deštná 616 769 100 108 113 114 121 125 Dívčí Kopy 44 75 100 98 134 141 159 170 Dolní Pěna 78 351 100 110 146 217 354 450 Dolní Žďár 129 157 100 95 89 113 115 122 Doňov 72 78 100 108 128 124 108 108 Drunče 62 48 100 94 90 84 74 77 Hadravova Rosička 55 54 100 98 111 93 102 98 Hatín 222 198 100 93 92 92 93 89 Horní Pěna 465 594 100 102 102 108 127 128 Horní Radouň 288 235 100 93 89 88 81 82 Horní Skrýchov 76 169 100 101 105 162 178 222 Hospříz 369 411 100 99 102 107 113 111 Jarošov nad Nežárkou 1024 1109 100 102 104 106 109 108 Jilem 138 118 100 90 80 77 80 86 Jindřichův Hradec 22931 21551 100 101 99 97 95 94 Kačlehy 51 87 100 120 124 141 133 171 Kamenný Malíkov 63 69 100 105 97 98 95 110 Kardašova Řečice 2057 2266 100 100 101 111 112 110 Kostelní Radouň 242 300 100 102 108 120 124 124 Kunžak 1465 1474 100 101 101 104 102 101 Lásenice 473 575 100 101 106 113 122 122 Lodhéřov 618 672 100 99 97 99 105 109 Nová Bystřice 3356 3316 100 102 100 99 100 99 Nová Olešná 123 126 100 85 77 92 96 102 Nová Včelnice 2546 2278 100 100 96 94 92 89 Okrouhlá Radouň 179 208 100 96 96 102 113 116 Pístina 170 181 100 102 109 118 115 106 Plavsko 429 453 100 100 101 104 113 106 Pleše 194 191 100 93 93 95 99 98 Pluhův Žďár 698 603 100 95 91 84 88 86 Polště 86 125 100 108 107 121 131 145 Stránka 33 z 104

Popelín 450 505 100 96 99 107 112 112 Žďár 59 93 100 114 122 141 166 158 Příbraz 205 252 100 100 109 120 125 123 Ratiboř 169 195 100 99 94 104 110 115 Rodvínov 369 579 100 100 118 118 134 157 Roseč 179 223 100 92 113 120 114 125 Rosička 61 56 100 92 108 103 85 92 Staré Město pod Landštejnem 579 474 100 95 94 91 88 82 Stráž nad Nežárkou 800 868 100 98 102 105 107 109 Strmilov 1524 1421 100 99 92 93 96 93 Střížovice 660 591 100 98 91 90 90 90 Světce 151 137 100 103 91 99 93 91 Věková struktura Jednou ze základních charakteristik hodnotící demografický vývoj a naznačující možné budoucí sociální hrozby a problémy, je věková struktura obyvatelstva. Věkové složení kraje se za posledních deset let změnilo ve smyslu stárnutí populace, a to především úbytkem obyvatelstva v předproduktivním věku (-2 %) a rostoucí složkou obyvatelstva v postproduktivním věku (2,2 %). Na stárnutí populace měla vliv především nižší porodnost v osmdesátých a devadesátých letech. Tento proces bude mít silný vliv v demografickém vývoji kraje v příštích letech. Ztráta obyvatelstva v předproduktivním věku (0-14 let) byla zaznamenána ve všech správních obvodech Jihočeského kraje, nejnižší byla tato ztráta v SO ORP České Budějovice, Písek (-1,5 %) a Vodňany (-1,6 %). Naopak k největší ztrátě došlo v SO ORP Týn nad Vltavou (-4,2 %), kde se zároveň nejvíce zvýšil podíl osob ve věku 15 64 let (o 3,6 %). Celkově došlo v letech 2001-2011 ve sledovaném území k mírnému poklesu podílu osob v této věkové kategorii, a to o 0,3 %. Nejnižší nárůst postproduktivní složky obyvatelstva (65 a více let) byl zaznamenán v SO ORP Týn nad Vltavou (0,6 %) a Vodňany (0,9 %), oproti tomu nejvyšší nárůst nastal v SO ORP Milevsko (4 %). Věková struktura obyvatelstva v SO ORP Jindřichův Hradec je, z pohledu celokrajského průměru, průměrná. Index stáří správního obvodu dosáhl v roce 2011 hodnoty 103,4, tzn. na jedno dítě ve věku 0 14 připadá 0,1 seniorů (65 a více let). V porovnání s celokrajskými výsledky se jedná o hodnotu průměrnou. Obcemi s největším úbytkem obyvatel ve věku 0-14 let se v letech 2001 2011 staly obce Drunče a Světce, naopak k nejvýraznějšímu nárůstu osob starších 65 let došlo taktéž v obci Vícemil a Vlčetínec viz tabulka v příloze Prognóza Zatímco v roce 2000 bylo v SO ORP Jindřichův Hradec nejvíce lidí ve skupině 20 24 let, v roce 2010 už byli nejpočetnější skupinou lidé ve věku 30 34 let. Prognóza ukazuje, že v roce 2030 lze ve správní oblasti očekávat snížení počtu lidí v produktivním věku a nejvíce obyvatel bude ve věku 50 54 let. Stránka 34 z 104

<= 4 5-9 10-14 15-19 20-24 25-29 30-34 35-39 40-44 45-49 50-54 55-59 60-64 65-69 70-74 75-79 80-84 85-89 90+ Počet obyvatel ORP Jindřichův Hradec, Rozbor udržitelného rozvoje území 2016, PODKLADY Graf 2.7.2: Rozložení obyv. SO ORP Jindřichův Hradec dle věkových skupin v letech 2000, 2010 a 2030 4500 4000 3500 3000 2500 2000 1500 1000 500 0 Věkové skupiny 2000 2010 2030 Zdroj: ČSÚ, bilance obyvatelstva, stav obyvatel vždy k 1.1. Z demografické prognózy vyplývá, že v roce 2030 dojde k nárůstu počtu obyvatel starších 65 let z 14,6 % v roce 2010 na 22,5 % v roce 2030. Oproti tomu dojde ke snížení počtu obyvatel v produktivním věku ze 70,8 % v roce 2010 na 63,9 % v roce 2030. Počet dětí do 14 let se také sníží, a to o 1 %. Tabulka 2.7.2: Rozložení obyvatel SO ORP Jindřichův Hradec dle věkové struktury v roce 2010, 2030 Věková struktura 2010 2030 Absolutně Relativně (%) Absolutně Relativně (%) Dětská složka (0-14 let) 7 009 14,6% 6 168 13,6% Produktivní věk (15-64 let) 33 976 70,8% 28 948 63,9% Senioři (65+) 7 032 14,6% 10 178 22,5% Celkem 48 017 100,0% 45 294 100,0% Zdroj: ČSÚ, bilance obyvatelstva, stav obyvatel vždy k 1.1. Věková pyramida zachycuje stav populace SO ORP Jindřichův Hradec v letech 2010 a 2030. Z pyramidy jsou patrné výrazné změny v rozložení jednotlivých věkových skupin společnosti. Budou přibývat lidé ve věkové kategorii 45-54 let a v kategorii 65 a více, naopak výrazně ubude lidi v produktivním věku do 40 let. Do roku 2030 dojde také ke značnému úbytku nově narozených dětí do 4 let. Stránka 35 z 104

Graf 2.7.3: Věková pyramida SO ORP Jindřichův Hradec pro roky 2010 a 2030 90 a více 85-89 80-84 75-79 70-74 65-69 60-64 55-59 50-54 45-49 40-44 35-39 30-34 25-29 20-24 15-19 10-14 5-9 0-4 2 500 2 000 1 500 1 000 500 0 500 1 000 1 500 2 000 2 500 muži 2010 ženy 2010 muži 2030 ženy 2030 Zdroj dat: ČSÚ, bilance obyvatelstva, stav obyvatel vždy k 1.1. Vzdělanostní struktura obyvatel Největší nárůst vysokoškolsky vzdělaných obyvatel od roku 2001 do roku 2011 v rámci kraje zaznamenal SO ORP České Budějovice, dále je SO ORP Trhové Sviny, Tábor, Týn nad Vltavou, Strakonice a nejmenší nárůst zaznamenal SO ORP Vodňany. V SO ORP Blatná byl zaznamenán nejvyšší nárůst obyvatel bez vzdělání, počet lidí bez vzdělání vzrostl i v SO ORP Vimperk, Milevsko a Jindřichův Hradec v SO ORP Třeboň, Kaplice a Dačice se počet nezměnil, viz tabulka v příloze. Ve městě Jindřichův Hradec se výrazně snížil počet obyvatel se základním včetně neukončeného vzdělání (-2,8 %) a zároveň se zvýšil počet středoškolsky vzdělaných s maturitou (3,3 %) a vysokoškolsky vzdělaných obyvatel (3,6 %) viz tabulka v příloze V absolutních hodnotách zaznamenala největší nárůst vysokoškoláků město Jindřichův Hradec (592 osob). V relativním vyjádření (k počtu obyvatel starších 15 let) došlo k největšímu nárůstu vysokoškoláků v obci Polště (7,8 %), kdy v roce 2001 tato obec měla pouze 1,3 % vysokoškolsky vzdělaných občanů. Tabulka 2.7.3: Vývoj obyvatel s vysokoškolským vzděláním v SO ORP Jindřichův Hradec Vývoj vysokoškolsky vzdělaných lidí Podíl vysokoškolsky Počet vysokoškolsky vzdělaných na počet vzdělaných lidí obyvatel starších 15let [%] 2001 2011 Rozdíl 2001 2011 Rozdíl Bednárec 5 7 2 5,5 8,0 2,6 Bednáreček 7 18 11 4,7 11,3 6,6 Blažejov 4 24 20 1,5 6,6 5,1 Bořetín 2 3 1 2,9 3,9 1,0 Březina 3 11 8 2,1 8,6 6,5 Číměř 17 22 5 3,1 3,8 0,6 Člunek 10 16 6 2,8 3,8 1,0 Deštná 39 54 15 7,4 8,7 1,3 Stránka 36 z 104

Vývoj vysokoškolsky vzdělaných lidí Podíl vysokoškolsky Počet vysokoškolsky vzdělaných na počet vzdělaných lidí obyvatel starších 15let [%] 2001 2011 Rozdíl 2001 2011 Rozdíl Dívčí Kopy 1 2 1 1,8 3,4 1,7 Dolní Pěna 10 36 26 10,6 17,6 7,0 Dolní Žďár 6 16 10 6,5 13,2 6,8 Doňov 1 1 0 1,3 1,5 0,3 Drunče 2 3 1 3,8 6,7 2,8 Hadravova Rosička 1 1 0 1,8 2,4 0,6 Hatín 6 16 10 3,3 8,8 5,5 Horní Pěna 17 30 13 4,3 6,0 1,7 Horní Radouň 7 11 4 3,2 5,3 2,2 Horní Skrýchov 3 10 7 4,5 10,0 5,5 Hospříz 10 12 2 3,4 3,6 0,1 Jarošov nad Nežárkou 39 80 41 4,5 8,5 4,0 Jilem 4 10 6 4,0 9,9 5,9 Jindřichův Hradec 1 820 2 412 592 9,7 12,8 3,1 Kačlehy 0 2 2 0,0 3,2 3,2 Kamenný Malíkov 4 5 1 6,1 8,9 2,9 Kardašova Řečice 91 159 68 5,3 8,3 2,9 Kostelní Radouň 8 17 9 3,8 6,7 2,9 Kunžak 56 102 46 4,7 8,1 3,4 Lásenice 15 27 12 3,5 5,8 2,3 Lodhéřov 11 18 7 2,2 3,3 1,1 Nová Bystřice 97 153 56 3,5 5,3 1,9 Nová Olešná 2 5 3 1,9 5,3 3,3 Nová Včelnice 85 105 20 4,2 5,2 1,0 Okrouhlá Radouň 5 13 8 3,4 7,6 4,1 Pístina 4 7 3 2,5 3,9 1,4 Plavsko 12 23 11 3,5 5,9 2,4 Pleše 8 15 7 5,0 9,0 4,0 Pluhův Žďár 14 26 12 2,5 4,9 2,3 Polště 1 8 7 1,3 9,1 7,8 Popelín 12 18 6 3,1 4,2 1,1 Příbraz 12 19 7 6,3 8,8 2,4 Ratiboř 8 15 7 5,2 9,3 4,0 Rodvínov 28 47 19 8,4 11,9 3,5 Roseč 3 15 12 1,8 8,8 7,0 Rosička 0 1 1 0,0 2,2 2,2 Staré Město pod Landštejnem 6 17 11 1,3 3,9 2,6 Stráž nad Nežárkou 34 77 43 5,1 10,6 5,5 Strmilov 44 74 30 3,5 5,9 2,3 Střížovice 10 22 12 2,0 4,3 2,3 Světce 5 12 7 4,5 9,2 4,7 Újezdec 4 6 2 7,3 9,4 2,1 Velký Ratmírov 2 4 2 1,1 2,1 0,9 Vícemil 0 2 2 0,0 3,0 3,0 Višňová 1 3 2 1,4 4,7 3,3 Vlčetínec 0 2 2 0,0 4,3 4,3 Vydří 1 4 3 1,1 3,5 2,4 Záhoří 4 7 3 3,6 6,7 3,1 Stránka 37 z 104

Vývoj vysokoškolsky vzdělaných lidí Podíl vysokoškolsky Počet vysokoškolsky vzdělaných na počet vzdělaných lidí obyvatel starších 15let [%] 2001 2011 Rozdíl 2001 2011 Rozdíl Zahrádky 9 18 9 4,3 9,0 4,7 Žďár 1 6 5 1,7 7,4 5,7 SO ORP Jindřichův Hradec 2 611 3 849 1 238 6,7 9,5 2,8 Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2001, SLDB 2011 Školství V 58 obcích SO ORP Jindřichův Hradec funguje celkem 25 mateřských škol (osm z nich funguje při základní škole), 20 základních a 1 základní umělecká škola (v Jindřichově Hradci) o celkové kapacitě 7 086 míst. V 19 obcích nefunguje žádné školské zařízení. Středních škol je ve správním obvodu obce s rozšířenou působností celkem osm, z toho dvě gymnázia a jedna zdravotnická škola. Přehled školských zařízení v SO ORP Jindřichův Hradec viz tabulka v příloze Zdravotnická zařízení a zařízení sociální péče Na území SO ORP Jindřichův Hradec funguje celkem 23 zařízení sociálních služeb a 182 zařízení zdravotních služeb. Největší koncentrace těchto zařízení je ve městě Jindřichův Hradec, kde funguje sedmnáct zařízení v sociální oblasti a celkem 182 zařízení v oblasti zdravotních služeb (např. ordinace praktického lékaře pro dospělé, ordinace praktického lékaře pro děti a dorost, ordinace stomatologa, gynekologa nebo jiných specialistů a také detašované pracoviště střediska záchranné služby a rychlé zdravotnické pomoci). Kromě Jindřichova Hradce fungují zařízení sociální péče ještě v pěti dalších obcích (jedná se např. o domov pro seniory nebo domov s pečovatelskou službou). Zdravotnická zařízení fungují kromě Jindřichova Hradce v šestnácti dalších obcích, jedná se nejčastěji o ordinace praktického lékaře pro dospělé, pro děti a dorost apod. V jednačtyřiceti obcích nefunguje ani jedno zařízení sociálních nebo zdravotních služeb a obyvatelé musejí dojíždět do okolních obcí nebo do Jindřichova Hradce. Přehled všech zdravotnických zařízení a zařízení sociální péče v SO ORP Jindřichův Hradec viz tabulka v příloze. Veřejný a kulturní život obcí Z dotazníkového průzkumu lze spolkový život a veřejné dění v řešené lokalitě celkově považovat za pestrý. Lidé v SO ORP Jindřichův Hradec jsou aktivní i pasivní, aktivně se účastní společenských akcí a organizují je pouze tehdy, když je to v jejich zájmu. Prakticky ve všech obcích existují činné spolky, např. dobrovolných hasičů, tělovýchovné jednoty. V Jindřichově Hradci se nachází mnoho kulturních zařízení, např. kulturní dům Střelice, muzeum Jindřichohradecka, galerie Špejchar, galerie Inspirace, v Deštné je např. letecké muzeum, provaznické muzeum atd. Z hlediska vybavení území SO ORP Jindřichův Hradec zázemím pro trávení volného času sportovními aktivitami je možné konstatovat, že sportovní zařízení jsou koncentrovány převážně ve větších obcích. V Jindřichově Hradci se nachází Tyršův stadion TJ Jindřichův Hradec, fotbalové hřiště s umělým povrchem, aquapark, tenisové kurty. Je tu možnost zahrát si bowling, paintball, ricochet (obdoba squash), využít služeb fitness center, skateparku, projížděk na koních na soukromých statcích, golfového hřiště v Nové Bystřici. Milovníci zimních sportů si mohou zajet zalyžovat do Nové Bystřice. 2.8. BYDLENÍ Bydlení je významnou složkou v rozvoji území, je určující pro rozvoj sídel a populační vývoj. Uspokojení potřeby bydlení je klíčovou funkcí samostatné působnosti obcí, jak ji definuje zákon o obcích č. 128/2000 Sb. v 35, ve 2. odstavci. Dále v tomto zákoně v 38 je obec povinna pečovat o zachování a rozvoj svého majetku. Pro územní plánování je stěžejní rozložení domovního fondu a jeho stáří, zejména pro plánování obnovy a nové výstavby domovního fondu. V současné době dochází k transformaci potřeb obyvatel v oblasti bydlení, zejména v souvislosti s nárůstem dopadů staronových sociálních rizik a tím i snížením kupní síly obyvatelstva. Tyto diferencované potřeby se projeví zejména na místní úrovni, kde je úloha obce nezastupitelná právě v realizační Stránka 38 z 104

fázi. Východiskem je komplexní řešení bytové politiky v území, včetně nastavení systému nízkonákladového či vícestupňového bydlení. Domovní a bytový fond Domovní fond V Jihočeském kraji nebyl v letech 2001 2011 patrný výraznější rozdíl v nárůstu bytových či rodinných domů. Celkově v Jihočeském kraji je vyšší nárůst bytových domů. V rámci jednotlivých obcí SO ORP Jindřichův Hradec je situace různá, mírnou převahu zaznamenala výstavba bytových domů. Největší nárůst rodinných domů vykazují SO ORP České Budějovice, SO ORP Trhové Sviny a SO ORP Český Krumlov. K nejnižšímu nárůstu došlo v SO ORP Milevsko a v SO ORP Dačice. Výstavba rodinných domů v rámci SO ORP Jindřichův Hradec vzrostla v desetiletém období o 9,2 %. V relativních hodnotách je nárůst nejvýznamnější v obcích Dolní Pěna (110,8 %), Horní Skrýchov (82,6 %) a Blažejov (64 %), zatímco k poklesu došlo v obci Drunče (- 20 %). V absolutních hodnotách dochází k nejrozsáhlejší výstavbě jak bytových, tak rodinných domů v obci Jindřichův Hradec. Tabulky s jednotlivými údaji vztahujícími se k bytovému a domovnímu fondu jsou uvedeny v příloze. Stáří domovního fondu V SO ORP Jindřichův Hradec bylo v roce 2001 evidováno celkem 8 808 domů. Nejvyššího nárůstu výstavby domů v letech 1991 2000 bylo dosaženo u obcí Horní Skrýchov, Kačlechy a Dolní Pěna (všechny nad 22,9 %), naopak k žádnému nárůstu výstavby došlo v obcích Drunče a Rosička. Tabulka zobrazující počet postavených domů v jednotlivých letech viz tabulka v příloze Bytový fond Bytový fond v Jihočeském kraji dosáhl v letech 2001 2011 celkového nárůstu o 3 % (přírůstek 6 976 bytových jednotek). Největší nárůst je v SO ORP České Budějovice 3 829 bytových jednotek (6,8 %), dále pak v SO ORP Český Krumlov 547 bytů (3,7 %) a v SO ORP Trhové Sviny 424 tj. 6,9 % bytů. Naopak úbytek bytových jednotek lze pozorovat v SO ORP Dačice (1,7 %, 115 bytů) a Milevsko (0,8 %, 61 bytů). V SO ORP Jindřichův Hradec došlo v rámci kraje k průměrnému nárůstu počtu bytů (3,2 %). Ve sledovaném období 2001 2011 přibylo ve správním území ORP Jindřichův Hradec 537 bytů, což činí 3,2 %. Největší nárůst počtu obydlených bytů je zaznamenán v obci Jindřichův Hradec 222 bytů, tj. 2,7 %. Obcí s druhým nejvyšším nárůstem počtu bytů jsou Kardašova Řečice, kde přibylo 110 bytů, tj. 14,9 %. Třetí v pořadí je obec Dolní Pěna s nárůstem počtu bytů o 42 bytových jednotek, tj. 113,5 %. Tato obec zároveň dosáhla největšího relativního nárůstu počtu obydlených bytů. Největší úbytek bytů v absolutních hodnotách je v obci Strmilov, ale velký počet bytových jednotek v obci způsobil, že v relativním vyjádření se jedná pouze o 4,6 %. Procentuálně nejvyšší úbytek bytů můžeme pozorovat v obci Drunče 28 % (7 bytů). Tabulky s jednotlivými údaji vztahujícími se k obydleným bytům v rámci Jihočeského kraje viz tabulka v příloze Tabulka 2.8.1: Obydlené byty v obcích SO ORP Jindřichův Hradec Rozdíl mezi lety 2001 a Rok 2011 Obydlené byty 2001 Obydlené byty 2011 Absolutně Relativně [%] Bednárec 42 32-10 -23,8 Bednáreček 69 69 0 0,0 Blažejov 108 149 41 38,0 Bořetín 32 32 0 0,0 Březina 63 50-13 -20,6 Číměř 232 240 8 3,4 Člunek 145 162 17 11,7 Deštná 236 252 16 6,8 Dívčí Kopy 26 24-2 -7,7 Dolní Pěna 37 79 42 113,5 Dolní Žďár 42 50 8 19,0 Doňov 29 26-3 -10,3 Drunče 25 18-7 -28,0 Stránka 39 z 104

Rok Rozdíl mezi lety 2001 a 2011 Hadravova Rosička 20 19-1 -5,0 Hatín 73 75 2 2,7 Horní Pěna 162 185 23 14,2 Horní Radouň 107 95-12 -11,2 Horní Skrýchov 27 45 18 66,7 Hospříz 118 124 6 5,1 Jarošov nad Nežárkou 344 364 20 5,8 Jilem 39 40 1 2,6 Jindřichův Hradec 8 149 8 371 222 2,7 Kačlehy 26 24-2 -7,7 Kamenný Malíkov 28 26-2 -7,1 Kardašova Řečice 736 846 110 14,9 Kostelní Radouň 93 105 12 12,9 Kunžak 499 501 2 0,4 Lásenice 165 186 21 12,7 Lodhéřov 212 208-4 -1,9 Nová Bystřice 1 168 1 163-5 -0,4 Nová Olešná 46 41-5 -10,9 Nová Včelnice 907 913 6 0,7 Okrouhlá Radouň 63 68 5 7,9 Pístina 36 41 5 13,9 Plavsko 148 162 14 9,5 Pleše 74 74 0 0,0 Pluhův Žďár 225 214-11 -4,9 Polště 37 41 4 10,8 Popelín 169 158-11 -6,5 Příbraz 91 100 9 9,9 Ratiboř 67 67 0 0,0 Rodvínov 133 156 23 17,3 Roseč 69 69 0 0,0 Rosička 22 21-1 -4,5 Staré Město pod Landštejnem 190 187-3 -1,6 Stráž nad Nežárkou 285 307 22 7,7 Strmilov 525 501-24 -4,6 Střížovice 225 215-10 -4,4 Světce 50 53 3 6,0 Újezdec 21 23 2 9,5 Velký Ratmírov 70 71 1 1,4 Vícemil 31 29-2 -6,5 Višňová 34 30-4 -11,8 Vlčetínec 22 22 0 0,0 Vydří 45 47 2 4,4 Záhoří 46 50 4 8,7 Zahrádky 96 88-8 -8,3 Žďár 27 35 8 29,6 SO ORP Jindřichův Hradec 16 806 17 343 537 3,2 Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2001, SLDB 2011 Vlastnictví bytového fondu V Jihočeském kraji byl v letech 2001 2011 zjištěn nejvýraznější nárůst bytů v osobním vlastnictví, a to o 41 203 bytů. Na této hodnotě se nejvíce podílí ORP České Budějovice, s nárůstem počtu bytů v osobním vlastnictví o Stránka 40 z 104

11 051 bytů. Nájemních bytů ubylo o 19 876 a družstevních bytů ubylo o 13 146. Počet bytů ve vlastním domě se naproti tomu zvýšil o 7 910 bytů. Tabulka s jednotlivými údaji vztahujícími se k vlastnictví bytů v Jihočeském kraji viz tabulka v příloze V SO ORP Jindřichův Hradec došlo mezi lety 2001 a 2011 stejně jako v celém kraji k největšímu nárůstu v počtu bytů v osobním vlastnictví, na čemž má nejvyšší podíl obec Jindřichův Hradec s nárůstem o 1 175 bytů, dále pak obec Nová Včelnice s nárůstem o 255 bytů a obec Nová Bystřice, ve které přibylo 73 bytů. Celkově přibylo v SO ORP Jindřichův Hradec mezi roky 2001 a 2011 2018 bytů v osobním vlastnictví. Naopak úbytek je znatelný v počtu družstevních bytů (-812 bytů), zejména v obcích Jindřichův Hradec (-840 bytů), Kardašova Řečice (-23 bytů) a Nová Bystřice (-19 bytů). Tabulka 2.8.2: Vlastnictví bytů v obcích SO ORP Jindřichův Hradec Byt ve vlastním domě Rozdíl 2001 2011 [%] Vlastník bytů V osobním Nájemní vlastnictví Rozdíl Rozdíl 2001 2011 2001 2011 [%] [%] Družstevní 2001 2011 Rozdíl [%] Bednárec 38 29-23,7 0 1-2 0-100,0 0 0 - Bednáreček 48 52 8,3 0 1-8 6-25,0 3 4 33,3 Blažejov 69 107 55,1 7 16 128,6 13 15 15,4 8 4-50,0 Bořetín 23 21-8,7 0 1-6 5-16,7 0 3 - Březina 54 42-22,2 0 2-2 2 0,0 0 0 - Číměř 130 139 6,9 19 38 100,0 53 36-32,1 0 0 - Člunek 102 104 2,0 7 22 214,3 20 11-45,0 5 6 20,0 Deštná 157 172 9,6 0 15-33 34 3,0 18 14-22,2 Dívčí Kopy 21 22 4,8 0 1-0 0-0 0 - Dolní Pěna 30 65 116,7 0 2-6 6 0,0 0 0 - Dolní Žďár 31 43 38,7 0 4-3 1-66,7 0 0 - Doňov 25 20-20,0 0 2-1 0-100,0 0 0 - Drunče 18 15-16,7 0 0-0 1-0 0 - Hadravova Rosička 12 16 33,3 0 0-0 0-0 0 - Hatín 54 57 5,6 0 3-13 4-69,2 0 1 - Horní Pěna 109 124 13,8 15 26 73,3 20 21 5,0 1 1 0,0 Horní Radouň 76 64-15,8 7 13 85,7 10 5-50,0 0 0 - Horní Skrýchov 21 42 100,0 0 1-1 0-100,0 0 0 - Hospříz 59 65 10,2 2 31 1 450,0 39 9-76,9 12 10-16,7 Jarošov nad Nežárkou 206 223 8,3 9 37 311,1 76 56-26,3 19 14-26,3 Jilem 26 27 3,8 4 9 125,0 4 3-25,0 0 0 - Jindřichův Hradec 2 094 2 333 11,4 2 587 3 762 45,4 1 506 1 107-26,5 1 574 734-53,4 Kačlehy 16 19 18,8 0 1-2 0-100,0 0 0 - Kamenný Malíkov 24 19-20,8 0 4-2 0-100,0 0 0 - Kardašova Řečice 448 462 3,1 31 96 209,7 185 238 28,6 24 1-95,8 Kostelní Radouň 76 89 17,1 3 5 66,7 5 1-80,0 0 0 - Kunžak 354 337-4,8 33 67 103,0 54 63 16,7 5 3-40,0 Lásenice 117 125 6,8 0 23-32 26-18,8 0 0 - Lodhéřov 155 143-7,7 7 19 171,4 33 17-48,5 3 10 233,3 Nová Bystřice 518 514-0,8 320 393 22,8 189 121-36,0 61 46-24,6 Nová Olešná 38 30-21,1 0 6-4 1-75,0 0 0 - Nová Včelnice 275 313 13,8 16 271 1 593,8 333 88-73,6 105 185 76,2 Okrouhlá Radouň 44 54 22,7 0 5-1 1 0,0 4 2-50,0 Stránka 41 z 104

Byt ve vlastním domě Rozdíl 2001 2011 [%] Vlastník bytů V osobním Nájemní vlastnictví Rozdíl Rozdíl 2001 2011 2001 2011 [%] [%] Družstevní 2001 2011 Rozdíl [%] Pístina 27 33 22,2 0 3-2 2 0,0 0 0 - Plavsko 111 121 9,0 0 6-17 17 0,0 0 3 - Pleše 63 58-7,9 0 5-4 3-25,0 1 1 0,0 Pluhův Žďár 163 142-12,9 0 11-34 34 0,0 0 1 - Polště 32 29-9,4 0 1-3 4 33,3 0 0 - Popelín 129 112-13,2 11 19 72,7 14 9-35,7 0 1 - Příbraz 78 83 6,4 0 4-10 5-50,0 0 2 - Ratiboř 51 44-13,7 0 4-6 8 33,3 0 0 - Rodvínov 94 115 22,3 0 11-14 10-28,6 8 6-25,0 Roseč 56 57 1,8 0 2-3 4 33,3 0 0 - Rosička 21 20-4,8 0 1-0 0-0 0 - Staré Město pod Landštejnem 83 70-15,7 4 55 1 275,0 97 48-50,5 0 0 - Stráž nad Nežárkou 188 214 13,8 20 37 85,0 47 34-27,7 0 2 - Strmilov 362 330-8,8 27 65 140,7 59 48-18,6 17 12-29,4 Střížovice 50 57 14,0 15 18 20,0 150 136-9,3 1 1 0,0 Světce 38 40 5,3 0 2-1 0-100,0 4 3-25,0 Újezdec 20 17-15,0 0 2-0 0-0 0 - Velký Ratmírov 55 55 0,0 0 6-12 4-66,7 0 1 - Vícemil 22 24 9,1 0 2-3 1-66,7 0 0 - Višňová 28 23-17,9 0 4-3 0-100,0 0 0 - Vlčetínec 18 15-16,7 0 0-3 2-33,3 0 0 - Vydří 39 39 0,0 0 3-0 0-0 0 - Záhoří 21 27 28,6 0 10-5 3-40,0 11 5-54,5 Zahrádky 67 55-17,9 9 20 122,2 8 5-37,5 4 0-100,0 Žďár 24 30 25,0 0 3-0 0-0 0 - SO ORP Jindřichův Hradec 7 308 7 697 5,3 3 153 5 171 64,0 3 151 2 255-28,4 1 888 1 076-43,0 Zdroj dat: ČSÚ, SLDB 2001, SLDB 2011 Připojení k internetu Z hlediska vybavenosti obcí počítači a připojením k internetu se situace v celém SO ORP Jindřichův Hradec pohybuje okolo 55,6 % obydlených bytů vybavených počítači a 51,2 % bytů vybavených počítači s připojením k internetu z celkového počtu 17 343. Největší podíl obydlených bytů napojených na internet mají obce Dolní Pěna, Horní Skrýchov, Jilem a Dolní Žďár (více než 64 % bytů s připojením k internetu) a nejmenší podíl je v obci Drunče (27,8 %). Tabulka 2.8.3: Vybavenost obcí v SO ORP Jindřichův Hradec počítači a připojením k internetu Obydlené byty celkem vybavené počítačem Z toho vybavené počítačem s internetem Bednárec 32 37,5 31,3 Bednáreček 69 43,5 37,7 Blažejov 149 58,4 53,0 Bořetín 32 53,1 37,5 Březina 50 52,0 50,0 Číměř 240 41,7 34,6 Člunek 162 46,9 45,1 Stránka 42 z 104

Obydlené byty celkem vybavené počítačem Z toho vybavené počítačem s internetem Deštná 252 55,6 52,4 Dívčí Kopy 24 54,2 50,0 Dolní Pěna 79 74,7 73,4 Dolní Žďár 50 66,0 64,0 Doňov 26 53,8 53,8 Drunče 18 27,8 27,8 Hadravova Rosička 19 42,1 42,1 Hatín 75 53,3 50,7 Horní Pěna 185 51,4 49,7 Horní Radouň 95 41,1 35,8 Horní Skrýchov 45 71,1 66,7 Hospříz 124 50,0 45,2 Jarošov nad Nežárkou 364 59,1 56,0 Jilem 40 65,0 65,0 Jindřichův Hradec 8371 59,1 54,7 Kačlehy 24 58,3 50,0 Kamenný Malíkov 26 46,2 46,2 Kardašova Řečice 846 53,7 48,6 Kostelní Radouň 105 54,3 50,5 Kunžak 501 51,7 47,1 Lásenice 186 53,2 47,8 Lodhéřov 208 46,6 41,3 Nová Bystřice 1163 51,0 46,5 Nová Olešná 41 39,0 31,7 Nová Včelnice 913 55,1 49,8 Okrouhlá Radouň 68 54,4 50,0 Pístina 41 53,7 53,7 Plavsko 162 58,0 56,2 Pleše 74 50,0 40,5 Pluhův Žďár 214 49,5 45,8 Polště 41 51,2 41,5 Popelín 158 55,7 51,3 Příbraz 100 55,0 48,0 Ratiboř 67 53,7 47,8 Rodvínov 156 62,2 54,5 Roseč 69 60,9 56,5 Rosička 21 33,3 28,6 Staré Město pod Landštejnem 187 40,6 38,5 Stráž nad Nežárkou 307 55,4 51,8 Strmilov 501 49,7 46,3 Střížovice 215 54,4 47,9 Světce 53 50,9 49,1 Újezdec 23 39,1 30,4 Velký Ratmírov 71 52,1 50,7 Vícemil 29 51,7 51,7 Višňová 30 43,3 40,0 Vlčetínec 22 40,9 40,9 Vydří 47 46,8 36,2 Záhoří 50 52,0 50,0 Zahrádky 88 43,2 39,8 Stránka 43 z 104

Obydlené byty celkem vybavené počítačem Z toho vybavené počítačem s internetem Žďár 35 54,3 54,3 SO ORP Jindřichův Hradec 17 343 55,6 51,2 Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2011 2.9. REKREACE Atraktivita a rekreační potenciál regionu Spolu s rekreační atraktivitou je neméně důležitou složkou tvořící rekreační potenciál území rekreační infrastruktura, která představuje prvky umožňující rekreační využitelnost území. Jedná se např. o dopravní infrastrukturu (zpřístupnění území), ubytovací a stravovací kapacity, informační centra. SO ORP Jindřichův Hradec Předností Jihočeského kraje kromě řady kulturních a technických památek je i mnoho přírodních krás a zdravé životní prostředí. SO ORP Jindřichův Hradec má také dobré podmínky pro rozvoj cestovního ruchu. Lákavou turistickou lokalitou Jindřichohradecka je Česká Kanada. Technickou památkou je nejrozsáhlejší systém veřejných úzkorozchodných regionálních drah v České republice, tvoří tratě Jindřichův Hradec Obrataň. Jako další se nabízí Zámecký mlýn s Křižíkovou vodní elektrárnou. Ubytovací kapacity V SO ORP Jindřichův Hradec se nachází 87 rekreačních zařízení s 4 142 lůžky, území je současně pátým nejnavštěvovanějším správním obvodem kraje. Ubytovací kapacity jednotlivých správních obvodů, včetně počtu návštěvníků viz tabulka v příloze Tabulka 2.9.1: Objekty individuální rodinné rekreace v obcích SO ORP Jindřichův Hradec Domy celkem Slouží k rekreaci Podíl [%] Bednárec 64 22 34,4 Bednáreček 113 39 34,5 Blažejov 195 48 24,6 Bořetín 54 21 38,9 Březina 89 35 39,3 Číměř 321 113 35,2 Člunek 171 29 17,0 Deštná 316 104 32,9 Dívčí Kopy 47 21 44,7 Dolní Pěna 94 5 5,3 Dolní Žďár 76 12 15,8 Doňov 43 15 34,9 Drunče 40 20 50,0 Hadravova Rosička 24 5 20,8 Hatín 110 26 23,6 Horní Pěna 203 26 12,8 Horní Radouň 201 102 50,7 Horní Skrýchov 54 8 14,8 Hospříz 113 13 11,5 Jarošov nad Nežárkou 372 70 18,8 Jilem 58 20 34,5 Jindřichův Hradec 3 470 137 3,9 Stránka 44 z 104

Domy celkem Slouží k rekreaci Podíl [%] Kačlehy 45 19 42,2 Kamenný Malíkov 57 23 40,4 Kardašova Řečice 783 166 21,2 Kostelní Radouň 138 36 26,1 Kunžak 668 203 30,4 Lásenice 187 26 13,9 Lodhéřov 255 31 12,2 Nová Bystřice 1 026 202 19,7 Nová Olešná 87 42 48,3 Nová Včelnice 488 49 10,0 Okrouhlá Radouň 102 27 26,5 Pístina 70 23 32,9 Plavsko 207 57 27,5 Pleše 98 24 24,5 Pluhův Žďár 319 111 34,8 Polště 57 18 31,6 Popelín 240 75 31,3 Příbraz 162 44 27,2 Ratiboř 95 18 18,9 Rodvínov 172 13 7,6 Roseč 89 20 22,5 Rosička 48 27 56,3 Staré Město pod Landštejnem 217 2 0,9 Stráž nad Nežárkou 391 105 26,9 Strmilov 697 233 33,4 Střížovice 148 66 44,6 Světce 86 32 37,2 Újezdec 44 17 38,6 Velký Ratmírov 85 10 11,8 Vícemil 54 24 44,4 Višňová 55 20 36,4 Vlčetínec 32 14 43,8 Vydří 80 20 25,0 Záhoří 38 7 18,4 Zahrádky 124 40 32,3 Žďár 53 16 30,2 SO ORP Jindřichův Hradec 13 725 2 751 20,0 Zdroj: ČSÚ, data aktuální k 1. 1. 2011 Návštěvnost SO ORP Jindřichův Hradec dosahuje průměrné hodnoty návštěvnosti ve srovnání s krajským průměrem, viz tabulka v příloze Turistické trasy, cyklostezky, hipostezky Na celém území SO ORP Jindřichův Hradec je možné provozovat zejména letní turistiku, cykloturistiku a hipoturistiku vzhledem k rozsáhlé síti turistických tras, cyklostezek, která je vymezena na následující mapě. Stránka 45 z 104

Mapa 2.9.1: Sítě turistických tras a cyklostezek na území SO ORP Jindřichův Hradec 2.10. HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY 2.10.1 Regionální ekonomika O regionální ekonomice nejvíce vypovídá rozložení a struktura zaměstnavatelů, počet obsazených pracovních míst a míra podnikatelské aktivity. Počet obsazených pracovních míst je významným ukazatelem pro Stránka 46 z 104