M. Blaha, P. Klika, D. Janča, J. Mužík, L. Dušek, P. Brabec, M. Suchý Institut biostatistiky a analýz, Lékařská fakulta MU Brno



Podobné dokumenty
Projekt edukační platforma I-COP EDU Nemocnice Jihlava

Projekt edukační platforma I-COP EDU

Zpřístupnění populačních epidemiologických registrů pro výuku: Národní onkologický registr ČR on-line

V rámci realizace projektu Edukační a informační platforma onkologických center CZ.1.07/2.4.00/

Síť MEFANET a podpora výuky onkologie v klinické praxi

DRG a hodnocení kvality péče aneb bez klinických doporučených postupů to nepůjde

NÁRODNÍ ONKOLOGICKÝ REGISTR - CELOSTÁTNÍ SBĚR STRUKTUROVANÉ ZDRAVOTNICKÉ INFORMACE OD ROKU 1976 Miroslav Zvolský, Pavel Langhammer

Epidemiologická onkologická data v ČR a jejich využití

Institut biostatistiky a analýz MU. Zkušenosti s vyhodnocováním telemedicínských technologií

Životní cyklus programů časného záchytu onemocnění

Současné trendy v epidemiologii nádorů se zaměřením na Liberecký kraj

Zamyšlení nad hodnocením indikátorů kvality v onkologii

Metodika sestavení případu hospitalizace

Nový systém sběru dat a nové resortní ekonomické zpravodajství. Statistické zjišťování za rok 2015

Metodika sestavení případu hospitalizace 010

Péče o pacienty s poruchami příjmu potravy v ČR v letech

Informace ze zdravotnictví Královéhradeckého kraje

CZ.1.07/2.4.00/

Health care about patients with eating disorders in the Czech Republic in

Informace ze zdravotnictví Hlavního města Prahy

Rozbor léčebné zátěže Thomayerovy nemocnice onkologickými pacienty a pilotní prezentace výsledků péče

Epidemiologické a klinické registry

Jan Horák. Pilíře řešení

Komenského nám. 125, Pardubice

Projekt CAMELIA Projekt ALERT

Metodika sestavení případu hospitalizace

PROGRAMOVÉ PROHLÁŠENÍ

Informace ze zdravotnictví Královéhradeckého kraje

Karcinom prostaty v ČR: zátěž, počty pacientů, výsledky léčby

rodinné stříbro české onkologie Prof. MUDr. Jitka Abrahámová, DrSc předsedkyně Celostátní rady NORu vedoucí KOC FN Bulovka, FTN, VFN

Informace ze zdravotnictví Libereckého kraje

Informace ze zdravotnictví Ústeckého kraje

Hodnocení adresného zvaní občanů do screeningových programů v ČR

Portál zdravotnických ukazatelů

Základní přehled epidemiologické situace ve výskytu tuberkulózy v České republice v roce 2016

Informace ze zdravotnictví Královéhradeckého kraje

Informace ze zdravotnictví Královéhradeckého kraje

C82,C83,C84,C85 - Ne-Hodgkinův lymfom

Základní přehled epidemiologické situace ve výskytu tuberkulózy v České republice v roce 2017

Informace ze zdravotnictví Ústeckého kraje

MODERNÍ VÝUKA ONKOLOGIE JAKO SOUČÁST NÁRODNÍHO ONKOLOGICKÉHO PROGRAMU. J. Vorlíček Česká onkologická společnost ČLS JEP

Přehled agend NZIS a předávání dat z pohledu povinností poskytovatele zdravotních služeb

Epidemiologie zhoubného novotvaru prostaty (C61) v České republice

Činnost radiační onkologie a klinické onkologie v České republice v roce 2006

Projekt DRG Restart Vývoj, aktuální stav a harmonogram projektu

Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje

Informace. v ceně života

Oficiální výsledky Národního programu mamografického screeningu v roce 2016

Markery systému CZ-DRG jako základ implementace nového systému úhrad akutní lůžkové péče. Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, Praha

Základní přehled epidemiologické situace ve výskytu tuberkulózy v České republice v roce 2015

TELEGYNEKOLOGIE TELEGYNECOLOGY

Vzdělávání v Biomedicínské a Zdravotnické Informatice

Činnost radiační onkologie, klinické onkologie v České republice v roce 2003

Informace ze zdravotnictví Pardubického kraje

Přínosy sdílení zdravotnické dokumentace v reálném čase prostřednictvím regionálního klinického IS ve skupině zdravotnických zařízení

Informace ze zdravotnictví Moravskoslezského kraje

ÚVOD Představení Národního screeningového centra

analýzy dat v oboru Matematická biologie

Informace ze zdravotnictví Libereckého kraje

Informace ze zdravotnictví Hlavního města Prahy

Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje

Informace ze zdravotnictví Královéhradeckého kraje

Informace ze zdravotnictví Pardubického kraje

Česká Neonatologická Síť Jako součást projektu databáze Neonatal Benchmarking Network. Jan Smíšek Neonatologické oddělení VFN

Péče o pacienty s poruchami příjmu potravy v psychiatrických ambulantních a lůžkových zařízeních ČR v letech

Elektronická zdravotní dokumentace, eprekripce 29.října Praha. MUDr. Pavel Neugebauer Předseda SPLDD ČR, člen Správní rady ČNFeH

Činnost radiační onkologie, klinické onkologie v České republice v roce 2002 (předběžné údaje)

Péče o pacienty s diagnózami F50.0 F poruchy přijímání potravy v psychiatrických lůžkových zařízeních ČR

Integrace a komunikace IT ve zdravotnictví

KOLOREKTÁLNÍ KARCINOM: VÝZVA PRO ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL, SCREENING A ORGANIZACI LÉČEBNÉ PÉČE

Regionální klinický informační systém IKIS

Informace ze zdravotnictví Zlínského kraje

ehealth na Vysočině MUDr. Jiří Běhounek hejtman kraje Vysočina předseda Komise Rady AKČR pro zdravotnictví Jiří Běhounek

Nemocniční informační systém SAP IS-H & i.s.h.med. Připraveno pro české zdravotnictví! 25. Března 2010

Informace ze zdravotnictví Pardubického kraje

Nová podoba Národního registru vrozených vad (NRVV)

Interaktivní nástroje pro výuku léčebných standardů cytostatické léčby zhoubných nádorů Portál DIOS

E-health pohled SÚKL a reálné zapojení

Informace ze zdravotnictví Zlínského kraje

Péče o pacienty užívající psychoaktivní látky (alkohol a jiné drogy) hospitalizované v psychiatrických lůžkových zařízeních ČR v roce 2012

Informace ze zdravotnictví Karlovarského kraje

Předávání informací ve zdravotnictví

ZDRAVOTNICTVÍ ČR: Stručný přehled činnosti oboru dermatovenerologie za období NZIS REPORT č. K/12 (08/2018)

Informace ze zdravotnictví Zlínského kraje

Personální kapacity lékařů v rezortu zdravotnictví predikce potřeb

ZDRAVOTNICTVÍ ČR: Stručný přehled údajů z Národního kardiochirurgického registru NZIS REPORT č. R/1 (10/2018)

Informace ze zdravotnictví Kraje Vysočina

Informace ze zdravotnictví Jihočeského kraje

ŽIVOTNÍ CYKLUS LÉKŮ KLINICKÉ HODNOCENÍ STUDIE. Kateřina Kopečková FN Motol, Praha

Činnost zdravotnických zařízení oboru dermatovenerologie v České republice v roce 2005

Informace ze zdravotnictví Plzeňského kraje

Informace ze zdravotnictví Olomouckého kraje

Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje

Informace ze zdravotnictví Olomouckého kraje

Rekonstrukce Národního zdravotnického informačního systému (NZIS) Ladislav Dušek

ZDRAVOTNICTVÍ ČR: Stručný přehled činnosti oboru dermatovenerologie za období NZIS REPORT č. K/12 (09/2016)

Péče o pacienty s diagnózami F50.0 F poruchy přijímání potravy v psychiatrických lůžkových zařízeních ČR

Stav vývoje klasifikačního systému hospitalizačních případů CZ DRG

Informace ze zdravotnictví Královéhradeckého kraje

Transkript:

VÝVOJ ANALYTICKÉHO NÁSTROJE PRO PODPORU HODNOCENÍ ONKOLOGICKÉ PÉČE (I-COP) DEVELOPMENT OF ANALYTICAL TOOL FOR SUPPORT OF EVALUATION OF CANCER CARE (I-COP) M. Blaha, P. Klika, D. Janča, J. Mužík, L. Dušek, P. Brabec, M. Suchý Institut biostatistiky a analýz, Lékařská fakulta MU Brno Abstrakt Informace, které jsou podstatné pro naplnění standardní lékařské péče ve zdravotnických zařízeních jsou obvykle spravovány prostřednictvím nemocničních informačních systémů (NIS). NIS produkují obvykle řadu výstupů, které popisují stejný reálný problém, nicméně výstupy jsou generovány za různými účely. Velká většina těchto výstupů je orientována na administrativní reporting, zatímco klinická stránka věci je až druhořadá. Tato informační nedostatečnost limituje možnosti korektního vyhodnocení péče v oblastech, kde je klinická informace zásadní o rozhodování o terapeutických postupech. Takovým příkladem může být péče o onkologicky nemocné pacienty, kde léčba silně závisí na příklad na diagnóze, stádiu nádoru a dalších faktorech. Řešením této situace může být propojení administrativní a klinických dat, která obvykle existují v podobě klinických strukturovaných registrů, pokud existují. Vyvíjený nástroj I-COP realizuje spojení dat plátců zdravotní péče a Národního onkologického registru a je schopen podávat informace relevantní pro vyhodnocení péče o onkologicky nemocné. Technicky se jedná o webově orientovaný nástroj, který nad fúzovanou databází formou webových reportů zobrazuje výstupy potřebné pro popis a vyhodnocení péče o onkologicky nemocné. Klíčová slova: I-COP, data plátců zdravotní péče, Národní onkologický registr ČR, vytěžování onkologických dat Abstract All the information relevant to fulfill standard health care in health care facilities is usually managed through hospital information systems (HIS). HIS produce large volumes of heterogeneous data sets which usually describe the same problem but with focus on different aspects of healthcare. Most of these outcomes have only administrative reporting value but the clinical information itself is insufficient. This limits all fields of medicine where the therapeutic standards are related not only to diagnosis but where other clinical information is necessary as well. Cancer care can serve as a typical example of such information demanding field because most therapeutic standards there are related to diagnosis, clinical stage, grade and other prognostic markers. The solution for this insufficiency is to join different data sources - administrative relevant data from HIS and clinically relevant data which can be gathered

through external information sources like population-based registries (if they exist). A new data mining tool called I-COP provides solution for this highly required data merge. The proposed system is capable of merging the different available data sources (administrative data and National cancer registry) and to extract information relevant to the evaluation of cancer care. I-COP uses web based reporting to show and describe this information and can be used as a simply accessible tool for understanding and evaluation of processes in cancer care. Keywords: I-COP, medical insurance report, national cancer registry, data mining of cancer data Úvod Analytický nástroj I-COP je vyvíjen a podporován Institutem biostatistiky a analýz Masarykovy univerzity v Brně, který se řadu let zabývá zpracováním a analýzou onkologických dat. Dominantním přínosem nástroje I-COP je spojení dat plátců zdravotní péče s Národním onkologickým registrem, který vnáší do celého procesu vyhodnocování v I-COP klinický rozměr. Takto spojená data pak přinášejí jiný, bohatší pohled na proces stonání a léčby onkologicky nemocných. Celý proces je pak v I-COPu dokumentován formou webových, online dostupných reportů. I-COP tedy představuje řešení informační podpory určené pro lékaře, manažery a odborné pracovníky zdravotnických zařízení zabývající se léčbou onkologických pacientů, především v centrech koncentrované péče. Řešení použitá v I-COP navazují na postupy a zkušenosti získané v průběhu realizace projektu Fúze dat NOR a dat plátců zdravotní péče, který byl řešen pod záštitou Ministerstva zdravotnictví ČR v rámci programu podporujícího kvalitu zdravotních služeb [1]. Tyto postupy I-COP rozvíjí a využívá je pro ucelenou realizaci informační podpory v klinické i vědecké praxi. I-COP je možné vnímat jako bohaté databázové zázemí s analytickou nadstavbou, které na sebe váže celou řadu doprovodných aktivit ve smyslu podpory rozhodování uvnitř zdravotnických zařízení, vyhodnocování kvality onkologické péče, sledování doporučených postupů a realizaci vědeckých a výukových výstupů vázaných na tento nástroj. Datové zdroje Nástroj I-COP využívá ke své činnosti zejména dva datové zdroje data plátců zdravotní péče a data Národního onkologického registru. Data plátců zdravotní péče obsahují zejména údaje o provedených lékařských výkonech, bodové produkci, hospitalizacích, preskripci, ošetřovacích dnech a použitých zdravotnických prostředcích a léčivech. Formálně jsou tato data dostupná v podobě dokladů vykazovaných pravidelně plátcům zdravotní péče. Tento zdroj lze považovat za relativně spolehlivý, neboť je definováno standardní rozhraní pro doklady, které zasílá každé zdravotnické zařízení smluvním plátcům

zdravotní péče. Na základě těchto výkazů pak dochází k úhradám ze stran plátců, proto je možné tento zdroj údajů označit za úplný, leč klinicky poněkud zkreslený obraz zdravotní péče [3], [4]. Nicméně nespornou výhodou je, že z principu musí být dostupný v každém fungujícím zdravotnickém zařízení. Každý vykazovaný doklad obsahuje sadu informací o lékařské péči poskytnuté jednomu pacientovi. Ve výkazech plátcům zdravotní péče se vyskytuje několik typů dokladů, pro hodnocení péče v oblasti onkologie jsou důležité zejména tři typy dokladů hospitalizační doklad, ambulantní doklad a poukaz na vyšetření/ošetření. Počet dokladů je závislý na velikosti zdravotnického zařízení a může dosahovat až statisíců nebo milionů ročně pro zdravotnická zařízení typu velké fakultní nemocnice. Data Národního onkologického registru naopak obsahují bohatou strukturovanou klinickou informaci o diagnostice a klasifikaci zhoubných novotvarů a jejich primární terapii. Tato data nejsou běžně dostupná přímo ve zdravotnických zařízeních, byť v nich primárně vznikají. Jsou odesílána do centrální databáze Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS) Národního onkologického registru, odkud si ale každé zdravotnické zařízení může zpět vyžádat údaje pro své pacienty. Struktura exportu těchto dat, která je definována správcem registru a je uvedena v [2], kde každé evidované zhoubné onemocnění pacienta je zaznamenáno na samostatném řádku. Každý záznam v NOR je v datovém skladu I-COP napojen na několik desítek číselníků (pro pohlaví, diagnózy, léčebné modality apod.). Mezi základní údaje patří základní údaje o pacientovi (narození, bydliště, úmrtí), detailní údaje o diagnóze, rozsahu onemocnění (TNM a stádium), datum diagnózy, data zahájení léčebných modalit, případně kontrolní hlášení (hlášení o stavu onemocnění a léčby pacienta v pravidelných intervalech). Po provedení spojení obou zdrojů dat jsou tedy klinická data Národního onkologického registru obohacena o relevantní pohledy na produkci konkrétního zdravotnického zařízení. Pozitivním dopadem této fůze dat je pak možnost provádění analýz produkce zdravotnického zařízení i jeho částí, ovšem viděno nastavitelnou optikou dle klinického členění skupin případů, například dle diagnosy a stadia onkologického onemocnění jednotlivých případů, a samozřejmě i naopak s primárním pohledem přes klinické informace doplněné o výkonnostní parametry, jako je například bodová produkce. Implementace Základem I-COP je technologické řešení ve formě datového centra, které zajišťuje sběr, kontrolu a zpracování dat z různých datových zdrojů, které obsahují informace o onkologicky nemocných. Primárními datovými zdroji jsou

data NOR a data plátců zdravotní péče, nicméně architektura I-COP umožňuje zahrnout i další užitečné datové zdroje, pokud jsou dostupné. Data jsou ukládána ve společné databázi, standardizována, propojena k jednomu pacientovi a používána pro vyhodnocování formou vícerozměrných tabulek a grafů v podobě webově dostupného interpretovaného reportingu. Technologické řešení je postaveno na technologii Microsoft SQL Server a modulu Reporting Services. Logicky je nástroj I-COP vystavěn jako produkt s hierarchickou strukturou, kdy v základně této pyramidy nacházíme provedení kontrol datových zdrojů a importů do primární datové vrstvy datového skladu a po zpracování, transformacích a analýzách těchto dat je logická pyramida završena publikační vrstvou, obrázek. 1. Obrázek 1: Logická organizace nástroje I-COP Velmi zjednodušeně řečeno, je I-COP v zásadě webově orientovaná aplikace, která poskytuje on-line reporting nad daty toho kterého zdravotnického zařízení, v němž je I-COP nasazen. Primárně I-COP míří na údaje a informace o léčbě onkologicky nemocných. Jednotlivé skupiny výstupů jsou pro přehlednost děleny do logických celků, balíčků, které se zabývají vždy specifickou oblastní péče o onkologicky nemocné, obrázek 2:

Obrázek 2: Členění reportů do logických skupin Výstupy I-COP produkuje především celou řadu tříděných, webově dostupných online výkazů z oblasti spotřeby nákladů u případů, sledování efektivity péče, zatížení zdravotnického zařízení a mapování spádové oblasti vždy ve vztahu k různým (různě obtížným) klinickým stavům pacientů. Tyto komentované a interpretované informace pak mohou být využity širokým spektrem uživatelů, od jednotlivých lékařů, lektorů a vědeckých pracovníků, přes manažery zdravotnických zařízení k následujícím účelům: k dalšímu poznávání, vědě, výzkumu a výuce profesionálů k vyhodnocování epidemiologických charakteristik nemoci a péče včetně geografických a demografických aspektů chování systému péče k deskripci spádové oblasti a monitorování zatížení zdravotnického zařízení případy ke sledování vlastních procesů péče, včetně kvality vykazování údajů pro vlastní klinickou dokumentaci, NOR a plátce zdravotní péče k vyhodnocování nákladů na různé léčebné postupy u různých chorobných stavů, jejich stádií a fází léčby. ke srovnávání výsledků zařízení s republikovými průměry a i ke vzájemnému srovnávání center koncentrované péče (s jejich

souhlasem), neboť produkované výstupy jsou standardizované a tedy porovnatelné mezi různými realizacemi I-COP, obrázky 3 a 4. Obrázek 3: Zastoupení diagnóz ve sledované populaci a srovnání s celorepublikovými hodnotami Obrázek 4: Zastoupení vybrané věkové skupiny ve sledované populaci u vybrané diagnózy a srovnání s celorepublikovými hodnotami

Závěr Spojením a vzájemným obohacením obou datových zdrojů se daří do zdravotnických zařízení přinášet kvalitativně lepší informace o procesech a parametrech terapie onkologicky nemocných pacientů. Spojená databázová struktura nabízí rozsáhlé možnosti provádění sofistikovaných analýz na míru tomu kterému zdravotnickému zařízení a aktuálně definovanému problému. Webová nadstavba formou uspořádaných a komentovaných reportů pak přináší okénko do tohoto relativně komplexního světa fúzovaných dat. Aplikace ICOP tak může být použita jak pro praktické rozhodování, řízení a vyhodnocování onkologické péče na úrovni zdravotnického zařízení, tak pro účely edukační formou konzumace webových výstupů, neboť tento nový pohled přináší zásadní obohacení do popisu procesů stonání a léčby onkologicky nemocných pacientů. Literatura [1] Dušek, L., Mužík, J., Brabec, P., Klika, P., Suchý, M., Blaha, M., Vyzula, R., Žaloudík, J., Andres, P., Abrahámova, J., Rous, V., Vorlíček, J.: Projekt Fúze dat Národního onkologického registru a výkazů plátcům zdravotní péče, Brněnské onkologické dny, Masarykův onkologický ústav, 2009. [2] ÚZIS ČR, Národní onkologický registr, 2006. http://www.uzis.cz/download_file.php?file=2230 [3] VZP ČR, Datové rozhraní VZP ČR individuální doklady, (nedatováno, verze 6.2). http://www.vzp.cz/cms/internet/cz/lekari/metodika/mdr/dr2_v62o.pdf [4] VZP ČR, Metodika pro pořizování a předávání dokladů VZP ČR, 2006. http://www.vzp.cz/cms/internet/cz/lekari/metodika/mdr/met_v62_22112 006.pdf [5] Weiner, M., Stump, T.E., Callahan, C.M., Lewis, J.N., and McDonald, C.J., A practical method of linking data from Medicare claims and a comprehensive electronic medical records system. International Journal of Medical Informatics, 2003. 71(1): p. 57-69.